ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 62 • číslo 7 • 2. dubna 2013 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč
ISSN 0044-1996
Legislativní finiš – univerzitní nemocnice i zdravotnické prostředky Návrhy zákonů, které do vlády nedorazí před letošními prázdninami, mají jen malou šanci na to být projednány ve všech třech čteních před řádnými parlamentními volbami. A tak i na ministerstvu zdravotnictví práce na reformních zákonech pomalu, ale jistě vrcholí. „Stávající právní forma fakultních ne mocnic v podobě příspěvkových orga nizací je překonaná. Je naprosto ne zbytné, aby tyto instituce byly řízeny manažerským způsobem a aby za je jich hospodaření vedoucí pracovníci odpovídali,“ uvedl 27. března na setká ní s novináři náměstek ministra zdra votnictví pro legislativu Mgr. Martin Plíšek své představení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích.
Z návrhu zákona o univerzitních nemocnicích
MZDY MÍSTO PLATŮ
Nově vzniklé univerzitní nemocnice budou i nadále součástí páteřní sítě zdravotnických zařízení. Budou mít uzavřenu smlouvu s vysokou školou s akreditovaným studijním progra mem nebo oborem všeobecného lé kařství. „Existence standardní smlou vy zlepší spolupráci mezi vysokými školami a nemocnicemi a odstraní nedostatky v pracovněprávních vzta zích u zaměstnanců, kteří mají uza vřen pracovní poměr jak s nemocni cí, tak s vysokou školou,“ uvedl dále M. Plíšek, a dodal: „Zaměstnanci uni verzitních nemocnic budou odměňo
váni podle zákona o mzdě, nikoli podle platových tabulek plat ných pro rozpočtové a příspěvkové organi zace. Konkrétní mzdo vé podmínky nebude jako dosud určovat stát, ale odsouhlasí je správní rada univerzit ní nemocnice, v níž za sednou zástupci státu, vysoké školy i kraje, a to i s ohledem na podmínky a výsledky hospodaření dané in M. Plíšek na setkání s novináři. Foto: ZN stituce.“ Dalšími orgá ny univerzitních nemocnic bude ve – pokud v názvech příslušné přívlast dle správní rady i rada dozorčí ky zaměníme, půjde o Všeobecnou a vědecká. univerzitní nemocnici v Praze, UN Motol a UN Královské Vinohrady, V BRNĚ BUDOU SLUČOVAT, obě též pražské, dále UN Plzeň, UN ÚVN JEN UMÁZNE ČÁRKU Hradec Králové, UN Olomouc a UN Počet univerzitních nemocnic by se Ostrava. K významné změně dojde měl od 1. ledna 2014 ustálit na devíti v jihomoravské metropoli, kde by se a všechny budou vyjmenovány v pří podle návrhu rovněž již připravova lohách zákona – jinak než změnou zá ného „optimalizačního a slučovací kona tedy nebude moci univerzitní ho“ zákona měly spojit FN Brno, FN nemocnice vzniknout ani zaniknout. u sv. Anny a Centrum transplantační V návrhu přílohy č. 1 je zakotvena au a kardiovaskulární chirurgie do jedné tomatická transformace stávajících instituce – budoucí UN Brno. fakultních nemocnic na univerzitní dokončení na str. 7
Z OBSAHU np ro lékařské
praxe
Nešťastní v práci? Mýty a realita o duševním zdraví a zaměstnání str. 2–3 n pro lůžková
zařízení
Psychiatrické léčebny se změní v psychiatrické nemocnice str. 4 Akreditační standardy pro nemocnice I.
str. 4
n události, fakta,
názory
Projekt epSOS a budoucí český eHealth
str. 5
Pro účely zdravotních a sociálních služeb lze omezit právo na ochranu osobních údajů dítěte str. 6 HEZR: Experti ocenili transformaci správní rady VZP str. 7 Zpravodajský deník
str. 8
n servis Personální inzerce
str. 8
Inzerce
M. Plíšek striktně odmítl, že by za snahou o vytvoření nového typu vzdělávacích a vědeckovýzkumných organizací byla snaha o plíživou pri vatizaci stávajících fakultních nemoc nic, jak se někdy v opozičních posla neckých lavicích spekuluje. „Univer zitní nemocnice nebudou vytvořeny za účelem dosahování zisku. Případ né příjmy z výzkumné činnosti stejně jako z případného prodeje nepotřeb
ného majetku zůstanou v rozpočtu příslušné nemocnice,“ zdůraznil M. Plíšek. Stejně striktní bude i čerpá ní prostředků z veřejného zdravotního pojištění, které bude moci budoucí univerzitní nemocnice použít pouze na úhradu poskytnuté zdravotní péče, což dnes rozhodně není pravidlem.
Inzerce
Vření kolem reformy psychiatrie v prostorách senátu Pod záštitou místopředsedy senátu Ing. Zdeňka Škromacha proběhl 11. března v prostorách horní parlamentní komory seminář nazvaný „Reforma psychiatrické péče z pohledu odborníků“. Referujícími byli převážně vedoucí pracovníci psychiatrických léčeben (PL). I když se seminář konal v souvislosti s ministerstvem zdravotnictví (MZ) připravovanou transformací, nikdo z MZ nebyl pozván. Nebyl pozván ani ředitel PL Bohnice MUDr. Martin Hollý, který v pracovní skupině pro tvor bu strategie reformy psychiatrické péče léčebny zastupuje – o semináři se prý dozvěděl náho dou. „Až během semináře proběhlo telefonová ní, aby se alespoň do diskuse názory minister stva dostaly,“ informoval M. Hollý.
Česká psychiatrie nevzvétá
Referující se unisono shodovali v názoru, že čes ká psychiatrie nevzkvétá v žádném ze svých sek torů. „Ambulantních psychiatrů je málo a mají na pacienta 10 minut, což stačí tak na předepsá ní léku. Morbidita narostla za posledních 10 let o 30 procent a v posledních třech letech je ná růst ještě větší. Lůžková péče není dostatečně proplacená. Akutní péče je tlačena pojišťovnami k rychlému propuštění pacienta. Pacient dosta ne léky, potřeboval by psychoterapii, edukaci, ale je odeslán k ambulantnímu lékaři, který na něj má zmíněných 10 minut. Čili se brzy vrací,
ZN 07_2013.indd 1
není dostatečně vyléčený na lůžku ani v ambu lanci,“ charakterizoval situaci prof. MUDr. Ján Praško, CSc., přednosta Psychiatrické kliniky FN Olomouc. Podle něj stát výrazně stigmatizu je psychiatrické pacienty. „Vláda, poslanci, se nátoři, úředníci de facto nemají o psychiatrické pacienty zájem. Celá společnost je taková, všechno odlišné – a psychiatrický pacient je od lišný – je stigmatizováno,“ konstatoval J. Praško. To se podle jeho názoru odráží i v podfinanco vání psychiatrie. „V ČR jde na psychiatrickou péči 3,5 % z celkových nákladů na zdravotnictví, průměrná evropská země dává 8, západní země 12 procent. Jsme předposlední před Sloven skem, ale tam se do toho nezapočítávají peníze na sociální péči, takže de facto jsme absolutně poslední,“ uvedl. Podfinancování má podle něj dopad na kvalitu péče. „Zmizela psychoterapie, protože nebyla dostatečně proplacená a nevy platí se. Dělám 30 let psychoterapeutické výcvi ky. Většina psychiatrů, které jsem vycvičil, ne
dělá psychoterapii, přestože na to mají doved nosti. Za současné situace, kdy mají na pacienta 10 minut a vidí ho pětkrát za rok, by psychote rapie ani nebyla možná,“ řekl J. Praško.
Chybí koncepce
Organizátor semináře, bývalý ministr zdravot nictví MUDr. Ivan David, CSc., se rovněž domní vá, že změna současného stavu je nutná, ale va ruje před neuváženou reformou. „Za největší problém pokládám to, že za péči o osoby s du ševními poruchami není nikdo vymahatelně odpovědný. Nikde zákon nikomu neukládá, že má takovou péči poskytovat. Je definováno, za jakých podmínek ji poskytovat lze, je definová no, kdo ji poskytovat může, ale není řečeno, kdo ji poskytovat musí a v jakém rozsahu. Obávám se, že není vůle v tom něco měnit, byť je to nut né,“ uvedl I. David. Podle jeho názoru chybí koncepce péče, které ale musí předcházet analýza zabývající se i du ševně nemocnými, kterým není poskytována péče. „Chybně se vychází jen z deklarované ne mocnosti. Vedle toho je skrytá nemocnost a zdů razňuji, že největší pozornost je třeba věnovat nejvíce nemocným a ne těm, kteří péči sami vy hledávají,“ upozornil I. David. Připojil se názoru, že péče je podfinancována a toto financování má chabou strukturu. Podle
něj nejsou skoro vůbec naplňovány některé po třeby osob trpících duševní poruchou a ubyto vací standard neodpovídá době. „Psychiatrické ústavy byly vždy přeplněny zpravidla na dvoj násobek původní kapacity. Dnes jsme na tako vých počtech, jaké byly deklarovány před sto lety,“ uvedl I. David. Změnám však má podle něj předcházet vytvoření koncepce a nikoliv refor ma, která už je důsledkem tlaku nahromadě ných problémů.
Shoda se všemi aktéry
Podle názoru I. Davida je připravovaná trans formace motivována dalšími úsporami. Náměs tek ministra zdravotnictví PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D., naopak považuje nedostatečné finanční zajištění psychiatrické péče za jeden z hlavních důvodů k reformě. „Ministerstvo si tuto podfinacovanost uvědomu je a cílem reformy proto není psychiatrickou péči zlevnit,“ říká M. Ženíšek. MZ si je podle něj vědomo i „absence koncepčního materiálu, který by byl dále realizován v praxi“ a stejně jako Ivan David zdůrazňuje, že jde o celkovou koncepci péče o duševně nemocné, nikoliv pouze o koncepci psychiatrické péče, protože zejména selhává péče následná, která má neod dělitelnou sociální složku. dokončení na str. 7
28.03.13 17:53