narozeným prostřednictvím náhradní matky v zahraničí

Evropský soud pro lidská práva: K uznání právního vztahu mezi biologickým rodičem a dítětem narozeným prostřednictvím náhradní matky v zahraničí

Pokud právní vztah mezi domnělou matkou a dítětem narozeným prostřednictvím náhradní matky lze založit adopcí, odmítnutí žádosti o přepis údajů o matce ze zahraničního rodného listu dítěte do vnitrostátní matriky není porušením práva na respektování soukromého života dítěte.

Rozsudek ESLP ze dne 16. 7. 2020 ve věci D. v. Francie, stížnost č. 11288/18

Shrnutí fakt:

První dva stěžovatelé (pan a paní D.) jsou manželským párem, kterým se v roce 2012 narodilo dítě na Ukrajině prostřednictvím náhradní matky. Stěžovatelé jsou biologickým otcem a biologickou matkou dítěte. Dítěti, které před ESLP vystupovalo jako třetí stěžovatel, byl v Kyjevě vydán rodný list, ve kterém je uvedeno, že první dva stěžovatelé jsou jeho matka a otec. Jméno náhradní matky, která dítě porodila, v rodném listě uvedeno není.

V roce 2014 první dva stěžovatelé podali na francouzské ambasádě v Kyjevě žádost, aby údaje uvedené v rodném listě dítěte byly přepsány do francouzské matriky (registru narození, sňatků a úmrtí). Zástupce konzula oznámil, že z důvodu specifi cké povahy situace rozhodl o odložení přepisu údajů a vydání rodinné knížky (livret de famille) a o postoupení věci státnímu zastupitelství v Nantes. Státní zastupitelství informovalo manželský pár, že dokud Ministerstvo spravedlnosti nevydá instrukce ohledně dalšího postupu v souvislosti s rozsudky ESLP ve věcech Mennesson v. Francie a Labassee v. Francie, je vyřizování žádostí týkajících se náhradního mateřství pozastaveno. Státní zastupitelství dále uvedlo, že s ohledem na rozsudek kasačního soudu z 3. 7. 2015, podle kterého musí být přepis údajů z rodného listu v souladu s čl. 47 občanského zákoníku, žádosti o přepis údajů nelze vyhovět vzhledem k tomu, že ukrajinský rodný list uvádí stěžovatelku (paní D.) jako matku, což je v rozporu s realitou, jelikož dítě neporodila.

V roce 2016 první dva stěžovatelé zahájili řízení před soudem v Nantes (tribunal de grande instance) s tím, aby soud nařídil státnímu zastupitelství provést přepis údajů z rodného listu dítěte do francouzské matriky. Soud žádosti vyhověl, přičemž zdůraznil, že ačkoliv je v rodném listě stěžovatelka uvedena jako matka dítěte, i když dítě neporodila, tato skutečnost nemůže (s ohledem na nejlepší zájmy dítěte) být důvodem pro neuznání rodičovského vztahu mezi matkou a dítětem. Soud konstatoval, že z čl. 47 občanského zákoníku vyplývá, že rodný list francouzského občana vystavený v cizině lze přepsat do francouzské matriky, pokud se nejedná o listinu, která je padělaná nebo vadná, a pokud údaje v něm uvedené odpovídají realitě. Soud poznamenal, že v daném případě se jedná o listinu, která byla opatřena apostilou podle Haagské úmluvy z 5. října 1961, a zdůraznil, že ačkoliv

se dítě narodilo v důsledku dohody o náhradním mateřství, která je ve smyslu čl. 16-7 francouzského občanského zákoníku zakázána, tato skutečnost není překážkou pro uznání rodičov-

ské vazby, a to s ohledem na nejlepší zájmy dítěte.

V roce 2017 odvolací soud v Rennes potvrdil rozsudek sou-

du v Nantes v části, ve které prvoinstanční soud vyhověl žádosti o přepis údajů z rodného listu dítěte ohledně vztahu otec-dítě, avšak v části týkající se přepisu údajů o matce rozsudek

zrušil. Odvolací soud připomněl, že za matku lze v rodném listě označit pouze tu osobu, která dítě porodila. Odvolací soud dále uvedl, že pozitivní právo dovoluje výjimku ze zásady mater semper certa est pouze v určitých zákonem vymezených případech v souvislosti s adopcí (čl. 356 § 1 občanského zákoníku), a tudíž v rodném listě dítěte, které sama neporodila, může být jako matka uvedena adoptivní matka. Skutečnost, že je v rodném listě dítěte uvedena stěžovatelka jako matka, ačkoliv dítě neporodila, neodpovídá realitě, a nelze ji proto přepsat do francouzské matriky. Odmítnutí přepisu údajů o rodičovském vztahu mezi domnělou matkou a dítětem je založeno zákonem a sleduje legitimní cíl, kterým je ochrana dítěte a náhradní matky, a rovněž předcházení praxe uzavírání dohod o náhradním mateřství (v zahraničí), která je zakázána ve smyslu čl. 16-7 a 16-9 občanského zákoníku. Dle mínění soudu odmítnutí přepisu údajů není neopodstatněnou diskriminací z důvodu narození a ani nepředstavuje nepřiměřený zásah do práva dítěte na respektování soukromého a rodinného života, a to s ohledem na sledovaný legitimní cíl. Odvolací soud rovněž zdůraznil, že adopce, pokud

je v zájmu dítěte, umožňuje, aby se mezi manželkou otce dítěte

a dítětem vytvořila rodičovská vazba.

Předmět stížnosti:

Stěžovatelé ve stížnosti z března 2018 namítali porušení práva dítěte na respektování soukromého života (čl. 8 Úmluvy)

jak samostatně, tak ve spojení s čl. 14 Úmluvy [zákaz diskriminace (na základě „narození“)] v důsledku odmítnutí státních orgánů provést přepis veškerých údajů v rodném listě dítěte do francouzské matriky. V dodatečné stížnosti z února 2020 stěžovatelé dále namítali, že rozhodnutí, kterým byla za-

mítnuta žádost o přepis údajů o matce z rodného listu dítěte, přičemž se jedná o matku biologickou, a zároveň kterým bylo žádosti vyhověno, pokud jde o přepis údajů o otci, který je ot-

cem biologickým, představuje diskriminaci matky.

Rozhodnutí ESLP:

K namítanému porušení čl. 8 Úmluvy:

ESLP poznamenal, že odvolací soud v Rennes vyhověl žádosti prvních dvou stěžovatelů ohledně přepisu údajů o biologickém otci z ukrajinského rodného listu třetího stěžovatele do francouzské matriky, avšak žádost zamítl, pokud jde o údaje o matce. Odvolací soud zároveň zdůraznil, že rodičovský vztah matka-dítě lze právně založit prostřednictvím adopce dítěte stěžovatelkou. Stěžovatelé namítali, že v důsledku odmítnutí přepisu údajů o matce, která je biologickou matkou dítěte, došlo k nepřiměřenému zásahu do práva dítěte na respektování soukromého života.

ESLP se k otázce rodičovského vztahu mezi biologickým otcem a dítětem narozeným prostřednictvím náhradní matky v minulosti vyjádřil v případech Mennesson v. Francie a Labassee v. Francie. Podle této judikatury skutečnost, že existuje biologické pouto, neznamená, že právo dítěte na respektování jeho soukromého života vyžaduje, aby právní vztah mezi domnělým biologickým otcem a dítětem byl výslovně založen přepisem údajů ze zahraničního rodného listu. ESLP neshledal důvod pro odklon od této judikatury v daném případě, pokud jde o uznání právního vztahu mezi domnělou biologickou matkou a dítětem.

Nelze proto tvrdit, že odmítnutí žádosti o přepis údajů o matce z ukrajinského rodného listu třetího stěžovatele bylo nepřiměřeným zásahem do práva dítěte na respektování soukromého života jednoduše proto, že stěžovatelka je jeho biologickou matkou, a to s ohledem na to, že právní vztah mezi matkou a dítětem bylo možné založit jiným způsobem.

Ohledně proporcionality zásahu do práva třetího stěžovatele na respektování soukromého života ESLP považoval za rozhodující, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti o přepis údajů o matce z ukrajinského rodného listu dítěte nebránilo založení právního vztahu mezi matkou a dítětem. Odvolací soud v Rennes zdůraznil, že možným způsobem založení tohoto právního vztahu je adopce dítěte stěžovatelkou, což potvrzuje také judikatura kasačního soudu. Vzhledem k tomu, že první a druhý stěžovatel jsou manželé a ukrajinský rodný list neobsahuje zmínku o náhradní matce, která dítě porodila, stěžovatelce nic nebránilo v tom, aby podala k příslušnému soudu žádost o adopci dítěte jejího manžela. Jak ESLP poznamenal v poradním stanovisku č. P16-2018-001, co se týče uznání právního vztahu mezi domnělou matkou a dítětem narozeným prostřednictvím náhradní matky, adopce vyvolává podobné účinky jako přepis údajů ze zahraničního rodného listu. ESLP dále uvedl, že z informace podané francouzskou vládou vyplývá, že průměrná délka řízení o adopci činí 4,1 měsíce. ESLP proto uzavřel, že adopce dítěte manžela stěžovatelkou představuje účinný a dostatečně rychlý prostředek, kterým lze dosáhnout uznání právního vztahu mezi stěžovatelkou a dítětem (třetím stěžovatelem). Z toho důvodu rozhodnutím o odmítnutí žádosti o přepis údajů o matce z ukrajinského rodného listu třetího stěžovatele do francouzské matriky státní orgány nepřekročily jejich mez uvážení (marge d’appréciation/margin of appreciation). Čl. 8 Úmluvy tudíž nebyl porušen.

K namítanému porušení čl. 14 ve spojení s čl. 8 Úmluvy:

Stěžovatelé namítali, že rozhodnutí, kterým státní orgány odmítly žádost o přepis údajů o matce z ukrajinského rodného listu dítěte narozeného prostřednictvím náhradní matky, ačkoliv žádosti vyhověly, pokud jde o přepis údajů o otci, je diskriminační ve vztahu k biologické matce (stěžovatelce). ESLP poznamenal, že tato stížnost je samostatná, oddělená od ostatních stížností, které se týkaly pouze práv třetího stěžovatele, a je založena na skutečnosti, že stěžovatelka je biologickou matkou dítěte. Stěžovatelé však opomněli uvést tuto skutečnost v jejich stížnosti z března 2018 a ESLP ji oznámili až v září 2019 na dotaz předsedkyně senátu. Stěžovatelé rovněž opomněli oznámit tuto skutečnost vnitrostátním orgánům a soudům, které se jí tudíž nezabývaly. Tato nová stížnost proto nesplňuje podmínku šestiměsíční lhůty ve smyslu čl. 35 odst. 1 Úmluvy a musí být odmítnuta podle čl. 35 odst. 1 a 4 Úmluvy.

Stížnost na údajnou diskriminaci třetího stěžovatele v požívání jeho práva na respektování soukromého života není zjevně neopodstatněná a není nepřijatelná z žádného důvodu uvedeného v čl. 35 Úmluvy. Dle mínění ESLP rozdíl v zacházení mezi francouzskými dětmi narozenými v zahraničí prostřednictvím náhradní matky a ostatními francouzskými dětmi narozenými v zahraničí nespočívá ve skutečnosti, že u prvně jmenovaných na rozdíl od druhých nelze ve vnitrostátním právu uznat právní vztah mezi jimi a domnělou matkou – osobou, která je uvedena v zahraničním rodném listu jako matka. Rozdíl spíše spočívá ve skutečnosti, že u prvně jmenovaných, na rozdíl od druhých, není možné provést přepis veškerých údajů z rodného listu do francouzské matriky a pro založení právního vztahu mezi domnělou matkou a dítětem je nutné uchýlit se k adopci dítěte.

ESLP již dříve konstatoval, že adopce dítěte manžela představuje účinný mechanismus pro uznání právního vztahu mezi stěžovatelkou a dítětem (třetím stěžovatelem). Vláda vysvětlila, že tento rozdíl v zacházení ohledně způsobu založení

právního vztahu mezi matkou a dítětem má zajistit, aby, s ohledem na specifi cké okolnosti každého případu, právní vztah dítěte a domnělé matky byl založen v nejlepším zájmu dítěte

narozeném prostřednictvím náhradní matky. ESLP proto ak-

ceptoval, že tento rozdíl v zacházení, proti němuž stížnost smě-

řuje, je objektivně a rozumně odůvodněn. ESLP proto neshledal porušení čl. 14 ve spojení s čl. 8 Úmluvy.

✤ Rozhodnutí zpracovala Mgr. VLADIMÍRA PEJCHALOVÁ GRÜNWALDOVÁ, Ph.D., LL.M.