z judikatury
BULLETIN ADVOKACIE 11/2020
Evropský soud pro lidská práva:
K uznání právního vztahu mezi biologickým rodičem a dítětem narozeným prostřednictvím náhradní matky v zahraničí Pokud právní vztah mezi domnělou matkou a dítětem narozeným prostřednictvím náhradní matky lze založit adopcí, odmítnutí žádosti o přepis údajů o matce ze zahraničního rodného listu dítěte do vnitrostátní matriky není porušením práva na respektování soukromého života dítěte.
Rozsudek ESLP ze dne 16. 7. 2020 ve věci D. v. Francie, stížnost č. 11288/18 Shrnutí fakt: První dva stěžovatelé (pan a paní D.) jsou manželským párem, kterým se v roce 2012 narodilo dítě na Ukrajině prostřednictvím náhradní matky. Stěžovatelé jsou biologickým otcem a biologickou matkou dítěte. Dítěti, které před ESLP vystupovalo jako třetí stěžovatel, byl v Kyjevě vydán rodný list, ve kterém je uvedeno, že první dva stěžovatelé jsou jeho matka a otec. Jméno náhradní matky, která dítě porodila, v rodném listě uvedeno není. V roce 2014 první dva stěžovatelé podali na francouzské ambasádě v Kyjevě žádost, aby údaje uvedené v rodném listě dítěte byly přepsány do francouzské matriky (registru narození, sňatků a úmrtí). Zástupce konzula oznámil, že z důvodu specifické povahy situace rozhodl o odložení přepisu údajů a vydání rodinné knížky (livret de famille) a o postoupení věci státnímu zastupitelství v Nantes. Státní zastupitelství informovalo manželský pár, že dokud Ministerstvo spravedlnosti nevydá instrukce ohledně dalšího postupu v souvislosti s rozsudky ESLP ve věcech Mennesson v. Francie a Labassee v. Francie, je vyřizování žádostí týkajících se náhradního mateřství pozastaveno. Státní zastupitelství dále uvedlo, že s ohledem na rozsudek kasačního soudu z 3. 7. 2015, podle kterého musí být přepis údajů z rodného listu v souladu s čl. 47 občanského zákoníku, žádosti o přepis údajů nelze vyhovět vzhledem k tomu, že ukrajinský rodný list uvádí stěžovatelku (paní D.) jako matku, což je v rozporu s realitou, jelikož dítě neporodila. V roce 2016 první dva stěžovatelé zahájili řízení před soudem v Nantes (tribunal de grande instance) s tím, aby soud nařídil státnímu zastupitelství provést přepis údajů z rodného listu dítěte do francouzské matriky. Soud žádosti vyhověl, přičemž zdůraznil, že ačkoliv je v rodném listě stěžovatelka uvedena jako matka dítěte, i když dítě neporodila, tato skutečnost nemůže (s ohledem na nejlepší zájmy dítěte) být důvodem pro neuznání rodičovského vztahu mezi matkou a dítětem. Soud konstatoval, že z čl. 47 občanského zákoníku vyplývá, že rodný list francouzského občana vystavený v ciWWW.CAK.CZ WWW W .CA .CAK.C CZ
zině lze přepsat do francouzské matriky, pokud se nejedná o listinu, která je padělaná nebo vadná, a pokud údaje v něm uvedené odpovídají realitě. Soud poznamenal, že v daném případě se jedná o listinu, která byla opatřena apostilou podle Haagské úmluvy z 5. října 1961, a zdůraznil, že ačkoliv se dítě narodilo v důsledku dohody o náhradním mateřství, která je ve smyslu čl. 16-7 francouzského občanského zákoníku zakázána, tato skutečnost není překážkou pro uznání rodičovské vazby, a to s ohledem na nejlepší zájmy dítěte. V roce 2017 odvolací soud v Rennes potvrdil rozsudek soudu v Nantes v části, ve které prvoinstanční soud vyhověl žádosti o přepis údajů z rodného listu dítěte ohledně vztahu otec-dítě, avšak v části týkající se přepisu údajů o matce rozsudek zrušil. Odvolací soud připomněl, že za matku lze v rodném listě označit pouze tu osobu, která dítě porodila. Odvolací soud dále uvedl, že pozitivní právo dovoluje výjimku ze zásady mater semper certa est pouze v určitých zákonem vymezených případech v souvislosti s adopcí (čl. 356 § 1 občanského zákoníku), a tudíž v rodném listě dítěte, které sama neporodila, může být jako matka uvedena adoptivní matka. Skutečnost, že je v rodném listě dítěte uvedena stěžovatelka jako matka, ačkoliv dítě neporodila, neodpovídá realitě, a nelze ji proto přepsat do francouzské matriky. Odmítnutí přepisu údajů o rodičovském vztahu mezi domnělou matkou a dítětem je založeno zákonem a sleduje legitimní cíl, kterým je ochrana dítěte a náhradní matky, a rovněž předcházení praxe uzavírání dohod o náhradním mateřství (v zahraničí), která je zakázána ve smyslu čl. 16-7 a 16-9 občanského zákoníku. Dle mínění soudu odmítnutí přepisu údajů není neopodstatněnou diskriminací z důvodu narození a ani nepředstavuje nepřiměřený zásah do práva dítěte na respektování soukromého a rodinného života, a to s ohledem na sledovaný legitimní cíl. Odvolací soud rovněž zdůraznil, že adopce, pokud je v zájmu dítěte, umožňuje, aby se mezi manželkou otce dítěte a dítětem vytvořila rodičovská vazba.
Předmět stížnosti: Stěžovatelé ve stížnosti z března 2018 namítali porušení práva dítěte na respektování soukromého života (čl. 8 Úmluvy)
65
