5 minute read

OKK: Tradice delší než jedno století

Společnost OKK Koksovny je součástí MTX Group od roku 2013, ale její stávající koksovna stojí na svém místě v Ostravě-Přívoze již od roku 1908. Historie výroby koksu v OKK ovšem sahá ještě dál, až do roku 1843. Tradiční provoz patří k těm nejvyspělejším ve svém oboru a je největším producentem slévárenského koksu v Evropě.

Když začal Abraham Darby v roce 1709 ve své vysoké peci v anglické obci Coalbrookdale používat k tavení železné rudy koks, pomohl doslova rozhořet průmyslovou revoluci naplno.

A z koksárenství se stal důležitý obor. Výroba koksu byla tehdy známá zhruba sto let, na počátku 17. století navrhl postup zpracování uhlí podobný výrobě dřevěného uhlí sir Henry Platt.

Koks se ovšem tehdy využíval v omezené míře, například při topení nebo v některých potravinářských procesech. Uplatnění měl například v pivovarnictví, kde se používal k pražení sladu.

Spalování koksu totiž výrazně eliminuje emise sirnatých sloučenin, které by způsobily nepříjemnou kontaminaci sladu a následně z něj vyráběného piva. Právě v tomto oboru se Abraham Darby při využití koksu ve vysoké peci inspiroval.

Historie koksárenství v naší zemi je pevně spjata s ostravským regionem, kde se první koksovny objevily ve 40. letech 19. století. Historicky první koksovnou se stala v roce 1843 koksovna Jan, která vznikla v obci Karviná-Doly. Později byla tato koksovna známá jako President Beneš (1946) a následně jako koksovna Československá armáda (1948). Právě tento provoz pak můžeme považovat za jakýsi základní stavební kámen dnešní společnosti OKK Koksovny. V roce 1952 totiž vznikl státní podnik Ostravsko-karvinské koksovny (OKK), pod který byly začleněny tehdejší samostatné koksovny v regionu. Šlo tedy o koksovny Svoboda, Jan Šverma, Karolina, Trojice, Československá armáda a Lazy.

Mimo OKK zůstaly pouze koksovny, které náležely k hutním provozům, to znamená koksovny ve Vítkovicích, Třinci, Ostravě (v roce 1952 byla založena Nová huť) a také ve středočeském Kladně. Státní podnik OKK pak po dlouhá léta zůstává úzce navázán na tehdejší státní Ostravsko-karvinské doly, tedy společnost OKD. Ta fakticky OKK ovládá a zároveň je jejich výhradním dodavatelem uhlí.

I v tehdejším socialistickém Československu dochází v oblasti koksárenství k postupnému vývoji. Nejprve došlo v roce 1967 k odstavení koksovny Lazy, přičemž časem je v plánu náhrada. V roce 1976 tak začíná budování nového koksárenského závodu ve Stonavě, ovšem výstavba se nikdy pořádně nerozběhne. Teprve po dalších deseti letech jsou zde práce obnoveny, jenže pak přichází sametová revoluce a ta plány opět mění. Stavba koksovny je pak definitivně zastavena v roce 1991.

To už jsou OKK součástí nástupnické akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, která od 1. ledna 1991 nahrazuje státní podnik OKD. Koksovny vstupují do nové éry značně zeštíhlené, ještě do převratu byly totiž odstaveny i koksovny Trojice (1983) a Karolina (1984). V provozu tak zůstávají koksovny Svoboda, Jan Šverma a Československá armáda. Ty jsou v roce 1994 vyčleněny do samostatné společnosti OKK, která zůstává ve 100% vlastnictví OKD.

V porevoluční době je vedle adaptace na nové tržní prostředí úkolem koksoven především ekologizace jejich provozu. Postupně ale také dochází k útlumu provozů. V roce 1997 končí po 154 letech provoz v koksovně Československá armáda, nejstarší a doposud nejdéle sloužící koksovně na území České republiky.

V tomtéž roce se zbývající dvě koksovny, Svoboda a Jan Šverma, obě umístěné v Ostravě, musí vypořádat s následky ničivých povodní, mimo provoz zůstávají 11 (Svoboda) a 38 dní (Jan Šverma). Závody postupně procházejí další modernizací a ekologizací, v roce 2010 však končí výroba v koksovně Jan Šverma a součástí společnosti OKK zůstává jen koksovna Svoboda, která se nachází poblíž centra Ostravy a která byla založena v roce 1908.

V roce 2013 pak kupuje koksovny tehdejší akciová společnost MTX CZ, předchůdce současné MTX Group. V následujícím roce nastupuje do vedení podniku OKK Koksovny Zdeněk Durčák, který společnost provází rozsáhlou restrukturalizací. Jeho hlavním úkolem je především celkové zefektivnění provozu a velký důraz je přitom opět kladen na minimalizaci dopadů provozu koksovny na životní prostředí. Koksovna tak ročně investuje více než 100 milionů korun do modernizace a ekologizace a se statutárním městem Ostrava a Moravskoslezským krajem uzavírá dobrovolné dohody, kterými se zavazuje k plnění dalších projektů a opatření nad rámec existující legislativy.

V současnosti tak koksovna Svoboda patří k nejmodernějším provozům svého druhu na světě. Jedním z důkazů úrovně provozu je nejen to, že je dnes největším evropským výrobcem slévárenského koksu, ale také největším dovozcem koksu do USA.

OKK Koksovny dnes ve své koksovně Svoboda provozují celkem čtyři koksovací baterie s celkovým počtem 210 komor a maximální roční výrobní kapacitou ve výši 800 000 tun koksu. Společnost v současné době zaměstnává těsně pod 500 zaměstnanců a od května loňského roku ji řídí Pavel Woznica, který na pozici výkonného ředitele vystřídal Zdeňka Durčáka. Koksovny se pod jeho vedením nadále snaží především snižovat svůj dopad na životní prostředí a zajistit dlouhodobé, efektivní a odpovědné fungování podniku v blízkosti centra moravskoslezské metropole.

Historie OKK

1843 Založena koksovna Jan (později přejmenovaná na President Beneš, poté na Československá armáda).

1846 Založena koksovna Trojice.

1858 Založena koksovna Karolina.

1892 Založena koksovna Ignát, později známá jako Jan Šverma.

1899 Založena koksovna Lazy.

1908 Založena koksovna František, dnes známá jako Svoboda.

1952 Vznikla společnost Ostravsko-karvinské koksovny, pod niž byly přiřazeny tehdejší koksovny, které nebyly součástí hutí. Společnost OKK tedy sdružila koksovny Svoboda, Jan Šverma, Karolina, Trojice, Československá armáda a Lazy.

1967 Ukončen provoz v koksovně Lazy.

1983 Ukončen provoz v koksovně Trojice.

1984 Ukončen provoz v koksovně Karolina.

1991 Ke konci roku 1990 zanikl státní podnik OKD a jako jeho nástupce byla 1. 1. 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) s výhradní majetkovou účastí státu. Koksovny jsou součástí této skupiny.

1994 OKD vyčleňuje koksovny do samostatné společnosti, stále ovšem 100% vlastněné OKD. Nový podnik spravoval dvě koksovny umístěné na území Ostravy a jednu na Karvinsku.

1997 Ukončen provoz v koksovně Československá armáda.

1998 Koksovny Jan Šverma a Svoboda prošly rozsáhlou ekologizací provozů.

2010 Po 118 letech došlo k ukončení provozu koksovny Jan Šverma, pod OKK Koksovny tak spadá již jen koksovna Svoboda.

2013 OKK Koksovny se stávají součástí MTX CZ, a. s., předchůdce současné MTX Group.

This article is from: