Lidé a kultura → Vedoucí výroby Roman György o práci v Břidličné

Vedoucí výroby Roman György o práci v Břidličné

Roman György pracuje v Břidličné s menší přestávkou už od roku 2005. Třetím rokem zastává pozici vedoucího výroby obalových materiálů a říká o sobě, že je týmový hráč. Šikovní lidé a možnost se každý den naučit něco nového jsou pro něj v práci tou největší motivací. Když nakupuje v obchodě, stráví spoustu času u chladicích boxů, kde porovnává výrobky, které projdou každý den jeho týmu pod rukama, s obaly konkurence. Svůj životní příběh nám svěřil v rozhovoru pro MTX Group Magazine.

Text: Michaela Raková, foto: Barbora Mráčková

V Břidličné pracujete na pozici vedoucího výroby – jak jste ve firmě začínal? Nastoupil jste rovnou na toto místo, nebo jste se postupně vypracoval? Kdybych měl odpovědět ve zkratce, musel jsem se postupně vypracovat, a to dokonce několikrát. Nastupoval jsem totiž do AL INVEST hned dvakrát. Moje první zkušenosti se datují k srpnu roku 2005, kdy jsem nastoupil do divize plechy do bývalé haly trubkárny. První pozice, kterou jsem ve firmě zastával, byla kontrolor a balič v OTK u linky McKay. Následoval přesun na pozici pomocníka přímo na lince McKay, poté na páskovnu, solnou lázeň a v neposlední řadě na válcovací stolice DUO 8 a DUO 5. Takto jsem pendloval téměř dva roky a rozkoukal se po divizi plechy (ALUM) natolik, že jsem dostal první nabídku na technickou pozici – technik mezioperační kontroly. Zde bylo náplní mé práce revidovat kontrolní procesy pro výstupní a mezioperační kontroly v souladu se standardy kvality dle ISO 9001 a ISO TS 16949 (dnes IATF). Na této pozici jsem pracoval čtyři roky a získával zkušenosti hlavně v oblasti kvality. Zároveň jsem během tohoto období dálkově vystudoval vysokou školu ukončenou bakalářskou prací na téma „Zvyšování kvality výrobků na divizi ALUM“.

Kdy jste Břidličnou poprvé opustil a proč jste se tak rozhodl? Po šesti letech jsem se rozhodl své působení v AL INVEST na nějakou dobu přerušit a trochu se porozhlédnout po světě. S mou přítelkyní, současnou manželkou, jsme se přestěhovali do Brna. Nastoupil jsem do lisovny dílů pro automotive na pozici inženýra kvality, kde náplní každodenní práce bylo vytváření kontrolních plánů podle výkresové dokumentace, zpracovávání výrobkové FMEA, měřicích návodek atd. Po třech letech jsme se s manželkou rozhodli vycestovat do zahraničí, a jelikož se délka pobytu neslučovala s absencí v zaměstnání, musel jsem pracovní poměr ukončit a vydat se vstříc dalším zkušenostem. Tentokrát ve Velké Británii, konkrétně v Londýně. Nastoupili jsme se ženou jako skladníci do obrovského skladu obchodního řetězce na okraji Londýna. Tady mě kromě logistiky na nejvyšší úrovni zaujal systém motivace, který byl založen na denním hodnocení výkonu – ten, kdo neplnil, pracoval za minimální plat.

Kdy jste si řekli, že už toho londýnského dobrodružství bylo dost a chcete zpátky domů? Život ve velkém městě nám nevyhovoval a stále nás to táhlo zpět do Břidličné. V tu dobu se psal rok 2014. Všechny technické pozice v divizi ALUM byly plné, ale objevila se jiná příležitost. V divizi FOLB tehdejší vedoucí výroby hledal narychlo předáka mísírny barev. V neděli jsem tedy dostal pozvání na prohlídku provozu, seznámení s pracovištěm a hned v pondělí jsem nastupoval.

Naskočil jste zpátky tam, kde jste před lety skončil, nebo bylo vše jinak? Znovu jsem začínal od začátku – pro mne neznámá výroba, divize, pracovníci a taky pozice. Mísírna barev je jedním z hlavních přípravných středisek pro výrobu flexibilních obalových materiálů, jelikož se zde připravují laky a barvy pro zušlechťování a tisk. Tím začala moje transformace z „kvalitáře“ na „výrobáka“. Pravděpodobně z mé strany nedošlo ke zklamání tehdejších vedoucích pracovníků, jelikož jsem po roce při změně organizace v divizi dostal nabídku na pozici vrchního mistra. Po pár pohovorech jsme si plácli a začala moje další etapa ve firmě. Uběhlo 24 měsíců a opět přišel další, prozatím poslední přesun na současnou pozici vedoucího výroby, kterou zastávám třetím rokem.

Co jste dělal úplně na začátku kariéry? Byla Břidličná vaší první pracovní zkušeností? Po maturitě na Střední průmyslové škole v Bruntále jsem nastoupil na VŠ báňskou. Studiu jsem však v tu dobu nepřikládal dostatečnou vážnost a po prvním semestru jsem jej ukončil. Prioritou pro mě byl tenkrát fotbal a stíhání tréninků. Toto rozhodnutí se však nesetkalo s pochopením u mé maminky a podmínkou pro setrvání v ubytovacím zařízení jménem mamahotel byl okamžitý nástup do zaměstnání. Tak jsem zašel na personální útvar za paní Ivou Škrkoňovou a poptal se, zda mají něco na ranní směny, abych stíhal fotbal. Volných míst bylo hned několik, a tak jsem nastartoval svou pracovní kariéru v AL INVEST.

Co máte v rámci své pozice na starosti, za co jste odpovědný a kolik lidí je ve vašem týmu? Jak vyplývá z názvu pracovní pozice, mám na starost řízení výroby a přidružených středisek, jako je například mísírna barev a příprava válců. Cílem každého výrobního podniku, a tím pádem „výrobáků“, je včasná výroba materiálu v požadované kvalitě při efektivním využití zdrojů. Zjednodušeně řečeno, náplní mé práce je co nejlepší využívání dostupných strojních zařízení kvalifikovanými pracovníky, kteří vědí, jak bezpečně, kvalitně a efektivně vyrábět. Pokud je problém, který brání něčemu z tohoto trojlístku, je nutné ho identifikovat, evidovat, vymyslet nápravná opatření a implementovat je tak, aby se neopakoval. Nejdůležitějším článkem většiny výrobních podniků jsou lidé a to je nejpodstatnější část mé práce. Snaha o co nejlepší možné zaučení, motivaci, řešení operativních problémů, absencí a tak podobně. To jsou věci, které musím řešit denně, a ne vždy se to daří tak, jak bych si přál. V podřízenosti mám 9 techniků a 128 pracovníků kategorie D. Jaké vlastnosti by měl mít dobrý vedoucí? Měl by být empatický, asertivní a znalý provozu. To jsou takové ty obecné vlastnosti, které bych vyjmenoval u výběrového řízení. Jednoznačně popsat dobrého vedoucího nebo soubor jeho vlastností není úplně jednoduché. Za mě by měl být dobrý vedoucí komplexní člověk s morálními zásadami a hodnotami nastavenými tak, aby byl spravedlivý vůči všem podřízeným pracovníkům, uměl jít příkladem v rámci pracovního nasazení a dodržování nastavených pravidel a dokázal včas udělat důležitá rozhodnutí. Podrobná znalost jednotlivých výrobních procesů a technologií je rovněž důležitým aspektem, který mu napomáhá v rychlém a správném rozhodování. K získání takového souboru vlastností a dovedností slouží různé vzdělávací instituce a programy, avšak bez sebekritického pohledu a umění přiznat si chybu není možné se dobrým vedoucím stát. To je asi jedna z těch nejpodstatnějších dovedností či vlastností, které musí dobrý vedoucí mít.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Dle náročnosti požadavků mého synka, který běžně vstává se mnou mezi pátou a šestou hodinou ranní, docházím do práce mezi šestou a sedmou. Zkontroluji reporty z předešlého dne, zjistím výkony a nachystám se na ranní meeting. To je téměř stejné během všech pracovních dní. Po ranním meetingu, který je denně v 8:30, už se program liší dle kalendáře. V pondělí obvykle řešíme více operativních problémů, které vznikají za celý víkend, a následně probíhá meeting s obchodem. V úterý se po ranním meetingu připravím na schůzku k projektům neustálého zlepšování vybraných procesů a po této schůzce se snažím maximum času strávit ve výrobě pohovory s pracovníky. Středa je zasvěcena kvalitě a personalistice, ve čtvrtek řešíme obsazení strojů a rozpis směn na celý další týden. V pátek doháním resty vůči svému šéfovi a dělám podrobnější rozbory výkonnosti. Víkend jsem na telefonu pro případ operativních problémů, jako jsou poruchy a jiné potíže, které běžně provází výrobní proces. V mezidobí pracovních dní spolupracuji na nových projektech a investicích, především jako poradní hlas a zásobárna dat. Řešíme BOZP, pořádky, dodržování pravidel. Žádný den není stejný a jeho program je ovlivňován mnoha aspekty.

Co je na vaší práci nejnáročnější? Jsou to dvě věci. První je splňovat co nejvíce vlastností dobrého vedoucího, jelikož mnohdy pracujete s omezenými informacemi a v časové tísni. Touto kombinací pak mohou vznikat momenty, které zavánějí křivdou vůči pracovníkům, a to je věc, které se chci vyvarovat. Opravdu bych chtěl být vůči svým lidem fér!

A ta druhá? A tou druhou je nastavit si pracovní režim tak, aby co nejméně zasahoval do osobního života. Výroba jede 24 hodin denně 7 dní v týdnu cca 350 dní v roce. Pokud chcete mít včas informace, na jejichž základě je potřeba se rozhodovat, jste neustále na telefonu a to je mnohdy velice náročné, především pro mou rodinu.

Co máte na své práci nejraději? Rozmanitost, kterou přináší – každý den se řeší jiné problémy. Teď vážně, jsem týmový hráč, a to i mimo práci, jelikož od svých čtyř let hraji fotbal. Musím říct, že pracovní tým, jehož jsem aktuálně členem, je velice silný a motivující. Spolupracuji se spoustou šikovných a zkušených lidí na různých úrovních organizační struktury od samotné dílny po nejvyšší management. Mám každý den možnost naučit se něco nového a to je pro mě velice důležité.

Kdybyste nepracoval ve výrobě, čím byste byl? Těžká otázka. Vyzkoušel jsem cestu finančního poradenství a pojišťovnictví, chvíli jsem přemýšlel o záchranných složkách, ale nejvíce mě to táhlo vždy do výroby a do AL INVEST.

Pracujete s obalovými materiály – změnily se výrobky, které produkujete, v posledních letech výrazně? Je v této oblasti viditelný i nějaký pokrok? Vnímám tři zásadní trendy, které ovlivňují směr našeho vývoje: recyklovatelnost výrobků a energetická náročnost jejich výroby, zvyšující se tlak na bezpečnost výrobků, které přijdou do styku s potravinami, a zvyšování požadavků zákazníků na kvalitu. Tyto trendy zvyšují požadavky na technickou a technologickou vybavenost výrobních zařízení a znalosti a dovednosti operátorů strojních zařízení. Spíš než celé výrobky se mění jejich jednotlivé komponenty, jako jsou termoplastické laky, lepidla a vosky, aby při aplikaci menších nánosů byly zachovány požadované vlastnosti (pevnosti svárů, slepu atd.) nebo aby například neobsahovaly látky, které se při změnách v legislativě dostávají mezi nežádoucí.

Setkáváte se s produkty, které vyrábíte, i v běžném životě? Ano, denně. Mnohdy mě to stojí nějaký čas i v obchodě, když si začnu v regálech prohlížet „naše“ másla, jogurty, čokoládové figurky. Hledám na nich chyby a porovnávám s konkurencí. Spousta lidí, když je provádíme po výrobě a vidí naše výrobky, je v údivu z toho, kolik známých obalů vyrábíme. Jedná se především o obaly na mlékárenské produkty a cukrovinky, které jsou distribuovány téměř do všech velkých obchodních řetězců.

Jaké výrobky se vám vybaví jako první, když se řekne AL INVEST? Romadur, Lipánek, Zlatá Haná a spousta dalších.

Jak daleko od výrobního závodu bydlíte? Byla pro vás vzdálenost práce od domova důležitá, když jste se rozhodoval, kde pracovat? Pěšky mi to na přední bránu trvá 6 minut, až do kanceláře 17 minut. Zažil jsem dojíždění v rámci Brna 50 minut denně v MHD, což taky není nepřekonatelná bariéra, ale současnou vzdálenost vnímám jako obrovskou výhodu. Při zvažování pracovních nabídek to má velký vliv, především pokud chcete trávit čas s rodinou.

Žil jste vždycky v tomto regionu, nebo pocházíte odjinud? Až na zmiňovaných tři a půl roku jsem celý život Břidličňák.

Co se ve firmě za poslední roky nejvíc změnilo? No, nebylo toho málo, vlastně celé vedení. Nejvýraznější změny vnímám v postoji k investicím a personálnímu řízení. Je rozjednána spousta investičních akcí, které by nás měly posunout na vyšší úroveň. U nás na obalech se připravuje plně automatické řezací centrum, na jehož obdobu se snad v blízké době pojedu podívat. V HR se chystá akademie pro systematické vzdělávání pracovníků, což by mělo zajistit vychování potřebných odborníků pro naši společnost. Začíná se více pracovat na motivaci flexibilních a výkonných pracovníků. Proti tomu není v zájmu firmy „držet“ pracovníky, kteří nejsou spolehliví a neodvádějí potřebný výkon. Tento směr by měl zlepšit vnitřní klima a atmosféru firmy. Myslím si, že nikdo nechce neustále makat za druhé.

Umíte si od práce i odpočinout? Jak relaxujete? Fyzicky moc odpočívat neumím. Odmala se věnuji fotbalu, který pro mě vždy byl psychickou vzpruhou, a když zrovna nebyl fotbal, relaxoval jsem u jiných sportů. V posledních letech jsem odsunul fotbal na druhou kolej a našel si nový koníček, kterým je moje rodina. Mám úžasnou ženu, která mě ve všem podporuje, a děti, které jsou skvělé po mamince. Malému budou v červnu tři roky a nenudíme se s ním ani chvíli. Je to nejlepší kvalitář, nikdy nezůstane jen u „pěti proč“ a občas se při hledání takových odpovědí, aby ho uspokojily, pěkně zapotím. Malá včera slavila půl roku a už nám taky nedá vydechnout. Je inspirována bratříčkem a chce být co nejvíce mobilní, tak začala lézt o něco dříve, než jsme čekali. Poslední rok je v duchu spousty omezení, proto si většinu mimopracovních aktivit užívám právě s rodinou v přírodě kolem Břidličné.

Kde je vaše nejoblíbenější místo v České republice (nebo v zahraničí), kam se rád vracíte? Česko je krásné – ačkoli nemám rád život ve městě, jezdím rád jednou za čas do Prahy, má pro mě zvláštní kouzlo. A ať už se vracím odkudkoli, ve chvíli, kdy se přede mnou začnou tyčit Jeseníky a vidím věž na Pradědu, vím, že už jsem doma. Ten pohled se nikdy neomrzí.

Je práce ve výrobě pro současnou mladou generaci absolventů základních a středních škol ještě atraktivní? Výhodou práce ve výrobě je její rozmanitost. Je potřeba spousta odborných znalostí a různé typy pracovníků. Navíc dnešní generaci může lákat vzestup automatizace a robotizace, která je součástí nových investičních akcí. Výrobní podnik je složen z obrovského počtu profesí a je vhodný pro velké spektrum absolventů škol. Pro ty, kdo přesně vědí, čemu se chtějí věnovat, i pro ty, kteří jako já před 15 lety nemají vůbec páru o tom, co chtějí v životě dělat. Nakonec i pro ty, které práce ve výrobě neosloví, je to zkušenost, co je posune v životě o krůček dál.

Kdo se na tuto práci hodí, jaké musí mít vlastnosti a dovednosti? Musí to být „technický typ“, nebo ji zvládne po zaškolení kdokoliv? Nejdůležitější vlastností je píle a chuť se posouvat. Technicky smýšlející lidé jsou pro mě talenty. Mají to jednodušší, ale je to stejné jako ve sportu: jen talent nestačí a mnohdy to ti pilnější dotáhnou dále než ti talentovaní.

Proč by se měli mladí o práci v Břidličné zajímat, na co byste je „nalákal“? Břidličná je usazena do krásné přírody, za kterou spousta lidí musí dojíždět. Všechno potřebné je v dojezdové vzdálenosti, mnohdy rychleji než ve velkém městě. Kousek je ráj pro milovníky zimních sportů. Máme zde fotbalový a biatlonový oddíl, které mají tradici. Když nás neomezuje covid-19, můžeme chodit do bazénu, který

je pro zaměstnance zadarmo. Fabrika každý rok pořádá kulturní akce pro své zaměstnance jako Fabrikafest, který by nám mohl kdekdo závidět. Jako zaměstnavatel je firma AL INVEST zodpovědná a spolehlivá. Nezažil jsem nikdy, že by nesplnila podmínky, které byly dohodnuty, a to se nebavím pouze o svém působení. Jsem v naší rodině třetí generací pracující pro podnik a nikdy jsem neslyšel, že by firma nesplnila své závazky vůči zaměstnancům. Je důležité si uvědomit, že město je již 90 let v symbióze s fabrikou a že čím více bude prosperovat fabrika, tím více bude prosperovat město. Samozřejmě to platí i naopak. Píšeme už několik generací společnou historii a věřím, že ještě několik generací můžeme ze vzájemné spolupráce profitovat.

Co byste vzkázal svým kolegům (i potenciálním budoucím kolegům) prostřednictvím našeho magazínu? Těm, s nimiž spolupracuji, děkuji za to, že se nám společně daří překonávat všechny překážky, o které občas zaškobrtneme na naší společné cestě. S těmi, kteří uvažují o práci u nás, se těším na případné společné setkání.