Stahující se sítě internetu

text Jan Panský

foto Freepik

„Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.“ Legendární citát důchodkyně Věry Pohlové má s naším článkem mnoho společného – půjde v něm jak o internety, tak o zákazy. Dozvíme se něco o historii sociálních sítí, jejich lákadlech a nástrahách a co s tím má společného látka zvaná dopamin.

Sociální sítě

Když Mark Zuckerberg v roce 2004 založil Facebook a ten se poté v roce 2007 otevřel pro všechny uživatele (tj. nejen pouze pro vysokoškoláky a firmy), způsobilo to revoluci ve vnímání sociálních sítí a kontaktů. Do té doby lidé používali Classmates, MySpace, v Číně QQ, z „kecálků“ potom MSN, QQ, AOL, Skype či ICQ. Na sociálních sítích můžeme chatovat, přidávat obsah, vytvářet události, lajkovat nebo srdíčkovat a komentovat obsah ostatních. Někdy to vše stihneme za pět minut, ale někdy vydržíme na sítích i dlouhé hodiny. Jak je to možné? Člověk je totiž tvor společenský a má potřebu být v kontaktu s druhými. Přes sociální sítě je to snadné a rychlé, ať už jsme kdekoliv. Nemusí se jednat jen o zprávy na messengeru, i videa, příspěvky a reakce na ně jsou určitou formou komunikace. Nepřímá komunikace je často zároveň méně stresující než přímý kontakt. Jedním ze spoluviníků je dopamin.

Dopamin

Co je to dopamin? Dopamin je neurotransmiter, který se podílí na pocitech radosti, motivace a spokojenosti. Sociální sítě umí dopamin uvolnit. Uvolňuje jej samozřejmě mnoho dalších aktivit, jako je sport, poslech oblíbené hudby nebo třeba trávení volného času s kamarády. Oproti sociálním sítím je ale potíž v tom, že tyhle aktivity jsou často mnohem náročnější na čas i energii, a tím i méně dostupné. Telefon přitom máme všichni v kapse. Je to takové instantní štěstí. Z pochopitelných důvodů náš mozek dopamin miluje a chce ho ideálně víc a víc.

Algoritmy sociálních sítí

Co ještě mají sociální sítě a dopamin společného? Algoritmy. Co to je? Algoritmus je systém o mnoha pravidlech a rozhodnutích, který na základě různých faktorů rozhoduje, jaký obsah na sociálních sítích se ti zobrazí. Algoritmus:

1

Sbírá o tobě data.

• Co lajkuješ, komentuješ, sdílíš a sleduješ.

• Jak dlouho se u nějakého příspěvku zdržíš.

• S kým nejčastěji interaguješ (přátelé, skupiny, stránky).

2

Hodnotí příspěvky (scoring).

• Příspěvky od tvých nejbližších přátel mají vyšší skóre.

• Příspěvky, které jsou hodně komentované a sdílené, mohou mít vyšší prioritu.

• Obsah podobný tomu, na který jsi v minulosti reagoval, se ti bude zobrazovat častěji.

3

Filtruje a personalizuje.

• Algoritmus upřednostní obsah, který tě pravděpodobně nejvíc zaujme.

• Reklamy a sponzorované příspěvky jsou do feedu vkládány podle tvého chování.

4

Učí se a adaptuje.

• Pokud začneš sledovat nové téma, algoritmus začne zobrazovat více podobného obsahu.

• Když přestaneš reagovat na určitý typ obsahu, jeho zobrazování se sníží.

Chceš si udělat test a zjistit, jak tyhle algoritmy umí obsah přizpůsobit v praxi? Potřebuješ k tomu jen kamaráda či kamarádku se stejnou sociální sítí jako ty.

1. Otevřete aplikaci.

2. Najeďte na hlavní stránku (pokud na ní nejste).

3. Společně se podívejte na prvních deset příspěvků u vás.

4. Poté se společně podívejte na prvních deset příspěvků u kamaráda.

Jak hodně se obsah vašich feedů lišil? Pravděpodobně dost. Všechno je to o síle přizpůsobení.

Průměrný uživatel udrží na příspěvku pozornost méně než 8 sekund. S rostoucí oblibou sociálních sítí se zkracuje doba, kterou potřebují k tomu, aby pozornost lidí zaujaly. Ti toho tak za méně času zkonzumují více. Téměř by se dalo říct, že vteřina je novou minutou. I díky tomuto nastavení se na scéně objevily sociální sítě jako TikTok. Snaha o upoutání pozornosti uživatele ovšem není nic nového, je to skoro jako reklama, jen v novém kabátě. Jako reklama, která se nám líbí a která je nám dobře známá.

Jakým způsobem udržují různé platformy zájem uživatelů?

Společné triky, které se vyskytují u většiny, nebo dokonce u všech platforem:

• psychologické odměny – dopamin: lajky, sdílení, notifikace

• nekonečné scrollování

• personalizace díky algoritmům

• FOMO (Fear of Missing Out) – bojíš se, že ti něco unikne, takže se stále vracíš

• mikrointerakce – notifikace, vibrování, zvuky – navržené tak, aby tě vtáhly zpět

Kombinace těchto triků zajišťuje, že se uživatel chce vrátit na platformu, protože je tam pro něj něco nového. Záludnější je to o to víc, že není potřeba využít všechny triky. Sociální sítě nejsou žádný uživatelsky složitý mechanismus, který potřebuje všechna kolečka v pohybu, ale spíše nevyzpytatelná bažina. A jaké jsou speciality jednotlivých sítí, kterými se od ostatních liší?

Snapchat - série dnů v chatech

Facebook - doporučený obsah (v překladu propracovaný algoritmus)

Instagram - reels a stories

YouTube - automatické přehrávání dalšího videa

TikTok - ultra krátká videa, výzvy a trendy

X (dříve Twitter) - rychlý tok krátkých zpráv

Reddit - kladné i záporné lajky

Vkontakte - multifunkčnost

WeChat - propojení s platbami na internetu, miniaplikace

Sociální sítě ale ani zdaleka nejsou vším, co internet nabízí. Pojďme se podívat na další aktivity a platformy, které často soupeří o uživatele a také používají různé způsoby, jak si je udržet.

Jak se projevuje závislost

Při čtení článku jste se možná sami u něčeho zarazili a řekli si: „Páni, u toho taky trávím hodně času.“ Závislost na internetu, na sociálních sítích, seriálech, hrách je v dnešní době poměrně rozšířená. Byť působí neškodně, protože tím přímo neovlivňujeme a neničíme své zdraví, pořád je to závislost a může se projevit na našem chování, můžeme mít nutkání se k naší oblíbené činnosti stále vracet. Častým spoluviníkem závislosti je opět dopamin.

Co s digitální závislostí? Možností je mnoho, stačí si vybrat:

• Nastavte si limity, jak dlouho budete telefon nebo aplikaci používat.

• Používejte telefon, sítě nebo internet jen v určitých časech.

• Vypněte si automatické přehrávání dalšího videa nebo dílu seriálu.

• Zkuste digitální detox – jeden den bez internetu každý týden.

• Kde je to možné, použijte fyzické alternativy – knížky, sport, kreativní činnosti.

• Blokujte reklamy nebo celé weby pomocí StayFocusd nebo Cold Turkey.

• Pokud vás notifikace nutí sáhnout po telefonu, vypněte ji.

• Změňte zlozvyk na jiný zvyk.

• Zaměstnejte ruce a tělo, třeba vařením, cvičením nebo tvořením.

• Používejte obyčejný, „hloupý“ telefon místo chytrého telefonu s internetem.

• Hodinu před spaním si dejte bez obrazovek (a modrého světla) – bude se vám lépe spát.

Síla vůle je užitečná, ale kromě toho je potřeba i fungující strategie, z níž utvoříte návyk a rutinu. Jak bojovat se závislostí?

1. Pochop, co tě k tomu vede.

2. Postupně snižuj míru, neodřízni hned.

3. Najdi si nový návyk – místo nutkání dělej něco jiného.

4. Vytvoř si překážky a omezení.

5. Posiluj svou vůli a sebevědomí.

6. Najdi podpůrné prostředí.

7. Odměňuj se za úspěch.