88Drátěný svět

drátěný svět

KDYŽ SE ŘEKNE DRÁTENÍK, PŘEDSTAVÍTE SI CHLAPÍKA V KLOBOUKU, JAK KRÁČÍ SÁM PO CESTĚ. CELÝ SVŮJ MAJETEK SI NOSÍ NA ZÁDECH, PONK MÁ, KDYŽ SE POSADÍ, NA KOLENĚ. S MINIMEM PROSTŘEDKŮ DOKÁŽE PŘEKVAPUJÍCÍ VĚCI. DNES MÁ JEHO ŘEMESLO DOKONCE MUZEUM.

Přesněji řečeno stálou expozici na Budatínském zámku v Žilině, kde sídlí Povážské muzeum. Výstava Drotárstvo – (ne)uveriteľný príbeh jedného remesla přibližuje mnohdy fascinující historii drátenictví – dlouho přehlíženého fenoménu, který spojoval zručnost, manuální dovednost i nezkrotnou touhu po svobodě. Vždyť dráteníci se svými krosnami křižovali celou Evropou, jako by pro ně hranice neexistovaly. Vždy se však vraceli do Pováží a Kysuce, kde se „drotárstvo“ zrodilo jako jedna z forem obživy těch nejchudších

Navštívit Budatínsky hrad stojí za to, i když vás dráteníci zrovna „neberou". Obklopuje ho park a z věže se nabízí nádherný pohled na husté zelené stráně slovenských Beskyd. vrstev. Nejčastěji drátky svazovali popraskané či na střepy rozbité kuchyňské nádobí z kameniny, ale časem začali vytvářet i originální ozdoby a šperky. Tato forma expresivního vyjádření nabrala nový směr za II. světové války, kdy dráteničtí mistři Jozef Kerak, Jozef Kaprálik, Vincent Koreček či Pavol Švábek vytvořili celou kolekci drátěných plastik představujících lidské figury, pohádkové bytosti a zvířata. Základ první drátenické výstavy v Žilině roku 1942 tak byl na světě. Svými díly přesvědčivě dokázali, že i pouhý drát může být plnohodnotným výtvarným materiálem, čímž posunuli hranice pouhého řemesla do umění. Navázali tak na dílo Jozefa Holánika-Bakeľa, rodáka původem z Dlhého Pol’a, který ve Varšavě vlastnil prosperující drátenickou dílnu už od roku 1890. Právě on zdokonalil speciální techniku propojující drátenickou zručnost s postupy používanými v košíkářství a šperkařství.

OCENĚNÍ RUKODĚLNÉ PRÁCE Výrobky připomínající filigrán si kupovali bohatí měšťané a šlechtici z východní Evropy, ale i z Německa, Finska či USA. Za své dílo se mistr Holánik dočkal roku 1911 ceny Gran Prémio na mezinárodní průmyslové výstavě v Římě. Sám sebe nazýval „prvým světovým umělcem pletených košíků z drátu“. Vytvářel je na strojích vlastní konstrukce, přičemž tajemství výroby úzkostlivě střežil. Až po I. světové válce zavítal do rodné vísky a předal řemeslo další legendě mezi kysuckými dráteníky – Jakubu Šeríkovi-Fujakovi. Ten do tajů řemesla zasvětil i své syny a vnuky, kteří v něm pokračují dosud.

Mít všechno po ruce a s sebou dokázali „drotári“ už před více než sto lety. Bez pomoci internetu mohli pracovat doslova z jakékoli země.

To vše se dočtete z podrobných informačních panelů expozice v Drátenickém pavilónu, který vznikl z hospodářské budovy postavené v 18. století. Hlavní pozornost však přitahují výrobky, které představují historii drátenictví v kostce – od vandrovních počátků slovenských tovaryšů až po továrenskou výrobu a současnost. Ta si ovšem se starými mistry v ničem nezadá, protože se toto řemeslo dostalo i mezi mladší lidi pokračující tak v tradici, kterou Kysuci může závidět celý svět. Drátenictví si v sobě, jako máloco, nese poe zii minulosti a přitom je pevně zakotveno v přítomnosti. Pro ty, kdo to s kleštěmi a drátem chtějí zkusit, existují i speciální kurzy drátenictví – a divili byste se, jaký je o řemeslo „drotárov“ zájem i mimo hranice Slovenska. Dodnes například funguje drátenická škola dobřichovického učitele Petra Musila. Ten až do své předčasné smrti v roce 2008 vychoval několik generací dráteníků, kteří tuto práci již dávno nemají jen jako koníčka, ale rovněž jako povolání. A šíří um svého učitele dál.  Viz: pmza.sk a www.slovakia.travel

Dřevěné vřeténko s drážkami řevěné vřeténko s drážkami na omotání drátem patří k základní na omotání drátem patří k základní výbavě dráteníkvýbavě dráteníků ů všeho druhu. všeho druhu.

HRAVÉ OPIČKY PETRA NIKLA, SYMBOL ZLÍNSKÉHO FESTIVALU PRO DĚTI A MLÁDEŽ, MÍRNĚ POVYROSTLY A PO VZORU HANZELKY A ZIKMUNDA SE VYDALY ZA HRANICE ČESKA. I PROTO VE VIZUÁLU LETOŠNÍHO ROČNÍKU NECHYBÍ KROMĚ ROZTOMILÝCH PRIMÁTŮ ANI TATRA 87, S NÍŽ OBA CESTOVATELÉ PROJELI SVĚT.

Modrá kresba makaka s dalekohledem v ruce, kterak sedí na střeše zmíněného kultovního vozu, bude návštěvníky 59. ročníku Zlín Film Festivalu provázet téměř na každém kroku. Přesně v duchu letošního motta „Objevuj a poznávej“, které se váže k únorovým stým narozeninám dobrodruha, cestovatele a spisovatele Miroslava Zikmunda. Auto i s opičkou balancuje na duhovém kruhu, jenž je symbolem slunce a proměny světa, který chceme objevovat. „Dovolujeme si uvěřit, že idea spojení známého motivu cestovatelů a slunce, jako barevného kruhu se všemi barvami vesmíru, bude přijata diváky festivalu pozitivně. Chceme dokázat veřejnosti, že vizuál vytvořený spojením „vysokého umění“ a vědy může oslovit všechny generace,“ vysvětluje detaily propagace autor Zdeněk Macháček ze Studia 6.15. Podle něj veselé opičky z loňska přestaly dovádět a začínají zvědavě pozorovat svět kolem sebe. Koneckonců – přesně tohle by mělo ůců – přesně tohle by mělo

59

Zlín Film Festival

být vlastní mladé a nejmladší generaci, pro kterou je zlínský festival určený. Děti jsou totiž už téměř šedesát let těmi nejlepšími diváky, protože jestli je jim něco cizí, tak především jakékoli předstírání. Žádný potlesk ze zdvořilosti či úcty k slavnému jménu se ve Zlíně nikdy nenosil. I proto má jeden z nejstarších filmových festivalů ve světě pořád silný zvuk. Vždyť právě zázrak divácké upřímnosti je tím nejlepším lakmusovým papírkem pro samotné tvůrce a nezařídí ho ani slavné Cannes, Berlín či Benátky. Pro něj musí tvůrci na jih Moravy, která své brány otevře dětem, školákům, studentům, rodičům, filmovým profesionálům i obletovaným hvězdám od 24. května. Přehlídka filmů potrvá až do 1. června, aby mohli dětští diváci oslavit i svůj Mezinárodní den. Samozřejmě nejlépe v příšeří kinosálů multiplexu Zlatého jablka a Kongresového centra, kde se bude hlavní filmová nabídka odehrávat, a na řadě doprovodných akcí v plenéru i uvnitř.

ZLÍN MIROSLAVU ZIKMUNDOVI Leitmotivem letošního 59. ročníku budou cestovatelská témata ve všech možných podobách. Zároveň přistoupili organizátoři k zásadní proměně struktury filmového programu s cílem zpřehlednit a zviditelnit tři základní programové pilíře. Mimo již tradiční soutěže a nově vytvořené sekce Festival Classics se filmová přehlídka zaměří právě na téma „Objevuj a poznávej". „Diváci se mohou těšit na filmové poznávání a objevování hned ve třech oblastech: Příroda, Lidé a Země,“ připomíná umělecká ředitelka zlínského festivalu Markéta Pášmová. Jenom v rámci této sekce je nachystáno přes čtyřicet filmů a dokumentů. Festival také samozřejmě nemíní opomenout tak závažnou skutečnost, jakou je oslava životního jubilea slavného Zlíňáka, byť se Miroslav Zikmund narodil 14. února 1919 v Plzni. Ve Zlíně ovšem již delší dobu žije, a tak na kolekci filmů, besed a výstav spolupracoval festival s místním Klubem Hanzelky a Zikmunda a také Muzeem jihovýchodní Moravy. „Za zmínku zcela jistě stojí ambiciózní projekt Zikmund100, který mapuje cesty slavného cestovatelského dua z let 1959 až 1964 a přináší dokumentaci z retrospektivního pohledu s odstupem čtyřiapadesáti let,“ vysvětluje prezident

Jednou z nejnavštěvovanějších festivalových zón je park Komenského v centru města, kde se odehrává řada divadelních i filmových představení, besed a menších koncertů. Miroslav Zikmund. Jen výjimečně se oba slavní cestovatelé objevovali na snímcích a ve filmech spolu. Jeden vždy musel stát za kamerou.

festivalu Čestmír Vančura. Dalším významným počinem bude přednáška dokumentaristy Petra Horkého společně s projekcí jeho dokumentu Století Miroslava Zikmunda. Cestovatelské téma se promítne i do oblíbených doprovodných aktivit určených převážně dětskému publiku. Právě pro ně bude v Komenského parku nachystán populárně naučný program přibližující neotřelou formou ta nejzajímavější místa z jejich cest po světě.

CESTUJI – A PŘEDNÁŠÍM Jeden, byť slavný a stoletý (skoro) rodák by však určitě návštěvníkům festivalu nestačil. V návaznosti na slogan letošního ročníku „Objevuj a poznávej“ se do Baťovy metropole sjede celá řada významných cestovatelů, popularizátorů cestování a dobrodruhů, se kterými se diváci budou moci setkat nejen v rámci filmových besed. Pozvání do Zlína přijali například Steve Lichtag – český filmový producent, režisér a zejména „filmař žraloků“, včetně toho nejobávanějšího velkého bílého. Se svými téměř neuvěřitelnými historkami a příhodami ze života v amazonské džungli přijede Mnislav „Atapana“ Zelený, etnolog a cestovatel. V dnes už legendárním žlutém trabantu dorazí na zlínské náměstí Míru filmař Dan Přibáň, který s flotilou žlutých bakelitových vozítek projel téměř celý svět a vydal o tom fascinující svědectví v několika velmi úspěšných dokumentech. Profesionální cestovatelka a novinářka Lucie Radová zase zvolila při svých cestách Jižní Amerikou tuk-tuk – v Asii oblíbenou motorizovanou tříkolku. Sérii