Editorial

Vážení obchodní partneři, kolegové, čtenáři, je mi velkým potěšením, že právě vy držíte v rukou první vydání MTX Group Magazine. Při procházení jeho takřka finální verze je mým úkolem doplnit tento poslední text. Mou výhodou je, že mám dostatečný odstup a mohu pohlížet na obsah čísla ve světle aktuálního dění, co nejblíže okamžiku, kdy se náš magazín dostává k vám. Jaký okamžik to je? Nacházíme se v době po největší zdravotní krizi od roku 1918. V době postcovidové transformace, kdy celá Evropa bude muset řešit otázku insourcingu a změny dodavatelsko-odběratelských řetězců. Poprvé si uvědomujeme, co budou znamenat zelené cíle Pařížské dohody a konference v Glasgow, jak silná je naše závislost na dovozu surovin i zboží, jak otevřená a náchylná k prudkým výkyvům dokáže být naše ekonomika. Při trochu větší perspektivě zaznamenáváme první projevy brexitu, nevyhnutelnost evropské demografické křivky, globální růst zadlužení, generační a kulturní střety. A i když se tento pohled na svět může jevit až katastroficky, právě návrat na tu nejnižší úroveň, ke každodenní společné práci na zlepšení našeho okolí, který najdete i v našem magazínu, mé výsledné pocitové znamínko obrací do plusu. Role nejužšího vedení naší skupiny je činit strategická rozhodnutí v dlouhodobém horizontu. Mezi ně bezpochyby patří, že se budeme aktivně, víc než kdo jiný, účastnit transformace českého průmyslu směrem k vyšší udržitelnosti. A abych byl skutečně aktuální, půjdeme směrem, který nám ukazuje ESG rámec. Většina našeho podnikání patří z pohledu uhlíku k těm náročnějším. To znamená, že na nás jsou a budou kladeny ty nejvyšší nároky dekarbonizace. Na druhou stranu jsme to právě my, kteří uchovávají unikátní know-how produkce klíčových výrobků. Z mého pohledu totiž není možné, abychom byť třeba z hlediska emisí náročnější výrobu prostě jen přesunuli do třetí země nebo se jinak dobrovolně stávali závislejšími. To odporuje nejen mému přesvědčení, ale i strategickým zájmům nás jako České republiky a potažmo i Evropy. Ostatně pandemie a následný vývoj nám zcela jednoznačně ukázaly naše slabá místa, kdy se musely vypravovat speciální kontejnery přes polovinu planety, aby k nám dopravily základní materiál. Jsme jednoduše nedílnou součástí místní společnosti, vždy připraveni zajistit dodávky všeho potřebného z našeho portfolia. Vedle toho jsme také vždy otevřeni žádostem o pomoc, ať již jde o podporu místních komunit, nebo třeba zřízení očkovacího centra. Velkou oblastí do budoucna bude také naše spolupráce se školami – jsme dnes často jediní, kteří dokážou předat dovednosti profesí, jako jsou taviči nebo valcíři, a k tomu máme unikátní znalosti v oblasti metalurgie a zpracování hliníku, mosazi a dalších kovů včetně jejich automatizované výroby, úpravy a ekologie. A tady se dostávám zpět k našemu každodennímu konání. Není totiž okamžik, kdy bychom se v rámci svých interních diskuzí nebo při rozhovorech se svými zákazníky neposouvali vždy alespoň o malý krok vpřed. Při ročním plánování a hodnocení to ve výsledku znamená více než 1,5 miliardy investic. Do zlepšení našich lidí, do nových a šetrnějších technologií, do zeleně v okolí našich závodů nebo do toho, aby naše suroviny a výrobky z nich obíhaly efektivněji. Tomu všemu se na stránkách našeho magazínu věnujeme. Věřím, že tento stručný úvod vám dotvoří obrázek o našem směřování a uvažování.

Příjemné čtení. Petr Otava