11 minute read

Koksovny jsou klíčové pro výrobu tepla pro Ostravu

Výroba koksu je v zásadě velmi konzervativní odvětví, ve kterém zdánlivě nedochází k žádnému překotnému vývoji. Přesto ovšem ve společnosti OKK Koksovny probíhá řada zajímavých projektů a společnost čelí i novým výzvám. Výkonný ředitel koksoven Pavel Woznica je popisuje v rozhovoru.

Poprvé od začlenění OKK Koksoven (dále jen OKK) do MTX Group došlo v loňském roce v tomto podniku ke „střídání stráží“ na nejvyšší manažerské pozici. V roli výkonného ředitele totiž po mnoha letech vystřídal Zdeňka Durčáka dosavadní ekonomický ředitel Pavel Woznica. Ten se Zdeňkem Durčákem spolupracoval od počátku éry koksoven pod křídly MTX Group a stal se jeho nástupcem. Pavel Woznica převzal zdravý podnik, který však musí reagovat na řadu okolních vlivů.

Vedení OKK jste převzal od Zdeňka Durčáka před více než rokem, jak se na ten rok s odstupem díváte?

Uběhlo to velmi rychle, ani mi nepřijde, že už je to tak dlouho. Když jsem byl ještě ekonomickým ředitelem, tahali jsme spolu se Zdeňkem Durčákem za jeden provaz, takže základní procesy a fungování firmy byly i z mého hlediska dobře nastaveny. Tady nebylo potřeba dělat žádnou revoluci. Dlouhodobě jsme investovali do věcí, které pro nás mají praktický přínos. Jsme poměrně tradiční provoz, kde neplatí mnohé aktuální průmyslové trendy. Třeba oblast automatizace, která se rozvíjí velmi intenzivně, u nás nemá takové uplatnění jako jinde a my do ní neinvestujeme tolik jako jiné firmy. Samozřejmě už dlouhodobě pracujeme na automatizaci a zefektivnění administrativních a podpůrných procesů a jsme v tom, myslím, velmi dobří. Ale co se týče výrobní části podniku, tak vyjma několika úspěšných projektů prostě nelze z bezpečnostního hlediska v řadě případů nahradit lidský element nebo z povahy činnosti ani nelze proces rozumně automatizovat, a my nechceme investovat do automatizace jen proto, abychom se tím mohli „pochlubit“, a přitom to pro nás nemělo žádné praktické pozitivní efekty. Takto nefungujeme. Přesto však v poslední době řešíme nové projekty, od kterých čekáme pozitivní dopad na OKK.

Jaké novinky to jsou?

V rovině investic jde letos především o dvě věci: pracujeme na zavedení technologie eliminace fugitivních emisí z destilace benzolu, která pomůže snížit vliv naší výroby na životní prostředí, a v rámci zlepšení konkurenceschopnosti podniku investujeme také do změny způsobu třídění koksu tak, abychom zákazníkům dodávali koks efektivně, přesně podle jejich požadavků. To jsou dvě velké investice, které mají proběhnout ještě v letošním roce a za kterými je nejen spousta práce jako takové, ale s nimiž souvisí celá řada dalších věcí.

Můžete je představit detailněji?

Začnu třeba akcí v oblasti destilace benzolu. Ta má samozřejmě širší souvislosti. Náš provoz je v podstatě chemický provoz, při výrobě koksu vzniká celá řada vedlejších chemických produktů. Jsme de facto bezodpadová výroba, pokud pominu produkci odpadu typu komunální, šrot, příp. odpad vznikající při opravách technologií.

Z hlediska investic je naším úkolem udržovat výrobu na takové úrovni, abychom měli co nejmenší dopad na životní prostředí. Do této oblasti putuje každý rok velké množství peněz. S Moravskoslezským krajem a se statutárním městem Ostrava máme uzavřené dohody, v nichž se zavazujeme k tomu, že nad rámec legislativních požadavků zrealizujeme projekty a opatření, které sníží dopad našeho provozu na životní prostředí v okolí koksoven, a posílíme naši společenskou odpovědnost. Aktuálně máme uzavřenou novou dohodu s Moravskoslezským krajem, dohoda se statutárním městem Ostrava končí v letošním roce, ale může být prodloužena o další tři roky. V nové dohodě s krajem jsme se zavázali, že budeme investovat do technologie možné eliminace fugitivních emisí z destilace benzolu. Je to chemický proces, který může být při určitých povětrnostních podmínkách v nejtěsnějším okolí chemické části naší výroby doprovázen ne úplně příjemnými čichovými vjemy. No a my jsme před časem objevili firmu, dodavatele technologie, která by mohla množství fugitivních emisí z destilace benzolu výrazně snížit. Je to stále poměrně nová technologie, která pomocí plazmo-katalytického procesu rozkládá benzen na neškodné sloučeniny. Po úspěšném testování v chemické části naší výroby doufám, že se výsledky z testování prokážou i v reálném provozu po instalaci této technologie a tím se nám podaří nejen eliminovat případný nepříjemný čichový vjem, ale rovněž i snížit emise benzenu.

A jaký přínos bude mít zlepšení ve třídění koksu?

Jde o významný projekt, který výrazně ovlivní strukturu výroby slévárenského koksu a zároveň zefektivní logistickou část naší výroby a posílí naši pozici u významných zákazníků. Každý z našich zákazníků vyžaduje určitou zrnitost koksu a my jsme se rozhodli investovat do nové technologie třídění slévárenského koksu, díky níž budeme schopni požadavky zákazníků plnit efektivněji. Je to investice ve výši zhruba 60 milionů korun, kterou bychom měli dokončit ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku, a od nového roku bychom tak měli být schopni nabízet nové parametry třídění koksu. To znamená, že budeme zákazníkům schopni lépe a efektivněji garantovat zrnitost, kterou oni požadují, což se pozitivně promítne do naší konkurenceschopnosti.

Ovlivňuje vás nějak válka na Ukrajině?

To, co Rusko rozpoutalo na Ukrajině, je samozřejmě strašné. Zapojili jsme se proto aktivně do podpory válečných uprchlíků z Ukrajiny, kdy jsme přispěli částkou 200 tisíc Kč na pořízení dodávky pro ostravskou pobočku Českého červeného kříže, která toto vozidlo využívá k logistice související s péčí o uprchlíky z Ukrajiny. Byznysově na nás samotný konflikt nemá zásadní přímý vliv. Ano, máme, resp. měli jsme několik zákazníků na Ukrajině i v Rusku, občas jsme třeba na zkoušku odebírali i ruské uhlí, ale nebylo to nic zásadního, bez čeho si nedokážeme poradit.

Celá situace pro nás má ale jiný důsledek a přinesla nám novou zodpovědnost. Naším vedlejším produktem je totiž koksárenský plyn, který může v mnoha ohledech nahradit zemní plyn. Náš koksárenský plyn dodáváme do Teplárny Přívoz, která působí uvnitř areálu koksovny Svoboda a patří společnosti Veolia Energie ČR. Vzhledem k tomu, že do našeho provozu odebíráme uhlí zejména z Polska a USA, jsme vlastně dodavatelem neruského plynu. Koksárenský plyn dodáváme do teplárny na základě dlouhodobé spolupráce. Teplárna pomocí našeho plynu vyrábí páru, kterou zase dodává nám do provozu, ale zároveň takto vyrábí teplo pro domácnosti a podniky v Ostravě. Náš plyn tak může zajistit teplo až pro třetinu odběrných míst v Ostravě. Z toho vyplývá právě ta nová povinnost. V aktuální situaci, kdy panuje nejistota ohledně dodávek zemního plynu, jsme se stali spolehlivým dodavatelem a v podstatě máme povinnost tyto dodávky zajistit. Takže zatímco řada průmyslových podniků musí v případě smogové situace nějak omezovat výrobu, my naopak musíme výrobu udržet a dodávat pokud možno maximální potřebné množství plynu.

I když přijdou horší časy, tak to zvládneme.

V případě smogové situace tak omezujeme třeba manipulace na koksovně a některé další pomocné činnosti, které mohou být doprovázeny zvýšenou prašností, ale výroba jako taková běží, abychom mohli dodávat plyn.

Jak jste schopni tyto dodávky garantovat?

S energetickou společností Veolia Energie ČR spolupracujeme dlouhodobě a před časem jsme uzavřeli novou smlouvu o dodávkách plynu až do roku 2030, což ukazuje, že si z hlediska stability dodávek věříme. Dokonce máme ve smlouvě i na tuto dobu zafixovanou cenu, takže tím svým způsobem pomáháme krotit aktuální inflaci, která zejména v oblasti energií dosáhla nebývalých rozměrů. Garanci dodávek pro teplárnu si můžeme dovolit z toho důvodu, že nedávno uzavřela sesterská společnost METALIMEX novou dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí s největším evropským těžařem koksovatelného uhlí, a to s polskou společností Jastrzębska Spółka Węglowa. Dodávky kvalitního koksovatelného uhlí tak máme bezpečně zajištěny do roku 2028, k tomu máme dlouhodobý kontrakt s dodavateli z USA. Vzhledem k dlouhodobým kontraktům na dodávky naší hlavní vstupní suroviny tak můžeme garantovat dodávky koksárenského plynu.

Pavel Woznica

Pavel Woznica

Pavel Woznica

Na počátku své kariéry působil Pavel Woznica v plynárenských společnostech, a to především v oblasti nákupu a facility a fleet managementu. Na krátko si „odskočil“ i do pivovarnictví, aby se následně v roce 2008 vrátil do oblasti energetiky. Tehdy nastoupil na pozici zástupce obchodního ředitele ve společnosti OKD, kde působil až do října roku 2013. Poté již přešel k MTX Group, když v AL INVEST Břidličná dělal poradce pro optimalizaci procesů. V prosinci toho roku skupina koupila OKK Koksovny a Pavel Woznica se zapojil i zde. „Postupně jsem začal trávit víc a víc času prací pro OKK, až jsem se sem přesunul úplně,“ říká. Od konce roku 2013 měl v OKK na starosti controlling nákladů a dohled nad nákupním procesem, a když v roce 2014 do čela firmy nastoupil Zdeněk Durčák, převzal Woznica pozici ekonomického ředitele. Na té pak působil až do loňského roku, kdy po svém předchůdci vedení koksoven převzal.

Netrápí vás v tomto ohledu logistika?

Logistika je další velké téma. Vzhledem ke komplikacím, ke kterým na tomto poli v poslední době dochází, samozřejmě její důležitost roste. Logistický tým ve společnosti METALIMEX naštěstí disponuje bohatým know-how a dlouhodobě spolupracuje s významnými přepravci. Zatímco v uplynulých letech ovlivňovala logistiku zejména pandemie nemoci covid-19 a s ní související různá protiepidemická opatření, teď opět pociťujeme spíš důsledky války na Ukrajině. Řada firem, které odebíraly komodity z Ruska nebo je třeba přes Rusko a Ukrajinu přepravovaly či tam naopak dodávaly své produkty, teď hledá jiné zdroje a trhy. A to rychle zaplnilo ty tradiční, již tak přeplněné logistické trasy, takže dochází k různým zpožděním a komplikacím. Tak třeba uhlí z USA veze loď do přístavu v Gdaňsku zhruba dva až tři týdny, ale už pomalu dochází k situacím, kdy podobnou dobu trvá to uhlí dostat z Gdaňsku k nám. S tím musíme samozřejmě počítat, stejně tak musíme počítat s různými komplikacemi při dodávkách našich produktů zákazníkům. V tomto případě vyhrává ten, kdo má šikovné logistiky, dovede najít různé alternativní trasy, domluvit se s přepravci a přesvědčit je. Gdaňsk je přeplněný, takže my jsme pro poslední dodávku uhlí z USA našli alternativu na jihu Evropy, ale i tam už je kapacita zahlcená. Hledání alternativ má samozřejmě vliv na výši nákladů na logistiku, nicméně v době, kdy jde primárně o to, surovinu skutečně dostat tam, kam je potřeba, musíme takové zvýšení akceptovat. Zatím se to vše pohybuje, řekněme, v přijatelné rovině, pořád jsou pro nás klíčové ceny uhlí a koksu, ceny dalších vstupů a služeb pro nás hrají rovněž významnou, ale ne zásadní roli.

Separace vodíku z koksárenského plynu

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava provádí v OKK Koksovnách výzkum v oblasti separace vodíku z koksárenského plynu. „V rámci výzkumu hledají akademici vhodný způsob, jak případně vodík z koksárenského plynu separovat, a to v požadované kvalitě,“ vysvětluje Pavel Woznica. Výzkumný úkol běží od roku 2020 a v případě, že by se podařilo najít vhodnou a finančně přijatelnou cestu k separaci vodíku z koksárenského plynu, rozšířilo by to možnosti koksoven z hlediska práce s jejich vedlejšími produkty do budoucna.

Proč je to hlavně o cenách uhlí a koksu?

Je to jednoduché. Když se podíváme na naše takzvaně přepracovací náklady, tak ty byly v posledních letech víceméně bez výrazných meziročních výkyvů. Byly, říkám záměrně, protože samozřejmě přepracovací náklady na letošní rok doznaly významného růstu, ale k tomu došlo průřezově ve všech sférách ekonomiky. Musíme stále stejně investovat do různých oprav – na nich nemůžeme šetřit, protože by to dlouhodobě přineslo negativa. Navíc i kdybychom začali tvrdě šetřit třeba na údržbě, materiálu a službách, ušetříme tím nižší miliony korun ročně, avšak nepříznivý vývoj v řádu několika eur v cenách uhlí a koksu může znamenat negativní dopad do hospodaření společnosti v řádu desítek milionů korun kvartálně. Podobně platí, že naše vedlejší produkty, jako třeba zmiňovaný koksárenský plyn, dále pak dehet, benzol a síran amonný, pro nás znamenají jen menší procenta z ročního obratu, ale vývoj cen chemických derivátů je v poslední době velmi příznivý, takže nám výsledkově pomáhá. Samozřejmě se ale velmi špatně odhaduje vývoj situace do budoucna, očekávání ekonomického útlumu tu je, ovšem těžko říct, jak výrazný takový útlum nakonec může být. Připravujeme se na to, ale rozhodně takříkajíc nestahujeme kalhoty před brodem, který je ještě daleko. My fungujeme tak, že když jsou dobré výsledky, zůstáváme skromní, protože víme, že se může situace rychle otočit. Jsem však pevně přesvědčen, že i když přijdou horší časy, tak to zvládneme.

MTX Group očima Pavla Woznici

„Možná se může zdát, že do struktury MTX Group OKK Koksovny zrovna příliš nezapadají, ale to je právě kouzlo celé skupiny. Umí hledat synergie v různých oblastech a tam, kde je možná někteří na první pohled nevidí,“ říká Pavel Woznica. To hlavní podle něj je, že obchodování se surovinami a s výrobky zajišťuje pro firmy ze skupiny společnost METALIMEX. Ta konkrétně pro OKK zajišťuje dodávky uhlí i prodej koksu. Výhodou je, že METALIMEX má široké spektrum kontaktů a dlouholeté obchodní zkušenosti, díky nimž umí efektivně zajistit dodávky surovin nebo odbyt výrobků pro provozy skutečně různorodé povahy. I díky tomu se může skupina dynamicky rozvíjet a je velmi silná a stabilní. „Ona šíře záběru stabilitě pomáhá, máme ve skupině tradiční provozy jako OKK, ale také specialistu na automatizaci, firmu ICE, která přináší takové inovace, jako třeba 3D tisk z betonu,“ dodává Woznica. Skupina přitom nechává jednotlivé firmy působit v rámci svých zodpovědností a ty tak mají velkou míru autonomie. „Samozřejmě však vždy v rámci stanovených mantinelů. Diskuse s vedením skupiny jsou ale pokaždé velmi smysluplné a umožňují nám činit rychlá rozhodnutí,“ uzavírá Woznica svůj pohled na MTX Group.

This article is from: