CCBE slaví 60 let od svého založení Eva Indruchová

CCBE slaví 60 let od svého založení

Rada evropských advokátních komor (CCBE) – mezinárodní organizace se sídlem v Bruselu, jejímiž členy jsou výlučně advokátní komory, v letošním roce slaví již 60. výročí od svého založení v roce 1960.

promoting law & justice -

- European lawyers -Les avocats européens p o ur l e dr o it & la just i c e

Ve svých počátcích CCBE zastupovala advokátní komory pouze šesti členských zemí „Evropského hospodářského prostoru“, k dnešnímu dni je to celkem 45 evrop-

ských zemí a skrze ně více než jeden mi-

lion evropských advokátů. Advokátní komory 32 zemí mají status řádných členů, komory z dalších 13 zemí pak mají status členů přidružených či pozorovatelských.

CCBE již od svého vzniku aktivně prosazuje zájmy advokátů a obhajuje právní principy, na nichž je založena demokracie a právní stát. CCBE má za sebou nespočet významných úspěchů a konkrétních projektů.

Jak konstatuje současný prezident CCBE, Ranko Pelicarić (Chorvatsko), „CCBE může být na své úspěchy hrdá. Rád bych zmínil několik z nich: Etický kodex CCBE, Charta základních principů evropské advokátní profese CCBE, účast na práci, jež vedla ke směrnici 98/5/EK o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta, CCBE průkaz totožnosti, intervence CCBE v hlavních soudních věcech projednávaných na evropské úrovni, vydání praktických příruček pro advokáty zastupující před unijními soudy a Evropským soudem pro lidská práva, Lidskoprávní cena CCBE, vznik Evropského dne advokátů, zahájení iniciativy Evropští advokáti na Lesbu (společně s Německou advokátní komorou) a, samozřejmě, pravidelné vydávání stanovisek, doporučení, pokynů, prohlášení ohledně témat, která jsou důležitá pro spravedlnost a advokátní profesi.“

CCBE se tak za svou dlouhou historii stala „hlasem“ advokátní profese v Evropě, uznávaným jak národními advokátními komorami, tak evropskými institucemi, a funguje jako neopomenutelná spojka mezi Evropskou unií na straně jedné a evropskými národními advokátními komorami na straně druhé. Navázala úzkou a efektivní spolupráci s institucemi EU a unijními agenturami (například Agenturou EU pro lidská práva), soudy EU, Evropským soudem pro lidská práva, Radou Evropy a rovněž s dalšími evropskými i mezinárodními organizacemi.

CCBE pro letošní významný rok připravila mnoho aktivit, mj. zřídila speciální webovou stránku věnovanou svému výročí a 27. října 2020 zorganizovala Kulatý stůl na téma digitalizace justice, téma, které v současné době celosvětové pandemie nabylo na zvláštním významu. Do budoucna bude však zcela zásadní najít rovnováhu tak, aby bylo možné naplno využít potenciál digitalizace justice, ovšem při zachování všech záruk a jistot. Akce se setkala s velkým úspěchem, s příspěvkem vystoupil mj. i Didier Reynders, evropský komisař pro spravedlnost. Této online akce se zúčastnilo přes 170 zájemců z celé Evropy, což demonstruje, že se jedná o téma více než aktuální, které bude mít dopady na všechny aktéry justice.

Česká advokátní komora získala status pozorovatelské země již v roce 1992 a od roku 2004 je řádným čle-

nem CCBE. Česká reprezentace má za sebou mnoho úspěchů, tím největším však bylo zvolení JUDr. Antonína

Mokrého, člena představenstva ČAK,

do vedení CCBE.

V roce 2014 byl JUDr. Mokrý zvolen třetím viceprezidentem CCBE pro rok 2015 a po třech letech, v roce 2018, se stal historicky prvním českým prezidentem CCBE. Čím byl jeho prezidentský rok 2018 charakteristický a jakým největším výzvám bylo nutné čelit, přibližuje ve své vzpomínce (viz samostatný

JUDr. Mokrý v roli prezidenta CCBE v roce 2018.

rámeček na str. 81 – převzato z newsletteru CCBE č. 88/2020).

Aktuálně zastává JUDr. Mokrý zásadní funkci vedoucího české delegace při CCBE, která má dalších pět členů. Jsou jimi JUDr. Vladimír Jirousek, předseda ČAK, JUDr. Petr Čáp, tajemník ČAK, JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., bývalý předseda CCBE výboru PECO, JUDr. Jiří Novák, předseda výboru CCBE pro IT, a JUDr. Eva Indruchová, vedoucí Odboru mezinárodních vztahů ČAK.

Letošní rok 2020 byl i pro CCBE plný výzev, které však zvládla nadmíru dobře. Pravidelná zasedání Stálého výboru i Plenární zasedání (kterého se účastní na 130 zástupců z celé Evropy) úspěšně přešla do online prostředí. I nadále však existuje řada témat, kterým se CCBE musí intenzivně věnovat a které je potřeba dlouhodobě řešit. Jak upřesňuje stávající prezident CCBE: „V současnosti čelíme mnoha výzvám, jako je výkon spravedlnosti v době pandemie, hrozby pro právní stát, porušování lidských práv, útoky na advokáty po celém světě, dopady technologického vývoje, digitalizace justice, dopady globalizace, liberalizace trhů atd.“

Aktuálně se CCBE připravuje na své mimořádné monotematické zasedání

věnované problematice právního státu a dále na plenární zasedání, na kterém dojde mj. i k volbě nového prezidenta.

Pro rok 2021 by se novou prezidentkou CCBE měla stát německá advokátka Margarete von Galen.

Nezbývá než na závěr popřát, aby se CCBE i nadále dařilo prosazovat a budovat vhodné podmínky k tomu, aby advokáti v celé Evropě mohli sehrávat zásadní úlohu, především co se týče přístupu ke spravedlnosti a ochrany lidských práv a základních svobod, a aby advokátní profese navždy zůstala základním a neochvějným pilířem právního státu.

✤ JUDr. EVA INDRUCHOVÁ, Ph.D., LL.M., vedoucí Odboru mezinárodních vztahů ČAK

Členové české delegace při CCBE. Zleva JUDr. Jiří Novák, JUDr. Petr Čáp, JUDr. Eva Indruchová, JUDr. Vladimír Jirousek, JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.

Prezidenti CCBE. Zleva: JUDr. Antonín Mokrý (Česká republika), prezident CCBE v roce 2018; Ruthven Gemmell (Skotsko), prezident CCBE v roce 2017; José Freitas (Portugalsko), prezident CCBE v roce 2019; Ranko Pelicarić (Chorvatsko), prezident CCBE v roce 2020.

JUDr. Antonín Mokrý:

Rok 2018 byl rokem intenzivních politických jednání o brexitu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, a to ohledně podmínek vystoupení Spojeného království z EU a o budoucí podobě jejich vzájemných vztahů. V rámci vyjednávání o brexitu vyvstaly nové výzvy ohledně zachování práv občanů a podnikatelů, včetně advokátů.

Jako prezident CCBE jsem vynaložil maximální úsilí, abych prosadil co nejrozumnější řešení s cílem zajistit, že advokáti ze Spojeného království budou i nadále nedílnou součástí evropské advokátní profese. Též jsem upozornil na potřebu zachovat co nejpříznivější vzájemné podmínky jak pro občany EU, tak pro občany Spojeného království a podniky v Evropě i na Britských ostrovech. Podařilo se zajistit určité základní záruky práv občanů, stejně jako uznávání právních kvalifi kací a akademických titulů a volného pohybu právních služeb, nicméně ambicióznější otázky ještě zbývá vyřešit v budoucí Dohodě o volném obchodu.

Bohužel, rok 2018 byl velmi problematický v oblasti právního státu. Evropská komise zahájila řízení o porušení povinností proti Maďarsku a Polsku. CCBE dosud monitorovala a bude dále pozorně sledovat potenciál ní dopady porušování principů právního státu nejen v těchto členských zemích EU, ale kdekoli v Evropské unii, jelikož je hluboce znepokojena jakýmkoli potenciálním narušováním demokratických a lidskoprávních hodnot, což by mohlo mít negativní dopady na práva občanů, nezávislost justice, advokáty a svobodný výkon advokátní profese, včetně samosprávy advokátních komor.

V této souvislosti jsem byl velmi potěšen, že v lednu 2018 Parlamentní shromáždění Rady Evropy potvrdilo potřebu existence Evropské úmluvy o advokátní profesi a doporučilo tento projekt Výboru ministrů RE. Nyní, jak se zdá, je tento projekt na slibné cestě – momentálně ve fázi přípravy studie proveditelnosti – a všichni doufáme, že bude úspěšně dokončen. CCBE se do propagace Úmluvy angažovala mimořádným způsobem. Měl jsem velmi pozitivní pocity ze samotného veřejného slyšení ve Štrasburku organizovaného CCBE, v němž poukazovala na postavení pronásledovaných a ohrožených advokátů. Slyšení se zjevně promítlo do pozitivního výsledku hlasování Parlamentního shromáždění.