ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
D
ročník 59 r číslo 24 r 16. srpna 2010 cena 26 Kč r pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
OVĚŘ
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz O V A N Ý NÁKL
A
Přejeme našim čtenářům klidné prožití dovolených a těšíme se na setkání v příštím čísle 6. září. Redakce ZN V ROZHOVOR
L. Heger: Potřebujeme být všichni klidnější Přinášíme první část rozhovoru s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc., ve kterém vám postupně přiblížíme jeho vize i věcné záměry koaliční vlády. V Stojíte v čele resortu, který podle programového prohlášení vlády deklaruje téměř největší změny – a většina z nich má začít platit již od 1. ledna 2012. Není to termín, lidově řečeno, přece jen poněkud šibeniční? Myslím, že času je relativně dost. Není pochyb o tom, že velké společenské systémy – a zdravotnictví patří spíše k těm větším a komplikovanějším – mají velkou setrvačnost. Pokud jsou změny příliš revoluční, pokud jsou tlačeny příliš rychle a příliš velkou silou, nesou s sebou riziko rozkolísání celého systému. Dalo by se to přirovnat k zásahům do přírody – stejně jako v ní, ani ve zmíněných velkých společenských systémech nelze věci úplně plánovat. Na druhé straně panuje všeobecné přesvědčení, že zdravotnictví určité změny potřebuje a že by se neměly příliš odkládat. Je třeba poctivě říci, že dnes není úplně jisté, jak to nakonec dopadne. Každý z ministrů přede mnou přicházel do funkce s určitými představami, co by se mělo stát a co udělat, nicméně zdravotnictví si dál žilo svým životem a rozhodně jsme neviděli žádný úspěch v tom, čemu se říká radikální transformace – s výjimkou té úplně první z počátku 90. let minulého století. V Jenže i tato první radikální změna ve skutečnosti ustrnula kdesi v půli cesty…
Ano, pokud máme oba na mysli tutéž změnu, tedy zavedení systému veřejného zdravotního pojištění, což byl oproti předchozímu stavu obrat o sto osmdesát stupňů. Problém je, že se jej nepodařilo doladit. Mám pocit, že to je tak trochu naše národní vlastnost. Nejdříve revoluce a hrrr na vše, ale trpělivost doladit celkový design změny včetně všech detailů, o kterých se dnes s oblibou říká, že právě v nich se skrývá ďábel, nám pak už jaksi schází. V Jak by tedy mělo české zdravotnictví v ideálním případě podle představ docenta Hegera vypadat? Osobně nejsem příznivcem příliš radikálních změn za každou cenu. Nevěřím tomu, že se v jakékoli zemi dá ve zdravotním systému udělat nějaký absolutní zázrak. Určité napětí plynoucí z rozdílu mezi zdroji, které jsou k dispozici, a mezi očekáváním vždy a všude bylo, je a nepochybně bude. Hlavní vadou našeho zdravotnictví však podle mne je, že jsou v něm všichni nespokojení až příliš. Stěžují si pacienti, že k nim systém není vstřícný a že je stále až příliš paternalistický. Stěžují si i zdravotníci, kteří dosud postrádají řadu základních pravidel pro výkon své profese. Moje odpověď tedy zní – je třeba udělat takové změny, abychom byli v systému všichni klidnější. Abychom v něm žili svůj normální profesní život a nezaměňovali jej s dennodenním bojem
Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Foto: MZ ČR proti něčemu či někomu. A aby se to vše obešlo bez pomlouvání a mediálních výkřiků, že to či ono je absolutně špatné. V Sami zdravotníci ale nejsou homogenní skupinou, a pokud už souhlasí s tím, že nějaké reformy by být měly, na formě a rozsahu se zpravidla mezi sebou už neshodnou. Střetává se tu řada partikulárních zájmů, a tak každý
pokus o změnu vždy ztroskotal na tom, že změny ano, ale jenom ne u mne… To není typické jen pro nás, například Američané pro to dokonce mají ustálený a běžně užívaný akronym NIMBY, tvořený počátečními písmeny anglických slov not in my back yard, tedy „ne na mém dvorku“. Je potřeba nejprve hledat kořeny problémů, které jsou všem společné a často jsou vrostlé do pilířů celého systému.
Jako ty základní a zásadní vidím přinejmenším dva. První sahá až k samé podstatě Ústavy ČR a otevírá se účelově vždy, když se začne hovořit o tom, že nějaká část zdravotní péče bude regulována či hrazena se spoluúčastí pacienta. U nás není prostě dosud vyjasněno, zda poskytování zdravotní péče má nějaké limity. Jedna interpretace říká – zjednodušeně, nejsem ústavním expertem –, že každý má bezplatně nárok na vše, navíc na to nejkvalitnější a nejmodernější. Druhý výklad praví prakticky totéž, ovšem s dodatkem „pokud zákon nestanoví jinak“. V tom je potřeba udělat si jasno. Pokud se přikloníme k tomu, že je nárok na čerpání zdravotní péče skutečně možné omezit zákonem, pak tedy v právních normách tyto limitace konečně nadefinujme. Ale tak, aby byly praktické a aby se s nimi dalo žít. Nelze vytvářet nějakou tisícistránkovou knihu standardů, kde by bylo vše do detailu popsáno. Medicínu sice lze sepsat do standardů, ale je natolik živá, že za půl roku či rok již tyto standardy nemusejí být platné. Definice je tedy nutná v přiměřeně obecné rovině. Pokud by se to povedlo, přineslo by to trochu toho kýženého klidu. Nebudeme si zastírat, že ani dnes, navzdory jednomu z výše zmíněných výkladů ústavy, zdravotnická zařízení samozřejmě neposkytují všem všechno, natož na té nejmodernější úrovni – kdyby tomu tak bylo, systém by se již dávno zhroutil. Jenže poskytovatelé se při této praxi pohybují na tenkém ledě a mohou být kdykoli napadeni. Úprava zákona by jim tedy přinesla potřebnou právní jistotu. dokončení na straně 2 ²
X Elektronické zdravotnictví
X Regulační poplatky
SAS: Varujeme před omezením dostupnosti eHealth bude stát na VZP a IZIP Rada Sdružení ambulantních specialistů ČR, o. s., reaguje na programové prohlášení vlády, konkrétně bod: „Bude zvýšena regulace za návštěvu ambulantního specialisty bez doporučení“. Ambulantní specialisté se podle svého prohlášení z 12. srpna obávají, že absence kvalitní, na opravdu odborné úrovni vedené diskuse o takovém kroku může mít za následek nežádoucí snížení dostupnosti zdravotní péče v ČR, významné zkomplikování situace opravdu nemocných lidí za cenu prodražení této péče, nežádoucí nárůst počtu pacientů v čekárnách praktických lékařů, významný nárůst administrativní zátěže všech lékařů, zvláště ale lékařů praktických, i kritické omezení práva pacienta na svobodnou volbu lékaře. Rada SAS zároveň deklaruje svou připravenost podpořit všechny návrhy změn českého systému zdravotnictví, které budou plnit následující kritéria.
1608 ZN 24_01.indd 1
1. Potřebnost takového kroku. V této souvislosti Rada SAS na základě dostupných dat mj. konstatuje, že péče ambulantního specialisty není v souhrnu o nic dražší než péče praktického lékaře. Navíc prý všechny dosavadní souhrny vytvořené hlavně zdravotními pojišťovnami vycházejí tak, že počet lidí, kteří mají tendenci s jednou diagnózou navštěvovat více ambulantních specialistů, je tak malé, že náklady na jejich usměrňování by vysoce převýšily možný profit. 2. Únosnost takového kroku ve vztahu ke kapacitě ambulancí praktických lékařů. Případné navýšení jejich práv bude podle SAS jistě provázeno navýšením jejich odpovědnosti včetně nárůstu administrativní zátěže, neboť má-li mít
doporučení medicínský smysl, nesmí jít o prostý „výměnný list“, ale o solidní zprávu obsahující výsledky všech do té doby provedených vyšetření. 3. Sociální únosnost takového kroku, vypočtenou pro různé výše regulačních poplatků, s odhady dopadů takovéhoto opatření na všechny skupiny obyvatelstva. Za klíčové Rada SAS považuje, že systém musí dát pacientům možnost připojistit se na jakékoli nově vniklé „vícenáklady“. 4. Příslušným opatřením v žádném případě nesmí dojít k poškození zdraví pacientů nebo ke zbytečnému prodloužení jejich léčby. Systém musí jasně stanovit odpovědnost všech, kteří budou na péči spolupracovat nebo ji jakkoli usměrňovat, včetně odpovědnosti trestněprávní, a nesmí potřebným pacientům blokovat přístup k LSPP nebo RZP. mm
Informační systémy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a společnosti IZIP, která provozuje službu elektronických zdravotních knížek, mají být základem řešení pro celé české zdravotnictví. Uvedl to 11. srpna dosavadní předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR RNDr. Jiří Schlanger, který od 1. září nastupuje na ministerstvo zdravotnictví jako náměstek pro informatiku. „Nikdy nebude tolik peněz, abychom mohli něco dělat na zelené louce,“ vysvětlil, proč chce zužitkovat peníze a know-how, jež VZP již do projektů dala. Systém elektronických zdravotních knížek se rozvíjí v ČR od roku 2002, kdy získal patent Úřadu průmyslového vlastnictví. Evropská komise si IZIP zvolila jako jeden z referenčních projektů při zavádění služeb eHealth v EU. VZP minulý týden potvrdila, že jedná s IZIP o převodu 35 procent hlasovacích práv na sebe, chce tak chránit své investice a zájmy. J. Schlanger, který v orgánech VZP působí, to považuje za dobré řešení. „Je to taková ‚zastydlá puberta‘, vztah VZP a IZIP se měl řešit už dávno,“ uvedl. J. Schlanger dlouhodobě upozorňuje na fakt, že oblast rozvoje informačních technologií je ze strany ministerstva zdravotnictví zanedbávána. „Existuje koncept elektronického zdravotnictví, který vůbec nebyl naplňován, nikdo se mu nevěnoval, utrácely se peníze a nemělo to valný smysl,“ uvedl. Přesto věří, že by mohl ve funkci náměstka s potřebnými změnami uspět, protože elektronizaci zdravotnictví měla ve svém volebním programu i opoziční ČSSD. red, čtk
13.8.2010 9:23:42