Bulletin advokacie 12/2024 by Ondřej Kafka

e-Bulletin

Komory daňových poradců ČR

/TÉMA: 32. řádná valná hromada Komory daňových poradců ČR

/ROZHOVOR: Jan Molín k novému zákonu o účetnictví

/OSTATNÍ: Cukrovinky a slazené nápoje ve světě daní

12/2024

/DANĚ Z PŘÍJMŮ: Zdanění ostatních příjmů dle § 10 ZDP v roce 2024

PF 2025

Chvíle pro odpočinek a načerpání nové energie

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

ráda bych Vám srdečně poděkovala za vaši aktivní účast na nedávné Valné hromadě Komory daňových poradců ČR. Jsem opravdu potěšena, že letos byl počet daňových poradců na Valné hromadě poměrně vysoký. Vaše přítomnost a zapojení jsou pro nás nesmírně důležité, protože společně můžeme utvářet budoucnost naší profese. Poděkování patří také těm, kteří se zúčastnili prostřednictvím plné moci a i na dálku podpořili naše společné cíle. Gratuluji všem kolegům, kteří byli zvoleni do orgánů Komory, tedy do Prezidia, Dozorčí a Disciplinární komise. Těším se na spolupráci se všemi a věřím, že nováčci ve svých funkcích přinesou nové nápady a myšlenky. Jsem také zvědavá, jak se nový způsob obsazení orgánů pomocí klouzavých mandátů projeví v práci Dozorčí a Disciplinární komise. Doufám, že to usnadní přenos zkušeností mezi zkušenými členy a nováčky.

,

Jaká bude strategie nově zvoleného Prezidia? To teprve uvidíme během několika prvních jednání. Existují však oblasti, na které se určitě zaměříme: digitalizace agend, kyberbezpečnost, vzdělávání a další. Budeme hledat ty správné směry.

Jednou z oblastí, které se určitě budeme věnovat, i když je náš vliv omezený, je daňová legislativa. Naše zapojení do jejího připomínkování zůstane mezi strategickými prioritami. Interpretace daňové legislativy je to, co nás živí. Co nás čeká v legislativě příští rok? Možnosti jsou široké, od novelizace čehokoli až po novou účetní legislativu. Hlavním parametrem budou sněmovní volby plánované na říjen příštího roku. Už nyní ve sněmovně leží návrhy, u kterých není jasné, zda budou schváleny.

Avizovaná úprava dohod o provedení práce a návrat k jejich původnímu daňovému režimu patří mezi nejurgentnější. Pokud se nestihne realizovat do konce roku, začne platit nová právní úprava, která není příliš příznivá. Naštěstí zde existuje dostatečná politická shoda.

Horší je situace u pravidel pro zdanění zaměstnaneckých opcí, která zažila turbulentní vývoj. I zde existuje politická vůle, ale situace je nejistá.

Do konce roku se nestihne novela zákona o účetnictví. Tento návrh zavádí nové reporty pro účetní jednotky, upravuje limity pro povinný audit a obsahuje novelu zákona o dorovnávacích daních. Politický zájem na dokončení před volbami je nízký. Pokud návrh nestihne projít Sněmovnou do června 2025, Česká republika bude opět v prodlení s implementací evropských směrnic a termíny pro odevzdání informačních přehledů a daňového přiznání k české dorovnávací dani zůstanou neprodloužené, což nás jako daňové poradce velmi zajímá.

Nová účetní legislativa, i když Ministerstvo financí pokračuje v pracích, už současnou Sněmovnou neprojde. Opravdu nevěřím tomu, že toto by se dalo stihnout. Nezbývá než doufat, že návrh nového zákona o účetnictví přežije příští volby a nová vládní garnitura nezahodí práci mnoha odborníků jen kvůli tomu, že návrh připravila předchozí vláda.

Nejsou to úplně radostné vyhlídky, ale určitě se můžeme těšit na to, že v rámci předvolebního boje a lovení voličů přes různé daňové úlitby nám zpestří naši pracovní sezonu v prvním pololetí příštího roku. Tak přeji v této oblasti hodně trpělivosti a zdaru!

Jak se blíží adventní čas, přichází období rozjímání, klidu a přípravy na vánoční svátky. Věřím, že i vy si najdete chvilku pro odpočinek a načerpání nové energie.

Dovolte nám, abychom vám i vašim blízkým za celé Prezidium popřáli krásné Vánoce plné radosti a pohody. Přejeme vám také úspěšný a šťastný rok 2025, ať se vám daří nejen v profesním, ale i osobním životě.

Ing. Petra Pospíšilová prezidentka KDP ČR

moje .kdpcr.cz

Téma vydání

VALNÁ HROMADA KDP ČR

32. řádná Valná hromada KDP ČR (Jaromír Papírník) 4

Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR

Zpráva o činnosti Dozorčí komise

Zpráva o činnosti

Rozhovor

Jan Molín: Česko se může těšit na moderní účetní legislativu obsahující aktuální pojetí účetního výkaznictví ve světě 30

Judikatura

Obrat pro registraci k DPH a zneužití práva (Alena Wágner Dugová)

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 4. 12. 2024, datum uzávěrky: 2. 12. 2024 Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

NSS připomněl, že pouhá nevýhodnost nebo ekonomická iracionalita smluv nemusí být nutně důvodem k závěru o zneužití práva 20 Nepřímé důkazy o vědomém zapojení do podvodu na DPH je třeba posuzovat komplexně ............................................ 22 V případě pochybností o znaleckém posudku je nezbytné, aby správní orgány umožnily výslech znalce 23

Ostatní

Bude náš sladký život dražší? (Zuzana Tregnerová, Silvie Doležalová) 33

Finanční dopady zvýšení minimální mzdy ........................................35

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) 47

Soud rozhodl ve prospěch dalšího zaměstnance České pošty v kauze nerovného odměňování 50

Nařízení o trzích s kryptoaktivy a jeho vliv na českou legislativu (Aleš Hradil, Radek Stejskal) 51

Daně z nemovitostí

Nová úprava daně z nemovitostí – dobrý sluha a zlý pán?

Jak pro koho (Martin Tůma) 36

Daně z příjmů

Zdanění ostatních příjmů dle § 10 ZDP v roce 2024

(Ivan Macháček) ........................................................................................ 38

Jaká jsou daňová pravidla pro vysoké příjmy v roce 2025? 46

Z KDP ČR

XV. Ročník golfového turnaje (Kamila Stehnová) ..........................53

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Měsíc v kostce

Dohody se nebudou komplikovat

V pátek 22. 11. Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrh (Sněmovní tisk 743) poslance M. Jurečky na základě kterého nakonec nedojde v oblasti dohod o provedení práce od nového roku k žádným komplikacím. Bude se postupovat jako doposud s jediným rozdílem: limit dohody o provedení práce, u které není nutné odvádět sociální a zdravotní pojištění, se bude průběžně navyšovat. Limit bude navázán na průměrnou mzdu a bude činit 25 % její výše. Od 1. 1. 2025 to bude 11 500 Kč.

Noví daňoví poradci

Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 30. – 31. 10. 2024, zapsala k 18. 11. 2024 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 48 nových členů.

06144 Ing. Adéla Bindáčová 06168 Ing. Lucie Mihalčíková

06145 Ing. Yana Akisheva 06169 Ing. Barbora Mikesková

06146 Ing. Martina Bečvaříková 06170 Ing. Kamil Mišička

06147 Ing. Barbora Bojková

06148 Bc. Zdeňka Boušková

06149 Ing. Veronika Burková

06171 Ing. Josef Nešleha

06172 Ing. Klára Plevková

06173 Ing. Marek Pliska 06150 Ing. Dáša Ďaďová

06174

Ing. Jana Pospíšilová 06151 Bc. Sergey Dolzhenkov

06175 Katerina Rachmanová 06152 Ing. Renata Doubravová

06176

Ing. Katka Rimovská 06153 Ing. Jan Folovský 06177 Ing. Simona Roubíčková 06154 Ing. Jakub Hauerland

06178

Mgr. Michaela Ruttkay 06155 Ing. Tereza Havlíková 06179 Mgr. Petr Sedláček 06156 Ing. Tomáš Jakeš 06180 Ing. Šárka Sklenářová 06157 Ing. Eliška Kavanová 06181 Ing. Radka Stepaková 06158 Bc. Adéla Koblížková 06182 Bc. Alice Sušňová 06159 Bc. Martin Konšel 06183 Ing. Nikol Šimková 06160 Ing. Veronika Kotlánová 06184 Ing. Alexandr Tóth 06161 Ing. Klára Kvasničková 06185 Ing. Martin Třeček 06162 Mgr. Ing. Jan Kyněra 06186 Ing. Ladislava Urbanová 06163 Ing. Michaela Ligasová 06187 Ing. Martin Valentovič 06164 Ing. Ladislav Lutz 06188 Ing. Aleš Vávra 06165 Ing. Julie Maljavskaja, MBA 06189 Ing. Petr Wojtyla 06166 Bc. Alexandr Mansurov 06190 Ing. Renata Židlická 06167 Ing. Markéta Marková 06191 Ing. Klára Žižková

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ing. Milan Potenec, daňový poradce č. 659, ve věku 72 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR

Radek Neužil, tajemník KDP ČR

32. řádná Valná hromada KDP ČR

Ing. Jaromír Papírník, kancelář KDP ČR

Dne 8. listopadu 2024 se v Praze v Paláci Žofín konala 32. řádná Valná hromada Komory daňových poradců ČR. Aktivity Komory za poslední období ve své zprávě shrnula prezidentka Komory Petra Pospíšilová. Valná hromada dále projednala zprávy o činnosti Dozorčí komise a Disciplinární komise, hospodaření za rok 2023 a schválení rozpočtu na rok 2025. Dalšími významnými body programu Valné hromady byly volby do orgánů Komory, tedy do Prezidia, do Dozorčí komise a do Disciplinární komise. Přednesené zprávy, průběh Valné hromady, výsledky voleb a usnesení přikládáme níže.

Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR

přednesla Ing. Petra Pospíšilová

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abychom vám předložili zprávu o činnosti Prezidia za období od okamžiku konání poslední Valné hromady, to je od 10. listopadu 2023, do současné doby. Prezidium v tomto období pracovalo ve složení: Michal Frankl, Jan Molín, Jiří Nesrovnal, Matěj Nešleha, Petra Pospíšilová, Jana Skálová, Petr Toman, Tomáš Urbášek a Milan Vodička. Kolegyně Zuzana Rylová a Edita Ševcovicová pak působily v pozici náhradníků. Všem kolegům bych za jejich práci v Prezidiu chtěla upřímně poděkovat. Protože funkční období stávajícího Prezidia nyní končí, dovolím si v této zprávě v některých aspektech shrnout činnost za celé funkční období.

V průběhu roku i celého funkčního období jsme se snažili naplnit naše strategické priority tak, abychom posunuli všechny zásadní oblasti činnosti Komory tím správným směrem.

Prezidium se v uplynulém roce zaměřilo na úzkou spolupráci s podnikatelskými organizacemi, zejména s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy a ČAK. Aktivně jsme se podíleli na připomínkování legislativních návrhů v různých fázích projednávání, včetně spolupráce s parlamentními zástupci napříč politickým spektrem.

Za klíčové úspěchy určitě můžeme považovat dosažení změn v oblasti daňového a pojistného režimu u dohod o provedení práce, připomínky k novele soudního řádu správního, k daňovému balíčku i k novele zákona o daních z příjmů, kterou Ministerstvo financí předkládá v souvislosti s připravovaným novým zákonem o účetnictví.

Naše výhrady k nové úpravě pravidel pro dohody o provedení práce jsem zmiňovala už v předchozím období a předpokládám, že jste se mnozí ve své praxi s jejich úskalími už osobně setkali. Úspěšně jsme zpochybnili původní návrh, který byl v praxi neproveditelný, a pravidla se tak pro první fázi omezila na registraci všech dohod o provedení práce. Toto je výsledek spolupráce s poslanci a Ministerstvem práce a sociálních věcí, která vedla k přijetí kompromisního návrhu, který je platný od 1. července 2024. Ukázalo se, že náš původní návrh v tom smyslu, aby si Ministerstvo práce a sociálních věcí nejprve ověřilo, jestli je řetězení dohod o provedení práce opravdu takový systémový problém, který by požadoval složité řešení, které bylo původně navrženo, byl zcela namístě. Podle informací, které máme k dispozici, by měl být režim dohod o provedení práce, který by měl

moje .kdpcr.cz

platit od 1. ledna 2025, ještě znovu legislativně upraven, podle všeho tak, že pojistné z dohod do limitu 25 % průměrné mzdy, tedy ve výši 11.500 Kč v době od 1. ledna 2025, nebude nadále požadováno. Tedy nakonec k žádné reálné změně nedojde, s výjimkou povinnosti hlásit údaje u dohod, a navíc limit, do jehož výše dohody nebudou zpojistňovány, bude průběžně navyšován. Tento příklad ukazuje, že jedna z priorit Prezidia, to je úzká spolupráce s ostatními zástupci podnikatelů a s poslanci, přináší úspěchy. Ukazuje se také, že pokud jsme v oblasti legislativy dostatečně vytrvalí, můžeme nakonec vyhrát i bitvy, které se na začátku zdají prohrané.

Při přípravě novely soudního řádu správního se nám podařilo prosadit zásadní připomínky, které zabránily omezení přijatelnosti kasačních stížností a zastupování daňových poradců před krajskými soudy. Toto je návrh, který se vrací opakovaně, a můžeme čekat, že se s ním opět setkáme.

Při projednávání daňového balíčku jsme se, kromě našich připomínek adresovaných Ministerstvu financí, opět aktivně zapojili při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Upozorňovali jsme na komplikace v oblasti zaměstnaneckých benefitů, naše připomínky se pak promítly i do výkladových pokynů Generálního finančního ředitelství.

V červnu letošního roku Ministerstvo financí předložilo k připomínkám rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů, která by měla doprovázet připravovaný nový zákon o účetnictví. Připra-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

vili jsme rozsáhlé připomínky, ve kterých jsme upozornili na nedostatky a nesrozumitelnosti novely. Komplikace jsme viděli zejména ve zdanění fyzických osob a v zavádění nutných evidencí, které by pro tuto skupinu daňových poplatníků přinášelo rozsáhlou administrativní zátěž. Naší prioritou je zajistit, aby novela navazovala, pokud možno, výhradně na nový zákon o účetnictví a neupravovala oblasti, kde není zásah nezbytný. K projednání našich připomínek došlo jen před pár dny, a přestože se zdá, že Ministerstvo financí v mnoha ohledech naše připomínky bere v úvahu, upravený text novely zatím není k dispozici. Jakmile bude upravený legislativní text předložen, opět ho podrobíme naší revizi. Jestli se však podaří nový zákon o účetnictví posunout legislativním procesem tak, aby ho přijala ještě současná Sněmovna, je opravdu otázkou. Do příštích sněmovních voleb už mnoho času nezbývá a nelze tak vyloučit, že se nového zákona o účetnictví v tomto volebním období nedočkáme. Jak s návrhem potom naloží nová vláda, o tom bychom mohli jen spekulovat.

Za všemi uvedenými úspěchy v uplatňování připomínek Komory stojí práce daňových poradců v sekcích a diskusních skupinách. Naše poděkování tak patří jim a celému Odbornému kolegiu, se kterým Prezidium nejnovější dění v legislativě pravidelně projednává na společných zasedáních.

V oblasti public relations jsme postupovali aktivně, sami jsme oslovovali novináře a nabízeli témata k diskusi. Tento přístup vedl k pozitivním změnám v legislativní oblasti, například u dohod o provedení práce.

Na sociálních sítích diverzifikujeme přístup k jednotlivým platformám na základě jejich vhodnosti pro profesní prezentaci. Oblast PR zajišťujeme vlastními silami i ve spolupráci s partnerskými organizacemi, například formou společných tiskových zpráv.

V oblasti vzdělávání jsme pokračovali v oblíbených a osvědčených formátech jak pro daňové poradce, tak pro veřejnost. Těší nás, že o klasické formy seminářů je stále zájem. Ze statistik je zřejmé, že daňoví poradci mají v oblibě i čistě prezenční formu regionálních klubů, přičemž se zapojují i mladí kolegové. Snažíme se rovněž přizpůsobovat poptávce po kratších on-line formátech

vzdělávacích akcí, proto jsme vedle oblíbených dvouhodinových seminářů na aktuální témata připravili i série on-line přednášek zaměřených na daňový proces, které byly velmi pozitivně hodnoceny. Úkolem pro příští Prezidium bude tyto formáty dále rozvíjet a nabízet atraktivní témata v různých oblastech.

U vzdělávání pro veřejnost jsme vedle seminářů na aktuální daňové problémy a změny legislativy a stále oblíbených základních programů Daňová abeceda a Účetní abeceda představili nový cyklus Mzdová abeceda, který má po prvním běhu rovněž pozitivní ohlasy. Úkolem pro další období bude ještě více zatraktivnit vzdělávání účastníků vstupu do profese, a to i v souvislosti s plánovanou digitalizací zkoušek, a nadále poskytovat veřejnosti aktuální daňové informace.

V uplynulém období jsme intenzivně pokračovali jednak v budování a rozšiřování stávající IT infrastruktury a dále zahájili výstavbu nových systémů jak pro potřeby členů Komory, tak i kanceláře a veřejnosti.

Ve stěžejním Komorovém informačním systému KIS byla provedena řada úprav pro zjednodušení a zrychlení práce nebo komunikace, mj. i s připravovaným Portálem KDP.

Webové stránky Komory, jak veřejné, tak i interní (MOJE KDP), procházejí zásadní modernizací, a to nejen ve smyslu technickém, tedy upgrade vlastního prostředí, ale i uživatelském. Nový vzhled i funkce jsou již nasazeny na stránkách pro veřejnost, např. v částech vzdělávání nebo publikace. Hotova je i první fáze modernizace interních stránek určených členům Komory, celý koncept úprav vychází z důkladné analýzy a hloubkových expertních rozhovorů s daňovými poradci. Dosavadní ohlasy jsou kladné a na vylepšení některých dalších funkcionalit se dále pracuje.

V následujících měsících bude spuštěn komorový portál, který v intencích zákona o právu na digitální služby představuje komunikační prostředek pro každého, kdo má potřebu činit úkon právního jednání vůči Komoře daňových poradců. Při jeho budování jsme museli vyřešit naprosto klíčovou otázku v podobě spolehlivé identifikace osoby jednající vzdáleně, distančně. Napojili jsme se proto na centrální portál státu – digitální Identitu občana, a navíc uzavřeli dohodu se společností Bankovní identita a.s. o používání stejnojmenného prostředku neboli BankID, která bude integrována jako prostředek pro identifikaci uživatelů.

I když z většiny jako daňoví poradci nejsme IT specialisty, musíme přesto nést odpovědnost také za data v digitální podobě, především pak od našich klientů. Abychom nám tento úkol, možná spíš úděl, co nejvíce ulehčili, vytipovali jsme na softwarovém trhu firmy, které nabízejí škálu služeb, počínaje chráněným cloudovým úložištěm přes zabezpečení koncových stanic až po zajištění informovanosti a proškolení uživatelů. Na splnění těchto podmínek je pak navázán speciální pojistný produkt pro daňové poradce, který pokrývá zásadní bezpečnostní rizika, jako je únik dat, jejich zneužití nebo znepřístupnění apod. Prosím věnujte velkou pozornost zabezpečení vašich dat a dat vašich klientů bez ohledu na to, jestli použijete řešení nabízená Komorou nebo svá vlastí. Zajištění kybernetické bezpečnosti bude v následujících letech skutečně zásadním požadavkem na naši práci.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Členům Komory je bezplatně k dispozici plná verze internetového právního systému Zákony pro lidi PLUS, k dnešnímu dni ji využívá již téměř 700 z vás a věříme, že další uživatelé budou přibývat i díky výukovým seminářům připraveným speciálně pro daňové poradce.

Na našem webu se už můžete potkávat s umělou inteligencí. Pod názvem Taxie odpovídá veřejnosti na základní otázky ohledně daní a poradenství, na stránkách interních pak jako Profesní chatbot pomáhá řešit problematiku boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a ulehčuje orientaci v předpisech Komory i profesních otázkách. V plánu je postupné rozšiřování na další oblasti.

Nesmíme ale zapomínat ani na odvrácenou stranu světa IT, stali jsme se několikrát terčem masivních útoků a součástí modernizace našich systémů proto musí být také zvyšování jejich odolnosti a bezpečnosti.

Další z našich strategických priorit bylo diskutovat stávající systém voleb do hlavních řídících a kontrolních orgánů Komory: Prezidia, Dozorčí komise a Disciplinární komise. Už na loňské Valné hromadě jsme předložili návrhy na úpravu všech potřebných interních předpisů Komory, a v letošním roce tak budeme novým způsobem volit členy Dozorčí a Disciplinární komise. Zvolení kolegové budou mít různě dlouhé mandáty, tři, dva nebo jeden rok. Tím docílíme toho, že se při volbách do těchto orgánů obmění vždy pouze třetina jejich členů. V příštích letech tak budou vždy probíhat volby do těchto orgánů Komory, budeme vždy volit novou třetinu jejich členů. Pro činnost Prezidia jsme žádnou úpravu nenavrhli, proto budeme letos volit opět celé Prezidium na příští tři roky.

Na loňské Valné hromadě jsme k vašemu posouzení předložili návrh nového profesního kodexu. Debata ohledně jeho podoby, obsahu a závaznosti, která před tím probíhala na půdě Sekce pro profesní otázky a Prezidia, se přenesla i na Valnou hromadu a bylo zřejmé, že bude potřeba poskytnout ještě další čas pro diskusi nad tímto tématem. Bod schválení návrhu profesního kodexu jsme tak na loňské Valné hromadě přerušili proto, abychom tomuto tématu poskytli ještě čas k projednání. Diskuse nad návrhem profesního kodexu tak nadále probíhají a zatím nejsou zcela uzavřeny. Na letošní Valnou hromadu jsme tak projednání tohoto bodu nezařadili a dokončení návrhu kodexu ponecháme jako otevřený bod pro příští Prezidium. Jsem v každém případě ráda, že z diskusí nakonec vyplývá, že bychom profesní kodex mít měli, a debata probíhá právě o jeho podobě. Proto, pokud vás tato otázka zajímá a je pro vás důležitá, můžete se stále ještě do projednávání tohoto tématu zapojit, nejlépe právě přes Sekci pro profesní otázky nebo přímým podnětem k Prezidiu. Jak už víte z předchozích zpráv o činnosti Prezidia, dlouhodobě pracujeme na úpravě kvalifikačních zkoušek pro uchazeče o profesi daňového poradce. Kvalifikační zkoušky jsou činností Komory, která zabezpečuje vysokou profesní úroveň daňových poradců a daňového poradenství v České republice. Naším aktuálním, zároveň však dlouhodobým cílem je modernizovat zkoušky tak, aby odpovídaly vysoké úrovni současné praxe zkoušení odborných i profesních otázek a převést je z papírové do digitalizované

podoby. Průběžně probíhají školení zkušebních komisařů a lektorů komorových kurzů, a to za účelem aplikace moderních metod testování uchazečů u zkoušek a zajištění komplexnosti přípravy k nim. Modernizace systému kvalifikačních zkoušek je náročný proces, který může trvat i několik let, aktuálně Kompletační komise pod vedením Matěje Nešlehy, garanta kvalifikačních zkoušek, pracuje na výběru vhodného prostředí pro elektronické zkoušení. Cílem je najít takové řešení, které bude uživatelsky přívětivé pro uchazeče i zkušební komisaře. Pokračujeme v plnění povinností Komory jako dohledového orgánu nad činností daňových poradců pro oblast boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu, AML. Kancelář z těchto důvodů provádí kontrolní činnost, a to jak formou dotazníkového šetření u vybraných daňových poradců, tak i přímo zahájením kontroly na plnění povinností dle AML zákona v rámci výkonu daňového poradenství. Součástí této dohledové činnosti by však měla být i určitá metodická pomoc pro daňové poradce v případě nejasností a Komora je připravena ji poskytnout. V této oblasti jsme pod neustálým tlakem ze strany Finančního analytického úřadu, abychom naši činnost zintenzivnili. Snažíme se s FAÚ neustále komunikovat a konzultovat naše kroky tak, aby bylo zřejmé, že Komora své povinnosti plní v dostatečné míře. Bohužel neustále narážíme na to, že AML pravidla jsou konstruována spíše pro velké banky a na činnost daňového poradce se dají aplikovat jen s obtížemi.

Důležitá je pro nás spolupráce s našimi obvyklými partnery. Zůstáváme aktivním členem Národní účetní rady, kde se naši kolegové podílejí nejen na vytváření účetních interpretací, ale i na přípravě nového zákona o účetnictví, který jsem již zmiňovala. Bohužel časový prostor pro přijetí nového účetního předpisu ze strany adresátů této normy je už velmi omezený.

Komora i nadále zůstává aktivním členem CFE Tax Advisors Europe, kde jsou kolegové aktivně zapojeni v pracovních odborných komisích. Členství v této organizaci nám pomáhá uplatňovat naše připomínky do nových daňových návrhů už v okamžiku, kdy je ve formě návrhu směrnic představí Evropská komise.

Protože si velmi ceníme toho, když daňoví poradci tvoří přátelskou a činorodou komunitu, snažíme se i nadále o to, abyste se měli možnost potkávat i v rámci neformálních akcí. Kvůli vydatným dešťům a povodňové situaci jsme letos bohužel museli zrušit běh daňových poradců, ale počítáme s tím, že na tuto tradici v příštím roce zase navážeme. Ostatní akce zůstávají pořád na programu. Těším se, že se dnes večer s většinou z vás potkám na plese Komory.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto byl přehled těch nejdůležitějších aktivit, které jsme chtěli v této zprávě komentovat. Podrobnější přehled o činnosti Komory získáte kdykoli na internetových stránkách, zejména v zápisech z jednání Prezidia. Dovolte mi závěrem konstatovat, že jsme se v Prezidiu snažili o to, aby to, co děláme a čemu věnujeme náš čas, bylo pro vás přínosné a užitečné.

Děkuji vám za pozornost a pro Návrhovou komisi dávám závěrem své zprávy návrh na usnesení Valné hromady ve znění: Valná hromada schvaluje zprávu o činnosti Prezidia za uplynulé období.

Děkuji.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Zpráva o činnosti Dozorčí komise

Dámy a pánové, kolegyně a kolegové,

přednesl Ing. Vlastimil Sojka

Dozorčí komise pracovala v uplynulém období ve složení – Radka Šťastná, Tomáš Klíma, Vlastimil Sojka, Pavel Lampa, Miluše Korbelová, Ariana Bučková a Tomáš Živný.

Dohled nad řádným výkonem daňového poradenství

Ing VlastimilSojka

Ing. Vlastimil Sojka Předseda Dozorčí komise

Stížnosti klientů a třetích stran nejčastěji směřovaly k selhání daňových poradců při dodržení jejich smluvních závazků, včetně povinností plynoucích z akceptovaných zmocnění.

Projednávány byly ale také případy neoprávněného zadržení účetních dokladů nebo neetického chování mezi daňovými poradci navzájem. Přibývá případů, kdy někdo z našich kolegů přestane zcela komunikovat s klienty, aniž by vyřešil nebo předal povinnosti, které jsou spojeny s jeho profesními závazky a zmocněními. Počet stížností celkově se v posledním období, bohužel, podstatně zvýšil, stejně tak jako věcná komplikovanost jejich řešení.

Dozorčí komise se v letošním roce aktivně zaměřila na často kritizované veřejně nabízené služby daňových poradců, omezujících se na pouhé podání přiznání k dani z příjmů v prodloužené lhůtě. Dozorčí komise má za to, že takové nabídky zneužívají naše profesní pravomoci a jeden z těchto případů je již nyní prošetřován Disciplinární komisí.

Dozorčí komise a sekretariát Komory v předběžných řízeních mediací úspěšně neformálně řeší řadu sporů ještě před podáním stížnosti a apelujeme proto na daňové poradce, aby v takových případech ve vlastním zájmu maximálně spolupracovali a předcházeli problémům.

Prošetřování stížností je pouze jednou částí náplně činnosti Dozorčí komise. Podle Stanov vede Dozorčí komise v prvním stupni také správní řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství – ať už z důvodu nedoložení profesního pojištění nebo trestního stíhání daňového poradce. V současné době čekáme na pravomocné vyřešení čtyř soudních sporů týkajících se odsouzení poradce pro úmyslný trestný čin související s daňovým poradenstvím.

Dozorčí komise řeší každoročně neplatiče a pozdní úhrady členských příspěvků a nedoložení či neplacení povinného profesního pojištění. V obou případech Dozorčí komise postupovala v souladu s loňským zpřísněním pravidel postupu, snížil se počet výzev k doložení pojištění a rychleji zahajujeme řízení o pozastavení činnosti. Zpřísnění vyvolala také potřeba omezit riziko vzniku nepojištěných škod v návaznosti na loňskou změnu pojistných podmínek profesního pojištění.

Statistika

řízení vedených

Dozorčí komisí za uplynulé období

Dozorčí komise projednala celkem 29 stížností a podnětů, z toho 8 z předchozího období. Dozorčí komise podala 6 disciplinárních žalob pro porušení povinností daňového poradce a 5 žalob na neplatiče členských příspěvků za rok 2024. V případě 19 kauz rozhodla o zastavení předběžného šetření, 4 stížnosti jsou ještě v řízení.

Dále v uplynulém období Dozorčí komise zahájila celkem 30 řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství, většinově z důvodu nedoložení profesního pojištění. Z těchto 30 řízení bylo 16 řízení zastaveno; 14 řízení je stále vedeno. Ve dvou případech vedla Dozorčí komise řízení o vyškrtnutí daňového poradce z důvodu pravomocného odsouzení, přičemž jedno řízení bylo zastaveno, druhé je vedeno. Zároveň Dozorčí komise rozhodla o vyškrtnutí dvou daňově poradenských společností z evidence, a to z důvodu nedoložení pojištění Komoře a neoznámení odpovědného poradce.

Dozorčí komise bude po dnešních volbách působit již bez náhradníků, práci si rozdělí 7 členů. Vzhledem k nárůstu počtu probíhajících předběžných šetření a dalších typů vedených řízení bude muset komise najít nové pracovní a komunikační modely tak, aby vedly k efektivní spolupráci a ke správnému a včasnému rozhodování.

Spolupráce s Disciplinární komisí

Obě komise spolupracují při sjednocování správní praxe a při řešení disciplinárních žalob. Společně také vzdělávají své členy

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

v oblasti správního řízení i další legislativy, jejíž znalost je pro členy obou komisí nezbytná. Přínosná jsou proto společná zasedání organizovaná dvakrát ročně.

Kontrola činnosti Prezidia a kanceláře Komory

V uplynulém období Dozorčí komise také dohlížela na činnost Prezidia i kanceláře Komory. Dozorčí komise konstatuje, že měla k dispozici všechny podklady i rozhodnutí přijatá na zasedáních Prezidia; předsedovi Dozorčí komise nebo jeho zástupci byla řádně umožněna účast na všech zasedáních Prezidia i Odborného kolegia. Kancelář pak významně spolupracovala na zjišťování a zajišťování důkazů pro jednotlivá řízení a na zpracovávání přijatých rozhodnutí včetně související evidence. V činnosti Prezidia ani kanceláře Komory Dozorčí komise v mezích své kompetence neshledala pochybení a nemá tak k činnosti Prezidia ani kanceláře formální připomínky.

Dozorčí komise se také pravidelně zabývala kontrolou hospodaření Komory. V průběhu roku jsou o stavu hospodaření členové komise informováni z podkladů a zápisů Prezidia. Předmětem kontroly hospodaření bylo efektivní a hospodárné vynakládání prostředků Komory v souladu s usneseními z Valné hromady. V posledních dvou letech se Dozorčí komise nezabývá jen věcnou správností a přiměřeností vynaložených nákladů. Na hospodaření Komory se snaží pohlížet v širších souvislostech. Z toho také v loňském roce vyplynulo doporučení Prezidiu, aby vyhodnotilo přiměřenost existujících fi nančních rezerv a jejich dalšího nárůstu. Dozorčí komise také ze stejného důvodu podpořila navržený ztrátový rozpočet v loňském i letošním roce.

Otázka rozhodování o velkých investičních záměrech komory je v kompetenci Prezidia, ale pokud takové záměry nejsou v plánu, nemá smysl fi nanční rezervy dále navyšovat a riskovat jejich inflační znehodnocení. Dozorčí komise v této souvislosti doporučila Prezidiu zvážit i změnu schválených interních pravidel práce s finančními rezervami tak, aby kromě bankovního úročení byly v jasně vymezeném rozsahu připuštěny i některé bezpečnější varianty investování.

Členové Dozorčí komise Radka Šťastná a Tomáš Klíma provedli za součinnosti kanceláře kontrolu hospodaření. S tajemníkem Komory současně projednali hospodaření Komory a zkontrolovali přijatá opatření v kanceláři Komory, přičemž neshledali žádné přímé nedostatky a pozitivně kvitovali i dobrý výsledek deblokace pohledávky za likvidovanou Sberbank.

V rámci kontroly hospodaření Dozorčí komise projednala hospodářský výsledek Komory za rok 2023, konstatovala, že hospodaření vykázalo kladný výsledek ve výši 2.189 tis., a to oproti rozpočtované ztrátě – 7.600 tis. Na tento příznivý výsledek měla vliv řada faktorů, například výrazně vyšší výnosy ve vzdělávání pro daňové poradce, kterých bylo dosaženo i přes poskytnutou slevu 30 % na většinu akci nebo vrácení prostředků ze Sberbank, což původní rozpočet neobsahoval. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Dozorčí komise na svém zasedání rozhodla doporučit Valné hromadě schválení hospodářského výsledku za rok 2023.

Dále Dozorčí komise v rámci kontroly hospodaření zkontrolovala plnění usnesení z Valné hromady konané v roce 2023 s tím, že Valná hromada na minulém zasedání takové úkoly Prezidiu neuložila.

Závěrem mi dovolte, abych poděkoval svým kolegům z Dozorčí komise za práci, kterou odváděli v uplynulém tříletém volebním období. Jedná se o práci časově i odborně náročnou, zodpovědnou a často provázenou nepopulárními povinnostmi. Čas, který vynakládali na tuto, pro naše profesní společenství naprosto nezbytnou činnost, pro nikoho z nich nebyl zanedbatelný a velmi si vážím toho, že ho Komoře věnovali. Zvláštní poděkování patří panu kolegovi Tomáši Živnému, který v Dozorčí komisi působil 19 let a v novém období již do tohoto orgánu nekandiduje.

Těší nás, že je práce v Dozorčí komisi vnímána jako užitečná a zajímavá a že oslovuje i nové zájemce z řad mladších kolegů.

Poděkování si zaslouží také pracovníci sekretariátu Komory, kteří komisi odborně a administrativně podporují a bez kterých bychom se neobešli, zejména Markéta Pešlová a Vladimír Šefl.

Valné hromadě doporučuji usnesením schválit zprávu o činnosti Dozorčí komise.

Děkuji vám všem za pozornost.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Zpráva o činnosti Disciplinární komise

přednesla Mgr. Karla Mader Voltnerová

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se zprávou o činnosti Disciplinární komise za období od listopadu 2023 do včerejšího dne, tj. do 7. 11. 2024. V uplynulém období proběhla dvě plenární zasedání Disciplinární komise, kde jsme se podrobně věnovali rozboru konkrétních disciplinárních žalob a případnému dopadu judikatury obecných soudů, do postavení daňových poradců při výkonu daňového poradenství a potažmo i do disciplinárního řízení.

Mgr. Karla Mader Voltnerová Předsedkyně Disciplinární komise

Mgr Karla Mader Voltnerová

V návaznosti na plenární zasedání proběhla i dvě společná zasedání s Dozorčí komisí. Jedním z témat těchto společných zasedání bylo poskytování služeb spočívajících v prostém odkladu termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu které některé subjekty nabízí prostřednictvím internetových platforem. V této souvislosti jsme v obecné rovině diskutovali zejména o tom, zda se jedná o čestný a svědomitý výkon daňového poradenství, tedy o poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, nebo zda jde jen o zastřené právní jednání, které naopak může být, pokud se prokáže, disciplinárním proviněním.

V rámci rozhodovací činnosti bylo v uplynulém roce před disciplinárními senáty zahájeno projednání 11 disciplinárních žalob, přičemž dvě žaloby byly sloučeny do jednoho disciplinárního řízení, neboť byly podány vůči témuž daňovému poradci. Pět disciplinárních žalob bylo podáno pro nezaplacení členského příspěvku. Dále senáty rozhodovaly o dalších dvou žalobách pro nezaplacení členského příspěvku v řízeních, která započala již před minulou Valnou hromadou. Za toto provinění byla pěti poradcům uložena peněžitá pokuta a ve dvou případech byl za opakované nezaplacení členského příspěvku uložen trest vyškrtnutí obviněného poradce ze seznamu daňových poradců.

V návaznosti na tato stále se opakující provinění apelujeme na daňové poradce, aby si hlídali plnění svých povinností vůči Komoře, zejména platili řádně a včas členské příspěvky, oznamovali změny kontaktních údajů, dokládali uzavření pojistných smluv apod.

Předmětem dalších pěti disciplinárních řízení je závažné porušení povinností daňových poradců, která spočívají zejména v nepodání daňových přiznání, nečinnosti při probíhající daňové kontrole, neuplatnění opravných prostředků, nedodržení lhůt dle daňového řádu, nepředávání informací klientovi, v nekomunikaci

s Komorou a zadržování dokladů klienta. Ve většině případů jde o kumulaci více skutků, čímž se zvyšuje závažnost disciplinárního provinění. K dnešnímu dni byla ukončena dvě z těchto pěti řízení, přičemž v jednom případě byla daňovému poradci uložena pokuta ve výši 30 tis. Kč, v jednom případě disciplinární senát rozhodl vzhledem k závažnosti skutku o vyškrtnutí daňového poradce ze seznamu. Ve všech případech probíhalo dokazování jak listinnými důkazy, tak výslechem svědků. V rámci disciplinárního řízení je senát oprávněn požádat o součinnost rovněž správce daně a vyžádat si relevantní informace nutné pro správné posouzení věci. Nutno podotknout, že obdobné jednání daňových poradců bylo již několikrát mediálně prezentováno, což snižuje prestiž profese jako takové.

Ze zkušeností z komunikace s daňovými poradci v rámci disciplinárního řízení, popř. z podkladů získaných v rámci dokazování, bohužel plyne, že velká část obviněných daňových poradců prakticky nepracuje s datovou schránkou a písemnosti jsou jim doručovány fikcí. Dle našeho názoru se jedná o zásadní nedostatek při komunikaci s Komorou i orgány Finanční správy, který nepřispívá k řádnému a svědomitému výkonu daňového poradenství.

Disciplinární řízení, zejména ústní jednání před senátem, mohou být procesně složitá a členové Disciplinární komise na ně musí být řádně připraveni.

V tomto ohledu velmi kvitujeme diskuse o problematice správního řízení s odborníky z právního prostředí, které se staly pravidelnou součástí společného zasedání Disciplinární a Dozorčí komise.

Závěrem bych ráda poděkovala kanceláři Komory, zejména zaměstnancům právního oddělení, kteří nám organizačně zabezpečují jednání Disciplinární komise a senátů a poskytují nám pro naši práci právní a metodickou pomoc. Velké poděkování za příkladnou, pečlivou a odpovědnou práci v uplynulých třech letech však zcela jistě náleží zejména všem členům a náhradníkům Disciplinární komise, a to jmenovitě Jiřímu Blechovi, Václavu Dvořákovi, Janě Gablovičové, Michalu Gembíkovi, Viktoru Hamžovi, Romanu Kytlicovi, Blance Markové, Kateřině Matouškové, Jiřímu Pavlíkovi, Danuši Pekové, Vladimíru Přikrylovi, Janě Vlkové, Ladislavu Bubniakovi, Petru Herzogovi, Robertu Jurkovi a Jaroslavě Pechové. Kolegové, děkuji za spolupráci.

Na závěr navrhuji usnesení: Valná hromada schvaluje zprávu o činnosti Disciplinární komise za uplynulé období.

Děkuji za pozornost.

Zpráva o hospodaření za rok 2023

Dobrý den, dámy a pánové,

přednesl Mgr. Ing. Petr Toman

detailní informace o hospodaření Komory a celou zprávu o hospodaření naleznete na webových stránkách Komory na adrese moje. kdpcr.cz.

Dovolím si zde shrnout základní přehled. Rok 2023 z hlediska finančního plánování nebyl bohužel rokem zcela úspěšným. Na Valné hromadě v roce 2022 byl schválen rozpočet na rok 2023, který predikoval ztrátu ve výši 7.600.000 Kč. Hospodaření Komory za rok 2023 skončilo ziskem 2.189.000 Kč. Tento hospodářský výsledek byl tvořen celkovými náklady 53.658.000 Kč, což bylo o 5 milionů méně, než bylo rozpočtováno. Naopak celkové výnosy činily 55.847.000 Kč, což bylo naopak o 5 milionů více, než bylo rozpočtováno. Lze však konstatovat, že obě části jsou ku prospěchu hospodaření Komory, takže i jak bylo konstatováno ve zprávě Dozorčí komise, nebylo shledáno žádné pochybení na straně Prezidia nebo dalších orgánů.

tu, nicméně v obou případech se jedná o změnu spíše pozitivní.

Mg r I ng Petr Toman

Mgr. Ing. Petr Toman Viceprezident KDP ČR

Zásadní rozdíly v nákladech jsou téměř 3 mil. Kč díky rozpuštění opravné položky vůči pohledávce za Sberbank, kdy se na začátku roku 2024 ukázalo, že pohledávka bude z velké části uspokojena. Tím pádem došlo ještě v účetní závěrce roku 2023 k rozpuštění opravné položky ve výši téměř 3 mil. Kč. Další položka, která se projevila pozitivně v nákladech a v čerpání rozpočtu, byla predikce vysokého růstu cen, zejména v provozních nákladech, po zkušenosti z roku 2022. K naplnění tohoto scénáře však nedošlo. Došlo k němu pouze v menším rozsahu, takže i zde jsme poměrně velkou část uspořili zejména na položkách správy Komory a orgánů Komory.

Co se týká výnosů, zde se do určité míry projevila 30% sleva na vzdělávání, kde byla sice cena pro daňové poradce snížena o 30 % v souvislosti s 30. výročím založení Komory, nicméně ukázalo se, že to mělo velice pozitivní dopad na výnosy. Přišlo více daňových poradců a byly tedy realizovány vyšší výnosy, než bylo plánováno. Přesto položka vzdělávání vykázala historicky největší ztrátu v hospodaření Komory za celou dobu existence. Druhou položkou, která výrazným způsobem ovlivnila výnosy, byla položka úrokových výnosů, kde vývojem ekonomiky v roce 2023 došlo k tomu, že byly realizovány výrazně vyšší výnosy v ostatních činnostech, kde jsou zejména úroky z finančních prostředků. Toto jsou zásadní důvody, proč nedošlo k naplnění finančního rozpoč-

Pokud se podíváme na aktiva Komory, zde je nárůst v položce stálá aktiva. Je zde nárůst nehmotného majetku v souvislosti s investicemi do počítačové infrastruktury, rozvojem IT a digitalizace Komory. Je zde také vysoký nárůst pohledávek. To je především díky pohledávce za Sberbank, která v roce 2022 byla oprávkována, tudíž není vidět, zatímco v roce 2023 byla vykázána pohledávka bez opravné položky a zde je nárůst v samostatné položce. Finanční majetek jako takový bez pohledávky vůči Sberbank se snížil o 2 mil. Kč, což odpovídá i investici do majetku.

Co se týká porovnání výsledků hlavní a vedlejší činnosti Komory, na rozdíl od předcházejících let z hlavní činnosti z provozu byl realizován drobný zisk, ale je zde již zmíněná opravná položka vůči Sberbank. Pokud by tato nebyla, tak i tato položka by byla ve ztrátě. To je kompenzováno v hlavní činnosti výnosy ze zkoušek, které dotují hlavní činnost, a vstup do profese uhradí náklady na zkoušky a přispěje na hlavní činnost Komory. Ve vý-

razné ztrátě je vzdělávání, které zahrnuje jak vzdělávání pro daňové poradce prostřednictvím placených kurzů, tak historicky i vzdělávání prostřednictvím regionálních klubů. Co financuje aktivity Komory, je vedlejší činnost, a to vzdělávání pro veřejnost, příprava na zkoušky, případně další kurzy, které nabízíme široké veřejnosti. Co se týká vzdělávání pro daňové poradce, zde je vidět již zmíněná 30% sleva. Přesto, že došlo k nárůstu výnosů, projevila se v poměrně výrazné ztrátě v činnosti vzdělávání v roce 2023. Lze vidět postupně, že se dostáváme do ztráty, ale vzdělávání se snaží Komora udržet tak, aby bylo atraktivní a aby byl naplněn jeden z účelů, který Komora má v zákoně, a to je vzdělávání daňových poradců.

Co se týká přehledu daňových poradců podle věku, je nutné se zamyslet nad tím, jakým způsobem se může vyvíjet do budoucna hospodaření v hlavní činnosti. Je patrné, že postupně stále roste věková kategorie zasloužilých daňových poradců ve věku nad 70 let. Je potěšující, že se podařilo stabilizovat dvě nejmladší kategorie do 30 let a mezi 30 a 40 lety, kde v posledním roce vidíme drobný nárůst v kategorii věkově nejzdatnějších daňových po-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

radců ve věku 30–40 let, dále pak roste počet poradců v starších kategoriích. Určitým úkolem do dalšího období je, udělat profesi atraktivní pro nové kolegy.

Mimo standardní rozpočet provozních nákladů a výnosů jsme v roce 2022 schválili samostatnou položku na investice týkající se IT software vybavení webového portálu ve výši 4 mil. Kč mimo rozpočet na investice. Co se týká čerpání ke konci roku 2023, tak ze 4 mil. Kč bylo vyčerpáno bez DPH 1.590.000 Kč, z toho v rozpadu na interní systém kolem 600 tis., zbytek na externí část. Tato položka je čerpána i v letošním roce a předpokládá se, že bude částečně čerpána i v roce následujícím.

Stejně jako v minulých letech i za rok 2023 proběhl audit společností FIZA, a.s. Auditor konstatoval výrok „bez výhrad“, tedy že účetnictví a účetní závěrka je vedena v souladu s platnými předpisy a podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv.

Závěrem dávám návrh pro Návrhovou komisi: Valná hromada schvaluje Zprávu o hospodaření za rok 2023.

Děkuji za pozornost.

Hospodaření v roce 2024 a návrh na schválení auditora

Dámy a pánové,

před návrhem na schválení auditora je nutné říci pár slov k hospodaření Komory k 30. 9. 2024.

Ke konci září vykazuje Komora pozitivní hospodářský výsledek, tedy zisk, ve výši 13.364.000 Kč, přičemž výnosy jsou ve výši 50.481.000 Kč, náklady 37.117.000 Kč. Při srovnávání hospodářského výsledku s rozpočtem je nutné zmínit, že ke konci září je většina výnosů, které Komora bude realizovat v roce 2024, již realizována. Byla vybrána většina členských příspěvků splatných k březnu, byly realizovány poplatky za zkoušky, zatímco náklady, které bude Komora vynakládat, budou vydávány průběžně ve 4. čtvrtletí a je zde několik zásadních akcí, jako je Valná hromada, zkoušky, které jsou předplaceny, ale nejsou v nákladech, apod. Lze tedy očekávat, že náklady ještě dále porostou, zatímco u výnosů již velké změny nebudou.

Co se týká nákladů, do konce září není překročeno a ani se neočekává, že by mělo dojít k výraznému překročení v jakékoliv partikulární položce roku 2024. Možná bude úspora v nákladech na vzdělávání, kde i elektronickým přístupem a dálkovým poskytováním některých nových akcí, které Komora organizuje, se podařilo uspořit na nákladech, kde bylo plánováno 10 mil. Kč na investice do vzdělávání, a zatím bylo vyčerpáno necelých 5 mil. Kč. Do konce roku by se tedy měl rozpočet naplnit na nákladové straně tak, že nebude překročeno, na straně výnosů by mělo dojít k naplnění tak, jak bylo rozpočtováno pro rok 2024.

Co se týká stavu položky investice, resp. výdaje, na využití AI, jsou zde kategorie, co bylo investováno do nehmotného majetku, protože ne vždy to má podobu licence. Je to spíše služba poskytovaná vzdáleným serverem. Byl schválen rozpočet 2 mil. Kč a zatím bylo vyčerpáno 450 tis. Kč. Lze předpokládat, že jak se bude systém vyvíjet, dojde k dalšímu čerpání buď ještě v letošním roce, či následujícím. Vedle toho AI bylo zahrnu-

Změnu na straně výnosů lze očekávat od partnerů, které obvykle chodí až v prosinci na konci roku. V této položce je nevybráno kolem 2,5 mil. Kč. Na straně výnosové chybí ještě 1.115.000 Kč v ostatní činnosti. Tato položka byla plánována s výhledem úrokových výnosů. Lze se obávat, že na rozdíl od roku 2023 se rozpočtovaná výnosová položka naplnit nepodaří.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

to do vzdělávacího cyklu Komory, takže byla možnost se i zúčastnit akcí, které jsou v provozním rozpočtu a nejsou čerpány z této položky, která slouží spíše pro dlouhodobější výdaje investičního typu.

Co se týká auditora pro rok 2024, nenavrhujeme žádnou změnu. Komora obdržela nabídku od společnosti FIZA, a.s., která je fi -

nančně vyšší než v loňském roce, nicméně ne výrazně a cena se nám jeví stále jako velmi přijatelná, takže Prezidium navrhuje Valné hromadě schválení auditora účetní závěrky pro rok 2024 opět společnost FIZA a.s.

Děkuji za pozornost.

Návrh rozpočtu na rok 2025

přednesl Mgr. Ing. Petr Toman

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,

na minulých Valných hromadách proběhla diskuse o tom, co má Komora dělat s finančními prostředky, jestli má plánovat spíše schodkové rozpočty, vyrovnané nebo naopak mírně přebytkové tak, aby nebyly pojídány rezervy, které byly vytvořeny v minulých letech. Toto bylo diskutováno i v rámci Prezidia, jakým způsobem k rozpočtu přistoupit a jaká by měla být koncepce rozpočtu. Jedním cílem by mělo být, aby byly využity rezervy, které Komora má a které byly patrné z finančního majetku. Na druhou stranu provozní výdaje by měly být hrazeny z toho, co se v daném roce průběžně vyrobí, vybere apod. Zvyšování členských příspěvků není nikdy populární téma, a pokud Komora má dostatek finančních prostředků, je na zvážení, zda takové téma vůbec otevírat na Valné hromadě. Přestože ceny jdou nahoru, příspěvek nebyl zvýšen od roku 1998, což je už poměrně dlouho. Nicméně z hlediska koncepce rozpočtu Prezidium přistoupilo k tomu, že rozpočet by měl být vyrovnaný, a tak je i předkládán. Je plánována ztráta 3.100.000 Kč, a i přesto rozpočet jako takový je z hlediska peněžních toků vyrovnaný, protože 3.100.000 Kč je položka, která odpovídá přesně položce odpisů. To je koncepce, o které si Prezidium myslí, že by mohla být udržitelná i do budoucna. Rezervy, které Komora má, by měly být využity na investice do něčeho dlouhodobého, do investičního majetku, do umělé inteligence, která je dnes novým tématem. Možná se do budoucna ukáže, že potřebujeme nějaké významnější vzdělávání, bude nový zákon o účetnictví a tam určitě bude možné prostředky využít stejně, jako byly využity při novém občanském zákoníku. Nicméně tak, jak je plánován rozpočet, je představován s peněžními toky vyrovnaný, tzn. to, co chce Komora utratit, bude vyděláno v daném roce. Co se týká investic, jsou brány jako samostatná položka a je to také schváleno v rámci několika samostatných položek, jako je AI nebo investice do webu jako samostatnou položku mimo rozpočet, což se projeví ve velké míře v odpisech. Je tedy navrhován rozpočet schodkový v celkovém číslu ve výši odpisů, které budou realizovány, a je očekáváno kolem 3 mil. Kč. V celkové položce výnosů se počítá s 59.300.000 Kč, což by mělo odpovídat očekávání podle vývoje roku 2024. Naopak náklady by měly dosáhnout včetně odpisů 62.400.000 Kč. Pokud se podíváme na rozpad a detail jednotlivých položek tak, jak jsou očekávány jednotlivé náklady, odpovídá to standardnímu provoznímu zatížení Komory. Pokud bychom se podívali na jednotlivé položky a srovnaly je s rozpočtem roku 2023 nebo rokem 2024, na nákladové straně není vidět položky, kde by došlo k významnému nárůstu. Drobným nárůstem disponuje položka informatika, která souvisí s tím, že provoz systémů není pouze o počáteční investici, ale vyžaduje i další provozní náklady ať už z hlediska údržby, licenčních poplatků apod. Ostatní položky odpovídají běžnému provozu Komory. S Valnou hromadou je pro příští rok počítáno v Brně, pravděpodobně s osobním setkáním. Nicméně v těchto položkách žádné zásadní výkyvy nebo navýšení nejsou plánovány.

moje .kdpcr.cz

Navrhujeme pro Návrhovou komisi usnesení, že Valná hromada schvaluje rozpočet na rok 2025.

Děkuji za pozornost.

Průběh Valné hromady

Třicáté druhé řádné Valné hromady Komory daňových poradců ČR, která se uskutečnila dne 8. 11. 2024 v Praze v Paláci Žofín, se zúčastnilo 406 fyzicky přítomných daňových poradců. Zplnomocnění některého kolegy odevzdalo 568 daňových poradců. Valná hromada byla v souladu se zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění pozdějších předpisů usnášeníschopná.

Mezi pozvanými čestnými hosty byli Ing. Mgr. Stanislav Kouba, vrchní ředitel sekce Daně a cla Ministerstva financí České republiky, doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D., prezident Komory auditorů České republiky, Mgr. Ing. Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky, a JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., místopředseda představenstva České advokátní komory, kteří ve svých vystoupeních pozdravili všechny přítomné daňové poradce.

Stanislav Kouba poděkoval za vzájemnou spolupráci při přípravě daňové legislativy a poděkoval přítomným daňovým poradcům, kteří svými připomínkami pomáhají při její tvorbě. Ladislav Mejzlík, stejně jako Magdaléna Králová, ocenili vzájemnou spolupráci především na poli Národní účetní rady a poděkovali za vzájemnou spolupráci a podílení se na tvorbě best practices v účetní a daňové oblasti. Ondřej Trubač zmínil dlouhou tradici spolupráce a vzájemného respektu obou komor, který považuje za základ pro další rozvoj právního a daňového poradenství v České republice odpovídající potřebám moderní společnosti.

Po schválení programu Valné hromady následovaly body jednání dle schváleného programu, zejména zprávy o činnosti a o hospodaření Komory, návrh rozpočtu a volby do orgánů Komory.

Výsledky prezence v 9:45 hodin

Podle prezence provedené v 9:45 bylo na Valné hromadě Komory daňových poradců ČR přítomno osobně nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci 698 členů Komory, což představuje 13,37 % všech členů Komory.

V průběhu Valné hromady se hlasovalo a volilo pomocí SMS zpráv.

Hlasování č. 1

V hlasování č. 1 hlasovali členové Komory o schválení programu Valné hromady.

Pro hlasovalo 733 hlasů, což představuje 96,70 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 2

V hlasování č. 2 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Prezidia.

Pro hlasovalo 896 hlasů, což představuje 95,52 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 3

V hlasování č. 3 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Dozorčí komise.

Pro hlasovalo 795 hlasů, což představuje 84,39 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 4

V hlasování č. 4 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Disciplinární komise.

Pro hlasovalo 715 hlasů, což představuje 76,96 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 5

V hlasování č. 5 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o hospodaření KDP ČR za rok 2023.

Pro hlasovalo 711 hlasů, což představuje 76,78 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 6

V hlasování č. 6 hlasovali členové Komory o schválení auditora pro účetní závěrku KDP ČR pro období 1. 1. 2024 až 31. 12. 2024, kterým by byla společnost FIZA, a.s.

Pro hlasovalo 670 hlasů, což představuje 72,98 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 7

V hlasování č. 7 hlasovali členové Komory o schválení rozpočtu KDP ČR na rok 2025 v navrženém znění.

Pro hlasovalo 633 hlasů, což představuje 68,88 % přítomného počtu hlasů. Valná hromada návrh schválila.

Volba č. 1 – Volba Prezidia Celkem odevzdalo hlas 941 členů KDP ČR, z toho bylo 940 platných a 1 neplatný. (abecední řazení) ČísloJménoPočet hlasůProcentaZvolen / Nezvolen

1DVOŘÁK MICHAL, ING.50153,24 %Zvolen náhradníkem

2FRANKL MICHAL, MGR.40743,25 %Nezvolen

3MOLÍN JAN, ING., PH.D.57761,32 %Zvolen 4NESROVNAL JIŘÍ, ING. BC.64468,44 %Zvolen 5NEŠLEHA MATĚJ, ING.51955,15 %Zvolen 6POSPÍŠILOVÁ PETRA, ING.59262,91 %Zvolena

7SKÁLOVÁ JANA, DOC. ING., PH.D.45248,03 %Zvolena náhradníkem

8TOMAN PETR, MGR. ING.71175,56 %Zvolen 9TOMÍČEK MILAN, MGR., PH.D.53356,64 %Zvolen 10URBAN ZDENĚK, ING.27228,91 %Nezvolen 11URBÁŠEK TOMÁŠ, ING., LL.M., FCCA52455,69 %Zvolen 12VELFLOVÁ MARIE, ING.61164,93 %Zvolena 13VODIČKA MILAN, MVDR.69874,18 %Zvolen

Valná hromada zvolila členy Prezidia ve složení Ing. Jan Molín, Ph.D.; Ing. Bc. Jiří Nesrovnal; Ing. Matěj Nešleha; Ing. Petra Pospíšilová; Mgr. Ing. Petr Toman; Mgr. Milan Tomíček, Ph.D.; Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., FCCA; Ing. Marie Velfl ová a MVDr. Milan Vodička. Valná hromada zvolila náhradníky Prezidia ve složení doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D., a Ing. Michal Dvořák.

Volba č. 2 – Volba Dozorčí komise

Celkem odevzdalo hlas 697 členů KDP ČR, z toho bylo 693 platných a 4 neplatné. (abecední řazení) ČísloJménoPočet hlasůProcentaZvolen / Nezvolen 1BUČKOVÁ ARIANA, JUDR. ING.34950,07 %Zvolena 2JAKOUBEK PAVEL, ING.29141,75 %Nezvolen 3KLÍMA TOMÁŠ, ING.41259,11 %Zvolen 4KORBELOVÁ MILUŠE, ING.27339,17 %Nezvolena 5KŘIVÁNEK VÍT, MGR. ING.42460,83 %Zvolen 6LAMPA PAVEL, ING.43061,69 %Zvolen 7ROTA IVAN, MGR., LL.M., MBA37253,37 %Zvolen 8SOJKA VLASTIMIL, ING.59184,79 %Zvolen 9ŠŤASTNÁ RADKA, ING. BC., MBA, BA (HONS)45364,99 %Zvolena

Valná hromada zvolila členy Dozorčí komise ve složení JUDr. Ing. Ariana Bučková; Ing. Tomáš Klíma; Ing. Mgr. Vít Křivánek; Ing. Pavel Lampa; Mgr. Ivan Rota, LL.M., MBA; Ing. Vlastimil Sojka a Ing. Bc. Radka Šťastná, MBA, BA (Hons).

Volba č. 3 – Volba Disciplinární komise

Celkem odevzdalo hlas 692 členů KDP ČR, z toho bylo 690 platných a 2 neplatné. (abecední řazení) ČísloJménoPočet hlasůProcentaZvolen / Nezvolen 1BERÁNEK PETR, RNDR.44364,02%Zvolen 2BLECHA JIŘÍ, MGR. BC., LL.M.41760,26%Zvolen 3DVOŘÁK VÁCLAV, ING., MBA42861,85%Zvolen 4GABLOVIČOVÁ JANA, ING.36853,18%Zvolena 5GEMBÍK MICHAL, JUDR.43963,44%Zvolen 6HAMŽA VIKTOR, ING.37353,90%Zvolen 7JURKA ROBERT, ING., PH.D.40057,80%Zvolen 8KYTLICA ROMAN, ING.43963,44%Zvolen 9MADER VOLTNEROVÁ KARLA, MGR.52976,45%Zvolena 10MARKOVÁ BLANKA, BC.37454,05%Zvolena 11MATOUŠKOVÁ KATEŘINA, JUDR.39957,66%Zvolena 12ONDRÁŠEK MILAN, JUDR.44464,16%Zvolen 13PAVLÍK JIŘÍ, ING.39957,66%Zvolen 14PECHOVÁ JAROSLAVA, ING.34850,29%Nezvolena 15PEKOVÁ DANUŠE, ING.38155,06%Zvolena 16PŘIKRYL VLADIMÍR, ING.35451,16%Nezvolen 17ZAVADILOVÁ ZUZANA, ING.51273,99%Zvolena Valná hromada zvolila členy Disciplinární komisi ve složení RNDr. Petr Beránek; Mgr. Bc. Jiří Blecha, LL.M.; Ing. Václav Dvořák ; Ing. Jana Gablovičová; JUDr. Michal Gembík; Ing. Viktor Hamža; Ing. Robert Jurka, Ph.D.; Ing. Roman Kytlica; Mgr. Karla Mader Voltnerová; Bc. Blanka Marková; JUDr. Kateřina Matoušková; JUDr. Milan Ondrášek; Ing. Jiří Pavlík; Ing. Danuše Peková a Ing. Zuzana Zavadilová. e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Valná hromada byla ukončena ve 13:20 hodin.

moje .kdpcr.cz

Valná hromada schválila usnesení 32. řádné Valné hromady KDP ČR v tomto znění:

Usnesení 32. řádné Valné hromady

Komory daňových poradců ČR, konané 8. listopadu 2024 v Praze

32. řádná Valná hromada Komory daňových poradců České republiky:

1. Schvaluje

a) zprávu o činnosti Prezidia; b) zprávu o činnosti Dozorčí komise; c) zprávu o činnosti Disciplinární komise; d) zprávu o hospodaření za rok 2023; e) auditora pro účetní závěrku Komory daňových poradců pro období končící 31. prosincem 2024 společnost FIZA, a.s.; f) rozpočet na rok 2025.

2. Zvolila členy a náhradníky Prezidia KDP ČR, členy Dozorčí komise KDP ČR, členy Disciplinární komise KDP ČR.

Po skončení Valné hromady proběhlo zasedání

všech nově zvolených orgánů, aby si zvolily vedoucí představitele.

Prezidium zvolilo prezidenta a viceprezidenta. Prezidentkou bude i v následujícím volebním období Ing. Petra Pospíšilová a pozici viceprezidenta bude i nadále zastávat Mgr. Ing. Petr Toman. Předsedou Dozorčí komise byl znovu zvolen Ing. Vlastimil Sojka Předsedkyní Disciplinární komise byla opětovně zvolena Mgr. Karla Mader Voltnerová

Obrat pro registraci k DPH a zneužití práva

SDEU se ve svém nedávném rozsudku věnoval uplatněním zásady zákazu zneužívajících praktik ve spojení se směrnicí o DPH. Ostatně i v českém prostředí jsou případy posuzování zneužití práva zejména v posledních letech u správních soudů častým tématem.

Alena Wágner Dugová

Daňový poradce, č. o. 4687, Deloitte

Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 4. října 2024 ve věci C-171/23, „UP CAFFE d.o.o.“ proti Ministarstvo financija Republike Hrvatske musí být Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady (EU) 2016/856 ze dne 25. května 2016, ve spojení se zásadou zákazu zneužívajících praktik vykládána v tom smyslu, že je-li prokázáno, že založení společnosti představuje zneužívající praktiku, jejímž cílem je i nadále využívat režim osvobození od daně z přidané hodnoty podle čl. 287 bodu 19 této směrnice 2006/112 pro činnost, kterou dříve v rámci tohoto režimu vykonávala jiná společnost, uvedená směrnice 2006/112 vyžaduje, aby takto založená společnost nemohla uvedený režim

uplatnit, a to i v případě, že ve vnitrostátním právním řádu neexistují zvláštní ustanovení zakazující takové zneužívající praktiky. Tento rozsudek se na rozdíl od jiných netýkal konkrétního ustanovení unijního práva, které je třeba vyložit, ale zabývá se aplikací zásady zákazu zneužívajících praktik ve spojení se směrnicí o DPH. O co v daném případě šlo? Společnosti UP CAFFE (dále jen „UC“) byla doměřena DPH z titulu zneužití práva s ohledem na překročení obratu pro registraci k DPH jakožto plátce. Tato společnost podnikala v restauračním byznysu v Chorvatsku.

Při daňové kontrole bylo zjištěno, že založení společnosti je součástí agresivního daňového plánování, jehož cílem je i nadále využívat režim osvobození od DPH, který se vztahoval na jinou společnost SS-UGO d.o.o., která má rovněž sídlo v Chorvatsku, a to v souvislosti s restaurační činností, kterou ve skutečnosti dle správce daně nadále vykonává společnost UC. Chorvatský správce daně má totiž za to, že fakticky nedošlo k žádnému přerušení činnosti společnosti SS-UGO, ale že po dosažení obratu pro registraci bylo podnikání převedeno na novou společnost UC.

Chorvatský správce daně pak doměřil DPH z této činnosti a také uznal nárok na odpočet DPH na vstupu v souvislosti s danou restaurační činností.

Chorvatský soud přitom uvádí, že vnitrostátní právní úprava, která by umožňovala doměření DPH v důsledku zneužití práva,

byla přijata až po zdaňovacím období dotčeném v daném řízení a Ústava Chorvatské republiky takové zpětné použití zakazuje. Nicméně, chorvatský soud také klade otázku, zda se správce daně může dovolávat přímo obecné zásady unijního práva týkající se zákazu zneužívajících praktik.

V tomto případu je také rovněž zajímavý bod [21], který konstatuje, že „Je třeba rovněž poznamenat, že i když znění položené otázky odkazuje na případ podvodu, ze skutečností uvedených v předkládacím rozhodnutí vyplývá, že otázka vznesená v této věci se ve skutečnosti týká zásady zákazu zneužívajících praktik“.

SDEU pak sdělil, že poskytne odpověď na předběžnou otázku, a to s ohledem na domněnku relevance předběžných otázek týkajících se unijního práva a na skutečnost, že SDEU má k dispozici skutkové a právní poznatky nezbytné pro podání užitečné odpovědi na položenou otázku.

SDEU pak v rozsudku zopakoval doktrínu zneužití práva, kdy například uvedl, že: „Z ustálené judikatury vyplývá, že zjištění existence zneužívající praktiky v oblasti DPH předpokládá, že i přes formální použití podmínek stanovených relevantními ustanoveními směrnice o DPH a vnitrostátních právních předpisů, které tuto směrnici provádějí, je výsledkem předmětné operace získání daňového zvýhodnění, jehož poskytnutí by bylo v rozporu s cílem sledovaným těmito ustanoveními, a že ze všech objektivních skutečností vyplývá, že hlavním účelem této operace je získání daňového zvýhodnění. Zákaz zneužívajících praktik totiž není relevantní, pokud předmětné operace mohou mít jiné odůvodnění než pouhé dosažení daňového zvýhodnění.“

„Pokud jde o ustanovení směrnice o DPH, která mohou být takto zneužita, je třeba mezi ně v projednávaném případě zahrnout nárok na využití režimu osvobození od DPH.“

„Boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a případným zneužitím je cílem uznaným a podporovaným směrnicí o DPH.“

„Pokud jde o okolnost uvedenou předkládajícím soudem v jeho otázce, že vnitrostátní právo nestanoví zvláštní ustanovení týkající se zákazu zneužití práva, je třeba připomenout, že vnitrostátnímu soudu přísluší vykládat vnitrostátní právo v co možná největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice o DPH, aby bylo dosaženo výsledku jí zamýšleného, což vyžaduje, aby uvedený soud učinil vše, co spadá do jeho pravomoci, s tím, že vezme v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použije metody výkladu jím uznané… Dále je každopádně třeba připomenout, že kdyby se ukázalo, že chorvatské právo neobsahuje taková pravidla, která by bylo možné vyložit konformním způsobem, nelze z toho dovozovat, že by vnitrostátním orgánům a soudům bylo bráněno v dodržování požadavků směrnice o DPH, a tedy v odmítnutí přiznat výhodu plynoucí z nároku stanoveného v této směrnici v případě zneužívající praktiky“.

„Konečně je třeba dodat, že v případě zneužívajících praktik musí být dotčená plnění překvalifikována tak, aby byla obno-

moje .kdpcr.cz

vena taková situace, která by existovala v případě neexistence plnění představujících tuto zneužívající praktiku, avšak taková změna kvalifikace nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné ke správnému výběru DPH a zamezení daňovému úniku.“

SDEU pak rozhodl u předběžné otázky, tak že směrnice o DPH ve spojení se zásadou zákazu zneužívajících praktik musí být vykládána v tom smyslu, že je-li prokázáno, že založení společnosti představuje zneužívající praktiku, jejímž cílem je i nadále využívat režim osvobození od DPH, kterou dříve v rámci tohoto režimu vykonávala jiná společnost, tak směrnice o DPH vyžaduje, aby takto založená společnost nemohla uvedený režim uplatnit, a to i v případě, že ve vnitrostátním právním řádu neexistují zvláštní ustanovení zakazující takové zneužívající praktiky. Chorvatský soud má dále posoudit, zda založen UC představovalo zneužití práva. Jinými slovy jestliže byl režim pro malé podniky zavedený v Chorvatsku zneužit, tak vnitrostátní orgány můžou uplatnění režimu osvobození odmítnout a překvalifikovat vše na situaci, jaká by existovala v případě neexistence zneužívajícího postupu, přitom nevadí, že neexistuje vnitrostátní úprava principu zneužití práva. V českém prostředí jsou pak případy posuzování zneužití práva zejména v posledních letech u správních soudů již prakticky standardem. I v oblasti DPH jich několik vyšlo v letošním roce. Vypadá to, že doktrína zneužití práva bude nadále předmětem sporů. Za připomenutí pak stojí i české ustanovení daňového řád stanovující, že „při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 4. října 2024 ve věci C-171/23, „UP CAFFE d.o.o.“ proti Ministarstvo financija Republike Hrvatske, http:// eur-lex.europa.eu, generální advokát J. Kokott.

„Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 287 bod 19 – Režim osvobození od DPH pro osoby povinné k dani s nízkým obratem – Zneužívající praktika spočívající v založení nové společnosti“

Související ustanovení:

§ 6 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) § 8 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“)

Související rozhodnutí: Schoenimport „Italmoda“ Mariano Previti a další –C-131/13, C-163/13 a C-164/13 Halifax - C-255/02

NSS připomněl, že pouhá nevýhodnost nebo ekonomická iracionalita smluv nemusí být nutně důvodem k závěru o zneužití práva

Finanční úřad vydal platební výměr, kterým daňovému subjektu snížil původně uplatněný nárok na odpočet DPH ve výši 2,4 milionu na pouhých 39 tisíc korun. Důvodem bylo posouzení jeho obchodní struktury jako zneužití práva podle § 56a odst. 3 zákona o DPH.

Daňový subjekt si pořídil nemovitost a následně ji pronajal společnosti, která ji podnajala fyzické osobě pro dlouhodobé bydlení. Správce daně označil zapojení společnosti, která zprostředkovala podnájem, za uměle vytvořenou strukturu, která sloužila pouze k uplatnění nadměrného odpočtu DPH. Podle něj byla celá operace ekonomicky neúčelná, což potvrdilo později i Odvolací finanční ředitelství. Sporné body viděl správce daně například v tom, že kupní smlouva byla uzavřena 4. června 2020, vlastnické právo přešlo na daňový subjekt 8. června 2020, ale nájemní smlouva mezi ním a společností zajišťující podnájem byla podepsána až 30. června 2020. Tato časová nesrovnalost podle správce daně vzbuzuje pochybnosti o skutečné podstatě obchodního modelu. Poukázal zároveň na ekonomickou neúčelnost modelu, protože společnost poskytující podnájem byla s daňovým subjektem personálně propojená a zisk společnosti z podnájmu byl minimální. Navíc se obsah nájemní a podnájemní smlouvy výrazně nelišil, což podle správce daně naznačuje, že zapojení další společnosti bylo zbytečné. Došel tedy k závěru, že obchodní model byl navržen tak,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

aby umožnil daňovému subjektu nárok na odpočet DPH při pořízení nemovitosti.

S tímto závěrem souhlasil později i městský soud, který zamítl následnou žalobu daňového subjektu. Klíčovým bodem byla podle něj analýza zneužití práva, přičemž soud shledal, že zapojení další společnosti nemělo žádné racionální ekonomické opodstatnění kromě dosažení daňového zvýhodnění. Soud také zdůraznil, že ačkoliv personální propojení mezi daňovým subjektem a další společností samo o sobě není důkazem zneužití, v tomto případě podtrhlo účelovost obchodního modelu.

Daňový subjekt se tomuto rozhodnutí bránil u Nejvyššího správního soudu. Podle něj správce daně pochybil mimo jiné proto, že měl povinnost seznámit daňový subjekt s doplněním hodnocení důkazů. Toto se podle něj nestalo, což vedlo k „překvapivému rozhodnutí“. Zároveň upozornil, že obchodní model měl hospodářský účel, například diverzifikaci rizika a snížení nákladů na správu nemovitosti. Poukázal, že příprava na transakce začala již v roce 2019, což svědčí o dlouhodobém obchodním plánu. Správce daně také odmítl navrhované důkazy, např. výslech realitního makléře, což mohlo podle daňového subjektu prokázat legitimitu obchodního modelu. Současně argumentoval, že podobné modely byly v minulosti schváleny daňovými orgány bez výhrad.

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí podrobně rozebral charakteristiku obchodních vztahů daňového subjektu i druhé zúčastněné společnosti, přičemž důkladně přihlédl k judikatuře Evropského soudního dvora i vlastním dřívějším rozhodnutím. Zdůraznil, že zneužití práva představuje výjimečný institut, jehož aplikace vyžaduje vysokou úroveň jistoty a důkazní břemeno leží především na daňových orgánech. Podle zásad vyplývajících z rozsudků ESD musí být splněny dvě základní podmínky pro závěr o zneužití práva. Jednak musí být zjištěno, že formální splnění zákonných podmínek transakcí neodpovídá skutečnému účelu právní úpravy, a dále musí být prokázáno, že hlavním nebo dominantním účelem transakce bylo získání daňového zvýhodnění. Jedním z hlavních bodů, které NSS ve věci posuzoval, byla otázka časové nesouslednosti smluv mezi jednotlivými subjekty. Daňové orgány z této nesouslednosti dovodily účelovost obchodního modelu, což NSS vyhodnotil jako neodůvodněný závěr. Připomenul, že skutečnost, že jednotlivé smlouvy byly podepisovány s určitým časovým zpožděním nebo že byly formálně upravovány dodatečně, nemusí nutně znamenat snahu o obcházení daňových předpisů.

NSS zároveň zdůraznil, že podnikatelé mají právo na volbu obchodního modelu, který nejlépe odpovídá jejich potřebám, pokud tento model není v rozporu se zákonem. Daňový subjekt v průběhu řízení konzistentně tvrdil, že časová nesouslednost vychází z personálního propojení obou společností a sporu mezi stranami. Tento argument NSS shledal věrohodným a poznamenal, že samotné personální propojení nemůže být automaticky považováno za důkaz zneužití práva. Soud zároveň zdůraznil zásadu smluvní volnosti, zakotvenou v občanském zákoníku. Smluvní strany mají právo upravit si své vztahy podle vlastních

moje .kdpcr.cz

potřeb a zájmů, pokud tím neporušují kogentní právní normy. V projednávané kauze nebylo prokázáno, že by smlouvy mezi daňovým subjektem a druhou společností obsahovaly ustanovení v rozporu se zákonem.

Navíc NSS připomněl, že i kdyby smlouvy působily nevýhodně nebo neobvykle, neznamená to automaticky zneužití práva. Soud zde citoval svůj dřívější rozsudek, v němž uvedl, že „ pouhá nevýhodnost nebo ekonomická iracionalita smluvního ujednání nemůže být důvodem k závěru o zneužití práva, pokud toto ujednání sleduje legitimní obchodní cíl “.

Klíčovým aspektem projednávané věci bylo podle soudu rozložení důkazního břemene. NSS připomněl, že primárně musí daňové orgány prokázat, že transakce byly uskutečněny s cílem zneužití práva, nikoliv za běžným obchodním účelem. Toto prokázání musí být postaveno na dostatečné míře pravděpodobnosti, která vyvrací běžnou ekonomickou logiku nebo dokazuje umělost transakcí.

Daňové orgány ve své argumentaci ale použily podle NSS selektivní důkazy a opomenuly materiály, které mohly svědčit ve prospěch daňového subjektu. Například výpovědi z předchozích řízení, které dokazovaly dlouhodobou praxi druhé společnosti v oblasti podnájmů, nebyly daňovými orgány vzaty v potaz. NSS toto opomenutí označil za procesní pochybení, které zpochybnilo závěry správních orgánů.

Soud se také podrobně zabýval otázkou ekonomické iracionality obchodního modelu. Daňové orgány argumentovaly, že daňový subjekt mohl spravovat nemovité věci přímo, bez prostřednictví další společnosti. NSS však uznal argumentaci daňového subjektu, že její obchodní model byl motivován personálními a provozními důvody, například absencí vlastních zaměstnanců. Obchodní model, který se může zdát iracionální z jednoho pohledu, může být v jiném kontextu logickým řešením. V tomto případě bylo racionální, že daňový subjekt delegoval správu nemovitostí na druhou společnost, která měla k této činnosti potřebné zdroje a zkušenosti.

NSS poukázal také na rozpory a nekonzistentnosti v odůvodnění rozhodnutí daňových orgánů. Na jedné straně přiznaly, že druhá společnost dlouhodobě vykonává správu nemovitostí, na druhé straně tuto skutečnost opomíjely při hodnocení obchodního modelu daňového subjektu. Soud označil za nepřijatelné, aby byly vybrané důkazy vykládány jednostranně a v neprospěch daňového subjektu, aniž by byl zohledněn celý kontext. NSS konstatoval, že přístup daňových orgánů byl selektivní, což vedlo k závěru, že daňové orgány neunesly důkazní břemeno.

NSS tak dospěl k závěru, že správce daně neprokázal, že by daňový subjekt zneužil právo. Naopak některé důkazy svědčily ve prospěch legitimity jeho obchodního modelu. Věc tak byla vrácena k dalšímu řízení.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 51/2024, dostupné na www.nssoud.cz

Nepřímé důkazy o vědomém zapojení do podvodu na DPH je třeba posuzovat komplexně

Daňový subjekt v roce 2014 a 2015 uplatnil nárok na odpočet DPH z přijatých plnění od společnosti, která dodávala kůže od zahraničních dodavatelů. Plnění byla uskutečněna v období září až listopad 2014 a březen 2015. Dodavatelská společnost byla klíčovým článkem obchodního řetězce, přičemž daňový subjekt později argumentoval, že byl nucen odebírat zboží od této společnosti kvůli nedostatku potřebného materiálu na trhu.

Finanční úřad a následně i Odvolací finanční ředitelství ale dospěly k závěru, že daňový subjekt nárokoval odpočet DPH z plnění, která byla zatížena podvodem na DPH. Konkrétně bylo namítáno, že v období září až listopad 2014 šlo o pořízení zboží z jiného členského státu, nikoli o tuzemská plnění, v březnu 2015 byla plnění tuzemská, ale zatížená podvodem na DPH, o němž žalobkyně měla a mohla vědět. Případ se dostal ke krajskému soudu, který nejprve rozhodl ve prospěch daňového subjektu s tím, že správce daně sice prokázal existenci podvodu na DPH, avšak nedostatečně doložil, že by o něm daňový subjekt věděl nebo vědět měl. Soud přihlédl k verzi daňového subjektu, podle níž dodavatelská společnost využila interních informací, vykoupila veškeré dostupné kůže a tím daňový subjekt donutila nakupovat za vyšší ceny. Soud shledal, že tato verze nebyla správcem daně vyvrácena. Nejvyšší správní soud následně potvrdil, že objektivní okolnosti předložené správcem daně nejsou dostatečné pro prokázání vědomosti daňového subjektu o podvodu na DPH.

Po vrácení celé věci správci daně byl rozsah dokazování rozšířen. Finanční správa získala nové podklady, například z trestního řízení, a provedla výslechy svědků. Nové důkazy ukázaly, že dodavatelská společnost odebírala kůže postupně na základě objed-

návek daňového subjektu. Daňový subjekt věděl o původu dodávek od zahraničních společností, což bylo doloženo e-mailovou komunikací. Zároveň souhlasil s nákupem za cenu výrazně vyšší než pořizovací cena, což podle správce daně naznačovalo vědomou účast na podvodu.

Navzdory těmto novým zjištěním však krajský soud opětovně zrušil rozhodnutí daňových orgánů, protože ani doplněné dokazování podle něj neprokázalo, že by se daňový subjekt účastnil na možném podvodu vědomě. Soud zdůraznil, že daňový subjekt za zboží platil až po jeho obdržení a kontrole, přičemž platby probíhaly na účet dodavatele, nikoli v hotovosti. Kromě toho skutečnost, že daňový subjekt neměl uzavřené písemné smlouvy s dodavatelskou společností nebo že tato společnost neměla webové stránky, byla hodnocena jako nedostatečná prokazující okolnost. Správce daně se tak obrátil na Nejvyšší správní soud, kde namítal, že krajský soud nebral v úvahu všechny nové důkazy. Zdůraznil například, že postupné objednávky kůží odporovaly tvrzení daňového subjektu o jednorázovém vykoupení trhu. Daňový subjekt také podle něj věděl o původu dodávek od původních zahraničních dodavatelů a také musel rozpoznat účelové zapojení dodavatelské společnosti vzhledem k výrazně navýšené ceně.

Nejvyšší správní soud nejprve připomněl, že v tomto konkrétním případě nebyl spor o existenci podvodu na DPH, protože tuto skutečnost již prokázaly předchozí rozsudky krajského soudu a Nejvyššího správního soudu. Hlavní otázkou tedy bylo, zda daňový subjekt měl povědomí o účasti na tomto podvodu. Nejvyšší správní soud se podrobně zabýval důkazním břemenem, které v tomto případě spočívalo na správci daně. Podle ustanovení daňového řádu je správce daně povinen prokázat objektivní skutkové okolnosti, které naznačují, že daňový subjekt mohl a měl vědět o podvodu na DPH. Tento důkazní proces zahrnuje shromažďování a hodnocení nepřímých důkazů, které se musí posuzovat komplexně, protože jejich důkazní síla spočívá v celkovém kontextu a propojení jednotlivých dílčích skutečností. V praxi to znamená, že jednotlivé okolnosti nesmí být posuzovány izolovaně, ale musí být zhodnoceny v jejich souhrnu. Například, co může být v jednom případě považováno za podezřelou obchodní praktiku, může být v jiném případě standardním postupem. Takovéto komplexní hodnocení důkazů je klíčové pro správné posouzení, zda daňový subjekt o podvodu měl vědět.

Krajský soud ve svém rozhodnutí rozdělil objektivní okolnosti do dvou skupin: na okolnosti, které byly předloženy v předchozím řízení, a na okolnosti nové, které byly doplněny po zrušení

předchozího rozsudku. Podle NSS však pochybil, protože oddělil původní a nové okolnosti a hodnotil je izolovaně. Nejvyšší správní soud upozornil, že objektivní okolnosti by měly být hodnoceny v jejich komplexnosti, nikoliv odděleně. Krajský soud pochybil také v tom, že v odůvodnění svého rozsudku zmínil nové důkazy, ale již je patřičně nehodnotil. Sice uvedl výčet svědeckých výpovědí a podkladů z trestního řízení, avšak jejich hodnocení bylo zcela nedostatečné.

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že v řízení byly zjištěny nové důkazy, které značně změnily výchozí skutkovou verzi daňového subjektu. Klíčovým důkazem byla analýza e-mailové komunikace mezi ním a dodavatelskou společností. Z této komunikace vyplynulo, že dodavatelská společnost opakovaně dostávala od daňového subjektu informace o objednávkách a požadavcích na množství zboží, což zpochybnilo tvrzení, že byl nucen k nákupu zboží pouze prostřednictvím dodavatelské společnosti. Tato analýza e-mailové komunikace, stejně jako další doplněné důkazy, ukázaly na nesrovnalosti ve verzi daňového subjektu a pod-

pořily závěr, že o podvodu vědět mohl a měl. Krajský soud však těmito důkazy neprováděl patřičné hodnocení, což vedlo k nesprávnému rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud tak uzavřel, že závěr krajského soudu o tom, že správce daně neprokázal vědomost žalobkyně o podvodu na DPH, je nesprávný. Správní orgány totiž prokázaly, že podvod na DPH skutečně probíhal, a to na základě konkrétních důkazů a okolností. V tomto ohledu je klíčové, že otázka, zda daňový subjekt věděl o podvodu, nebo zda vědět měl a mohl, je rozhodující pro jeho odpovědnost, nikoliv otázka výhody plynoucí z podvodu. Pokud daňový subjekt věděl nebo měl vědět o podvodném charakteru transakcí, je považován za účastníka podvodu, bez ohledu na to, zda z této účasti nějakým způsobem profitoval.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 74/2024, dostupné na www.nssoud.cz

V případě pochybností o znaleckém posudku je nezbytné, aby správní orgány umožnily

výslech znalce pro jejich vyjasnění

Daňový subjekt se specializací na výrobu různých přepravníků a přívěsů v roce 2013 uplatnil odčitatelnou položku na výzkum a vývoj ve výši necelých šesti milionů. Tyto náklady byly spojeny s projekty označenými „Konferenční vozidlo“ a „Prodejní stánek“. Společnost se rozhodla požádat o odpočet daně podle § 34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, přičemž její hlavní motivací bylo prokázat, že náklady spojené s těmito projekty splňují podmínky pro zařazení mezi výdaje na výzkum a vývoj.

Finanční úřad u něj později zahájil daňovou kontrolu zaměřenou mimo jiné na tento výzkum a vývoj a rozhodl se v rámci ní zhodnotit technické parametry předložených projektů. K tomu ustanovil znalecký ústav, konkrétně ČVUT, aby posoudil technické aspekty projektů na základě předložené dokumentace. Znalecký posudek, který byl vypracován, však dospěl k závěru, že předložená dokumentace byla nedostatečná k jednoznačnému posouzení všech aspektů novosti a technologických nejistot projektů. V posudku se uvádělo, že dokumentace byla buď neúplná, nebo obsahovala informace, které byly v rozporu s popisem projektů. Na základě tohoto posudku správce daně dospěl k závěru, že daňový subjekt neprokázal, že by výsledkem projektů byly nové poznatky a dovednosti pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků či postupů, jak vyžaduje zákon o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje. Správce daně tak odmítl uplatněnou odčitatelnou položku na výzkum a vývoj a doměřil daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob včetně penále. Proti tomuto rozhodnutí se daňový subjekt bránil žalobou. Krajský soud rozhodnutí správce daně zrušil a věc vrátil k dalšímu

řízení. Soud přitom vycházel z několika klíčových závěrů. Jedním z nich byl nedostatek v hodnocení dokumentace. Krajský soud se nedomníval, že by bylo nutné provádět složitý odborný výklad pro posouzení dokumentace, kterou daňový subjekt předložil. Podle soudu nebylo potřeba odborných znalostí pro posouzení, zda předložené důkazy byly pouze běžnou dokumentací výrobní činnosti, nebo zda se jednalo o dokumentaci, která by odpovídala výzkumu a vývoji. Krajský soud se postavil na stranu daňového subjektu také v otázce neprovedení výslechu znalce. Daňový subjekt totiž vyjádřil konkrétní námitky týkající se správnosti a úplnosti znaleckého posudku. Soud uvedl, že pokud daňový subjekt vznesl konkrétní výhrady, měl mít právo na to, aby byl schopen se s odborníkem konfrontovat, a to i výslechem.

Správce daně se však obrátil na Nejvyšší správní soud. V kasační stížnosti se odvolal na skutečnost, že v předchozím řízení nebyly dány důvody k tomu, aby byl výslech znalce proveden. Poukazoval na to, že znalecký posudek byl vyčerpávající a dostatečně podložený. Soudní rozhodnutí v tomto případě považoval za nesprávné a zmiňoval, že výslech znalce není v tomto konkrétním případě nezbytný. Zároveň připomněl, že výsledek kontroly se zakládal na dokumentech, které byly předloženy daňovým subjektem a které neprokázaly, že by se jednalo o projekty výzkumu a vývoje.

Nejvyšší správní soud ale rozhodl, že neprovedení výslechu znalce mohlo mít zásadní vliv na zákonnost rozhodnutí správce daně a že měl být daňový subjekt schopen se svými výtkami konfrontovat odborníka osobně. V tomto směru tak NSS rozhodnutí krajského soudu považoval za správné. Odvolával se přitom na svou judikaturu, která vychází z ustanovení § 95 odst. 4 daňového řádu. Tento paragraf zdůrazňuje potřebu výslechu znalce v případě, kdy je znalecký posudek zpochybněn konkrétními a kvalifikovanými námitkami, které mohou ovlivnit správnost nebo úplnost posudku. Soud konstatoval, že správce daně nemohl pouze spoléhat

na doplněný posudek, ale měl umožnit daňovému subjektu klást znalci otázky, jak to vyžaduje zákon. Tento postup by zajistil spravedlivý proces a neomezil by práva účastníka řízení.

Správce daně argumentoval, že postup byl v souladu se zákonem a že znalec mohl být kontaktován pouze písemně pro doplnění posudku. Nejvyšší správní soud však vycházel z předchozí judikatury, která ukazuje, že v případě pochybností o znaleckém posudku je nezbytné, aby správní orgány umožnily výslech znalce pro vyjasnění pochybností. Tento postup je podle soudu v souladu se zásadou bezprostřednosti, která vyžaduje, aby všechny důkazy byly prováděny v přítomnosti účastníků řízení.

Jelikož se ale krajský soud nezabýval tím, zda vytknutá vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než napadený rozsudek zrušit a vrátit věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v dalším řízení musí vyjasnit především otázku, zda daňové orgány správně vyhodnotily daňovým subjektem předloženou dokumentaci, tedy zda doložil potřebné důkazní prostředky týkající se prvku novosti a vyjasnění výzkumu a vývoje. Pokud totiž daňové řízení objektivně nedospělo do fáze, v níž by bylo nezbytné ustanovit znalce k posouzení odborných otázek, a tento byl přesto ustanoven, nelze považovat za vadu s vlivem na zákonnost vydaného rozhodnutí, že znalec nebyl vyslechnut, a daňový subjekt jej tedy nemohl konfrontovat se svými výtkami, respektive že se k nim znalec nemohl blíže vyjádřit a objasnit, jakým způsobem a proč dospěl ke svým závěrům a tyto podrobněji vysvětlit.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 216/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Podcast NADANĚ

Judikatura Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

Transferové ceny

zvýhodněná cena pro DP 1633 Kč běžná cena 1814 Kč

obsáhlý, komplexní a přehledný obraz o transferových cenách z pohledu OECD, EU, ČR i SR, nová kapitola o finančních transakcích

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e -Bulletin Komor y daňov ých poradců ČR 12/2024

zvýhodněná cena pro DP 998 Kč běžná cena 1099 Kč

Daně z příjmů s komentářem aktuální znění zákonů o daních z příjmů a o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů pro zdaňovací období roku 2024 s komentáři, odkazy na judikaturu, zejména NSS a ÚS, heslovitý seznam pojmů zákona

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vznik a možnosti skončení prac. poměru, pracovní doba a doba odpočinku, překážky v práci, odměňování, dovolená, daňové souvislosti, odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení

zvýhodněná cena pro DP 476 Kč běžná cena 529 Kč a p ojistného na sociální zabezpeč

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

Nečinnost v řízení před správními orgány terminologické vymezení nečinnosti správních orgánů, její formy, projevy a příčiny, analýza systému ochrany před nečinností zavedené v platné a účinné právní úpravě

zvýhodněná cena pro DP 486 Kč běžná cena 540 Kč

Obchodní korporace firemní procesy od založení a vzniku obchodní korporace přes období jejího životního cyklu až k jejímu případnému zrušení a likvidaci

zvýhodněná cena pro DP 365 Kč běžná cena 406 Kč

zvýhodněná cena pro DP 449 Kč běžná cena 499 Kč

Průvodce novým zákonem o účetnictví změny v české účetní legislativě: účinné na základě novely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, od 1. 1. 2024, a dále změny, které jsou obsaženy v návrhu nového zákona o účetnictví

o účetnic tví

Identifikkace skkutteččného o maj zvýhodněná cena pro DP 351 Kč běžná cena 390 Kč

kace skutečného majitele právnických osob a právních uspořádání orgány činnými v trestním řízení jednotlivé fáze trestního řízení, v nichž hraje odhalení skutečného majitele klíčovou roli –od finančních šetření v přípravném řízení až po konfiskaci výnosů z trestné činnosti v soudní fázi

Daňová politika v Evropské unii nové návrhy BEPS 2.0 – Pilíř I a II, zavedená minimální korporátní daň v EU, doplněno systémem, který přijaly USA, publikace se rovněž zabývá aktuálním návrhem na vytvoření společného rámce pro zdaňování korporací v EU (tzv. BEFIT) pro zdaňování v EU (tzv

zvýhodněná

.kdpcr

moje.kdpcr.cz

moje j .kkdp p crr.c c z

Daňový řád. Praktický komentář. 3. vydání aktuální legislativní a judikaturní vývoj daňového řádu podle stavu k 1. 5. 2024, komentář k jednotlivým institutům ve vzájemných souvislostech z pohledu aplikační praxe i aktuální judikatury

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Výzkumná a vývojová činnost poplatníka, která tvoří dílčí část řetězce výzkumného či vývojového procesu, musí sama o sobě splňovat zákonné podmínky pro daňový odpočet

Finanční správa na svých stránkách připomněla, že daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle zákona o daních z příjmů je obecně možné uplatnit u poplatníka, který v rámci své vnitropodnikové činnosti realizuje činnost výzkumu a vývoje. Jednou z povinných náležitostí projektové dokumentace je stanovení cíle výzkumné a vývojové činnosti.

Důležité je, že tento cíl musí být definován s ohledem na činnosti prováděné na úrovni konkrétního jednotlivého poplatníka, nikoliv jako cíl celého projektu, na kterém se tento poplatník dílčím způsobem podílí. Cíl tedy musí být stanoven v takovém rozsahu , v jakém je ho daný poplatník schopen sám dosáhnout a vyhodnotit.

Pokud je například poplatník součástí řetězce výzkumného či vývojového procesu, ve kterém je zapojeno více subjektů, musí poplatník uplatňující odpočet na podporu výzkumu a vývoje stanovit cíl své výzkumné a vývojové činnosti pouze v rozsahu té části projektu, kterou realizuje svým jménem a na svůj účet. Výzkumná a vývojová činnost daného poplatníka, která tvoří dílčí část celého řetězce výzkumného či vývojového procesu, musí podle správce daně sama o sobě splňovat zákonné podmínky pro daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje (musí samostatně naplňovat požadované znaky).

Finanční správa jako typickou uvedla oblast, kde je proces výzkumu a vývoje realizován více subjekty v závislosti na jeho jednotlivých fázích – výzkum a vývoj léčiv nebo veterinárních přípravků. Jeho standardní součástí je také klinické hodnocení léčivých přípravků jako závěrečná fáze výzkumu. Jedná se o systematické testování a hodnocení jednoho nebo několika léčivých přípravků s cílem ověřit účinnost a bezpečnost. e Bulletin Komory daňov ých poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Na základě poznatků z praxe Finanční správa upozorňuje, že finanční úřady zaznamenaly poměrně častý výskyt případů, které na úrovni konkrétního poplatníka nesplňují podmínky pro uplatnění daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Poplatníci s lékařskou praxí často provádějí klinické hodnocení již vyvinutého léčivého přípravku, kdy jejich činnost probíhá podle pře dem stanovené metodiky zadavatele, který léčebný přípravek vyvinul. Klinické hodnocení léčivého přípravku v takovém případě představuje službu, která je de facto rutinní činností. Tuto činnost tedy není možné podřadit pod definici výzkumu a vývoje. Poskytovatel takové služby proto není oprávněn k uplatňování daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Klinické hodnocení léčivého přípravku je velmi častým příkladem z praxe. Obdobně je nicméně podle Finanční správy nutné přistupovat k činnostem každého poplatníka, který je zapojen do řetězce výzkumného či vývojového procesu. Skutečnost, zda jsou poplatníci v tomto řetězci spojenými osobami, nebo se jedná o nezávislé osoby, je pro tyto účely, dle ní, irelevantní.

GFŘ a Univerzita Karlova navázaly spolupráci zaměřenou

na posílení odborné kooperace v oblasti analýzy

právnických osob

Uzavřely ji formou memoranda podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Toto memorandum podle Finanční správy stvrzuje dlouhodobý závazek Finanční správy ČR a Univerzity Karlovy ke společným aktivitám v oblasti daňových analýz a výzkumu. Spolupráce s odborníky z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd, konkrétně výzkumného centra CORPTAX a nového Centra veřejných financí, se v oblasti daně z příjmů právnických osob zaměří na odhad daňových mezer v rámci daňového systému, analýzu přesouvání zisků z České republiky do zahraničí, efektivní využití dat z mezinárodní výměny informací a vývoj rizikových modelů k identifikaci firem využívajících daňové ráje.

Memorandum definuje také klíčové oblasti spolupráce, které zahrnují nejen výzkum, ale také odbornou konzultační činnost a podporu při vzdělávacích akcích obou institucí. Zaměstnanci Finanční správy i akademičtí pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy budou mít podle Finanční správy možnost účastnit se společných odborných seminářů a workshopů, jejichž cílem je sdílení nejnovějších poznatků a postupů v oblasti daňových analýz.

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy má podle vyjádření vnést do spolupráce silné akademické zázemí a odborníky z Institutu ekonomických studií, konkrétně výzkumného centra CORPTAX a nového Centra veřejných financí. Výzkumný tým, složený z akademiků a odborníků z Finanční správy, se má věnovat analýzám založeným na datech z mezinárodní výměny informací a daňových přiznání. Memorandum bylo podepsáno na dobu určitou, a to do konce roku 2025 a jeho cílem je dosažení konkrétních výstupů, které mají mít přímý dopad na zlepšení daňového prostředí v České republice.

MFČR se vyjádřilo k povinnosti zahrnout do konsolidované účetní závěrky přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu u vybraných kategorií účetních

jednotek

Komora auditorů ČR se obrátila na Ministerstvo financí ČR se žádostí o vyjádření, zda je povinnou součástí konsolidované účetní závěrky pro vybrané kategorie účetních jednotek i přehled o peněžních tocích. V souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona o účetnictví účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Současně st anovuje, které účetní jednotky jsou povinny přehled o peněžních tocích sestavit. Ustanovení § 22 odst. 1 tohoto zákona dále uvádí, že ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky se použijí i pro konsolidovanou účetní závěrku. Nicméně KAČR poukázala na to, že vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v ustanovení § 64 odst. 1 uvádí, že součástí kons olidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Není zde tedy jednoznačně uvede na povinnost přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu do konsolidované účetní závěrky zahrnout.

V odpovědi Ministerstvo financí uvedlo, že v souladu s § 18 odst. 1 zákona je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Zákon dále stanoví, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, avšak povinnost sestavit tyto přehledy se netýká účetních jednotek uvedených v § 1a písm. b) až d) zákona. Tyto přehledy dále nejsou povinny sestavovat malé účetní jednotky a mikroúčetní jednotky. Povinnost sestavení přehledu o peněžních tocích a přehledu o vlastním kapitálu se tedy týká obchodních společností, které splňují kritéria pro střední a velké ú četní jednotky.

27 moje .kdpcr.cz

V souladu s § 22 odst. 1 se ustanovení zákona týkající se účetní závěrky použijí i pro konsolidovanou účetní závěrku, nestanoví -li zákon jinak. Jestliže tedy účetní závěrka střední nebo velké účetní jednotky, která je obchodní společností, zahrnuje přehled o p eněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pak podle MFČR pro konsolidovanou účetní závěrku střední nebo velké účetní jedno tky platí totéž. Ustanovení § 64 odst. 1, podle kterého „součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu,“ nelze vykládat rozporně se zákonem. Toto ustanovení je proto možné vykládat jen jako rekapitulující, resp. shrnující požadavky zákona, který v některých případech vyžaduje zahrnutí konsolidovaného přehledu o peněžních tocích a konsolidovaného přehledu o změnách vlastního kapitálu do konsolidované účetní závěrky a v některých ne. Z toho důvodu vyhláška v této souvislosti používá spojení „ součástí (…) může být “.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o DPH

MFČR připomnělo, že zákon přinese změny v režimu pro malé podniky, například možnost využít výjimku z plátcovství DPH i v dalších členských státech EU. Kromě implementace unijního práva má zavést řadu podstatných technických změn, které reagují na vývoj judikatury a poznatky z praxe. Jedním z hlavních témat novely je transpozice evropské směrnice týkající se režimu pro malé podniky. Malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které za kalendářní rok nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč, nebudou v ČR spadat do režimu plátců DPH. Totéž bude platit i pro české malé podniky, které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU.

Novela má přinést i změnu v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud se nebudou chtít stát plátci DPH od druhého dne po překročení obratu. Avšak v případ že obrat překročí částku 2 536 500 Kč (společná unijní částka 100 tis. eur), stanou se plátci DPH hned následující den.

Návrh také příkladně zpřesňuje podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšiřuje možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení.

Novela obsahuje i zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu, které je kompenzováno změnou zákona v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí tak, aby nedošlo k výpadku podpory pro osoby se zdravotním postižením. Na z ákladě přijatého pozměňovacího návrhu dochází k navýšení příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla o 85 000 Kč. Návrh novely zákona nyní čeká projednání Senátem. Novela zákona o DPH by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2025, s výjimkou některých ustanovení, která začnou platit od 1. července 2025 – část zákona upravující oblast stavebnictví a prodeje nemovitých věcí, 1. ledna 2026 – část zákona upravující zejména oblast vracení daně a od 1. ledna 2028 – část upravující dotaci k ceně.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz , www.kacr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

Pokrok v revizi Směrnice o zdanění energie: Kompromis mezi ekologickými cíli a národními prioritami

Maďarské předsednictví Rady Evropské unie pokročilo v jednáních o revizi Směrnice o zdanění energie (ETD), která je klíčovou součástí balíčku EU „Fit for 55“ zaměřeného na snížení emisí o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Nedávný pokrok na úrovni pracovních skupin v Radě zahrnuje ustanovení o nových energetických produktech a pružná přechodná období pro sektory orientující se na zemní plyn a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Tyto úpravy mají zajistit hladkou implementaci při zohlednění specifických výzev, kterým čelí jednotlivé členské státy. Jedním z nejspornějších témat je zdanění letectví a námořní dopravy, přičemž některé členské státy se staví proti povinným výjimkám. Předsednictví navrhlo zachovat současná ustanovení pro tyto sektory spolu s revizní doložkou v roce 2035, aby prolomilo patovou situaci a umožnilo pokrok v dalších částech směrnice. Přestože určité rozdíly přetrvávají, nedávný pokrok odráží kompromis mezi ekologickými ambicemi a národními prioritami, přičemž předsednictví vyzývá k flexibilitě s cílem zajistit konsenzus.

Revidovaná směrnice navrhuje jasnější pravidla pro nové technologie, jako jsou vodík a palivové články, a řeší nesrovnalosti způsobené zdaněním podle objemu. Harmonizuje daňové režimy napříč členskými státy, posiluje konzistenci se širší legislativou EU a usiluje o sladění zdanění energie s environmentálními výsledky, například přechodem na zdanění podle obsahu energie. Původní návrh Komise pochází z července 2021, přičemž výše zmiňovaná pravidla mají rovněž doplnit další iniciativy pramenící z balíčku EU z července 2021.

Zpráva generálního tajemníka OECD: Pokrok v globální daňové politice a minimálním zdanění

Zpráva generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro G20, zveřejněná před summitem lídrů pod předsednictvím Brazílie, shrnuje klíčový vývoj v oblasti mezinárodní daňové politiky a zdůrazňuje pokrok v rámci dvoupilířového řešení daňových výzev digitální ekonomiky. Mezi hlavní body je zahrnuta implementace pravidla o zdanění na zdroji (STTR) a pravidel pro globální ochranu proti erozi základu daně (GloBE) v rámci pilíře dva, které mají za cíl dosáhnout globálního minimálního zdanění a snížit daňovou konkurenci. Zpráva rozpracovává probíhající implementaci minimálních standardů BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), včetně výměny informací o daňových rozhodnutích a zpráv podle jednotlivých zemí, spolu s pokrokem při řešení nežádoucích daňových praktik a posilováním opatření proti zneužívání daňových smluv. Ústředním tématem zprávy, která zkoumá roli zdanění při snižování rozdílů a výzvy spojené s osobami s vysokým čistým jměním (HNWI), zůstávají daně a nerovnost. Zpráva rovněž zdůrazňuje mezinárodní spolupráci v boji proti daňovým únikům prostřednictvím pokroku v automatické výměně informací o finančních účtech a zavedení rámců, jako je rámec pro hlášení o kryptoměnách (CARF). Nechybí ani zmínka o iniciativách na budování kapacit, jako je program Tax Inspectors Without Borders (TIWB), dále o specializo vaných workshopech a e-learningových zdrojích, které demonstrují závazek OECD podporovat jurisdikce při přijímání a využívání mezinárodních standardů.

Zpráva OECD Consumption Tax Trends 2024: Vývoj spotřebních daní a přizpůsobení

DPH digitální ekonomice

OECD zveřejnila zprávu Consumption Tax Trends 2024, která nabízí podrobnou analýzu DPH/GST a spotřebních daní v zemích OECD, přičemž zdůrazňuje klíčové trendy a vývoj. Zpráva uvádí, že spotřební daně tvořily v roce 2022 9,9 % HDP, což je stabilní podíl oproti předchozím letům, i když jejich podíl na celkových daňových příjmech mírně poklesl na 29,6 %. Tento pokles je převážně důsledkem snížení daní na specifické zboží a služby. Podle OECD klesl poměr spotřebních daní k HDP mezi lety 2020 a 2022 ve 12 z 38 zemí OECD, zvýšil se ve 22 zemích, zatímco 4 země nezaznamenaly žádnou změnu. Spotřební daně tvoří více než 40 % celkových daňových příjmů v 5 zemích OECD (Chile, Kolumbie, Maďarsko, Lotyšsko a Turecko) a méně než 20 % v 3 zemích OECD (Japonsko, Švýcarsko a Spojené státy).

Zpráva rovněž poukazuje na příležitosti a výzvy spojené s digitalizací, environmentálními cíli a globálním obchodem, přičemž poukazuje na to, jak digitální nástroje zlepšily dodržování daňových předpisů a přispěly k prevenci podvodů.

29 moje .kdpcr.cz

JAN MOLÍN:

Česko se může těšit na moderní účetní legislativu obsahující aktuální pojetí účetního výkaznictví ve světě

Rozhovor

Nový zákon o účetnictví nabral proti původním předpokladům nejspíš až dvouletý skluz. Účinnosti pravděpodobně nabyde od roku 2027. Člen Prezidia Komory daňových poradců a také vysokoškolský pedagog Jan Molín však soudí, že zpoždění několika málo let je u kodexu, jehož platnost se odhaduje na dekády, zanedbatelné. Novou úpravu vnímá pozitivně, protože sblíží tuzemský přístup k účetnictví s mezinárodními standardy. Zároveň ale zdůrazňuje, že nový zákon přinese úplně nové pojetí v řadě oblastí a jejich správné uchopení nebude pro leckoho snadné. „Dovolím si říci, že bude trvat řádově roky, než si všichni navnímají adekvátní působnost nové úpravy,“ říká. Proto je podle něj třeba začít se na novou legislativu připravovat včas. I to byl důvod pro konferenci Nový zákon o účetnictví z první ruky, kterou v listopadu pořádala Komora daňových poradců ČR a Svaz účetních ČR. Jan Molín se ujal role jednoho z moderátorů.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Nový zákon o účetnictví měl podle původních předpokladů platit už od ledna příštího roku. Teď se hovoří o účinnosti nejdříve od roku 2026, spíše až od roku 2027. Co zapříčinilo tak dlouhý posun?

Je třeba si uvědomit, že rekodifikace účetních předpisů v České republice je poměrně rozsáhlým projektem. Relativně dlouhou dobu zabrala diskuze v odborných kruzích týkající se zejména věcného řešení jednotlivých oblastí. Následně se věcné řešení promítalo do návrhů legislativního textu, který byl připravován na Ministerstvu financí. Po jeho zveřejnění přišla celá řada připomínek z různých připomínkových míst – vypořádání těchto připomínek zabralo také nějaký čas. Návrhem zákona se zabývala Legislativní rada vlády, jejíž podněty byly do textu promítány. Zkrátka, jednotlivých kroků bylo, je a ještě bude opravdu hodně. Samostatnou kapitolou je poté příprava jak doprovodné legislativy, zejména v související daňové oblasti, tak prováděcí legislativy, tedy vyhlášek. Je pravda, že řada z nás očekávala možná rychlejší vývoj, nicméně zpoždění několika málo let je u kodexu, jehož platnost a účinnost se odhaduje na několik desítek let, zanedbatelné. Vnímejme, že až bude vše dotaženo do pozitivního konce, budeme mít opravdu moderní účetní legislativu obsahující aktuální pojetí účetního výkaznictví ve světě, což je nepochybně dobrá zpráva.

K původnímu návrhu přišlo bezmála tisíc připomínek. Podařilo se je vypořádat a panuje na současné podobě normy konsenzus?

Toto je spíše otázka na kolegy z Ministerstva financí, nicméně podle mého názoru byly všechny relevantní připomínky k návrhu zákona o účetnictví vypořádány a výsledný text je refl ektuje. Domnívám se také, že z odborného pohledu panuje – až na drobné výjimky – nad aktuálním návrhem zákona o účetnictví konsenzuální shoda. Vývojem však ještě prochází návrh doprovodné legislativy, a to zejména návrh novely zákona o daních z příjmů. Z připomínkového řízení, které se konalo v průběhu letošního června, vzešla řada podnětů, které se v současné době zapracovávají.

Návrh ještě definitivně neprošel ani Legislativní radou vlády, natož Poslaneckou sněmovnou. Odborníci upozorňují, že v legislativním procesu může ještě nastat řada změn. Proč z vašeho pohledu dávalo smysl pořádat konferenci o poměrně nehotové věci?

Legislativní rada vlády se již návrhem zabývala. Je pravda, že projednávání přerušila, pravděpodobně tedy dojde k novému projednání, následně bude návrh zákona schvalovat vláda a bude pokračovat standardní legislativní proces. Rozhodnutí pořádat konferenci jsme učinili zejména ze dvou důvodů. Jednak jsme v době zahájení příprav konference možná s větší nadějí vyhlíželi, že již budeme blíže legislativnímu procesu. Tím druhým důvodem je ale zcela zásadní věc. Nový zákon o účetnictví přinese úplně nové pojetí v řadě oblastí a jejich správné uchopení nebude pro

Vidím příležitost pro to, abychom se pro naše klienty stali ještě bližšími partnery i v oblasti účetnictví – abychom jim pomohli s implementací nové právní úpravy.

leckoho snadným úkolem. Dovolím si říci, že bude trvat řádově roky, než všichni navnímají adekvátní působnost nové úpravy. Proto je třeba začít se na novou legislativu připravovat opravdu včas.

Co naznačila konference o tom, jak je norma vnímána odbornou veřejností?

Myslím, že odborná veřejnost projekt přípravy nové účetní legislativy sleduje a je přirozeně lačná po konkrétním účetním řešení jednotlivých oblastí, účetních metodách, respektive postupech. Toto vše však vyplyne až z finálního textu prováděcích vyhlášek k novému zákonu o účetnictví. Zásadní bude také související úprava zejména v zákoně o daních z příjmů, což je v tuto chvíli ne zcela vyjasněné.

Shodují se v pohledu na chystanou novou úpravu daňaři a účtaři, jejichž profesní organizace konferenci spolupořádaly?

Domnívám se, že v zásadním pohledu se nelišíme. Je to mimo jiné proto, že podrobné diskuze ohledně nové účetní legislativy probíhají na jednáních Národní účetní rady, ve které jsou sdruženi zástupci všech relevantních profesí společně se zástupci akademické obce. V naší Komoře vnímám určitou nejistotu, jak bude vypadat finální návrh doprovodné legislativy. Měli bychom dostat prostor se k němu vyjádřit a připomínkovat jej.

Na úvod zazněla téměř dvouhodinová přednáška zástupce Ministerstva financí. Co považujete za nejpodstatnější z jejího obsahu?

V přednášce zazněla celá řada zajímavých věcí. Jedním z podstatných bodů je, že aktuální návrh zákona o účetnictví stále počítá s tím, že u kapitálových transakcí bez tržní podstaty by neby-

lo možné přeceňovat aktiva na reálnou hodnotu. Toto je podle mého názoru správné řešení. Do jisté míry se ale namísto toho naopak nově počítá s možností přeceňovat některá stálá hmotná aktiva na reálnou hodnotu tak, jak to známe z prostředí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), konkrétně z IAS 16. V přednášce také zaznělo potvrzení již dříve prezentovaných novinek nové účetní legislativy: posun regulace od účtování k účetnímu výkaznictví a s tím související „upozadění“ pravidel pro vedení účetnictví, explicitní vymezení koncepčního rámce včetně definice prvků účetních výkazů, nové pojetí leasingů, příklon k IFRS i v jiných oblastech a podobně.

Vy sám jste moderoval dvě panelové diskuze o klíčových tématech zákona o účetnictví. Na přetřes při nich přišla celá řada bodů. Jaké z nich se staly nejzajímavějšími náměty debaty?

Velmi zajímavým tématem je koncepční rámec účetního výkaznictví a jeho praktický dopad. Hovořili jsme současně o oceňovacích základnách, naznačili nové pojetí účetních výkazů, vykazování aktiv na leasing či vykazování podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví.

Můžete podobně nastínit, co přinesla diskuze o aplikaci mezinárodních účetních standardů a jejich daňových dopadech?

Použití mezinárodních účetních standardů bude v novém zákoně rozšířeno na další účetní jednotky, bude rozlišováno povinné a dobrovolné použití, přičemž do povinného použití budou nově spadat všechny účetní jednotky, které jsou nyní v rozsahu vyhlášky č. 501/2002 Sb. a č. 502/2002 Sb., tedy banky, investiční a podílové fondy, investiční společnosti, pojišťovny. Dobrovolně budou moci IFRS nově aplikovat účetní jednotky, jejichž daň z příjmů spravuje Specializovaný finanční úřad, a dále všechny účetní jednotky, které v předcházejícím účetním období IFRS používaly. Nebude tedy nutné, pominou-li definované důvody pro použití IFRS, přecházet do režimu českých účetních předpisů. Tomu odpovídá a je nutná adekvátní úprava daňových předpisů, kdy základ daně bude nově vycházet z výsledku hospodaření dle IFRS, přičemž současným záměrem je i eliminovat rozdíly mezi účetním a daňovým pojetím. Pěkným příkladem je zrušení daňových odpisů pro tyto účetní jednotky. Jinými slovy daňovým nákladem by u „IFRS poplatníků“ měly být účetní odpisy majetku – postup obdobný tomu, který známe v současnosti například u nehmotných aktiv.

Principiálně zajímavou je určitě otázka oceňování v účetnictví. Co má v této oblasti přinést nový zákon a jak to hodnotili účastníci panelu?

Kromě již uvedených bodů je to zejména zavedení konceptu současné hodnoty pro oceňování dlouhodobých pohledávek a dluhů včetně rezerv, který bude povinný pro střední a velké účet-

ní jednotky, přičemž mikro- a malé účetní jednotky jej budou moci využívat, rozhodnou-li se tak. Počítá se také s tím, že pořizovací cena (nově pořizovací výdaj) stálého aktiva bude obsahovat i (odhad) výdaje na jeho likvidaci, který bude současně uznán jako dlouhodobá rezerva. Zajímavý je také koncept naběhlé hodnoty aktiva nebo dluhu. Pro praxi to budou v řadě ohledů zcela nové oceňovací základny, s jejichž určováním budou spojeny nové metodické postupy.

Probíral se ale i obecněji koncepční rámec zákona. Doznal v rámci dosavadního projednávání nějakých podstatných změn?

Koncepční rámec je spíše tou stabilnější částí návrhu zákona, i když zde došlo k nějakým dílčím změnám. Nicméně stále se počítá s vymezením cíle účetního výkaznictví, s formulací kvalitativních požadavků na účetní informace, s vymezením prvků účetní závěrky jako například aktivum, dluh, vlastní kapitál, náklad nebo výnos atp. Oproti předcházejícím verzím byla doplněna úprava výnosů a nákladů vyloučených (trvale nebo přechodně) z výsledku hospodaření, protože výnosy a náklady budou definovány šířeji, než jak je vnímáme nyní, tedy jako položky determinující výsledek hospodaření.

Jak nový zákon o účetnictví změní práci daňových poradců?

Zásadně se podle mého názoru práce daňových poradců nezmění – stále budeme vycházet z účetních informací a výstupů, které nám klient předloží. Vidím zde ale příležitost pro to, abychom se pro naše klienty stali ještě bližšími partnery i v oblasti účetnictví –zkrátka abychom jim pomohli s implementací nové právní úpravy. Ta totiž bude v řadě případů spojena s tvorbou účetních úsudků, dále se správnou aplikací účetních metod a postupů. Pro naše klienty můžeme být oporou i v obhajobě správného účetního řešení, mimo jiné i proto, že to bude, samozřejmě až na výjimky, přenášeno do oblasti daní. Ze všech uvedených důvodů bychom se měli na novou účetní legislativu začít připravovat. Třeba i tím, že nahlédneme do pravidel IFRS, anebo – z praktického pohledu – tím, že se v co největší míře budeme ještě za účinnosti stávající legislativy snažit zavádět řešení, která jsou obsažena v interpretacích Národní účetní rady. Přechod na novou legislativu pak bude mnohem snazší.

Jan Molín

Je daňový poradce, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a zkušební komisař. Působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde je zástupcem vedoucího katedry finančního účetnictví a auditingu. Zastává také pozici předsedy Etické komise Komory certifikovaných účetních a místopředsedy Metodické rady Svazu účetních. Praxi vykonává ve společnosti Ademia Consulting. Zabývá se účetnictvím a daněmi podnikatelských subjektů.

Bude náš sladký život dražší?

Kdo by si alespoň občas nedopřál sladkou odměnu, a to zejména nyní v čase adventu a nadcházejících vánočních svátků? V této souvislosti se v posledních letech stále častěji mluví o tzv. „daních z hříchu“, které mají za cíl nejen zvýšit příjmy státního rozpočtu, ale také zlepšit zdraví společnosti. Na to, zda se nám cukrovinky a slazené nápoje v dohledné době prodraží, se s námi pojďte podívat v tomto článku.

Zuzana Tregnerová

Manažer, daňový poradce, č. o. 4151, EKP Advisory, s.r.o.

MSilvie Doležalová

Asistent daňového poradce

inistr zdravotnictví Vlastimil Válek prosazuje zavedení nové spotřební daně ze slazených nealkoholických nápojů již nějakou dobu. Původně s návrhem přišla Národní ekonomická rada vlády (NERV) v druhé polovině roku 2023. Pro zavedení

se také vyjádřili někteří politici ze STAN, TOP 09 a Pirátů. Proti zavedení se zatím stavěli KDU-ČSL a ODS, kdy je jejich hlavním argumentem obava z vysokých administrativních nákladů. Podrobnější analýzu zavedení a dopadů daně vypracovala společnost PAQ Research v rámci studie ze série Czech Tax Papers. Podle této studie je Česká republika v rámci EU třetí zemí s nejvyšším podílem dospělých lidí s nadváhou – téměř 60 % dospělé populace trpí nadváhou. Náklady spojené s obezitou a nadváhou se odhadují kolem 12 000 Kč na obyvatele. Dle údajů z USA vychází, že 24 % konzumovaného cukru pochází právě ze slazených nápojů, které jsou hlavním zdrojem cukru v našem jídelníčku. Ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová se zavedením daně ze slazených nápojů nesouhlasí. Argumentuje tím, že cukr se nenachází pouze v těchto nápojích, a daň označuje za diskriminační1. Dle jí poskytnutých dat tvoří příjem cukru u dospělé populace v ČR pouze 14 %. Nealkoholické nápoje tedy nemohou být hlavním zdrojem příjmu cukru. Spotřeba cukru obsaženého v cukrovinkách se na celkové spotřebě cukru podílí 21,6 %. I Jakub Komárek, jeden z autorů analýzy PAQ, připouští, že je třeba se bavit i o jiných potravinách s vyšším obsahem cukru než jen o slazených nápojích, které by měly být zdaněny. Také současná prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová prohlásila, že zavedení speciální daně na slazené nápoje je nesmyslné

1 Uvedla to v debatě Pro a proti Karolíny Koubové, celý rozhovor si můžete poslechnout na: iRozhlas

a k ničemu nebude2 . Odpůrci této daně staví svoji argumentaci i na tom, že pokud je účelem změna stravovacích návyků populace včetně dětí, mělo by být investováno spíše do edukace, prevence a motivace ke zdravému životnímu stylu.

Situace v okolních zemích

Ať se již přikloníme na tu nebo onu stranu, je pravda, že ve světě existuje přes 50 zemí, které zavedly daň z cukru, resp. daň ze slazených nápojů. V některých státech následně došlo k poklesu prodeje těchto nápojů. Je však pravda, že nikde nedošlo ke snížení obezity. Například Norsko nebo Dánsko, kde bylo zdanění cukru zavedeno a poté zrušeno, mohou být důkazem nesmyslnosti této daně. Dánsko ke zrušení uvedlo, že daň zrušilo, protože neplnila svůj účel.

Mezi státy, kde bychom naopak mohli daň považovat za účinnou ve smyslu snížení spotřeby slazených nápojů, lze jmenovat např. Maďarsko a Polsko. V Maďarsku byla tato daň zavedena v roce 2011 jako čtyřprocentní daň na potraviny a nápoje s vysokým obsahem cukru. V roce 2016 daň údajně vedla ke snížení spotřeby energetických nápojů až o 22 % a 19 % lidí snížilo příjem sladkých nealkoholických nápojů. Na druhou stranu z údajů, kterými disponuje Svaz výrobců nealkoholických nápojů, vyplývá, že v Maďarsku v období mezi roky 2014 a 2019 vzrostla míra nadváhy o 4,4 %.

A jak to vypadá u našich sousedů?

V sousedním Polsku byla zavedena daň z cukru na nealkoholické a energetické nápoje v lednu 2021. Daň se skládá z fixní komponenty 0,5 PLN pro nápoje, které obsahují 50 g cukru na litr či méně, anebo pro nápoje, které obsahují alespoň jedno umělé sladidlo (v jakékoli výši), variabilní komponenty ve výši 0,05 PLN za každých 10 gramů nad 50 g/litr a případné další komponenty, pokud nápoj obsahuje kofein či taurin. Maximální výše daně byla pro rok 2021 1,2 PLN/l. Studie PAQ k tomu uvádí, že 62 % nápojů změnilo své složení ve prospěch spotřebitelů. Toto počínání

2 Zveřejněno na: FOODNET informačním systému Potravinářské komory ČR

3 Odhad zahrnuje pokles výběru DPH kvůli snížení spotřeby i odhadované náklady na výběr daně.

lze obecně považovat za pozitivní v souvislosti s ovlivněním zdraví společnosti. Jedním z posledních, kdo tuto daň zavedl, bylo Slovensko, které odsouhlasilo zavedení daně ze slazených nápojů letos v září. Nová daň se od příštího roku bude vztahovat hlavně na slazené balené vody, ochucené sycené nápoje, ledové čaje, džusy, nealkoholické pivo a víno, stejně jako na hotové nápoje, do nichž byl přidán cukr nebo jiné sladidlo. Návrh počítá i se zdaněním sirupů a práškových nápojů. V následujícím roce stát předpokládá příjmy z této daně v hodnotě zhruba 80 mil. eur.

Existuje u nás nějaký konkrétnější návrh?

Dá se říci, že ano, a vychází z námi již zmiňované studie PAQ. Parametry daně ze slazených nápojů doporučuje nastavit takto: 3,4 Kč pro nápoje s obsahem cukru nad 50 g/l + a 0,35 Kč za každých dalších 10 g cukru na litr. Běžná limonáda, která obsahuje 80 g/l, by tak byla zdaněná částkou 4,45 Kč.

Exkurz do historie této daně v Čechách

Pro mnohé z nás může být překvapením, že zavedení daně z cukru by u nás rozhodně nebylo novinkou. Daň z cukru se u nás poprvé objevila již za doby rakousko-uherské monarchie. Do zákonné legislativy se dostala už v 19. století a po šedesáti letech v roce 1948 byla zrušená.

Shrnutí

Jak je vidět, zavedení této daně by u nás nebylo novinkou. Je evidentní, že má jak své skalní příznivce, tak odpůrce. Její zavedení je tedy otázkou. Je však pravděpodobné, že pokud dojde k zavedení této daně, bude se týkat převážně slazených nápojů a za cukr na vánoční cukroví bychom si připlácet nemuseli. Závěrem nicméně zmiňme ještě jeden zajímavý údaj, a to, že pokud by tato daň byla zavedena, slibuje si od ní vláda (mimo snížení spotřeby nezdravých nápojů) příjem do státního rozpočtu ve výši cca 2,7 mld. Kč3

Komory daňových po

Finanční dopady zvýšení minimální mzdy

Minimální měsíční mzda se pro rok 2025 zvyšuje z 18 900 Kč na 20 800 Kč. Zvýšení minimální mzdy je příznivou zprávou pro zaměstnance pracující za minimální mzdu a nepříznivou zprávou pro zaměstnavatele nabízející práci za minimální mzdu. Jak se změní čistá mzda zaměstnance? O kolik stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele?

Minimální mzda je stanovena v hrubém, tedy před zdaněním. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu tedy zpravidla obdrží na účet nižší částku než 20 800 Kč, protože je mu z minimální mzdy odvedena daň z příjmu sociální a zdravotní pojištění. „Výjimkou je situace, že zaměstnanec pracující za minimální mzdu čerpá daňové zvýhodnění na dvě a více dětí, v takovém případě je díky daňovému bonusu čistá mzda vyšší než hrubá mzda,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Růst čisté mzdy na účet

Zaměstnanci pracující za minimální mzdu si meziročně nepolepší o 1 900 Kč, ale o 1 395 Kč. Z hrubé mzdy totiž odvádí i zaměstnanci pracující za minimální mzdu sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. Sazba zdravotního pojištění je 4,5 %, sociálního pojištění 7,1 % a daně z příjmů 15 % z hrubé mzdy. „Při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka činila v roce 2024 čistá mzda při práci za minimální mzdu 16 442 Kč, v roce 2025 to bude 17 837 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Čistá mzda může být vyšší než hrubá mzda

Zaměstnanci pracující za minimální mzdu mohou mít dokonce čistou mzdu na účet vyšší, než činí stanovená minimální mzda, pokud čerpají daňové zvýhodnění alespoň na dvě děti. V takových případech se čerpá daňový bonus, který je vyšší než vypo-

čtené povinné pojistné. Daňové zvýhodnění na děti může čerpat vždy pouze jeden z rodičů, na první dítě činí 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a další dítě 2 320 Kč. „Zaměstnanec s hrubou minimální mzdou 20 800 Kč, který má nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti, obdrží na účet částku 20 964 Kč,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.

Minimální mzdové náklady téměř 28 tisíc korun

Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zvýšení minimální hrubé mzdy o 1 900 Kč pro zaměstnavatele znamená růst mzdových nákladů o 2 542 Kč, protože zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance zdravotní pojištění (9 %) a sociální pojištění (24,8 %). „Minimální mzdové náklady tak budou v roce 2025 ve výši 27 831 Kč, což je o 10,1 % více než v roce 2024,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.

Vyšší vedlejší náklady pro zaměstnavatele

Zvýšení minimální mzdy znamená pro zaměstnavatele i růst vedlejších mzdových nákladů, jako je např. náhrada za dovolenou nebo náhrada za nemoc. Každé zvýšení minimální mzdy současně vytváří tlak na růst ostatních mezd. „Vyšší mzdové náklady tak budou muset zaměstnavatelé zohlednit ve svých kalkulacích,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. Ostatní

Nová úprava daně z nemovitostí – dobrý sluha a zlý

pán? Jak pro koho

Od roku 2025 se oblast daně z nemovitých věcí dočká na první pohled nenápadné změny, přijaté v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Obce již nebudou moci stanovit vyšší koeficienty daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti obecně závaznými vyhláškami, ale musejí tak činit opatřeními obecné povahy. Ty musí pro následující zdaňovací období přijmout vždy do konce června předchozího roku.

Martin Tůma

Advokát, advokátní kancelář endors

Praktickým důsledkem této změny je, že v obcích, které dosud uplatňovaly vyšší koeficienty pro konkrétně určené nemovitosti (například pro konkrétní průmyslový areál v obci) vyhláškou a nestihly do konce června 2024 přijmout opatření obecné povahy, nebude daň z nemovitých věcí vůči této nemovitosti navýšena. Pro některé obce tak může jít o významný výpadek příjmu, pro vlastníky nemovitostí naopak o citelnou úlevu.

Na úvod je vhodné zmínit, že zvýšení (a případně taktéž snížení) daně z nemovitých věcí mohou jednotlivé obce provádět v rozmezí koeficientů 0,5 až 5,0. Tímto koefi cientem se pak násobí základ daně z nemovitých věcí počítaný podle druhu nemovitosti, jeho rozlohy a zastavěné části jeho rozlohy a případně dal-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

ších parametrů. Zjednodušeně řečeno, obec může koeficientem výši daně z nemovitých věcí výrazně ovlivnit.

Například u menší haly o rozloze 3 500 m2 s okolními pozemky o rozloze 14 000 m2 , kde může základní roční daň z nemovitých věcí činit přibližně 320 000 Kč, může obec koeficientem 5 daň navýšit o 1 280 000 Kč ročně na celkových 1 600 000 Kč ročně.

Snížený koeficient pro výpočet daně z nemovitých věcí se v rámci podpory bydlení v obci může týkat například bytů a rodinných domů, kdežto zvýšení koeficientu zpravidla zasáhne průmyslové a jiné obdobné pozemky a nemovitosti, a to i z důvodu jejich zvýšeného dopadu na život v obci, tedy například s odůvodněním zvýšených emisí, jako je hluk, zápach a jiné.

Zvýšení koeficientu dosud bylo možné jen vyhláškami obcí, a to jak pro celé území obce, tak pro její části, pro určitou skupinu nemovitých věcí (jako jsou právě například průmyslové budovy) nebo i pro jednotlivé nemovité věci. Nyní však bude možné pro jednotlivé nemovité věci stanovit odlišný koeficient pouze prostřednictvím opatření obecné povahy.

V době zvýšeného tlaku na nákladovou stránku průmyslové produkce tak může naopak jít alespoň o dočasnou úlevu pro podniky, na které zvýšení daně dosud dopadalo, pokud obec nestihla včas přijmout opatření podle nové úpravy. Pro zdaňovací období roku 2025 totiž musely obce zaslat již vydané opatření obecné povahy Finanční správě do 30. 6. 2024, což zřejmě mnoho obcí nestihlo.

Změna však poplatníkům daně z nemovitých věcí může ulevit nejen pro následující zdaňovací období, ale i do budoucna. Dosavadní postup stanovení zvýšení koeficientu pro jednotlivé nemovitosti totiž byl pro obce jednodušší a poplatník se přijetí takové vyhlášky mohl bránit pouze omezeně.

Naopak proces přijetí opatření obecné povahy je pro obec náročnější. Obec musí návrh opatření nejprve na 15 dnů vyvěsit na úřední desce obce. Zákon pak nabízí možnost obrany rovnou v rámci procesu přijímání tohoto opatření, a to především formou námitek ve lhůtě 30 dnů a formou připomínek. Obec pak musí o námitkách rozhodnout, zohlednit je při určování výše koefi cientu a v samotném opatření obecné povahy vysvětlit, proč námitkám nebylo vyhověno. Nově tak lze ovlivnit již samotný proces přijímání opatření, kterým by byl koeficient zvýšen, a to například v situacích, kdy by obec jednala rozdílně vůči nemovitostem s obdobnými negativními dopady na okolí.

Námitky pak mohou představovat tlak na obec ke zvážení, zda je zvýšení daně pro konkrétní nemovitost skutečně důvodné a obhajitelné, což může vést obec k přehodnocení navýšení koefi cientu.

Pokud ale obec i tak prosadí znění opatření obecné povahy zvyšující koeficient daně z nemovitých věcí bez toho, aniž by dostatečně či správně odůvodnila, proč nepřihlédla k námitkám vlastníka nemovitosti, lze opatření napadat v roční lhůtě i u soudu, který musí do 90 dnů rozhodnout, zda se opatření ruší, či po-

moje .kdpcr.cz

Nově lze ovlivnit již samotný proces přijímání opatření, kterým by byl koefcient zvýšen, a to například v situacích, kdy by obec jednala rozdílně vůči nemovitostem s obdobnými negativními dopady na okolí. Námitky pak mohou představovat tlak na obec ke zvážení, zda je zvýšení daně pro konkrétní nemovitost skutečně důvodné a obhajitelné.

nechává v platnosti. Lze se tak bránit i již vydaným opatřením. Otázkou pak je, zda bude možné po delším čase napadat i dříve vydaná opatření, která by se v mezidobí stala neaktuálními – například z důvodu, že dotčený podnik přijme opatření, která významně sníží negativní externality, kterými obec zvýšení koeficientu odůvodňovala.

Je proto i na obcích, zda tuto příležitost využijí k dialogu s vlastníky nemovitostí a provozovateli podniků a motivují je tak ke snižování dopadu provozů na okolí. V konečném důsledku by tedy mohlo jít i o nástroj kultivace stávajících provozů. Vlastníkům především průmyslových hal a areálů a obdobných podnikatelských nemovitostí lze doporučit hlavně sledovat úřední desky obcí, kde se nemovitost nachází, a do procesu přijímání opatření se aktivně zapojit.

Zdanění ostatních příjmů

dle § 10 ZDP v roce 2024

Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění dle § 10 ZDP včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob. V návaznosti na blížící se termín zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 se podíváme blíže na daňové řešení těchto příjmů včetně uvedení řady příkladů. Nebudeme se však zabývat změnami v § 10 odst. 4 a odst. 9 účinnými od 1. 1. 2025, které ovlivní až daňové řešení roku 2025.

OIvan Macháček

Daňový poradce, č. o. 787

statními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pro příjmy zdaňované dle § 10 ZDP platí tato specifika:

dílčí základ daně dle § 10 ZDP se nezapočítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění;

dílčí základ daně dle § 10 ZDP se vyloučí pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a odst. 1 ZDP; Příjmy zdaňované dle § 10 ZDP se dříve nezahrnovaly do limitu pro účely uplatnění solidárního zvýšení daně (účinnost solidárního zvýšení daně skončila 31. 12. 2020), ale s účinností od 1. 1. 2021 se již zahrnují do celkového základu daně pro účely uplatnění druhé sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 23 % (§ 16 ZDP).

Jednotlivé druhy ostatních příjmů

V § 10 odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. je pod písmeny a) až q) uveden následující výčet jednotlivých druhů příjmů, které spadají mezi ostatní příjmy:

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

písm. a) – příjmy z příležitostných činností (jde o nahodilý příjem, tato činnost nesmí být vykonávána soustavně – např. příjem za sousedskou výpomoc při různých opravách a pracích, příjem za výpomoc v sadu souseda apod.), příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí [nespadá sem příležitostný nájem nemovitých věcí, který je zdaňován vždy dle § 9 nebo § 7 odst. 2 písm. b) ZDP], příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem [dle § 10 odst. 4 ZDP lze uplatnit k těmto příjmům paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP], a příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem; písm. b) – příjmy z úplatného převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci, pokud nejsou tyto příjmy osvobozeny od daně dle § 4 ZDP [u úplatného převodu nemovitých věcí jde o § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP, u úplatného převodu cenných papírů jde o § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) ZDP]. Za věc (a to hmotnou a movitou) se pro účely daně z příjmů považuje dle § 21b odst. 1 ZDP i živé zvíře, část lidského těla a ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje; písm. c) – příjmy z převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti, které nejsou představovány cenným papírem, nebo z převodu družstevního podílu;

písm. d) – příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému; písm. e) – přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky;

písm. f) – podíl člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku (bod 1), nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu (bod 2); písm. g) – vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; písm. h) – výhry z:

1. loterie a tomboly, 2. kursové sázky a totalizátorové hry, 3. technické hry, 4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry, 5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a 6. jiných hazardních her (jedná se o hazardní hry specifikované v zákonu č. 186/2016 Sb.);

písm. ch) – výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže;

moje .kdpcr.cz

Dílčí základ daně

dle § 10 ZDP se nezapočítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění a rovněž se vyloučí pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení záloh na daň z příjmů podle

§ 38a odst. 1 ZDP.

písm. i) – příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast ; písm. j) – příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev); písm. k) – příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem;

písm. l) – příjem z výměnku (vymezení výměnku nalezneme v § 2707 až § 2715 ObčZ). Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout; písm. m) – příjem obmyšleného ze svěřenského fondu; písm. n) – bezúplatný příjem; jedná se o příjmy, které nejsou příjmy dle § 6 až § 9 ZDP, přičemž ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZDP stanoví řadu osvobození těchto příjmů od daně, a rovněž v § 4a nalezneme výčet osvobození bezúplatných příjmů fyzických osob (např. osvobození příjmů z nabytí dědictví nebo odkazu);

písm. o) – příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu; v případě, kdy obchodní společnost rezervní fond vytvořený ze zisku po zdaně-

ní rozpustí mezi členy, pak se u člena obchodní společnosti (fyzické osoby) jedná o zdanitelný příjem dle § 10 ZDP, který je však zdaněn srážkovou daní podle § 36 odst. 2 písm. h) ZDP. písm. p) – příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně (toto písmeno směřuje například na situace podle § 15 odst. 4 a § 15b odst. 5 ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb., kdy při nesplnění stanovených podmínek se postupuje podle § 10 ZDP). Tento typ příjmu je důsledkem dodatečného zdanění dříve poskytnutých daňových výhod, u kterých následně došlo ke ztrátě možnosti jejich využití, jedná se tedy o vznik nového příjmu.

Zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, obsahuje novelu ZDP, která vymezuje v § 15a ZDP tzv. „Produkt spoření na stáří “, kterým se pro účely daní z příjmů rozumí:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, d) soukromé životní pojištění, e) dlouhodobý investiční produkt.

Při porušení podmínek pro uplatnění daňové podpory se v § 15b odst. 5 písm. a) ZDP stanoví, že navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí vznik příjmu podle § 10 ZDP ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt.

V bodu 1 přechodných ustanovení novely ZDP obsažené v zákonu č. 462/2023 Sb. se uvádí: Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. písm. q) – ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p). Písmeno q) představuje v rámci ostatních příjmů „sběrný“ druh příjmu pro ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, které nelze zařadit pod žádný z jednotlivých druhů příjmu uvedených v písm. a) až p). Do příjmů zařazených pod písmeno q) patří například veškerá zrušená osvobození v § 4 a § 4a ZDP zákonem č. 349/2023 Sb. [příjmy plynoucí z cen z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování a cen ze sportovní soutěže dle zrušeného § 4 odst. 1 písm. f), příspěvky poskytované podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření dle zrušeného § 4 odst. 1 písm. t), nepeněžní plnění nebo sociální výpomoc poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým dle zrušeného § 4 odst. písm. k) bod 4, bezúplatné plnění poskytované fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb dle zrušeného § 4a písm. o)]. Jedná se přitom o jednotlivý druh příjmů. Příjmem podle písm. q) je také kurzový zisk při směně pe-

něz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kurzového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují [zrušené osvobození tohoto příjmu obsažené v § 4 odst. 1 písm. ze) ZDP].

Stanovení základu daně u příjmů zdaňovaných dle §10 ZDP

Z ustanovení § 10 odst. 4 ZDP vyplývá, že pro příjmy zdaňované podle § 10 ZDP je dílčím základem daně vždy příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené pouze na jeho dosažení. To znamená, že nelze uplatnit výdaje na zajištění a udržení příjmu, jako jsou např. odpisy hmotného majetku, rezervy na opravy hmotného majetku apod. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příslušný příjem, k tomuto rozdílu se nepřihlíží – nelze tedy uplatnit ztrátu z prodeje, jako je tomu v případě zdanění příjmů podle § 7, a rovněž tak nelze kompenzovat ztrátu z jednoho druhu příjmu se ziskem z druhého druhu příjmu V rámci jednotlivého druhu příjmu však lze kompenzovat zisk dosažený z jednoho druhu příjmu se ztrátou dosaženou z druhého druhu příjmu.

Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je dle znění § 10 odst. 4 ZDP částka 1 000 Kč na jedno včelstvo.

Pokud plynou ostatní příjmy vymezené v § 10 odst. 1 ZDP manželům ze společného jmění manželů, pak v tomto případě se příjmy zdaňují u jednoho z manželů; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů. Pokud však plynou manželům příjmy z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, pak se tyto příjmy zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se nepřihlíží k době uvedené v § 4 ZDP vztahující se k majetku nebo právu zahrnutému v obchodním majetku.

Uplatnění výdajů u jednotlivých druhů příjmů dle § 10 odst. 5 ZDP

U příjmů podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí. Jde-li o odpisovaný hmotný majetek, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu, je výda-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

jem zůstatková cena podle § 29 odst. 2 ZDP. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. Přitom se nepřihlíží při stanovení výdajů k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil.

U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.

Výdaje, které převyšují příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b), c), f) a g) ZDP v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí, na budoucí prodej nemovité věci nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit.

U příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) body 2 až 6 ZDP je výdajem pouze vklad do hazardní hry. U příjmů podle § 10 odst. 1 písm. q) ZDP je výdajem také kurzová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kurzové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.

Uplatnění zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm.

i) ZDP

V § 36 odst. 2 písm. i) ZDP se uvádí, že zvláštní sazba daně ve výši 15 % pro FO – daňové rezidenty ČR –se použije z příjmů plynoucích fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch) ZDP] a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly [§ 10 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP]. Pokud je vyplacena výhra v hotovosti, zdaní plátce – pořadatel soutěže výhru sazbou 15 % a odešle daň finančnímu úřadu a výherci je vyplacena výhra ve výši po jejím zdanění. Pokud jde o výhru v nepeněžité formě (např. výhrou je nějaký výrobek či zboží, nebo poskytnutá služba), je třeba rovněž stejným postupem odvést daň 15 % ze základu daně, kterým je hodnota věcné ceny. V případě, že plátce takto vypočtenou daň neodvede, popřípadě daň odvede v nesprávné výši, postupuje se podle § 38s ZDP.

V § 10 odst. 8 ZDP se uvádí, že příjmy podle § 10 odst. 1 písm. f), g), h) bodu 1, ch) a o) ZDP s výjimkou příjmů z podílu na likvi-

Ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které nepodléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou

od daně z příjmů osvobozeny, pokud jejich úhrn v rámci

jednotlivého druhu příjmu nepřesáhne za kalendářní rok

50 000 Kč.

dačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7 ZDP. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 ZDP, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7 ZDP. V bodu 8 přechodných ustanovení novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. se uvádí: Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (od 1. 1. 2024).

Osvobození ostatních příjmů od daně dle § 10 odst. 3 ZDP

V ustanovení § 10 odstavec 3 ZDP nalezneme pod písmeny a) až c) výčet osvobození ostatních příjmů od daně z příjmů fyzických osob, které nejsou obsaženy v § 4 a § 4a ZDP. Jedná se o následující příjmy:

41 moje .kdpcr.cz

písm a) – ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a ZDP, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč. V důvodové zprávě k novele ZDP, obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb., se k výše uvedenému uvádí: Z důvodu zjednodušení právní úpravy daní z příjmů a snížení nadbytečné administrativní zátěže poplatníků daně z příjmů fyzických osob, jakož i administrativní zátěže správců daně, zavádí se obecný limit pro osvobození ostatních příjmů od daně z příjmů. Tento obecný limit se uplatní pouze pro ostatní příjmy, které nejsou osvobozeny na základě jiného ustanovení zákona o daních z příjmů. Z tohoto důvodu se podle tohoto obecného limitu nebudou posuzovat tyto příjmy: příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a f) bodu 2 ZDP, které jsou osvobozeny za podmínek upravených v ustanovení § 4 ZDP, příjmy podle § 10 odst. 1 písm. h) bodů 2 až 6, m) a n) ZDP, které jsou osvobozeny za podmínek stanovených v ustanovení § 10 odst. 3 písm. b) a c) ZDP, příjmy podle § 10 odst. 1 písm. p) ZDP, jedná se o příjmy, které vznikly v důsledku uplatnění nezdanitelné části základu daně a následného nesplnění podmínek pro uplatnění nezdanitelné části daně.

Pro osvobození příjmů, které jsou ostatními příjmy podle § 10 ZDP a které v rámci zákona o daních z příjmů nemají stanoveny zvláštní podmínky pro jejich osvobození, a tudíž budou moci být osvobozeny na základě § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, je stanoven limit 50 000 Kč, jehož výše vychází z výše příjmů rozhodné pro vznik povinnosti podávat daňové přiznání podle § 38g odst. 1 ZDP. Tyto ostatní příjmy lze dělit na dvě skupiny z hlediska toho, jak u nich bude limit 50 000 Kč posuzován:

Ostatní příjmy, které nepodléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou od daně z příjmů osvobozeny, pokud jejich úhrn v rámci jednotlivého druhu příjmu nepřesáhne za kalendářní rok 50 000 Kč. U těchto ostatních příjmů je tedy rozhodující, zda součet těchto příjmů spadajících do jednoho druhu příjmu nepřesáhl stanovený limit; V případě ostatních příjmů, které podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně [tj. příjmy podle § 10 odst. 1 písm. f) bod 1, písm. g), písm. h) bod 1, písm. ch), písm. k) a písm. o)], se limit pro osvobození (50 000 Kč) neposuzuje úhrnně za jednotlivý druh příjmu, ale za každý příjem samostatně.

písm. b) – výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 , pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč.

K písmenu b) se v důvodové zprávě k novele ZDP uvádí: V písmenu b) [jde o § 10 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP ve znění do 31. 12. 2023] se v návaznosti na zavedení obecného limitu pro osvobození ostatních příjmů v § 10 odst. 3 písm. a) ZDP navrhuje vypustit bod 1, který stanoví limit pro osvobození příjmů v podobě výhry z loterie a tomboly (v ZDP ve znění do 31. 12. 2023 činila výše osvobození výhry z loterie a tomboly 1 milion Kč). V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi bude osvobození těchto příjmů nově posuzováno podle nižšího obecného limitu pro osvobození upraveného ustanovením § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, který je 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že příjem v podobě výhry z loterie nebo tomboly podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně [§ 36 odst. 2 písm. i) ZDP], bude se limit 50 000 Kč posuzovat z hlediska každé výhry z těchto hazardních her zvlášť, a nikoliv v úhrnu za jednotlivý druh příjmu.

Ve smyslu přechodných ustanovení k novele ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. bude podle nové právní úpravy posuzován příjem v podobě výhry z loterie nebo tomboly, který poplatníkovi vznikne ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to bez ohledu na zdaňovací období. Rozhodným okamžikem je přitom okamžik vzniku příjmu, a nikoliv okamžik získání výhry, tj. nová limitace se bude aplikovat na výhry plynoucí poplatníkovi od 1. 1. 2024. V případě výher z ostatních hazardních her, tj. z hazardních her s výjimkou výher z loterií a tomboly, které jsou samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, není navrženo žádné speciál ní přechodné ustanovení, a tudíž se uplatní tento obecný režim. Okamžikem rozhodným pro použití nové právní úpravy je i v těchto případech okamžik vzniku příjmu, a nikoliv okamžik získání výhry.

V písmenu c) jsou stanoveny případy osvobození bezúplatných příjmů, které patří ke zdanění dle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Od daně z příjmů fyzických osob jsou podle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP osvobozeny bezúplatné příjmy s vazbou na poskytovatele příjmů, a to:

1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Pro správné uplatnění osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů dle výše uvedeného bodu 1 musíme vždy správně posoudit rodinné vztahy. Z pokynu D-59 k § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP s vazbou na znění ObčZ vyplývá, že osvobození bezúplatných příjmů se vztahuje na:

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

všechny osoby v linii přímé (§ 772 odst. 1 ObčZ) – jde o osoby pocházející jedna od druhé, např. prarodiče, rodiče a děti; osoby v linii vedlejší (§ 772 odst. 2 ObčZ) – jde o osoby, které mají společného předka, ale přitom nepochází jedna od druhé, např. vlastní sourozenci (bratři, sestry), strýc, teta, synovec nebo neteř; vybrané sešvagřené osoby – v § 774 ObčZ se uvádí, že vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuzným druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká; ostatní zákonem vymezené osoby v § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP, tj. manžel, manžel dítěte, manžel rodiče. Osvobození bezúplatných příjmů se například nevztahuje na manžela vnučky, nevlastního vnuka, pratetu apod.

2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou;

Podle znění § 21e bod 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely daně z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. V pokynu D-59 se k § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP uvádí, že v případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.

3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2;

4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2;

5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč (do konce roku 2023 se jedná o částku 15 000 Kč).

Souhrnný přehled jednotlivých druhů příjmů osvobozených dle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP do úhrnné výše 50 000 Kč

Písmeno v rámci § 10 odstavec 1

Limit 50 000 Kč v úhrnu za zdaňovací období –uplatnění obecného základu daně

Limit 50 000 Kč u každého příjmu samostatně – uplatnění srážkové daně

písm. a)ANO písm. d)ANO písm. e)ANO písm. f) bod 1ANO písm. g)ANO písm. h) bod 1ANO písm. ch)ANO písm. i)ANO písm. j)ANO písm. k)ANO písm. l)ANO písm. o)ANO písm. q)ANO

Příklad 1

Občan prodal koncem roku 2024 garáž za 240 000 Kč, kterou zakoupil v roce 2020 za 150 000 Kč. V roce 2022 provedl opravu střechy garáže – k dispozici má občan doklad na částku 28 000 Kč. V kupní smlouvě jsou stanoveny následující platební podmínky:

v roce 2024 kupující uhradí částku

140 000 Kč

v roce 2025 kupující uhradí zbývající částku

100 000 Kč

Při prodeji garáže není dodržen časový test pro osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Proto příjem podléhá zdanění podle § 10 ZDP. Celkové výdaje, které může poplatník uplatnit v souvislosti s prodejem garáže, činí:

150 000 Kč + 28 000 Kč = 178 000 Kč

Výpočet dílčího základu daně podle § 10 v jednotlivých zdaňovacích obdobích bude následující:

ObdobíPříjemVýdaj

Dílčí základ daně § 10

2024140 000 Kč140 000 Kč0 Kč

2025100 000 Kč38 000 Kč62 000 Kč

Příklad 2

Občan má příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Z vlastní zahrádky získá za rok 2024 příjmy z prodeje přebytků ovoce ve výši 32 500 Kč. Dále obdrží částku 9 000 Kč za pronájem svého osobního automobilu známému za účelem jeho dovolené s rodinou v cizině.

Příjem z prodeje přebytků ze zahrady je příjmem ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, a včetně příjmu za příležitostný nájem movitých věcí jsou oba příjmy zdaňovány dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Úhrn těchto příjmů činí 41 500 Kč, a proto tento příjem je od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobozen. Poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a nemusí za příslušné zdaňovací období podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Příklad 3

Zaměstnanec vlastní zahrádku a rovněž má 15 včelstev. Za kalendářní rok 2024 získá příjem z prodeje ovoce pěstovaného na zahrádce 34 000 Kč a dále příjem ve výši 25 000 Kč z prodeje medu. Dále v roce 2024 získá příjem ve výši 40 000 Kč ze zděděných autorských práv. Celkový příjem spadající ke zdanění jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP činí u poplatníka 89 000 Kč za rok 2024.

Příjem z chovu včel se pro účely daně z příjmů počítá ve výši 15 včelstev x 1 000 Kč = 15 000 Kč, a to bez ohledu na skutečný příjem dosažený z prodeje medu. Celkový příjem fyzické osoby zahrnutý ke zdanění v rámci § 10 odst. 1 písm. a) ZDP činí 34 000 Kč + 15 000 Kč = 49 000 Kč a je dle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP od daně z příjmů osvobozen, protože výše zdanitelného příjmu u tohoto druhu příjmu nepřesáhla 50 000 Kč. Příjem ze zděděných autorských práv je jednotlivým druhem příjmu spadajícím pod § 10 odst. 1 písm. d) ZDP, a protože nedosáhl výše 50 000 Kč, je rovněž tento příjem osvobozen dle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP od daně z příjmů. Pokud zaměstnanec učinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Příklad 4

Za zdaňovací období 2024 získal poplatník s příjmy ze závislé činnosti příjem ve výši 35 000 Kč z prodeje ovoce pěstovaného na zahrádce a dále příjem ve výši 12 000 Kč z prodeje medu, přičemž má 20 včelstev. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Příjem z chovu včel se pro účely daně z příjmů počítá ve výši 20 včelstev x 1 000 Kč = 20 000 Kč, a to bez ohledu na skutečný příjem dosažený z prodeje medu. Celkový příjem zahrnutý ke zdanění v rámci § 10 odst. 1 písm. a) ZDP tak činí 35 000 Kč + 20 000 Kč = 55 000 Kč. Poplatník nemůže požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a musí podat daňové přiznání, ve kterém kromě příjmů dle § 6 ZDP na základě potvrzení zaměstnavatele uvede i dílčí základ daně dle § 10 ZDP. K dosaženým příjmům 55 000 Kč může uplatnit skutečné výdaje (pouze do výše příjmů) nebo paušální výdaje dle § 10 odst. 4 ZDP ve výši 80% z těchto příjmů.

Příklad 5

Babička darovala své vnučce starý domek, ve kterém bydlela po smrti svého manžela sama, a odešla do domova pro seniory. Vnučka bude v domě bydlet se svým přítelem a bude ho používat pro osobní potřebu.

V daném případě jde u vnučky o bezúplatný příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, který je dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP osvobozen od daně z příjmů. Jedná se o bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé.

Příklad 6

Podnikatel vyřadil z obchodního majetku osobní automobil a daroval ho svému zletilému synovi. Automobil bude sloužit výlučně pro jeho soukromé účely.

V daném případě jde u obdarovaného syna o bezúplatný příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, který je dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP osvobozen od daně z příjmů. Jedná se o bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

Příklad 7

Podnikatel ukončil své podnikání a veškerý hmotný majetek související s tímto podnikáním (osobní automobil a příslušné nástroje) daroval svému synovi, který využije získaný majetek ke svému živnostenskému podnikání.

Vzhledem k tomu, že jde o hmotný majetek darovaný za účelem synova podnikání, není tento bezúplatný příjem osvobozen od daně z příjmů, ale je předmětem daně z příjmů. Pokud syn vede v rámci svého podnikání daňovou evidenci, pak bezúplatně získaný nepeněžní příjem ocení dle § 3 odst. 3 písm. a) ZDP podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a uvede tuto výši v rámci daňové evidence jako příjem podle § 7 ZDP. Daňovým výdajem pak budou příslušné odpisy předmětného hmotného majetku.

Příklad 8

Přítel žije se svou přítelkyní již dva roky ve společně hospodařící domácnosti. Dotyčný před 10 lety obdržel darem od své babičky chatu v Polabí. Rozhodl se v současné době tento objekt darovat své přítelkyni.

U obdarované přítelkyně se jedná o bezúplatný příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, který je dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP osvobozen od daně z příjmů.

Příklad 9

Poplatník obdrží v roce 2024 dva dary ve výši 20 000 Kč a 32 000 Kč od téhož dárce, přičemž nelze aplikovat osvobození bezúplatného příjmu od daně dle § 10 odst. 3 písm. c) body 1 a 2 ZDP.

Ve smyslu znění § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 ZDP je nutno sečíst oba dary od téhož poplatníka, a protože jejich úhrnná výše převyšuje za zdaňovací období částku 50 000 Kč, bude zdaňovaným příjmem dle § 10 celková výše darů 52 000 Kč. Pokud by se v daném případě jednalo o dary od dvou osob, z nichž osoba A by darovala částku 20 000 Kč a osoba B

částku 32 000 Kč, pak by se jednalo o dary od více poplatníků, přičemž dar od každého poplatníka by byl osvobozen od daně z příjmů ve smyslu znění § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 ZDP.

moje .kdpcr.cz

Daně z příjmů

Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příslušný příjem, k tomuto rozdílu se nepřihlíží.

V rámci jednotlivého druhu příjmu však lze kompenzovat zisk dosažený z jednoho druhu příjmu se ztrátou dosaženou z druhého druhu příjmu.

Příklad 10

Občan uzavřel v roce 2016 smlouvu na kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití 60 let a hradil vždy na kalendářní rok výši pojistného 24 000 Kč. Věku 60 let dovrší občan v roce 2026. V závěru roku 2024 se občan dohodnul s pojišťovnou na změně pojistných podmínek, na základě kterých bude moci vybírat kapitálovou hodnotu pojištění, a peněžní prostředky vybere v lednu 2025.

Ve smyslu § 15 odst. 6 ZDP (ve znění účinném do 31. 12. 2023) počínaje zdaňovacím obdobím roku 2024 ztrácí poplatník možnost uplatnit si odpočet od základu daně z příjmů ve výši 24 000 Kč. V roce 2024 však zůstávají stále uplatněné odpočty od základu daně za období 2016 až 2023 beze změny. Protože poplatník vybere peněžní prostředky v rámci provedené změny smlouvy až v roce 2025, pak musí poplatník v roce 2025 zdanit v rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP v daňovém přiznání odpočty od základu daně uplatněné v letech 2016 až 2023, tedy částku 12 000 Kč uplatněnou jako odpočet za rok 2016 a částku 7 x 24 000 Kč = 168 000 Kč uplatněnou jako odpočet od základu daně za roky 2017 až 2023. Jedná se o příjem dle §10 odst. 1 písm. p) ZDP.

Jaká jsou daňová pravidla pro vysoké příjmy v roce 2025?

Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí v nadcházejícím roce lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Naopak ale mohou ušetřit na dani z příjmu díky posunutí výše průměrné mzdy. 23% sazbě daně totiž budou podléhat příjmy až nad daňový základ 1 676 052 korun.

VČesku jsou sazby daně z příjmu 15 % a 23 %, přičemž první daňový interval se v závislosti na výši průměrné mzdy meziročně posunuje. Lidé s vysokými příjmy tak ušetří na dani z příjmu. „Za rok 2024 podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmu daňový základ nad 1 582 812 Kč a za rok 2025 to bude nad 1 676 052 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. V praxi to dle ní znamená, že daňoví poplatníci s vysokými příjmy nad první daňové pásmo ušetří příští rok na dani z příjmu přibližně sedm a půl tisíce korun, což je osm procent z posunutého prvního daňového pásma.

Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. Neplatí tedy, že vyšší daňová sazba platí pouze pro aktivní příjmy jako tomu bylo v minulosti, kdy zdanění pasivních příjmů bylo velmi příznivé. Od roku 2021 jsou dvě daňové sazby, které platí pro všechny zdanitelné příjmy, což je rozdíl oproti situaci v roce 2020 a v předcházejících letech, kdy 7% solidární dani podléhaly pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání.

Od roku 2008 je pro výpočet sociálního pojištění zaveden maximální vyměřovací základ. Z částky nad strop se již sociální pojiš-

tění neplatí. Pro rok 2025 se maximální vyměřovací základ zvyšuje, neboť je legislativou stanoven na 48násobku průměrné mzdy. Z částky nad strop neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel za zaměstnance. Vzhledem k tomu, že sociální pojištění se platí pouze z příjmů ze zaměstnání a podnikání, tak zvýšení maximálního vyměřovacího základu nemá vliv na zdanění pasivních příjmů.

Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Pro rok 2025 činí maximální vyměřovací základ 2 234 736 Kč, pro rok 2024 činil 2 110 416 Kč. „Například podnikatelé s hrubým ziskem nad 4 100 000 Kč zaplatí meziročně na sociálním pojištění o 36 301 Kč více, přičemž povinné sociální pojištění nelze nijak snížit o slevy, jak je tomu u daně z příjmu,“ upřesňuje Gabriela Ivanco. Pro výpočet zdravotního pojištění je stanovena jedna sazba a není zaveden žádný maximální vyměřovací základ. Při stejně vysokém příjmu za rok 2024 jako za rok 2025 tak nedojde k žádné změně při výpočtu zdravotního pojištění pro OSVČ ani zaměstnance. „Při nadstandardním zisku nad deset milionů korun ročně tak dokonce OSVČ zaplatí více na zdravotním pojištění než na sociálním pojištění,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Novinky z oblasti české a evropské regulace

ﬁ nančních institucí

Projděte si další ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se například pravidlům pro usnadnění přístupu k finančním informacím a informacím o udržitelnosti v rámci Evropského jednotného přístupového místa nebo pokynům pro pojišťovny, které poprvé použijí IFRS (Mezinárodní standard účetního výkaznictví) 17 ve svých účetních závěrkách za rok 2023.

Ondřej Havlíček Schönherr

EVROPSKÁ UNIE

Regulace napříč odvětvími

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

29/10: ESAs – Pravidla pro usnadnění přístupu k finančním informacím a informacím o udržitelnosti v rámci Evropského jednotného přístupového místa (ESAP) – Evropské orgány dohledu zveřejnily svou závěrečnou zprávu o návrhu implementačních technických standardů (ITS) pro Evropské jednotné přístupové místo (ESAP), které je vyvíjeno jako centralizovaný systém pro zjednodušení a standardizaci přístupu ke kritickým informacím o financích a udržitelnosti v celé EU. Zpráva uvádí klíčové požadavky na sběrné (shromažďovací) orgány, subjekty určené ke shromažďování a předkládání údajů do ESAP. Mezi tyto subjekty patří tzv. Officially Appointed Mechanisms (OAMs), úřady a agentury EU a vnitrostátní orgány. V rámci nových ITS jsou shromažďujícím subjektům poskytnuty konkrétní pokyny týkající se lhůt, formátů a metadat nezbytných pro předkládání údajů, které zpracovávají. Jsou povinny zajistit, aby informace předkládané vykazujícími subjekty – například společnostmi a finančními institucemi – byly ověřovány prostřednictvím zvláštních kontrol přesnosti a souladu. Kromě úloh shromažďujících subjektů vymezují ITS základní funkce samotného ESAP. Patří mezi ně kategorizace údajů podle odvětví a velikosti organizace, zavedení jednotného identifikačního systému pro vykazující subjekty a specifikace typů finančních informací a informací o udržitelnosti, které by měl ESAP obsahovat. Významným prvkem je vývoj veřejného rozhraní pro programování aplikací (API), které umožní uživatelům údajů, včetně investorů, výzkumných pracovníků a dalších zúčastněných stran, efektivně získávat a využívat informace. Pro organizace, kterých se tato pravidla týkají, požadavky ESAP znamenají, že budou mu-

set předkládat své finanční údaje a údaje o udržitelnosti ve strukturovaném a konzistentním formátu. Tyto subjekty budou muset rovněž splnit validační kontroly a specifikace metadat, aby zajistily, že jejich údaje splňují standardy kvality ESAP. Uživatelům ESAP slibuje zjednodušený, jednotný zdroj komplexních informací o finanční výkonnosti, metrikách udržitelnosti a údajích o souladu s předpisy, což zefektivní a zprůhlední regulační a výzkumné procesy. 23/10: EBA – První návrh technického balíčku pro rámec pro podávání zpráv (verze 4.0) – EBA zveřejnila návrh technického balíčku pro svůj nový rámec pro podávání zpráv verze 4.0 (podle FAQ bude konečná verze tohoto balíčku zveřejněna v prosinci 2024). Cílem balíčku je pomoci fi nančním subjektům přizpůsobit se změnám v požadavcích na údaje a aktualizovanému modelu datových bodů (DPM) 2.0. Zahrnuje specifikace, jako jsou validační pravidla, DPM a taxonomie XBRL, které se budou vztahovat na klíčové vykazovací povinnosti, včetně těch pro tokeny vázané na aktiva (ART), elektronické peněžní tokeny (EMT) a vykazování v oblasti dohledu sladěné s nedávnými aktualizacemi bankovního balíčku EU (CRR III a CRD VI). Pro subjekty, kterých se tyto změny týkají, včetně emitentů tokenů a investičních podniků třídy 2, znamená nový rámec přizpůsobení se aktualizované struktuře vykazování a využívání stávajících formátů DPM 1.0 i nových formátů DPM 2.0 během přechodu. EBA rovněž aktualizovala své DPM Query Tool, aby odrážel návrh vydání, a poskytl tak subjektům prostředky pro lepší pochopení změn. Kromě toho bude prosincovou konečnou verzi doprovázet soubor Q&As, který bude zahrnovat návrhy evropských orgánů dohledu v návaznosti na nedávnou zpětnou vazbu EK v rámci nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA).

11/10: ESMA – nové Q&A – ESMA zveřejnila nové Q&As v následujících oblastech:

(AIFMD):

Krystalizace poplatků za výkonnost v případě vytvoření nového SKIPCP/podfondu/třídy akcií v průběhu účetního roku (966) Pokyny ESMA k výkonnostním poplatkům v SKIPCP a některých typech alternativních investičních fondů (1033)

(MiCA):

Postavení subjektů poskytujících služby kryptoaktiv v rámci režimu „grandfathering “ (2295) (MiFID II) – Sekundární trhy: velikost lotů a limity pozic (2304)

Kapitálové trhy

22/10: EBA – Postup pro klasifikaci tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů jako významných a přenos pravomocí v oblasti dohledu mezi EBA a příslušnými orgány – EBA zveřejnila rozhodnutí, kterým se stano-

ví postupy pro posuzování významnosti tokenů vázaných na aktiva (ART) a elektronických peněžních tokenů (EMT) a řízení odpovědnosti za dohled nad významnými tokeny (s-ART a s-EMT). Dle MiCA je orgán EBA odpovědný za provádění těchto posouzení významnosti, což může vést k přesunu pravomocí v oblasti dohledu z vnitrostátních orgánů na orgán EBA. Rovněž pověřuje vytvořením kolegií dohledu pro dohled nad s-ART a s-EMT. Mezi klíčové procesní aspekty pro emitenty patří: Požadavky na podávání zpráv: Vydavatelé s-ART a s-EMT mají nyní definované povinnosti pro poskytování údajů, které jsou rozhodující pro vytvoření kolegií dohledu, podpořené standardizovaným kalendářem pro podávání zpráv se stanovenými lhůtami; Konzultační postupy: V případě významných posouzení bude EBA konzultovat s vnitrostátními orgány, národním vnitrostátním příslušným orgánem (NCA) emitenta, ECB a příslušnými centrálními bankami podle stanoveného časového harmonogramu a procesních kroků; Přechody dohledu: Rozhodnutí zavádí kroky k zajištění hladkého přechodu v případě, že kontrola dohledu nad významnými tokeny přejde z vnitrostátních orgánů dohledu na EBA, a pomáhá tak emitentům účinně zvládat změny regulace; Šablony pro dodržování předpisů: Pro zjednodušení dodržování předpisů jsou k dispozici šablony pro žádosti o dobrovolnou klasifikaci a pro proces konzultací o rozhodnutích o významném statusu, které zajišťují jasnou komunikaci a zpětnou vazbu mezi emitenty, vnitrostátními orgány dohledu a orgánem EBA.

16/10: ESMA – Aktualizované pokyny v rámci přezkumu nařízení MiFIR – ESMA zveřejnila aktualizace Q&As týkajících se transparentnosti a struktury trhu (zrušené a změněné Q&As viz. zde). Současně ESMA zveřejnila Příručku o transparentnosti po uzavření obchodu (konvergenční nástroj na podporu společných přístupů a postupů v oblasti poobchodní transparentnosti a výpočtů transparentnosti) a také Stanovisko k posuzování výjimek před uzavřením obchodu s ohledem na přechodná ustanovení k přezkumu nařízení MiFIR.

09/10: EBA – Pokyny k plánům zpětné výměny podle nařízení o trzích s kryptoaktivy – EBA zveřejnila závěrečnou zprávu o pokynech k plánům zpětné výměny podle MiCA s cílem zavést strukturovaný a řádný proces zpětné výměny pro držitele tokenů vázaných na aktiva (ART) a elektronických peněžních tokenů (EMT) v případě krize postihující emitenta tokenu. Podle těchto pokynů musí emitenti ART a EMT vypracovat komplexní plán zpětné výměny, který řeší několik kritických oblastí. Patří sem vymezení strukturovaného přístupu k likvidaci rezervních aktiv, určení typů nároků, které mohou držitelé tokenů uplatnit, a zmapování základních provozních činností. Emitenti jsou rovněž povinni podrobně popsat jednotlivé kroky procesu zpětné výměny

a podmínky, které by mohly vyvolat aktivaci plánu zpětné výměny ze strany orgánů. Pokyny rovněž zohledňují zpětnou vazbu z odvětví a zavádějí úpravy pro větší srozumitelnost a fl exibilitu, přičemž například některá ustanovení týkající se likvidace rezervních aktiv ART mohou být upravena pro emitenty EMT, což umožňuje praktickou aplikaci pro oba typy tokenů.

08/10: Rada EU – Akt o kótování (kótování na evropských burzách cenných papírů) – Rada oficiálně přijala akt o kótování (nařízení a směrnici), komplexní legislativní balíček, jehož cílem je zvýšit atraktivitu a dostupnost veřejných kapitálových trhů EU pro společnosti ze všech odvětví a všech velikostí, zejména pak pro malé a střední podniky (SME). Pro společnosti, které již jsou kótovány nebo se na kótování připravují, tento akt nabízí zjednodušené postupy, které mohou zkrátit čas a snížit náklady spojené s dodržováním právních předpisů a zároveň zajistit zachování klíčové ochrany investorů a zachování celkové integrity trhu. Snazší přístup k financování a flexibilnější možnosti umožní společnostem, zejména SME, diverzifikovat své finanční zdroje a rozšiřovat svou činnost s větší finanční stabilitou. Akt rovněž zavádí novou směrnici o akciích s násobným hlasovacím právem, která poskytuje strukturovaný rámec umožňující společnostem vydávat akcie s různou váhou hlasů.

Pojišťovny

25/10: ESMA – Zpráva o prvním použití IFRS 17 Pojistné smlouvy – ESMA zveřejnila zprávu s názvem „Od černé skříňky k otevřené knize?“, v níž podrobně popisuje pokyny pro pojišťovny, které poprvé použijí IFRS (Mezinárodní standard účetního výkaznictví) 17 ve svých účetních závěrkách za rok 2023. Zpráva vychází z desk review 16 pojišťoven, posuzuje soulad s pokyny ESMA k alternativním ukazatelům výkonnosti (APM) a zkoumá oblasti, jako je dopad IFRS 17, přechodná ustanovení, účetní zásady, úsudky, odhady a aplikace IFRS 9 (Finanční nástroje). Ze zjištění vyplývá, že většina společností sice dostatečně splnila požadavky na zveřejňování, ale v konkrétních oblastech je třeba zlepšení. Patří mezi ně poskytnutí větší podrob-

nosti a transparentnosti, zejména pokud jde o přechodná ustanovení, účetní zásady, úsudky a odhady. ESMA rovněž upozorňuje na nedostatek informací specifických pro účetní jednotku v některých zveřejňovaných informacích a navrhuje, aby společnosti zvýšily srozumitelnost a užitečnost svého účetního výkaznictví.

ČESKÁ REPUBLIKA

Banky

16/10: Vláda ČR – Novela zákona o bankách – Česká vláda v současné době projednává novelu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (a dalších souvisejících zákonů) v připomínkovém řízení. Novela implementuje směrnici (EU) 2024/1619 (CRD VI) a přizpůsobuje českou právní úpravu nařízení (EU) 2024/1623 (CRR III), neboť novela je posledním krokem k implementaci Basel III v EU. Současně balíček reviduje stávající a zavádí novou, čistě evropskou harmonizovanou úpravu nad rámec implementace tohoto standardu, a to zejména v oblasti: správních sankcí; přístupu k pobočkám ve třetích zemích; pravomoci orgánů dohledu při převodech aktiv nebo závazků, akvizicích a prodeji významných podílů úvěrovými institucemi, fúzích a rozděleních; ESG rizik; a regulace systému řízení a hodnocení členů řídícího orgánu a držitelů klíčových funkcí. 10/10: ČNB – Zvýšení povinných minimálních rezerv –Bankovní rada České národní banky rozhodla o změně povinných minimálních rezerv. Současná sazba 2 % se zvýší na 4 % ze základu pro stanovení minimálních rezerv bez repo závazků. Týká se to bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen. Nová sazba nabude účinnosti 2. ledna 2025, tedy prvním dnem nového cyklu udržování povinných minimálních rezerv.

Sledujte Komoru daňových poradců ČR

síti Linkedin

Soud rozhodl ve prospěch dalšího zaměstnance

České pošty v kauze

nerovného odměňování

Ve sporu o nerovné odměňování zaměstnanců České pošty přibyl další pozitivní výsledek. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl o nároku na náhradu škody pro řidiče České pošty z Pardubic.

„Jde o nový kladný rozsudek v této kauze, která má potenciál zahýbat se mzdovými hladinami v celé republice,“ komentuje čerstvý rozsudek Sebastian Mach, řídící partner advokátní kanceláře FAIRSQUARE. V případu jde o nerovné odměňování zaměstnanců na základě místa výkonu práce. Ukazuje se, že mimopražští zaměstnanci České pošty mohli během let tratit na mzdách dohromady miliardy korun, ve srovnání s kolegy v metropoli.

„Nejnovější rozsudek ukazuje, že zaměstnavatelé nemohou opomíjet zásady rovného zacházení při odměňování. Česká pošta měla dlouhodobě nastavený systém, který diskriminoval zaměstnance mimo hlavní město,“ uvádí Sebastian Mach. „Právo na stejnou mzdu za tutéž práci je základem pracovního práva. A soud nám dal za pravdu.“

Podle rozsudku (č. j. 63 C 219/2023) byla řidiči z Pardubic stanovena tarifní hrubá měsíční mzda přibližně o 2.000 Kč nižší než jeho kolegům v tomtéž tarifním stupni na stejné pozici v Praze. Rozdílné mzdy přitom Česká pošta odůvodňovala vyšší pracovní zátěží v metropoli, například větším počtem nakládek a vykládek, hustší dopravou nebo vyšší složitostí logistiky.

Tyto rozdíly však podle Sebastiana Macha z FAIRSQUARE nejsou natolik významné, aby opodstatňovaly nerovnost v odměňování: „Rozhodnutí soudu jasně ukazuje, že místo výkonu práce nemůže být samo o sobě důvodem k odlišné mzdě, pokud není doložena skutečná vyšší náročnost práce.“

Rozsudek také zdůrazňuje, že samotný systém pozic a tarifních stupňů, který Česká pošta využívá, by měl zajišťovat rovné zacházení. Pokud pošta zařadila zaměstnance na stejnou typovou pozici, měla by jejich mzda odrážet srovnatelnou náročnost práce. To se ale nedělo.

Rozhodnutí je mezitímní a nepravomocné – o přesné výši náhrady a nákladech řízení se bude rozhodovat později. Přesto rozsudek představuje významný precedens. „Tento případ není jen

o jednom řidiči z Pardubic. Ukazuje se, že stovky dalších zaměstnanců mají reálnou šanci na úspěch,“ uvedl Mach V rámci iniciativy Rovná mzda zastupuje advokátní kancelář FAIRSQUARE stovky současných i bývalých zaměstnanců České pošty, kteří usilují o zpětné dorovnání mzdy. Zaměstnanci, kteří pracovali mimo území Prahy, se mohou registrovat na webu www.rovnamzda.cz .

Nařízení o trzích s kryptoaktivy a jeho vliv na českou legislativu

Nová evropská norma a návazný návrh změn tuzemského práva představují v otázce právní regulace obchodu s kryptoaktivy mílové kroky vpřed. Lze předpokládat, že se prostředí pro tyto transakce stane bezpečnějším a více předvídatelným.

Aleš Hradil

Advokát, DUNOVSKÁ & PARTNERS

Předmět regulace

Radek Stejskal

Advokátní koncipient, DUNOVSKÁ & PARTNERS

Dne 9. června 2023 bylo v úředním věstníku Evropské unie uveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv neboli MiCA (Markets in Crypto-assets). Jedná se o dosud nejkomplexnější světovou regulaci kryptoměn, která byla přijata v návaznosti na obrovský rozvoj celosvětového obchodu s kryptoměnami.

První část tohoto nařízení se stala účinnou již 30. června 2024, jako celek se pak nařízení stane účinným již na konci letošního roku. Co uvedené nařízení upravuje a jak se promítne do českých zákonů? Odpovědi naleznete v tomto článku.

moje .kdpcr.cz

Jak o nařízení vypovídá už jeho název, jeho primárním účelem je komplexně regulovat jakékoliv činnosti týkající se úschovy a správy kryptoaktiv, provozu platforem umožňujících jejich obchodování, výměnu, předávání, správu portfolií s kryptoaktivy, ale i individuální poradenství v této oblasti. Předmětem regulace tak bude zejména: zakotvení požadavků na transparentnost při činnostech týkajících se kryptoaktiv, povolování činností týkajících se kryptoaktiv, organizace poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, ochrana spotřebitelů v oblasti kryptoaktiv.

Nařízení MiCA kryptoaktivem rozumí digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru (neboli tzv. blockchainu) nebo obdobné technologie. Byť je nesporné, že uvedená unijní legislativa má především chránit spotřebitele, druhou stranou této mince je zvýšení byrokratické zátěže pro všechny subjekty věnující se v rámci podnikatelské činnosti obchodu s kryptoaktivy.

Část tohoto nařízení, která se stala účinnou již 30. června 2024, se týká především tzv. stablecoinů neboli kryptoaktiv, jejichž hodnota je navázána na určitou komoditu. Tou může být například určitá měna nebo drahý kov. Zbytek nařízení MiCA se pak stane účinným dne 30. prosince 2024.

Současně s nařízením MiCA se stane účinným také nařízení č. 2023/1113 ze dne 31. května 2023, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv neboli TFR (Transfer of Funds Regulation). Toto nařízení je součástí agendy EU, která má za cíl zamezit praní špinavých peněz. Mezi hlavní požadavky tohoto nařízení patří, aby zprostředkovatelé transakcí s kryptoaktivy ověřovali totožnost subjektů této transakce, a to bez ohledu na hodnotu samot-

né transakce. Zprostředkovatelé transakcí pak tuto totožnost po určitou dobu budou povinni také uchovávat.

Reakce českého zákonodárce na unijní legislativu

Byť je výše uvedená evropská legislativa jakožto nařízení závazná přímo, bude v souvislosti s jejím přijetím nutné učinit četné změny také v českém právním řádu. To byl měl řešit vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, který byl uveřejněn jako sněmovní tisk č. 694.

Uvedený návrh zákona momentálně v rámci legislativního procesu míří do třetího čtení, přičemž garanční výbor doporučil přijetí zákona ve znění jeho pozměňovacích návrhů. Nutno podotknout, že nejvýznamnější navrhované změny byly do tohoto vládního návrhu zákona vtěleny právě až zmíněnými pozměňovacími návrhy garančního a rozpočtového výboru, označené jako tisk 694/2. Tento návrh zákona by v reakci na přijatou evropskou legislativu přizpůsoboval celou řadu nyní účinných tuzemských zákonů na očekávaný rozvoj podnikání v oblasti kryptoaktiv.

Změna zákona o dani z příjmu

Pravděpodobně nejvýznamnější změnou nejen pro běžného spotřebitele je navrhovaná změna zákona o dani z příjmu. Přijetí tohoto návrhu zákona by totiž znamenalo, že na kryptoaktiva by se nově uplatnil jak časový test, tak hodnotový test. Kryptoaktiva by tak získala obdobné postavení, jako mají cenné papíry. Časový test by v navrženém znění znamenal, že prodej kryptoaktiva, které jeho vlastník držel po dobu alespoň 3 let, by byl osvobozen od daně z příjmu. Omezením tohoto časového testu by pak byl limit celkového zisku za zdaňovací období, který by byl stanoven částkou 40 milionů korun. Do tohoto zákonného limitu by však byly započteny také příjmy z úplatného převodu cenných papírů. Uplatnění hodnotového testu by pak v navrženém znění znamenalo, že zdanění nepodléhají příjmy z prodeje kryptokativa, které ve zdaňovacím období nepřesáhnou 100 tisíc korun. Byť se tento návrh zákona těší velké přízni za strany investorů a podnikatelů v oblasti kryptokativ, má také své odpůrce. Mezi ty nejzásadnější patří Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Hlavním argumentem NCOZ proti navrhované změně je riziko zneužití navrhovaných pravidel k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Česká kryptoměnová asociace (ČKMA) však tento argument dementuje tvrzením, že kryptoaktiva, na rozdíl od hotovosti, zanechávají alespoň digitální stopu, což by spolu s přijatými pravidly pro transparentnost v rámci nařízení MiCA dle názoru ČKMA mělo dostatečně zamezit výskytu těchto nežádoucích jevů.

Hlavní obavou GFŘ je pak především snížení rozpočtových příjmů, kdy se GFŘ současně obává situace, kdy by běžné poskytování služeb bylo až do výše 40 milionů korun ročně osvobozeno

od daně z příjmu, pokud by tyto služby byly hrazeny v kryptoaktivech. Názory odborníků se však v této otázce rozcházejí, kdy někteří z nich naopak tvrdí, že zavedení časového testu na zdanění poskytovaných služeb dopad mít nemůže.

Změna zákona o platebním styku

Zmíněný návrh zákona by se dále dotknul také zákona o platebním styku. V současně navrženém znění doplňuje do současného § 225 zákona o platebním styku možnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy žádat banku o uzavření smlouvy o platebním účtu za stejných podmínek, za jakých mají tuto možnost nyní například platební instituce a instituce elektronických peněz. Tato změna by tak měla umožnit poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy vykonávat jejich činnost efektivně, bez překážet, a za nediskriminačních podmínek.

Změna dalších zákonů

Alespoň dílčí změnou by v důsledku přijetí zmíněného návrhu zákona však prošla také celá řada dalších zákonů. Například zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nově zavádí institut povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem. K udělení tohoto povolení by žadatel musel Finančnímu analytickému úřadu prokázat splnění podmínky spolehlivosti, bezdlužnosti a současně tomuto úřadu poskytnout jistotu ve výši 250 tisíc korun. Pojem kryptoaktivum se dále dostane například také do občanského zákoníku, zákona o bankách, zákona o podnikání na kapitálovém trhnu, ale také do mnoha dalších.

Závěr

S nabytím účinnosti nařízení MiCA projde trh s investičními nástroji četnými změnami, které budou mít obrovské dopady nejen na subjekty podnikající v odvětví s kryptoaktivy, ale také na běžné spotřebitele, kteří využívají kryptoaktiva pouze jako prostředek k zachování hodnoty či zhodnocení jejich úspor. V reakci na tuto unijní legislativu také čeští zákonodárci jednají o tuzemské regulaci obchodu s kryptoměnami. Pokud by došlo k přijetí navrhovaného zákona, tyto změny by výrazným způsobem mohly ovlivnit celý bankovní ekosystém, kdy nakupování kryptoaktiv by mohlo nabýt na popularitě namísto ukládání financí na účty bank, popřípadě jejich investování do cenných papírů. Projednávaná legislativa by mohla do České republiky dovést také zahraniční investory na poli kryptoaktiv za účelem realizování jejich zisků.

Obecně tak lze říct, že jak nařízení MiCA, tak předmětný návrh tuzemské legislativy dopadající na tuto oblast, jdou v otázce právní regulace obchodu s kryptoaktivy mílovými kroky vpřed a lze předpokládat, že udělají prostředí obchodu s kryptoaktivy bezpečnější a více předvídatelné.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2024

XV. ROČNÍK GOLFOVÉHO TURNAJE

– Golf resort Beřovice, 30. září 2024

LKamila Stehnová

Kancelář KDP ČR

etošní turnaj měl označení „s naprostou lehkostí“, a to od zveřejnění termínu přes organizaci až po samotný turnaj a vyhlášení výsledků. I slibované počasí bylo to pravé golfové, byť jsem čudlíky na sluníčko mačkala, co to šlo. V neděli před turnajem jsme mohli kávu ve 14:00 hodin pít na terase golfového klubu pouze v tričku, v pondělí ráno už ta jinovatka byla hodně vidět a zejména znát. Nicméně nepršelo, nefoukalo, nemrzlo, co víc si přát.

Letos se nám povedlo znovu hrát ze dvou odpališť najednou, což bylo pro téměř 50 hráčů velmi příjemné – odstartovali všichni během 50 minut. Hřiště bylo kopcovité, ale krásně upravené a maršál turnaje velmi shovívavý – předbíhat fligth totiž není dovoleno. Pro vykreslení atmosféry musím dodat, že personál se v celém resortu choval nesmírně mile, bylo znát, že jim na jejich

.kdpcr.cz

práci záleží, kuchyně byla znamenitá a prostředí celého golfového resortu vynikající. Za organizaci turnaje v tomto resortu děkujeme paní Soni Berkové.

Od udělení/předání cen víme, že se XVI. ročník bude konat v perníkovém kraji. Za organizační zajištění předem děkujeme panu Petru Kaplanovi, absolutnímu vítězi tohoto XV. ročníku. A co je ve hře? Opět myšlenka startu CANON – ze všech odpališť najednou. Pan Kaplan navrhl, že by zkusil domluvit 9jamkové hřiště s tím, že z některých, pokud by byl o turnaj velký zájem,

by odpaloval ne 4členný, ale třeba i 5členný flight. Od prvního ročníku, kdy se zjišťovaly podmínky konání turnaje, po této hře s touto možností osobně toužím, a to zejména pro společnou fotku všech účastníků. Tak si všichni budeme držet palce, aby nám to klaplo…

A jak to tedy letos celkově dopadlo v řadách daňových poradců?

Absolutní vítězHCP 0 – 25HCP 25,1 – 54

1. Petr Kaplan1. Vladimír Čapek 1. Martin Bureš

2. Vladimír Čapek 2. Petr Kaplan2. Martina Neradová

3. Michal Klečka3. Michal Klečka3. Jan Kotala

Za podporu a možnost ocenit nejlepší hráče věcnými cenami patří poděkování společnosti OK GROUP, a.s., DATEV eG a daňovému poradci panu Ivanu Fučíkovi.