články
BULLETIN ADVOKACIE 11/2020
Nestandardní způsoby změny závazků ze smluv na veřejné zakázky
k disk usi
Ideálním při plnění veřejné zakázky je zajisté takový stav, kdy závazek založený smlouvou uzavřenou v průběhu zadávacího řízení zůstane po celou dobu realizace veřejné zakázky beze změn, a kdy tedy dodavatel úspěšně splní veřejnou zakázku u v parametrech vymezených původně uzavřenou smlouvou. Při plnění veřejné zakázky k však š k nezřídka vznikají situace, s nimiž zadavatel (a ostatně ani dodavatel) při jejím zadání nepočítal a které vedou k potřebě změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Nejedná-li se o zákonem zapovězenou podstatnou změnu, pak takovéto situace pravidelně vyústí v dohodu smluvních stran o změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. V praxi však nikoli výjimečně vznikají situace, kdy je závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku změněn fakticky v důsledku právní události či protiprávního stavu, které jsou nezávislé na vůli dodavatele. Některým z případů těchto nestandardních změn závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou věnovány následující stručné, diskusně laděné poznámky.
JUDr. Tomáš Grulich, Ph.D., působí jako právník v Brně.
Změna závazku jinak než dohodou stran Právní úprava změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (dále též jen „změna závazku“) je zakotvena zejména v § 222 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZVeřZ“), přičemž z tohoto ustanovení a jím sledovaného účelu (jímž je – zjednodušeně řečeno – garance zachování podmínek, z nichž vycházelo původní zadávací řízení) nelze dovodit, že by ke změně závazku nemohlo dojít i jiným způsobem než dohodou uzavřenou mezi zadavatelem a dodavatelem. Ostatně i zákon v souvislosti se zákazem podstatné změny závazku hovoří v § 222 odst. 1 ZVeřZ výslovně o tom, že zadavatel nesmí „umožnit“ podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, což je výraz, který je obsahově nesporně mnohem širší, než aby vyjadřoval pouhé sjednání podstatné změny závazku dohodou stran, a jenž tedy v sobě zahrnuje i možnost pouhého připuštění existence určitého stavu, který bude defi ničně odpovídat legálnímu vymezení podstatné změny. Změna závazku tedy 1 D. Dvořák: Smluvní závazkové vztahy ve veřejných zakázkách a jejich změny, 1. vydání, C. H. Beck, Praha 2014, str. 102. 2 Může se kupř. jednat o chybějící veřejnoprávní rozhodnutí nezbytná k zahájení stavebních prací (např. stavební povolení), vady projektové dokumentace obstarávané zadavatelem, nepředání staveniště z důvodu kolize zamýšlené stavby s jinou souběžně probíhající stavbou, z důvodu průtahů při zajišťování dotačního financování stavby anebo pro nemožnost včasného zajištění dopravně-inženýrských opatření (DIO) v místě stavby apod. 3 Nepředání staveniště jako příklad neposkytnutí součinnosti nutné ke splnění dluhu uvádí rovněž D. Dvořák, op. cit. sub 1, str. 142.
44
může spočívat i ve faktické „modifikaci závazkového právního vztahu“,1 k níž může dojít mj. též působením událostí nezávislých na vůli smluvních stran, či dokonce v důsledku protiprávního jednání některé z nich. Ať už nicméně dochází ke změně závazku jakýmkoli mechanismem, vždy platí, že se musí jednat o změnu přípustnou, tedy takovou, která nedosahuje intenzity podstatné změny, jež je bez provedení nového zadávacího řízení zákonem zapovězena (srov. § 222 odst. 1 ZVeřZ). Jinak řečeno, pokud by tedy např. v důsledku prodlení zadavatele s poskytnutím součinnosti nezbytné ke splnění smlouvy měl vzniknout stav, který by, byl-li by zohledněn v původním zadávacím řízení, umožnil účast jiných dodavatelů, pak by se zřejmě jednalo o podstatnou změnu závazku a zadavatel by měl být povinen smlouvu na veřejnou zakázku ukončit výpovědí či odstoupením dle § 223 odst. 1 ZVeřZ. Určitým praktickým problémem bývá to, že mnozí zadavatelé (setrvávající v myšlenkovém stereotypu založeném na ztotožnění změny závazku výhradně jen s uzavřením dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku) si neuvědomují, že v určitém okamžiku již dochází k faktické změně závazku i bez souhlasně projevené vůle účastníků, a nejsou tak schopni na vývoj situace adekvátně a včas reagovat.
Změna závazku jako důsledek neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele V praxi se vyskytují případy, kdy zejména při realizaci veřejných zakázek na stavební práce dochází z nejrůznějších důvodů k odkladu započetí plnění či k přerušení plnění veřejné zakázky z důvodů ležících na straně zadavatele.2 Tyto situace lze souhrnně charakterizovat jako důsledek neposkytnutí součinnosti nezbytné k provedení díla ze strany objednatele. V extrémním případě může dojít k tomu, že po uzavření smlouvy o dílo je vybranému dodavateli (zhotoviteli) zcela znemožněno zahájení stavebních prací (např. z důvodu nepředání staveniště pro absenci stavebního povolení anebo pro nedostatečnou stavební připravenost3), v jiných WWW.CAK.CZ WWW W .CA WW .CAK.C CA K Z
