Choice 23 2020

ARCHITECTURE LIVING STYLE ENTERTAINMENT ART&DESIGN DISTANT TRAVEL VSTUPENKA DO SVĚTA ŽIVOTNÍHO STYLU | NO 23 | 2020

PRAGUE DESIGN WEEK. KRÁSNĚ FUNKČNÍ BOCONCEPT. VZHŮRU NA KUBU.

LFA O D A ČÍ VÝRO

ÍRU. M A N LYŽE .

O L D Í DIVA N Č E N KÉ TA S Ž A E. PR S O O L

KOMPAKTNÍ MĚSTSKÝ KOČÁREK STOKKE® BEAT™

VAŠE MĚSTO, VAŠE HŘIŠTĚ... ...KTERÉ SE MĚNÍ KAŽDÝ DEN. Neuplyne dne, aby se nestalo něco nového. Nová zákoutí, která jste ještě nestihli objevit, nová místa k prozkoumání a stovky možných cest, jak se k nim dostat. Každá cesta k cíli má svůj půvab a dobrodružství. Pulzující město svou magii, která vás k němu přitahuje.

Jak se rozrůstá vaše rodina, zvětšuje se i vaše láska k městu. Cestujte a objevujte vše, co vám může městský život nabídnout s novým kočárkem Stokke® Beat™.

DRAHOBEJLOVA 13, PRAHA 9 WWW.MYBABYSTORE.CZ

|3

editorial

45

V

ítejte v „mezidobí“. Neboť to, co vidíte za okny asi i vy, má k Ladově zimě daleko a jaro se zatím ještě také nehlásí. S počasím nemá paradoxně nic společného skutečnost, že většina lyžařských magazínů vydala své poslední (letošní) číslo v prosinci roku loňského (to aby vám vnutila věci, které vlastně nepotřebujete, neboť je díky globálnímu oteplování budete používat pořád méně). Naše vydání CHOICE je přesto zimně–jarní. Ne, abychom se odlišili za každou cenu, ale proto, že nejlépe je vyrazit za sněhovými zážitky, byť až na ledovec, když slunko hřeje a zarytí lyžaři a snowboardisté se natolik nabažili karvování a skoků do umělého prašanu, že budete mít stráně jen pro sebe (jakož i terasy hospůdek se šlehačkovými vrcholky nad vaječným bombardinem).

Březen až květen jsou vhodné měsíce i pro návštěvu Karibiku. V porovnání s turistickým listopado-prosincem se tam den prodlužuje o dobré dvě hodiny denně, a když to vynásobíte desetidenním pobytem, získáte tak dva rozzářené teplé dny k poznávání, odpočinku a sportování

navíc. Samozřejmě cestovat lze i v 3D realitě a volnost a svobodu bez hranic vyznávají též designéři a vizionáři, za kterými se doporučujeme vydat na již 7. ročník akce Prague Design Week první týden v dubnu. Magazín CHOICE tam bude také, a kdyby se vám něco v tomto vydání líbilo, či naopak nelíbilo, nezapomeňte nám to říct. Jak nás poznáte? Budeme mít na očích 3D brýle a na hlavě kulicha.

Petr Tůma / šéfredaktor

4|

INSPIRACE Velvyslanci z Burgundska 10 / 11 Myslet na budoucnost 26 / 27 Když Tatry píší historii 43 Základem je nápad 44 / 45 O pár drobných 52 / 53 Nebát se ukázat své já 64 / 65 Čas na změnu i změny 67 Slavíme 9 let CHOICE 74 / 77 Pořádná rvačko-pračka 86 Máte chuť? 94 Pro kratší i delší chvíle 104/ 105 VYBAVENÍ, TIPY Voňavá architektura 14 Chvála fajnšmekrů 27 / 32 Sto let starý start-up 54 Volání afrických dálek 66

105

tiráž

obsah

112

Vydává Orizamut s. r. o.

IČO: 24 31 60 67 DIČ: CZ 24 31 60 67 tel.: +420 775 123 742 www.choicemag.cz

96

24

Korespondenční adresa Václavkova 176/2 Praha 6, 160 00, zvonek č.20 Šéfredaktor Mgr. Petr Tůma tuma@choicemag.cz Obchodní ředitelka Pavla Vondráčková vondrackova@schoicemag.cz Grafická úprava Nina Nováková novakova@choicemag.cz Stálí spolupracovníci Jan Dušek dusek@choicemag.cz Alena Binterová binterova@choicemag.cz Tomáš Suchomel suchomel@choicemag.cz Jan Klouček honza@choice.cz Korektury Renata Beranová Externisté Dušan Honzík, Ivan Verner, Magdaléna Pražáková, Jiří Vašek, Tomáš Binter, Radovan Kodera, Jan Vojtěchovský, Ondřej Katz, Kamila Písaříková, Michal Tvrdík, Tomáš Binter, Lenka Hatašová, Jiří Mlsný, Martin Vítek, Michal Vrtiška, Karel Šafránek

Malý, ale šikovný 85 Vyrábí lyže na míru 80 / 81 Práce z chalupy i pláže 92 SEZNAMTE SE Plzeň si Loose váží 6 / 9 Vyprávějí tancem příběhy 16 /19 Na kávu metrem 34 / 35 Když mapy pomáhají 42 Neporazitelný šéf 60 / 63 Čaje královského dvora 78 / 79 Cirkus (nejen) pro lyžaře 82 / 85 Zážitek, co vás obejme 102 / 103 Muž obou pólů 106 / 109

27

KAM SE PODÍVAT Vyšperkovaný bílý talíř 12 Skok po hlavě 20 / 24 Výkopy do minulosti 37 / 41 Kolmá cesta ke svobodě 46 / 51 Seznamte se: BoConcept 56 / 59 Dior... těsně před 68 / 68 Whiskey restaurant bar & museum 70 / 73 Zběsile v poklidu 88 / 91 Tam, nad vrcholky hor 98 / 100

Tisk D.R.J. Tiskárna Resl, s. r. o.

Sokolská 1341, Náchod, 547 01 Veškerá práva jsou vyhrazena, není určeno k prodeji na stáncích.

Foto na obálce www.normann-copenhagen.com Evidenční číslo MK ČR E 19567

88

text Alena Binterová foto Radovan Kodera a Studio Petrohrad (archiv Michala Brummela a Plzeň - TURISMUS)

Plzeň si Loose váží INTERIÉRY NAVRHOVAL TAK, ABY V NICH BYLA RADOST BYDLET. MĚL RÁD LUXUSNÍ MATERIÁLY, DBAL NA EFEKT I POHODLÍ, ORIGINÁLNĚ VYUŽÍVAL PROSTORU. PLZEŇSKÉ STOPY ADOLFA LOOSE, JEDNOHO Z VŮBEC NEJVĚTŠÍCH ARCHITEKTŮ 20. STOLETÍ, NESOU VYSOKOU VÝTVARNOU HODNOTU I SILNÉ PŘÍBĚHY.

B

rněnský rodák Adolf Loos, mimo jiné autor známých pražských vil Müllerova a Winternitzova, se výrazně zapsal i do architektury Plzně. Na přelomu 20. a 30. let minulého století tam vytvořil řadu zajímavých interiérů. Elegantní a útulná místa ve stylu „Umění žít“ navrhl pro lidi, kteří si však nakonec svého domova moc dlouho neužili. Majitelé totiž byli židovského původu, a tak mnozí během druhé světové války zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Jen některým se podařilo včas uprchnout do zahraničí – a těm, kteří měli to štěstí, že válku přežili, zabavil vzápětí majetky komunistický totalitní režim. Byli nuceni znovu prchat do exilu. A ti, kteří zůstali, museli žít v mnohdy nedůstojných podmínkách. Vkus socialismu Loosovu architekturu neuznával, takže z bytů se staly kanceláře nebo byly rozděleny na více bytových jednotek. Mnoho z původního vybavení bylo tehdy zničeno.

Obnovit a oživit stopy slavného architekta v Plzni stálo hodně sil a nadšení, ale výsledkem je zcela mimořádná nabídka pro poučené turisty a milovníky umění.

BOJ S MĚŠŤÁCKÝM NEVKUSEM Adolf Loos patří k celosvětově uznávaným architektům. Je považován za zakladatele moderního pojetí architektury, a řadí se tak do úzké skupiny nejuznávanějších předválečných moderních architektů, jako byli například Ludwig Mies van der Rohe, Le Corbusier nebo Frank Lloyd Wright. Proslul především svým bojem proti měšťáckému nevkusu: jeho dílo „O ornamentu a zločinu“ se zapsalo do dějin oboru. Radikálně odmítal umělý dekorativismus v architektuře a byl prvním architektem, který oprostil budovy od zdobných prvků. Místo toho se pečlivě věnoval vnitřní dispozici bytů a plánoval i zařizoval je s ohledem na potřeby a zájmy

|7

BOHATÍ A VZDĚLANÍ ŽIDÉ V centru města je možné poznat dílo Adolfa Loose při dvou prohlídkových trasách, které jsou nejen estetickým zážitkem, ale velmi zapůsobí i lidsky. Plzeň dala architektovi řadu příležitostí, protože byla na počátku 20. století dynamicky se rozvíjejícím průmyslovým městem. Kromě velkých, továren jako Škodovy závody či Pivovary, byla ve městě celá řada dalších sice drobnějších, ale mnohdy velmi úspěšných podniků. Mnoho z nich vlastnila vzdělaná plzeňská židovská komunita, která byla navzájem propojená podnikatelskými i příbuzenskými vazbami. Pro ně zde Loos vytvořil nejméně 13 převážně interiérových realizací, z nichž dodnes se zachovalo osm. A i když ne vždy ve zcela kompletním stavu, jde o mimořádně cenný soubor díla tohoto světového architekta.

Sametové křeslo Knieschwimmer manželů Jana a Jany Brummelových v pozadí s monumentálním krbem, který byl vytvořen vídeňskou firmou F. O. Schmidt dle originálního renesančního kousku ze zámku v Nancy.

jejich majitelů. Při komentovaných prohlídkách Loosových interiérů v Plzni člověk snadno zažije pocit, že jde na návštěvu k rodině s vytříbeným vkusem, smyslem pro detail i praktičnost. Kromě poznání jedinečného prvorepublikového designu je to tedy i pohled do způsobu bydlení tehdejší vyšší společnosti, z níž pocházela většina Loosových klientů. Každý z bytů má osobitý příběh, v němž se prolínají často tragické soukromé osudy jednotlivců ovlivněné dějinnými událostmi před II. světovou válkou, v jejím průběhu i v období vlády komunistického režimu.

8|

DŮM POD ZVLÁŠTNÍ OCHRANOU Nejcennější a nejzachovalejší je v Plzni Brummelův dům z roku 1927, který jako zázrakem přežil i válečné bombardování blízkého okolí. V 1. patře se zachoval kompletní byt včetně unikátního souboru nábytku, který architekt navrhl. „Nechybí zde ani typické křeslo Knieschwimmer. Tvořil vždy na míru konkrétního člověka a dbal na čistotu forem,“ upozorňuje Magdaléna Soukupová z organizace Plzeň – TURISMUS. Lidé zde uvidí celý byt: vstupní halu, ložnici s koupelnou, obývací pokoj, jídelnu a dámský salon s ložnicí. Komunistickým režimem zabavený dům získal v restituci synovec původních majitelů, který jej po náročné opravě zpřístupnil veřejnosti.

Obývací pokoj doktora Vogla a jeho ženy Štěpánky s obkladem z třešňového dřeva a krbem s mramorovými polosloupy je útulnou oázou skrytou mezi kancelářskou šedí.

PŘES KANCELÁŘE DO JINÉHO SVĚTA První prohlídková trasa postihuje osudy více rodin: nejprve vede do domů v Klatovské ulici č. 12 a 110. Tyto dva objekty byly propojené již za války kvůli vzniku úřadu, který zde funguje dodnes. Jediné dochované místnosti, obývací salon s replikami původního nábytku a travertinová jídelna, jsou v drsném kontrastu se spletí malých kanceláří, v něž se původní měšťanské byty přeměnily. Poté návštěvníci přejdou do bytu manželů Krausových v Bendově 10, který zdobí odborníky velmi ceněný Loosův salon s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Od roku 2021 by měl odkaz architekta Loose v Plzni být bohatší ještě o prohlídku Semlerovy rezidence, která teď prochází rekonstrukcí.  Viz: www.adolfloosplzen.cz

ADOLF LOOS,

Salon s jídelnou bytu Viléma a Gertrudy Krausových se díky umístění dělených zrcadel na dvou protilehlých stěnách pyšní tzv. iluzivní enfiládou, do nekonečna se násobícím prostorem.

světoobčan (1870–1933)

Od narození tohoto světově uznávaného architekta uplyne letos v prosinci 150 let. Muzeum hlavního města Prahy a Národní památkový ústav proto rok 2020 vyhlásily Rokem Adolfa Loose. Cílem je upozornit na krásu i promyšlenost budov a interiérů v Čechách a na Moravě, které navrhl. Rodák z Brna zanechal hodnotné stopy v řadě velkých měst včetně Vídně či Paříže – a Müllerova vila v Praze je považována za Loosovo nejvyspělejší dílo.

Jeho odkaz představí Muzeum města Brna i Muzeum hlavního města Prahy, chystá se odborné sympozium i konference. Ve vile Stiassni v Brně budou vystavené modely jeho staveb. Vyjde publikace, zapojí se i Paměť národa natáčením vzpomínek pamětníků.

text Petr Tůma foto archiv

velvyslanci z Burgundska POKUD SE NA VÝROBĚ JAKÉKOLI VĚCI PODÍLÍ NĚKOLIKÁTÁ GENERACE, SYMBOLIZUJE TO NEJEN LÁSKU K DANÉMU ODVĚTVÍ A POSEDLOST PO DOKONALOSTI, ALE TÉŽ ZNALOSTI, JEŽ NELZE ZÍSKAT JINAK NEŽ PRÁVĚ ČASEM. TRADICE, SPOLEHLIVOST A DŮVĚRA TVOŘÍ TROJÚHELNÍK HODNOT, KTERÉ NA VÝROBCÍCH FIRMY EMILE HENRY OCEŇUJE I SPOLEČNOST POTTEN & PANNEN – STANĚK. ZASTUPUJE JI UŽ 25 LET A NEDÁVNO PRAHU NAVŠTÍVIL SÁM JEAN-BAPTISTE HENRY!

Jste přímým potomkem zakladatele firmy, jež je na trhu 170 let – tedy po šest generací. Jak to začalo?

V malé keramické dílně ve vesničce Marcigny, kterou vlastnil Jacques Henry. Hrnčíř, který zpočátku vytvářel všechno doslova a do písmene vlastníma rukama a pochopitelně i bez elektřiny.

Ale poptávka po jeho zboží z burgundské keramiky stále narůstala, začaly si ho objednávat i domácnosti z Paříže a z dílny se stala manufaktura, která se proměnila v továrničku. Stále je na témže místě a naše výrobky se rodí pouze tam.

Na počátku šlo asi o funkční nádobí, až později jste přidali různé tvary a barvy, které ho také dělí od konkurence. Nebo se mýlím?

Ano, byli jsme jedni z prvních, kteří keramické nádobí určené na pečení rozzářili optimistickými tóny. Objevily se v 80. letech minulého století a pak naše vývojové oddělení začalo zkoumat i nejrůznější desény, textury povrchu, tvary. Určit pro zapékací mísy, talíře a další nádobí správný odstín je vždy trochu sázka do loterie, ale čas ukázal, že jsme volili správně.

Vaše keramika se vyrábí ze speciálního druhu hlíny. Odkud ji berete a co je na ní tak odlišné?

Opravdu pracujeme s hlínou, jejíž složení je tajné. Je to kompaktní hmota mnoha částic vždy menších než 2 milimetry, kterou tvoří písek, prach, jíl a různé křemičitany z řady oblastí západní Evropy. Po vypálení vznikne nádobí, které má báječnou tepelnou vodivost. Také je abnormálně odolné ať proti

10 |

poškrábání, mechanickým nárazům, či termálnímu šoku. Odolává teplotám od -20 °C do 270 °C a z mrazáku může jít rovnou do rozehřáté trouby, aniž by popraskalo. Stejně jako do myčky nebo mikrovlnky.

Značka Emile Henry se také prezentuje jako „hand made“. Jaký je podíl ruční výroby v době, kdy nám s většinou činností pomáhají stroje?

To možná platí v jiných odvětvích, ne u nás. Na 90 % našich produktů skutečně vzniká ručně, byť se na každém podílí řada lidí – počínaje těmi, kdo tvoří jejich tvar, přes ty, kdo je glazují, až po zaměstnance, kteří je vkládají a vyndavají z pece, kontrolují a hned ručně balí. Dostanete tak produkt s lidským dotykem, který mohl stejně dobře vzniknout před 100 lety. Přesto, nebo snad právě proto je krásný i funkční. A také čistě přírodní, neuvolňuje žádné škodlivé látky.

Ale nějaké moderní technologie jistě používáte…

S grafickými programy na počítačích pracují naši designéři a automatizace nám pomáhá i urychlit proces výroby a jednotlivé operace. Ty je poměrně složité správně nastavit díky odlišným tvarům nádobí, které máme v nabídce. Jeho škála je stále širší. Namátkou se jedná o zapékací mísy, formy na koláče, misky na crème brûlée, pekáče, ale i hrnce, talíře, džbány a další doplňky do kuchyně. Vysoce moderní jsou také naše pece, ve kterých se hliněné nádoby mění žárem na kameninu.

Už proto, že musí pokrýt výrobní kapacity.

Sympatický Jean-Baptiste Henry pokračuje ve stopách svých předků, kteří vyrábějí burgundskou keramiku už šest generací.

Jaký je váš nejúspěšnější výrobek a co plánujete dál?

Produkt, který je na trhu nejdéle, je smaltový hrnec s vysokou poklicí kónického tvaru, která umožňuje dokonalou cirkulaci vzduchu a kondenzaci páry, takže maso v něm připravované zůstává šťavnaté. Nazývá se tajine (tažín) podle typického marockého pokrmu. Poslední dobou jsou zvlášť oblíbené formy na chleba s klenutým víkem a brzy se objeví také formy na sýry.

Ty umožní v troubě vyrobit nejrůznější sýrové dobroty.

Co vás jednoznačně ještě odlišuje od konkurence? Že prodáváme nejen keramické nádobí, které je funkční, ale současně jde o sety, které krásně vypadají. Rádi se s nimi pochlubíte i na stole.

Naším cílem je, aby s nimi lidé v kuchyni trávili spokojený společný čas, aby se naše výrobky staly součástí jejich životů, stejně jako životů jejich dětí a přátel. A pominu-li vysokou kvalitu, je za námi oněch 170 let výroby toho, co nás nejen živí, ale čemu též sami věříme a co milujeme.  Viz: www.pottenpannen.cz Forma na c chléb má klenutý tvar pece a v kombinaci s žáruvzdo žáruvzdornou keramikou se stará o tto, že při pečení uvnitř zůstá zůstává stálá teplota i vlhkost. C Chléb je proto nadýchaný nadýchaný, byť na povrchu s křupavou kůrkou.

text Jiří Mlsný foto archiv

vyšperkovaný bělostný talíř NASYTIT ŽALUDEK I DUŠI, O TO SE LIDSTVO SNAŽILO ODJAKŽIVA. VE STAROVĚKU BYLY HOSTINY PROVÁZENY TANCI ŠVARNÝCH JINOCHŮ, DNES TANCUJÍ PŘEVÁŽNĚ TI V KUCHYNI, KDYŽ VYTVÁŘÍ VOŇAVÉ CHUTNÉ UMĚNÍ CESTUJÍCÍ NAPŘÍČ ŽALUDKY I SOCIÁLNÍMI SÍTĚMI.

J

edním z takových kouzelníků je šéfkuchař restaurace Triton Tomáš Horák. Připravuje zážitková menu, kde pokrmy připomínají šperky. Nejprve se nemůžete vynadívat, ale pak omamně zavoní a... je jasno. A je téměř jedno, zda vám byl na talíři právě naservírován kamzík, špičkové hovězí wagyu nebo srnčí. Na jejich přípravu šéfkuchař používá postupy francouzské kuchyně, jež kombinuje s německou precizností a oživuje doteky Asie.

A také molekulární gastronomií. Na menu se tak můžete těšit například na průhledné kameny z aloe vera plněné feta sýrem.

Zvláštní gely mu pomáhají vytvořit i transparentní pokrmy, které vlastně nevidíte, dokud si na ně neposvítíte UV lampou.

LEGENDA, KTERÁ NELŽE K nezapomenutelnému zážitku patří i místo, kde se o vás starají.

Restaurace Triton v hotelu Adria na Václavském náměstí nemá v tomto směru konkurenci. „Prostor ve stylu krápníkové jeskyně

vznikl již v roce 1912, kdy byl zbudován jako umělecký klub,“ vysvětluje ředitel hotelu Karel Doubek, který tam pracuje od jeho zásadní rekonstrukce v 90. letech. Dílo známého architekta moderny Matěje Blechy se dřív jmenovalo Restaurace Podsvětí nebo U Rakviček. Byly tam stoly připomínající víka od rakví, které obsluhovali číšníci v kostýmech funebráků. Elegantní černý háv jim zůstal, ale doba trhla oponou a chuťově i vizuálně barevné pokrmy dnes dokážou krásně „rozsvítit“ opravdu netradiční prostory. Pánským návštěvníkům navíc doporučujeme letmo se dotknout penisu kamenného trojhlavého psa Kerbera u vchodu.

Prý to přináší mužnou sílu. Ředitel hotelu i šéfkuchař to potvrzují, byť se u nich přelila v sílu imaginace a odvahu experimentovat.

Ta je totiž od určitého věku mnohem důležitější.  Viz: www.tritonrestaurant.cz

TOMÁŠ HORÁK Jeho rukopis ovlivnila babička, se kterou vařil odmalička, i dlouhodobé pracovní pobyty ve Francii, Německu a Rakousku.

Ze zeleniny hodně používá červenou řepu do předkrmů, omáček i dezertů, například zmrzliny. Z masa preferuje zvěřinu, ať už to je srnka, jelen či exotický kamzík. Ten se dlouho peče při nízké teplotě a je skvělý.

12 |

Čas hraje pro vás ťͱ̷ͱӬʄ̋͝ ʒͱɵɇ Χθɇ̋͝ Χθͱ ͝ɇΧθͱϑϩͱЇ ʄ̈ϑϩͱϩЇ

text Kamila Písaříková foto archiv

voňavá architektura NA POLIČCE V KOUPELNĚ I NA ULICÍCH VELKOMĚST LZE NAJÍT TVARY, V JEJICHŽ GENECH KOLUJÍ PRVKY TÉŽE RODINY. SCHVÁLNĚ SI POROVNEJTE JEJICH DNA.

14 |

Letos se urodilo kultovní jablíčko tentokrát jako DKNY BE DELICIOUS SUMMER SQUEEZE maximum. Jde o hravou citrusovou květinovou vůni, v níž se prolínají energické doteky ovoce s bílými květy a výsledkem je parfém lahodný a plný slunce. Cena za 50 ml – 1 520 Kč.

LONDÝNSKÁ RADNICE zdobí jižní nábřeží řeky Temže. Budova od Normana Fostera má nezvyklý cibulovitý tvar pro zmenšení vnější plochy a tím i snížení energetických ztrát. Často je přirovnávána k přilbě Dartha Vadera ze Star Wars.

Oslavte již šestou symfonii komponovanou z nejvzácnějších ingrediencí, které posbíral po světě ERMENEGILDO ZEGNA.Tomu odpovídá i cena římské borovice s tóny ambry nazvané ROMAN WOOD. 100 ml parfémované vody řady Ermenegildo Zegna Essence stojí 6 230 Kč.

Kancelářské prostory EVROPSKÉ UNIE pro nové členské státy navrhlo architektonické studio Samyn. Venkovní fasádu BRUSELSKÉ budovy vytápěné solárními panely tvoří patchwork 3 750 recyklovaných okenních rámů z demolicí v celé Evropě.

L’AMBRE DES MERVEILLES je pozdrav ženám od Hermès připomínající báseň. Přísady kadidla a černého čaje umocňují kontrasty světel a stínů, kouzelná je i houpací láhev, vytvořená Sergem Mansauem, plochá na jedné straně a zaoblená na té druhé. Cena za 50 ml – 2 370 Kč.

Budova ústředí ALDAR byla první kruhovou stavbou svého druhu na Blízkém východě, díky níž se zviditelnil emirát ABÚ DHABÍ.

Celkem 23 pater a 18 rychlovýtahů drží pohromadě strukturální diagonální mříž z oceli, která funguje i jako okrasný prvek.

Také z novinky MISS DIOR ROSE N’ROSES doslova tryská záplava květin. Pižmový základ zdůrazňuje ušlechtilé noty, jež se zrodily pod pečlivýma rukama pěstitelů ve skleníku, spíš než kdesi v přírodě. Flakon má uzávěr ve tvaru mašle. Cena za 50 ml – 2 260 Kč.

Automuzeum PETERSEN AUTOMOTIVE stojí v LOS ANGELES. Jde o jedno z největších muzeí zaměřených na dopravní prostředky na kolech. Spravuje ho nezisková organizace specializující se na historii vozů a vzdělávací programy s touto tematikou.

Bergamot mistrovsky namíchaný s růžovým pepřem okořenil intenzivní dřevitou vůni DIOR HOMME, z níž jako paprsky vyzařují citrusové akcenty. Reprezentuje ji britský herec, hudebník a model ROBERT PATTINSON, nesmrtelný už ze ságy Stmívání. Cena za 50 ml – 2 090 Kč.

OMOTESANDO, čtvrť sousedící s Harajuku, je po Ginze druhou největší nákupní čtvrtí TOKIA. Omotesando avenue má evropský nádech a lemují ji luxusní módní domy, směřující ke svatyni Meiji a parku Yoyogi.

Osmipatrový dům DIOR nepřehlédnete.

Země, první z prvků, základní surovina. Zdroj inspirace. Metafora pro každičkou surovinu transformovanou řemeslníky v domě Hermès.

Na novou cestu v pánské parfumerii vyzývá vůně TERRE D’HERMÈS s flakonem Philippa Mouqueta. Cena za 75 ml – 2 980 Kč.

Škola LAAYOUNE umístěná v MAROKU má budovy v kampusu roztříštěné tak, aby umožňovaly maximální přirozenou ventilaci a osvětlení. Jsou však propojeny řadou vnějších cest, čtverců a minerálních zahrad, které vytvářejí pocit urbanity.

OBCHODNÍ PROSTORY prodej | pronájem ¯ od 165 m2 do 369 m2 ¯ ihned k dispozici, klientské změny na klíč ¯ služby recepce 24/7, široká nabídka služeb

+420 702 205 205

800 800 010

www.satpo.cz

¯ Holečkova, Praha 5 – Smíchov ¯ prémiová rezidenční zástavba ¯ výborná dostupnost autem i MHD

text Alena Binterovรก foto archiv

vyprávějí tancem příběhy ČLENY PRAŽSKÉHO TANEČNÍHO DIVADLA SPOJUJE TOUHA VYJÁDŘIT POHYBEM PŘÍBĚHY KAŽDODENÍHO ŽIVOTA. SKUPINU TVOŘÍ VÍC NEŽ 20 TANEČNÍKŮ RŮZNÉHO VĚKU, DOKONCE SI UŽ ZALOŽILI I DĚTSKOU SEKCI. PROFESIONALITU „JISTÍ“ ZKUŠENOSTI ZE SOUBORŮ RŮZNÝCH ŽÁNRŮ I TANEČNÍ DOPROVODY PŘI NATÁČENÍ FILMŮ. TANČÍ PRO RADOST, A TAK SE NEBOJÍ NABÍDNOUT PUBLIKU I HUMOR.

N

a rozdíl od moderního baletu, který bývá často abstraktní, se Pražské taneční divadlo vydalo cestou epického a srozumitelného tance. Tento názor spojil absolventy Duncan Centre, Akademie múzických umění, bývalé členy Pražského komorního baletu či lektory rozmanitých stylů, jako je například tango, společenské tance, folklor, balet či jazz. „Ve sboru se scházejí lidé s vědomím, že člověka nabíjí energií to, co ho baví. Takovou energii chceme předat publiku,“ říká Gabriela Novotná, zakladatelka a vedoucí projektu. Můžete se o tom přesvědčit i vy, a to 29. května, kdy soubor v pražském Divadle Komedie uvede premiéru s názvem Láska na vodě. Jak se sluší v měsíci máji, půjde o sérii choreografií o různých podobách lásky.

SETKALI SE VE FILMECH Od října 2017, kdy soubor založilo „sedm statečných“, se rozrostl na 25 členů. Většinou se potkali namátkou, a to při tanečních scénách ve filmech české i zahraniční produkce: Britannia, Zlatý podraz, Čím lidé žijí, 12 opic, Rübezahl, Knight fall, Knight's Tale, Interlude

Celovečerní představení pod názvem „Mentální striptýz“ kombinuje rytmy tanga, valčíku, jazzu, čardáše, baletu, rock´n´rollu, tribal dance i scénického tance.

Loni v květnu Pražské taneční divadlo uvedlo v Divadle Komedie své první celovečerní představení pod názvem Mentální striptýz. Letos zve na druhou premiéru s názvem Láska na vodě.

in Prague či Carnival Row. Tanečníci tvoří široké věkové rozpětí – od budoucích maturantek až po vyzrálé matadory. Podobný mezigenerační soubor, v němž se potkává babička i vnučka, je skutečně unikátní. Navíc aby mohli reálně vykreslit rodinné vztahy či vývoj postav v čase, vychovávají si už v Pražském tanečním divadélku i potomky. Společně pak vystupují na různých akcích i v renomovaných divadlech. Využívají přitom nálady různých hudebních žánrů a tanečních stylů včetně pantomimy.

ROZKROČENI MEZI TANCEM A DIVADLEM Představte si, jak lze tancem vyjádřit milenecký trojúhelník, sebedestruktivní workoholismus, proces nekonečného rozcházení a scházení, život s fyzickým hendikepem či nedělní návštěvu sauny... „Tanec je jednoduše formou terapie, což je odedávna jeho historická úloha – byl vždy součástí svateb, pohřbů a dalších významných událostí. Jen u nás byl jeho vliv v moderních dějinách nenápadně potlačený,“ vysvětluje Gabriela Novotná.

Aby se publikum při představení snáze orientovalo a ještě navíc zasmálo, se stará neotřelý moderátor Ignác Navrátil v podání Přemysla Bukovského. Tato role mívá velký ohlas: Ignác Navrátil je totiž fiktivní zapomenutý herec malých rolí s jediným oceněním – největší sklerotik v dějinách českého divadla. Jeho zdánlivě čistě formální projev je znečištěn neformální improvizací, čímž vznikají neopakovatelné situace. Divákům kmitají bránice a tečou slzy smíchu. Už to je ozdravný proces. A pokud někdo pak dostane i chuť tančit, tím lépe.  Viz: www.facebook.com/PragueDanceTheatre/

BELTANE

Zatímco první videoklip The Devil Inside You vznikl na motivy románu Dr. Jekyll and Mr. Hyde v Malostranské besedě, pro natáčení druhého klipu se taneční soubor vydal do přírody.

V keltském oppidu na Zbraslavi tam natočil Beltane Fire Dance, který je inspirovaný keltským rituálem oslavy svátku plodnosti.

| 19

text Jiří Mlsný foto archiv

OSTŘE, NIKOLI NAOSTRO Barevnost a chutě thajské kuchyně netřeba představovat, Thai Station ve Skořepce 9, na Praze 1, ano. To proto, že se tam dveře otevřou už 11. března a měli byste vědět, co očekávat. Majitelkou je Thajka, která chce nabízet jak klasické a vyhlášené pokrmy, tak ty úplně ze severu či jihu Thajska. Při degustační ochutnávce pro zvané nás zaujala polévka s vaječnými nudlemi a červeným vepřovým, nezklamalo kuřecí satay, překvapil salát s marinovanými opečenými kousky lososa. Autentická jídla vařená na místě ze zdravých surovin doplňuje i elegantní vzdušný interiér s velkými okny do ulice, který je určen tak maximálně pro dvacet lidí. Pospěšte tedy.

skok po hlavě MOŽNÁ JE ZÁKLADEM ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ STŘÍDMOST, JAK TVRDIL JAN AMOS KOMENSKÝ. ALE OBČAS JE TŘEBA HODIT DOBRÉ RADY ZA HLAVU A NECHAT SE UNÉST NA ŠIRÉ MOŘE VLNOBITÍM CHUTÍ A BAREV. TAM, KDE JSME JEDLI MY, HOLDUJÍ PROUDŮM, KTERÝMI SE GASTRONOMIE ŘÍTÍ VPŘED. NEJEN NA PIVO DO KARLÍNA Steaky z prasátek mangalica ze statku na Vysočině či masíčko ibérico dovážené z farmy ve Španělsku jsou základem kuchyně v restauraci kancelářské budovy Butterfly Karlín. Chlubí se i pivovarem, odkud pocházejí speciály Karlín 12, Karlín black, stejně jako originální IPA, APA nebo pšenice. Servírují je ve vlastním skle. A co je na tom všem nejsympatičtější? Že kromě kvality si tam na nic zvláštního nehrají, takže se tam budete brzy cítit jako doma. Viz: www.pivokarlin.cz

20 |

411 lahví pro celý svět. Pouze tolik jich bylo naplněno elegantním, po tropickém ovoci omamně vonícím rumem, který odpočíval v jediném sudu dlouhých třicet let. Aby se z unikátního alkoholu nevypařila ani kapka, uzavírá číslovanou lahev s certifikátem zátka z obsidiánového skla z nikaragujské sopky San Cristóbal. Zvedá se hrdě do výšky 1745 m odkud božsky shlíží i na palírnu, kde vznikají prémiové rumy Flor de Caña.

Tekuté poklady společnosti založené už v roce 1890 už mnohokrát obletěly Zemi a uvedly v nadšení chuťové pohárky profesionálních znalců destilátů. Ti je několikrát vyhlásili za nejlepší rumy světa. Flor de Caňa V Generaciones je však nejen poklonou páté generaci svých tvůrců, ale též investicí.

Do ČR přiváží 36 lahví společnost Premier Wines & Spirits a každá z nich v ceně 37 866 Kč nabývá na hodnotě od chvíle, kdy byla naplněna. Více o tom prozrazuje video na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=b5ZF0bOzdro Viz: www.1er.cz

| 21 21

VYPUSŤTE DŽINA Z LAHVE Arbequinské olivy, bazalka, rozmarýn nebo tymián. Hledali byste něco podobného v ginu? V tom ze Španělska, který dýchá horkým Středozemním mořem, tohle všechno je. Spolu s kořeněně-dřevitou vůní a výraznými tóny bylinek a citrusů v něm rozpoznáte i pikantní tóny trávy či rajčat.

Navíc se Gin Mare chlubí typickou slaností a díky unikátnímu obalu připomínajícímu lucernu spolehlivě rozsvítí jakýkoli pošmourný den. Viz: www.1er.cz

PO SCHODECH NAHORU Ke zmrzlinovému salonu Crème de la Crème na Národní v Praze přibylo další patro. Kromě řady stolečků tam najdete otevřenou kuchyni, v níž lze nahlížet obsluze pod ruce a sledovat, jak vznikají snídaně, které si lze nyní dopřát celý den. Jejich základem jsou na másle lehce opečené chleby z Esky servírované s pražskou šunkou, sýrem, sázeným vejcem a lososem. Nejnovějším přírůstkem do nabídky je „avo toast“ s granátovým jablkem. Vyznavače sladkostí potěší řecký jogurt s granolou nebo pohankové palačinky s nutellou, marmeládou či jablky se skořicí. Nemluvě o cheesecaku, šlehačkovo-čokoládovém dortu Black Forest, sachru, štrúdlu, tiramisu a makronkách. Viz: www.cremedelacreme.cz

ABSTRAKCE NA TALÍŘI Jistě, do restaurace se chodíme většinou najíst, a že máme hlad, poznáme, když nám zakručí v břiše. Ale stále častěji se tato návštěva pojí se zážitkem, který nás má nadchnout, a pak se o něj chceme podělit s těmi okolo. Vždyť jídlo je též o barvě, kompozici, textuře, podobně jako díla výtvarného umění. A právě tak funguje restaurant Gallery 44, kde prostředí středověkých sklepů 4× ročně ozdobí umělecká díla těch nejtalentovanějších zahraničních kuchařů. Naposledy to byl Mexičan Fernando Hernández Ruiz, kterému byl k ruce René Vokurka a Marek Šáda. A nejlepší na tom bylo, že výstava byla chutná a můžete ji navštívit i vy. Viz: gallery44.cz

22 |

I NA OBY¢EJNÉ VOD¥

JE MOŽNÉ

SI POCHUTNAT

FILTRUJTE KOHOUTKOVOU VODU PRO JEJÍ LEPŠÍ CHUŤ BEZ VODNÍHO KAMENE A CHLÓRU. • chraĖte své spotĜebiþe pĜed vodním kamenem • šetĜete své peníze za balenou vodu

Potten & Pannen – Staněk: Újezd 25, Praha 1 I Nový Smíchov, Praha 5 I Palladium, Praha 1 Vodičkova 2, Praha 1 I Obchodní 110, Čestlice I Rumunská 43, Liberec I Šantovka, Olomouc Vaňkovka, Brno www.pottenpannen.cz

NÁHLED AŽ DO KUCHYNĚ Zdenek’s Oyster Bar patří od založení v roce 2011 mezi nejlepší české fine dining restaurace. Žádný div, že právě tam hostili v rámci Prague Culinary Symposia šestici michelinských kuchařů. Vařil David Vlášek, vína pároval Jakub Šebela a menu se skládalo z jídel, která vycházejí z běžné nabídky. A co že doporučujeme, abyste si dali? Páni ocení hovězí tatarák s foie gras, lanýžem, celerem, morkem a švestkami a jejich něžné polovičky halibuta s kapustou, pohankou, crème fraîche a fermentovaným zelím. Stačí natočit ústa na fotografii vlevo. Viz: www.oysterbar.cz

UČENÝ Z NEBE NESPADL ANEB TIP NA DÁREK Že kuchyni vládnou ženy, už neplatí. Vaří stále víc mužů, kteří jednou našli doma lísteček s poznámkou „oběd máš v kuchařce na straně 27“. Při tom zážitku zjistili, že mazlit se s potravinami je jako chodit do posilovny. Nejprve se tam člověku nechce, ale časem na tom získá závislost. Připravovat jídla rychle a správně vás naučí v Gourmet Academy by Potten & Pannen – Staněk. Počítají tam se začátečníky i těmi, kdož se chtějí posunout dál pod dohledem Zdeňka Pohlreicha, Filipa Sajlera, Martina Staňka či porotců soutěže MasterChef. Setkáte se i s foodblogerkami Ivanou Jindřichovou alias Cat & Cook nebo Markétou Pavleje. A nejlepší na tom je to, že tato škola vaření nabízí také dárkové vouchery. Potřebujete-li originální dárek, už víte, kam zamířit.

Více na www.gourmetacademy.cz, www.pottenpannen.cz 24 |

NEJVYŠŠÍ KVALITA XXXO Každoročně představuje rum Ron de Jeremy limitovanou edici, která má vystihovat jedinečnost zážitků.

Základ té s číslovkou 27 tvoří alkohol, který zrál v palírně Trinidad Distilleries už od roku 1991, než vstoupil do manželského svazku s osmnáctiletým barbadoským mokem z palírny Foursquare. Blend byl ještě doplněn i třtinovými pálenkami z Nikaraguy, Panamy a Dominikánské republiky, takže vás jediný doušek přenese pod ležérně se pohupující palmy hned u modravého Karibiku.

Viz: www.1er.cz

®

HOME COLLECTION +ćHMLY« YęQÙ SUR 9£ď GRPRY 'RSćHMWH VY«PX GRPRYX Y¿MLPHÍQ« YęQÙ D Y\WYRćWH VL YODVWQ¯ RVREQ¯ ¼WRÍLďWÙ 2EMHYWH QRYRX ćDGX +RPH &ROOHFWLRQ RG 5LWXDOV 1DYUĤHQD SUR ]¯VN£Q¯ SRKRGRY« D UHOD[DÍQ¯ DWPRVI«U\

AMSTERDAM

PA R I S

LONDON

NEW YORK

RITUALS.CZ

text Petr Tůma foto archiv

myslet na budoucnost MARTIN ŘEZÁČ STOJÍ V ČELE 26 SPECIALISTŮ, KTEŘÍ SE V RÁMCI FINANČNÍ SKUPINY ČESKÉ SPOŘITELNY STARAJÍ O INVESTICE FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB. ODEHRÁVAJÍ SE SKRZ PODÍLOVÉ FONDY, ALE TÉŽ PORTFOLIA INSTITUCÍ, PENZIJNÍCH FONDŮ, NADACÍ A MUNICIPALIT. JEN V PODÍLOVÝCH FONDECH JE U NICH ULOŽEN MAJETEK V ŘÁDU 537 MILIARD Z ODHADOVANÉ ČÁSTKY 1,5 BILIONU NA LOKÁLNÍM TRHU. ABYCHOM DOHNALI ZÁPADNÍ EVROPU, MĚLO BY TO BÝT VŠAK DVAAPŮL AŽ TŘIKRÁT VÍC.

O kolik klientů se vlastně staráte?

Téměř o 450 000 včetně segmentu privátního bankovnictví.

U těch institucionálních kolísá počet mezi 120 až 130, ale finanční objem na jedno portfolio je pochopitelně mnohem větší. Objemem spravovaného majetku, měřeno tržním podílem, patříme k největším investičním společnostem u nás.

Máte i hodně široké portfolio podílových fondů...

Ano, zahrnuje vše od konzervativních řešení, které se povahou blíží chování spořicího účtu, až po dynamická, jež vyhovují sofistikovaným klientům. Vyžadují produkt zaměřený na horizont například 10 let, což nese menší likviditu, ale i nadstandardní výnos typu třeba private equity. Tedy z investic do středních a menších firem, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze.

Lze investovat také v malých částkách?

Klidně v řádu stokorun. Podílový fond má totiž „sex-appeal" daný tím, že představuje sdružení majetku. Nepotřebujete horentní sumy, abyste se mohli podílet na pozitivním vývoji kapitálového trhu. S výjimkou penzijního připojištění neexistuje jiný finanční nástroj, který by vám v podobné transparentnosti garantoval „čistotu“ a „štábní kulturu“ při správě cizích peněz.

Udržet si peníze na stáří, dorovnat inflaci... To bývají asi hlavní argumenty při zakládání fondů?

Ano, ale fondy udržují i reálnou kupní sílu vašich peněz. Je-li inflace 3 %, znamená to, že když jste si dnes koupili 100 jablek, tak jich za stejný obnos příště dostanete už jen 97. To je jednoduchá matematika. Měli byste mít nutkání úspory si chránit. Jestliže si v budoucnu chcete splnit nějaký sen, musíte si část peněz ukládat bokem, nebo rozumně investovat. Ať to děláte s vidinou nového auta, luxusní dovolené, nemovitosti, či vzdělání pro děti.

26 |

Při zakládání fondů dostávám otázku, na jak dlouho chci peníze odložit. To je něco, co sám nevím.

Měl by vám na spořicím účtu zůstat obnos, který bych nazval „likviditní rezervou“. U každého bude jiný, ale může to být částka tří až šesti čistých měsíčních platů. Lze ji použít kdykoli se stane něco neočekávaného – připravíte se tím na možnost, u které nevíte, zda vůbec přijde. Nad to byste si měl vytvářet rezervu do budoucna. V první fázi vždy hrábnete do té první hromádky a zbytek lze uložit třeba s horizontem tří let. Ačkoli lidé chtějí často investovat nejdéle na dva roky, na což jim nabídneme ten správný produkt, většina pak nechá peníze v portfoliu fondu pět, sedm, osm let. A to je samozřejmě špatně.

Nemohu o své peníze přijít?

Míra regulace vám jako investorovi dává obrovskou míru jistoty a vědomí toho, že se nic špatného neděje. Portfolia jsou transparentní, auditovaná a pod supervizí České národní banky.

Něco jako vytunelování je u nich téměř nemožné. Výkyvy nahoru a dolu k nim pochopitelně patří, ale i kdyby se jim hodně nedařilo, nespadnou na nulu. To jistí onen princip diverzifikace, tedy rozložení investic do řady cenných papírů, regionů či sektorů.

Ve srovnání s tím může i renomovaná globální firma zkrachovat – podívejte se, jak dopadl Enron, nebo jak „válčí“ Boeing. Češi jsou při investování zvlášť opatrní, že?

Ano, našinci raději obětují část potencionálního výnosu v horizontu 5 až 10 let za cenu toho, že v kalendářním roce či třeba jen kvartále neutrpí, byť minimální ztrátu. Sebemenší vlnka dolů, která je přirozenou součástí každého investičního cyklu, vzbuzuje negativní konotace a emoce. Ty nevyváží ani vidina 5, 10, 15% zhodnocení. Potkáváme se s tím dnes a denně. Náš vzdělávací systém chrlí lidi, kteří umí používat internet a mají

Do podílových fondů u nás investuje každý sedmý, říká šéf Erste Asset Management a předseda výkonného výboru AKAT ČR, Martin Řezáč. A hned dodává, že nejtypičtějším investorem je muž ve věku 35 až 55 let.

encyklopedické znalosti, ale postrádám u nich lepší logické myšlení. Něco, co bych nazval selským rozumem ve vztahu k financím. Předmět zabývající se správou vlastních peněz by měl být podle mne součástí školních osnov. Neboť představa, že se o vás stát postará, je mylná. Čemu byste se sám při investování vyhnul?

Ve velkém ukládat peníze do kryptoměn. Nevíte, jaká za nimi stojí skutečná poptávka a nabídka, jestli cenotvorba není způsobena krátkodobou lokální spekulací. Svět investování by měl stát na transparentních parametrech – musíte vědět, co se s vašimi penězi děje a proč tomu tak je.  Viz: www.csas.cz

MARTIN ŘEZÁČ Absolvent Vysoké školy ekonomické zahájil svoji kariéru ve finanční skupině Erste v roce 2004. Ještě předtím pracoval na dealingu Živnostenské banky, ve firmě MMB a jako senior portfolio manažer dluhopisových investic ve společnosti ING Invest Management. V roce 2013 se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Investiční společnosti České spořitelny, kde o dva roky později provedl transformaci lokální akciové společnosti na pobočku Erste Asset Management GmbH, jejíž je momentálně i ředitelem.

| 27

text Ondřej Katz foto archiv

chvála fajnšmekrů VYRAZIT LYŽOVAT DO ST. MORITZ, COURCHEVELU NEBO DO VAILU NENÍ NIC LACINÉHO. JENŽE ZIMNÍ DOVOLENÁ V NĚKTERÉM ZE ŠPIČKOVÝCH EVROPSKÝCH, ČI DOKONCE ZÁMOŘSKÝCH ZIMNÍCH STŘEDISEK PATŘÍ K NEZAPOMENUTELNÝM ZÁŽITKŮM. A ŠETŘIT NA CHVÍLÍCH, KTERÉ ČLOVĚKA PO ZBYTEK ROKU NABÍJEJÍ ENERGIÍ, SE NEMÁ.

J

ednou za rok, možná za dva, to chce povolit uzdu fantazii a vyměnit cenově výhodný pension bez snídaně za ubytování v pětihvězdičkovém hotelu těsně pod lanovkou. Ráno pak vyrazit na fresh track, kdy budete mít sjezdovku jen sami po sebe, a odpoledne si dát na svačinku nikoli jagertee, ale pravé francouzské šampaňské. Ale nic z toho nelze provozovat na deset let starých sportenech… Přichází čas zainvestovat do lyží, které odpovídají výjimečnosti nezapomenutelných okamžiků už proto, že se v běžných sportovních obchodech neprodávají.

28 |

HOUŽEVNATOST ZN. ZAI

Simon Jacomet vyrůstal v malém městečku Disentis ve švýcarském kantonu Graubünden. Léta pracoval jako technik národního lyžařského týmu, než si v roce 2003 založil vlastní značku ZAI. Ta představuje jeho svět počínaje uměním přes design, architekturu až po bojová umění a filozofii zen.

V rétorománštině znamená zai houževnatý, a právě odolnost a jistá tvrdohlavost jsou vlastnosti, které dostávají do vínku lyže této značky. Už proto, že jdou vždy vlastní cestou – high-tech materiály kombinují s těmi čistě přírodními a nebojí se bourat jakékoli hranice. Speciální edici těchto lyží si tak objednal i výrobce hodinek Hublot nebo automobilka Bentley. Letos se v nabídce objeví tři nové modely, z nichž je nejzajímavější ten nazvaný Stone.

Už od roku 2007 vyrábí Jacomet lyže, v jejichž konstrukci používá žulu ze švýcarských hor. ZAI STONE je v tomto ohledu dalším logickým krokem, jedná se o jediná prkýnka na sníh, jejichž povrch má strukturu… kamene.

Jednolitý, úzce seříznutý pás břidlic z nich dělá už napohled umělecké dílo. Ovšem kámen jim dává i nevšední jízdní vlastnosti, například extrémní stabilitu. To se nejlé-

pe projeví na tvrdém podkladu, byť tělo lyže skrývá i klasickou sendvičovou konstrukci s jasanovým a topolovým jádrem a titanalem. Každý pár je přesto unikátem. Modely Stone najdete v délkách 155, 166 a 177 cm, poloměr bočního krojení se pak pohybuje mezi 16 a 19 metry.

Cena je přibližně 150 000 Kč. Nevadí? Tím lépe, neboť koupí takového vybavení se stáváte součástí opravdu výjimečné rodiny. Mezi výsady příbuzenstva patří pozvání na exkluzivní společenské akce, lyžařské kliniky anebo možnost vyrazit do Disentisu na čistě soukromou prohlídku manufaktury Simona Jacometa. Ještě předtím si můžete tyto lyže vypůjčit a otestovat v hotelu Savoy.

Viz: www.lyzezai.cz

VE STÍNU HVĚZD

Franz Kafka v něm napsal Zámek a vrchní Vrána ve slavné filmové komedii obíral totalitní smetánku. Pokud v minulém století platilo, že Savoy ve Špindlu je totéž co Pupp v Karlových Varech, v tom současném se na tom nic nezměnilo. Na počátku nesl hotel název Krone, to když ho dal v roce 1881 zbudovat jeden z nejbohatších lidí v tehdejších Krkonoších – Josef Erlebach. Po povodni v roce 1897 stavbu přestavěl na čtyřpodlažní, romanticky pojatý hotel s hrázděnou konstrukcí, vyhledávaný zejména bohatou klientelou, která do hor začala mířila za sportem a relaxací. Ať už to byla Adina Mandlová, Lída Baarová, Hugo Haas, různí průmyslníci, bankéři a samozřejmě politická špička. Prvorepublikový odér a věhlas kupodivu nevyprchal ani za socialistické éry, byť stavba musela v roce 2000 pro nevyhovující statiku ustoupit moderní budově.

I té však zůstal vzhled alpského hotelu a hlavně vznešenost a grandióznost služeb.

Viz: savoy.astenhotels.com

| 29

TAJEMSTVÍ INDIGO

Tuto exkluzivní značku založil v Německu Gregor Baer, inženýr a technolog s vášní pro prvotřídní design. Narodil se sice ve Freiburgu, přesto si díky otci našel cestu do hor a vybudoval si k zimním sportům extrémně silný vztah. Kopce začínal sjíždět na snowboardu, ovšem těch tenkrát v Evropě moc nebylo. A tak si vyrobil vlastní.

Přidal i pár prken pro kamarády. Měly úspěch, Baer proto nelenil a časem se vypracoval ve výrobce malosériových snowboardů vysoké kvality. Jen s přibývajícími roky ho Alpy začaly vídat častěji na lyžích. Tak se zrodila značka Indigo.

Podobnou cestou šla řada výrobců snowboardů a freeridových lyží, obraty jim dělaly prkna sněhová i vodní a jako „přidruženou výrobu“ přidali široké lyže. Indigo je ale dnes už jinde. To, co pod tímto názvem vzniká, jsou sportovně laděné carvingové modely pro sjezdovku charakteristické technologickou vyspělostí, unikátním designem a dokonalým zpracováním. Gregor Baer totiž není jenom konstruktér, ale i vizionář a hlavně... vynikající obchodník.

Je libo leštěný chrom? Karbon? Bambus? Ten lze najít na některých modelech coby svrchní vrstvu a přináší výjimečný vzhled. Jízdní vlastnosti nezaostávají, čehož si všimli i zástupci značky Bogner – ikony drahého sportovního oblečení. A Willy Bogner, majitel firmy oblékající i německou lyžařskou reprezentaci, to byl nějaký lyžař! Ze spolupráce obou značek vzešla pozoruhodná kolekce, která se exkluzivitou přímo opájí. Pod Indigo ale patří i hole, helmy či brýle.

Všechno má osobitý styl – ostatně mottem jedné silně puristické série byl slogan „All You Need is Less“. Což potvrzuje, že i suchopární inženýři mají občas smysl pro humor.

Viz: www.indigo.ski

30 |

DYNAFIT BINDINGS

LIFETIME GUARANTEE

100% H AN D M A D E I N G E R M A NY DY NA F I T. C O M

LACROIX

Když vyhrál Francouz Léo Lacroix v roce 1966 na mistrovství světa v Chile stříbrnou medaili ve sjezdu i kombinaci, nebylo na tom nic tak divného (úspěchy si připsal už dva roky předtím na olympiádě), kdyby nezávodil na lyžích vlastní výroby. Možná vás napadne, no jo, tenkrát to nebylo o výbavě, na bedně byl ten, kdo se nebál…

Pravdou je, že materiál nehrál v 70. letech tak významnou roli jako při dnešních závodech ve sjezdu. Ale Lacroix lyžím, včetně toho, jak se mají vyrábět, rozuměl. A jeho sportovní úspěchy se staly odrazovým můstkem pro start seriózní, dodnes trvající produkce prkýnek. A ne ledajakých! V prvním roce existence firmy prodali Léo Lacroix s bratrem Danielem 127 párů lyží, což nebylo málo. Dřevěné lyže brzy začali obohacovat sklolaminátem a podle některých zdrojů jako vůbec první při stavbě lyže využili kov. Reputace značky rostla, dařilo se, a než byl v roce 1989 rodinný podnik prodán švýcarské finanční skupině, vyšplhala se produkce až na 25 000 párů lyží ročně! Jenže firma opět změnila majitele a tím, co ji charakterizuje

v současnosti, není rozhodně kvantita. Lacroix představuje hlavně výjimečnost a kvalitu, za kterou byl donedávna odpovědný Jean-Luc Crétier, olympijský vítěz z Nagana!

O finální look lyží Lacroix se navíc můžete postarat sami.

Po dohodě s firemními designéry máte k dispozici jeden ze čtyř druhů vzácného dřeva, do kterého si můžete nechat zasadit i nějaký ten drahý kov či kámen. Jen v tom rozmaru nezapomeňte na limit kreditky, takový pár lyží posledně vyšel na půl milionu korun. www.ski-lacroix.com

VYHRAJTE 5x členství do FACTORY PRO Po dobu jednoho měsíce si na vlastní kůži vyzkoušejte právě zrekonstruovanou, plně klimatizovanou posilovnu s Funkční zónou a Hard&Heavy klecemi, jakož i světově uznávaný koncept programů LES MILLS. Spolu s instruktory při nich budete provozovat silový trénink na hudbu, nebo v jejím rytmu provádět cviky inspirované jógou s prvky z Pilates a Tai-chi. Instruktoři se vám mohou věnovat též individuálně. Při regeneraci svalů i mysli následně oceníte relaxační zónu se saunou, vířivkou a párou. Smíchovská Factory Pro je nejen dle názvu nenápadnou továrnou na zdraví, kde se postarají o to, abyste byli stále fit. Navíc další posilovnu FAKTORY PRO sítě, s těmi nejlepšími profesionálními stroji, najdete hned u výstupu metra Hradčanská.

KDY BYLA OTEVŘENA FACTORY PRO NA SMÍCHOVĚ?

A) v roce 1999 B) v roce 2000 C) v roce 2005 Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo Factory Pro.

32 |

text Ivan Verner foto archiv

na kávu metrem

V NEW YORKU MAJÍ SUBWAY, V LONDÝNĚ TUBE, V PRAZE JE METRO. A TAK, JAKO SI AUTOMATICKY VYCHUTNÁVÁME RANNÍ ŠÁLEK KÁVY, BEREME I TENTO ZPŮSOB DOPRAVY UŽ ZA SAMOZŘEJMÝ. ANIŽ BYCHOM POSLOUCHALI HLAS MODERÁTORKY SVĚTLANY LAVIČKOVÉ, KTERÁ NAMLUVILA JMÉNA STANIC, VYSTUPUJEME NA ZELENÉ, ZLATÉ ČI RŮŽOVÉ.

M

inimálně na sedmnáct kilometrů dlouhé trase metra A, která se takto „vybarvila“ při svém otevření v roce 1978. Ikonické obložení jednotlivých zastávek tvoří nadčasové barevné kazety s konvexní čočkou architekta Jaroslava Otruby, jež spatřily světlo světa dokonce o tři roky dříve. Posloužily za inspiraci i studentovi Umprum Tomáši Rachůnkovi při návrhu na nový interiér Nespresso boutique v Pařížské ulici. Barevné hliníkové kapsle ukrývající vynikající směsi kávy totiž už od roku 2014 nekončí v odpadcích.

Hliník je doslova nekonečně recyklovatelný, a tak Nespresso nastolilo uzavřený cirkulární systém. Z použitých kapslí vznikají i zcela nové předměty. Loni to byl do moderna předesignovaný oblíbený kapesní nožík „rybička“, nyní tentýž materiál posloužil pro obložení Nespresso boutique zmodernizovaného do inovativního nákupního konceptu Celebrate the Coffee moments.

Na stěnu prodejny složené ze 77 kazet bylo použito víc než 400 kg hliníkových kapslí.

ASI NEVÍTE, ŽE ... použité kávové kapsle putují do recyklačního centra Eko Logistics v Týnci nad Labem.

Tam se pomocí speciálního stroje rozsekají a vlivem vířivých elektrických proudů se oddělí zbytky kávové sedliny od hliníku. Ten je lisován do krychlí a poslán na další zpracování, zatímco kávové zbytky směřují do kompostů nedaleké farmy a používají se též ke hnojení pozemků. Každá kazeta na zdi Nespresso boutique byla vyrobena právě z použitého hliníku kávových kapslí a váží 3,5 kg.

V DUCHU TŘÍ BAREV Je to hold městu Praze, ale též recyklaci samotné. Návštěvníka by stěna v barvě zlatorůžové, odpovídající kapslím kávy Ethiopia, zlaté, připomínající Volluto, a červenohnědé, podle odstínu Envivo Lungo, měla motivovat k tomu, aby použité kapsle příště nevyhazoval. Může je vrátit osobně v jakémkoli boutique, nebo využít služby přímého odebrání použitých kapslí z domova. Další zastávkou na zelené trase metra mezi Staroměstskou a Můstkem by tak měla být ta s názvem Nespresso Pařížská.  Viz: www.nespresso.com/cz/cs/

| 35

výkopy do minulosti

DÍKY METRU SE MILIONY PRAŽANŮ PŘEPRAVÍ TAM, KAM POTŘEBUJÍ, V POHODLÍ A VĚTŠINOU I VČAS. ALE JEHO VÝSTAVBA BYLA ZAHÁJENA ZA PĚT MINUT DVANÁCT ČI MOŽNÁ PŘÍMO V POLEDNE.

P

řitom první návrhy na podpovrchovou dráhu spatřily světlo světa už v předminulém století. V roce 1898 s nimi přišel známý obchodník Ladislav Rott, když předložil trasu z Karlína (jenž se stal součástí Prahy až v roce 1922) do Podolí. Je to zajímavé už proto, že Praha dodnes nemá spojení metrem v severojižním směru. Trasu z Karlína pak měla křižovat linka druhá, vedená z Malé Strany směrem na Vinohrady, propojit se měly u Křížovnického pivovaru.

KDYŽ DAJÍ SOUDRUZI POKYN I první republika zaznamenala plán pod názvem „Podzemní rychlá dráha pro Prahu“ inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady. Čtyři linky, naplánované v roce 1926, v podstatě představovaly to, o co se Praha snaží i dnes – tedy propojit okrajové čtvrti s centrem při co nejlepší návaznosti jednotlivých tratí. Jenže radní vždy návrhy posuzovali tak dlouho, až zastaraly a obsazení magistrátu se vyměnilo, což není jen dávná historie… Další projekty se objevily v soutěži, kterou vypsaly v roce 1931 Elektrické podniky hlavního města Prahy. Souběžně se vždy vyskytly projekty jak na podzemní dráhu, tak na podpovrchovou tramvaj, a kupodivu se většina

36 |

text Ivan Verner foto DPP, Petr Tůma a archiv

Tramvajové koleje uprostřed Václavského náměstí, kde se kříží s ulicemi Vodičkovou a Jindřišskou, byly povýšeny na mosty zakotvené kovovými pilony hluboko do terénu.

Snad jen podle nápisu Laterna magika lze poznat, že tato „díra“ zela pod křižovatkou ulic Jungmannova a Národní, kde je dnes vstup do linky B pojmenované po ulici Na Můstku.

Nakolik jsou staroměstské domy postavené na základech těch dřívějších a sklepení navazují na původní opěrné zdivo, se stavaři přesvědčili při hloubení vestibulu v Kaprově ulici.

plánovaných tras – bývaly tak tři či čtyři – shodovala v podstatě s dnešními linkami, jen se více větvily. Před německou okupací se dokonce začalo s pracemi na první lince, ovšem válka vše zastavila. Znovu se o podzemní dopravě začalo mluvit hned po osvobození a dokonce se říkalo, že začne jezdit už v roce 1950. Jenže to už měli soudruzi zase jiné starosti, a tak vydali nařízení, že dopravu Prahou musí nejméně do roku 1960 obsloužit ta povrchová. I když…

UTAJOVANÉ, ALE NE TAJNÉ Metro se totiž skutečně začalo stavět v roce 1952, a to na Klárově. Nebyla to ovšem dnešní Malostranská, pro kterou byla mezi Klárovem a Čechovým mostem odkloněna veškerá hromadná doprava. Osm let trvalo budování tajného projektu, a když byl provizorně dokončen, vznikl jakýsi hybrid mezi stanicí metra a podzemním krytem pro nedaleký Úřad vlády, předsednictvo vlády a ÚV KSČ. Provizorně proto, že se stavba jako protiatomový kryt v zásadě nehodila, atomové zbraně se mezitím staly vyspělejšími, a tak se zvažovalo, že sklepení nakonec skončí jen jako sklad zeleniny. Ministerstvo obrany si ho však nechalo pro zdravotnický materiál a dnes ho využívá dopravní podnik pro technické zázemí metra. Až půjdete ulicí U Bruských kasáren, všimněte si velkých plechových vrat zakusujících se do cihlového barokního opevnění Prahy. S metrem jako krytem pro obyvatele Prahy se však počítá stále a odhaduje se, že by mohlo pojmout až 300 000 lidí. Také pozdější zařízení v metru určená pro případ konfliktu zůstávají dodnes utajovaná, byť i vrabci si cvrlikají o tom, že v podzemí stanice Dejvická je několikapodlažní stavba sloužící Generálnímu štábu AČR. A navlas stejně je tomu u stanice Želivského.

NEBÝT SOVĚTSKÝCH PORADCŮ Rozmach pražské dopravy byl silnější než otálení vlády, která se (pochopitelně v souladu s každoročními usneseními ÚV KSČ) rozhodla v 60. letech alespoň v centru svést tramvajové linky pod zem. V roce 1966 se začaly překládat inženýrské sítě a slavnostně hloubit stanice před hlavním nádražím. Projekt podpovrchové tramvaje však měl několik nevýhod, zvlášť co se týkalo kapacity, a tak vláda povolala sovětskou komisi, aby problém, zda tramvaj, či metro, rozsekla jednou provždy. Tehdy se rozhodlo, že půjde o metro podle sovětského systému, které budou obsluhovat

38 |

Tehdejší stavební zákon ukládal vynaložit až 4 % rozpočtu na výzdobu, pod kterou spadají i obklady metra přezdívané „prsa“.

Ražení tunelů se provádělo prstencovou metodou se štíty sovětské výroby pod hlavičkou firmy dnes známé jako Metrostav.

Z původních 85 vagonů sovětské výroby zbylo jen pět. Tři lze vidět při významných výročích, jeden odpočívá v muzeu a poslední používá Siemens pro testování různých technologií.

zastaralé a těžké sovětské vagony série E z roku 1961. Jakékoli námitky a protinávrhy pak ukončila okupace v srpnu 1968 a nastupující normalizace. Problém byl ovšem v tom, že veškeré schválené projekty se musely přepracovat za pochodu, a tak například do Nuselského mostu musel být vložen zesilující rošt.

To vše spolu s malými zkušenostmi stavbařů zavinilo, že původně plánované zahájení provozu v roce 1970 bylo nutné odložit.

Nakonec tak padl termín 1. července 1974. Stavbaři se ovšem na poslední chvíli vytáhli a slavnostní pásku u linky C tak mohli komunističtí představitelé přestřihnout již na počátku května u příležitosti osvobození Prahy Rudou armádou. To už rok probíhalo ražení linky A, ale ponechme další harmonogram výstavby zájemcům o dopravní historii a těšme se na trasu D, kde už práce konečně v červnu 2019 také začaly. ÚLITBY SOVĚTSKÉMU SVAZU Ještě první stanice na trase C se vyhnuly sovětskému vlivu. Stanice Hlavní nádraží je dokonce reliktem návrhu na podpovrchovou tramvaj. Protože plánované tramvaje měly dveře jen na jedné straně, musela obě nástupiště být místo jednoho ostrovního po obou stranách. Na stanici Staroměstská se časem objevila mozaika milicionáře doprovázená budovatelskými verši Miroslava Floriana, ovšem největší úlitbu znamenala stanice Moskevská na trase B, jež vznikla recipročně se stanicí Pražskou v moskevském metru. Okrášlil ji narudlý kámen ze Sovětského svazu, kterému nad schodištěm ve vestibulu vévodila mozaika Kremlu… Po listopadu 1989 bylo jasné, že tyto excesy brzy zmizí, a už v únoru následujícího roku schválila rada hlavního města přejmenování stanic s ideologickými názvy tak, aby odpovídaly místním názvům.

| 39

Oficiálně se 9. května roku 1974 dalo do metra vkročit pouze při předložení této jízdenky.

Zpočátku metro připomínalo železnici. I v něm pracovala doslova armáda lidí v modrých stejnokrojích včetně krásných výpravčích.

Ze stanice Moskevská se stal Anděl, Fučíkova se překabátila na Nádraží Holešovice, Gottwaldova na Vyšehrad, Leninova na Dejvickou. Došlo i na méně „křiklavá“ jména jako Budovatelů (dnes Chodov) či Mládežnická (Pankrác). Stanice Florenc se dřív jmenovala Sokolovská, Háje Kosmonautů, Jinonice Švermova a Nové Butovice Dukelská. Roztyly připomínaly komunistického primátora Vacka a Opatov jménem Družby opěvoval neutuchající spolupráci se Sovětským svazem. Zároveň s přejmenováním byl přehodnocen další postup výstavby metra s důrazem na zamezení plýtvání, které socialistické stavebnictví umožňovalo. Pak ovšem v roce 2002 přišla do Prahy velká a především podceněná voda, díky níž všechny vady vypluly na povrch v plné nahotě.

NEJDŘÍVE NASTUPUJÍ HORNÍCI Když se začalo stavět metro jako ražený tunel, bylo potřeba sehnat odborníky. A kde jinde, než v dolech. Nábor probíhal na Ostravsku, Kladensku i v Příbrami. Plat horníků nebyl nízký a v novém působišti se musel přizpůsobit. Někoho nalákala Praha, jiného příspěvek na dojíždění, ti mladší si tak mohli odbýt náhradní vojenskou službu. Hodně pracovníků bylo naopak starších, kteří v dolech už neměli moc perspektivu. Jako třeba

40 |

muž z Kladna, který utrpěl těžké zranění nohy a jehož zkušenosti byly k nezaplacení. Věděl, jak se zachránit před vozíky, které se utrhly a nabíraly stále větší rychlost. Neutíkat před nimi, ale běžet proti nim, případně se vyšplhat na vzduchotechniku, takzvané lutny, které přiváděly dolů čerstvý vzduch. Jiné rady nebyly tak závažného charakteru, ale o to užitečnější – například jak si pracovní oblek, tzv. fáračky, vyfoukat stlačeným vzduchem nebo ovinovat nohy onucemi praktičtějšími než ponožky. Ke svačině se dala přibalit francovka – pomohla s unavenými svaly a dala se i pít, aniž by se počítala za alkohol… ŠLO HLAVNĚ O REKORDY Socialistická výstavba pražského metra byla opravdu socialistická se vším všudy, co k tomuto pojmu patřilo. Kolik metrů tunelu se podaří vyrazit za měsíc? Na trase C se velké úseky stavěly z povrchu, ovšem jakmile začala výstavba trasy A, už to bylo o něčem jiném. První rekordy v rámci socialistického soutěžení byly k patnácti metrům, nakonec to byl i desetinásobek. Pochopitelně záleželo na geologických podmínkách, ale také na výročích, na jejichž počest chtěli raziči rekord překonat. Hlavní roli často hráli litvákovci, jimž šéfoval pozdější hrdina socialistické práce

a dokonce člen ústředního výboru KSČ, minér Vojenských staveb Mikuláš Litvák. Statečně mu sekundovali náhlíkovci a doležalovci. Pokus o rekord probíhal následujícím způsobem – prakticky všechny ostatní práce byly v dotyčném úseku zastaveny a v těžní jámě měly přednost výhradně „hunťáky“, tedy důlní vozíky s vytěženým materiálem. Jemná práce to nebyla. Průměr tunelu se prorážel výbušninou s větší rezervou, a protože na ruční dočišťování profilu nebyl čas, bylo jednodušší udělat větší díru a hlušinu vyvézt.

KYBLÍKY VE STANICÍCH JSOU PŘIPOMÍNKOU S bezpečností práce to však moc slavné nebylo, alespoň co se týkalo přestávek na odvětrání zplodin po výbuchu. Parta jela na směny a šlo o to dostat se co nejdál. Problém ovšem nastal potom. Tunel byl obkládán za pomoci litinových či betonových tybinků, což byly segmenty do sebe pasující a vlastně tvořící profil tunelu. Za ně se pak injektážníci snažili dostat beton, doslova spoustu betonu, neboť průměr vyraženého tunelu byl vinou metody „žaves“ o dost větší. Druhý problém představovala podzemní voda. Na některých místech crčela ze všech stran a pochopitelně beton z injektáží vyplavovala. Někde se ji podařilo zkrotit, jinde – především mezi stanicemi – svést pomocí trubic do kanálů.

Pražané o ní ovšem vědí své a kyblíky i hadry jsou dodnes součástí mnoha stanic metra. Mimochodem, systém stavby tunelů pražského metra byl projektován podle sovětských metod a Sovětský svaz si patent na stavbu tunelů prý koupil z Velké Británie v roce 1936…

SPĚCH A ŠLENDRIÁN Jestliže se neblížil termín kolaudace, byl zákaz přesčasů. V praxi to vypadalo třeba tak, že na stavební dvůr příslušné stanice přijel mix s betonem půl hodiny před koncem šichty. Za půl hodiny se takový mix zpracovat nedá, a tak stačila pětisetkoruna, aby řidič beton vypustil jinde… Pět set korun bylo základní jednotkou i pro další směnu. Použité dřevo při betonáži, takzvaný šaluňk, bylo možné za tuto částku také zakoupit a naložit na korbu Tatry 138. Dospod se vešlo i pár pytlů cementu, nějaká ta lopata, popřípadě krumpáč, stejně jako úplně nová prkna a desky. Tak to fungovalo pro řadové zaměstnance, stavbyvedoucí měli na výběr materiál daleko hodnotnější… S blížícím se termínem kolaudace

Při výjimečných exkurzích do metra pro veřejnost lze vidět systém napájení metra, řízení jízdy vlaků, strojovnu eskalátorů a mnohé další.

Metro funguje denně od 5:00 do 24:00 hod.

Intervaly jsou v době ranní a odpolední špičky 2-3 minuty, cca 7,5 minuty to trvá o víkendu.

pak přestal zákaz přesčasů platit doslova z hodiny na hodinu.

V podzemí se nesmělo dělat víc jak šestnáct hodin, tedy na dvě směny v kuse. Mistři a stavbyvedoucí přesto začali loudit – zůstaňte ještě na odpolední směnu, napíšeme dvacet hodin nebo čtyřiadvacet… Vše se muselo podřídit tempu práce. Kolejnice pro důlní vláček se už nevytahovaly, aby byly použity jinde, ale zabetonovaly, a dodnes tam někde jsou a čekají, až je jednou s překvapením objeví archeologové budoucnosti. 

| 41

text Kamila Písaříková foto archiv

když mapy pomáhají MATĚJ SE NARODIL S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA A SNAD I PROTO, ŽE NEMŮŽE JEN TAK SNADNO CESTOVAT, MALUJE ODMALIČKA MAPY. TATO VÁŠEŇ PŘIVEDLA JEHO RODINU K NÁPADU, KTERÝ POMÁHÁ NEJEN JEMU, ALE TAKÉ DĚTEM S PODOBNÝM OSUDEM.

Na adrese Maappi.com najdete bezpočet produktů s designy dopravních map, které navrhl dnes již šestnáctiletý Matěj Hošek.

J

estliže si letos budete kupovat Lítačku, můžete na plastové kartičce narazit na tři obrázky malovaných map. Design této „limitky“ navrhl kluk, který dokáže nazpaměť vyjmenovat trasu z pražské Troje na Háje včetně přestupů a nejlepšího spojení. A podobně by popsal i dopravní tepny Londýna i dalších evropských měst, přestože tam nikdy sám nebyl.

Jde o Matěje Hoška, který se narodil s těžkou formou Aspergerova a apaticko-abulického syndromu. Díky podpoře rodiny, svému asistentovi a pravidelným rituálům se přesto začlenil do běžné školy. Matějova fascinace mapami přivedla jeho rodiče k projektu Maappi, kdy nechali vyrobit množství triček a drobných předmětů s dopravními mapami, které nakreslil. Z jejich prodeje putuje část zisku na n vylepšení psychiatrické péče pro děti s PAS (pospektra) a také na vzdělávání dalších dětí s podobným ruchou autistického spe onemocněním, které stojí sto školy značné peníze. Matěj mezitím navrhl potisk látky, z níž ušili čeští ná návrháři speciální kolekci pro Mercedes-Benz Prague Fashion Week, a s jeho kresbami k se možná setkáte i na sedačkách autobusů příměstské dopravy ve Středočeském kraji. I ty „oblékl“ do mapového šatu.

ABYST ABYSTE V METRU NEZABLOUDILI Nejnovějším počinem mladého výtvarníka jsou tři unikátní podoby pražské Lítačky. „Vydáním limitované edice s designem Maappi jsme chtěli podpořit nejen Matějův projekt, ale nabídnout Lítačku s novou, zábavnější tváří. Jsem přesvědčen, přesvědčen že se cestujícím budou tyto motivy líbit a časem se třeba stanou i sběr sběratelskými kousky,“ uvedl sám primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Viz: www.maappi www.maappi.com

Do designu Maappi se oblékly například batohy če české značky Braasi nebo ku kultovní tenisky Converse.

Na e-shopu si lze pořídit i hrnek, či obal na mobil.

text Jan Klouček foto Tomáš Binter

když Tatry píší historii PATŘÍTE-LI K MILOVNÍKŮM ZIMY, DOPORUČUJEME VÝLET NA SLOVENSKO. NEJENŽE SI KOPCE VYSOKÝCH TATER NEZADAJÍ S ALPSKÝMI VELIKÁNY, ALE V ÚDOLÍ JE I JEDNO NEOBYČEJNÉ MUZEUM.

V

lado Hubač měl odmalička k horám blízko. Závodil v biatlonu, na kole a před pár lety – jak říká – začal „trochu“ skialpovat.

Jeho nadšení nemá za následek jen to, že se pravidelně umísťuje na předních pozicích nejnáročnějších slovenských závodů, ale organizuje historické „preteky“ a je majitelem muzea, nad nímž prakticky celý svět kroutí hlavou. „Když jsem si před 25 lety otevřel hospodu, pověsil jsem na zeď první historické lyže. To byl základ mé sbírky,“ říká 48letý majitel.

VLEKEM VZHŮRU UŽ ZA FRANZE JOSEFA Ski Museum umístěné v Tatranské Lomnici ukazuje na 300 m2 kompletní historii lyžování v Tatrách až do roku 1945. Vezmeme-li expozici chronologicky, lidé se po sněhu pohybovali nejprve se sněžnicemi, než přešli k lyžím, bobům, saním a sportům, jako je bruslení či curling. Lyže norského typu (délky 307 cm, kvůli nimž musel Vlado projektovat výšku stropu muzea) se na Slovensko dostaly v roce 1865. Než se stala Lomnice centrem společenské smetánky Rakouska-Uherska, měla tři bobové dráhy, hřiště na curling, kluziště, sáňkařskou dráhu. Od roku 1909 fungoval v Tatrách i jeden z vůbec prvních vleků na světě: obsluhoval bobovou dráhu na Štrbské pleso. „Lidé z Davosu a Svatého Mořice tu nedávno nevěřícně kroutili hlavami,“ směje se Hubač při zmínce o tom, že se zrodem zimních sportů ve švýcarských areálech to možná nebude až tak žhavé. Expozice se obměňuje stále, neboť se návštěvníci vrací a chtějí se vždy dozvědět, co je nového. A kolik jich je? Ročně na 20 000 hostů. Zaplatí symbolické vstupné 3 eura a zavítají i do kavárny a skialpového shopu značek Salewa & Dynafit. Právě v něm lze porovnat historickou výbavu s tou současnou.  Viz: www.skimuseum.eu a www.slovakia.travel

Tulení pásy. Ještě praví nositelé svého jména, které fungují i po 100 letech jako kdysi.

Boby (nahoře) byly pod Tatrami velmi populární.

Komplikované povozy vážily i 200 kilogramů.

text Magdaléna Pražáková foto archiv

základem je nápad VE STOVKÁCH E-MAILŮ, KTERÉ PŘICHÁZEJÍ KAŽDÝ TÝDEN, ČASTO ZAPADNOU I VÝROBKY A SLUŽBY, KTERÉ SE PŘIDANOU HODNOTOU LIŠÍ OD TĚCH OSTATNÍCH. PROTO JSME NA NĚ VYTVOŘILI ZVLÁŠTNÍ SLOŽKU A Z NÍ JE „VYSYPALI“ DO GRAFIKY NA NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNKY.

1

34

2

1 PRO NÁROČNÉ je LEICA SL2 s rozlišením 47 Mpix, 5K videem a chytrým ostřením na postavu, obličej i oko. Fotografovat umí doslova ve tmě, půl vteřinu udržíte i vy. Viz: fotoskoda.cz 2 Zakladatelkou kosmetické značky MAX&ME je TANJA GRUBER, která s přítelem míchá pleťové olejíčky, balzámy i masky z čistě přírodních surovin. Viz: byssine.com. 3 OBUJTE SE do toho vyzývají botky Crocs, jež mají své příznivce i odpůrce. Vrásky to nedělá jim ani indické herečce, modelce a zpěvačce Priyance Chopra Jonas.

Viz: urbanlux.cz 4 OSMNÁCT TISÍC mAh je kapacita tenké powerbanky VARTA SLIM POWER se zdířkami na USB i moderní USB-C port, které

44 |

dokážou nabít i tablet, a to hned několikrát. Viz: varta-consumer.com 5 SIGNIFY, světový lídr v osvětlení, představil v Nizozemí službu pro 3D tisk stínidel a osvětlení. Používá k tomu 100% recyklovatelný polykarbonát, který umožňuje vyrobit design přesně na zakázku a na konci životnosti výrobek recyklovat. 6 ÚPLNĚ NAKRÁTKO může fungovat AKU vysavač Hoover H-Free 500. Na těle má nástavce pro odlišné povrchy a prostory, takže je máte vždy po ruce, aniž by překážely ergonomii. Viz: www.candy-hoover.cz 7 THE (RE)COLLECTION je název řady oblečení, na které spolupracovaly dvě ikonické značky – Coca-Cola a Diesel. Je tvořeno vlákny vyrobenými z použitého plastu. Ať už to je unisexová džínová bunda, černé teplákové soupravy, triko, nebo dokonce dámské plavky s vykrojenými zády.

5

6

VYHRAJTE

7 unikátní organizér do auta S chytrou vychytávkou přišla Jana N. Paterová ve snaze zabránit věčnému padání kabelek a notebooků ze sedadel spolujezdce a vyhnout se provždy nebezpečným chvílím, kdy je následně „lovíme“ za jízdy zpod palubní desky.

Vznikla tak česká firma se světovým názvem Friendi a také organizéry pevně připoutané k sedadlu vedle vás, které i v ostré zatáčce udrží v „pořádkovém stavu“ nejrůznější dokumenty, stejně jako květinu, přesnídávku či šálek kávy.

K dostání jsou v řadě barev ladících s interiéry vozů, neb ruku v ruce s jejich funkčností kráčí i elegantní vzhled. Přispívá k tomu to, že se produkty Friendi vyrábějí z vysoce odolných materiálů ručně a ještě je můžete kombinovat s dalšími produkty téže značky. Viz: www.friendi.cz A TAK SE PTÁME, KTERÉ TO JSOU? A) nákupní taška B) odpadkový koš C) lze je kombinovat s obojím Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo FRIENDI.

text Karel Šafránek foto autor, archiv a Shutterstock

kolmá cesta ke svobodě

KUBA TO NEJSOU JEN PLÁŽE, KOKTEJLY Z TŘTINOVÉHO RUMU, DOUTNÍKOVÝ KOUŘ A NAKAŽLIVÝ RYTMUS SALSY. CHYTY A STUPY V BIZARNĚ TVAROVANÝCH VÁPENCOVÝCH SKALÁCH NÁRODNÍHO PARKU VIŇALES LÁKAJÍ K DOTEKŮM PODOBNĚ JAKO RYTMICKY SE VLNÍCÍ OCEÁN A KYPRÉ BOKY KUBÁNEK.

T

amní lezecké cesty nesou podivné názvy: Rompe los Dedos (lamač prstů), Malanga hasta la Muerte (sladké brambory až do smrti). Případně Cuba Libre (svobodná Kuba). A opravdu... Vysoko ve vertikále, daleko od dotěrných pohledů činovníků z „Výboru na obranu revoluce“, zažijete to, co je na komunistickém ostrově vzácnější než potraviny na příděl. Absolutní volnost.

Krasová oblast ležící asi 200 kilometrů západně od Havany je doslova Mekkou vyznavačů sportovního lezení. Během posledních let tam bylo vytyčeno na čtyři sta cest různé obtížnosti a bezpočet dalších na prvolezce čeká. Jsou zakotvené do vápencových útvarů zvaných mogoty, které dosahují výšky až 300 m. Z ploché krajiny s krvavě železitou půdou obarvenou tropickou zelení vystupují jako obrovské kupky sena. Nebo jako figurky postavené na šachovnici políček porostlých tabákem, jedlými bramborami a kávou. Povrch mogotů je z větší části pokrytý neproniknutelnou vegetací, ale kde jejich stěny padají příliš kolmo, nebo tvoří převislé klenby, svítí do dálky místa, nad nimiž zajásá srdce každého milovníka skal. Navíc si je může užít sám – žádné hordy jiných „takylezců“ se nekonají. Magazíny články o lezení na Kubě předkládají hlavně sportovcům ze Spojených států, kteří mají díky ekonomickému embargu návštěvu Ostrova svobody zakázanou – v blízké době se tam určitě nepodívají. Rozhodli jsme se tak přesvědčit se sami. Sbalili lana, do báglů naházeli skoby, osmy, sedáky i pytlík s maglajzem a... vyrazili. Pouhých dvacet čtyři hodin poté, co jsme opustili pražské letiště Václava Havla, jsme už byli zavěšení v první stěně nad Viňales. Ano, skála je všude skála, ale na Kubě jsou s lezením spojeny tak absurdní zážitky, že o nich budete vyprávět ještě na stará kolena všem obyvatelům domova důchodců.

46 |

| 47

NÁRODNOST TYPU ALPINISTA Ten den nezačal dobře... Ráno bylo zataženo a poprchávalo, což je pro našince na tropickém ostrově za trest. Přesto jsme si obuli lezačky a vyrazili. Jednadvacetiletého Kubánce Alberta Cuadru, se kterým jsme se seznámili o den dříve, jsme dokonce pustili za volant fabie z havanské půjčovny. Vůbec nás nenapadlo, že se tím dopouštíme protistátního jednání. Říkal, že to je jediná možnost, jak se připravit na zkoušky v autoškole. Cesta byla liduprázdná a jeskyně El Palenque za vesničkou Viňales vzdálená necelé čtyři kilometry. Ale stěrače se ještě ani nestačily rozběhnout, když jsme zahlédli na kraji silnice mávající postavu. Prováděla to dost zuřivě a ukazovala na nás! Tentokrát to bohužel nebyl stopař, který chtěl, abychom ho kousek svezli... Byl to policista.

Několikrát obešel auto a pak se zaměřil na Alberta. „Jak to, že jedeš s cizinci? A že řídíš?“ Vypadalo to na průšvih.

Výslech pokračoval. „Umí španělsky? Co jsou zač?“ „Alpinistas,“ odpověděl pobledlý Alberto a ukázal na nás. Policista mu nakázal, ať vystoupí. Došel až k němu a něco mu šeptal. Teprve později jsme se dozvěděli co. „Alpinistas?“ ptal se zvědavě. „Co je to za stát?“ „To není země, jsou to sportovci. Přátelé. I komandante kdysi řekl, že kubánská revoluce byla dílem horolezců

a jeskyňářů.“ Na tváři chlapíka v uniformě se konečně objevil náznak úsměvu. „Tak jeďte,“ propustil nás s mávnutím rukou.

To chtělo drink. Měli jsme víc štěstí než rozumu...

OBLÉHÁNÍ TURISTŮ Kubánci se totiž ještě stále nesmí s turisty na veřejnosti příliš stýkat. Zákon to vykládá jako „aseido al turismo“ – obléhání turistů, či „jinetersimo“ – tedy příživnictví. Pravdou je, že vám ve městech někdo neustále něco nabízí, aby si přivydělal pár směnitelných pesos nebo ještě raději eur. Nechcete doutníky? A co takhle rum, pokoj na přespání bez, anebo s mladší sestrou? Musíte být dostatečně odmítaví, nadháněče tvrdě ignorovat. Obdobné zákony se vztahují i na komunitu lezců. Turisty nesmí ke skalám doprovázet, ale jsou-li s nimi na jednom laně, to už je jedno.

TANEC V JESKYNI V Cueva El Palenque připomínající spíš gigantický převis než jeskyni, jak si ji představujeme my, nám ochotně namíchali pár mojit.

Samozřejmě, museli jsme zaplatit tvrdou měnou: takzvaným směnitelným pesem, ke kterému nemá většina obyvatel ostrova stále přístup a o kterém se vedou nyní debaty. že ho vláda definitivně

Podobné pohledy na Viňales se nabízejí i z oken hotelu Los Jazmines, kde se natáčel dvoudílný akčňák Rukojmí v Bella Vista ze seriálu 30 případů majora Zemana.

Kde povrch mogot nepokrývá neprostupná vegetace, nabízí se žlutavé vrásčité stěny lákající k pokoření.

První baseballový zápas se na Kubě odehrál v roce 1874, přenosy z americké ligy se objevily v TV až před sedmi lety.

zruší. Sami Kubánci dostávají stále výplatu v odlišných „pesos nacionale“, které má šestadvacetkrát menší hodnotu. Za měsíční výplatu by si mohli dovolit koupit asi tak patnáct „turistických“ koktejlů... Namíchaných třeba v místě, které si místní předělali na prosperující podnik. Najdete v něm i restauraci a večer se prostorem rozléhá disko připomínající osmdesátky. Nebo zvuky turistického kabaretu. Spíš svlečené, než oblečené Kubánky tancují v rytmu, který dostali od Boha. A že je to pohled... také pro bohy! Kuželovité tvary jejich kyprých těl, malá ňadra a o to větší boky, jsou proti trendům všech mezinárodních dámských časopisů, z jejichž titulek shlížejí rachitické modelky. Ale takhle to mají místní rádi. Krásu počítají na centimetry a svobodu na vypité lahve rumu.

NENÍ CUEVA JAKO CUEVA Stejné místo nabízí i slušné lezení na dohled stalaktitů splývajících shůry jako kamenné závěsy. Musíte se mezi nimi protáhnout doslova s kočičí obratností (při neplánovaném dotyku rezonují jako píšťaly varhan), abyste dosáhli na první chyty. Šplháte po břitech pórovité stěny, kam až to jde, a pak se spustíte rovnou k betonovému barovému pultu. Ano, je to snobárna, přiznáváme.

Ještě víc krápníkové akrobacie vyžaduje sousední Cuba Libre

Na Kubě se dodnes cení věci, které jsou zadarmo, či téměř zadarmo. Tanec. Láska. Sex. Rum. Lezení, kde jste sami.

Wall. Všechna ta místa leží v oblasti, kde byly v roce 1962 za kubánské krize uloženy sovětské jaderné rakety, a jeskyně jsou dodnes vedené jako přírodní kryty pro obyvatelstvo při invazi amerických či jiných jednotek. Oficiálně tak není lezení na Kubě zakázáno, ale ani povoleno. ŽIHADLO V KRAVÍ HLAVĚ Později jsme vyrazili k vyklenuté stěně Cueva de Cabeza de la Vaca – do jeskyně Kraví hlavy. Láká převážně ty, kteří si libují v převisech. Tamní cesty totiž protínají chrámovou klenbu, ze které visí mohutné krápníky, jež se ve středu splétají v žebroví hadovitých splazů. Zkoušíme nejdříve zahřívací nástupy v levé části stěny, pak menší cesty v předskalí a nakonec ty uprostřed. Opravdové „prásky“ náročné na sílu a vytrvalost. Esplendidos a The One Inch Punch dosahující klasifikace 8a a 8b patří k těm nejobtížnějším. Cestě, do které se zatím pustil kolega Standa, tu říkají Wasp Factory. Asi v polovině výstupu se začíná podivně ošívat, ale daří se mu ji dokončit. Dolezl do dvou třetin obrovské klenby, odkud ho spouštím dolů. Cestou totiž narazil na vosí hnízdo, proto i ten název – Továrna na vosy. Dostal žihadlo do prstu, ale prý to příliš nebolelo. Ani mne píchnutí pro změnu do nohy nemine.

| 49

Nápisy připomínají hesla, která zdobila Československo před rokem 1989, jsou míněna vážně.

Například tato citace již zesnulého Fidela Castra: Pokračujeme v boji (za kubánskou revoluci).

PĚT MASIVNÍCH STEHŮ Kdo se necítí na lezení nutící do řádného záklonu, ať zamíří do sektorů nalevo od hlavního zářezu Mogote del Valle. Bude tam pěšky za dvacet minut. Na protáhnutí mu poslouží průměrná oblast Ensenada de Raúl s několika kratšími cestami, které jsou však dost zarostlé. Náročnější výkony nabízí dvoudélková Filo de Cuchilla (Ostří nože), která chce tvrdší bříška a palce nevyčuhující z lezaček. Další stěny doslova kopírují hory a začínají vysokou Millenio Wall, přes Guajiro Ecologio, Junta Wall až po Cueva Larga.

Je to spíš soutěska než jeskyně, jejíž pravá strana nabízí několik převislejších linií minimálně třicetimetrové délky. Z asi šedesáti výstupů na kolmých skalách si vybere každý. To severně orientovaná trojúhelníková stěna La Costanera nepatří mezi vyhledávané

50 |

turistické destinace. Snad i proto, že leží (až) 12 kilometrů od Viňales a musíte si tam zajistit dopravu. Míjím druhý nýt a mám konečně lepší chyt, když se ozve tlumené lupnutí. Zpod nohy mi odlétl stup... Ztrácím rovnováhu a zůstávám viset jen na prstech.

Se sakrováním se namáhavě vytahuji zpět. Něco zašustilo mezi listy stromů hluboko pod mýma nohama. A sakra! Jistič Standa volá, ať ho někdo vystřídá. Dostal do hlavy kamenem. Odsedávám a rychle slaňuji dolů. Je už provizorně ošetřován, ale obvaz mokvající krví dává tušit, že si zranění vyžádá návštěvu nemocnice.

Nechtěně tak otestujeme bezplatnou lékařskou péči, pro kterou je Kuba dávána za příklad nejen zemím Latinské Ameriky. S pomocí Alberta polikliniku snadno nalézáme a kamarád jde bez odkladů pod skalpel. Teda pod jehlu, kterou se nesmírně milému klubku pěti kubánských sestřiček daří spíchnout jeho čelo pěti masivními štychy. Budova nemocnice sice vypadá, jako by byla určena k demolici, a vybavení pamatuje diktátora Batistu, přesto dostálo místní zdravotnictví pověsti. Zachránilo nám spolulezce, který již druhý den vesele poskakoval po skalách a pohled na jeho zafačovanou hlavu připomínal oněch pět grácií v bílých pláštích. Jamilku, Anitu, Miriam, Nansy, Sonju a Glorii.

BYRON je značkový boutique zaměřený výhradně na pánskou módu. Najdete v něm pestrou nabídku plavek, spodního prádla, ponožek a dalších elegantních doplňků od předních světových značek jako jsou HOM, HANRO, BALDESSARINI, BRUNO BANANI, GARÇON FRANCAIS, FALKE, BURLINGTON nebo RON DORFF. Rádi vám je předvedeme, přijďte nás navštívit na adresu: BYRON – pasáž Černá Růže, Praha 1, Na Příkopě 853/12 instagram.com/byron_prague

Pionýři a pionýrky uvidíte na Kubě dodnes. Dělí se na ty s rudými a modrými šátky, na dvě skupiny, jež spolu soupeří nejen při vyučování, ale i na ulici.

TURISTICKÝ APARTHEID Na Kubu jezdí dvě skupiny lidí. První přilétají v organizovaných výpravách a jsou hned z letiště převezeni autobusy s tmavými skly do některého z oplocených hotelových resortů. Do umělého blahobytu, kam má přístup jen minimum ostrovanů. Za měsíční příjem by si tam nekoupili ani večeři. Natož klimatizovaný pokoj s výhledem na pláž včetně té nejznámější – varadérské.

Až tam nosí číšníci ve fraku doruda spáleným turistům v plavkách koktejly. U nich a obsahu stále se tenčící peněženky poznávání Kuby končí. Druhou skupinku návštěvníků ostrova tvoří „sběratelé zážitků“. Přiletěli, aby si na tzv. perle Antil nejen odpočinuli, ale také si nějakou tu perličku z tamního života odnesli. A možná i osahali kubánské stěny. Místní obyvatelé tyto dvě skupiny nerozlišují. Cizinec je pro ně zdrojem příjmu. Není divu, že nejčastější odpověď dětí, čím by chtěly být, až vyrostou, zní: bohatým turistou! Už dávno ne Che Guevarou.

Před odjezdem z Viňales jsme chtěli dát Albertovi za jeho pomoc nějaké peníze. Odmítl. Řekl, že ho lezení s námi bavilo, že bylo skvělé. To je prý jeho odměna. Nechali jsme mu tak alespoň něco z vybavení. Přesto se odrážel v jeho očích smutek. Lítost z toho, že skály ani země, o kterých jsme mu vyprávěli, asi nikdy neuvidí. Vzpomněl jsem si na ten pohled, když mi Alberto nedávno napsal, že odchází z Kuby. Stal se jedním z 20 000 šťastlivců, kteří uspěli ve státem povolené loterii přezdívané El Bombo pořádané americkým konzulátem v Havaně. Dostane obdobu zelené karty, a protože nemá místní vysokoškolské vzdělání, dovolí mu kubánská vláda odjet do Spojených států. Definitivně... Že se na jeho strově ještě někdy potkáme, je nepravděpodobné. Vím jen to, že sám se tam vrátím brzy a jeho úsměv a pevný stisk ruky mi bude chybět. 

www.byron-shop.cz

Létající peří a stříkající krev. Svou dávku testosteronu si Kubánci nevybírají při pouličních bitkách či závodech aut, ale sázkách na kohouty, při kterých jsou schopni utratit i měsíční plat.

52 |

text a foto Michal Vrtiška

Tu větší a tu menší krize pohonných hmot trvá na Kubě od roku 1989, kdy tam přestaly proudit z bývalého SSSR. Doprava na venkově je tak opravdu „kolektivní“. Na korbě náklaďáku se potkáte se spoustou lidí.

o hodně

drobných KOHOUTÍ ZÁPASY MŮŽETE VIDĚT V MNOHA ZEMÍCH. NA PORTORIKU, JAMAJCE, V INDONÉSII I NA BALI. DŘÍV SE KONALY TÉŽ V EVROPĚ, KDE JSOU DNES ZAKÁZANÉ JAKO NA KUBĚ. MÁ TO VŠAK SVÉ ALE...

O

strov, který do nástupu vousatých barbudos připomínal obrovské Las Vegas plné kasin a barevných reklam, má velmi striktní pravidla týkající se sázek a nelegálních zápasů – ať už jde o ty kohoutí, nebo o boxerské. Hlavně proto, že je stát nemůže kontrolovat a danit. Ale těžko potlačit lidské pudy. Zvlášť na venkově, kde se čas jako by zastavil před rokem 1959, kdy diktátor Batista opustil zemi. Tam platí jiné zákony nežli ty havanské. Lidé si vydělávají na živobytí na malém políčku, které obdělávají výhradně pomocí hospodářských zvířat. Bydlí v domcích, kam dodnes nezasáhl elektrický proud a ani modrý svit televizní obrazovky. Jedna neděle v měsíci tak bývá vyhrazena sázkám na bojující kohouty. Do čistě pánské společnosti se dostanete jen na doporučení někoho místního, kdo vás tam zavede oklikou tak, aby to neviděl nikdo ze sousedů. Předpokládá se, že když už tam budete, budete i pořádně sázet. Samozřejmě jen v národní měně pesos nationales, protože ke konvertibilním CUCům má přístup málokdo. Místní jsou schopni utratit za jediné odpoledne i měsíční příjem, čím víc prohrávají, tím víc sází. Je totiž otázkou cti, aby vytipovaný kohout, který je při boji povzbuzován hlasitým křikem, vyhrál... S jeho zkrvaveným soupeřem nemá už nikdo slitování. Jako při jakémkoli jiném mužském sázení podpořeném ostrým, doma páleným třtinovým alkoholem, vítězí silnější, slabší přichází o život. Tak to bylo v přírodě odjakživa a nemění se to ani dnes... 

Na levou nohu kohouta se přivazuje ostrá ostruha, zbraň, která dokáže zabíjet.

Ruleta, nebo skořápky? Ani jedno... Touha vyhrát je podpořena pár loky rumu.

| 53

100 let

starý start-up SLOVO, JEŽ V ROCE 1976 POUŽIL PRVNĚ MAGAZÍN FORBES, PŘEDSTAVUJE VĚTŠINOU FIRMU NA POČÁTKU PODNIKÁNÍ. JSOU S NÍM VŠAK NEROZLUČNĚ SPOJENY I ORIGINÁLNÍ NÁPADY, ODLIŠNÝ PŘÍSTUP NEŽ MÁ KONKURENCE A OPRAVDOVÉ NADŠENÍ PRO VĚC.

P

rávě tak lze nahlížet na značku EVVA, která se sice už přehoupla do babičkovského věku, ale duchem a energií zůstala mladá. Se jménem biblické postavy ji pojí zvídavost i odvaha dělat věci jinak. Bezpečnostní zámky a další „security“ produkty odvozují svůj původ od zkratky čtveřice německých slov (Erfindungs-Versuchs-Verwertungs-Anstalt) – tedy výzkumný, experimentální a vývojový institut. To proto, že na počátku společnosti stáli vizionáři nebojící se experimentovat například s dálkovým přenosem obrazu při posílání telegrafických zpráv. S tím a mnohým dalším se také představili na vídeňské průmyslové výstavě. Avšak širokospektrální záběr vynálezů a idejí se po I. světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska zúžil na produkty pro nejširší veřejnost: zámky a klíče odemykající dveře, trezory i mnohá tajemství. První inzerát na zámek EVVA vyšel v deníku Neues Wiener Tagblatt roku 1923

a od té doby firma vyrobila přes sto milionů cylindrických vložek a nespočítaně klíčů. To už stál v jejím čele muž s pěkným rakouským jménem Karel Jindřich, který se podepisoval Karl Indrich. Když na konci II. světové války Němci jeho dílnu zavřeli a chtěli odvést zaměstnance na frontu, neváhal napsat osobní dopis samotnému Josephu Goebbelsovi ve snaze udržet byznys v chodu. Nepomohlo to. Nastartovat ho znovu pomohl až Marshallův plán a americké finance.

Dnes bezpečnostní systémy EVVA vyrábějí nejen ve Vídni, ale také v Tišnově u Brna, kde se dřív rodily konkurenční zámky Guard. To odtamtud následně putují do více než 55 zemí, kde „cinkavě“ slaví výročí společnosti.  Viz: www.evva.cz

Na začátku výroby byly čistě mechanické vložky spojené petlicí s tzv. přídavnými zámky na vnitřní stranu dveří.

Ve 30. letech 20. století měla EVVA už několik vlastních patentů a vyráběla také nábytkové kování a zámky.

S výrobky pro domácnosti a firmy EVVA rozšířila svůj záběr také na zámky do klik na dveřích automobilů.

Překonání zámku ztížily systémy 3KS a GPI s profilovanými klíči, ještě dál se dostaly vložky MCS se zapuštěnými magnety.

Od roku 2013 se EVVA věnuje výrobě zámků, v nichž mechaniku doplňuje elektronika – ať už jde o Xesar či AirKey.

1920

1930

1950

1970 – 2000

2013 – 2020

56 |

SHOWROOM STEJNOJMENNÉ DÁNSKÉ SPOLEČNOSTI VYRÁBĚJÍCÍ NADČASOVÝ DESIGNOVÝ NÁBYTEK A INTERIÉROVÉ DOPLŇKY SE PŘESUNUL DO KARLÍNA NA RUŠNOU POBŘEŽNÍ ULICI PŘIBLIŽNĚ PŘED ROKEM. A JAKO PŘI KAŽDÉM STĚHOVÁNÍ, AŤ UŽ LIDÍ, ČI VĚCÍ, CHVÍLI TO TRVALO, NEŽ NOVÉMU PROSTŘEDÍ PŘIVYKL A NAPLNO SE TAM ZABYDLEL. NEŽ SI VYTVOŘIL NOVÉ PŘÁTELE A OBDIVOVATELE, NEŽ SI TI DŘÍVĚJŠÍ NAŠLI NA PRAHU 8 CESTU. DNES TAM SMĚŘUJÍ PO PAMĚTI, DOSLOVA JAKO DOMŮ. TO PROTO, ŽE VÝROBKY BOCONCEPTU UTVÁŘEJÍ DOMOV, V JAKÉM BY CHTĚL ŽÍT ASI KAŽDÝ.

BoConcept text Petr Tůma foto Martin Vítek

| 57

J

ednoduchý, vzdušný, nadčasový. S charakteristickými rysy minimalismu, které dávno prorazily za hranice Skandinávie. Typický materiály a tvary z přírody, které jsou nám blízké od nepaměti.

Pouze jsme na ně v moderní době uspěchanosti, plastů, hluku a sociálních sítí jaksi pozapomněli. Naštěstí se už řada z nás vrací do off-line módu, kde nejde o lajky, followery a instantní emoce, ale poklid a kvalitu, kterou ocení i další generace...

Ostatně v době, kdy prvovýrobky značky BoConcept před 68 lety vznikaly, hrály přírodní materiály prim. Potvrzují to skříňky z masivu dřeva dubu a ořechu ovlivněné dánským funkcionalismem a vědomím, že se člověk má obklopovat elegantními, ale i stoprocentně funkčními věcmi. Pochopitelně, od té doby se leccos změnilo... Lidé se kromě jiného začali stále víc stěhovat do měst a malé byty vyžadovaly nábytek lehký, skladný a modulární. Takový, jaké byly například revoluční modely BoConcept Flexi, při jejichž kombinování se mohl stát bytovým designérem každý. Právě možnosti svobodomyslné volby umocnily oblibu značky, která je dnes úspěšně obchodovaná na burze a má zastoupení v 65 zemích světa. A mezi jednu z jejích 300 prodejen patří i karlínský showroom.

VSTUPTE BEZ KLEPÁNÍ Najdete tam spoustu krásných věcí i nápadů. Nezávislí designéři pracující pro značku BoConcept původem z celého světa přinášejí vidění charakteristické pro odlišné kultury i společenské vrstvy. Jednotlivé kusy nábytku však fungují i díky vyváženým tvarům a proporcím. Ať už jako nezávislé solitéry, nebo při vzájemné kombinaci, kdy je lze přizpůsobit zákazníkovi na míru škálou potahových materiálů, typy dýh, barvami, tvarem područek, noh či podnoží. V tom je BoConcept nadmíru silný. Jednotlivé kusy pak definují jednoduché linie, které jako čistý řez evokují obrazy rámů, v jejichž středu se odehrává vlastní dění.

A je vlastně jedno, zda jde o stůl harmonicky doplněný židlemi, křeslo, které člověka doslova obejme, knihovnu, světla či menší interiérové doplňky. Máte nutkání se jich dotknout, vstřebat z povrchu jejich charakter, pomazlit se s nimi. Přispívají k tomu ostatně i nenásilné barevné kombinace, ať už jde o odstíny hnědavé a zlaté, modré či černo-šedivé přelévající se od barvy vysušené sloní kůže po cáry mraků nacucaných deštěm. Ty jsou ostatně pro Dánsko typické, i když si to asi málokdo při studování tvarosloví výrobků BoConcept hned uvědomí.  Viz: www.boconcept.cz

58 |

Křeslo Imola od návrháře Henrika Pedersena je už legendární a podle provedení vychází od 38 190 Kč do 88 870 Kč. Před ním je malý odkládací stolek Venezia za 10 890 Kč.

Zavěšené nad stolem Madrid s cenovkou 27 013 Kč visí lampy za 15 290 Kč, zatímco jeho desku zdobí elegantní mísa na ovoce či květiny prodávaná za 2 810 Kč.

Pravidelně skládané papírové hodiny Origami připomínající skládačku téhož jména dostanete za 1 740 Kč.

V karlínském showroomu BoConceptu lze koupit i polštáře, jako je například typ Velvet za 1 890 Kč nebo vázy Twist za 945 Kč.

Pohovka Parma se stavitelným opěrákem je nyní v akční slevě za 57 510 Kč, kulatý taburet stojí 4 690 Kč a miska 670 Kč.

| 59

60 |

text Jan Klouček foto archiv

Benedikt "Beni" Böhm

Neporazitelný šéf JEN MÁLO ŘEDITELŮ JE TÉŽ ŠPIČKOVÝCH SPORTOVCŮ. PATŘÍ K NIM BENEDIKT BÖHM (42), KTERÝ JE JEDNOU Z NEJVÝRAZNĚJŠÍCH POSTAV SVĚTOVÉHO SKIALPINISMU. OD ROKU 2003, KDY STANUL V ČELE ZNAČKY DYNAFIT, ZÍSKAL DVA SVĚTOVÉ REKORDY ZA ZDOLÁNÍ OSMÉ A TŘINÁCTÉ NEJVYŠŠÍ HORY SVĚTA, PŘEKONAL ALPY OD SEVERU K JIHU ZA 28 HODIN, 45 MINUT A VÍCE NEŽ ZDESETINÁSOBIL OBRAT FIRMY.

Beni, první otázka: Spíš někdy?

(Smích) Někdy jo, ale je pravda, že asi méně, než je běžné. Většinou tak pět, šest hodin. Pokud jdu trénovat, vstávám už okolo třetí. Jinak později. Každopádně poslouchám své tělo. Jak řekne dost, spím klidně i osm hodin. Ale nepamatuju si, že bych v posledních několika letech spal déle.

Dá se takové zkrácení spánku naučit?

Ty se směješ, ale určitě dá. Důležité jsou dvě věci. Za prvé, odpočívat opravdu pořádně. Pokud spím, opravdu spím. Když se vzbudím a nemohu usnout, jdu něco dělat. Za druhé se umím naprogramovat, abych se vzbudil po čtyřech, pěti, šesti hodinách – jednoduše když potřebuju. Jako kdybych nařídil nějaké vnitřní hodiny. Prostě se vzbudím a vstanu.

Máš nějaké doporučení, kdy chodit spát? Říká se, že důležitý je spánek před půlnocí.

S tím souhlasím. Většinou chodím okolo jedenácté. Nejde to pokaždé, občas musím pracovat do jedné, do dvou, ale definitivně jsem ranní ptáče. Ráno mívám nejvíc sil.

Pokud se vám z úvodních vět zdá, že Benedikt jaksi překypuje energií, nemýlíte se. Říká: „Den má jen 24 hodin a nevíme, kolik nás jich ještě čeká. Proto se snažím neztrácet čas!“ Narodil se v Mnichově, kde už jako kluk běhal na lyžích a věnoval se horolezectví. Základní vojenskou službu absolvoval s lyžemi na nohou

– u jednotek v Mittenwaldu. Po návratu ze studií v Oxfordu a Massachusetts se stal členem reprezentačního týmu skialpinistů. Účastnil se mistrovství světa 2006 v italském Cuneu, v letech 2006, 2008 a 2010 doběhl vždy druhý v největším skialpovém závodě světa „Patrouille des Glaciers“.

Do historie se nejvýrazněji zapsal rychlými výstupy na nejvyšší hory světa. Je průkopníkem disciplíny zvané speed mountaineering. Vrcholy, k jejichž zdolání horolezci běžně potřebují několik dní, „vyběhne“ v řádu hodin. „Ve výšce nad 7 000 metrů je zhruba o 75 % méně kyslíku, než jsme zvyklí. Představte si hořící svíčku, kterou přiklopíte sklenicí. Pomalu zhasíná. Stejně reaguje i lidský organismus. De facto umírá. Proto jsem v té ‚zóně smrti‘ co nejkratší dobu. Proto jsem rychlý,“ vysvětluje.

Spolu se svým spolužákem Sebastianem Haagem stanovil Beni časy světových rekordů v rychlosti výstupů a sjezdů z vrcholů Muztag Ata (7 546 m / za 10 hodin ) a Gasherbrum II (8 035 m / za 17 hodin). V roce 2012 sám zdolal osmou nejvyšší horu Manaslu (8 163 m / za 23,5 hodiny). Výstupem vzdal hold jedenácti obětem ničivé laviny, ze které jen pár dní předtím zachraňoval další horolezce. Když mu o rok později (24. září 2014), při společném výstupu, vzala další z lavin právě kamarády Haaga a Andrease Zambaldiho, oznámil: „Shisha Pangma byla má poslední nebezpečná cesta. Mám rodinu, už nejsem ochotný tolik riskovat.“ Na osmitisícovky však očividně nezanevřel.

| 61

Svou profesní kariéru spojil Böhm s Dynafitem.

Novodobou historii firma píše od roku 2003, kdy se Beni vracel zpět domů a viděl to jako příležitost. Postavit na nohy nejen kdysi slavnou a pak na hranici bankrotu balancující značku, ale i celé sportovní odvětví. „Skitouring, česky skialp, nebyl na začátku 21. století nijak sexy,“ říká a pokračuje: „My v něm ovšem viděli potenciál. Rozhodli jsme se sport, jehož vyznavače mnozí označovali za šetřílky, co nemají na skipas, změnit na něco výjimečného.“ Když Beni v Dynafitu začínal, měla firma obrat 3 miliony eur, v loňském roce překonala hranici 70 milionů.

Jak se lyžař-sportovec stane ředitelem značky s obratem desítek milionů eur? „Když Dynafit koupil italský Oberalp, plán zněl značku kompletně přebudovat. Z původních zaměstnanců nezůstal nikdo. Oberalp přesunul kanceláře do Mnichova a já byl snad druhý, kdo do firmy nastoupil. Na první „větší“ poradě nás bylo pět.

Začínal jsem jako sales manager, ve skutečnosti ale dělal vše. V tak malém týmu to ani jinak nešlo.

Navíc jsem ještě aktivně závodil, což znamenalo, že jsem žil skialpem 24 hodin denně. Všechno, co se

62 |

From the Death Zone to the Boardroom Zaujal vás rozhovor? Rádi byste se Beniho zkušenostmi inspirovali? Doporučujeme jeho poslední knihu. V té spolu s profesorem managementu Stefanem Groschlem analyzuje své zkušenosti získané během extrémních výprav do vysokých hor a srovnává je s požadavky a schopnostmi špičkového manažera. Oba světy jsou si totiž mnohem podobnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

vymyslelo, jsme nejdříve sami zkoušeli, než jsme to pustili do výroby. Nebylo až tak složité něco inovovat, protože v podstatě nic neexistovalo. Tehdejší výrobky měly obrovské rezervy! Jediným spolehlivým byznysem bylo vázání. V tom měl Dynafit náskok.

Zbytek jsme vymýšleli za pochodu. Systém uchycení pásů na patkách a jejich napnutí gumou do profilů ve špičce, batohy s kapsou na pásy, zámky na haršajzny a další. Dneska to jsou samozřejmosti.

Detaily, které Dynafit charakterizují. Tehdy neexistovaly. Jak firma rostla, dostal jsem na starosti i mezinárodní obchod, marketing, a když v roce 2011 tehdejší brand manager, můj mentor, Reiner Gerstner přešel z Dynafitu do Salewy, nastoupil jsem na jeho místo.

Zimní sporty vzhledem ke změně klimatu asi nečekají lehké časy. Jak se firma jako Dynafit, jež je v podstatě synonymem pro skitouring, se situací vyrovnává?

Globální oteplování je a bude velké téma! Je to jedna z výzev, která před námi stojí. Stejně jako odbourávání bariér, které mnoho lidí od našeho sportu zatím odrazují. Za posledních deset let se mnoho věcí zjednodušilo, skitouring přesto není sport pro každého. Nejde jen o materiál, který se neustále inovuje, ale i o resorty, novináře. Všichni musí přemýšlet společně. Pokud v Česku, Německu nebo Rakousku vzniká nový areál, je potřeba přemýšlet a skitouring integrovat přímo do jádra projektu. Ne proto, aby investor pomohl Dynafitu. Ale proto, aby z toho měli profit všichni: lyžaři, skialpinisté i on jako majitel.

ZPĚT NA OSMITISÍCOVKU

V říjnu 2019 podnikl Böhm další ze svých speed mountaineering expedic: v rekordním čase necelých osmi hodin vylezl a sjel nepálskou Dhaulagiri VII (7 246 m). „Bylo to úžasné. Vše šlo přesně podle plánu,“ říkal po návratu. A hned dodával, že ho úspěšný výstup motivoval. „Příští rok bych se rád vrátil na některou z osmitisícovek.

Nedávné projekty byly skvělé – Etna od pobřeží na vrchol, hřeben Alp ze severu na jih atd. – teď ale cítím, že jsem připraven vrátit se tam, kde to miluju nejvíc.“

Ale jak k tomu pak přijdou ti, kteří vyznávají hlavně letní aktivity?

U Dynafitu máme plán nazvaný Dynafit 365. Dnes nás opravdu většina zákazníků vnímá především díky zimě a horám.

Vždycky jsme skitouring kladli nade vše, ale přišel čas začít tvrdě pracovat na vnímání značky i po zbytek roku. Máme velkou příležitost udělat z Dynafitu skutečně globální, celoroční brand. Rádi bychom byli důležitým hráčem v běžeckém sportu (například v trail runningu už je to dobré), nebo v cyklistice.

Právě do těchto disciplín investují skialpinisté čas v létě. Málokdo je jen lyžař, většina lidí sporty kombinuje. Chceme jim být alternativou 365 dní v roce. V tom loňském tvořil náš letní sortiment 18 % prodejů, ideální poměr je 50:50. Ale věřím, že jsme na správné cestě.  Viz: www.dynafit.com/cs

| 63

jen se nebát

OSOBITÉ NÁPADY A SMĚLÉ KONCEPCE JSOU ZBOŽÍM, KTERÉ MÁ CENU V KAŽDÉ DOBĚ BEZ OHLEDU NA SITUACI BURZOVNÍHO INDEXU. KDO SE ODVÁŽÍ A VYBOČÍ ZE ZAJETÝCH CEST, RÁD SE O RADOST Z OBJEVOVÁNÍ DĚLÍ S OSTATNÍMI. TŘEBA PŘI EXPOZICI NA PRAGUE DESIGN WEEKU. TANEC S LETOKRUHY Dřevo v jeho až brutalistně syrové a přesto zkultivované podobě vnáší do interiérů jako artefakt Evista Design.

Sama autorka pojí vášeň pro tvorbu s fyzicky náročnou prací s motorovou pilou kombinovanou s jemnými nástroji pro často funkční finalizování díla.

Viz: evista-design.com

NOVÁ ŠANCE nlivě odsouzeného Trik, jak posílat do světa něco zdánlivě írnictví Reformát. k zániku, se skrývá už v názvu papírnictví ají z 80 % zbytkový Pro výrobu svých produktů využívají pětí jako součást a odpadový materiál, který se vzápětí skicáků, zápisníků, herbářů nebo kuchařek objevuje v netušených souvislostech.

Viz: reformat.cz

E NEZDÁ KDYŽ SE a věc a slaSebevědomý pohled na ko materiál bost pro kvalitní usně jako ck Poppet, stály u vzniku značky Patrick housovou. reprezentované Lucií Kalhousovou. na ucelená Vloni na podzim byla uvedena poppetek“ Black Diamond Collection „poppetek“ obných doalias kabelek i dalších drobných á kombinaplňků, pro které je společná ce usně hladké a chlupaté,, doplněné ponentami. zlatými komponentami. kpoppet.cz Viz: patrickpoppet.cz

NIT NITKA K NITCE Náv Návrat k tradiční textilní výrobě nedává nijak okázale najevo tka tkalcovna Kubák, jejíž tradice coby rodinného podniku sahá až do roku 1870. Designový bytový textil vyrábí ze stoprocentně přír přírodních materiálů bavlny, lnu a vlny, kterou si sama zpracovává od rouna až po tkaní na dochovaných historických stavech.

Viz: tkalcovna.cz

text Tomáš Suchomel foto archiv

VYROBENÝ SVĚT Možnosti 3D tisku nejrůznějších objektů nezůstávají ani mimo hledáček tvůrců interiérových doplňků. Studio Nosek Design si při jejich navrhování dává záležet na funkčnosti přinejmenším stejně tolik, jako na estetické stránce věci. Jejich návrhy si pak lidé mohou sami vyrobit kdekoli na světě. Pro tuzemské zájemce ale přidávají i možnost fyzického stvoření přímo na míru. Viz:nosekdesign.com

PRO SLEPIČÍ KVOČ Na životopisu vejce a jeho nosnice začíná záležet velkochovům, přesto nic se nevyrovná domácí snůšce od vlastních opeřenců.

Pro začínající „vejcaře“ navrhla designérka a sama chovatelka slepic Tereza Janečková stavebnici mobilního kurníku CocoKarl. Útočiště obsahuje vše potřebné a poskytuje slepicím i při volném výběhu ochranu před škodnou. Viz: cocokarl.com

PROTI PROUDU Letošní rok bude v módě zasvěcen mimo jiné mikinám, samozřejmě v méně sportovním a více společenském, byť neformálním duchu. Mladá návrhářka Daria Torf k tomu s vlastní značkou Une Bonne Histoire přistupuje po svém, když každý ručně vyrobený originál umocní ojedinělým ornamentem. Množství variací je tak prakticky nekonečné. Viz: facebook.com/UneBonneHistoire/ VZPOMÍNKY NA DÁVNO Jako jiné fenomény mají i papírové vystřihovánky svou dospělou a přesto hravou podobu.

Kolekce značky PaperTime obsahuje nejrůznější zvířecí objekty pro dekorování interiéru, stačí je pouze složit a slepit. Komplet obsahuje vše potřebné včetně dílů z tvrdého papíru, takže svého mazlíčka zvládne oživit skutečně každý. Viz: papertime.cz

| 65

text Petr Tůma foto archiv

volání dálek

OD DOB, KDY V AFRICKÉ BUŠI ŽILA AUTORKA KNIHY PŘÍBĚH LVICE ELSY, JOY ADAMSONOVÁ, SE HODNĚ ZMĚNILO. ČERNÝ KONTINENT JE INSPIRACÍ NEJEN PRO CESTOVATELE A FOTOGRAFY, ALE I DESIGNOVÉ A MÓDNÍ NÁVRHÁŘE. DOKAZUJE TO NEJNOVĚJŠÍ KOLEKCE ZNAČKY TCHIBO. SPOLEČNÍCI NA CESTU I obyčejné tužky a do špice ořezané pastelky by měly mít domov, kde jim bude dobře. Poskytne jim ho pouzdro s leopardím vzorem v ceně 249 Kč, zatímco organizér za 399 Kč ubytuje magnetické karty, pas a další dokumenty.

VZDEJTE HOLD BAVLNĚ I obyčejná kuchyňská pomocnice, jakou je utěrka, může mít šarm a eleganci. Africká přírodní bavlna ji činí nemačkavou, na dotyk příjemnou a savou. Hned tři kusy dostanete za 249 Kč.

POSVÍTIT SI NA SPÁNEK ní Oboustranné bavlněné povlečení Renforcé kombinující povlak na polštář bídce a peřinu vychází na 599 Kč. V nabídce utavé je v nenápadné šedivé, jakož i žlutavé y. V noci barvě připomínající písek Sahary. áří LED ho doslova měsíčním svitem ozáří uzivní lampa na trojnožce, jež je v exkluzivní nabídce pouze on-line.

66 |

MÍT DOMA CELÉ STÁDO symbo síly, štěstí a dlouhého života.

Slon platí za symbol z Jeho 8 cm vysoká zlatavá soška za 270 Kč vám elega přinese závan elegance, dva kusy funkčních z 399 Kč pak vyvolají úsměv. nástěnných háčků za Viz: www.tchibo.cz

text Jiří Vašek foto archiv

čas na změnu, nebo čas změny?

MENTOLOVÉ CIGARETY PATŘÍ U DOSPĚLÝCH KUŘÁKŮ K TĚM NEJOBLÍBENĚJŠÍM. V KVĚTNU VŠAK Z TRAFIK ZMIZÍ. LZE TO BRÁT JAKO MOTIVACI KOUŘENÍ OMEZIT, NEBO S NÍM PŘESTAT ÚPLNĚ. A TO I KDYŽ SE OBJEVÍ ALTERNATIVY, KTERÝCH SE NOVÁ LEGISLATIVA NETÝKÁ. TŘI Z NICH POCHÁZEJÍ Z DÍLNY TABÁKOVÉHO GIGANTA BRITISH AMERICAN TOBACCO.

Z

a vynálezce mentolem ochucených cigaret je považován Američan Lloyd Hughes přezdívaný Spuds. Tak se jmenovala i první firma, která se na jejich výrobu zaměřila. O produkt se brzy začaly zajímat velké tabákové společnosti a mentolky se etablovaly jako „must“ jejich portfolia. To bylo ve 40. letech 20. století.

Té době odpovídal i styl jejich propagace. V mentolu uživatelé viděli úlevu od bolesti v krku při nachlazení a signifikantní barvou výrobků se staly modrá a tyrkysová. Dnes víme, že extrakt z mentolu nedokáže eliminovat rizika spojená s užíváním tabáku, tehdejší nadšení však dokresluje, jak byl produkt přijímán.

NA HORNÍ PŘÍČCE FILIPÍNY Skrz „mentolky“ se tabákové firmy zapojily i do boje proti rasové segregaci a diskriminaci Afroameričanů. Mentolem ochucený tabák se totiž těšil zvlášť velké popularitě mezi černošským obyvatelstvem. Tabákoví výrobci proto volali po zrovnoprávnění obou ras. Takto ochucené cigarety se za oceánem těší oblibě dodnes, ukrajují si 30 % z trhu. Dvakrát větší podíl pak mají na Filipínách, zatímco u nás dosahovaly přibližně 14 % všech prodejů.

Když se návrh na zákaz tabákových výrobků s příchutěmi prvně objevil na půdě Evropské unie v roce 2013, nakoupil si bývalý německý kancléř Helmut Schmidt desítky kartonů svých oblíbených cigaret s příchutí mentolu. Podobně si bratři Kennedyové opatřili dostatek doutníků předtím, než v roce 1962 uvalili ekonomické a obchodní embargo na Kubu.

NĚCO KONČÍ, NĚCO ZAČÍNÁ Nová evropská směrnice nabude účinnosti 20. května. Ale společnost British American Tobacco, která zaměřuje svoji pozornost na vývoj potenciálně méně škodlivých alternativ ke klasickým cigaretám, přijde s výrobky, které oblibu mentolu a dalších

Do zařízení GLO lze použít náplně s mentolovou příchutí, která ostatně figuruje i mezi nikotinovými sáčky LYFT. Ty se bez tabáku obejdou úplně.

příchutí chápou a vycházejí jí vstříc. Ať už jde o unikátní klikací náplně Neo do zařízení na zahřívání tabáku GLO, či nikotinové sáčky LYFT, které jsou naprosto bez přítomnosti tabáku. Jedná se o sáčky vkládané pod horní ret s příchutí mentolu nebo lesního ovoce. Navíc nedávno firma představila vlastní e-cigaretu nazvanou VYPE, jejíž tekuté náplně lze také zakoupit s příchutěmi mentolu, manga nebo dokonce vanilky.

Nové produkty dle dosavadních výzkumů vykazují potenciálně menší škodlivost oproti klasickým cigaretám. A podstatné je i to, že dospělým kuřákům zůstává díky nim možnost volby vychutnat si nikotin s oblíbenou příchutí i nadále.  Viz: www.myglo.cz

| 67

text Kamila Písaříková foto autorka a archiv

Ikonické a nadčasové, přesto se musí Dior Ladies neustále proměňovat, aby nejenže neztratily krok s dobou, ale udržely si před ní i potřebný náskok.

Dior... těsně před PAŘÍŽ JE MĚSTO NEKONEČNÉ INSPIRACE, A KDYŽ NATREFÍTE NA TÝDEN, KDY SE POŘÁDÁ FASHION WEEK, ULICE SE MĚNÍ V PŘEHLÍDKOVÉ MOLO, JEHOŽ SOUČÁSTÍ SE STÁVÁTE I VY SAMI.

68 |

P

ařížský Fashion Week je celosvětově sledovanou událostí a fenoménem nejen díky místu svého konání, ale též ikonickým značkám s obdivuhodným šarmem a tradicí. I když lze dnes sledovat přehlídky on-line a prostřednictvím sociálních sítí nahlížet i do jejich zákulisí, nic se nevyrovná tomu zažít podobný módní maraton naživo.

Dostala jsem se hned několikrát za oponu módního domu Dior a viděla při práci dva kreativní ředitele značky – Rafa Simonse a první ženu v této funkci, Mariu Graziu Chiuri. A zůstávám fascinovaná bezbřehou profesionalitou týmů lidí, kteří show připravují. Každý má své přesně určené místo a plní do detailu promyšlené úkoly. Přestože mám přístup do zákulisí, musím být na místě nejméně několik hodin předem. K samotným šatům se před přehlídkou dostanou jen vyvolení a pečlivě prověření. Mě osobně baví především pozorovat a fotografovat dění těsně před akcí – na zkoušce choreografie, při

Hosty módních přehlídek bývají novináři, světové celebrity, ale také stále častěji blogeři a influenceři.

přípravě make-upu, během svačiny modelek (ano, ony opravdu jedí), když se luxují vstupní koberce pro celebrity a na dohled zevlují jejich řidiči.

CHCE TO TRPĚLIVOST A ŠTĚSTÍ Fotografové a kameramani mají na přehlídce přesně vyhrazené místo, kóji o velikosti pouhých několika desítek metrů čtverečních, kde se tísní stovka lidí z celého světa, doufající v co nejlepší snímky. V praxi to znamená, že se dostatečně dlouho předem musíte na svém místě „zakořenit“ a trpělivě čekat. Máte sice ten nejlepší výhled na modelky, které se vám dívají přímo do objektivu, ale jste během celé show namačkaní tělo na tělo, objektiv těsně vedle objektivu. Po přehlídce se sprintuje (opravdu se rychle běží) do zákulisí zachytit ještě tvůrce kolekce, stejně jako radost modelek a celého týmu po úspěšné akci. Tím to ale nekončí. Jakmile

Módní dům Dior představuje mimo ready-to-wear kolekcí také dvakrát ročně oblečení šité na míru, tzv. haute couture.

vyjdete na ulici, čeká i tam dav fanoušků a „street“ fotografů, kteří sice nejsou hosty přehlídky, ale snaží se zachytit dav vycházejících celebrit a modelek. Fotomaraton jednoduše nekončí, ale pokračuje... Zkrátka, i když samotná přehlídka trvá jen dvě desítky minut, je za ní stovka hodin práce těch největších osobností a odborníků z celého módního světa.  Viz: www.dior.com

| 69

Whiskey restaurant bar & museum ZAPOMEŇTE NA SKLENKY, JEŽ SE ODBORNĚ NAZÝVAJÍ OLD FASHIONED A VĚTŠINA Z NÁS JIM ŘÍKÁ WHISKOVKA. V TOMTO PODNIKU VÁM DO NICH WHISKY, WHISKEY ANI BOURBON NENALIJÍ. NABÍDKA SI ZASLOUŽÍ, ABYSTE SI JI VYCHUTNALI VE SKLENIČKÁCH GLENCAIRN, KTERÉ NAPLNO ROZVINOU AROMA A CHUŤ KAŽDÉHO NÁPOJE.

M

luvíme o Whiskey Restaurant, Bar & Museum, gastronomickém zařízení v pražské Maiselově ulici na Starém Městě.

Své dveře otevřelo teprve před pár měsíci. Očekávat můžete především kvalitní nabídku pokrmů doplněnou u nás téměř neznámými víny z Izraele, byť si můžete pochopitelně vychutnat i nějaký ten koktejl. A pokud jste zvědaví, co představuje slůvko museum, vězte, že stěny elegantního podniku umístěného do prostorných sklepů lemují knihovny nikoli s vybraným čtivem, ale lahvemi naplněnými více než tisícem druhů whisky a whiskey. Pochopitelně tam nejsou jen na ozdobu, nedočkavě čekají na ochutnání pod vedením zkušených barmanů. A jestliže dostatečně omámí vaše chuťové buňky, můžete si je zakoupit i domů.

KUCHYNĚ S BAREM, NE NAOPAK Tento koncept vznikl v Izraeli, konkrétně v Tel Avivu ve staré čtvrti Sarona. Ve sklepeních, která na konci 19. století postavili pro uchovávání vína němečtí protestantští osadníci. Právě do nich se po vzniku státu Izrael přesunula utajená centrála Institutu pro výzvědné a zvláštní operace, známého jako Mosad. Dokonce tam prý vyslýchali i válečného zločince Adolfa Eichmanna… Ale zpět ke světlejší současnosti. Vzhledem k tomu, že již v 19. století sloužily stejné prostory i vinařům, hodily se též novým majitelům. Ti chtěli provozovat něco výjimečného, o co se zatím ještě

70 |

text Ivan Verner foto Tomáš Binter

K filetu z tresky s pistáciovo-bylinkovou krustou, lilkovým pyré a grilovanou mrkví se skvěle hodí některé ze suchých vín z široké nabídky.

nikdo nepokusil. Prvotřídní restauraci, kam se vydáte na večeři a v podniku vám bude tak dobře, že tam zůstanete i na sklenku, dvě a víc. Vybírat bude určitě z čeho. Vždyť nabídku představují whisky z celého světa, od Skotska a Irska přes produkci z USA až po Japonsko či Indii. Celý experiment dopadl na jedničku a dnes je telavivský podnik jedním z nejvyhlášenějších v zemi.

Majitelé toho pražského často Izrael navštěvovali a měli možnost sledovat, jak byznys vzkvétá. Koncept se jim zalíbil natolik, že se rozhodli něco podobného vybudovat u nás. Dva roky však trvalo jen hledání vhodného místa v samém centru Prahy. Bylo totiž zapotřebí sklepení s vysokou klenbou, aby pojalo všechny police s bezpočtem lahví ... nemluvě o strategicky položeném místě. Což se nakonec zdařilo pouhých pár kroků od Josefova, tedy někdejšího Židovského města.

SNOUBENÍ KULINÁRNÍHO UMĚNÍ Podobný podnik by mohl vzniknout i v New Yorku, ale Praha má pro stát Izrael už od jeho počátků, ke kterým ostatně pomohlo někdejší Československo, opravdu dobrý zvuk. A našinec zase ocení chuťově barevnou středomořskou kuchyni založenou na kvalitních surovinách. Ostatně zahrnuje i prvky libanonské gastronomie nebo lahůdky, jež si s sebou přivezla nejrůznější etnika, která do Izraele odešla. Což ale neznamená, že byste si nemohli objednat prvotřídní steak, který jídelnímu lístku kraluje. S jeho přípravou pomáhá kuchařům speciální gril či vlastně masivní pečicí trouba na dřevěné uhlí, v níž je tak vysoká teplota, že maso nevyschne a má patřičně křupavou kůrčičku. Mimochodem, v celé Praze jsou tyto trouby jen dvě… Za dveřmi kuchyně byste našli dokonce i udírnu – jednoduše jídla jsou už

| 71

ZVOLTE SI SAMI, CO SI DÁTE

ZDARMA KOKTEJL K HLAVNÍMU CHODU NEBO DRUHÝ KOKTEJL ZDARMA Whiskey Restaurant, Bar & Museum Maiselova 14/1, 110 00 Praha 1 – Josefov www.wrbmprague.cz

připravována se záměrem, aby odpovídala nekonvenčnímu prostředí a přirozeně se doplňovala s chutí whisky.

NETŘEBA NIKAM ODCHÁZET Jestliže je pro majitele restaurantu na prvním místě kuchyně, na druhém je víno – a to nejen j to francouzské ancouzské a italské, ale již zmíněné izraelské. Jeho nabídka se postupně rozrůstá a gurmáni i amatérští someliéři budou mile překvapeni, co všechno se v révě z poměrně suché oblasti světa může skrývat. A pak jsou tu koktejly. V okolí Staroměstského náměstí je renomovaných barů dlouhá řada, ale jen z Whiskey Restaurant, Bar & Museum netřeba po večeři odcházet – stačí se přemístit pár kroků k barovému pultu a vychutnat si něco z klasiky či moderní mixologie. Že nemají váš oblíbený drink v nabídce? Stačí se domluvit s barmanem na tom, jaké máte preference, a určitě nebudete zklamáni.

Což ostatně vychází z myšlenky soustředit se maximálně na zákazníky i kvalitu servisu. Sami zaměstnanci se účastní týden co týden školení, aby věděli, co nabízet a jak hostovi nejlépe přiblížit vybraný pokrm, jídlo či whisky. ČESKÉ STOPY A WHISKY Netřeba putovat do daleka, zůstat lze i v naší domovině. A to díky značkám Trebitsch, Hammer Head nebo Gold Cock. Českou stopu nese i utěšená řada whisky Laphroaig z ostrova Islay, proslavená rašelinově jódovou vůní. Na etiketách a vlastně i nad vchodem do palírny má erb se třemi pštrosími

Je libo spíš Rib-eye steak (250 g / 450 g) grilovaný na dřevěném uhlí s pečeným bramborem, chřestem a aioli z bylinek?

Nebo salát s pečenými artyčoky, rajčaty, rukolou, opečenou cibulí a mandlí?

72 |

Whiskey Re Restaurant, Bar & Museum pojme až 144 hostů. Otevřeno mají pondělí až pátek od 11:30 d do 24:00, v sobotu od 18:00 do 24:00, v neděli je zavřeno.

pery. Destilerii De ho věnoval princ Charles, který ho ještě jako princ z Walesu W zdědil po předcích. Jeho prvním nositelem byl přezdívaný Černý princ. Ten po bitvě u Kresčaku totiž Eduard, Edu vyhledal tělo českého krále Jana Lucemburského, který tam bojoval a na nakonec i padl. Eduard seskočil z koně, vzdal mrtvému panovníkovi čest a na znamení úcty k jeho rytířským ctnostem panovník mu sňal z přilby takzvaný klenot, jímž byla právě ona pštrosí pera… V pražském Whiskey Restaurantu, Bar & Museu se tedy nebudou nudit ani vyznavači historie. zatím určená pro registrované zákazníky, zahrUnikátní služba, s zvláštní VIP vchod z Kaprovy ulice a vstup do separátních nuje i zvlá salonků. JJejich zdi časem ozdobí privátní whiskotéky, kde bude mít klient vždy připravenou láhev oblíbené značky. Pochopitelně se počítá i s pořádáním whisky workshopů, degustací a zážitkových ak akcí. Podnik jednoduše míří vysoko a chce dokázat, že Praha můž může předstihnout i New York.  Viz: www.w www.wrbmprague.cz

STAŇTE SE ČLENEM Pro pravidelné návštěvníky je připraven věrnostní program, kdy se jim započítávají body za všechny konzumace a převádějí se na procentuální slevu, kterou lze využít při jakékoli další návštěvě.

| 73

SLAVÍME LET

Pohodový večer profesionálně a s vrozenou elegancí uvedla Eva Čerešňáková, než mikrofon předala vydavateli magazínu Choice, Petru Tůmovi.

P

Je stovka lidí dav? Na snímku to tak možná nevypadá i díky zajímavě členěným prostorám hotelové restaurace. Ale právě tolik jich dorazilo na oslavu devíti let vydávání magazínu Choice.

otkat se tváří v tvář v době, kdy o sobě víme téměř vše díky sociálním sítím, je paradoxně čím dál tím těžší. Ale barevně saturované fotografie z Instagramu a výkřiky na Facebooku jen málokdy vystihnou všechny odstíny skutečného příběhu. Možná rozesmějí či pobouří, ale kolik detailů se vejde do Instagram stories, jež do 24 hodin zmizí? Proto jsme se rozhodli uspořádat setkání spřízněných duší a jako záminka posloužilo devět let vydávání magazínu Choice. Oficiálně tedy šlo o firemní večírek a setkání s klienty, byť se

74 |

mnozí z nich (tedy z vás) dávno přehoupli (nebo se tak třeba stane) ze sféry byznysové mezi přátele. Možná jste na akci byli, anebo vám to na poslední chvíli nevyšlo... pak doufejme, že se potkáme příště. Každopádně večer by se neuskutečnil bez pomoci firem, za kterými stojí další lidé, a sluší se jim za to poděkovat. Prostor, přípitek a lahůdky teplé i studené kuchyně nabídl 5* hotel Hoffmeister. Tekutá potěšení se odehrávala hned v několika úrovních dle hesla, že „hlad je převlečená žízeň“. Šlo ji hasit suchými víny

S úsměvem n a rte ch –

z vá co am d A

a Miloš Staně k, C pressa EO Nes

Po tte n& . en nn Pa

Ter ez a

text Jan Dušek foto Michal Tvrdík

Jiří Boháč – kouzelník s tekutými nápoji namíchanými na základě prémiové francouzské značky Kusmi Tea.

Andrea Petrová, marketingová manažerka Nespresso pro ČR a SR, v rozhovoru s Mirkou Kremrovou z agentury Weber Shandwick.

Ivana Michalová, ředitelka hotelu Hoffmeister, a Bára Soukupová.

kole gy z Ji hlavy.

František Mádl (vlevo) a Miloš Michlovský (vpravo), dva z pěti zakladatelů Unie enologů, přivezli do Hoffmeisteru ta nejlepší suchá vína z Moravy i z Čech.

i, p řije ls

Kdo vyhrál v tombole, hned vytáhl před zraky všech přítomných vizitku se jménem dalšího šťastlivce.

el ap Ma lS rek e t i ed Sedlá k, obchodní ř

Milan Škoda, majitel Centra FotoŠkoda ve Vodičkově ulici, v družném hovoru s Davidem Krňávkem, jednatelem ČPP Servis, a jeho kolegyní Lucií Barchánkovou.

Vladimír Bednařík z firmy na ohýbaný nábytek Sádlík vyhrál knihu Evy Čerešňákové, české vicemiss 2007, pojmenovanou MISS, sny vs. realita.

nční analytik Štěpá nŠ Fina ko da

z

od Unie enologů, koktejly z Kusmi Tea z portfolia Potten & Pannen – Staněk nebo sklenkami české whisky Trebitsch. Jako vitamínová bomba působil přírodní drink Alcohol Killer, a nejen ke sladkostem z bufetu ladila káva Nespresso. V zahradě rozjasněné loučemi svítil jako designová perla žlutý Mercedes, a pokud jste si chtěli odpočinout, mohli jste se posadit do židlí Sádlík ohýbaný nábytek z Moravského Písku a zaposlouchat se do muziky reprodukované systémy Bose. Většina z přítomných firem věnovala i nějakou tu cenu do tašek – ať už šlo o kosmetiku Astrid a Dermacol, katalogy s dveřmi od produktového návrháře Petra Novagueho z dílen jihlavské firmy Sapeli, čokolády firmy Chocoland.

Chcete se Choice party příště zúčastnit také? Těšit se lze letos na podzim. Zatím doporučuji mít jako poznávací znamení v pravém rukávu zastrčené poslední vydání magazínu Choice (najdete ho třeba v butiku Nespresso). Bez pár deka da. oŠko váží téměř půl kilogramu písmenkových chytFot tra n rostí, takže lze jeho prostřednictvím poměrně Ce dobře posilovat nejen mozkové závity, ale i bicepsy. A když uvidíme někoho, kdo drží náš časopis vysoko nad hlavou a prochází davem, bude jasné, že jste to vy. Už se na podobné vzpěrače těšíme!

Martina Anton, majitelka studia Salsa Dance, s „latinologem“ Mirkem Krupičkou a Andreou Jakubíkovou, zakladatelkou byznys klubu Gourmet Plus.

76 |

Budu jednou vydávat Choice? Ptal se nedávno Tomáš Tůma junior.

Těžko říct, když i jemu, stejně jako před 30 lety tatínkovi, píše všechny literární práce do školy babička...

Plastové modely šatů Kristýny Kolaříkové zaujaly dámy nápadem a pány průhledností... byť modelky na chvíli zakryly výhled na stylový Mercedes CLA 220.

átků. poč

spo leč no sti

ch mý sa

Vizitku dává Lenka Karlíková, Client Service Director agentury FleishmanHillard. Hned za ní je kolegyně Martina Suková.

d

Dagmar Pokorná ze

agazín Choice s ou m pol kter up rac se , o uje p t o Sa

Pavla Vondráčková, obchodní ředitelka magazínu Choice, děkuje za účast na akci manažerce Zlatě Kunešové z České spořitelny.

Viděli se poprvé, a hned našli společné téma. Bára Soukupová a Michal Franc, CEO studia Menhart Creative Communications.

Věřte, či ne

...kdybyste rozložili stránky ze všech již vydaných magazínů Choice po zemi, zaplnily by prostor o velikosti 62 × 140 m2.

Tedy jedno regulérně velké fotbalové hřiště. ...magazín se tiskne již osm let v soukromé tiskárně Resl poblíž Náchoda na japonských strojích RMGT, za nimiž stojí značky Ryobi a Mitsubishi. Jde o jednu z nejmodernějších tiskáren v Evropě, kde vyrábějí jinak jen knihy. ...na každém vydání Choice spolupracuje od šedesáti do osmdesáti firem, které následně magazín distribuují svým VIP klientům.

Kdo dal vizitku, mohl vyhrát v tombole jednu z 30 (!) cen. Zvědavost je vidět i v očích Magdaleny Dobruské, majitelky agentury Bokem, kterou doprovodil manžel.

Uprostřed stojí Kateřina Straková z portálu MediaGuru.

Ať žije česká jednodruhová sladová whisky Trebitsch! Zleva na snímku zakladatel firmy Ondřej Chládek, obchodní ředitel Milan Mejzlík a Radek Procházka.

78 |

text Jiří Mlsný foto archiv

čaje od královského dvora POČÁTKEM 20. STOLETÍ, V DOBĚ, KDY CHTĚL PAVEL MICHAJLOVIČ KUSMIČOV PŘEDAT SVOU FIRMU DO RUKOU SYNA VJAČESLAVA, SE JEDNALO O JEDNU ZE TŘÍ NEJVĚTŠÍCH ČAJOVÝCH SPOLEČNOSTÍ V RUSKU. JEJÍ SMĚS BOUQUET DE FLEURS KRALOVALA I ODPOLEDNÍM DÝCHÁNKŮM NA CARSKÉM DVOŘE, JENŽE PAK ZAZNĚL VÝSTŘEL Z AURORY...

S

tejné čajové směsi byly naštěstí už v té době etablované i v Anglii a v předvečer bolševické revoluce otevřela rodina Kusmičovových obchod též v Paříži. Tam se uchýlila a značku přejmenovala na srozumitelnější Kusmi Tea. Asi by těžko někdo z majitelů tehdy hádal, že jednou budou mít showroom na bulváru Champs-Élysées a tajemné aromatické směsi poputují do 85 zemí světa včetně České republiky a Slovenska.

KDYŽ ČAJ VZDÁVÁ HOLD Základ původních směsí tvořil vždy černý čaj Earl Grey, jehož hořkost dokázaly upozadit přísady odlišných koření a citrusů. K bestsellerům Kusmi Tea patří dodnes již zmiňovaný Bouquet de Fleurs namíchaný roku 1880 na počest narození dcery zakladatele značky. Dalším tekutým pokladem je Prince Vladimir Tea, směs věnovaná oslavě

900. výročí Ruska, či Anastasia, pojmenovaná po dceři cara Nikolaje. Současné portfolio Kusmi Tea však čítá víc než dvacet pět druhů čajů, které odpovídají vybraným jazýčkům svých vyznavačů a pochopitelně i moderní době.

ODPOČINEK NA JAZYKU Patří mezi ně ty z wellness linie, které způsobily na trhu výběrových čajů doslova převrat. Například Detox – lahodná směs maté, zeleného čaje a citronové trávy – dokonalý balzám pro ústa, tělo i duši. V obdobně složené směsi BB Detox pak najdete aromatické závany grapefruitu. Dnes se všechny čaje Kusmi Tea navíc prodávají v elegantních barevných plechovkách, které doslova vybízejí k tomu, aby vám zůstaly jako dekorační prvek v kuchyni.  Viz: www.pottenpannen.cz

| 79

vyrábí lyže na míru TAKÉ RÁDI LYŽUJETE? PŘIKLÁDÁTE VELKOU DŮLEŽITOST VYBAVENÍ? JSTE OCHOTNI ZA NĚJ UTRÁCET NEMALÉ PENÍZE? A CO TAKHLE LYŽE VYROBENÉ NA MÍRU, PŘÍMO A JEN PRO VÁS?

C

laudio Menz se před 52 lety narodil v Německu, kde získal vzdělání striktně technického směru. Ale už v mládí dělal lyžařského instruktora a účastnil se testování lyží, kde se čas od času setkal i s handmade skis, jež kvantitu nahrazují výjimečností. Ta spočívá v maximálním důrazu na kvalitu zpracování a na využívání nejlepších, někdy i poněkud exotických materiálů.

ZKUŠENOSTI S LUXUSEM Claudio je přemýšlivý chlap, a tak dumal, proč jsou tyto lyže o tolik lepší než běžná produkce. Jako vedoucí marketingu pracoval pro firmu Jaeger-LeCoultre, kde byla výjimečnost, top kvalita a luxury style jeho denním chlebem. Poznal, proč si lidé kupují hodinky za cenu začínající na 10 000 eurech. „Získávají s nimi i přímý dotek značky, craftsmanship, nekončící nadšení, hrdost, výjimečnost, prostě celou tu story okolo,“ vysvětluje.

Jeho švýcarskou manželku mezitím přivedly pracovní povinnosti

80 |

do České republiky a Claudio ji následoval. Zde potkal výrobce lyží ANOUK, což je představitel malosériových handmade skis. A tehdy si uvědomil, že chcete-li prodávat lyže za tři, čtyři či pět tisíc švýcarských franků, existuje jediná cesta – lyže přímo na míru.

POTLESK V ZERMATTU Každý, kdo se zabývá kvalitou lyží, skončí ve svých úvahách u těch závodních. Servis, jaký se dostává slalomářům a sjezdařům, je něco, co by se jistě hodilo každému, napadlo Claudia.

Souhlasíte s ním? Pak jste na správné cestě k tomu, nechat si vyrobit lyže jen pro sebe. I když půjde logicky o „prkýnka“ s nižší výkonností, tedy měkčí, snáze ovladatelné, prostě takové, jaké budou skvělými parťáky za všech okolností.

Ve Valisu, švýcarském kantonu, který je sjezdovému lyžování zaslíben, našel Claudio Menz spřízněné duše. Chlapy, co lyže vyrábějí

text Ondřej Katz foto archiv

DAJÍ SE I OTESTOVAT?

MINIROZHOVOR VYROBÍTE COKOLI SI BUDU PŘÁT? Jak se to vezme. Mým cílem je vaše maximální spokojenost, ale na cestě k ní vás možná i tak trochu poučíme.

Máme s tím hodně zkušeností. Navíc hned musím říct, že se zaměřujeme na lyže určené pro lyžování na sjezdovkách. Freeridové neděláme, to je jiný svět. Za pořádné freeridovky nikdo nedá tolik peněz, aby se vyplatilo dělat je na zakázku.

A CO NĚJAKÉ TECHNOLOGICKÉ NOVINKY? Výroba Valaiski vychází v mnoha ohledech spíš ze staré školy. Vše je to hlavně o dřevě, tomu přikládáme největší důležitost. Příliš nemilujeme kompozity a jen velice málo pracujeme s karbonem. Myslím, že lyže nežádoucím způsobem „uspává“. Samozřejmě ale používáme skelná vlákna. Ostatně i co se týká tvarů, jsem trochu staromódní. S lyžemi širšími nad 80 mm pod botou něco získáte, ale hodně ztratíte. Už nejsou dostatečně hbité a snadno ovladatelné. Od nás nechtějte ani opravdu široké lyže.

MOHU SI VYMYSLET VLASTNÍ DESIGN? Sice máme pár designových variant, které nejsou špatné a většinou se líbí, ale máte-li vlastní nápad, můžete si design lyží navrhnout zcela sami. To ke custom skis tak nějak samozřejmě patří.

MAJÍ VALAISKI NĚJAKÉ AMBASADORY? Máme spokojené zákazníky, dokonce i v ČR, to jsou nejlepší ambasadoři. Ale možná do budoucna oslovíme nějakou osobnost ze světa sportu.

Vedle lyží zcela dle zadání zákazníka vyrábějí švýcarští mistři pod taktovkou Claudio Menze i modely předem nadimenzované pro určitý typ lyžaře. Ty je možné otestovat a zakoupit v partnerských obchodech v Zermattu a ve Verbier a brzy by se měly zapojit obchody v Crans Montaně a v St. Moritz.

už 25 let a mají zkušenosti jak z klasické sériové výroby známých značek, tak s handmade lyžemi. „Nepadli jsme si hned kolem krku, museli jsme se docela dlouho poznávat,“ vzpomíná Menz.

Pak se ale mistři řemesla pustili do práce, přizvali ke spolupráci i pár špičkových lyžařských instruktorů, od nichž získali tolik důležitý feedback. V rámci uvedení značky Valaiski na trh se zúčastnili prestižní akce Zermatt Fashion Week a měli veliký úspěch – brzy začali evidovat první objednávky. Mluví se o partnerství s oděvními značkami Jet Set St. Moritz nebo Fusalp a Claudio neváhal využít ani své kontakty v automobilce Aston Martin.

UNIKÁTNÍ TECHNOLOGIE A NEJLEPŠÍ DŘEVO Valaiski na svět přicházejí v Briggu a jsou jednou z posledních švýcarských značek lyží, které se opravdu vyrábějí ve své domovině. Pro zhotovení jádra lyže kombinují různá dřeva, pečlivě volí tuhost, sílu a další vlastnosti. Používají několik forem, tedy tvarů a délek lyží, mezi nimiž si zákazník může vybrat. Nejdůležitější je ale stejně výška a tuhost dřevěného jádra, právě to dělá lyže unikátní a odpovídá to individualizaci daného páru.

Vedle preciznosti a individuálního přístupu je specifikem výrobního procesu Valaiski také takzvaný cold press, kdy se vše zpracovává při teplotách do 100 °C. V běžné výrobě se lyže „pečou“ při teplotách o dost vyšších, čímž se dřevo vysušuje, ztrácí pružnost, schopnost tlumit vibrace i další ceněné vlastnosti. Podobně je tomu i s dalšími běžně používanými materiály, jako je třeba tolik opěvovaný titanal. „Skoro všechny lyže jsou celkem dobré, když jsou nové. Po týdnu lyžování už ale začnou stárnout a ztrácet na kvalitě. Náš studený proces zajišťuje, že lyže o své vlastnosti nepřicházejí ani časem,“ nechává Claudio Menz nahlédnout do tajemství výroby Valaiski. Samozřejmě, výroba jedné lyže trvá mnohem déle, než je tomu ve fabrikách známých značek, ale kdo si počká, ten se dočká. Průměrně trvá produkce Valaiski tři týdny, výjimečně je možné tuto dobu o pár dní zkrátit.  Viz: valaiski.com

text Jan DuĹĄek foto archiv

82 |

cirkus (nejen)

pro lyžaře NARAZÍTE NA NĚJ VŠUDE, KDE TO JE MOŽNÉ. SILUETA SKÁKAJÍCÍHO KLAUNA SE DOSTALA I DO OFICIÁLNÍHO LOGA OBLASTI LEŽÍCÍ NA HRANICI MEZI RAKOUSKÝM SALZBURGERLANDEM A TYROLSKEM. POKUD TÁPETE, CO MÁ SPOLEČNÉHO SE ZIMNÍMI ČI LETNÍMI RADOVÁNKAMI, MÍSTNÍ VÁM DAJÍ VÍC NEŽ PÁDNOU ODPOVĚĎ.

O

značení Skicircus Saalbach – Hinterglemm – Leogang – Fieberbrunn je oficiální a vžilo se už natolik, že se nad tím nikdo nepozastavuje. Možná i proto má tato lyžařská oblast, poskytující ohromujících 270 kilometrů perfektně urolbovaných sjezdovek, ve znaku právě klauna. Čím se liší od jiných alpských údolí a ledovcových oblastí? Provázaností lanovek, takže jedinou sjezdovku nesjedete za den dvakrát. A to není jen výsadou údolí Glemmtal ležícího pár desítek kilometrů od dálnice A10 propojující Salzburg s jižními Korutany. Jako jedni z prvních tam pochopili, že si s image pouhého zimního střediska už nevystačí a musí nabídnout zmlsaným a čím dál náročnějším hostům komplexní hostinu zážitků všech možných a myslitelných aktivit podpořených ovšem perfektním servisem.

LYŽOVÁNÍ V 21. STOLETÍ Středisko čítající hned tři samostatné oblasti bylo cíleně zbudováno tak, aby si v něm každý našel svoje. Lyžaři či snowboardisté především perfektně urolbované pisty, včetně těch, na kterých se jezdí závody Světového poháru, či mistrovství světa. Právě z vrcholů Schattberg a Zwölferkogel nad Hinterglemmem strmě padají do údolí tři černé sjezdovky, které prověří každého vyznavače razantní jízdy. Hladina adrenalinu na čtyřkilometrové trati Nordabfahrt povážlivě stoupá, vždyť právě tudy vedl sjezd na světovém šampionátu v roce 1991. Spolu se závodními tratěmi ovšem středisko nabízí řadu krásných červených „dálnic“ slibujících

| 83

jako možnost se vybavit vším potřebným, včetně lavinových vyhledávačů. Platí tu beze zbytku to, čemu vyznavači jízdy v čerstvém prašanu říkají easy up – wild down, lehce a rychle nahoru a dolů si to pořádně užít. Rozsáhlé lokality vhodné pro freeride má i přes 2000 m vysoký Wildseeloder ve Fieberbrunnu, jakož i další místa. Stačí se poptat v některém z freeridových center.

Pro první úspěšné metry na lyžích je ve všech střediscích řada příhodných terénů i lyžařských školek a škol.

K romantice zimních dní v údolí Glemmtal patří i jízda na saních tažených koňským dvojspřežím.

Rolničky samozřejmě nesmí chybět.

především pohodové, rekreační lyžování. Několik speciálních, měřených úseků pak přináší dimenzi lyžování odpovídající současnému technologickému pokroku. Stačí na startu přiložit skipas ke čtečce, dole na obrazovce si přečíst, jak velkou rychlost se vám podařilo vyvinout, a později na webových stránkách přes číslo skipasu zjistit všechny možné statistiky týkající se vašeho lyžování.

VZHŮRU DO TERÉNU Na nedostatek terénů si nemusí stěžovat ani freerideři, kteří zejména nad Leogangem a Fieberbrunnem najdou dostatek volných terénů dosažitelných velkokapacitními lanovkami, stejně

84 |

ADRENALIN PŘEDEVŠÍM Zoufat nemusí ani milovníci skoků, přemetů, salt a dalších triků. Životní výzvy je čekají třeba v Nitro Snowparku v Leogangu. Toto městečko je vůbec zaslíbené adrenalinovým vášním všeho druhu. Tamní bikerské terény jsou jedny z nejlepších v Evropě (proto v září hostí mistrovství světa), byť v zimě střídají kola pochopitelně lyže. Najdete tam funcross tratě, funslopes, měřené úseky a jako bonbónek (ovšem až od března) nejdelší a nejrychlejší visutou lanovou skluzavku na světě. „Létající liška“ tedy Flying Fox XXL vás vezme na strhující jízdu rychlostí až 130 km/h ve výšce kolem sto padesáti metrů nad zemí, na kterou jen tak nezapomenete.

Ještě náročnější zájemci o možnost pokochat se tímto kouskem rakouských Alp z ptačí perspektivy pak mohou využít možnosti startovací rampy pro paraglidisty na vrcholu Schattberg Ost. Méně adrenalinu, víc zábavy pak přináší horská dráha Timoks Alpine Coaster u mezistanice lanovky Streuböden, nebo klasické sáňkařské tratě na Asitzu a Reiterkogelu. Všechny perfektně

Více než šedesát restaurací a chalup v celém areálu „skicircusu“ nabízí kromě místní pinzgauské kuchyně i čistě mezinárodní menu pro všechny fajnšmekry.

Důraz je přesto vždy kladen na výhradně regionální produkty.

K večerním radovánkám v Hinterglemmu patří jak noční lyžování na osvětlené sjezdovce pod Schattbergem, tak sáňkování na protilehlém svahu. To si užívají dospělí možná víc než děti.

osvětlené, upravené, a přesto prověří, zda jste z mládí stráveného v Krkonoších všechno nezapomněli…

NĚCO PRO ROMANTIKY Ti, kdo preferují běžky, najdou desítky kilometrů každodenně upravovaných tras podél divoké řeky Saalach, která na konci údolí pramení. A kdo nelyžuje, ten si může půjčit sněžnice a vydat se do nedotčené přírody s průvodcem, který zná místní vrcholy jako své boty. Je nanejvýš pravděpodobné, že trasa bude směřovat k velké místní atrakci ukryté až úplně v závěru údolí. Tam se totiž mezi stromy náhle vynoří štíhlé pilíře „Golden Gate Bridge Alp“ – jednoho z největších visutých mostů v Alpách, určených výhradně pro pěší.

Majestátně se klene ve výšce 42 metrů nad zpěněnou řekou Saalach a návštěvníky zavede na důmyslnou stezku korunami stromů.

Kromě dechberoucích panoramat a velebného horského ticha si na stezce užijí hlavně děti – pro ty jsou nachystány zábavné kvízy a soutěže doprovázené figurkou skřítka v zelené čepičce – oficiálního maskota celého areálu. Pro romantiky je možné na zpáteční cestě odložit lyže či sněžnice a nechat se zpět do údolí odvézt na saních tažených koňským dvojspřežím, samozřejmě za nezbytného cinkání rolniček. A cestou můžete přemýšlet o tom, proč je klaun v logu střediska zobrazený právě ve výskoku. Možná je to tím, že se už těší na to, co přinese příští den…  Viz: https://skicircus.saalbach.com

Zejména v oblasti Leogangu najdou vyznavači freeridu či skialpinismu dostatek vhodných terénů pro svou vášeň. Dostatek sněhu a dechberoucí výhledy jsou přitom zaručeny.

| 85

pořádná pračka ZATÍMCO NA FILMOVÉM PLÁTNĚ DO SEBE BUŠÍ FILMOVÍ HRDINOVÉ POKUD MOŽNO CO NEJDÉLE A NEJHLASITĚJI, DOMA SI TO ŽÁDÁME OPAČNĚ. RYCHLE, BEZBOLESTNĚ A POKUD MOŽNO HODNĚ TIŠE. PŘESNĚ TAK, JAK TO DĚLÁ NOVÁ PRAČKA SAMSUNG QUICK DRIVE. VÍTĚZ HODNOCENÍ ČASOPISU D-TEST.

B

ez negativního vlivu na finální čistotu praného prádla zkracuje dobu praní o víc než polovinu! Tím šetří nejen váš čas, ale také až 20 % nákladů na energii. Unikátní buben v kombinaci s technologií Eco Bubble, díky kterému vaše oblečení zažije návštěvu luxusního spa vybaveného bublající vířivkou, se přitom vypořádá s až 9 kg prádla najednou. A pokud něco zapomenete dát do pračky při zapnutí (což se nás pánů týká stoprocentně), lze tam přidat ony nejobvyklejší trenýrky či ponožky i v průběhu praní. Na to slouží unikátně rozpůlená dvířka AddWash.

ZAHRAJ TO ZNOVU, SAME S překvapením tak lze říct, že i v přístroji, který nám připadá tak běžný, že si ho ani jinak neumíme představit, lze stále vymýšlet něco dalšího. Včetně tlumicích prvků, které se v kombinaci s pevnou základní konstrukcí starají o to, že pračka Quick Drive vydává jen 49 dB! Což je pro představu zvuk ztišeného rádia z vedlejšího pokoje... Nechte si tak i vy zahrát hudbu šetrné budoucnosti. Pustit, vypnout a „přehazovat skladby“ lze i z polohy na gauči před televizí díky ovládání přes mobil.  Viz: www.samsung.cz

86 |

Unikátně vytlačený povrch bubnu vytváří doslova vodopád bublinek, které se s vaším prádlem mazlí.

Vybrat si přesný program, nastavit jeho intenzitu, čas zahájení i konce, můžete snadno i přes aplikaci.

text Petr Tůma foto autor a archiv

A PŘECE SE TOČÍ Hned několik sudů plzeňské dvanáctky v zavazadlových prostorách busu má přímé vývody vzhůru k pípě a konzumují se rychle, aby nespadla pěna. Sám Galileo Galilei by měl radost.

zběsile v poklidu FERRARI WORLD V ABÚ DHABÍ JE ZÁBAVNÍ PARK S MNOHA ATRAKCEMI KORUNOVANÝMI HORSKOU DRÁHOU, KTERÁ SE ŘÍTÍ RYCHLOSTÍ AŽ 240 KM/H. PŘI „VOLNOPÁDU“ ZE ZATÁČKY VYSOKÉ 52 M TAM ZAŽIJETE PŘETÍŽENÍ 4,8G. ALE CO TO JE PROTI ITALSKÉMU MARANELLU.

V

ČAS SVAČINKY Talíře s italskými uzeninami, sýry, olivami, paprikami, rajčaty. Jiří (vpředu) a Tomáš Reslovi je chystají za jízdy, jako by se tím živili odjakživa. Večeře už bude v restauraci Montana, kde lustry nahrazují osmiválce a na zdech visí pneumatiky.

88 |

Emirátech si „pouze“ zaplatíte vstupné a vystojíte frontu. To dostat se za brány továrny na Ferrari, kde se vozy se vzpínajícím se hřebcem na kapotě i „rodí“, není jen tak. Potřebujete k tomu zvláštní povolení a přímé doporučení od lokálního dealera. Komplexní balíček nezapomenutelného prodlouženého víkendu nenabízí žádná cestovní kancelář, a tak si ho přidali ke svým „volnočasovým“ aktivitám bratři Reslové z Náchoda.

První je majitelem tiskárny, kde se tiskne i magazín CHOICE, druhý provozuje velkou transportní firmu. Kromě šedesáti tahačů patří do její flotily i luxusní autobus Scania ideální pro podobné „spanilé jízdy“. Jsou zaměřené na ty, kdož si mohou dovolit (a potřebují) občas zatáhnout v práci na tři, čtyři dny naplno ruční brzdu. V téže době se rádi nechají rozmazlovat polokoženými

V muzeu v Maranellu je vystaveno na 60 vozů se vzpínajícím se hřebcem na kapotě. Ferrari 330 America, 365 GTB4, 400 Superamerica, 250 GT California Spider, 599 SA Aperta či speciály z Le Mans.

SCHOVANÉ TAM ZA BRANOU Motorárna, karosárna i lakovna mají vlastní budovy, celkem jich je 45! V té první se pak nevyrábí jen osmi a dvanáctiválce silničních Ferrari, ale i jednotky V6 a V8 do Maserati a přeplňované 1,6litrové turbomotory pro F1.

sedačkami a palubním barem, který si nezadá s tím z byznys třídy v letadle. Jde o přátele a spolupracující klienty (a jejich přátele), pro které slouží podobná cesta nejen jako odpočinek, ale hodí se i pro domluvu další spolupráce. S vizitkou a přímým mobilem na Marketing & Customer Care Manager Scuderia Praha včetně.

CELÁ STÁDA HŘEBCŮ A tak zatímco se po osmnáctitisícovém městečku prohánělo bezpočet Ferrari od Testarossy až po F12 Berlinettu, jejichž majitelé se přijeli podívat, kde jejich auto vzniklo, my jsme je pozorovali se sklenkou proseka z panoramatických oken busu a výjimečně motory netúrovali. A po dlouhé době ani nikam nespěchali.  Viz: www.tiskarnaresl.cz

| 89

RAČTE VSTOUPIT Prohlídka továrny trvá zhruba dvě a půl hodiny a není během ní dovoleno pořizovat fotografické ani filmové záznamy.

Na recepci Ferrari na Via Abetone Inferiore 4 musíte předtím podepsat příslušné dokumenty a vyplnit své nacionále.

ČERNOBÍLÉ VZPOMÍNKY V březnu 1947 vyjel z tovární haly první model vozu 125 S. Za volantem vozidla s dvanáctiválcem o objemu 1500 cm3 nebyl nikdo jiný než samotný zakladatel společnosti, tehdy devětačtyřicetiletý Enzo alias „Commendatore“.

PLYN AŽ NA PODLAHU „Nejkrásnější auto je to, jež bude teprve vyrobené,“ nechal se slyšet Enzo Ferrari a dodával, že Ferrari je sen. „Bezpočet lidí sní o tom, že budou jednou Ferrari vlastnit. Pro většinu z nich ono přání snem i zůstane.“

90 |

Místnost, kterou lemují jako obrovskou mísu jednotlivé závodní monoposty, je vybavena reproduktory JBL, které věrně simulují řev jejich motorů.

ČERVENÁ ZNAMENÁ JEĎ!

V obchodech, kavárnách, ve výzdobě kruhových objezdů – všude je červená, všude koník. Je to náboženství, které vyznává i více než 3 000 zaměstnanců fabriky v Maranellu.

OD 30 VTEŘIN DO 2 MINUT Ferrari loni vyrobilo k dnešnímu dni 10 400 aut. Všechna ta, jež se pohybují v přesném časovém harmonogramu po výrobní lince, jsou dopředu zaplacena a po finálním testování hned směřují k novým majitelům.

LÁSKA AŽ ZA HROB Do města Verona, kde je celodenní rozchod při cestě zpět do Čech, se zamilujete na první pohled stejně jako Julie do Romea. A je vlastně jedno, že žádná Julie Kapuletová nikdy neexistovala.

| 91

text Tomáš Suchomel foto archiv

práce z chalupy, pláže i exotické dovolené NE, TO NENÍ NABÍDKOVÝ TEXT INZERÁTU, ALE KONSTATOVÁNÍ, ŽE SVĚT SE DÍKY MODERNÍM PŘÍSTROJŮM ZMENŠIL. S NADUPANÝMI NOTEBOOKY PŘIPOMÍNAJÍCÍMI MOŽNOSTI STOLNÍCH POČÍTAČŮ A DÍKY DOSTUPNÉMU PŘIPOJENÍ LZE POHODLNĚ A SNADNO FUNGOVAT KLIDNĚ NA OPAČNÉ STRANĚ POLOKOULE.

T

rend práce na dálku přiživují i mileniálové a příslušníci říslušníci generace Z, kteří se svými požadavky do značné míry formují trh práce. Mladí lidé zkrátka nechtějí bouchat osm sm hodin v kuse někde v kanceláři do klávesnice, když vědí, že e mohou s notebookem sedět v příjemné kavárně. Odtamtud si zaběhnou do fitka a večer se v pohodlí domova k povinnostem em vrátí.

U některých úkolů totiž vůbec nezáleží na tom, zda je vyřeší v osm ráno nebo v osm večer.

Rozšiřují se tak řady digitálních nomádů a freelancerů, kteří fungují odkudkoli a často též s plnou zodpovědností. Odpovídá povídá to změnám i ve firemní kultuře mnoha společností, které umožňují zaměstnancům častější home office. Zmíněného trendu u si všimly i velké technologické firmy, jako je Lenovo, a jdou mu u naproti nabídkou dostupných pracovních notebooků. V případě ě Lenova vznikla dokonce i produktová řada ThinkBook, která á spojuje profesionální modely ThinkPad s řadou prvků spojených spíš s designovými notebooky.

KRÁSNÉ NOVÉ STROJE Především mladí zaměstnanci totiž nechtějí pracovat s technikou, která je sice nová, ale nepřekročila stín designu vycházejícího z tradice staré víc než dvacet let. Snad to je poněkud povrchní, ale do jisté míry pochopitelné. Notebooky ThinkPad historicky nehrály na city a krásné tvářičky. Co jim chybělo ve stylu, to dohnaly v profesionálním zabezpečení, odolnosti či výdrži. Jejich slabinou však byla vysoká cena. A tu právě snižují přenosné

92 |

Nové cenově dostupné notebooky nabízejí vysokou hodnotu a výkon v jediném balení. Nekupte to...

počítače kombinující obě cesty. Takové, které zvládnou každodenní provoz bez šrámů na šasi či úložišti a zároveň připomínají navenek stylovou hračku, koupenou čistě na sledování filmů. Kdo by čekal důležitá firemní data v noteboocích, které ani zdaleka nevypadají jako nadupané pracovní mašiny? Pro všechny případy však u nich zůstává zabezpečení na firemní úrovni. Zabalené do lehkého tenkého balíčku s rozumnou cenovkou a reprezentativní značkou ThinkBook. Podobnou kombinací po designu lačnící mileniálové jistě nepohrdnou.  Viz: www.lenovo.cz

Svěží notebooky Lenovo ThinkBook Navrženo pro vás.

Vyrobeno pro byznys.

13s Cena od:

18 587 Kč bez DPH

14 Cena od:

12 058 Kč bez DPH

15 Cena od:

12 058 Kč bez DPH

S procesorem až Intel® Core™ i7 • Šasi vytvořené s kovovými prvky Krásný design • Smysluplné klávesové zkratky pro business

S procesorem až Intel® Core™ i7 Intel, the Intel Logo, Intel Inside, Intel Core, and Core Inside are trademarks of Intel Corporation or its subsidiaries in the U.S. and/or other countries.

Pro rozdíly mezi zobrazenými modely se podívejte na Lenovo.cz

JAKO Z POHÁDKY Provoněná kuchyně a jídlo podávané doprostřed stolu. Takovou hostinou se inspirovala restaurace Babiččina zahrada v Průhonicích, když zavedla unikátní model rodinného oběda servírovaného rovnou v hrncích a mísách. Všeho je dostatek a každý si může přidat maso, omáčku, knedlík, prostě to, co mu nejvíce chutná. A pak přijde zasloužený odpočinek na peci.

Viz: babiccinazahrada.cz

MANDARINSKÝ CROSSOVER Nové menu restaurace Spices pražského hotelu Mandarin Oriental se nese na vlně pouhých pěti surovin u každého chodu.

Některé jsou k dostání v České republice, jiné doslova hrají exotikou. Jejich kouzlo pak tkví v netušených kombinacích, které vytvářejí. Šéfkuchař Stephen Senewiratne si pohrál i se jmény pokrmů, těšit se lze nejen na čoko kouli na snímku, ale i na hádanky pod názvy Orange, T2, Nuttiness a další.

Viz: www.mandarinoriental.cz

máte chuť?

ZA DOSLOVA OSUDOVOU PŘITAŽLIVOST MEZI TALÍŘEM S OPOJNĚ VONÍCÍM POKRMEM, K NĚMUŽ TO MAGNETICKY PŘITAHUJE VAŠE ÚSTA, GRAVITACE NEMŮŽE. I KDYŽ PRÝ UBÝVÁ SE ČTVERCEM VZDÁLENOSTI OD TĚLESA, KTERÉ JI VYVOLALO.

BOHEMIAN BISTRO Lívance dochucené javorovým sirupem a citronovou kůrou podávané s čerstvým ovocem a zakysanou smetanou, nebo cheesecake se slaným karamelem či s maracujou. Společnost Asten Hotels je připravuje v Designum Café v Nerudově ulici, ale můžete jimi obšťastnit své chuťové buňky i přímo Na Kampě v č.

497/3. V tamním bistru servírují i legendu pařížské gastronomie Croque Monsieur, tedy zapečený toust se sýrem, šunkou a dijonskou hořčicí. Nás zaujala pikantní shakshuka – pečená zelenina se sázeným vejcem a koriandrem.

Viz: www.bohemianbistro.cz

94 |

UDIČKA HYNKA VÁVRY Lososový tataráček. Krevety na zázvoru s mangem a kokosovým mlékem. V chilli marinovaný losos s pomerančovou omáčkou a sezamovými semínky. Mořský ďas na grilu s pomazánkovou krustou. Jestli se máte někam vydat na rybí pochutiny, tak do Hliněné bašty v Průhonicích.

Na menu pochopitelně najdete i typické české stálice od svíčkové po kančí se šípkovou, ale jelikož budete sedět na hrázi mezi dvěma rybníky, na stůl rybí dobroty patří. Majitel a šéfkuchař Hynek Vávra na ně loví náročné hosty už dvacet let.

Viz: www.hlinenabasta.cz

text Petr Tůma foto archiv

malej, šikovnej HLÁŠKA ČERTÍKA Z POHÁDKY PRINCEZNA ZE MLEJNA MÁ LETOS VÝROČÍ ŠESTADVACETI LET. STEJNĚ JAKO VOZÍTKO SMART, KTERÉ VZNIKLO POD HLAVIČKOU MERCEDESU, TEDY DAIMLERU AG, VE ŠVÝCARSKÉM BIELU.

J

enže zatímco filmový příběh měl pouze dva díly, smart se má čile k světu a dokonce se rozhodl přepsat historii. Jedná se totiž o první automobilovou značku, která ukončila nabídku modelů se spalovacími motory a nabízí již výhradně elektromobily. Asi nepřekvapí, že to byl právě smart, který si v ČR zaregistroval jako první sériově vyráběné vozy s elektrickým pohonem. Mezitím uběhlo 10 let a dnes už víme, že budoucnost mobility je skutečně elektrická. Jako první vlaštovky potvrzující tento fakt přijíždějí zcela nové modely nazvané Fortwo kupé a Fortwo kabriolet, které si „chytře“ na nic nehrají. Na první pohled je z jejich kompaktnosti vidět, že se jedná o plně městská vozítka akceptující fakt, že se naše civilizace dostala do zlomového bodu. Víc než polovina světové populace už obývá výhradně metropole a do lidských mravenišť se stěhuje 1,6 milionu dalších obyvatel týdně. Všichni se tam chtějí volně, pohodlně a rychle pohybovat. Bohužel automobilová doprava v dnešním slova smyslu přináší řadu sekundárních efektů – nejde jen o znečištění ovzduší, ale nedostává se parkovacích míst a vznikají dopravní zácpy. Málokdo se chce tlačit s ostatními v MHD, a tak nastupují nové vize mobility a konektivity.

Od spolujízd a sharingových služeb, jako jsou elektrokola či elektrokoloběžky, až po osobní elektro smarty. Vždyť tyto modely lze nabít i z běžné elektrické zásuvky, mají dojezd až 160 km a maximálku až 160 km/h. Díky těžkým bateriím zabudovaným v podlaze vám navíc ani v ostré zatáčce auto „neustřelí“.  Viz: www.mercedes-benz.cz

S mobilní aplikací smart EQ control máte přehled o nabití akumulátorů vozidla doslova v dlani.

První elektromobil byl postaven roku 1832, první spalovací motor zkonstruován až roku 1870...

Běžné denní cesty se odehrávají do vzdálenosti 35 km. To dnes zvládne už i elektrokoloběžka. Tak na co velké auto?

| 95

text Tomáš Suchomel foto archiv

čas zklidnění

VENKOVNÍ NEPOHODA A VÝKYVY POČASÍ NÁS ZAHÁNĚJÍ Z PROCHÁZEK A SPORTOVÁNÍ ZPĚT DO TEPLÝCH DOMOVŮ A DALŠÍCH PŘÍVĚTIVÝCH MÍST, KDE LZE V POKLIDU OČEKÁVAT JARNÍ NESPOUTANOST. A TEN ČAS SI LZE VYLEPŠIT SPOUSTOU CHYTRÝCH NÁPADŮ.

SEN, KETRÝ JE SKUTEČNOSTÍ Prožít svůj romantický příběh v prostředí zámku nemusíte jen prostřednictvím pohádek. Necelou hodinku od Prahy leží uprostřed magických svatojiřských lesů Chateau Mcely. Můžete si tam užít grilování u otevřeného ohně se šéfkuchařem Honzou Štěrbou, nebo se vzdělat na semináři o jarních bylinkách. Odpočinek najdete v místních lázních, které jsou zasvěcené bylinné aromaterapii a kde doporučujeme vyzkoušet jarní novinku – medovou detoxikační masáž se šalvějovým peelingem. A pak už „vypnout" a spočinout u biotopického jezírka.

Viz: www.chateaumcely.cz

VŠEMI ZPŮSOBY Komplex Komplexní hýčkání všech smyslů je dárek sám o sobě. Jednou z jeho podob může být desig designová kazeta s českou kosmetikou dvojsm dvojsmyslného názvu Smyssly. Majitelky značky p poskládaly čtyři dárkové verze pro všechny věkové skupiny žen.

Viz: www.smyssly.com

UTAJENÝ OBRAZ em řeší Jak nenásilně sladit TV přijímač s designovým interiérem azovku modely televizorů Samsung Frame. Pokud právě obrazovku mítnutím aktivně nesledujete, umí ji speciální režim změnit promítnutím nání od reprodukce malířského díla v obraz doslova k nerozeznání originálu. Viz: www.samsung.cz

96 |

NETUŠ NETUŠENĚ PŘÍJEMNĚ prost S prostředím pracoven, čekáren nebo vstupní hal se většinou nepojí velké vstupních naděje ohledně pohodlí návštěvníků.

Naprav reputaci chce celočalouněné Napravit křeslo W Winx Lounge. Designově se inspirov inspirovalo ptačími křídly chránícími pomysl pomyslné hnízdo, a tím i bezstarostné spočinu spočinutí. Viz: www.rim.cz

PO RUCE Když se při sledování filmů dostaví žízeň a malátnost, mění se i cesta do kuchyně pro doušek vody v náročnou expedici..

Méně trénované jedince zachrání poblíž gauče přistavená chladnička Candy CKRTOS 544RH se statickým chlazením i malým mrazákem. Viz: www.candy-hoover.cz

K KDO JE NEJKRÁSNĚŠÍ Majitelky zrcátka Simplehuman se nemusí M ptát, kdo že je nejkrásnější. K odpovědi jim p p pomůže LED osvětlení napájené dobíjecím a akumulátorem a kouzelně spínané pouhým přiblížením p obličeje. Při líčení věrně simuluje p přirozené denní světlo nebo naopak záři sv svíček pro dokonalé vyladění finálního efektu m make-upu. Viz: www.kosmeticke-zrcatko.cz

POTĚŠENÍ NEJEN PRO OČI Každoroční soutěž Interiér roku ukazuje, nejen kam jsme se v tomto ohledu posunuli, ale že najmout si na elegantní a smysluplné uspořádání domova či kanceláře architekta nebo designéra vede ke zcela jinému výsledku, než pokud si tytéž prostory navrhneme sami. Do soutěže přicházejí fotografie a vizualizace z Čech i Slovenska, a přestože jich je více než sto, v kategoriích, jako jsou Rekonstrukce, Novostavba, či Veřejný interiér, může uspět vždy jen jedna. Avšak i ostatní návrhy mohou posloužit pro inspiraci a ukázat směr, kterým stojí za to se vydat.

Viz: www.interierroku.cz/cs/ VELKÉ SKLÁDACÍ PUZZLE I kanceláře musí poskytovat zaměstnancům různorodé pracovní prostředí, které umožní nastavení v závislosti na aktivitě. Společnost Wiesner-Hager a její prvky série m.zone nabízí funkční design modulárních prvků, jakými jsou vzdušné solitéry i elegantní zástěny, které je radost kombinovat. Viz: www.wiesner-hager.com/cz/ | 97

text Petr Tůma foto autor a archiv

tam, nad vrcholky hor TRENTINO MÁ VE ZNAKU SVATOVÁCLAVSKOU ORLICI, KTEROU MU VĚNOVAL JAN LUCEMBURSKÝ. TO VŠAK NENÍ DŮVOD, PROČ V TAMNÍCH HORÁCH USLYŠÍTE TOLIK ČEŠTINY. ZATÍMCO ITALOVÉ UŽ MYSLÍ NA JARO, NAŠINCE LÁKÁ ZÁRUKA SNĚHOVÉ POKRÝVKY A DOTEKY SLUNCE.

D

olomity v zimě nemají chybu. Ať už vytáhnete lyže, snowboard, vyrazíte do volného terénu na skialpech či sněžnicích, nebo se vydáte na upravené tratě, čekají vás úžasné sportovní zážitky kombinované s dech vyrážejícími výhledy. Přestože místní odhadují počet slunečných dnů zhruba na tři sta, sněhová pokrývka se drží svahů jako přilepená. Jsou střediska, kde je našinců hodně, a pak ta, kde je nepotkáte. K prvním patří Val di Fassa a Val Gardena, opakem je San Martino di Castrozza a horský průsmyk nad ním – Passo Rolle.

Přezdívá se mu italský Zermatt, neboť na něj shlíží masiv Pale di San Martino s třítisícovkou nápadně připomínající Matterhorn.

TROCHU SI ZAJET Ano, San Martino di Castrozza není pro českého turistu zrovna na ráně. Patří ke střediskům v dolní části oblasti Dolomity Superski a jezdí tam víc Italové z jihu než turisté ze severu. Pro nás jsou rychleji přístupná místa, ať už to je Alta Badia, Val di Fieme, Kronplatz.

Odměnou za delší čas v autě vám bude noblesní a o poznání klidnější vesnička uprostřed úžasné přírodní scenérie. A když si k tomu přidáte výborný servis a zajímavě členité, nepřeplněné svahy, je to zase trochu jiná zkušenost. Málokdy se tam zatáhne do tmavočerna, ale i v dubnu může začít sněžit. Což dává příležitost toulat se malebnými uličkami s typickou horskou architekturou a nejen zvenčí obdivovat obchůdky a kavárničky s nazdobenými výlohami. Tak to ostatně dělají i Italové. Sportování je pro ně až druhořadé – nakupují, užívají si čerstvého vzduchu a současně relaxují.

98 |

Kolmá úbočí a špice tzv. korálových hor se barví jako tempery na malířově paletě, posuďte sami.

Nabízíme tajný labužnický tip pro zimní i jarní lyžování.

Sníh se tam drží dlouho, předlouho...

LETOPOČET S NULAMI NA KONCI San Martino funguje jako zimní oáza už 100 let, ale první vleky se tam objevily až v 30. letech minulého století. Následným propojením se střediskem Passo Rolle vznikl malý lyžařský ráj. Jezdí se ve dvoutisícových výškách a terény jsou natolik členité, že poslouží k pilování techniky i překonávání vlastních možností. Většina z více než 60 km sjezdovek je též uměle zasněžována a dobrá dvacítka vleků a lanovek odbaví za hodinu až 30 000 lyžařů. Úžasné jsou padáky z Alpe Tognola, kam se vyvezete gondolou a dolů to svištíte luxusně širokými průseky. Mimochodem, tato červeno-modrá lesní trať patří k vůbec nejvděčnějším pro carvingový oblouk. Výtečná kvalita sněhu je i na vrcholku Cima Tognola, vůbec nejvýše položeném a dostupném místě. Díky severně orientovanému svahu si drží bělostnou pokrývku nejdéle. Na druhé straně města se nachází menší areál Col Verde, odkud vede visutá kabina na 2 600

100 |

Uprostřed přírodního parku Paneveggio - Pale di San Martino jsou i báječné terény na skialpy.

metrů vysokou Rosettu – úžasný to vyhlídkový bod. Mimochodem sjezdovky na Col Verde bývají prázdnější a je tam i dvoukilometrová trať osvětlená pro noční lyžování.

RICOTTA, HOUBY, ZVĚŘINA Ještě než se vydáte do bílé stopy, čeká vás nášup trentinských dobrot. Jako ve většině horských oblastí jim kralují produkty z mléka.

Na stole nechybí jogurty, ricotta na několik způsobů, čerstvý chléb, jablka, med, sušené šunky, špek, moučníky a další. Kuchyně snoubí rakouskou preciznost s italskou grácií a našli byste v ní i české vlivy. Do konce I. světové války jsme přece spadali pod stejnou monarchii. Nebuďte tak překvapení, až se na stole objeví závin jako od babičky nebo knedlíky, byť obarvené červenou řepou či se zeleným špenátem – strangolapreti.  Viz: www.sanmartino.com

Dokonalost pro všechny.

NOVÁ CENA

Alpha A7 III + 28—70 mm Díky kompaktnímu tělu s vynikajícími možnostmi zobrazení a vysokou rychlostí vám model A7 III poskytne výkon, přesnost a flexibilitu, které vám umožní zachycovat jedinečné okamžiky tak, jak si přejete.

Centrum FotoŠkoda – Palác Langhans, Vodičkova 37, Praha 1

62 990 Kč 58 990 Kč

www.fotoskoda.cz

text Petr Tůma foto Lenka Hatašová a archiv

zážitek, co vás obejme FILMOVÉ TÝDENÍKY A KRÁTKOMETRÁŽNÍ MANIFESTY ÚSPĚCHŮ SPOLEČNOSTI DÁVNO NAHRADILY REKLAMNÍ BLOKY, KTERÉ DOKÁŽOU MILE ZVIDITELNIT VÝROBKY ČI SLUŽBY. JAK TO FUNGUJE, VYSVĚTLUJE RENÁTA BEN, COUNTRY MANAŽERKA NEW AGE ADVERTISING CZ A SK (ODDĚLENÍ ZAJIŠŤUJÍCÍ EXKLUZIVNĚ REKLAMNÍ PROSTOR V SÍTI KIN CINEMA CITY).

V čem je kinoreklama unikátní ve srovnání s kampaněmi v TV, rozhlase, on-linu či tisku?

Marketingově je jedinečná z mnoha pohledů. Patří k ní emočně silný zážitek díky promítání spotu na obrovském plátně za doprovodu špičkové audio a video technologie, kterou v Cinema City disponujeme. A pak tu je pozitivní naladění publika. Reklamy nevnímá rušivě, naopak si je užívá. Velmi efektivní se ukazuje též kombinace spotů s tzv. off-screen reklamou, která dále podpoří komunikovaný produkt či značku. Mám na mysli třeba produktový sampling, např. formou voucherů se slevou na nákup, rozdávání vzorků či soutěží.

Multikina Cinema City jsou na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku i západní Evropě. Jaký mají zásah u nás?

Naše nabídka zahrnuje 124 kinosálů ve 13 kinech v 7 městech, máme tak podíl přes 50 % tuzemského trhu. Součástí Cinema City jsou i technologické lahůdky, jako jsou sály 4DX a kino IMAX. I ty jsou k dispozici zadavatelům inzerce někdy pro netradiční a kreativní reklamní formáty.

Jaké jsou další hi-end možnosti, které nabízíte?

Díky globálnímu zázemí se i české kinosály Cinema City řadí k absolutní technologické špičce. Stále do nich investujeme, abychom divákům nabídli nezapomenutelný zážitek. Krystalicky ostrý obraz zajišťují laserové projektory, o zvuk se stará systém Dolby Atmos, jenž nabízí až 128kanálový zvuk. A to nemluvím

102 |

o trendech blízké budoucnosti, kdy může centrální plátno fungovat spolu s postranní projekcí. Samostatnou kapitolou jsou sály Verva 4DX, které vás vtáhnou do děje pohyblivými sedadly a dalšími efekty, jako vánek, vůně, kouř či dokonce lehká sprška…

A co 3D realita?

Diváci hledající mimořádný zážitek mají k dispozici již zmíněné sály Verva 4DX, popř. IMAX, které nabízejí skutečně poslední high-tech kinoprůmyslu. Přesto je jasné že přicházející nové technologie budou diváka pohlcovat stále víc.

Budu-li chtít CHOICE zviditelnit v kině, jak postupovat a kolik to bude stát?

V New Age Advertising se snažíme ušít každému klientovi kampaň na míru tak, aby byla maximálně efektivní v poměru k vynaloženým financím. Že se to daří, dokazuje skutečnost, že kampaně u nás nezadávají jen nadnárodní firmy, ale i menší společnosti s omezenějšími prostředky. Pro všechny máme řešení.

Kolik času zabírají reklamní spoty, než začne film?

Standardní reklamní pásmo trvá nejdéle 12 minut.

Mohu spot napasovat na promítaný film tak, aby to korespondovalo s tím, co nabízím?

Jen loni stoupla návštěvnost kin na 18,3 milionu diváků, což je o 12 % víc, než tomu bylo v roce 2018.

I to je jedna z výhod kinoreklamy – pravidelně informujeme své klienty o novinkách, které se chystají do kin, a upozorňujeme na ty, u nichž lze předpokládat zvýšený divácký zájem. Možnost oslovit konkrétní cílovou skupinu si velmi pochvalují a hodně ji využívají.Díky kinoreklamě dokážou zaměřit marketing třeba na rodiny s dětmi, ženské publikum či mladé páry.

Kromě multikin s řadou sálů narůstá obliba klubových kin pro pár desítek diváků... Tím směrem se vydat nechcete?

Na takový trend jsme reagovali už v roce 2017, kdy jsme otevřeli největší český multiplex v pražském OC Chodov, jehož součástí jsou i tři luxusní VIP sály, ideální pro komorní, uzavřená promítání. Jsou stále velmi vytížené, využívají je jak firmy, tak soukromé osoby třeba pro netradiční oslavy.

Na jaké premiéry se těšíte a jaké vás oslovily tak, že byste je doporučila našim čtenářům?

Velmi mě zaujal a hereckými výkony pobavil český film Vlastníci, líbil se mi též film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu.

Letos se těším na trhák v podobě Jamese Bonda – No Time to Die a hodně očekávám od snímku Šarlatán, o léčiteli Janu Mikoláškovi v hlavní roli s Ivanem Trojanem.  Viz: www.newagemedia.eu

RENÁTA BEN Začínala ve vydavatelství Euronews, než strávila řadu let v německém vydavatelství Motor-Presse Bohemia. Do Cinema City přišla na pozici obchodní ředitelky v roce 2013. Má dvě dospělé dcery a těší se z vnučky. S partnerem ráda cestuje a sportuje. V poslední době se snaží zvolnit pracovní tempo a najít si víc času pro sebe – cvičí jógu, medituje a jezdí do přírody. Miluje život, rodinu, přátele, hudbu a v neposlední řadě kvalitní víno.

| 103

PŘIBLÍŽENÉ ZÍTŘKY

Canon 8×20 IS vybavený osminásobným zvětšením je se svými 420 g nejlehčím stabilizovaným dalekohledem světa. Což je jak pro turisty, tak vyznavače sportu či přírodního „voyerství“ výborná zpráva.

Viz: www.canon-europe.com

UMNĚ KRESLÍCÍ SVĚTLO

Televizní obraz je tradičně ohraničený rámečkem okolo zobrazovače TV přijímače. S tím se odmítla smířit značka Philips, jejíž LED systém Ambilight umí vjem z pohyblivých obrázků rozšířit za hranice přístroje, kde mění barvu i intenzitu světla. Zvlášť to oceníte na typu OLED+934 s reproduktory značky Bowers & Wilkins a zvukem Dolby Atmos.

Viz: www.facebook.com/PhilipsTVCzech

KDYŽ NÁHRDELNÍK, TAK Z PEREL

Instalace, které vnesou do interiéru neopakovatelný emocionální zážitek, to jsou svítidla Preciosy z kolekce Signature Design. Sama kombinace křišťálu a světla je nadčasová a tvar osvětlení lze pomocí počítačového programu přizpůsobit prostorám a díky pevným tyčím instalovat i třeba na jachtě. Viz: www.preciosa-eshop.com

pro kratší

i delší chvíle KONEČNĚ PŘIŠEL ČAS ZAHRÁT SI NA KLAVÍR A POTOM SI PUSTIT TELKU, PŘÍPADNĚ ZAMÍŘIT DALEKOHLEDEM NA FEŠANDU Z DOMU ODNAPROTI.

WE WILL SOCK YOU!

SLUŽBA NA ČTVRT STOLETÍ

Zavazuje se k ní multifunkční nůž Leatherman Free K4 zárukou prodlouženou na 25 let! Tak dlouho budete mít spolehlivě po ruce plochý a křížový šroubovák, šídlo, pružinové nůžky, otvírák na láhve, páčidlo, čepel na otevírání balíků a extra malý šroubovák.

Viz: www.store.moris-distribution.cz

104 |

Fanoušci Queen jásejte!

Oblíbenou skupinu můžete teď nosit všude s sebou, a to doslova a do písmene.

Happy Socks & Queen je limitovaná edice, která nabízí design vycházející ze známých songů i hudebních nástrojů, které je věrně (jako vás ponožky) provázejí.

Viz: www.urbanlux.cz

text Tomáš Suchomel foto archiv

NÁVRAT KLASIKY MÉNĚ PENĚZ, VÍCE MUZIKY

To slibují mobily Realme, což je nejrychleji rostoucí značka chytrých telefonů na světě.

Přináší závan vitality výkonným hardwarem, designem i kvalitou. Sám typ X2 Pro je vybaven 64 MP Quad kamerami s 20x hybridním zoomem a širokoúhlým objektivem zabírajícím úhel 115 ° (což je vocamsaď až pocamsaď).

Viz: www.realme.com

Pastelky, tužky a psací potřeby českého výrobce KOH-I-NOOR existují již 230 let. Mezi téměř třemi tisíci výrobky si i vy najdete favorita, který připomene historii značky, již psal sám život.

Viz: www.koh-i-noor.cz

PROČ COLA OD BIRELLU? ?

Je jiná, čímž koresponduje s myšlenkamii magazínu Choice. Plnou chuť jí dává nealko o pivo, extrakt z kolového oříšku a skořice..

Také má o polovic méně cukru nežž konkurence. Viz: www.napivosrozumem.czz

RENESANČNÍ KUS

Stejně jako všeuměl Leonardo da Vinci působí multifunkční tiskárna Canon G7040, která umožňuje též kopírování, skenování či faxování. Nově se dodává s doplňovacími nádržkami na barvy, takže nebudete muset stále kupovat a měnit inkoustové kartuše.

Viz: www.canon-europe.com

BÝT PŘIPRAVEN

Skautské heslo vyznává produktová rodina stolů Skill, která přináší do kanceláří kromě čistého designu a funkčnosti i flexibilitu a možnost rychlé změny. Tyto mobilní pojízdné stoly se dají rychle sklopit do svislé polohy a postavit za sebou tak, že nezaberou téměř žádný prostor Viz: www.wiesner-hager.com/cz/

VYHRAJTE

originální šperk DEERS!

Módní doplňky s jelínky doprovází nejednu ženu, která má nadhled a smysl pro humor. Vždyť každý z těch malých sudokopytníků má své jméno i osudový příběh a je vyroben ručně s důrazem na detail – tělo mu zdobí broušené kamínky Preciosa Components. Jelínky DEERS si lze připnout jako brož na klopu saka, našli byste je na sponkách do vlasů, čelenkách, náušnicích a nově lze jimi rozveselit kabelku. Poskakují na koženém střapečku, jsou zdobeni z obou stran a každý existuje pouze v jediném kuse! Navíc to je letos tři roky, kdy si Jelen přivedl slečnu Laň. Elegantní kráska se pochopitelně představuje jako brož, ale sluší jí to i na čelence či v podobě přívěšku na krk. V rámci přísloví Komu se nelení, tomu se jelení přibyla do trojice i mini laňka, která se pro změnu nejkrásněji vyjímá na náramku. Viz: www.deers.cz PRO KTEROU OSOBNOST BYL VYTVOŘEN ŘÁD TŘPYTIVÉHO JELENA? A) Simonu Krainovou B) Marka Ebena C) Madeleine Albrightovou Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo DEERS.

text Jan Dušek foto archiv

muž obou pólů VÍTE, CO VŠECHNO NESE JMÉNO AMUNDSEN? OSTROV. ZÁLIV. LEDOVCOVÉ PLATÓ. MYS. NEJHLUBŠÍ PÁNEV SEVERNÍHO LEDOVÉHO OCEÁNU. KRÁTER NA JIŽNÍM PÓLU MĚSÍCE. SONDA MISE NASA. VÝZKUMNÁ POLÁRNÍ STANICE. VODKA. PLACHETNICE Z ROKU 1952. A NOVĚ TAKÉ VÝPRAVNÉ FILMOVÉ DRAMA NORSKÉHO REŽISÉRA ESPENA SANDBERGA.

S

talo se 14. prosince 1911. Z bílé mlhy pokrývající nekonečnou pláň se vynořily siluety pěti mužů. Dva měsíce předtím vyrazili ze základny Framheim na břehu Zátoky velryb u Rossova šelfového ledovce a nyní měli v nohách víc než 1 500 kilometrů cesty. Zahrnovala i překonání průsmyků nově objeveného pohoří královny Maud dosahujícího výšky až 4 500 metrů. S pomocí přístrojů zaměřili pomyslný bod v ledové krustě a několikrát měření opakovali, aby bylo jasné a průkazné. Pak tam vztyčili norskou vlajku. Nejosamělejší bod jižní polokoule byl tím okamžikem dobyt. Při svém odchodu zanechali na témže místě i stan. Obsahoval zprávu vedoucího polární expedice, badatele a objevitele Roalda Engelbregta Gravninga Amundsena adresovanou jeho soupeři v cestě za prvenstvím – Britovi Robertu Scottovi. Ten se dostal k pólu až o měsíc později a na zpáteční cestě i se svými druhy zahynul vyčerpáním, hladem a zimou.

106 |

Amundsen byl sice tím, kdo na začátku století proplul jako první Severozápadním průjezdem od Grónska až po Aljašku, ale až vítězství v závodě o to, kdo zapíchne vlajku své země na jižním pólu jako první, mu přineslo statut dobové celebrity. A další finance. Na konci I. světové války totiž vyměnil moře za vzduch a roku 1926 se účastnil jako pilot vzducholodi Norge přeletu nad severní točnou. Stal se tak prvním člověkem, který pokořil oba dva zemské póly. Nakonec, plných 27 let po slavné antarktické expedici, našel smrt mezi ledovými krami v moři u Špicberk.

Havaroval tam s hydroplánem, ze kterého se později našel jen plovák předělaný na záchranný člun – ale už bez lidské posádky.

Nejslavnější polární badatel zmizel beze stopy. Zůstalo jméno v encyklopediích, legenda živená po desetiletí. A samozřejmě unikátní osud – výzva pro filmaře, aby se pokusili dát této postavě duši a odpověděli na otázku: jaký byl onen mlčenlivý Nor

Najdete sedm či devět rozdílů? Toto je původní snímek dobití jižního pólu, zatímco ten barevný je „vystřižený“ z filmu. Spočítejte si počet kolíkových šňůr, zaměřte se na jejich uchycení, porovnejte velikosti vlajky.

ve skutečnosti? Znamenalo to odkrýt jeho milostné aféry i komplikovaný vztah s bratrem Leonem, který se staral o zázemí, logistiku a financování nákladných dobrodružství. Látky, jako stvořené pro hollywoodské drama, se ujal norský režisér Espen Sandberg.

S filmovou továrnou na sny má své zkušenosti – natočil například poslední Piráty z Karibiku nebo drama Kon-Tiki o dalším slavném rodákovi, Thoru Heyerdalovi. Mořeplavce tehdy ztvárnil herec Pal Sverre Hagen. V náročných podmínkách natáčení v Tichém oceánu se osvědčil natolik, že mu režisér svěřil po šesti letech další hlavní roli – tentokrát Amundsena.

KDYŽ ČESKO HRAJE NORSKO „Většina lidí zná příběh, jak soupeřili Amundsen se Scottem, ale málokdo tuší, jaký Roald Amundsen byl. Strávil jsem dlouhé čtyři roky rešeršemi, hledáním podkladů i dobových pramenů a dostal se k tolika informacím, že jsem se o ně musel s diváky podělit,“ říká producent snímku Kristian Strand Sinkerud.

To on po dohodě s režisérem rozhodl, že víc než polovinu ze čtyřiceti natáčecích dnů stráví v České republice. Zastoupila řadu norských lokací začátku minulého století. Pražský Žofín se změnil v norský královský palác, Královská geografická společnost našla sídlo v průhonickém zámku a expedici vítají po triumfálním návratu davy na náplavce. Ze dvou

| 107

O nešťastném konci dvaačtyřicetiletého Roberta Falcona Scotta a jeho mužů, kteří se chybně spoléhali na pásové traktory a sibiřské poníky, psal veškerý tehdejší tisk.

set jásajících komparzistů se v postprodukci stalo tisíckrát více Norů a také druhý producent Espen Horn mohl spokojeně konstatovat, že nelituje rozhodnutí preferovat Prahu před lokacemi v Maďarsku nebo Litvě.

PUNTIČKÁŘ A DETAILISTA Ačkoli tvůrci vycházeli z různých životopisných knih, jejich záměrem bylo vytvořit „vlastního“ Roalda a podívat se na známé skutečnosti optikou roku 2020. Práce na filmu tak trvaly šest let a spolkly 73 milionů norských korun. Většina posloužila k tomu, aby byla iluze začátku minulého století dokonalá. Včetně vzducholodi Norge a věrné kopie interiéru brigy Maud. Amundsen byl znám jako neskutečný puntičkář, a když došlo na přípravu expedice, všímal si i zdánlivě nepodstatných detailů. Řada z nich mu ostatně zachránila život... Od počátku plánoval cestu se saněmi, jak se to naučil u Inuitů, a namísto vlněných obleků zvolil kožešinové. U saní dokonce vytvořil speciální přihrádky z vík na nářadí, kam se bylo možné dostat i v rukavicích. Velkou pozornost věnoval botám. Musely hřát, dokonale těsnit a chránit před mrazem. A také plnohodnotně fungovat na lyžích. Každý z pětice mužů si s sebou nesl jedny náhradní, kdyby se s těmi původními cokoli stalo. Také potraviny na cestu volil Amundsen

Amundsenovi bylo 37 let, když přesvědčil parlament, aby financoval jeho výpravu. Norsko se právě zbavilo švédského poručnictví a byla to šance dostat zemi na mapu světa.

108 |

Amundsen se vylodil na ledovec se stovkou grónských psů, které si již dříve ochočil u Inuitů. Od těch se naučil i další techniky přežití v nehostinné ledové pustině.

Amundsen se osvědčil i jako pilot vzducholodi Norge. Tragicky však havaroval, když letěl roku 1928 na pomoc výpravě Umberta Nobileho, které se účastnil i Čech František Běhounek.

po vzoru Eskymáků a severských Indiánů. Pemikan – rozdrcené sušené maso se sušeným ovocem a cukrem spojené tukem – si vyráběl podle vlastního receptu, k tomu přišla čokoláda, sušené mléko a sušenky. A samozřejmě maso z tuleňů a tučňáků. Když bylo potřeba, posloužili by tímto způsobem i psi ze spřežení, jejichž maso bylo také bohaté na vitamíny. To vše bylo potřeba zohlednit před filmovou kamerou, a proto se používalo autentické vybavení, ošacení i další rekvizity. Herci si ovšem kožešinové obleky vesměs pochvalovali, už proto, že hřály víc než goretexové bundy členů štábu...

NOVÝ POHLED NA AMUNDSENA V menší roli německého leteckého mechanika a polárního letce Karla Feuchta se ve filmu objevuje i Vojta Kotek, který s filmaři strávil pár dní na Islandu. Výraznou stopu zanechala na snímku také kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší, jež má s „dobovkami“ své zkušenosti, neboť se podílela na seriálu České televize První republika. Dalším z architektů byl kromě Islanďana Karla Júlíussona i Čech Martin Kurel. Ti všichni – ať už tuzemští, či zahraniční – věděli, že nepůjde jen o nějaké obyčejné severské dobrodružství, ale o film, který může do spousty bílých míst v Amundsenově životopisu vnést trochu světla. Za všechny to shrnul český producent Pavel Berčík: „Bylo fantastické sledovat tvůrce světového formátu, kteří mají na kontě nominace na Oscara či Zlaté globy, s jakou pokorou a poctivostí přistupovali ke scénáři. Obdivuji odvahu, se kterou se do tak nelehkého tématu pustili, už proto, že jejich pohled na Amundsena bude určující na mnoho let dopředu.“  Viz: www.bontonfilm.cz

Filmové vítání Amundsena davy po návratu z úspěšné expedice se s početným komparzem natáčelo přímo na pražské náplavce.

TÍM TÍMTO OBJEKTIVEM ...z kamery vedoucího výpravy bylo zaznamenáno jen pár sním snímků. Před cestou sice dostal instrukce, jak s přístrojem zac zacházet, od fotografa Anderse Beer Wilseho, ale většina doc dochovaných snímků pochází od jeho kolegů.

| 109

akce

text Jan Vojtěchovský foto archiv

NÁVRAT MISTRA BLUESOVÉ KYTARY (Eric Clapton v O2 areně, 29. května) Po sedmi letech se „Mr. Slow Hand“, jak se kytaristovi skupiny Cream přezdívalo, vrací do Prahy, aby zde odstartoval evropské turné. A jistě zopakuje výkon z podzimu, kdy zazářil na festivalu Crossroads Guitar. Přiveze spolupracovníky, baskytaristu Nathana Easta, klávesáky Paula Carracka a Chrise Staintona, druhého kytaristu Doyla Bramhalla II a vokalistky Sharon Whiteovou a Katie Kissoonovou. Čtyřiasedmdesátiletý hudebník je členem Rockenrolové síně slávy, držitel 18 cen Grammy včetně ceny za celoživotní dílo i Řádu britského impéria. Prestižní hudební magazín Rolling Stone ho navíc zařadil na 2. místo v žebříčku 100 nejlepších kytaristů všech dob.Takže, už máte lístky?

Viz: www.onlineticketshop.cz

V RYTMU VÁŽNÉ HUDBY (Hudební Kroměříž, od 9. června do 22. srpna) Dirigent Tomáš Netopil působil léta jako dramaturg zavedeného festivalu Hudba v zahradách a zámku, který propojoval architektonické skvosty UNESCO v Kroměříži s koncerty vážné hudby. Zároveň je to ovšem zakladatel Letní hudební akademie dávající příležitost mladým talentům a toto spojení zrodilo novou akci na letní kulturní mapě „Hanáckých Athén“. Těšit se lze na tři koncerty s houslisty Václavem Hudečkem a Josefem Mickou či koncertním mistrem České filharmonie Jiřím Vodičkou. A samozřejmě i na „mladé neznámé“ hudebníky. Viz: www.hudebnikromeriz.cz

110 |

NA LETNÉ VZTYČÍ TOTEM (Cirque du Soleil, Praha – Letná, od 16. července) Kanadský soubor „slunečního cirkusu“ čítající přes 4 000 artistů si Prahu ozkoušel už letos na jaře, kdy v O2 areně předvedl dechberoucí představení Toruk: The First Flight inspirované sci-fi Avatar. Nyní se vrací stylově – na Letenské pláni vztyčí obří stan o průměru 51 metrů, jenž pojme až 2 500 diváků.

V něm pak od 16. července předvede show nazvanou Totem odehrávající se na hřbetu obří želvy a zkoumající vazby, které člověka poutají k jinému druhu.

A také k odvěké touze létat, což je pro artisty činnost téměř přirozená. Když si k úchvatným číslům přičtete i úžasné kostýmy a vizuální efekty, nebudete se divit, že show už zhlédlo více než šest milionů nadšených diváků ve více než 50 městech světa. Viz: www.cirquedusoleil.com/totem

COSMOS DISCOVERY (Výstaviště Praha – Pavilon E, do 30. dubna) Na ploše přes 2 000 m2 uvidíte originální části raketoplánů i kosmických lodí. V průchozím modelu orbitální stanice pak zažijete pocity astronautů i pozemního personálu. Budete moci nahlédnout do prvních okamžiků, kdy nejprve zvířata a poté odvážní muži a ženy usedali do kosmických modulů, aby překročili hranice kosmu. Zvláštní pozornost je věnována misím Apollo a dobývání Měsíce a také sovětský program Sojuz je zastoupen průchozím modelem orbitální stanice Mir, přibližující pocity kosmonautů v mikrogravitaci. Nejvyšší čas si vše vyzkoušet, první civilní lety ke hvězdám se už blíží. Viz: www.cosmosdiscovery.cz

| 111

film ŠARLATÁN Nejdřív letošní Berlinale, jedna z nejprestižnějších filmových přehlídek na světě, a pak už česká kina a posléze evropská kina. Takový je itinerář nového snímku respektované režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Snímek inspirovaný osudy léčitele Jana Mikoláška nabídl několikanásobnému držiteli Českého lva skutečně výjimečnou roli, neboť představuje muže, jenž díky svým nevysvětlitelným schopnostem pomohl podle dobových zdrojů více než pěti milionům pacientů. Léčitel bez ohledu na dobu a režim, bez lékařského vzdělání a bez předsudků diagnostikuje a bylinkami léčí nemocné ze všech společenských vrstev, i když sám bojuje se svými vnitřními démony - a také s totalitním systémem, jemuž jeho počínání rozhodně neuniklo. Kromě Ivana Trojana se ve filmu objeví i jeho syn Josef, hrající Mikoláška jako teenagera, a v roli nejbližšího přítele Slovák Juraj Loj.

NENÍ ČAS ZEMŘÍT Z filmové továrny na dolary nazvané James Bond sice odešli režisér Sam Mendes i kameraman Roger Deakins, producentům se však podařilo angažovat režiséra a producenta superúspěšné televizní série Temný případ – Caryho Fukunagu. A ten se nebál do tradice jaksepatří říznout. Označení 007 sice přejde z Daniela Craiga na někoho jiného, ale kdo miluje honičky, souboje se zbraněmi všeho druhu i trochu psychologického napětí, bude spokojen. Pětadvacátý Bond nabídne oskarového Ramiho Maleka jako padoucha, kterého 007 ještě nepotkal, Naomie Harris jako Moneypenny, Ralpha Fiennese jako M a kupodivu i krásnou bondgirl ze Spectra Léu Seydoux. Stejně jako jistotu, že tímhle to rozhodně nekončí...

112 |

FRČÍME V Oskary mnohokrát oceněném studiu Pixar si zase jednou řekli, že dost bylo sequelů (přestože právě Příběh hraček 4 jim vyhrál letošního zlatého plešouna), a rozhodli se vyrazit cestou dosud originální story i prostředí. Tentokrát to bude fantasy země osídlená nejrůznějšími nadpřirozenými bytostmi – elfy, jednorožci, kentaury, vílami, skřítky a mnoha dalšími... Ti všichni sice vykazují jisté pohádkové vlastnosti, ale také disponují veskrze moderní technikou, včetně mobilů, iPodů a vozidel všeho druhu. Právě v takovém prostředí se dva elfí bráchové Ian a Barley rozhodnou zjistit, zda existuje a funguje i stará dobrá klasická magie. A narazí tím na věci, které jim obrátí život vzhůru nohama – a ještě vzkřísí zesnulého tatínka.

NEVIDITELNÝ Kvalitní filmový horor by měl stavět především na scénáři, který pokud možno vykazuje minimum logických trhlin, bez ohledu na téma, které v dějinách kinematografie zpracoval už kdekdo. Nejnovější počinek scenáristy oblíbené série Saw Leigha Whannella to splňuje do puntíku. Příběh ženy, jejíž milenec s výrazně násilnickou a sadistickou povahou je oficiálně mrtvý, což nemusí být pravda, slibuje budování dusné atmosféry a hry na kočku a myš. Elisabeth Moss, hlavní hvězda výborného seriálu Příběh služebnice, dokazuje, že co se týče žen zahnaných do kouta a nucených bojovat o život se všehoschopným nepřítelem, dokáže se rychle přizpůsobit a vyšvihnout do světové špičky.

2019

1

·2

01 4·2

01 8

20

3

015 · 2 016 · 2

7· 01

2

www.scanquilt.cz 50

prodejen

v

ČR

| 113

KITCHEN IS FOR PLEASURE

Zwilling Vitality 114 |

www.pottenpannen.cz