ODBORNÝ ČASOPIS PRO NELÉKAŘSKÉ ZDRAVOTNICKÉ PRACOVNÍKY
OFICIÁLNÍ ČASOPIS ČESKÉ ASOCIACE SESTER
MEZINÁRODNÍ DEN SESTER
A UDĚLOVÁNÍ CEN FLORENCE
NIGHTINGALE V RÁMCI
SLAVNOSTNÍHO VEČERA
BEZ SAMOSTATNĚ
PRACUJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH SESTER SE PÉČE
O PACIENTY NA DOMÁCÍ
UMĚLÉ PLICNÍ VENTILACI
POSKYTOVAT NEDÁ, ŘÍKÁ MUDR. FERDINAND POLÁK, PH.D., MBA
VÝŽIVA A VSTŘEBÁVÁNÍ
ŽIVIN PŘI STOMICKÝCH
VÝKONECH TENKÉHO STŘEVA
TELEOŠETROVATEĽSTVO V ADIKTOLÓGIÍ
POVOLÁNÍ: LÉKAŘKA. DNES SAMOZŘEJMOST, PŘED 150 LETY NEMYSLITELNÉ
Editorial 3/25 Obsah
Vážené čtenářky a vážení čtenáři, po jaru tady máme opět léto a s ním i další číslo časopisu Florence. Co se v něm dočtete?
Jako první nám Česká asociace sester připomíná Mezinárodní den sester. K této příležitosti byl uspořádán i slavnostní večer s předáváním Cen Florence Nightingale, které jsou pojmenované po průkopnici profesionálního ošetřovatelství.
Ceny se však udělovaly i na Ministerstvu zdravotnictví ČR, a to zdravotníkům, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Jedním z nich byla i předsedkyně redakční rady Florence PhDr. Martina Šochmanová, MBA.
V rozhovoru s MUDr. Ferdinandem Polákem, Ph.D., MBA, se dozvíte informace o péči o pacienty, kteří jsou na domácí umělé plicní ventilaci. V článku PhDr. Kataríny Lancošové, MPH, přinášíme poznatky, jak funguje teleošetřovatelství v adiktologii.
Bc. Karolina Maria Skrzynska ve svém článku hovoří o odběru suché kapky u novorozence – jak se takový odběr provádí i co všechno se z něj dokáže zjistit. Článek Aleny Ondrouškové, DiS., se věnuje výživě pacientů po stomických výkonech tenkého střeva.
V sekci Vzdělávání se můžete těšit na text od Mgr. et Mgr. Jitky Pultarové, v němž popisuje zkušenosti studentek z dvoutýdenní stáže na Srí Lance.
Článek Když si nerozumíme od Bc. Michaely Kalivodové popisuje komunikační bariéry mezi pacienty a zdravotníky v oblasti umělého oplodnění.
Přinášíme vám také informace z konferencí a kongresů –z odborné konference Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester v Jihlavě, XIV. Kongresu perioperačních sester ve Zlíně a z 5. ročníku Hojení ran v kostce v Olomouci.
Nakonec se můžete těšit na historické okénko. PhDr. Bára Svátková opět přichází s rubrikou A léta běží, kde si připomeneme, co se psalo před 100 lety. Druhý text autorky pojednává o dvou ženách, které se staly lékařkami v době, kdy studium lékařství nebo vykonávání praxe bylo pro ženy téměř nemyslitelné.
Věřím, že články pro vás budou jak zajímavé, tak i přínosné. Za celou redakci Florence vám přeji příjemné čtení a pěkné léto bez zranění a úrazů.
Lucie Konvičná redakce Florence
P. S.: Nezapomeňte, že časopis Florence nelze koupit na stáncích. Pro předplatné navštivte www.florence.cz/o-nas/ predplatne. Na našich stránkách najdete také nové podcasty z CareCast Medical studia. Sledujte nás na Instagramu a Facebooku pro další odborné příspěvky i zákulisní zajímavosti!
84
Když si nerozumíme:
Komunikační bariéry v péči o pacienty podstupující umělé oplodnění
Vzdělávání
68 Mezinárodní den sester a udělování Cen Florence Nightingale v rámci slavnostního večera
69 PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester, obdržela prestižní Cenu PhDr. Alice Garrigue Masarykové Rozhovor
70 Bez samostatně pracujících zdravotních sester se péče o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci poskytovat nedá, říká MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D., MBA
Ošetrovateľstvo
73 Teleošetrovateľstvo v adiktológii
76 Odber suchej kvapky krvi u novorodencov
PR článek
79 Rozhovor s Klárou Pšeničkovou, všeobecnou sestrou ze společnosti PROMEDICUS domácí péče Odborný článek
80 Výživa a vstřebávání živin při stomických výkonech tenkého střeva
82 Mezinárodní projekt Erasmus+ na Srí Lance: Zkušenosti studentek Střední zdravotnické školy Hradec Králové Praxe
84 Když si nerozumíme:
Komunikační bariéry v péči o pacienty podstupující umělé oplodnění Konference
87 XIV. Kongres perioperačních sester
88 Hojení ran v kostce 2025 –5. ročník odborné konference 90 Odborná konference Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester 2025 v Jihlavě –úspěšné setkání sester a odborníků Historie
91 A léta běží… 92 Povolání: lékařka. Dnes samozřejmost, před 150 lety nemyslitelné
94 Angličtina
Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence www.florence.cz
Ročník XXI, číslo 3, květen–červen 2025
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 13. 6. 2025
Foto na titulní straně: David Liška
Titulní strana: MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D., MBA
Práce musí splňovat podmínky dle pokynů pro autory dle www.florence.cz. Práce zasílejte na e-mail: florence@carecomm.cz.
Aktuálně
Mezinárodní den sester a udělování
Cen Florence Nightingale v rámci slavnostního večera
Každý rok si 12. května připomínáme narození anglické ošetřovatelky Florence Nightingale. Tato významná osobnost je považována za zakladatelku a průkopnici povolání sestry a profesionálního ošetřovatelství. Den jejího narození je na celém světě připomínán jako Mezinárodní den sester.
Česká asociace sester, z.s.
„…Postavila se do čela skupiny zdravotních sester, které se staraly o zraněné vojáky během krymské války… Když se vrátila z fronty, anglická královna Viktorie i lid celé Velké Británie oslavovaly Florence jako opravdovou hrdinku. A tak brzy založila vlastní školu pro zdravotní sestry a dále pokračovala v úsilí reformovat zdravotnictví…“
zdroj: Florence Nightingale, la première des infirmières, životopis
Česká asociace sester, z.s., při příležitosti oslav tohoto významného dne každý rok pořádá slavnostní setkání, oceňuje mimořádnou obětavost a profesionalitu nejen sester, ale i ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků a uděluje prestižní
Ceny Florence Nightingale, které jsou rozděleny do čtyř kategorií.
V letošním roce, v rámci slavnostního večera, který se uskutečnil v Divadle Lucie Bílé, ocenila Česká asociace sester čtyři výjimečné kolegyně, které svou prací výrazně přispěly k rozvoji ošetřovatelství:
Mgr. Dagmar Švecová – za celoživotní dílo
Mgr. Martina Bunešová, MBA – za rozvoj ošetřovatelského oboru
Mgr. Lenka Gutová, MBA, LL.M. – za rozvoj ošetřovatelství
PhDr. Karolína Moravcová – za přínos pro rozvoj České asociace sester
Poděkování a ocenění za celoživotní práci, obětavost a profesionalitu převzaly oceněné kolegyně z rukou prezidentky České asociace sester PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, a dalších členek a člena prezidia ČAS. Poděkování patří také Mgr. Alici Strnadové, MBA, hlavní sestře ČR, PhDr. Lukáši Koberovi, PhD., MPH, viceprezidentovi Slovenské komory sester a porodních asistentek, nebo paní poslankyni PhDr. Ivaně Mádlové, Ph.D., MBA, kteří se slavnostního večera účastnili.
Fota: Česká asociace sester, Wikipedie, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Florence Nightingale.
PhDr. Martina Šochmanová, MBA, Mgr. Lenka Gutová, MBA, LL.M., Mgr. Dagmar Švecová a Mgr. Martina Bunešová, MBA.
PhDr. Martina Šochmanová, MBA,
prezidentka České asociace sester, obdržela prestižní Cenu PhDr. Alice
Garrigue Masarykové
Ministerstvo zdravotnictví ČR již čtvrtým rokem uděluje prestižní ocenění –
Cenu PhDr. Alice Garrigue Masarykové. Je určeno zdravotníkům, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Letos byla prezidiem nominována a za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace a za důsledné prosazování profesního uznání nelékařských zdravotnických pracovníků oceněna prezidentka České asociace sester (ČAS) PhDr. Martina Šochmanová, MBA.
Česká asociace sester, z.s.
Prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, představuje významnou osobnost v českém zdravotnictví. Její kariéra se vyznačuje nejen postupným profesním růstem, ale i rozsáhlými zkušenostmi v různých oblastech ošetřovatelství a managementu. Celý svůj profesní život je plně oddaná profesi sestry. Její cesta k současnému postavení je výsledkem cílevědomé snahy o profesní rozvoj a zasazení se o zlepšování zdravotní péče
PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS, a hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA.
v České republice. Ve své každodenní práci, ve zdravotnictví, ale také v médiích viditelně podporuje všechny sestry a ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky napříč všemi obory.
Neúnavně vyjednává lepší podmínky práce ve zdravotnictví. Snaží se mnoho let ukotvit a zákonem podpořit vznik profesní komory, což všichni považujeme za velmi důležité. Jako prezidentka ČAS se stále snaží mediálně vyzdvihnout práci sester, které denně prokazují svou statečnost, vzdělanost, vysokou odbornou úroveň, ale i nezměrnou sílu pečovat o nemocné nejen v akutní a následné péči, ale také v domácím prostředí. V roli prezidentky ČAS se aktivně podílí na tvorbě zdravotnické politiky.
Aktivně spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR a jinými organizacemi na vytváření právních norem a vzdělávacích programů, podporuje navyšování kompetencí sester, účastní se kulatých stolů a jiných odborných akcí, kde aktivně vystupuje. Je členkou poradního sboru ministra zdravotnictví, členkou vědecké rady ministra zdravotnictví a také členkou etické komise.
Svojí pracovitostí a profesním postojem je příkladem a inspirací pro mnoho zdravotníků napříč všemi obory. Kombinace bohatých klinických zkušeností a manažerských schopností dělá z PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, vysoce respektovanou osobnost v českém zdravotnictví a její přínos pro rozvoj ošetřovatelské péče je nesporný.
Oceněné Lenka Vaculová, prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., dr. h. c. a PhDr. Martina Šochmanová, MBA.
Bez samostatně pracujících zdravotních sester se péče o pacienty na domácí
umělé plicní
ventilaci poskytovat nedá,
říká MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D., MBA
Domácí umělá plicní ventilace je stále častějším tématem v oblasti intenzivní péče. Umožňuje pacientům žít doma i s těžkými dechovými problémy, čímž nejen výrazně zlepšuje kvalitu jejich života, ale i odlehčuje nemocnicím. Jaké výzvy a přínosy tato forma péče přináší a jaká je role zdravotnických pracovníků v péči o takto nemocné, nám v rozhovoru přiblíží MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D., MBA, zakladatel agentury domácí zdravotní péče ProCare Medical a vedoucí lékař její divize domácí umělé plicní ventilace.
Lucie Konvičná
Denisa Hanáková
redakce Florence
Intenzivní medicíně se věnuje celou svoji profesní kariéru. Po ukončení studia na 3. LF UK nastoupil v roce 1998 do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde nejprve pracoval na JIP IV. interní kliniky a poté na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V letech 2012 až 2014 byl náměstkem ministra zdravotnictví ČR,
je členem řady odborných společností. Společnost ProCare Medical založil v roce 2006 a dodnes v ní působí jako vedoucí lékař pro domácí umělou plicní ventilaci. Dozvíte se nejen o technologických novinkách, ale i o klíčové roli sester, rodinných příslušníků a dalších specialistů, kteří se podílejí na poskytování péče v domácím prostředí.
Fota: David Liška
Teleošetrovateľstvo v adiktológii
Súhrn: Poruchy súvisiace s užívaním návykových látok predstavujú globálny problém, týkajúci sa osôb akejkoľvek národnosti, rasy, vzdelania alebo pohlavia. Predpokladá sa, že asi 50 miliónov ľudí na celom svete trpí problémami, ktoré́ súvisia s užívaním návykových látok, pričom nepriaznivé́ užívanie alkoholu vedie k úmrtiu takmer 3,3 milióna ľudí každý rok. Prevalencia užívania alkoholu sa globálne odhaduje na 5,1 % s príčinným vzťahom medzi zneužívaním alkoholu a ďalšími problémami v oblasti duševného zdravia, vážnych sociálnych dopadov ako je rozpad rodiny a strata zamestnania. Predstavuje jeden z najdôležitejších determinantov zdravia v EÚ. Podľa správy WHO „Alkohol v Európskej únii“ na každého občana pripadá v priemere 12,4 litra alkoholu ročne (WHO, 2021). Medzi krajiny s vysokou konzumáciou alkoholu a poruchami spôsobenými jeho zneužívaním patrí v európskom regióne aj Slovensko. V psychiatrických ambulanciách bolo v roku 2023 vyšetrených 29 646 osôb na poruchy psychiky a správania zapríčinené užívaním alkoholu, z nich u 75,3 % bol diagnostikovaný syndróm závislosti od alkoholu. Približne štvrtinu vyšetrených osôb tvorili ženy, ktorých podiel sa v sledovanom období rokov 2011–2023 mierne zvýšil z 21,5 % na začiatku obdobia na 25,3 % na konci obdobia. Počet vyšetrených pacientov s poruchou psychiky zapríčinenej užívaním alkoholu oproti predchádzajúcemu roku vzrástol o 2,7 % (NCZI, 2023). Kľúčové slová: teleošetrovateľstvo, adiktológia, starostlivosť o závislého, psychoterapeutický prístup
Telenursing in addictology
Summary: Substance use disorders are a global problem, affecting people of any nationality, race, education or gender. It is estimated that about 50 million people worldwide suffer from substance use disorders, with alcohol misuse leading to nearly 3.3 million deaths each year. The prevalence of alcohol use is estimated at 5.1% globally, with a causal relationship between alcohol abuse and other mental health problems, serious social impacts such as family breakdown and job loss. It represents one of the most important determinants of health in the EU. According to the WHO report “Alcohol in the European Union”, for every citizen accounts for an average of 12.4 litres of alcohol per year (WHO, 2021). Countries with high countries with high alcohol consumption and alcohol-related disorders in the European Slovakia is one of the most important countries in the European region. In 2023, were 29 646 people examined in psychiatric outpatient clinics for psychiatric and behavioural disorders caused by alcohol use, 75.3% of whom were diagnosed with alcohol dependence syndrome. Approximately one quarter of the examined individuals were women, whose proportion slightly increased during the observed period from 21.5% at the beginning in 2011 to 25.3% at the end in 2023. The number of screened patients with impairment mental health examinations due to alcohol use increased by 2.7% compared to the previous year (NCZI, 2023).
Key words: telenursing, addictiology, care of the addict, psychotherapeutic approach
1Psychiatrická nemocnica Michalovce, n. o., Slovensko
2Stredná zdravotnícka škola Humenné, Slovensko
Úvod
Teleošetrovateľstvo je definované ako súbor ošetrovateľských činností, ktoré využívajú informačné a komunikačné technológie na poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti. Prostredníctvom týchto technológií môže sestra napr. zabezpečiť monitorovanie pacienta, vzdialene zbierať dáta, vzdialene zasahovať, poskytovať ošetrovateľské rady, inštruovať pacienta k rôznym úkonom a viesť manažment bolesti (Gidora et al., 2019). Cloyd a Thompson (2020) ďalej podrobnejšie definujú teleošetrovateľstvo ako využívanie telekomunikácie a informačných
technológií na poskytovanie ošetrovateľských činností v starostlivosti o zdravie a ďalej v situáciách, kedy je veľká vzdialenosť medzi pacientom a sestrou, alebo medzi jednotlivými sestrami. Autori charakterizujú teleošetrovateľstvo ako jednu z najdôležitejších technologických udalostí konca 20. storočia, ktorá sa stala bránou do moderného ošetrovateľstva. Najčastejšie vyskytujúcim sa ošetrovateľským prostredím pre uplatnenie teleošetrovateľstva je starostlivosť v prirodzenej komunite a domove pacienta. Domáca starostlivosť poskytovaná pomocou informačno- telekomunikačných technológií na diaľku sa využíva najmä u pacientov s chronickými ochoreniami, u pacientov imobilných alebo málo pohyblivých a u pacientov žijúcich v oblastiach ďaleko od zdravotníckeho zariadenia. Starostlivosť sa premieta predovšetkým do oblastí ako je poradenstvo, dodávanie informácií týkajúcich sa zdravia, edukácie a inštruovanie pacientov, rodinných príslušníkov, opatrovateľov (Kirsch et al., 2015). Teleošetrovateľstvo je ďalej zamerané tiež na zlepšenie kvality
starostlivosti, bezpečnosti pacientov a na rýchly prístup k ošetrovateľskej starostlivosti prekonaním geografických bariér u pacientov vo vzdialených a odľahlých regiónoch. Používanie počítačov, mobilných telefónov, SMS a ďalších komunikačných technológií je už bežnou súčasťou ošetrovateľstva. Stalo sa tak na jednej strane vďaka stále rastúcemu technologickému pokroku a na druhej strane kvôli nutnosti väčšej a lepšej dostupnosti zdravotníckej starostlivosti (Souza et al., 2016).
Rozdelenie podľa spracovávaných informácií a dát Středa, Hána (2016) delia podľa toho, či spracovávajú verbálnu komunikáciu, vizuálnu komunikáciu alebo dátovú komunikáciu. Verbálna komunikácia je možná pomocou slov prostredníctvom ľudského hovoreného jazyka. Najčastejšie prebieha cez mobilný telefón ako najjednoduchší a najrozšírenejší spôsob diaľkového spojenia medzi ľuďmi. Vizuálna komunikácia prebieha prostredníctvom multimédií so zvukovým aj obrazovým efektom. Ide najmä o videokonferenčné hovory. Dátová komunikácia je prenos obrazových
Odber suchej kvapky krvi
u novorodencov
Odber suchej kvapky krvi je rutinné vyšetrenie novorodenca, ktorý slúži na včasnú indikáciu rôznych vrodených metabolických, genetických a endokrinných ochorení, ktoré môžu ovplyvniť vývoj a zdravie dieťaťa.
Odber je jednoduchý, rýchly a pomáha včasne identifikovať ochorenia, ktoré sú liečiteľné alebo zvládnuteľné, ak sa diagnostikujú včas.
Bc. Karolina Maria Skrzynska Jednotka intenzívnej starostlivosti o novorodencov, Nemocnica Bory, Bratislava
Föllingova skúška položila základy pre systematický novorodenecký skríning metabolických porúch. Je historicky prvý skríningový test používaný na diagnostiku fenylketonúrie (PKU), autozomálne recesívne dedičnej metabolickej poruchy spôsobenej mutáciou v géne PAH (fenylalanínhydroxyláza). Táto enzýmová deficiencia vedie k hromadeniu fenylalanínu v krvi a tkanivách, čo môže spôsobiť ťažké neurologické poškodenie, ak sa ochorenie nelieči. Vďaka jej objavu bolo možné zaviesť včasnú diétoterapiu, ktorá spočíva v nízkofenylalanínovej diéte, čím sa predchádza mentálnemu postihnutiu a ďalším komplikáciám spojeným s fenylketonúriou.
Dnes sa fenylketonúria testuje už v prvých dňoch života pomocou odberu krvi z päty novorodenca (tzv. Guthrieho test), čím sa zabezpečí včasná diagnostika a liečba tohto ochorenia.
Guthrieho test fungoval na princípe inhibície rastu bakteriálnych spór v kultivačnej pôde bez fenylalanínu. Ak bola v krvi dieťaťa prítomná vysoká hladina fenylalanínu, stimulovala rast baktérií, čo umožnilo pozitívne výsledky testu. Tento test sa stal základom pre zavedenie celoplošného novorodeneckého skríningu na fenylketonúriu, ktorý začal byť implementovaný v roku 1963. Dr. Guthrieho test používal filtračný papier, na ktorý sa aplikovali kvapky krvi, ktoré sa následne zasielali do laboratória na analýzu. Tento spôsob bol jednoduchší, lacnejší a umožnil rýchlejšie zistenie fenylketonúriu u novorodencov,
čo bolo kľúčové pre včasné začatie liečby a zabránenie poškodeniu mozgu. Guthrieho test síce otvoril cestu modernému skríningu, ale dnes sa už používa pokročilejšia diagnostika, ktorá umožňuje rýchlejšiu a spoľahlivejšiu detekciu viacero ochorení, čím sa zabezpečuje včasná liečba a prevencia trvalého poškodenia zdravia novorodenca.
Ktoré ochorenia súčasne vyšetruje odber suchej kvapky krvi?
Endokrinopatie
Kongenitálna hypotyreóza
Kongenitálna hypotyreóza je porucha štítnej žľazy, ktorá sa vyskytuje u novorodencov, keď štítna žľaza neprodukuje dostatočné množstvo hormónov. Tento stav môže mať vážne následky na rast a vývoj dieťaťa, preto je veľmi dôležitá včasná diagnostika a liečba. Ak výsledky novorodeneckého skríningu naznačujú možné riziko ochorenia, vykonávajú sa ďalšie vyšetrenia, ako je ultrazvuk štítnej žľazy alebo ďalšie krvné rozbory na potvrdenie diagnózy. V niektorých prípadoch môžu byť vykonané genetické testy, ak je podozrenie na genetickú príčinu kongenitálnej hypotyreózy, ako je autozomálna recesívna forma.
Príznaky u novorodenca
Medzi príznaky u novorodenca patrí: oneskorený rast; únava; letargia; žltačka; neadekvátne priberanie na váhe; suchá pokožka; bradykardia; edémy tváre a rúk.
Ak sa kongenitálna hypotyreóza neidentifikuje a nelieči včas, môže spôsobiť mentálnu retardáciu a ďalšie vážne vývojové problémy.
Liečba
Liečba kongenitálnej hypotyreózy u novorodencov spočíva v skorej a celoživotnej substitučnej terapii levotyroxínom. Cieľom liečby je normalizovať hladiny hormónov štítnej žľazy, zabezpečiť správny vývoj mozgu a predchádzať neurologickým a rastovým komplikáciám.
Kongenitálna adrenálna hyperplázia
Kongenitálna adrenálna hyperplázia u novorodencov je vrodené ochorenie nadobličiek spôsobené genetickým deficitom enzýmov potrebných na syntézu nadobličkových hormónov.
Príznaky u novorodenca
Medzi príznaky u novorodenca patrí: soľná strata (hypotenzia, dehytratácia, metabolická acidóza, letargia); virilizácia u dievčat (maskulinizáciu vonkajších genitálií); nezvyčajné genitálne prejavy u chlapcov (makrogenitáliu, hyperpigmentáciu genitálu a bradaviek); nešpecifické príznaky (hypoglykémia, nízka pôrodná hmotnosť, zvýšená pigmentácia kože).
Liečba
Liečba kongenitálnej adrenálnej hyperplázie zahŕňa celoživotnú hormonálnu substitúciu na doplnenie kortizolu a aldosterónu, potlačenie nadmernej tvorby androgénov a prevenciu život ohrozujúcej adrenálnej krízy.
Iné ochorenia
Cystická fibróza
Cystická fibróza u novorodencov je autosomálne recesívne genetické ochorenie spôsobené mutáciou v CFTR (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator) géne, vedúce k poruche transportu chloridových iónov a tvorbe hustého hlienu v pľúcach, tráviacom trakte a iných orgánoch. U novorodencov sa môžu prejaviť rôzne príznaky,
Rozhovor s Klárou Pšeničkovou,
všeobecnou sestrou ze společnosti PROMEDICUS domácí péče
Můžete nám prosím přiblížit, jak jste se dostala k profesi všeobecné sestry a co Vás k povolání přivedlo?
K práci všeobecné sestry mě přivedla moje maminka, která v této profesi pracovala celý život a byla mi vzorem. Už od dětství jsem viděla, jak je její práce důležitá a kolik dobrého dokáže přinést. Ve škole mi šla biologie, celkově mě zajímalo lidské tělo a péče o druhé.
Co Vás přivedlo konkrétně do společnosti PROMEDICUS domácí péče a jak dlouho zde pracujete?
Do společnosti PROMEDICUS jsem se dostala díky známé, která zde dříve pracovala a měla s firmou dobré zkušenosti. Vyprávěla mi o tom, jak smysluplná a pestrá je práce v domácí péči, což mě oslovilo. V současné době u společnosti pracuji již 5 let.
Jaké byly Vaše první dojmy z práce v oblasti domácí péče?
Ze začátku to byl samozřejmě krok do neznáma – člověk je zvyklý na nemocniční režim. Ale velmi rychle jsem si zvykla, protože práce v terénu je pestrá, samostatná a dává obrovský smysl.
Můžete popsat běžný den všeobecné sestry v domácí péči?
Organizace pracovního dne začíná již předchozí den – je nezbytné se seznámit s aktuálním seznamem pacientů, prověřit naplánované zdravotní úkony a na základě těchto informací optimalizovat trasu návštěv. Každý pacient vyžaduje individuální přístup – poskytujeme například aplikaci injekcí, provádíme převazy ran, monitorujeme zdravotní stav a další ošetřovatelské intervence. Během dne rovněž zajišťujeme vedení zdravotnické dokumentace a koordinaci péče prostřednictvím komunikace s ošetřujícími lékaři.
Jak se liší práce v domácí péči od práce v nemocničním prostředí?
V domácí péči máme více prostoru pro individuální přístup, rozhodování a komunikaci s rodinou. V nemocnici je to často více „strojové“. Tady opravdu vidíte, jak vaše práce pomáhá konkrétním lidem v jejich vlastním sociálním prostředí.
Jaké jsou podle Vás tedy hlavní výhody práce v domácí péči?
Práce poskytuje prostor pro časovou flexibilitu a samostatnost, zároveň přináší pocit smysluplného profesního uplatnění. Umožňuje navázat hlubší vztahy s pacienty i neformálními pečujícími a získat cenný vhled do jejich reálného životního prostředí, což napomáhá přesněji porozumět jejich individuálním potřebám.
Jaké výzvy práce v domácí péči přináší a jak se s nimi vyrovnáváte?
Výzvou je počasí, čas strávený na cestě k pacientovi, neočekávané situace a někdy i technické zázemí v domácnosti. Vyrovnávám se s tím díky zkušenostem, dobrému plánování a podpoře blízkých kolegyň.
Vážíte si osobního kontaktu s pacienty a jejich rodinami? Jakou roli hraje v domácí péči empatie?
Ano, osobní kontakt je základem. Empatie je klíčová – pacienti vás pouští do svého soukromí, bez důvěry a pochopení by to nefungovalo. Často jsme pro ně i psychickou oporou.
Máte nějaký silný zážitek z práce v PROMEDICUS, který byste chtěla sdílet? Okamžiků, které člověku utkvějí v paměti, je víc. Za ty vůbec nejsilnější ale považuji situace spojené s paliativní péčí. Jsou psychicky velmi náročné jak pro všeobecnou sestru, tak pro rodinu pacienta. Zároveň ale právě tam člověk nejvíc cítí, že jeho práce má hluboký smysl. Možnost být s pacientem a jeho blízkými v těchto chvílích a ulevit jim je pro mě obrovsky silná lidská zkušenost.
Jak probíhá spolupráce s lékaři a dalšími kolegy ve společnosti PROMEDICUS? Spolupráce v rámci týmu probíhá bezproblémově. K dispozici máme sestry se specializovanou způsobilostí, například se zaměřením na hojení ran, které jsou dostupné pro konzultace ohledně dalšího ošetřovatelského
postupu – kontakt je operativní a efektivní, často formou telefonické komunikace. S lékaři jsme v pravidelném každodenním kontaktu, převážně prostřednictvím telefonu. Probíhají konzultace ohledně zdravotního stavu pacientů, hlášení změn a koordinace péče.
Věnujete se také vzdělávání nebo profesnímu rozvoji? Podporuje společnost PROMEDICUS tyto aktivity?
Další odborné vzdělávání je integrální součástí naší profesní praxe. Každoročně na jaře obdrží vrchní sestra přehled vzdělávacích kurzů určených pro všeobecné sestry, které slouží jako podklad pro plánování odborného rozvoje. Současně mají zaměstnanci možnost využívat vzdělávací programy v rámci naší vlastní PROMEDICUS Akademie, která nabízí cílené vzdělávání podle aktuálních potřeb praxe.
Jak vypadá zaškolení nových kolegů a jakou podporu jim poskytujete?
Nově příchozí kolegyně absolvují úvodní zaškolení formou doprovodu zkušených všeobecných sester. Tímto způsobem si postupně osvojují nejen odborné postupy, ale také administrativní náležitosti a komunikační dovednosti potřebné pro práci s pacienty a neformálními pečujícími. Po celou dobu adaptačního procesu mají k dispozici podporu týmu včetně možnosti telefonické konzultace v případě potřeby.
Co byste poradila všeobecným sestrám, které zvažují přechod do domácí péče?
Aby se nebály. Je to jiný druh práce, ale o to víc naplňující. Pokud mají rády samostatnost, kontakt s lidmi a chtějí práci, která má opravdu smysl, domácí péče je pro ně.
Jak Vás tato práce osobně obohacuje?
Velmi si vážím toho, že má moje práce smysl a že mohu být pro pacienty skutečně užitečná. Zároveň mi vyhovuje její rozmanitost – nejsem zavřená na jednom specializovaném oddělení, ale každý den řeším jiné výkony, diagnózy i typy péče. Díky tomu je pro mě práce zajímavá a stále se v ní učím něco nového.
Kde vidíte svou profesní budoucnost?
V současné době se věnuji dálkovému studiu a nechávám si otevřené možnosti, kam mě další cesta profesně zavede. Uvidím, jak se spojí mé zkušenosti z praxe s nově nabytými znalostmi.
Zvažujete pracovní změnu? Chcete si vydělat nadstandardní plat? Chcete mít své služební auto a plánovat si pracovní dobu, jak potřebujete? Přidejte se do našeho týmu všeobecných sester. Více informací: domacipece24.cz/kariera.
Výživa a vstřebávání živin při
stomických výkonech tenkého střeva
Souhrn: Článek se věnuje výživě pacientů po stomických výkonech tenkého střeva. Popisuje specifika vstřebávání živin, rizika malnutrice a dehydratace a doporučuje dietní a nutriční opatření vč. realimentace, enterální výživy a individuálního přístupu. Zdůrazňuje význam edukace pacientů a sledování nutričního stavu.
Nutrition and absorption of nutrients during stomy procedures of the small intestine
Summary: The article focuses on nutrition in patients after intestine stoma procedures. It outlines the specifics of nutrient absorption, risks of malnutrition and dehydration, and provides dietary and nutritional recommendations, including refeeding strategies, enteral nutrition, and an individualized approach. It emphasizes the importance of patient education and monitoring nutritional status.
Alena Ondroušková, DiS. Mgr. Kateřina Ondrušová Oddělení léčebné výživy, FN Brno
Resorpce živin probíhá v celé délce tenkého střeva. Pokud dojde ke zmenšení resorpční plochy, musíme dbát na dobrý nutriční stav pacienta. Ten je vhodné sledovat již před plánovaným operačním výkonem. Ztráty ilea patří mezi nejvíce rizikové. V případech, kdy nedochází ke vstřebávání žlučových solí, vzniká hypocholesterolémie a perniciózní anémie. Při resekci Bauhinské chlopně dochází ke zrychlené pasáži s možným rozvojem sekundárního malabsorpčního syndromu v důsledku nedostatečně dlouhého kontaktu výživy se střevní sliznicí. Méně závažný pokles absorpční funkce GIT (gastrointestinální trakt), nevyžadující intravenózní suplementaci, označuje ESPEN (The European Society for Clinical Nutrition and Metabolism) jako střevní nedostatečnost. V takovém případě symptomatická léčba a enterální výživa postačují k udržení nutriční a hydrominerální homeostázy střeva (Kohout et al., 2021). Stomií rozumíme vyvedení dutého orgánu na povrch těla. V případě tenkého střeva se jedná o jejunostomii, dvouhlavňovou ileostomii a terminální ileostomii. Dle Skřičky a dalších (2009) se jejunostomie provádí při neprůchodnosti střev. Nejčastější příčinou je nádor, ischemické postižení střeva nebo vytvoření píštěle mezi střevem a kůží, např. po břišní operaci. Dvouhlavňová stomie může být využita jako dočasný nebo trvalý vývod. Indikací
dočasného vývodu je odlehčení střevních anastomóz nebo akutní střevní obstrukce. Po zhojení postižené části je stomie zanořena a obnovena střevní kontinuita. Trvalá dvouhlavňová ileostomie se provádí pouze jako paliativní výkon. Při terminální ileostomii je vyvedena konečná část tenkého střeva na stěnu břišní. Může být vytvořena dočasně nebo jako trvalé řešení. Vstřebávání živin v tenkém střevě se v jednotlivých částech liší. Co se týče metabolizmu vody, je jejunum sekrečním orgánem, zatímco ileum orgánem resorpčním. V GIT denně vznikne 6–8 litrů sekretů, z toho se pouhých 1–1,5 litru dostane do proximální části tračníku, kde je dále vstřebáván. Právě proto je nezbytné sledovat množství odpadu ze stomie na tenkém střevě. Při vysokých ztrátách hrozí rozvrat vnitřního prostředí a malabsorpce živin. Minerální dysbalance
ČASNÉ POOPERAČNÍ
ZAHÁJENÍ PERORÁLNÍHO
PŘÍJMU JE MOŽNÉ PO
VĚTŠINĚ CHIRURGICKÝCH
ZÁKROKŮ A NENÍ
SPOJENO S VĚTŠÍM
RIZIKEM STŘEVNÍCH DEHISCENCÍ.
patří mezi časté komplikace. U syndromu krátkého střeva se jedná především o ztráty sodíku. K méně častým patří hypokalémie, která je u vysoké stomie způsobena šetřením kalia a jeho směnou za natrium v ledvině, u distálních stomií dochází ke ztrátám při průjmech (Kohout et al., 2021).
Po provedení operačního výkonu je obvyklá šetrná realimentace. Časné pooperační zahájení perorálního příjmu je možné
po většině chirurgických zákroků a není spojeno s větším rizikem střevních dehiscencí. Významně snižuje počet komplikací ve srovnání s tradičním postupem, který oddaloval zahájení perorálního příjmu (Satinský et al., 2018). Standardním postupem je tedy podání čirých tekutin vč. zeleninových a masových bujonů. V následujících dnech je podávána dieta tekutá. Jedná se o karenční dietu, která by neměla být podávána delší dobu bez orálních nutričních suplementů (ONS). V ideálním případě je energetický deficit tekuté stravy dorovnán hyperkalorickým sippingem s dostatkem bílkovin. U pacientů, kterým je vytvořena stomie v rámci onkologické léčby nebo kteří trpí malnutricí, je výhodou podávání imunomodulačních druhů nutriční podpory. Existuje velký počet studií s použitím imunomodulačních ONS nebo sondové výživy obsahující arginin, omega 3 mastné kyseliny a ribonukleotidy s glutaminem nebo bez něj. Tyto studie vykazují při perioperačním podávání těchto formulí snížení počtu pooperačních komplikací a zkrácení doby hospitalizace (Satinský et al., 2018). Cílem je postupné zatížení GIT, navození peristaltiky a zabránění vzniku ileózního stavu. Při dobré toleranci dietoterapie je během 2–3 dnů pacient převeden na bezezbytkovou dietu. U protahovaného rozjídání, kdy pacient stravu netoleruje nebo není schopen dostatečně pokrýt svoji potřebu energie a živin, je žádoucí zvážit zavedení nutritivní nasogastrické sondy. Časná sondová enterální výživa (během 24 hod) má být podávána pacientům, u kterých nelze zahájit časný perorální příjem a u kterých se předpokládá, že perorální příjem bude nedostatečný (méně než 50 %) více než 7 dní (Satinský et al., 2018). Startovací rychlost
Mezinárodní projekt Erasmus+
na Srí Lance: Zkušenosti studentek
Střední zdravotnické
školy
Hradec Králové
Souhrn: Mezinárodní vzdělávací program Erasmus+ nabízí studentům jedinečnou příležitost prohloubit své odborné dovednosti a zároveň poznat odlišné kultury. Tento článek reflektuje zkušenosti studentek Střední zdravotnické školy Hradec Králové, které se v únoru 2025 zúčastnily dvoutýdenní stáže ve vesnici Delpitiya na Srí Lance. Text se zaměřuje na kulturní, náboženské, gastronomické a vzdělávací aspekty tohoto pobytu, přičemž analyzuje specifika místního prostředí a jeho vliv na osobní a profesní rozvoj účastnic. Článek zkoumá náboženskou rozmanitost Srí Lanky, upozorňuje na charakteristiku místní kuchyně, zkoumá postupy předškolního vzdělávání a popisuje volnočasové aktivity, které obohatily interkulturní kompetence studentů. Prostřednictvím přímé interakce s místní komunitou si studenti zvýšili svou adaptabilitu, empatii a rozšířili své perspektivy, což dokazuje hodnotu programů mezinárodní mobility pro budoucí zdravotnické pracovníky. Klíčová slova: projekt Erasmus+, Srí Lanka, kulturní výměna, zdravotnické vzdělání, mobilita studentů, profesní rozvoj, náboženská rozmanitost, srílanská kuchyně, předškolní vzdělání, mezikulturní zkušenosti
International Erasmus+ project in Sri Lanka: Experiences of students from the Secondary Medical School of Hradec Králové
Summary: The international Erasmus+ educational program offers students a unique opportunity to deepen their professional skills while experiencing different cultures. This article reflects the experiences of students from the Secondary Medical School of Hradec Králové, who participated in a two-week internship in the village of Delpitiya, Sri Lanka, in February 2025. It focuses on cultural, religious, gastronomic, and educational aspects of their stay, analyzing the specifics of the local environment and its impact on their personal and professional growth. The article explores the religious diversity of Sri Lanka, highlights the characteristics of local cuisine, examines preschool education practices, and describes leisure activities that enriched the students’ intercultural competencies. Through direct interaction with the local community, students enhanced their adaptability, empathy, and broadened their perspectives, demonstrating the value of international mobility programs for future healthcare professionals.
Key words: Erasmus+ project, Sri Lanka, cultural exchange, healthcare education, student mobility, professional development, religious diversity, Sri Lankan cuisine, preschool education, intercultural experience
Mgr. et Mgr. Jitka Pultarová
Tereza Smetanová
Terezie Hollá
Kateřina Michlová
Viktorie Skalická
Tereza Smetanová
Tereza Mullerová
Střední zdravotnická škola, Hradec Králové
Úvod
Program Erasmus+ je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie pro podporu vzdělávání, mobility a mezinárodní spolupráce. V roce 2025 se studentky Střední zdravotnické školy Hradec Králové vydaly na Srí Lanku, aby prozkoumaly nejen odborné možnosti v oblasti vzdělávání a péče, ale i kulturní a sociální specifika této ostrovní
země. Cílem stáže, která probíhala od 9. února 2025 v malé vesnici Delpitiya, bylo nejen posílit jejich profesní kompetence, ale také rozšířit jejich obzory prostřednictvím interakce s místní komunitou. Tento článek nabízí podrobný pohled na jejich zážitky s důrazem na náboženství, stravování, vzdělávací systém a volnočasové aktivity.
Náboženský kontext Srí Lanky
Srí Lanka je zemí s bohatou náboženskou diverzitou, která formuje každodenní život jejích obyvatel. Dominantním náboženstvím je buddhizmus, konkrétně jeho théravádová větev, kterou vyznává přibližně 70 % populace (Central Intelligence Agency, 2023). Buddhizmus, založený Siddhárthou Gautamou v 5. století př. n. l., klade důraz na překonání utrpení (dukkha) prostřednictvím osmidílné stezky a čtyř vznešených pravd. Tyto principy byly během stáže studentkami přímo
pozorovány, zejména v reakci místních obyvatel na smrt. Během pobytu ve vesnici zemřely dvě starší ženy, což poskytlo účastnicím vhled do buddhistického pojetí smrti jako osvobození z koloběhu samsáry. Pohřební rituály, trvající tři dny v domě zesnulé s následnou kremací, ukázaly hlubokou komunitní solidaritu a odlišný přístup k truchlení oproti evropským zvyklostem. Druhým významným náboženstvím je hinduizmus, který vyznává asi 12 % obyvatel, převážně tamilská menšina. Hinduizmus, s kořeny staršími více než 4 000 let, sdílí s buddhizmem víru v reinkarnaci a karmu, avšak liší se polyteistickou strukturou a důrazem na dharmu – individuální životní povinnosti. Studentky zaznamenaly přítomnost hinduistických svatyní a rituálů, což obohatilo jejich chápání náboženské plurality. Třetím hlavním náboženstvím je islám (9 % populace), jehož stoupenci, především maurští muslimové, ctí pět pilířů víry vč. modlitby (salát)
Když si nerozumíme: Komunikační bariéry v péči o pacienty podstupující umělé oplodnění
Pacienti jsou z Marsu, zdravotníci z Venuše? Někdy to tak v ordinacích vypadá, i když se řeší „jen“ běžné všednodennosti jako výživová doporučení, potíže s vyšším tlakem nebo vedlejší účinky léků.
A co teprve takové specializované oblasti, třeba umělé oplodnění!
Bc. Michaela Kalivodová spisovatelka, novinářka a lektorka volnočasových aktivit v RC Milovice
„Tak, změříme AMH a podle toho zvolíme stimulační protokol. Když bude výsledek pěkný, zkusili bychom možná kumulaci, vzhledem k věku ideálně i genetické testování embrya. Ale jak říkám, počkáme si na hodnotu.“ Tři souvětí. Patnáct sekund. A jedna zmatená pacientka, která právě absolvuje odběr krve – a netuší, co ji čeká. Dialog mezi zdravotníkem a pacientem je základním kamenem kvalitní péče. Právě vinou nesprávně vedené komunikace vznikají nejistota a frustrace. Mgr. Anna De Bayas Sanchez, autorka edukační platformy AboutIVF a doktorandka bioetiky na 1. LF UK vystihuje, proč právě zdravotníci v oblasti IVF čelí specifickému úkolu: „Téma neplodnosti a asistované reprodukce přináší zcela nový pohled na medicínu a s tím i potřebu komplexního vzdělávání lékařů a zdravotníků. Dříve se lékař staral především o pacienta samotného, dnes se v rámci IVF péče zaměřuje i na to nejkřehčí a zatím neviditelné – na život, který teprve může vzniknout a dostat šanci se narodit. Lékař před sebou tedy nemá jen pacienty, má před rodiče budoucího dítěte.“
Každodenní rutina vs. jedinečný zážitek
Trend budování klinik se u nás zahájil zejména po roce 1993. To bylo období, kdy se výrazněji rozvíjela i soukromá sféra ve zdravotnictví a zároveň se u nás začaly uplatňovat moderní metody IVF, které do té doby byly spíše výjimkou. Boom
pokračoval na začátku milénia, kdy už šlo o dobře zavedený segment s mezinárodní klientelou. Dneska zaznamenáváme další rozvoj jak kvalitativní, tak kvantitativní, také proces rozšiřování budov klinik a vznik nových poboček.
Pro mnohé pracovníky na IVF klinice, zejména pro ty, kteří se disciplíně věnují dlouhá léta, je práce kromě poslání rutinou – může se v pracovním koloběhu stát, že tato kategorie někdy převáží nad tou první. Zdravotníci někdy možná ve všednodenním koloběhu – nevědomky – předpokládají základní orientaci pacienta. Že ví, co znamená „stimulace“, jak se podává injekce do podkoží nebo proč je důležité „sledovat růst sliznice, abychom dosáhli triple line“.
„Vezměme si např. embryotransfer – pro kliniku většinou nekomplikovaná záležitost, ale pro pacienty je to moment, kdy
konečně spatří své embryo. Chvíle naprostého úžasu nad tím, že vidíme budoucí dítě mimo naše tělo, a pokud bude transfer úspěšný, s tímto embryem se za devět měsíců shledáme podruhé. Je to nepřenositelný zážitek. A zároveň i chvíle strachu: Co když se embryo neuchytí, nebo dojde k potratu? Snesu další neúspěch, další bolest? Budu mít peníze na nový pokus? Vydrží to náš vztah, moje tělo, moje psychika? Zdravotnický personál by k tomuto dni měl přistupovat s velkou citlivostí. Stejně jako porod, i den embryotransferu si budou pacienti pamatovat celý život,“ dodává De Bayas Sanchez.
„Chtěla jsem se zeptat, ale…“ Když zabrousíme do libovolné facebookové skupiny (a že jich je požehnaně!), kde si ženy sdílejí dojmy z návštěv center a zdařené i nezdařené pokusy, nemálo z nich
Foto: Pinterest
XIV. Kongres perioperačních sester
pod záštitou Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně
Motto:
„Vědění je síla, ale nadšení je jiskrou.“ Ivern Ball
v oboru a za výuku mladých perioperačních sester. Předsedkyně sekce jim předala medaile Heleny Frýdecké a pamětní listy.
Ing. Jaroslava Jedličková, MBA předsedkyně Sekce perioperačních sester ČAS
Ve dnech 25. a 26. dubna 2025 se v Hotelu Atrium Baltaci ve Zlíně uskutečnil již XIV. Kongres perioperačních sester. Organizátorem byl výbor Sekce perioperačních sester ČAS pod záštitou managementu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Kongres zahájila předsedkyně Sekce perioperačních sester ČAS Ing. Jaroslava Jedličková, MBA. Přivítala účastníky i pozvané hosty a seznámila je s organizací kongresu. Poděkovala všem partnerům, kteří podpořili dvoudenní kongres. Za krajskou nemocnici oslovila přítomné náměstkyně pro nelékařskou zdravotní péči a kvalitu Mgr. Kamila Slabáková, vrchní sestra Centrálních operačních sálů Irena Kader Agová a primář Centrálních operačních sálů MUDr. Rudolf Mana.
Po zahájení kongresu byly oceněny dvě dlouholeté instrumentářky z operačních sálů ve Zlíně – Jaroslava Tomšová a Dagmar Petříková – za celoživotní práci
Motto kongresu „Vědění je síla, ale nadšení je jiskrou.“ se prolínalo řadou přednášek všech bloků oba dva dny.
První blok se zabýval především vzděláváním a motivací personálu, komunikační dovedností a etikou v perioperační péči. Autoři hovořili o úskalí a zastupitelnosti sester na operačním sále, o bezpečnosti pacienta, adaptačním procesu i mezigenerační spolupráci při zavádění nových informačních technologií.
Druhý blok byl zaměřen na spolupráci operačních sálů a centrálních sterilizací, na multioborovou spolupráci v robotické operativě, zazněly novinky v navigované spondylochirurgii.
Ve třetím bloku proběhl kulatý stůl, ve kterém se setkalo na dvacet účastníků z vedení operačních sálů a diskutovalo se o nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků na sálech, oceňování perioperačních sester a o obavách do budoucnosti.
V podvečerních hodinách měli návštěvníci kongresu možnost zúčastnit se prohlídky města Zlína. Následný společenský večer s DJ byl příjemným zakončením náročného přednáškového dne.
Ing. Jaroslava Jedličková, MBA, Jaroslava Tomšová, Mgr. Kamila Slabáková, Dagmar Petříková a Irena Kader Agová.
Sobotní dopolední den kongresu se zaměřil na varia a kazuistiky ze stomatochirurgických, ortopedických a gynekologických pracovišť.
V průběhu kongresu zaznělo 19 přednášek, celkově se zúčastnilo na 195 účastníků, 19 autorů, 147 spoluautorů a pasivních účastníků a 29 zástupců podporujících firem.
Je třeba velmi poděkovat všem partnerům kongresu, bez kterých by nebylo možné zachovat nízkou výši konferenčního poplatku. Kongres podpořilo 17 zdravotnických firem. Ty představily ve vyhrazených prostorech své produkty používané především na operačních sálech.
V 11.30 hod v sobotu 26. dubna 2025 byl kongres ukončen. Poděkování za jeho úspěšnou realizaci patří nejen organizátorům kongresu, vedení Krajské nemocnice Zlín a výboru Sekce perioperačních sester ČAS, ale především autorům přednášek, které byly opět na vysoké odborné úrovni. Největší dík však patří vám, kteří jste se ho zúčastnili a vytvořili jste tvořivou a pozitivní atmosféru.
Přednášky, jejichž autoři souhlasili s vystavením prezentace na naše webové stránky, jsou vystaveny ve složce publikace – přednášky.
Hojení ran v kostce 2025 –
5. ročník odborné konference
Retro a pokroky v hojení ran u dětí
V pátek 6. června 2025 se ve FN Olomouc uskutečnil v pořadí již 5. ročník odborné konference Hojení ran v kostce. Tři bloky nabídly návštěvníkům celkem
14 přednášek, které se tematicky točily kolem hojení ran hlavně u dětí.
Lucie Konvičná redakce Florence
Konference Hojení ran v kostce se letos konala již popáté. V pátek 6. června se sešla více než stovka odborníků v přednáškových sálech v budově II. interní kliniky FN Olomouc, na něž čekalo ve třech blocích 14 odborných přednášek, které byly zaměřeny na hojení ran u dětí.
V 8.45 všechny zúčastněné přivítaly náměstkyně nelékařských oborů FN Olomouc Ing. Bc. Andrea Drobiličová, MHA,
Mgr. Lenka Šeflová, vrchní sestra II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc, a Mgr. Ilona Antoníčková. Jako první vystoupila MUDr. Linda Vavříková z Kliniky chorob kožních a pohlavních FN Olomouc se svou přednáškou o dermatitidách u dětí. Následovala přednáška s názvem Léčba nejčastějších kožních defektů u dětí od Mgr. Martiny Baškové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze. Zamýšlela se, jaké by mělo být ideální krytí kožních defektů, ale představila také jejich prevenci a postup při nálezu zčervenání v oblasti zadku a genitálií. Hovořila také o dekubitech a o nové ambulanci péče o kůži a invazivní vstupy ve VFN v Praze.
Třetí přednášky se ujala Bc. Pavla Neradová z VFN v Praze, která mluvila o hojení ran novorozenců v její nemocnici. Posluchačům ukázala statistiky nejčastějších ran u novorozenců ve VFN v Praze, ale také pomůcky, které nemocnice používá při ošetření.
Do Olomouce zavítali i odborníci z Bratislavy, kteří představili, jak ošetřují rány v dětském kardiocentru. Poukázali na operační rány, suché rány, dermatitidu a dětské dekubity vč. jejich prevence.
V pořadí pátým přednášejícím byla Bc. Barbora Matulová z Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc, jejíž přednáška byla jiná než ostatní – nehovořila o ranách u dětí, ale o poranění u žen v šestinedělí. Hovořila o typech porodních poranění,
Zahájení konference, kterého se ujaly Mgr. Ilona Antoníčková, Ing. Bc. Andrea Drobiličová, MHA, a Mgr. Lenka Šeflová.
Fota: FN
Olomouc
Odborná konference Spolku vysokoškolsky
vzdělaných
sester 2025 v Jihlavě –úspěšné setkání sester a odborníků
Dne 25. dubna 2025 se na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) uskutečnila odborná konference Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester (SVVS) s mezinárodní účastí na téma „Ošetřovatelská dokumentace jako nástroj kvality a bezpečí péče: Právní, etické a technologické výzvy“. Akce, která přilákala 190 účastníků z celé České republiky i Slovenska, nabídla pestrý program zaměřený na aktuální témata zdravotnické dokumentace v ošetřovatelství.
Mgr. Petra Kourková, MBA1
PhDr. Bc. Pavla Kudlová, Ph.D., MBA2
1Nemocnice Jihlava, p. o.
2Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně
Konference byla pořádána SVVS ve spolupráci s Vysokou školou polytechnickou Jihlava, Katedrou zdravotnických studií a Nemocnicí Jihlava, p. o. Slavnostního zahájení se zúčastnili: prezidentka SVVS PhDr. Pavla Kudlová, Ph.D., MBA, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MBA, hlavní sestra Ministerstva zdravotnictví ČR a ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských
povolání Mgr. Alice Strnadová, MBA, rektor VŠPJ doc. Ing. Zdeněk Horák, Ph.D., vedoucí Katedry zdravotnických studií PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D., hejtman Kraje Vysočina Ing. Martin Kukla, ředitel Nemocnice Jihlava Ing. Alexander Filip a náměstkyně nelékařských profesí Mgr. Hana Hladíková, MHA.
Program konference se věnoval tématům, jako jsou právní a etické souvislosti zdravotnické dokumentace, digitalizace a nové technologie, soudněznalecké pohledy na kvalitu dokumentace a role sester v procesu zajištění bezpečné a srozumitelné péče. Přednášejícími byli zástupci akademické sféry, zdravotnických zařízení i státní správy – např. MUDr. Tomáš Šebek, prof. Katarína Žiaková, doc. Marie Trešlová či zástupci managementu z Nemocnice Jihlava, FN Plzeň, FN Hradec Králové a Vojenské lékařské fakulty. Diskutovalo se
o budoucnosti elektronické dokumentace, zkušenostech z digitalizačních projektů i o potřebě legislativní a systémové podpory.
Po skončení odborné části následovala plenární schůze SVVS, kde byly diskutovány výsledky dosavadních aktivit spolku a plány do budoucna.
SVVS děkuje Vysoké škole polytechnické Jihlava a Nemocnici Jihlava za spolupráci při organizaci této významné odborné události a také všem účastníkům, přednášejícím a partnerům za podporu.
Více informací a prezentace přednášek jsou dostupné na webu: www.svvs.cz.
Už nyní Vás srdečně zveme na druhou odbornou konferenci SVVS s mezinárodní účastí, která se uskuteční 7. listopadu 2025 v Hradci Králové. Tématem budou „Výzvy v ošetřovatelství: Jak udržet bezpečnost a kvalitu péče při nedostatku sester“. Pro více informací sledujte naše stránky!
Prezidentka SVVS PhDr. Pavla Kudlová, Ph.D., MBA, a hlavní sestra Ministerstva zdravotnictví ČR a ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Mgr. Alice Strnadová, MBA, před začátkem konference
Fota: autorka
A léta běží…
V minulém čísle jsme poprvé nahlédli do periodik Československého červeného kříže přesně 100 let starých, konkrétně do Zdraví lidu a Měsíčníku dorostu Červeného kříže z roku 1925, abychom zjistili, o čem psali naši předci v těchto odborných periodikách. Některé řádky jsou na dnešní dobu víceméně úsměvné, ale některé nás překvapí svojí pokrokovostí. Pojďme spolu nahlédnout na další události té doby, abychom si mohli poskládat mozaiku minulosti, ocenit současnost a vejít do budoucnosti.
PhDr. Bára Svátková
Vysoká škola zdravotnická, Praha
Co nového u nás
K ČEMU SLOUŽÍ LIDSKÉ OBYDLÍ?
Domy si stavíme, aby nás ochránily před živly a nepohodou a popřály nám po práci klidu v odloučení od shonu života. Zde můžeme užívati rodinného štěstí, nerušeni nevítanými hosty. Leč chraňme se vylučovati se svých příbytků dva své nejlepší druhy, kteří stále ťukají na naše dveře a okénka –chraňme se odehnati od svých prahů ony své dva největší dobrodince, jimiž jsou –čerstvý vzduch a sluneční svit.
KONTROLA NEŠTOVIC
Není-li epidemie neštovic pod kontrolou, je největším nebezpečenstvím, jaké může
lid postihnout. Ač je to nemoc velmi nebezpečná, dá se velmi snadno kontrolovati a omeziti. Kdyby se lid podroboval poslušně očkování a kdyby pak očkování bylo po určité době opakováno, tu byla by tato nemoc odstraněna úplně. Bez očkování choroba tato postihovala bohaté jako chudé. Císař Josef I., král Ludvík XV., Petr II. aj. zemřeli na neštovice. Teprve v r. 1798 prohlásil nesmrtelný Jenner, že vynašel sérum proti neštovicím. Dnes vyskytují se neštovice málo kde, a když se učiní rychle potřebná opatření, nemoc tato je rychle a jistě zdolána. Před zavedením očkování umíralo v Evropě na neštovice ročně asi 400.000 lidí. V Londýně vyskytovaly se neštovice častěji než spála a dítky umíraly na tuto nemoc pravidelně. Asi 1 osoba z 25 vyvázla životem. V Praze před zavedením očkování z každých 12 úmrtí bylo zaviněno jedno neštovicemi. V průběhu 20 let po zavedení očkování zemřela na neštovice 1 osoba ze 457. Dr. Jenner, vynálezce séra očkovacího, začal očkovati dne 14. května 1796. Očkoval 8 roků starého hocha. Přátelé mu radili, aby ze svého vynálezu učinil tajemství a léčil za vysoké peníze, ale dr. Jenner daroval sérum světu zdarma a za to byl odměněn darem svého lidu ve výši 150.000 dol. A přece ještě dodnes se nevěří očkování, až teprve když se nákaza dostaví a je zle.
SVÁTEK MATEK NA MORAVĚ A VE SLEZSKU 3.–10. KVĚTNA 1925 Jaro je svátek života. Pamatujme na ty tiché trpitelky, které svou bolestí vykoupily náš život – vzpomeňme na své i druhých matičky. Zamysleme se ve dnech, kdy česká zemská péče o mládež v Brně vyhlašuje svátek matek, že mateřství jest to nejvyšší a nejsvětější. Mateřství přibližuje lidstvo božstvu, posvěcujíc ženu na světici. Nejlépe vzdáte hold mateřství tím, když budete podporovati snahy organisací, které mají za úkol zlepšovati stav matek a dětí, které potřebují vaší pomoci. Leč i v jiném směru tyto organisace pozvedají mateřství, připravujíce dívky pro život rodinný a snažící
se probuditi srdce mužů, aby pohlíželi na ženu s úctou a snažili se nalézti v nich obraz vlastních matiček. Pak budou manželství stavěna na lepší základně a nebude třeba pečovati o ženy opuštěné vinou mužů, kteří nedovedli v nich viděti více než loutky bez práva a bez obrany. Učiňme první květnové dny svátkem matek, neboť v nich tak nejlépe oslavíme přírodu-roditelku, jejíž vyvrcholení jest zázrak mateřství.
Nabídka
Dorost Obecné školy v Petrově p. Jílové u Prahy nabízí školám, hlavně ve velkých městech, na výměnu lesní šišky na ruční práce. Dále nabízí 2 druhy ex-libris: poprsí Jana A. Komenského, jeho postava.
Poptávka
Státní ľudová škola ve Stráži pri Poprade velmi žádá o nějaké školní pomůcky pro nejchudší žáky.
Co nového v cizině JAK UCHOVÁME SI ZDRAVÍ A DOSÁHNEME VYSOKÉHO VĚKU Americký lékař dr. Smith dožil se stáří 100 let a několika týdnů, zanechal závěť, v níž doporučuje tato životní pravidla jako recept ku dosažení vysokého věku a stálého zdraví: 1. Jez co nejméně masa. 2. Pij mnoho mléka, i když je ti protivno. 3. Spi nejvýše 10–15 minut po jídle. 4. Zato v noci spi aspoň 10 hodin. 5. Je-li počasí příznivo, spi venku. 6. Nekuř. 7. Nejez příliš sladkých jídel, raději se jich vystříhej. 8. Nepožívej ani alkoholu, ani jiných dráždivých pokrmů a koření. 9. Nepoužívej pohodlných sedátek měkkých a vyhýbej se lenosti, jež je prvým krokem ku hrobu. 10. Žij zcela přirozeně a užívej všeho s mírou, ať se to týká čehokoliv, nevyjímaje ani jídla ani pití. Stačí prý úplně dvakrát denně se najísti. Že strava mléčná je zdraví prospěšná a prodlužuje věk, je známo. Bulhaři vynikají nejen tělem statným, ale i dlouhým věkem, jelikož jejich strava pozůstává hlavně z mléka, ať již v té, nebo oné úpravě.
BAKTERIE NA PAPÍROVÝCH BANKOVKÁCH
Doktor Kiefer v Bonnu zkoumal 446 papírových peněz německých z poválečné doby bakteriologicky a shledal na nich množství bakterií. Prostředně až silně opotřebované jednomarkové peníze měly na sobě 13.000 až 143.000 bakteriologických zárodků. Množství zárodků závisí více
na kvalitě papíru než na opotřebovanosti. Hladké bankovky obsahují méně zárodků, než drsné nebo proužkované. Mikroby hnisání způsobující udržely se na živu na bankovkách 54 hodin až 127 dní. Podle autora mají papírové peníze jako přenašeči choroboplodných zárodků mnohem větší význam než všechny ostatní předměty denní potřeby. S hygienického hlediska
jsou rozhodně závadné a měly by býti nahrazeny mincemi kovovými.
Povolání: lékařka. Dnes samozřejmost, před 150 lety nemyslitelné
V minulém čísle jsme popisovali osudy jedné z průkopnic lékařského povolání
MUDr. Vlasty Kálalové-Di Lotti, která se významným způsobem zapsala do osudů českých žen-lékařek. Pro zviditelnění nově vzniklého státu – Československa – udělala mnohé, stejně tak pro emancipaci žen, a to nejen založením československé nemocnice v Bagdádu. Než se podíváme na osudy úplně prvních lékařek, které působily na území Rakouska-Uherska, resp. v části Čech a Moravy, zkusme se nad fenoménem lékařského povolání vykonávaného ženami podívat současnými statistickými údaji.
asi očekávali, i když např. malý rozdíl v převaze mužského pohlaví oproti ženám u záchranářů je překvapivý (56 %).
PhDr. Bára Svátková
Vysoká škola zdravotnická, Praha
Poslední rok, kdy měli muži převahu v absolvování lékařských fakult, byl rok 1988. Od roku následujícího již zaznamenáváme zvyšující se trend ve prospěch něžného pohlaví. Jedním z faktorů, proč tomu tak je, by mohlo být snížení fyzické náročnosti některých oborů související s pokrokem v medicíně či více odchodů do zahraničí ve prospěch mužů. Jak nám sdělila studentka K. Kvapilová z 1. ročníku 2. LF UK, v současné době je na této fakultě v prvním ročníku oboru Všeobecné lékařství 135 dívek oproti jednomu stu chlapců. Pokud bychom se zaměřili na nelékařská povolání, tak např. na Vysoké škole zdravotnické v Praze nastoupilo do prvního ročníku v akademickém roce 2024/25 ke studiu v bakalářském oboru Všeobecná sestra 184 dívek a 17 chlapců, v oboru Fyzioterapie 20 dívek a 15 chlapců a v oboru Zdravotnický záchranář 38 dívek k 49 chlapcům. U nelékařských profesí bychom tento trend
Podívejme se na data z Českého statistického úřadu v roce 2023 (tab. 1).
Pokud se podíváme, kolik žen stojí naopak ve vedoucích funkcích klinik, zde už tak pozitivní býti nemůžeme. Porovnali jsme data z webových stránek FN Bulovka v Praze a sledujeme trend primariátů v genderovém vyjádření. Z 28 oddělení stojí v čele primariátů 8 žen a z 12 postů přednostů pouze jedna zástupkyně něžného
pohlaví. Ve světovém měřítku patří České republice 8. příčka (necelých 58 %), na prvních třech se umístily státy s více jak 70% zastoupením žen lékařek (Estonsko, Lotyšsko, Litva). V polovině žebříčku se nachází např. Švédsko, Velká Británie či Rakousko, kde poměr tvoří cca 50 %. Naopak na posledním 37. místě se nachází Japonsko s 22 %. Smyslem tohoto článku není uvádět důvody, proč tomu tak je. Smyslem je naopak vyzvednout průkopnice, které mají mj. zásluhy na tom, že dnes je zdravotnické povolání v převaze vykonáváno
Tabulka 1 Data z Českého statistického úřadu v roce 2023.
CelkemŽenyMuži
Zdravotničtí zaměstnanci v ČR 316 608254 87961 729 lékaři47 32927 79119 538 zubní lékaři6 8454 3902 455
Healthcare experiences make for common stories from family, friends, and colleagues. Positive experiences may stem from the multidisciplinary team’s effective use of both collaboration and communication. Negative experiences may result from ineffective communication among the healthcare staff or with patients and families. Effective communication between healthcare professionals, patients, and families via collaborative conversations is essential to patient safety and optimal outcomes.
Poor communication leads to adverse events
According to The Joint Commission, issues in communication account for 59% of serious and preventable adverse events. Similarly, the National Academy of Medicine (formerly the Institute of Medicine) reports that hospitals can prevent diagnostic errors by improving communication, and the Agency for Healthcare Research and Quality (AHRQ) reports a pervasive problem with communication in healthcare, potentially leading to patient harm.
Because ineffective communication can occur at any level of healthcare, The Joint Commission included “Improve Staff Communication” in both its 2019 and 2020 National Patient Safety Goals, reinforcing the need to better these practices. Collaboration and communication among healthcare professionals within the multidisciplinary team can help prevent medication errors and other mistakes. Additionally, AHRQ recognizes the role of patients and their families as key determinants of safety in healthcare settings.
Including patients and families as integral members of the healthcare team provides an opportunity for them to express safety concerns to be addressed by healthcare professionals. If they do not feel comfortable raising issues with the staff, patients may fail to express these concerns and subsequently place themselves at risk.
Overcoming barriers to communication
Healthcare settings can be stressful, highly charged environments, increasing the need for collaboration. Collaborative conversations
allow members of the healthcare team to think creatively, understand the desired outcomes, make decisions, develop solutions, define a shared process, disagree without arguing, and reduce conflicts.
According to the American Nurses Association (ANA) and the American Organization of Nurse Executives (AONE), “Communication, particularly in high-intensity environments such as health care, is not merely the transaction of words. Effective communication requires an understanding of the underlying context of the situation, an appreciation for the tone and emotions of a conversation, and the accurate information.”
The ANA and AONE published principles for collaborative relationships between nurses and nurse managers. They can be used to promote collaborative conversations throughout the healthcare team, as well as with patients and families, and may include effective communication, authentic relationships, and a culture of learning. The principles of collaborative communication include: active listening; ensuring accurate communication; sharing knowledge; understanding the message, its purpose, and the associated expectations; fostering open, safe environments; communicating to the appropriate individuals; cultivating authentic, caring relationships with patients and colleagues; respecting others’ personalities, needs, and wants; empowering and inspiring others to share ideas and recognizing and leveraging strengths; learning from mistakes; being clear on individual wants and needs but remaining open to negotiation.
Effective teamwork requires coordination, cooperation, and collaborative conversations for all of those involved in patient care, including the patients themselves. Their cooperation can assist the entire healthcare team and facility in providing exceptional care and positive outcomes.
Slovníček
collaboration – spolupráce ineffective – neefektivní healthcare staff – zdravotnický personál serious – závažný pervasive – všudypřítomný key determinants – klíčoví činitelé reduce – snížit, omezit accurate – přesný nurses – zdravotní sestry active listening – aktivní naslouchání understanding – porozumění purpose – účel fostering – podporující relationships – vztahy needs – potřeby wants – přání empowering – posilování being clear on… – mít jasno v… negotiation – vyjednávání providing – poskytování
Source: KRONING M., ANNUNZIATO S. Collaborative conversations in patient care. 2020. [online]. Available from: https://www.nursingcenter.com/journalarticle?Article_ID=5227906&Issue_ID=5227753&Journal_ID=54016&utm_source=chatgpt.com.
