60Šest dílků sladké historie

Kofila

šest dílků sladké historie

PRAVDĚPODOBNĚ JI MLSALA VAŠE MAMINKA, BABIČKA A MOŽNÁ I PRABABIČKA. MOUŘENÍN NA ŽLUTÉM POZADÍ OBALU LEGENDÁRNÍ ČOKOLÁDOVÉ TYČINKY MEZITÍM ZAŽIL OKUPACI, KOLEKTIVIZACI, NORMALIZACI I DEMOKRACII, ANIŽ BY HO TY SPOLEČENSKÉ ZVRATY NĚJAK POZNAMENALY. NEZMĚNILA SE ANI CHUŤ KOFILY ORIGINÁLNĚ SPOJUJÍCÍ MLÉČNOU ČOKOLÁDU A KÁVU.

Věřte nevěřte, ale kofila oslavila již devadesát šest let! V roce 1923 se tato „pochoutka paní a dívek“, jak ji v začátcích propagovaly čokoládovny Orion Františka Maršnera, objevila na trhu, aby v takřka nezměněné podobě přežila do současnosti. Svůj podíl na její oblíbenosti má i typický žlutý obal s kresbou Zdeňka Rykra. Toho přijali do grafického oddělení firmy bez ohledu na to, že to byl student archeologie a samouk. Kresba pro něj byla jen koníčkem, který mu pomáhal finančně si přilepšit. Nemohl ještě tušit, že s ním bude vyhrávat mnohé derby.

NÁPADY SYPANÉ Z RUKÁVU Své představy a dobrodružství nabytá četbou exotických rodokapsů Rykr přetavil do kresby mouřenína s kouřícím šálkem a jednou provždy dal této laskomině její podobu. Kromě toho navrhl i slavnou hvězdu Orion – věděli jste, že čtyři cípy mají představovat kornouty, ve kterých se dřív bonbony prodávaly? Svému zam Sv ěstnavateli vytvořil Zdeněk Rykr téměř dokonalý marketing. S rychlostí Ba ma ťovy linky na výrobu cviček ze sebe sypal návrhy firemních plakát syp ů, poutačů i bannerů. Současně vymýšlel formy prezentace v obchodech a vizuály plnil i vym časopis Čsopi okoládový svět. Reklama byla pro Rykra prostředkem kultivace vkusu ve kultiv řejnosti – není divu, že jeho práce časem

Rykr byl skutečný objevitel, experimentátor, který se chtěl vyrovnat se všemi uměleckými směry, a to po svém. Kromě grafiky tvořil i sochy a podílel se na divadelní scénografii.

získaly řadu mezinárodních ocenění. Například Grand prix právě za Kofilu na světové výstavě v Barceloně v roce 1929 a o šest let později i v Bruselu.

ABY SE SLINY SBÍHALY Sám tvůrce se ovšem dalších úspěchů spojených se svými díly (spolupracoval i s Baťou či Škodovkou) nedožil. Dne 15. ledna 1940 ukončil svůj život skokem pod vlak. Možná to bylo z obavy z gestapa, ale nikdy se nenašly důkazy, které by to potvrdily. V té době by hádal málokdo, že Rykrovo dílo přežije nejen nastupující válku, ale i dalších více než sedmdesát let. Že se jeho mouřenín a unikátní grafický styl stanou inspirací i pro budoucí generaci designérů. Před dvěma lety je Kofila oslovila ve spolupráci s platformou Czechdesign, aby ukázali, jak by obal tyčinky při zachování jeho DNA zpracovali oni. Ze čtyř set návrhů byly vybrány čtyři – od Kateřiny Kynclové, Markéty Michálkové, Lukáše Tomka a Jána Vajsábela, které se dostaly i na pulty obchodů. Loňské obaly se pak nesly v duchu různých uměleckých směrů 20. století a také letos se připravuje spolupráce s uměleckými školami pod mottem Hledej originální spojení. Co z toho vznikne se následně dozvíme prostřednictvín sociálních sítích. Zdeněk Rykr by měl radost. I jeho dílem se navzájem prolínaly různé směry – tvořil expresionisticky, realisticky, kubisticky, ale i v duchu

S čokoládovnou Orion, dnes značkou Nestlé, byl Zdeněk Rykr spojený přes dvacet let.

novoklasicismu, smyslového realismu, neofauvismu, abstrakce a samozřejmě surrealismu. Rykrova žíznivá touha po hledání nových možností a podchycení co nejširší základny příjemců do zkratky stylizovaného sdělení by ho jistě zavedla i na Facebook či Instagram. Originální spojení kávy a čokolády si totiž jejich prostřednictvím vychutná i nejmladší generace.  Viz: www.nestle.cz