Zdravotnické noviny
Přílohy tohoto vydání
Odborné fórum zdravotnictví a sociální péče www.zdravky.cz
ročník 59 • číslo 26 • 13. září 2010 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
Jaký by měl být zákon o ZZS
3
4 Co změní malá novela ve vzdělávání nelékařů?
Je v systému místo pro soukromé připojištění?
5
Rehabilitace: Maximálně využít funkční zdraví
V Návrh novely zákoníku práce
◗ Rozhovor
Návrhy na snížení tarifních platů se liší
Premiér Nečas prý odborům sdělil, že ná vrh na změnu systému odměňování ta rifními platy začala vláda 8. září projed návat, ale do 22. září nebude schvalován. Do té doby je prý prostor pro jednání s odbory. „Stále jednáme, jednáme, ale demonstrace 21. září se OSZSP zúčastní,“ konstatovala pro ZN Ing. Břeňková. „Na skýtá se totiž otázka, zda premiér Nečas myslí vše skutečně tak korektně, jak nám stále opakuje. Nebo zda jde o zdržovací taktiku, jak zaměstnat odboráře dílčími úkoly, a vytvořit si tak časový prostor pro posun nepřijatelného návrhu do posla necké sněmovny.“
MPSV: Je to šíření poplašné zprávy
Nedůvěru odborářů, ale především České lékařské komory, budí především to, že ministr práce a sociálních věcí dr. Ing. Ja
L. Heger: Jistota je v nenásilném vývoji
Přinášíme dokončení rozhovoru s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc., ve kterém jsme vám postupně přiblížili jeho vize i věcné záměry koaliční vlády (pro předchozí části viz ZN č. 24 a 25/2010).
Ilustrační foto: Profimedia
„Z jednání s premiérem 6. září jsme si jako odbory odnesli ‚domácí úkol‘,“ řekla ZN Ing. Ivana Břeňková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP). „Máme předložit návrhy, jak zajistit zaměstnanost lidí, kteří mají dlouholetou praxi a vykonávají práci, pro niž není třeba speciální kvalifikace a praxe, dále jak zaplatit a udržet nastupující mladé zaměstnance, a také jak zvýšit motivaci zaměstnanců.“ romír Drábek (TOP 09) vládě předložil jiný návrh, než který byl původně roze slán k připomínkování. „Tento návrh nej víc postihuje právě zdravotníky, kteří ma jí přijít o tarifní tabulku, kterou pro ně před lety vyjednal Lékařský odborový klub,“ sdělil obratem MUDr. Milan Ku bek, prezident ČLK. „Není pravda, že by komora nedostala některý z podkladů k připomínkám,“ reagovala mluvčí ministerstva práce a so ciálních věcí Viktorie Plívová. Z úřadu podle ní odcházely sociálním partnerům do připomínkového řízení všechny návr hy. Čísla zveřejňovaná ČLK o více než čtyřicetiprocentním snížení platů zdra votníků podle ní hraničí s šířením poplaš né zprávy. „Už dnes tvoří ve zdravotnictví osobní ohodnocení, které nově plánuje me zvýšit až na 200 procent tarifu, velmi
výraznou složku celkového příjmu,“ do dala V. Plívová.
ČLK: Poslední hřebíček do rakve zdravotnictví
Foto: ZN
Úspěch redaktorky ZN
1309 ZN 26_01.indd 1
V Na ministerstvo jste přišel téměř přímo z pozice úspěšného manažera neméně úspěšné Fakultní nemocnice Hradec Králové. Proto by mne zajímal váš manažerský pohled na problematiku kvality. Vyplatí se zdravotnickému zařízení investovat do jejího sledování a řízení? To je dobrá otázka – a odpověď na ni je někde mezi nebem a zemí… Někdo řek ne, že řídit procesy kvality se vyplatí, protože klienti, v našem případě pacien ti, jsou pak spokojenější. Jiný namítne, že ve službách – a zejména ve veřejno právních službách, jakou je zdravotnic tví – nepřináší sledování kvality výrazně více peněz, než kolik se do něj investuje. Že to platí jen v podnikatelské sféře, kde zaručená kvalita přináší lepší postavení na trhu a s ním i více tržeb. V Otázkou asi také je, kdo a co ve zdravotnictví pod pojmem kvalita chápe… Jistě, můžeme mít na mysli třeba kvalitu prostředí, ve kterém se pracuje, a to z hlediska požární či stavební bezpeč nosti nebo bezpečnosti práce. Pak je tu ale i medicínský aspekt kvality, který má dvě stránky. Tou první je kvalita z hle diska spokojenosti pacienta, a ta hodně souvisí s už zmiňovaným prostředím, vlídným zacházením, úsměvy personálu apod. Pak je tu kvalita léčby a jejích vý sledků. Souvisí s užíváním lepších tech nologií, bezpečnějších, šetrnějších a rychlejších postupů – a tam už se to začíná systému prodražovat. Třeba v mikrobiologii se řada kultivací na hradila různými typy imunologického stanovování druhů mikrobiální flóry. Je to obecně rychlejší, může se díky tomu u pacienta zahájit včasná léčba – ale všechny tyto postupy jsou samozřejmě podstatně dražší.
Komora a její prezident však snášejí další argumenty. Například že zdravotnická zařízení nejsou financována ze státního rozpočtu, a úspory na platech tedy podle ČLK nemohou nijak zlepšit jeho bilanci. Ujišťování ministerstva, že platy zdravot níků neklesnou, neboť pokles nárokové složky může být kompenzován zvýšením osobních příplatků, je podle M. Kubka falešné. Sám předkladatel návrhu prý v důvodové zprávě uvádí, že díky poklesu příjmu zdravotníků se uspoří 6,4 miliardy korun z prostředků veřejného zdravotní ho pojištění, uvedl M. Kubek. dokončení na straně 2 ➥
◗ Novinářská cena ČSARIM
Zástupkyně šéfredaktora ZN Ing. Jana Tlapáková pře vzala novinářskou cenu za nejkvalitnější příspěvek tý kající se problematiky bezpečnosti anesteziologické péče. Cenu vypsanou Českou společností anesteziolo gie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP získala za článek Prospěch pacienta je prvotní zodpovědností, otištěný v ZN č. 18/2010. Všechny přihlášené příspěvky hodnotila tříčlenná odborná komise složená z předsedy ČSARIM prof. MUDr. Karla Cvachovce, CSc., MBA, místopředsedy MUDr. Ivana Herolda, CSc., a vědeckého sekretáře prof. MUDr. Pavla Ševčíka, CSc. Novinářskou cenu J. Tlapákové předal 9. září během slavnostního zahájení XVII. kongresu ČSARIM ve Zlí ně prof. K. Cvachovec (oba na snímku). Své kolegyni upřímně blahopřejeme! red
6
V A úhrady pojišťoven stagnují – co s tím? Ale i kdyby úhrady rostly, co se stane? Technologie by se neprodražily posky tovateli, ale o to více by zaplatily pojiš ťovny! Takže budeme-li mluvit obecně o tom, co je drahé pro systém, kvalita s sebou nese požadavky na peníze vždy. I to je jeden z důvodů, proč zavádění sledování kvality jde tak pomalu. Dal ším důvodem je i to, že kvalita se v me dicíně obecně špatně měří. Definovat, co je medicínským úspěchem, je obtíž né. Zejména když se výsledky mohou
dostavit až v horizontu pěti či deseti let. Ale tak, jak se medicína každým rokem posune kupředu více méně samovolně, protože její vývoj je nedefinovatelný, tak se přirozeně směrem vzhůru posunuje i kvalita. V O vás by asi nikdo nemohl říci, že byste podléhal pýše z toho, že teď chytíte otěže českého zdravotnictví a budete je kočírovat, kam se vám zamane… Říkáte, že vývoj jde cestou postupných kroků. Vidíte svoji roli v tom, že budete jakýmsi moderátorem celého procesu změn nastíněných v programovém prohlášení vlády? Hodně jsem se naučil už ve fakultní ne mocnici – ta sama o sobě je velikán ským systémem, který se řídí obtížně. Navíc to není řízení přímé, musíte re spektovat řadu demokratických prvků. Co si vysníte, to si musíte s šéfy klinik i s úředníky, kteří nad nimi bdí, domlu vit. A hlavně si najít cestičku vedoucí přes taková řešení, nad nimiž panuje více méně souhlas. Druhou věcí, kterou jsem poznal, je, že ne všechny věci se ve velkých systémech dají přesně na programovat a že rozhodnutí se dělají na základě nějakých kvalifikovaných odhadů toho, co bude pro budoucnost lepší. Když například centralizujete ně které provozy, vždy to má své výhody, třeba finanční, ale také nevýhody. Třeba že centralizovaný rentgen je hůře do stupný ze vzdálenějších koutů budovy. A někdy to prostě dopředu všechno změřit a spočítat nejde. dokončení na straně 2 ➥
10.9.2010 11:15:27