Živá historie – prohlídky ve znakovém jazyce

text Eva Vavříková

foto a zdroje Tichý svět, Tichý svět – chráněná pracoviště, Národní památkový ústav, Tamtam: iDětský sluch, Muzeum středního Pootaví Strakonice, Muzeum města Brna: vila Tugendhat, Svatá Hora, hrad Rotštejn, David Židlický, Miroslav Zelenka

Během jarních měsíců každoročně startuje hlavní sezóna hradů, zámků a dalších kulturních památek. Organizace Tichý svět a Tichý svět – chráněná pracoviště v rámci svých projektů již několik let vytváří překlady vybraných komentovaných prohlídek a informačních panelů do českého znakového jazyka (ČZJ). Takto mohou neslyšící uživatelé ČZJ získat plnohodnotné informace a užít si krásy našich českých hradů a zámků bez bariér. Redakce UNIE oslovila vedoucí komunikace Tichého světa Mgr. Evu Štípkovou, která se s námi ochotně podělila o zkušenosti z úspěšně realizovaných projektů.

Kdo je Mgr. Eva Štípková

• V roce 2016 nastoupila do Tichého světa jako metodik vzdělávání.

• Od roku 2018 vede oddělení komunikace a oblast vzdělávání už je pro ni spíše koníčkem.

• Se svým týmem se snaží přispívat k bourání bariér, odstraňování předsudků a lepší osvětě veřejnosti.

Cíle a projekty Tichého světa zaměřující se na přístupnost

Již od počátku fungování organizace Tichý svět je jedním z jejích cílů přispívat k vytvoření co nejvíce vstřícných a bezbariérových míst pro neslyšící návštěvníky kulturních památek. Spolu se spřátelenou organizací Tichý svět – chráněná pracoviště v průběhu let vyhledávaly různé projekty a grantové výzvy, díky nimž se jim podařilo získat finanční pod­poru na překlady komentovaných prohlídek a textů domluvených turistických míst, památek a muzeí do ČZJ. Peníze získávají též skrze žádosti u jednotlivých institucí a dalších podporovatelů, příkladem může být Ministerstvo kultury ČR nebo proběhlý dárcovský program ČSOB pomáhá regionům.

Při prohlídce památek ve správě NPÚ si od roku 2025 mohou návštěvníci se sluchovou vadou na pokladně vypůjčit textového průvodce

Co je cílem těchto projektů, nám vysvětlila Eva Štípková, vedoucí komunikace Tichého světa: „Často se můžete setkat s mylnou představou, že pokud někdo neslyší, dá se mu vše napsat. Tak jednoduché to ale není. Pro mnoho neslyšících je psaný text složitý a nesrozumitelný, protože je pro ně čeština vlastně cizím jazykem. Žijí tak v sociální a komunikační izolaci ve světě slyšících a jejich přístup k informacím je oproti většinové společnosti velmi omezen. A to ani nemluvíme o přístupu k zábavným nebo zajímavým informacím, k možnostem trávení volného času bez bariér, vzdělávání se a mnoha dalším. Proto se snažíme přispět k odstraňování komunikačních a informačních bariér. K tomu, aby si i lidé se sluchovým postižením mohli užít návštěvu zajímavých míst, památek a muzeí stejně jako všichni.“

Týmová spolupráce a průběh tvorby videopřekladů

Na tvorbě videopřekladů do ČZJ se podílí tým složený z kolegů z Tichého světa a Tichého světa – chráněných pracovišť, především z tlumočnických služeb Tiché linky a Tichých zpráv. Nechybí samozřejmě spolupráce se správci anebo průvodci památek.

Eva Štípková potvrzuje, že realizace těchto překladů probíhá v několika etapách a je náročná. Tichý svět nejdříve vytipovanou památku, turistické místo či muzeum zkontaktuje, případně se místa sama ozvou, že mají o zpřístupnění neslyšícím návštěvníkům zájem. Pak se zjišťuje rozsah a náročnost překládaných textů.

Komunikační kartičky určené pro komunikaci obsluhy u pokladny s neslyšícími

Jedna z částí přípravy videopřekladu – zde probíhá natáčení

„Tým Tichých zpráv, realizující překlady, vypracuje cenovou kalkulaci a projektové oddělení hledá vhodné výzvy a projekty k tomu, aby se podařilo získat finance na pokrytí potřebných prací. Po schválení financí a projektů mohou začít překlady. Na nich pracují neslyšící kolegové z Tichých zpráv, kteří si texty připraví a poupraví ve spolupráci s tlumočníky z Tiché linky do formy vhodné k převedení do ČZJ tak, aby veškeré sdělení bylo zachováno a zároveň aby vše bylo srozumitelné. Ke kontrole upravených textů dochází také ze strany jejich dodavatele – tedy památky, muzea, turistického místa, instituce atd. Je to období zahrnující přípravy, supervize, kontroly, konzultace, zkoušky, návštěvy daných míst apod. Poté neslyšící moderátoři Tichých zpráv natáčí jed­notlivé videopřeklady,“ popisuje vedoucí komunikace Tichého světa.

Snímek z videopřekladu z Muzea středního Pootaví o výrobě textilu

Ukázka tabletu s videopřekladem

Vzhledem k tomu, že texty často obsahují odborné pojmy, musí si neslyšící moderátoři poradit s mnoha výzvami. Pro některé speciální termíny například zatím nejsou užívané konkrétní znaky, a tak je někdy potřeba danou informaci popsat jinak.

Jak si mohu na místě o videa přeložená do ČZJ požádat a platí se za to?

Videopřeklady textů pro kulturní památky jsou dostupné v různých formách. Některé je možné zhlédnout na tabletech, které si lze před návštěvou vyžádat na vyznačeném místě, nejčastěji na pokladně. Zapůjčení tabletu je vždy zdarma. Další překlady se nacházejí na cedulích s texty přímo v expozicích či na panelech v exteriéru. Na pokladnách některých památek jsou také k dispozici karty pro lepší komunikaci s neslyšícími návštěvníky.

Ukázka videopřekladu z Muzea středního Pootaví, ve kterém se vysvětlují pojmy

Videopřeklady v ČZJ na vybraných hradech a zámcích

Přeložená videa jsou o délce 2–5 minut a neslyšící je mohou přehrávat prostřednictvím zapůjčených tabletů nebo QR kódů. Zde uvádíme, které památky jsou přístupné neslyšícím a jakým způsobem:

Vila Tugendhat

Unikátní památka moderní architektury v Brně, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, nabízí dva tablety. Na nich jsou do ČZJ přeloženy výklady ze dvou prohlídkových okruhů: Rozšířený okruh a Zahrada a expozice. Webové stránky vily jsou dále doplněny o informační video v ČZJ ohledně registrace na prohlídku a jejího průběhu.

Státní zámek Lednice

Jedna z nejnavštěvovanějších památek ČR zařazená do seznamu světového dědictví UNESCO neslyšícím návštěvníkům zpřístupnila základní 1. prohlídkový okruh Reprezentační sály, nově také 2. prohlídkový okruh Soukromé apartmány a 3. prohlídkový okruh Dětské pokoje včetně Muzea loutek. Neslyšící si mohou přehrát videa na tabletech místnost po místnosti, tak jak probíhá komentovaná prohlídka.

Muzeum středního Pootaví Strakonice

Tato národní kulturní památka poskytuje na tabletech videa v ČZJ doplněná i titulky. Během prohlídky strakonického hradu a expozic muzea se neslyšící mohou dozvědět zajímavosti, které jsou pro město Strakonice typické – poučí se například o zdejším působení řádu maltézských rytířů nebo zhlédnou výstavu zaměřující se na dudy a tradici dudáctví či na prvorepublikové motocykly.

Svatá Hora u Příbrami

Poutní mariánské místo s krásnými výhledy zpřístupnilo videoprohlídku v ČZJ. Neslyšící se v ní seznámí s vybranými nejvýznamnějšími památkami (včetně baziliky Nanebevzetí Panny Marie), historií a okolím Svaté Hory i jeho dalšími zajímavostmi. Neslyšící si sami prochází barokní areál a současně dle svých potřeb přehrávají videa na tabletech.

Zámek Hrádek u Nechanic

Tato romantická stavba s reprezentativními prostory nabízí on-line průvodce v ČZJ k prohlídce prvního základního okruhu Lesk a sláva Harrachů. Neslyšící obdrží QR kódy, které je nasměrují na videopřeklady, jež si mohou stáhnout do chytrého telefonu nebo tabletu (je potřeba mít data). Každá místnost na zámku má samostatné video – účastníci se zde dozví o starožitném nábytku nebo o uměleckých předmětech či sbírkách.

Zámek Slatiňany

Kulturní památka v Pardubickém kraji, která se pyšní bohatou historií a rozlehlou zámeckou zahradou, nachystala průvodcovské QR kódy s videi v ČZJ, které si neslyšící návštěvník stáhne do chytrého telefonu nebo tabletu (je potřeba mít data).

Přeložené jsou tyto okruhy: I. Letní sídlo Auerspergů a II. Celým zámkem (rozšířený okruh I.). Další možností je tištěný průvodce v češtině. Ve venkovní části zámku jsou k dispozici infopanely vybavené QR kódy, které v ČZJ představují dané místo.

Hrad Rotštejn a Tichá stezka Klokočskými skalami v Českém ráji

Středověká zřícenina hradu Rotštejn spolu s Tichou stezkou Klokočskými skalami lákají neslyšící turisty, kteří mohou zhlédnout videa v ČZJ prostřednictvím QR kódů na naučných tabulích (je potřeba mít chytrý telefon či tablet s daty).

Tato trasa v přírodní rezervaci nabízí celodenní výlet zpestřený krásnými výhledy, skalním městem, schodišti a obtížným terénem.

Jak Tichý svět informuje o svých zpřístupněných prohlídkách?

Neslyšící se mohou o zpřístupněných komentovaných prohlídkách dozvědět z více zdrojů. Tichý svět o nich vždy informuje na svých webových stránkách v sekci Aktuality a také v záložce Přístupné památky, informace sdílí i na svých sociálních sítích. Samozřejmě se o překladech do ČZJ můžete dozvědět také na webových stránkách a sociálních sítích zpřístupněných míst, z tiskových zpráv a dalších mediálních zdrojů. Podle Evy Štípkové neslyšící o tuto službu zájem mají, ostatně to potvrzuje i zpětná vazba z míst, která zpřístupněné prohlídky poskytují.

Přístupnost památek pro neslyšící v ČR

Eva Štípková doplňuje, že Tichý svět není jediný, kdo překlady prohlídkových tras do ČZJ vytváří: „Na zpřístupnění památek a tvorbě překladů nepracujeme pouze my, ale i jiné organizace.“ Příkladem může být neslyšícím návštěvníkům zpřístupněný hrad Svojanov, Květná zahrada v Kroměříži nebo zámek Červená Lhota aj. Návštěvníci se sluchovým postižením mohou využívat i psané textové průvodce v českém jazyce (dostupné např. na Duchcově nebo ve Velkém Březně). Různé organizace též ve vybraných dnech připravují jednorázové prohlídky kulturních památek tlumočené do ČZJ.

Svatá Hora – informační video v ČZJ

Plánuje Tichý svět další videopřeklady?

Redakci UNIE zajímalo, zda Tichý svět plánuje do budoucna navázat na svůj úspěch a neslyšící se tak mohou těšit na další překlady prohlídek kulturních památek. „Rádi bychom postupně dokončili všechny prohlídkové okruhy ve státním zámku Lednice. Ze strany památky je o to veliký zájem a již několik let probíhá opravdu skvělá vzájemná spolupráce,“ potvrdila nám

Eva Štípková a prozradila, že v současné době probíhá domluva o zpřístupnění Muzea loutkářských kultur v Chrudimi nebo Památníku Lidice. Momentálně se též dokončují QR kódy s překlady na informačních cedulích jednoho z pavilonů v pražské zoologické zahradě.

Co dalšího Tichý svět pro neslyšící chystá?

Tichý svět se může pochlubit dalšími zajímavými aktivitami. Eva Štípková se s námi na závěr podělila o budoucí plány a další akce pořádané Tichým světem: „V rámci naší činnosti se snažíme o pořádání mnoha zábavných či vzdělávacích akcí pro neslyšící. Po celém kraji naši kolegové ze sociálních služeb pořádají v průběhu roku zajímavé přednášky pro neslyšící na různá témata, dny otevřených dveří apod. Mezi větší kulturní akce pak určitě patří sekce filmového festivalu Finále Plzeň pro neslyšící, každoroční adventní koncert umělecky tlumočený do znakového jazyka v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Neslýchaná akce v Brně, na které se podílí mnoho organizací věnujících se tématu osob se sluchovým postižením, či Znak­up night na lodi Tajemství, kde se mohou neslyšící těšit na tlumočená stand­up, slam poetry a storytellingová vystoupení od těch nejlepších představitelů těchto žánrů.“

Děkujeme paní Mgr. Evě Štípkové a celému Tichému světu za poskytnutí informací a přejeme, ať se jim nadále jejich projekty daří.