články
BULLETIN ADVOKACIE 11/2020
Vliv nového znaleckého práva na zjišťování škody v trestním řízení Přestože je škoda zásadním pojmem trestního práva, provázejí výklad a prokazování existence a výše škody některé koncepční nejasnosti. Do této situace nyní od nového roku vstoupí nová úprava znaleckého práva, jež má ambici v některých ohledech zásadním způsobem reformovat znalecké dokazování, které se mimo jiné hojně využívá právě v souvislosti s institutem škody, resp. se zjišťováním její povahy a výše v trestním řízení. Obdobně také prochází zásadnější proměnou i oceňovací předpisy. Tento příspěvek si klade za cíl nabídnout vyjasnění základních aspektů týkajících se škody v trestním právu a na jejich základě pak představit předpokládané dopady nové úpravy znaleckého práva. Proto se v něm nejprve zaměříme na identifikaci povahy škody z hlediska kategorizace právních a skutkových otázek spojených se škodou, následně pak na právní interpretaci škody, a nakonec na její dokazování znaleckým posudkem, a to s důrazem na novou, resp. zčásti připravovanou, právní úpravu znaleckého práva.
JUDr. František Púry, Ph.D., je předsedou trestního kolegia Nejvyššího soudu.
JUDr. Martin Richter, Ph.D., je ředitelem Odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti.
Povaha škody Před zjišťováním škody v trestním řízení je nutné si nejprve vyjasnit, zda a v jakém rozsahu jde o otázky právní, nebo otázky skutkové. Problematika rozlišení právní a skutkové povahy škody je důležitá pro správnou právní aplikaci. Podle tohoto rozlišení je daná otázka buď věcí právní interpretace a argumentace, anebo je naopak věcí dokazování. Rozlišení povahy škody má však také procesní význam z hlediska možnosti rozsahu instančního přezkumu zjištění 1 Podle judikatury Ústavního soudu platí výjimka v mimořádných případech tzv. extrémního rozporu rozhodnutí obecných soudů se zjištěnými důkazy, který zasahuje do ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces. Viz např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2000, sp. zn. II. ÚS 215/99, uveřejněný pod č. 69, ve sv. 18 Sb. nál. a usn. ÚS ČR, nebo ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, uveřejněný pod č. 34, ve sv. 3 Sb. nál. a usn. ÚS ČR; dále viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb. 2 V. Knapp: Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995, str. 175. 3 Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 5 Tdo 359/2019, a ze dne 6. 4. 2016, sp. zn. 7 Tdo 177/2016. 4 K tomu lze poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 5 Tdo 171/2014, publikované pod č. 39/2015 Sb rozh. tr.
20
škody v konkrétním případě. Správnost posouzení skutkové otázky soudy nižších stupňů totiž oproti otázkám právním nepatří např. pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, dále „tr. řád“, a tedy zásadně1 nemůže být v trestním řízení v rámci rozhodnutí o dovolání řešena. Mezi právníky je notorietou, že rozhraničení mezi skutkovými a právními otázkami není vždy prima facie zcela zřejmé. Podle teorie práva je otázkou skutkovou (quaestio facti) „pravdivost či nepravdivost skutkových tvrzení účastníků [pozn. aut.: stran trestního řízení], popřípadě zjištění pravdivé odpovědi na otázku, kterou položil soud sám bez iniciativy účastníků [pozn. aut.: stran trestního řízení] (…). Otázkou právní je, pod jaké ustanovení zákona mají být zjištěné skutečnosti subsumovány.“2 Škoda je pojem používaný v trestním právu, jehož obsah a význam je předmětem právní interpretace, jak ostatně nepřímo vyplývá z ust. § 137 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále „tr. zákoník“. Zákonná ustanovení trestněprávních norem totiž prostřednictvím pojmu škoda obsahují relativně abstraktní, resp. neurčité, hypotézy, jejichž obsah dotváří soudy svou judikaturou. Stanovení existence a výše škody je proto otázkou aplikace právních pravidel na zjištěný skutkový stav, zatímco otázkou skutkovou je určení konkrétních ekonomických hodnot, z jejichž rozdílu může být vyvozována škoda a její výše v závislosti na právní intepretaci. Jinak řečeno, to, zda lze za škodu považovat určitý druh snížení ekonomické hodnoty majetku, je otázkou právní. Zjištění dané ekonomické hodnoty je pak otázkou skutkovou. Tak např. je právní otázkou, jaká ekonomická hodnota je relevantní pro stanovení škody – tj. zda se má vycházet z maloobchodní, velkoobchodní či konkrétní nabídkové/realizované ceny poškozené věci.3 Stejně tak je otázkou právní, zda v případě neoprávněného zpřístupnění rozmnoženiny autorského díla se při stanovení škody má vycházet z ceny autorské licence ke zpřístupňování díla veřejnosti, nebo z ceny za přístup koncového zákazníka k dílu.4 Oproti tomu zjištění konkrétní maloobchodní či velkoobchodní ceny v daném čase a místě nebo ceny autorské licence představuje otázku skutkovou. WWW.CAK.CZ WWW W .CA WW .CAK.C CA K Z
