1 minute read

80Kámen, který hoří

kámen, který hoří

OLEJ Z PRAVĚKÝCH ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, KTERÝ POMÁHÁ LIDEM I ZVÍŘATŮM OD BOLESTÍ, NAŠEL KDYSI V TYROLSKU GEOLOG ALBRECHT. A PROTOŽE JE STEINÖL UŽITEČNÝ, DODNES HO TAM Z BŘIDLICE „LISUJÍ“ JEHO PRAVNUCI.

Advertisement

Stalo se to před 118 lety díky shodě náhod. Nadšený mladý geolog Martin Albrecht se vydal hledat minerály do pohoří Karwendel, ale zradilo ho počasí. Když ho ve vysoké nadmořské výšce přepadla bouřka, schoval se do horské boudy a v tamním krbu rozdělal oheň. Mezi poleny, která házel do plamenů, vzplálo jedno silněji než ostatní a čadilo po síře. Podíval se zvědavě blíž a zjistil, že nehoří jen dřevo, ale i kousek šedého kamene, který se přilepil na kůru. Olejnatá břidlice, došlo mu. Pustil se do průzkumu okolí, našel bohaté ložisko a v roce 1902 rozjel v údolí výrobu kamenného oleje. Nebyla to jednoduchá práce. Nalámanou břidlici snášeli horalé z kopců na zádech v plechových putnách a v jednoduché huti z ní zahřátím a kondenzací získávali hutnou tmavou tekutinu. Pro starousedlíky nic nového pod sluncem, fosilní olej znali už stovky let. Objevoval se totiž v horkých letních dnech jako lesklá černá vrstva na povrchu kamenů rozpálených

Čachtická paní se pro udržení krásy a mladosti koupala v krvi mladých panen, paní sládková z Postřižin v kádi naplněné pěnivým pivem. Vy zkuste pro změnu olej.

This article is from: