Florence 2-18 by Ambit Media, a.s.

2/18

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

březen–duben 2018 / ročník XIV

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

testovací klub

Seni Lady – pohodlí, bezpečí a diskrétnost odborné téma

Masivní zevní krvácení – umíme je efektivně zastavit? rozhovor

Sestry z Ukrajiny jsou pro nás vítaná pomoc časopis obsahuje recenzované články

Odborné téma

Intenzivní péče a urgentní medicína 39

florence 2/18

editorial

Právě na jaře mysli na zimu

obsah

florence 2/18

(Česká pranostika)

dyž si na nás Slunce posvítí z jiného zor ného úhlu, je tu jaro, napsal rumunský básník, prozaik a nositel řady literárních cen Valeriu Butulescu. Jak se zdá, tato chvíle už konečně nastala. Přesto se k zimě ještě vrátíme – alespoň na skok a jen v tomto čísle naše ho časopisu, které jsme věnovali odbornému té matu intenzivní péče a urgentní medicína. Dočtete se v něm totiž mj. o tom, k jakým zraněním dochází při vyloženě zimním rychlostním sportu – bobová ní a skeletonu (jízdě na saních v ledovém korytě). V přiložené kazuistice se také dozvíte, jak vypadá práce záchranářů na bobové dráze, když ke zraně ní sportovců nebo jiných osob dojde, a jak vypadá následná péče o zraněné. Ke čtení vám toho však nabízíme mnohem víc. V rámci rubriky odborné téma se například seznámíte s tím, co je to chodící krevní banka a komu pomáhá, nebo si ověříte, zda umíte efektivně zastavit masivní zevní krvácení. V rubrice Praxe najdete článek o hojení ran spoje ných s diabetem pomocí nového krytí UrgoClean Ag nebo o tom, jak správně ošetřovat bezjehlové konektory, a mnoho dalšího. Ani tentokrát jsme nezapomněli na soutěž o hod notné ceny – najdete ji na straně 7. Ti, kdo správně odpovědí na soutěžní otázku a budou mít štěstí, do stanou od nás dárkové balíčky přírodní kosmetiky Dr. Gaye. A protože jaro je neodmyslitelně spojeno se slun cem, rozloučím se s vámi citátem francouzského spisovatele Romaina Rollanda: „Abys osvětloval světlem jiné, musíš nosit slunce v sobě.“ Přeji vám proto hodně slunečního svitu nejen na obloze, ale i v duši a pěkné čtení.

a Hellp syndróm – Hrozb aj po bezproblémovom tehotenstve a pôrode

rozhovor

praxe

2 Sestry z Ukrajiny jsou pro nás vítaná pomoc

26 Využití krytí UrgoClean Ag v hojení syndromu diabetické nohy 28 Další posun v ANTT – aseptické bezdotykové technice. Jak správně ošetřovat bezjehlové konektory?

rozhovor 4 „Největší potíže mi dělá elektronická dokumentace,“ říká sestra z Ukrajiny

seriál 6 Přírodní, či konvenční kosmetika? Rozhodující by měla být kvalita

z konferencí

30 Pleny u seniorů byly tématem Kulatého stolu v rámci Kongresu primární péče 30 Ostrava hostila podvacáté Colours of Sepsis 31 Sestry tančily na Žofíně

testovací klub florence 8 Seni Lady – pohodlí, bezpečí a diskrétnost

odborné téma

aktuálně

intenzivní péče a urgentní medicína Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XIV., číslo 2, březen–duben 2018 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2018 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

32 V Praze-Modřanech se v létě otevře nový domov pro seniory

10 Hellp syndróm – Hrozba aj po bezproblémovom tehotenstve a pôrode 14 Výživa pacienta v intenzivní péči z pohledu sestry 15 Walking Blood Bank – chodící krevní banka 16 Přednemocniční neodkladná péče u bobových a skeletonových sportů 22 Masivní zevní krvácení – umíme je efektivně zastavit? 24 Jde to i jinak…

pro školy 34 Plzeňská zdrávka se pochlubila už čtvrtým projektovým dnem 36 personální inzerce 36 angličtina

Soutěž na straně

rozhovor

florence 2/18

Sestry z Ukrajiny jsou pro nás vítaná pomoc Začátkem listopadu 2015 schválila vláda ČR pilotní projekt Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny (zkráceně Pilotní projekt Ukrajina) Ministerstva průmyslu a obchodu, který byl prvotně zaměřen na vysoce kvalifikované zaměstnance v oblasti výroby a služeb. Vzhledem k nedostatku některých zdravotnických pracovníků se o rok později, na základě schválení Koordinačním orgánem pro řízení ochrany hranic a migraci, zapojilo do projektu také Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR). To nyní přijímá žádosti o zařazení do projektu týkající se všech zdravotnických pracovníků. Roční kvóta pro kvalifikované specialisty v oblasti výroby a služeb a pro zdravotnické pracovníky činí maximálně 500 obsaditelných míst (zdroj MZ ČR).

ěkteré české nemocnice už na tuto možnost zare agovaly a přijaly do svých řad první zdravotníky z vý chodních zemí. Nemocnice Pracha tice, a. s., je jednou z nich. O prvních zkušenostech s Ukrajinci a Bělorusy, kteří k nim přijeli pracovat, se rozho vořily hlavní sestra nemocnice Mgr. Helena Prokešová a manažerka kva lity Mgr. Dana Podholová. Jak jste se k projektu Ukrajina dostaly? Manažerka kvality Mgr. Dana Podholová (dále DP): Na tuto myšlenku nás přivedly kolegyně ze Stodské nemocnice, kde jsme se byly s hlavní sestrou podívat na jejich přístrojo vé vybavení. Během řeči jsme přišly i na otázku personálu a ony nám vy právěly o projektu Ukrajina, do kte rého se zapojily. Větší část adminis trativy už měly za sebou a čekaly už jen na příjezd prvních zaměstnanců. Velice nás to zaujalo, protože stejně jako všechna zdravotnická zařízení v ČR se i my potýkáme s nedostat kem personálu. Takže když jsme od jížděly domů, vezly jsme si kromě informací o přístrojích také informa ce o projektu Ukrajina. A začaly jste pracovat na tom, abyste se do něj zařadily… DP: Ano. Zjistily jsme si všechno, co k tomu bylo potřeba, a začaly jsme jednat. Od kolegyní ze Stodu jsme se dozvěděly vše potřebné, takže jsme věděly, kde začít. Podmínkou zařazení do projektu je, že nejprve musíte volná místa, která máte, na

hlásit na Úřad práce. Ten má třicet dní na to, aby je případně obsadil. Teprve poté, co zůstane místo neob sazeno, je můžete nabídnout zahra ničním pracovníkům. Jak dlouho to všechno trvalo? Hlavní sestra Mgr. Helena Prokešová (dále HP): Na jaře 2017 jsme se o to začaly zajímat a rozhodnutí o přijetí do projektu jsme z minis terstva dostaly někdy v červnu. Na přelomu října a listopadu loňského roku k nám pak přijelo devět nových zaměstnanců. Odkud pocházejí? HP: Většinou z Ukrajiny a Běloruska. Nebály jste se toho? DP: My jsme si samozřejmě zjišťo valy u ostatních nemocnic, ve kte rých už měli s tímhle projektem zku šenost, jak jsou s těmi zaměstnanci spokojeni a jak to u nich probíhá. Bylo nám řečeno, že je to stejné jako s našimi. Někteří jsou pracovití a snaží se a jiní ne. Kde jste zahraniční pracovníky sháněly? DP: Získaly jsme je přes agenturu. Od kolegyň ze Stodské nemocnice jsme dostaly na jednu agenturu tip a na ministerstvu nám pak potvrdi li, že jsou s ní jen dobré zkušenosti. Když jsme totiž byly s paní hlavní na poradě hlavních sester na MZ ČR, paní Přibylová z ministerstva nás varovala před některými agentura mi, které dělají nábory těchto pra covníků. Zeptala jsem se jí na tuto doporučenou agenturu a potvrdila mi, že jsou s ní na ministerstvu spo kojeni. My jsme dnes už také a jsme

rádi, že jsme si ji vybrali. Všechno totiž bezproblémově zařídili a vyří dili a i dnes, když mají naši cizinci nějaký problém, kontaktují agenturu a ta zase nás a společně vše vždyc ky vyřešíme. V říjnu 2017 vám tedy přijeli první zaměstnanci, další o měsíc později. Jak probíhalo jejich začleňování do kolektivu? DP: Asi největší problém byl a je ja zyková bariéra. Aby se totiž urych lil přísun těchto pracovníků do ČR, byla pro ně zrušena podmínka znalosti českého jazyka. My, jako zaměstnavatel, jsme v rámci toho projektu jednak souhlasili s tím, že neumějí česky, a také jsme se za vázali, že jim výuku českého jazyka zajistíme. Takže jsme jim díky naší spolupráci s Centrem na podporu integrace cizinců zajistili vyučující a oni se poctivě učí. Dneska už se většina z nich dorozumí. Čeština ale není asi to jediné, co se musejí naučit? DP: Mají toho opravdu hodně. Aby k nám mohli přijít pracovat, museli si u nich doma vyřídit potřebné for mality jako rozhodnutí o rovnocen nosti nebo platnosti dokladů o za hraničním vzdělání – tzv. nostrifika ci nebo osvědčení o uznání vysoko školského vzdělání a také rozhod nutí o povolení k výkonu zdravotnic kého povolání na území ČR vydané MZ ČR. Kromě toho však musejí ještě složit aprobační zkoušku, aby u nás mohli zůstat. Musím říct, že kromě jednoho, se kterým jsme se po měsíci jeho působení u nás na základě vzájemné dohody rozloučili, se všichni poctivě učí.

fota: archiv Nemocnice Prachatice, Magda Hettnerová

Magda Hettnerová, redakce Florence

rozhovor

Hlavní sestra Nemocnice Prachatice, a. s., Mgr. Helena Prokešová (foto vlevo) a všeobecná sestra Raisa Ponomarchuk s manažerkou kvality Nemocnice Prachatice, a. s., Mgr. Danou Podhlovou – vpravo (fotka vpravo)

Proč jste se s ním rozloučili? DP: Byl to mladý muž, jediný z nich teprve absolvent, všichni ostat ní pracovali v jejich domovině ve zdravotnictví na různých oddělení řadu let. Jeden z nich tam byl do konce i ředitel nemocnice – ten se opravdu hodně snaží. No a tenhle chlapec se, na rozdíl od ostatních, neměl snahu učit nic. Všechno byl pro něho problém a ze všeho nejvíc ho zajímalo kouření a pití alkoholu. Nakonec jsme se s ním domluvili na odchodu a byl poslán zpět do Bělo ruska, za což byli rádi i ostatní, pro tože jim jen kazil jejich snahu. Jak se k novým zaměstnancům – cizincům stavěli vaši zaměstnanci? HP: Problémy na počátku byly, ale myslím si, že ten největší byla ja zyková bariéra, na kterou naši za městnanci poukazovali. Je jasné, že s českou sestrou, byť třeba absol ventkou, se domluví mnohem snáz než s tou, která přichází z jiné kul tury a ještě neumí česky. Takové je horší vyjít vstříc a pro naše sestry to znamená mnohem víc práce. Na konec jsme to ale zvládli a musím říct, že opravdu největší dík patří právě našim sestrám, které na tom mají největší zásluhu, protože se jim všem věnují a stojí je to mnohem víc času a práce, než by muselo. DP: Já vím, že v některých nemoc nicích tento projekt neprošel právě kvůli nechuti a neochotě stávající ho personálu, ale u nás si, naštěstí, všichni uvědomují, že je to jediná možnost, jak nemocnici zachovat. Když se totiž zavře oddělení ve vel ké nemocnici, tak se zase až tak moc neděje, ale kdybychom my museli

zavřít internu nebo chirurgii, tak je to pro nás konec. Toto je proto pro nás jediné řešení, jak zachovat existenci nemocnice, a mnoho lidí, kteří zde pracují, si to naštěstí uvědomuje. Jak vypadá běžný pracovní den těchto nových zaměstnanců? DP: Mají úplně stejný režim jako všechny naše sestry v provozu a jejich činnosti se nijak neliší od běžné činnosti ostatních, kteří jsou v adaptačním procesu. Když přije li, měli první týden takový sezna movací. V rámci projektu jsme jim zajistili ubytování – bydlí na naší ubytovně –, tak se tam zabydlovali, zjišťovali, kam chodit na oběd, a tak podobně, zkrátka takové ty základní věci. Druhý týden už nastoupili do provozu. Teď už tu jsou několik mě síců, takže všichni mají výčet odbor ných úkolů, které musejí znát a spl nit. Například málokdo z nich umí pracovat s intravenózní kanylou, asi ji tam nepoužívají, tak se s ní učí pracovat. Naopak třeba EKG umějí natočit… zkrátka mají seznam úko lů, které musejí splnit. Jejich školi telka je pak s nimi projde a pokud uzná, že je ovládají, podepíše jim je. HP: Já za nimi chodím v pravidel ných intervalech. Vždycky se po dívám, co už mají splněné, a tudíž by to měli umět, a vyzkouším si je. Pokud mají například napsané, že zvládají rozdávání léků, tak si vez mou vozík a já s nimi jdu a sleduji, jak komunikují s pacienty, jestli jim rozumějí, jestli léky podávají správ ně a podobně. Podmínkou jejich práce u nás je, že musejí do roka složit aprobační zkoušku. Ta se sklá dá nejen z jazyka, ale i z odbornosti a z legislativy. Jsou to tedy tři dílčí

zkoušky a na závěr jedna závěreč ná. Pokud ji nesloží, pojedou zpátky. DP: Tohle vědomí je žene kupředu. Musím říct, že se všichni opravdu poctivě snaží a učí se. U nich je jiný systém vzdělávání, takže například co se týče specializace, zatímco zís kat ji u nás trvá několik let, u nich je to jen několik měsíců. Pokud tedy přijeli s tím, že mají nějakou spe cializaci, posílá se dokument k po souzení do NCO NZO v Brně, které jim specializaci buď uzná, částečně uzná, nebo zamítne. Zpravidla jim uznává jen část jejich vzdělání. Mají v něčem podmínky ulehčené? DP: Nemají. Mají stejné podmínky jako všichni cizinci, kteří by u nás chtěli pracovat. Oni to mají akorát zrychlené, takže se musejí o to víc snažit. Jsou to většinou starší lidé, mámy a tátové od rodin. Máme tu i jeden pár. Za jednou z nich přije la na Vánoce i její rodina. Musím přiznat, že je mi jich někdy trochu líto, že jsou tak daleko od svých blíz kých, ale bylo to jejich rozhodnutí a určitě vědí, proč ho udělali. A co mzda, tu mají také stejnou jako čeští zdravotníci? DP: Ano. Jedna z podmínek projek tu byla, že dostanou stejné mzdové ohodnocení jako čeští zaměstnanci. Mají i stejnou pracovní dobu a pra covní podmínky, tak mají i stejnou mzdu. Kolik zaměstnanců vám v současné době ještě chybí? HP: Až tito začnou pracovat naplno v běžném režimu, což bude, až složí aprobační zkoušky, tak už nám ne bude chybět nikdo.

seriál

florence 2/18

Přírodní, či konvenční kosmetika? Rozhodující by měla být kvalita

Magda Hettnerová, redakce Florence

tále více žen dnes volí kos metické výrobky, které jsou vyrobeny z čistě přírodních produktů. Takové totiž ne jenže nezatěžují životní prostředí, ale především obsahují velké množství vitaminů, nenasycených mastných kyselin, hydratačních a dalších zdra ví prospěšných látek, které podporu jí přirozenou funkci pokožky a pomá hají v boji proti stárnutí pleti. Kosme tické výrobky z čistě přírodních su rovin navíc oceňují i dermatologové, kteří je doporučují svým pacientům. „Čistě přírodní jsou v podstatě tuky, oleje a soli. Ty lze použít bez ja kékoli další úpravy. Pokud však chce me získat krém nebo pleťové mléko, musíme je už nějakým způsobem upravit,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Michaela Havlíčková, kte rá už dlouhá léta pracuje s výrobky

Dr. Gaye. „To, co na nich oceňuji, je kvalita a čistota používaných přírod ních surovin a jednoduchá receptu ra bez alergizujících složek, což jsou faktory, které v dermatologii pro kos metiku preferujeme,“ vysvětluje. Alergizujícími složkami jsou v konvenční kosmetice například různé konzervanty nebo parfemace. Ty v kosmetice z přírodních surovin zpravidla nenajdeme. Přesto i u pří rodní kosmetiky hrozí riziko kožních alergických reakcí. „Riziku se nevyhneme ani při použití přírodních látek,“ potvrzuje MUDr. Havlíčková. „Příkladem čas tých alergenů v přírodní kosmetice jsou včelí produkty, heřmánek, pe ruánský balzám nebo tea tree olej,“ upozorňuje. Otázkou je podle jejích slov koncentrace některých surovin, jako je právě zmiňovaný tea tree olej nebo jiné esenciální oleje, které mohou při vyšších koncentracích dráždit pokožku.

Použití másla karité se doporučuje zejména u diagnóz, které jsou spojeny s přecitlivělou a podrážděnou kůží, ale i se suchou pokožkou

zdraví sestry díl 1. péče o pleť

„Jako dermatolog nemám příliš v oblibě přírodní mýdla. Jsou totiž zásaditá a při častém používání na rušují ochranný kyselý kožní film,“ upozorňuje. Pokud dojde k podráž dění pokožky, je podle jejích slov nutné produkt ihned vysadit. „V mír ných případech to stačí a hojení můžeme urychlit častým proma záváním, například máslem karité. V těžších případech nastupuje kla sická dermatologická léčba – větši nou krátkodobě kortikoidními krémy a léky s antihistaminiky,“ říká.

Máslo karité – zázrak z Afriky Ze široké nabídky produktů Dr. Gaye doporučuje svým pacien tům nejčastěji čisté máslo karité (též známé jako shea máslo), a to zejména u diagnóz, které jsou spo jeny s přecitlivělou a podrážděnou kůží, ale i se suchou pokožkou. „Po chirurgických nebo estetických zá krocích se velmi dobře osvědčuje i SheaBalm s levandulovým ole jem,“ dodává lékařka. Máslo karité neboli shea butter se získává ze semen stromu máslovní ku afrického, který roste divoce bez šlechtění a hnojení v africké savaně, v pásmu mezi řekami Senegal a Nil. Pod nesprávným označením bam bucké máslo je dnes můžeme najít ve spoustě kosmetických výrobků. Čím se však tyto výrobky liší, je kvali ta a množství použitého másla. Výrobce přírodní kosmetiky MUDr. Gaye Papa, který pochází z afrického Senegalu, ale dlouho době žije v České republice, je po užívá jako základ pro většinu svých výrobků, za jejichž kvalitu ručí mj. i tím, že je označil svým vlastním jménem. „Kvalitativně nejlepší máslo vzni ká ze semen tradičním způsobem, tj. vařením vodou. Při teplotách ko lem 29 stupňů Celsia je produktem olej, při teplotách pod 20 stupňů je jím máslo. Takto získané máslo je

foto: Profimedia

Přírodní, bio, či klasická značková kosmetika? Vybrat si z nepřeberného množství nabízených kosmetických produktů se nám dnes může jevit jako téměř nadlidský úkol. Podle čeho se tedy řídit při výběru toho, co naší pleti prospěje a přitom nezruinuje naši peněženku?

seriál

koncentrátem nenasycených mast ných kyselin, vitaminů, karotenů, rostlinných sterolů a soli kyseliny skořicové,“ popisuje MUDr. Gaye. Shea máslo se nejvíce využívá v potravinářském, ale i v kosmetic kém průmyslu. Shea máslo nebo olej jsou vhodné na ochranu pokož ky před mrazem, smogem, větrem a chemickými dráždivými látkami, ale také na podporu hojení. V Africe je tradičně používáno jako léčivo na ho jení ran, opruzenin a pohmožděnin. Používají je také těhotné ženy a ženy po porodu na léčbu popraskané kůže a aplikují je i na pokožku svého dítěte, aby byla hladká, a také jako prevenci před kožními nemocemi. „Výrobky Dr. Gaye jsou velmi pří jemné, zklidňují podrážděnou pleť, nedráždí ji a pacienti také oceňují příznivou cenu,“ popisuje své zku šenosti MUDr. Havlíčková. Kromě shea másla a výrobků z něj nabízí Dr. Gaye také celou řadu tělových a masážních olejů, výrob ky obsahující extrakt z habešského pepře či koupelové soli z Růžového jezera. Na léčbu bolavých zad, klou bů a pohybového aparátu pak slouží masážní krém Karitol, který je vhod ný nejen k prevenci a léčbě těchto potíží, ale i jako regenerační kúra nejen pro sportovce.

V přírodní kosmetice se uplatňuje i kokos, mango či jojoba Nejsou to však jen výrobky Dr. Gaye, které můžeme na našem

trhu s přírodní či bio kosmetikou najít. Výrobců této kosmetiky je dnes už celá řada. Z českých je to například firma Saloos, která k výro bě své kosmetiky používá rostlinné bio oleje lisované za studena, Purity Vision, v jejímž sortimentu nalezne te například panenský kokosový olej či růžovou vodu, nebo Energy, která čerpá sílu pro své produkty z byli nek, a mnoho dalších. Své zkušenosti s přírodní kosme tikou má i Ing. Lenka Menšíková, kte rá ve svém studiu RosMarina pra cuje s esenciálními oleji Young Li ving. Své znalosti sdílí se ženami na nejrůznějších workshopech, kde se mohou nejen dozvědět spoustu in formací, ale také se naučit vyrobit si vlastní kosmetiku z čistě přírodních surovin. Jeden takový workshop se konal například koncem března v pražském studiu Dayal a další se tu budou konat v dubnu a v červ nu. Mezi základní suroviny, s nimiž pracuje, patří například shea más lo, jojobový, arganový, mandlový či brutnákový olej, mangové máslo, vitaminy A, E, Panthenol, kokosový olej a další. „Sama na sobě jsem zjistila, že péče přírodními surovinami je vel mi příjemná, obohacující a v mno ha případech jí pro sebe uděláme mnohem víc, než když si v droge rii koupíme klasickou kosmetiku,“ vysvětluje Lenka Menšíková. „Ale i při práci s těmito surovinami je potřeba dodržovat určitá pravidla,

Soutěžte s námi a vyhrajte balíčky přírodní kosmetiky Dr. Gaye.

aby to bylo pro vaši pleť příjemné a obohacovalo ji to,“ dodává. Hlav ní důraz je podle ní třeba dávat na kvalitu použitých surovin a nezapo mínat ani na to, že tyto suroviny se v důsledku chybějících konzervantů po čase kazí. „Nejsnáze se to pozná po čichu. Ale konzervovat potřebují přípravky v obchodech, ne vy. Stačí jen, když se naučíte vyrobit si správ né množství,“ upozorňuje. Výhodou takto vyrobené kosmetiky je mj. fakt, že si ji může každá žena přizpůsobit potřebám své pleti a použitím kva litních esenciálních olejů provonět podle svých preferencí. Jak je vidět, nabídka na poli kos metiky je tedy široká a záleží na kaž dé ženě, jaký typ či jakou značku si nakonec oblíbí. „Při výběru kosmetiky má každý z nás specifické požadavky. Někdo preferuje čistě přírodní produkty, jiný zase nejnovější objevy kos metických gigantů. Pro někoho je důležitá značka, pro jiného etické zásady firmy a ekologie. Je prav da, že síla přírodní kosmetiky je v jednoduché receptuře a vyso ké koncentraci přírodních látek. K parfemaci se používají jen pří rodní éterické oleje a obsahuje jen přírodní konzervanty. Navíc se při těchto postupech jen obtížně skryjí nekvalitní suroviny. Malou nevýho dou pro některé spotřebitelky však může být menší výběr v nabídce produktů,“ uzavírá MUDr. Michaela Havlíčková.

Soutěž časopisu Florence

Soutěžní otázka:

Ze které části stromu máslovníku afrického se získává shea máslo? a) ze semen b) z listů c) z kořenů Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 20. května 2018 na adresu florence@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „soutěž FLO3“. Pravidla soutěže naleznete společně se soutěžní otázkou na www.florence.cz/soutez.

testovací klub florence

florence 2/18

Seni Lady – pohodlí, bezpečí a diskrétnost Inkontinence neboli samovolný únik moči či stolice je stav, který zásadně ovlivňuje kvalitu života nemocného. Je spojen se zápachem, který může člověka limitovat v jeho běžném životě, a významně ovlivňuje i jeho psychiku.

Magda Hettnerová, redakce Florence

idé s inkontinencí si mohou připadat méněcenní, mo hou se stranit společnos ti i se od ní úplně izolovat. Jedním z řešení přitom může být používání kvalitních hygienických pomůcek, které jsou pacientům v určitém měsíčním limitu hraze ny zdravotní pojišťovnou. Tyto po můcky jsou dostupné jednak v síti lékáren a také v prodejnách se zdra votnickými potřebami. V současné době existuje na našem trhu několik výrobců, kteří pacientům s inkonti nencí nabízejí širokou škálu pomů cek v nejrůznějších velikostech a ty pech balení. Abychom zjistili, jaké s nimi mají ženy zkušenosti, rozhodli jsme se otestovat výrobky společnosti Bella Bohemia, která jako dceřiná spo lečnost mezinárodního koncernu TZMO, výrobce těchto pomůcek, hy gienické vložky Seni Lady na český

trh dováží. Pět žen, které se přihlá sily do Testovacího klubu časopisu Florence, testovalo po dobu mini málně jednoho týdne výrobky Seni Lady. O své zkušenosti se s námi na závěr podělily. Testující byly ve věku 46 až 88 let a k dispozici měly výrob ky podle svých potřeb. Od Seni Lady Mikro a Mini, které jsou určeny pro nejmírnější stupeň inkontinence – několik kapek a lehkou inkontinen ci (stupeň savosti 1–2), až po Seni Lady Super a Plus, které jsou určeny pro lehkou až střední inkontinenci (stupeň savosti 5–6). Žádné z těch to vložek neslouží pro inkontinenci stolice a všechny jsou určeny ženám s aktivním životním stylem.

Příjemné nošení oceňují všechny testující Všechny testující ocenily příjemný pocit z jejich nošení a dvě z pěti se s vložkami cítily bezpečněji. „Opro ti značce, kterou běžně používám, měly vložky Seni Lady Super vyš ší savost, vydržely mi na celý den,

a přitom nebylo nic cítit,“ popsa la například osmaosmdesátiletá důchodkyně J. Šplíchalová, která s nimi byla podle svých slov velmi spokojena. Na rozdíl od vložek od ji ného výrobce, které běžně používá, jich při denním nošení spotřebova la méně, takže by se jí jejich nošení vyplatilo i po ekonomické stránce. „Určitě bych je doporučila i ostat ním ženám,“ uvedla s tím, že by je ráda vyměnila za ty, které v součas né době používá. Stejnou odpověď na otázku, zda by vložky Seni Lady doporučily také ostatním, uvedly i další tři respon dentky. Zbývající pátá respondent ka by je spíše nedoporučila, protože vložky podle jejích zkušeností nedo statečně držely. „Výhodou jsou sice postranní gumičky, které jsou silněj ší, ale nevýhodou je, že vložka odpa dává, protože její lepicí část nelepí pořádně,“ uvedla osmašedesátiletá Jana z Uherského Hradiště, která testovala výrobky Seni Lady Extra Plus a Super. Podobnou zkušenost

fota: Seni, Profimedia

testovací klub florence

měla i další testující, jež testovala vložky Seni Lady Extra a Extra Plus a která uvedla: „Při běžných denních aktivitách vložka občas špatně drže la, lepicí část by mohla být delší.“ Podle výrobce došlo při poslední konstrukční úpravě vložek k rozší ření lepicí části, ale pečlivě se volilo množství použitého lepidla, proto že je velmi snadné toto množství předimenzovat, a pak může vyvstat problém opačný – tedy s odstraňo váním vložky z prádla. Další věcí, které si testující na vložkách Seni Lady všimly, byl po vrch. Respondentky jej ocenily jako příjemný a zajišťující jim pocit su cha. Pouze jedna testující, osma šedesátiletá J. Pechoušová, která testovala velikosti Mikro a Mini, uvedla: „Možná, že je nevýhodou svrchní materiál. Podle mě je lep ší ten ‚pórovitější‘.“ Žádné výrazné rozdíly však při používání Seni Lady oproti jí běžně používané značce nezaznamenala. To potvrzuje i Tomáš Vele z firmy Bella Bohemia, která Seni Lady do dává na trh. „Tento povrch je použit z několika důvodů,“ vysvětlil. „Zejmé na je to z důvodu funkčnosti, protože zajišťuje maximální rychlost odvo du a distribuce tekutiny ve vložce, a tím zvyšuje takzvaný pocit sucha, a kromě toho kombinace laminátu a netkané textilie zvyšuje uživatel

ský komfort,“ řekl. Právě díky tomuto povrchu vycházejí vložky Seni Lady v savostních testech, které firma provádí, podle jeho slov lépe než ostatní konkurence. Uživatelky na víc chválí nejen příjemný povrch, ale i praktičnost postranních volánků.

V balení se chystají změny Ani v otázce délky vložek nebyly re spondentky jednotné. Zatímco jed na shledala vložky Seni Lady Extra Plus a Super nedostatečně dlouhé, druhá, která testovala Seni Lady Ex tra a Extra Plus, shledala jejich dél ku dostačující. Další testující L. Horová spatřo vala výhody vložek Seni Lady v tom, že jsou menší oproti vložkám od jiného výrobce, které běžně použí vá, a nabízejí výběr z více velikostí. „Vložky jsou pohodlné, tvarovatelné, a hlavně je u nich možný velký vý běr z nabídky,“ uvedla jako důvod, proč by vložky doporučila ostatním ženám. Dvě z pěti testujících by také ocenily, kdyby byly vložky samo statně balené, aby je bylo možné zabalit před vyhozením. Pro ně má firma Bella Bohemia dobrou zprá vu. „V současné době jsou již jed notlivě balené vložky u značky Seni Lady Comfort a v budoucnu budou jednotlivě balené i vložky řady Seni Lady,“ uvedl Tomáš Vele.

Čas na změnu? A co říci závěrem? Značku Seni Lady znaly dvě z pěti testujících. Jedna ji znala z reklamy a druhá se o ní dozvěděla od zdravotní sestry. Zbylé tři se s vložkami Seni Lady setkaly poprvé. Všechny testující měly radost, že mohly vložky vy zkoušet a otestovat. Tři z pěti testu jících by je vyměnily za značky, kte ré dosud používají, ta čtvrtá možná, pokud by se ukázalo, že jsou levněj ší než její dosud používaná značka. Všechny pak jejich nošení označily za pohodlné.

Více o značce Seni Pod značku Seni firmy Bella Bohemia nepatří jen vložky pro inkontinenci, ale celá řada dalších výrobků pro ženy, muže i děti. Pro ženy to jsou například kromě výše zmiňovaných vložek pro inkontinenci, které jsou v dostání ve velikostech: Mikro, Mini, Mini Plus, Normal, Extra, Extra Plus, Super a Plus, také výrobky Seni Care určené k péči o pokožku a Seni Soft určené k ochraně lůžek. Více informací o výrobcích Seni najdete na www.seni.cz.

intenzivní péče a urgentní medicína odborné téma

Hellp syndróm – Hrozba aj po bezproblémovom tehotenstve a pôrode Príspevek prináša kazuistiku pacientky po spontánnom bezproblémovom pôrode a normálnom priebehu tehotenstva s rozvojom hellp syndrómu postpartálne. Daná problematika je významná, nakoľko sa tento syndróm objavuje aj u žien bez komplikácií, často má búrlivý priebeh (ako v našej kazuistike) a môže dokonca spôsobiť smrť ženy – matky, ktorá očakáva, že jej tehotenstvo a narodenie dieťaťa bude najkrajšou etapou jej života. Tento stav si vyžaduje intenzívnu liečbu a hospitalizáciu pacientky na intenzívnom oddelení, s potrebou intenzívneho monitoringu a komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti.

ellp syndróm je jednou z najzávažnejších kom plikácií tehotenstva. Ide o stav viazaný výlučne na tehotenstvo a prejavuje sa buď v kombinácii s klasickými príznakmi preeklampsie (hypertenzia, proteín úria, retencia tekutín), alebo menej často bez týchto známok ako cel kom odlišný klinický stav prejavu júci sa bolesťami hlavy, poruchou

videnia, epigastrickou bolesťou, opuchmi alebo nauzeou. Názov syn drómu je odvodený zo začiatočných písmen hlavných príznakov, ktorými sú syndróm hemolýzy, zvýšenie he patálnych enzýmov a zníženie po čtu doštičiek – hemolysis, elevated liver enzymes, low platelet count (Roztočil, 2008; Lata et al., 2005). Hellp syndróm je spojený so signifikantne horšími perinatolo gickými výsledkami – materskej aj novorodeneckej mortality a mor bidity – ako preeklampsia. Aj na priek intenzívnemu výskumu je jeho predikcia zatiaľ nemožná, diagnóza býva stanovená až na základe kli

nických príznakov. Prvýkrát ochore nie pomenoval až v roku 1982 Louis Weinstein (Roztočil, 2008). Patofyziológia dosiaľ nie je zná ma, podobne ako pri preeklampsii sa predpokladá poškodenie cievnej ste ny s generalizovaným vazospazmom, najmä pečene a obličiek, a aktivácia koagulácie (Hájek et al., 2014).

Incidencia Uvádza sa, že hellp syndróm kompli kuje približne 0,5–0,9 % všetkých te hotenstiev a vyskytuje sa u 10–20 % žien, u ktorých tehotenstvo kompliku je preeklampsia. V SR bola incidencia za roky 1997–2004 na úrovni 0,06 %

foto: Profimedia

PhDr. Tatiana Hudáková, OAMIS NsP Trebišov, Svet zdravia Renáta Bačová, OAMIS NsP Trebišov, Svet zdravia

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

a v ČR na úrovni 0,09 %. Viac ako 90 % prípadov syndrómu sa rozvíja pred pôrodom, pričom k jeho rozvoju dochádza najmä medzi 27.–37. týž dňom gravidity (Roztočil, 2008). Hájek a kol. (2014) uvádzajú in cidenciu až 2–12 %. Najčastejšie sa syndróm vyskytuje u multipar oko lo 25. roku života, spravidla okolo 36. týždňa gravidity.

Diagnostické kritériá Typickým laboratórnym obrazom, z ktorého pramení aj názov syndró mu, je hemolýza, elevácia hepatál nych enzýmov a trombocytopénia. Pri absencii niektorého z prízna kov hovoríme o parciálnom hellp syndróme. Najtypickejší priebeh má kompletný hellp syndróm. Dia gnostické kritériá syndrómu defi nujú dva klasifikačné systémy, a to TENNESSEE a MISSISSIPPI (ta buľka 1). Prípady hellp syndrómu, ktoré sa manifestujú až po pôrode, majú zvyčajne ťažký priebeh a aty pický priebeh (Roztočil, 2008).

Liečebné možnosti Keďže ide o primárnu poruchu pla centy, zatiaľ jedinou a bezpečnou liečbou pre matku i dieťa je včasné a bezpečné ukončenie tehotenstva, vo väčšine prípadov per sectionem ceasarem. U veľmi ľahkých foriem je prípustné pokúsiť sa o konzervatív nu liečbu (najmä u prípadov s hra ničnou viabilitou plodu). V týchto prípadoch sú využívané kortikoidy, antihypertenzíva a preventívne an tikonvulzíva (Binder et al., 2012). V prevencii rozvoja ťažkých fo riem syndrómu zohráva úlohu včas ná diagnostika, intenzívny monito ring, aktívny manažment, čo vedie k zníženiu materskej a neonatálnej mortality a morbidity (Michalec, Ši metka, 2011) Kauzálna liečba je ukončenie gravidity. Konzervatívna liečba je vyhradená pre popôrodné obdobie a zahŕňa (Hájek, 2004): → podávanie kryštaloidov a plazmaexpanderov, → podávanie antihypertenzív a antikonvulzív, → antitrombotickú terapiu (heparinizácia), → úpravu hemokoagulácie (krvné deriváty), → imunosupresívnu terapiu – kortikoidy, → profylaktické podávanie antibiotík, → podávanie hepatoprotektív (lieky a diéta), → plazmaferézu (pri rezistencii na liečbu).

Tabuľka 1 Diagnostické kritériá hellp syndrómu (Roztočil, 2008) Klasifikácia MISSISSIPPI

Trieda I. II. III.

Klasifikácia TENNESSEE

Tro (× 109/l) < 50 50–100 100–150 Tro (× 109/l) < 100

AST/ALT (μkat/l) > 1,17 > 1,17 > 0,69 AST (μkat/l) > 1,17

LD (μkat/l) > 4,1 > 4,1 > 4,1 LD (μkat/l) > 4,1

Tabuľka 2 Prehľad vybraných laboratórnych parametrov pacientky počas hospitalizácie (vlastné spracovanie) Dátum 7. 8. 2017 8. 8. 2017 9. 8. 2017 10. 8. 2017 11. 8. 2017 12. 8. 2017 13. 8. 2017 14. 8. 2017

Tro 29 × 109 /l 32 × 109 /l 55 × 109 /l 43 × 109 /l 76 × 109 /l 84 × 109 /l 84 × 109 /l 88 × 109 /l

Ošetrovateľská starostlivosť pri hellp syndróme Ošetrovateľská starostlivosť vyža duje saturáciu primárnych potrieb pacientky, nakoľko na intenzívnom oddelení a s danou diagnózou sa vyžaduje kontinuálny monitoring a režim na lôžku. Jednotlivé ses terské intervencie vychádzajú z ak tuálnych a potenciálnych potrieb pacientky, tiež z aktuálneho stavu vedomia, potreby umelej ventilácie pľúc, úrovne sebestačnosti, pridru žených ochorení. Sekundárne po treby sú zvlášť významné, keď vez meme do úvahy strach pacientky o jej dieťa, ktoré je už buď narodené bez nej, alebo je ešte jej súčasťou. Sociálne potreby pacientky a kon takt s podpornými osobami (aj keď je pacientka v bezvedomí, analgo sedovaná, limitovaná komunikáciou pre potrebu umelej ventilácie pľúc) majú svoje opodstatnenie. Úlohou sestry je hodnotiť potre by pacientky a určiť priority pri po skytovaní ošetrovateľskej starostli vosti, sledovať premenlivosť potrieb počas hospitalizácie, na základe stanovenia daných potrieb vytý čiť problémy, plánovať ich rieše nie a stanoviť si ciele starostlivosti, realizovať ich formou komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti zalo ženej na holistickom ponímaní je dinca. Súčasťou ošetrovateľského procesu a starostlivosti o pacientku vyžadujúcu si intenzívnu starostli vosť v súvislosti s danou diagnózou je posudzovanie účinnosti pláno vaných a realizovaných intervencií, hodnotenie napĺňania potrieb.

AST/ALT 22,85 / 13,67 11,72 / 12,38 5,28 / 9,93 2,63 / 7,37 1,30 / 4,96 1,01 / 4,88 0,69 / 2,77 0,54 / 2,06

LD 5,59 14,65 12,61 10,42 8,70 6,64 4,41 4,22

Ako výstižné uvádza Šamánko vá a kol. (2011) „… svet intenzívnej starostlivosti sa od bežných oddelení významne odlišuje. Naši pacienti si často svoje potreby neuvedomujú, alebo tieto potreby nedokážu prejaviť.“ Táto skutočnosť ovplyvnila ošetrovateľskú prax na intenzívnych oddeleniach dvoma smermi. Prvým je to, že sestry väčšinu potrieb in tenzívnych pacientov predvídajú, a druhým smerom je to, že sestry tým, že tieto problémy predvídajú, plnia ich saturáciu bez spolupráce s pacientom.

Kazuistika pacientky s hellp syndrómom 35-ročná pacientka prijatá 7. 8. 2017 z gynekologického oddelenia s dg. suspektný hellp syndróm deň po spontánnom pôrode bez kompliká cií, prvorodička. Popôrodný priebeh komplikovaný jednorazovým výstu pom tlaku krvi s laboratórnym potvr dením trombocytopénie a elevácie hepatálnych testov. Na základe kon ziliárneho vyšetrenia intenzivistu pa cientka prijatá na oddelenie anesté ziológie a multiodborovej intenzívnej starostlivosti (OAMIS). Pacientka bola pri prijatí pri vedomí, dezorien tovaná časom, GCS 14 bodov, dýcha spontánne dostatočne, saturácia kyslíka 96 %, D: 16/min, akcia srd ca 87/min, pravidelná, tlak krvi (TK) 175/120 mm Hg. Má zavedený per manentný katéter, kanylujeme 2 pe riférne vény, napájame pacientku na kontinuálny monitoring, realizujeme odbery venóznej krvi – tabuľka 2. APACHE skóre 24 bodov (odhad ne

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

florence 2/18

Výživa pacienta v intenzivní péči z pohledu sestry

Mgr. Olga Vařilová, KARIM ÚVN Praha

ráce mapovala znalosti sester na jednotkách in tenzivní a resuscitační péče v problematice výži vy pacienta v intenzivní péči. Dále se věnovala průzkumu, podle jaké metody sestry posuzují stav výži vy, jakých známek dehydratace si u pacienta všímají, zda spolupracují s nutričním terapeutem a jaké znají komplikace spojené s malnutricí či aplikací enterální výživy. Kvantitativní výzkum byl prove den sběrem anonymních dotazní ků zaslaných všeobecným sestrám a sestrám specialistkám pracujícím na lůžkových odděleních JIP a ARO v elektronické podobě (elektronický odkaz). Aby byla data objektivní, byly do šetření zapojeny fakultní, krajské a okresní nemocnice z různých kra jů ČR. Šetření probíhalo v březnu a v dubnu 2015, celkem bylo zpra cováno 210 dotazníků. Tento článek přináší nejvýznamnější zjištění a zá věry z průzkumu. Z mapování metod, které sestry v klinické praxi využívají, vyšlo nej častější zastoupení BMI (69,5 %). Je však tato metoda validní i u pa cientů v intenzivní péči, kdy není známá výška a váha pacienta? Jak často se na těchto odděleních pa cienti váží a jak často se tyto hodno ty přepočítávají? Britská asociace pro enterální a parenterální výživu BAPEN vytvořila nástroj k identifika ci malnutrice či odhalení rizika mal nutrice pro dospělé. Tento nástroj „Malnutrition Universal Screening Tool“ (MUST) se využívá při alter nativním měření (odhadu) výšky a váhy, kdy nelze tyto hodnoty zjistit od pacienta. Výška pacienta se od haduje podle délky předloktí, od ole kranonu k distální řadě zápěstních kůstek (nejlépe na ulnární straně předloktí). V příslušné tabulce lze

Všeobecné sestry a sestry specialistky mají nepostradatelnou roli při hodnocení stavu výživy a hydratace pacienta

pak vyhledat naměřenou hodnotu, která je ovlivněna věkem a pohlavím pacienta. BMI kategorie se odha duje podle obvodu paže, kdy nedo minantní paže by měla být ohnuta v loktu v úhlu 90 °, podélně vedle těla. Poté je třeba vyměřit střední bod mezi akromionem a olekrano nem (je možné použít krejčovský metr) a označit střední bod. Pak se nechá tato paže volně viset podél těla a změří se její obvod ve střed ním bodě. Z mého šetření vyplynulo, že tato metoda určení BMI na zá kladě měření nedominantní paže je sestrami využívána pouze v 7,1 %. Zarážející bylo zjištění, že téměř 14 % sester nikterak neposuzuje stav výživy pacienta, 21,9 % sester nespolupracuje s nutričním tera peutem a 22,9 % spolupracuje s nu tričním terapeutem jen při indikaci

lékaře. Při vysokém procentu výsky tu podvýživy u kriticky nemocných pacientů (65 %) jsou tato čísla ne zanedbatelná a stojí za pozornost. Článek z Nursing Standard pojedná vá o výživě jako o nedílné součásti péče o pacienta bez ohledu na dia gnózu, celkový stav, věk či psychický stav. Malnutrice má celkový dopad i na nemocnici ve smyslu vysokých nákladů na poskytování zdravotní péče na jednotkách intenzivní péče. Tento fakt je často podceňován. Do klinické praxe bylo proto zavedeno screeningové vyšetření, které mo hou posuzovat sestry, a tím mohou zabránit malnutrici. Bylo prokázá no, že malnutrice se často zhoršuje během hospitalizace. V západním světě mají sestry důležitou roli v nu triční péči a je důležité, aby k tomu měly dostatek znalostí a dovedností. V Anglii usoudili, že znalosti o výživě a podvýživě nejsou vždy zahrnuty do osnov odborného vzdělání, a pro to ošetřovatelský personál přízna ky podvýživy často opomíjí. Je tedy důležité, aby sestry měly přiměřené školení, vzdělání a informovanost o této problematice.1 U otázky, jakých známek dehyd ratace si sestry u pacienta všímají, byly nejčastější odpovědi: snížený kožní turgor, suchý jazyk a sliznice a koncentrovaná moč. V průměru si sestry všímají 3,5 známek dehydra tace. Přitom sestry mají k dispozici i jiné parametry, podle kterých mo hou přesněji sledovat hydrataci pa cienta, jako jsou např. měření CVP, hypotenze, snížená hodinová diuré za atd., a jejich sledování u pacientů v intenzivní péči by podle mého ná zoru mělo být standardem. V otázce klinických příznaků dů sledků malnutrice nebylo všem re spondentům jasné, jaké tyto klinické příznaky v kontextu intenzivní péče jsou. Správně měli odpovědět: vznik dekubitů, časté infekce pro sníženou imunitu, špatně se hojící rány a svalo vá atrofie. Nicméně v odpovědích re

fota: archiv ÚVN, archiv autorky

Tento článek vychází z mé diplomové práce Výživa pacienta v intenzivní péči, kterou jsem realizovala za podpory Katedry ošetřovatelství Lékařské fakulty (LF) Masarykovy univerzity s možností publikace za Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) Praha.

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

spondenti uváděli příznaky jako např. vypadávání vlasů, lomivost nehtů, únava, kariézní chrup, osteoporóza, psychické změny a zhoršená pleť. Sa mozřejmě, tyto příznaky nelze zcela zpochybnit či vyvrátit, ale otázkou zů stává, do jaké míry jsou tyto příznaky důležité pro intenzivní péči. Zajímavé zjištění bylo, že sestry z okresních nemocnic odpovída ly nejpočetněji v otevřených otáz kách ohledně známek dehydratace, komplikací malnutrice a komplikace enterální výživy. Předpokládám, že je to dáno tím, že sestry v menších nemocnicích musejí být v této ob lasti samostatnější než sestry z vět ších nemocnic, protože nemají vždy k dispozici nutričního terapeuta, případně to může být dáno i časo vou zaneprázdněností personálu.

Závěr V intenzivní péči je prevalence mal nutrice až 65 % u kriticky nemoc ných pacientů. S malnutricí jsou spojeny komplikace, které mohou být pro pacienta fatální, ale dochází i k prodloužení doby hospitalizace, což není pro pacienta příznivé. Ne zanedbatelná je i ekonomická slož ka, kdy léčba komplikací malnutrice a s tím spojená prodloužená doba hospitalizace znamenají vysoké fi nanční náklady. Všeobecné sestry a sestry spe cialistky mají nepostradatelnou roli při hodnocení stavu výživy a hydratace pacienta. Existuje více metod, podle kterých může sest ra tento stav zhodnotit, a jejich vy užívání by mělo být standardem. Sestry by měly mít přehled o tom,

kolik toho pacient snědl a vypil, či o aplikaci enterální a parenterální výživy. Tímto článkem bych ráda dala podnět k zamyšlení a ráda bych při spěla ke snížení prevalence malnu trice v intenzivní péči i na standard ních odděleních včasným odhale ním rizikových pacientů a předchá zením vzniku komplikací.

’Regan P. Nutrition for patients O in hospital. Nursing standard [online]. 2009;23(23):35–41. [cit. 2015-12-10].

Walking Blood Bank – chodící krevní banka V zahraničních operacích je pro personál polních zdravotnických zařízení alfou a omegou poskytovat péči o traumaticky zraněné. Jedná se především o střelná zranění a ztrátová poranění, kdy dochází k velkým ztrátám krve. V těchto případech nabývá na důležitosti nahrazovat krev a všechny její složky.

Nprap. Iva Netrvalová, KARIM ÚVN Praha

mírových a civilních pod mínkách se tento požada vek nejeví jako zásadní pro blém, v polních podmín kách jsou však krevní složky dostupné jen v omezeném množství. Bývá k dis pozici pouze krevní plazma a erytro cyty a není možné hradit trombocyty, které jsou pro srážlivost krve nezbyt né. Bez speciálního vybavení, které je dostupné až na vyšších typech zdra votnických zařízení, není v polních podmínkách možné od sebe separo vat krevní složky – tj. rozdělit plnou krev na erytrocyty, plazmu a trombo cyty. Proto byla v polních podmínkách zavedena tzv. „chodící krevní banka“, Walking Blood Bank. Jedná se o se znam dobrovolníků, kteří jsou schopni v případě potřeby darovat krev. Tato krevní banka se aktivuje v případě, že docházejí zásoby erytrocytů či krevní plazmy nebo nastane již zmíněná po třeba transfundovat příjemci více než deset krevních derivátů. Registr dárců je potřeba sestavit a otestovat s časovým předstihem

a je nutné, aby dárce na příslušné vojenské základně působil více než tři měsíce. Provádějí se důkladná labora torní vyšetření krve dárce, aby v pří padě potřeby krevní transfuze plné krve nedocházelo k časovým ztrátám. V rámci aktivace chodící krevní banky se odebere plná krev a ta se do 20 mi nut po rychlotestech (především na hepatitidy typu B, C či HIV) transfun duje raněnému. Tato plná čerstvá krev funguje v těchto podmínkách velmi spolehlivě a napomáhá k obno vě krevní srážlivosti u raněného. Bo hužel i v tomto případě může dojít ke vzniku infekčních komplikací a jiných nežádoucích reakcí, proto je tento způsob transfuze v mírových a civil ních podmínkách zcela zakázán. Nut nými podmínkami pro darování krve v tuzemsku jsou pečlivá laboratorní vyšetření a prohlídka lékařem. Každopádně, ať už se tato nena hraditelná tekutina dostane k pří jemci jakkoliv, vždy ji musí poskyt nout dárce. Dobrovolné dárcovství, ať již ve válce, nebo v míru, si proto vždy zaslouží společenský respekt, neboť jak už napsal J. W. Goethe ve svém díle Faust: „Krev, to je zcela zvláštní šťáva.“

Obr. 1 Testování krevních skupin dárců

Obr. 2 Odběr plné krve dárci Obr. 3 Konzerva plné krve před podáním příjemci

Obr. 4 Transfuze plné krve příjemci

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

florence 2/18

Masivní zevní krvácení – umíme je efektivně zastavit? Cílem tohoto článku je seznámit odbornou veřejnost s problematikou managementu masivního zevního krvácení. Tento život ohrožující stav je stále ještě poměrně opomíjený jak v osnovách první pomoci pro laiky, tak v pregraduálním a často i v postgraduálním vzdělávání zdravotnických pracovníků. Výsledkem toho je nedostatečná připravenost profesionálních zdravotníků.

asivní zevní krváce ní je jednou z takzva ných preventabilních příčin úmrtí trauma tických pacientů (Eastridge et al., 2012). Znamená to tedy, že efektiv ním a rychlým zákrokem lze tomuto úmrtí zabránit! K tomu, abychom postupovali efektivně, potřebujeme správné znalosti, dovednosti a po můcky. Stejně jako u náhlé zástavy oběhu jde o první minuty, tak i při masivním zevním krvácení, pakli že není promptně zastaveno, klesá

tek s improvizovaným vratidlem. Zajímavý je příběh jižanského ge nerála Alberta Sydneye Johnstona (1803–1862), který byl zraněn „přá telskou“ palbou do dolní končetiny. Generál neměl, bohužel, v místě za sažení cit, což byl důsledek přede šlého zranění, ránu proto ignoroval a zemřel na vykrvácení (exsangui naci) s turniketem v kapse. V průběhu první světové války neuznávalo mnoho válečných chi rurgů turniket jako správný pro středek pro zastavení krvácení. Na příklad známý francouzský chirurg Théodore Tuffier (1857–1929), který radil chirurgům francouzské armády v poli, napsal v průběhu války člá nek, ve kterém popsal některé výzvy pro výuku francouzských mediků.

Ke stavění masivního zevního krvácení používáme pomůcky a techniky, které jsou doporučeny Výborem pro bojovou medicínu (Committee for Tactical Combat Casualty Care). šance na přežití k nule. Tento článek je určen profesionálním zdravotníkům a pojednává o správné praxi při zástavě masivního zevního krvácení za použití správných prostředků. Nepojednává tedy o použití improvizovaných pomůcek!

Historie O tom, že masivní zevní krvácení způsobuje rychlou smrt, vědí lidé od pradávna. Známá historie po užití zaškrcovadla (turniketu) sahá už do středověku. Designovaný turniket použil poprvé francouzský vojenský chirurg Etienne J. Morel v roce 1674 při obléhání Besanço nu během francouzské války. Turni kety byly používány také v americké občanské válce na obou stranách konfliktu. Vojáci nosili zpravidla šá

Nebyl příliš nadšen používáním tur niketů a konstatoval, že jeho lékaři by měli být schopni zastavit krvá cení šitím. Prohlásil: „Turnikety jsou občas využívány za okolností, kdy je opravdu nemožné použít ligaturu, ale to způsobuje katastrofy. Jakmile tedy uvidíte v sanitce turniket, oka mžitě jej odstraňte.“ Jelikož ranění byli do lazaretů často dopravováni několik hodin, mnozí nepřežili. Druhá světová válka přinesla opět obrovské množství zranění končetin a turnikety byly opět nasa zeny. A stejně jako se opakuje histo rie, i ve druhé světové válce se ob jevují historické záznamy o zneužití turniketů, neúmyslně skrytých tur niketech pod přikrývkou, nebezpečí transportu pacienta s aplikovaným turniketem apod.

Válka v Koreji byla další příleži tostí pro testování turniketů. O je jich popularizaci se snažil mladý chirurg generál Carl Hughes. Dá se říci, že negativní přístup k turniketu jako k efektivnímu ná stroji pro zástavu končetinového krvácení přetrvával až do války ve Vietnamu. Jako turniket tu sloužilo leccos – pásek, šátek, gáza… V sou časné době při boji proti terorismu (Irák, Afghánistán) dochází ke zlo mu v přístupu k turniketům. Je to způsobeno zejména množstvím dat, která ukazují na efektivitu a bez pečnost tohoto prostředku (Welling et al., 2012). Takže když se nad historií použití efektivního nástroje k zastavení ma sivního krvácení na končetinách za myslíme – již od začátku věků víme, že na masivní krvácení raněný umírá, ale efektivní pomůcku (de signovaný turniket) začínají ozbro jené složky Spojených států ame rických používat až někdy v letech 2004–2005. Do odborné literatury a doporučení pro civilní medicínu se turnikety dostávají (v USA) až v roce 2008 (8. vydání Advanced Trauma Life Support). A jak jsme my, profesionálové, připraveni na zástavu masivního kr vácení v roce 2018? Na to se zeptej te každý sám sebe.

Masivní zevní krvácení – charakteristika Jak vlastně vypadá masivní zevní krvácení? Zapomeňte na pulzující světle červenou krev stříkající metr daleko. Ve většině případů se jedná o smíšené krvácení (tepenné i žilní). Z rány vytéká krev (jako když pustí te kohoutek). Známky masivního zevního kr vácení jsou: krev na podlaze (kaluž krve), krví nasáklé oblečení, koagu la. Čas zkoumat celkové příznaky velké krevní ztráty (tachypnoe, ta chykardie, hypotenze) v tuto chvíli NEMÁTE!

fota: Profimedia

Petr Karmazín, B.Sc., MBA, EMT, CM, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Schéma 1 Algoritmus končetinového krvácení

Schéma 2 Algoritmus junkčního krvácení

Končetinové krvácení?

Junkční krvácení?

Přímý tlak do rány (pěst, prsty)

Přímý tlak do rány (pěst, prsty)!

Schéma 3 Algoritmus prolongované péče Odsun raněného déle než 2 hodiny?

Proveď packing rány a nasaď tlakový obvaz Turniket

Packing rány

Nefunguje?

Tlak na ránu (gázu) 5–6 minut (pokud jste použili hemostatika Chitosan nebo Zeolit, 2–3 minuty)

Nefunguje?

Dotáhni turniket!

Nefunguje?

Další turniket cca 10 cm nad ránu

Pokud funguje – povol proximální turniket

Nasaď druhý turniket přímo vedle prvního!

Stále krvácí?

Dotáhni proximální turniket a ujisti se, že je krvácení zastaveno

Zaškrcovadlo – Special Operational Forces Tactical Tourniquet Wide a zaškrcovadlo – Combat Application Tourniquet (CAT)

Zaškrcovadlo – Combat Application Tourniquet (CAT) nasazené na končetinu

Pomůcky Ke stavění masivního zevního krvá cení používáme pomůcky a techni ky, které jsou doporučeny Výborem pro bojovou medicínu (Committee for Tactical Combat Casualty Care). Z jednoduchého důvodu. Tyto po můcky a techniky prokazatelně fun gují (široká evidence důkazů). Tur nikety doporučené výborem jsou tři: → Combat Application Tourniquet (zkratka CAT), → Special Operation Forces Tacti cal Tourniquet (zkratka SOFTT), → Emergency Medical Tourniquet (zkratka EMT).

zástava končetinového krvácení bude velice efektivní (Buttler et al., 2012). Ke stavění junkčního krvá cení (packing rány) lze použít sa vou gázu (například Kerix) nebo gázu s hemostatikem (Chitosan nebo Zeolit). Pro specifické situace, jako jsou například vysoké ampu tace dolních končetin, existují tak zvané junkční turnikety – výborem doporučené jsou CombatReady Clamp (zkratka CRoC), SAM Junc tional Tourniquet (zkratka SAM JT) a Junctional Emergency Treatment Tool (zkratka JETT).

Technika Pokud používáte jeden či více typů z těchto doporučených turnike tů, máte navíc velikou šanci, že

Z hlediska taktiky zastavení krvá cení můžeme rozdělit krvácení na končetinové a junkční.

Končetinové krvácení lze efektiv ně zastavit za použití turniketu. Nic méně, než turniket vyndáme z kapsy, batohu…, je nejrychlejší cestou k zá stavě či alespoň k omezení krvácení tlak v ráně (např. použitím pěsti či prstů – dle charakteru rány). Turniket nasazujeme primárně co nejvýše na končetinu (co nejblí že k srdci). Už samotné nasazení a utáhnutí turniketu na končetině musí být co nejtěsnější (neměli by chom být schopni vsunout pod tur niket prsty) a následně otáčíme vra tidlem, dokud nepřestane z rány vy tékat krev (krvácení je zastaveno). Po provedení zástavy krvácení pomocí turniketu je třeba zdokumentovat čas naložení turniketu. Pokud máte fixu, lze ho vyznačit přímo na turni

praxe

florence 2/18

Využití krytí UrgoClean Ag v hojení syndromu diabetické nohy Souhrn:

Klíčová slova:

Léčba diabetických ulcerací musí být komplexní, zahrnující odlehčení nohy, revaskularizaci, léčbu infekce, débridement a lokální léčbu. V léčbě nehojících se ulcerací může významně pomoci krytí s čisticím a antibakteriálním účinkem, což je dokumentováno kazuistikou. Syndrom diabetické nohy – lokální krytí – TLC-Ag technologie.

Use UrgoClean Ag dressing in healing of diabetic foot syndrome

Keywords:

The diabetic foot treatment must be complex and contains offloading, revascularization, infection therapy, debridement and local therapy. The wound management with cleansing and antibacterial effect could be very effective in the treatment of non-healing ulcerations, which is documented in a case report. Diabetic foot syndrome – local treatment – TLC-Ag technology.

MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN v Motole

Úvod Syndrom diabetické nohy je závaž nou situací, která výrazně zhoršuje kvalitu života diabetika. V patogenezi diabetických ulcerací se uplatňuje porucha čití na podkladě diabetické senzitivní neuropatie a/nebo isché mie tkání, hojení zhoršuje přítom nost infekce. Vlastními mechanismy, které však přímo vedou ke vzniku ulcerace, jsou nejčastěji otlak z ne padnoucí obuvi (chybí protektivní vjem bolesti, pacient kvůli diabetické neuropatii nepozná, že ho obuv tla čí) či chůze s cizím tělesem v obuvi, drobný úraz nebo termické poškoze ní (jak teplem, tak chladem) (1). Léčba diabetických ulcerací musí být komplexní a zahrnuje odstraně ní tlaku na ulceraci (odlehčení, které je zásadním momentem v léčbě ul cerace), v případě ischémie je nutná revaskularizace endovaskulární nebo

1 26

chirurgickou cestou, v případě infek ce bývá nutné přeléčení antibiotiky. Nedílnou součástí léčby je ale i pra videlný débridement a systematická příprava spodiny rány. Teprve po do konalé přípravě rány můžeme zvolit vhodný typ krytí, přičemž při jeho vý běru se většinou řídíme pravidly The wound healing continuum (2). V případě diabetických ulcerací je však na povrchu rány často pří tomen biofilm bránící hojení rány. V tomto případě je velmi výhodné volit lokální krytí, které dokáže zmír nit bakteriální nálož v ráně a urych lit tak hojení.

Krytí na rány UrgoClean Ag Krytí UrgoClean Ag bojuje proti lo kální infekci kombinací antimikrobi álního a čisticího účinku a je indiko váno k lokální léčbě exsudujících ran (bércové vředy, dekubity, diabetické vředy), akutních ran (traumatické rány, pooperační rány) a ran s rizi kem nebo příznaky lokální infekce. Jedná se o sterilní nepletené krytí

z vysoce absorpčních a kohezivních polyabsopčních hydrofilních vlá ken (polyakrylát). Hydrofilní čisticí krytí je potaženo měkkou adhezivní hojivou vrstvou (tzv. TLC-Ag lipido koloidní technologie složená z hyd rokoloidu – karboxymethylcelulózy, parafínového oleje, vazelíny a nosi čových polymerů). TLC-Ag vrstva je impregnována stříbrnými solemi (Ag2SO4). Při kontaktu s exsudátem rány vytváří tato TLC-Ag vrstva gel. Vzniká tak vlhké prostředí příznivé pro hojení rány. Zároveň se při styku s exsudátem uvolňují Ag+ ionty. Krytí vykazuje výborný čisticí a silný antibakteriální účinek včetně účinku proti biofilmu. Antibakteriál ní účinek byl jednoznačně prokázán jak in vitro, tak v randomizovaných studiích (3). Tento typ krytí vykazuje silnou baktericidní aktivitu vůči bak teriím MRSA (methicilin rezistentní Staphyloccocus aureus) a Pseudomonas aeruginosa (které mnohdy představují velkou výzvu v léčbě ranných infekcí), po 24hod. kontak

fota: Podiatrická ambulance FN Motol

Summary:

praxe

tu s ránou byl zaznamenán pokles o více než 99,99 % bakterií, antimi krobiální účinnost je širokospektrá, byla prokázána inhibice 36 bakte riálních a 4 kvasinkových kmenů po 24hod. kontaktu krytí s ránou (4, 5).

Kazuistika pacienta léčeného krytím UrgoClean Ag Nyní 80letý muž, hypertonik a dia betik 2. typu na kombinační léčbě metforminem a bazálním inzulinem, se slušnou metabolickou kompen zací (HbA1c 56 mmol/mol), byl sle dován v podiatrické poradně Fa kultní nemocnice v Motole v letech 2012–2013 pro recidivující defekty na patě levé dolní končetiny. V zimě 2013 došlo k rozvoji leukocytoklas tické vaskulitidy, pro kterou byl léčen systémovými kortikoidy. Při imuno supresi došlo ke vzniku flegmony a následně gangrény, pro kterou byla levá noha amputována v bérci. Nově se pacient objevil v podiatrické am bulanci v únoru 2017, a to s několika defekty smíšené etiologie při diabe tické neuropatii a chronické žilní in suficienci na nártu, vnitřním kotníku a vnitřní straně bérce pravé dolní

končetiny (obr. 1 – rozložení defek tů), s opakovaně přítomnými povlaky (slough) a biofilmem. Byla zahájena standardní léčba (débridement + ob klady + krytí s antibakteriálním pů sobením) v kombinaci s kompresivní bandáží krátkotažným obinadlem a edukací pacienta o důkladné pod poře funkce svalově-žilní pumpy. Po celou dobu byl pravidelně každé dva týdny prováděn mechanický débri dement pro přítomnost slough a bio filmu. Nicméně do podzimu 2017 se defekty nehojily a ani se nijak drama ticky neměnila jejich velikost. Z to hoto důvodu jsme v listopadu 2017 použili nový typ krytí UrgoClean Ag na všechny defekty (obr. 2). Po šesti týdnech aplikace došlo k velmi dra matickému zlepšení defektu – nebyl přítomen slough ani biofilm a došlo k dramatické redukci velikosti ulce race (obr. 3).

Literatura: 1. Jirkovská A a kol. Syndrom diabetické nohy. Komplexní týmová péče. Praha: Maxdorf, 2006, s. 29–35 2. Gray D, White RJ, Cooper P, Kingsley AR. Understanding applied wound management. Wounds UK 2005;1(1): 62–68 3. Lazareth I, Meaume S, Sigal-Grinberg M et al. The role of a silver releasing lipido-colloid contact layer in venous leg ulcers presenting inflammatory signs suggesting heavy bacterial colonisation: results of a randomised controlled study. Wounds 2008;20(6):158–166 4. Gottrup F, Apelqvist J, Bjansholt T et al. EWMA Document: Antimicrobials and Non-healing Wounds – Evidence, Controversies and Suggestions. J Wound Care. 2013;22(5 Suppl):1–92 5. Desroche N et al. Antibacterial properties and reduction of MRSA biofilm with a dressing combining polyabsorbent fibres and a silver matrix. J Wound Care. 2016: 25(10):577–584

Recenzovali:

Závěr Nové krytí UrgoClean Ag s kom plexním čisticím a protibakteriálním účinkem může být významným po mocníkem v komplexní léčbě neho jících se diabetických ulcerací.

MUDr. Robert Bém, Ph.D. ambulance Kliniky diabetologie, IKEM Praha MUDr. Jarmila Jirkovská Diabetické centrum ÚVN Praha

recenzované články / abstrakta

Informovanost pacientů o právech pacientů při poskytování ošetřovatelské péče Souhrn:

Klíčová slova:

Práva pacientů jsou součástí legislativy České republiky od roku 2011 a konkrétně se nacházejí v zákoně č. 372/2011 Sb. Tím jsou tedy právně vymahatelná a nejen z tohoto důvodu by se měl klást větší důraz na jejich dodržování. Článek se zabývá problematikou dodržování práv pacientů v praxi. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou s použitím techniky dotazníku. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o právech pacientů, dále zda je dodržována identifikace pacientů při podávání perorálních léků z pohledu pacientů a zda je z pohledu pacientů dodržováno jejich právo na respektování soukromí při sběru ošetřovatelské anamnézy. Informovanost – ošetřovatelská péče – pacient – práva pacientů – všeobecná sestra.

Patient information on patients’ rights in the provision of nursing care Summary:

Keywords: Autoři:

The rights of patients are part of legislation from the year 2011, concretely are contained in statute number 372/2011 Sb. and they are legally enforceable. For this reason should be greater attention to compliance. Article deals with the patients’ rights. The research is elaborated using a quantitative research with the help of questionnaires. The aim of this work was to identify patients awareness of their rights, whether the from the point of view of patiens abide by identification of pa tients with oral drugs and whether is abide by the patients’ rights to respect privacy when is collecting nursing anamnesis. Information – nursing care – patient – patients’ rights – general nurse. Bc. Kristýna Kosturová, Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci, Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Chcete mít přístup ke všem článkům na webu www.florence.cz? Předplaťte si časopis Florence. Více informací najdete na www.florence.cz/predplatne/

Celé znění výše uvedeného recenzovaného článku naleznou naši předplatitelé na webu www.florence.cz, jako přílohu elektronické verze časopisu, v archivu časopisu a v rubrice Recenzované články. Do všech těchto rubrik mají přístup všichni předplatitelé časopisu Florence.

z konferencí

florence 2/18

Pleny u seniorů byly tématem Kulatého stolu v rámci Kongresu primární péče Magda Hettnerová, redakce Florence

Problém přidělování plen všem pacientům v seniorském věku na lůžkách ve zdravotnických zařízeních bez ohledu na to, zda je skutečně potřebují, bylo téma k diskuzi u kulatého stolu, která se konala v rámci letošního ročníku Kongresu primární péče v pátek 23. února 2018 v pražském Top Hotelu Praha.

debaty se sešli zástup ci lékařů, České asociace sester (ČAS), ale i Minis terstva zdravotnictví ČR (MZ ČR). Všichni se shodli na tom, že sou časná praxe v lůžkových zaříze ních – dávat plenkové kalhotky všem pacientům v seniorském věku bez ohledu na to, zda je sku tečně potřebují – je minimálně nedůstojná. „Zkušenost je taková, že se množí stížnosti rodin pacientů, kteří se dostanou na lůžkové oddě lení v nemocnici a i při sebemenší snížené hybnosti okamžitě dosta nou plenkové kalhotky. Kvůli stolici se pacientům na toaletu ještě po může, ale jinak je dneska standard, že všichni močí do plen,“ popsala MUDr. H. Kurzová. Otázka, kterou pak přítomným položila, zněla: „Můžeme s tím něco udělat?“ Prof. PhDr. RNDr. H. Haškov cová, CSc., která se debaty také účastnila, upozornila na fakt, že lidé dnes všeobecně ztratili zájem o osud druhého člověka. „To se projevuje jak v tom, že neznáme své sousedy, tak v tom, že nám na pacientovi jako na osobě nezáleží. On je někdo, kdo má být ošetřen,

což je prioritní a správné. Ale smy sl naší práce spočívá také v tom, že se o osud každého pacienta za jímáme. Takový zájem dnes mizí,“ řekla. Lékaři na celém světě si ten to fakt podle jejích slov uvědomu jí, ale současně upozorňují na to, že nemají čas se pacientům více věnovat. Přesto však mohou ne jen lékaři, ale i sestry udělat to, co prof. Haškovcová doporučila: „Vnímejte důstojnost svých pa cientů, nejen v tom filozofickém smyslu, a to jak tu vnější – tedy to, jak ten člověk vypadá, ale i tu vnitřní – tedy to, kým býval.“ (Právě pro vnitřní vnímání důstojnosti pacientů sestavila prof. Haškovcová pro sestry desatero, které uvádíme níže. – pozn. red.) Jaký vliv na lidskou psychi ku může tato praxe mít, přiblížil psychiatr MUDr. J. Krombholz. „V obecné mluvě je jakékoli neplá nované povolení svěračů doprová zeno velice negativním emočním hodnocením. Tím, že pacienty dá váme do plen a více méně je nutí me k tomu, aby svěrač neplánova ně povolili, protože nám se zrovna nechce jim pomoci, děláme jim velikou újmu na zdraví, protože je

Ostrava hostila podvacáté Colours of Sepsis PhDr. Renáta Zoubková, vrchní sestra KARIM FN Ostrava

Začátkem roku 2018, ve dnech 30. ledna – 2. února, hostila Ostrava odborníky z řad lékařů a sester pracujících v oboru intenzivní péče. Konal se tu již 20. ročník mezinárodního kongresu Colours of Sepsis Ostrava. Jeho součástí byl 5. postgraduální kurz sester v intenzivní péči, který se k této mimořádné akci připojil s cílem zvýšit možnosti zavedení preventivních opatření pro vznik sepse na pracovištích intenzivní péče do klinické praxe. 30

nutíme, aby odevzdali svou důstoj nost. A to je zdroj velmi nepříjem ných emočních stavů, které vedou k úzkostným stavům, k depresi – a všichni víme, že depresivní pa cient se velice špatně hojí. Měli by chom si tedy uvědomit, že tím, že pacienty dáme do plen, možná zís káme půl hodiny času denně, ale výrazně tím prodloužíme dobu je jich uzdravování,“ upozornil. Ke kritice současné praxe dávat všem starším pacientům pleny, bez vyhodnocení sobě stačnosti, se připojila i hlavní sestra ČR a zástupkyně MZ ČR Mgr. A. Strnadová, MBA. „Já osobně to považuji za velký ne švar,“ řekla. „Pocházím ještě ze staré školy, kdy jsme dbaly na to, abychom vedly naše pacienty k soběstačnosti a maximálně jim pomáhaly v sebeobsluze,“ uvedla. Stejný názor zastává i zástupky ně České asociace sester Jindra Pavlicová, která vyjádřila znepo kojení nad současnou situací a za ČAS přislíbila aktivní pomoc při hledání řešení této problematiky. V podobném duchu se vyjádřili i další zúčastnění odborníci a bě hem zhruba hodinové diskuze vy plynula na povrch ještě celá řada dalších problémů, které se v sou časné nemocniční praxi objevují. V závěru debaty se pak účastní ci shodli, že v případě problému aplikace plenkových kalhotek u se niorů je potřeba, aby si na ni sami pacienti a jejich rodiny nepřestá vali stěžovat. Dále je nutné zjistit finanční náklady na nákup plen a zazněl i návrh změnit podmínky pro akreditaci zdravotnických zaří zení tak, aby se v nich nově a pečli věji sledovala skutečně prováděná ošetřovatelské praxe.

ílem našeho setkání bylo, díky komunikaci sester z různých intenzivních oborů, rozšířit své zkušenosti s ošetřováním kriticky nemocných pacientů. Stejně jako loni, kdy se velmi osvědčila spolupráce s tý mem fyzioterapeutů, byla i letos součástí sesterské části kongresu společná sekce věnovaná fyziote rapii v intenzivní péči, kterou koor dinovali fyzioterapeuti z Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) – jme novitě Mgr. I. Chwalková s podpo rou odborné společnosti Unie fy

Desatero sestry

Řádně nás oslovujte (i když hůře slyšíme nebo vypadáme, že nevnímáme)!

Vyvarujte se kompromitujících komentářů (když ne my, určitě je slyší naši spolupacienti nebo návštěvy)!

Mluvte o nesoběstačném a ubohém pacientovi jako o panu či paní X (nikoliv jako o „tom ze čtyřky“)!

4 5 6

Posilujte naši sebeobsluhu, je-li to jen trochu možné!

Pochvalte nás i za minimální výkon nebo zlepšení! Nedávejte nám plenkové kalhotky dřív, než je to nezbytně nutné! Raději nás doprovoďte na toaletu.

Pokud jsme bez nich a „stane se“, nehubujte! Býváme zahanbení a potřebujeme utěšit slovy „to nic, to se stává“.

Chápeme, že je empatie v takových chvílích nemožná. Ohleduplnost a takt je ale nutný.

Připomeňte si, že na našem místě může být váš otec, matka, přítel a jednou i vy sami!

Naplňte dobrými skutky všechna dobrá ustanovení etických kodexů!

Autor: prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc.

Cíl: „Jednej tak, abys používal lidství ve své osobě, tak i v osobě každého člověka.“ (Immanuel Kant, německý filozof)

zioterapeutů v ČR. Tato spoluprá ce se setkala s velkým ohlasem a všichni zúčastnění potvrdili její nesporný význam. Na letošní ročník se přihlásilo 1585 účastníků, z toho 441 ses ter a fyzioterapeutů. Pozvání přijali také hosté ze zahraničí – kromě našich kolegů ze Sloven ska společně se zástupcem Slo venské komory sester a porod ních asistentek PhDr. M. Laurin cem, PhD., přijali pozvání také M. Tilsher z Rakouska a C. Raats a K. Ruts z Belgie.

z konferencí

které dokreslily možnosti pre vence sepse u dětí. Ani v letošním roce nechyběly workshopy, které se v sesterské sekci setkaly s velkým ohlasem. Tentokrát byly věnovány proble matice rescue postupů s ARDS, ošetřovatelské praxi u pacienta s počínajícím septickým stavem

V sesterské sekci zaznělo celkem 25 příspěvků, v poste rové sekci jich bylo vystaveno 12. Ředitelka Institutu pro ba zální stimulaci PhDr. K. Maloň Friedlová přednesla přednášku na téma bazální stimulace u pa cienta v intenzivní péči, kterou následně doplnily další před nášky o kognitivní stimulaci v in tenzivní péči, jejíž role je zejmé na u vybrané skupiny pacientů

v intenzivní péči nezastupitelná. Velká pozornost byla již tradičně věnována postupům prevence sepse a jejich uplatnění v klinic ké praxi. Mimořádný ohlas vy volala přednáška na téma Zku šenosti z Belgie, v níž se s námi přednášející sestry podělily o své zkušenosti ze zahraniční stáže. V rámci pediatrické sekce zazněly velmi zajímavé kazuisti ky pacientů v septickém stavu,

V rámci pediatrické sekce zazněly velmi zajímavé kazuistiky pacientů v septickém stavu, které dokreslily možnosti prevence sepse u dětí. a řešení mimořádné situace a in tervenční službě ve FNO. Při této příležitosti je třeba vyzdvihnout spolupráci FNO s Katedrou in tenzivní medicíny a forenzních oborů Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, jejíž studen ti oboru Zdravotnický záchranář pod vedením PhDr. S. Psennero

Sestry tančily na Žofíně

Palác Žofín přivítal zdravotníky i jejich doprovod na jediném oficiálním plese sester, který pořádala ČAS

Magda Hettnerová, redakce Florence

Do slavnostního se oblékli sestry a ostatní nelékaři, kteří společně se svým doprovodem dorazili v pátek 16. března 2018 do Paláce Žofín na Slovanském ostrově v centru Prahy. Konal se tu totiž jediný oficiální ples sester, který pořádala Česká asociace sester (ČAS) ve spolupráci s divizí Medical Services.

fota: autorka, Medical Devices Mladá fronta

e slavnostnímu duchu společenského večera přispěla i přítomnost vý znamných osobností, které se akce zúčastnily, ať už jako ak tivní účastníci, nebo „jen“ jako hosté. Role moderátora se ujal herec Petr Rychlý a celý večer hrála k tanci i k poslechu kape la Golden Big Band Prague. Po úvodních slovech a přivítání od prezidentky ČAS PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, se mikrofo nu ujali pražský radní Ing. Ra dek Lacko a ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. Ten se také postaral o překvapení večera, když společně s kape lou zazpíval hostům k tanci pí seň Franka Sinatry New York, New York.

Chybět nemohlo ani taneční vystoupení, o které se postarali vítězové televizní soutěže Když hvězdy tančí herečka Dana Ba tulková a tanečník Jan Onder. Ten své taneční partnerce také přichystal překvapení, když pub liku vyzradil, že herečka slaví ten den narozeniny, a požádal o ap laus ve stoje. Na závěr jejich vy stoupení pak obdaroval herečku květinami. Součástí večera, který si se stry užily naplno, bylo i několik dalších pěveckých vystoupení, o která se postarali zpěváci Da vid Deyl a Jožka Šmukař. Všech ny přítomné dámy se také moh ly zapojit do soutěže o Královnu plesu tím, že si na své šaty při pevnily odznaky s číslem a ná

vé, Ph.D., společně s pracovníky urgentního příjmu FNO a zaměst nanci Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kra je analyzovali řešení mimořádné situace v rámci jejich vzájemné spolupráce. Velmi kladně byl přijat také workshop organizo vaný ve spolupráci s Pracovní skupinou Bezpečnost personálu Aesculap Akademie, který vel mi vtipnou a názornou formou upozornil na nejčastější chyby a omyly každodenní praxe. Tato forma workshopů se uka zuje být optimální pro vzájemnou komunikaci a možnost získat zku šenosti a názory pracovníků z ji ných pracovišť. Může nám všem pomoci odkrýt mnohá úskalí jed notlivých rolí a lépe komunikovat, což nepochybně ovlivní výsledek práce nás všech. Budeme se pro to i v dalších ročnících snažit tuto formu rozvíjet a tento trend pod porovat. Děkujeme všem účast níkům za jejich přízeň, budeme se těšit na setkání v následujícím ročníku.

pisem Ples sester 2018. Z tak to označených dam pak odbor ná porota vybrala jednu, kte rou vyhlásila Královnou plesu. Zkrátka však nepřišli ani ostat ní – všichni, kdo měli zájem, si

mohli zakoupit lístky do tombo ly a zúčastnit se tak slosování o hodnotné ceny. Cena lístku do tomboly byla 50 korun a výtěžek z prodeje bude věnován na dob ročinné účely.

pro školy

florence 2/18

Plzeňská zdrávka se pochlubila už čtvrtým projektovým dnem „Zdraví a nemoc našima očima, aneb každý jsme jiný“ – takové bylo heslo již 4. ročníku projektového dne, který se na plzeňské zdrávce konal ve čtvrtek 1. února 2018.

Za kolektiv odborných učitelek SZŠ a VOŠZ v Plzni Mgr. Alena Štroblová

draví bývá často definová no jako absence nemoci. Je to schopnost vyrovnat se s tím, co nás každý den do provází, ať už se jedná o denní akti vity, vyvážený poměr mezi příjmem a výdejem energie, či stav psychické a sociální pohody. Na druhé straně však stojí nemoc, která je strašákem každého z nás. Otázkou, jak se na zdraví či nemoc dívají naši žáci, jak vnímají nemoc příslušníka jiné národnosti či jaký mají přístup k psychosociální léčbě, se zabýval právě letošní projektový den. Tradičním místem jeho konání se stal přednáškový sál Střední prů myslové školy dopravní, jež s naší SZŠ a VOŠZ Plzeň sousedí, protože tento sál je schopen pojmout hojnou účast našeho obecenstva i pozva ných hostů. Stejně jako v minulých letech byl i tento projektový den za měřen na žáky 2. a 3. ročníků všech oborů naší školy. Moderátorkami akce se staly žákyně 3. AZA, které se v této roli ocitly poprvé. Přesto se moderování ujaly jako profesionál ky a školní publikum vtáhly do děje některých prezentací. Dokonale také přizpůsobily svůj projev pozvaným hostům, vyučujícím i vedení školy. Letošní ročník projektového dne přinesl široké spektrum žákovských projektů. K těm velmi zdařilým patři ly prezentace o různých nemocech, jako je např. Munchhausenův syn drom, AIDS, pneumonie nebo psy chická onemocnění. Zajímavá byla práce o vnímání nemoci jinými kultu rami, která přinesla odlišný pohled na percepci nemoci u jiných národností a etnických skupin. Zvláštní cenu pu blika získala práce s názvem „Jak mů žeme i my přispět ke zdraví jiných“, která poukázala na smysluplnou po moc různých nadací a oficiálních sbí rek. Jednoznačné vítězství a absolut ní shodu poroty na výsledku získala práce o tzv. nemoci králů neboli he

Publikum pobavily žákyně 3. AZA se svou scénkou se zdravotnickou tematikou – péče o postřelenou ženu (vlevo) Celou akci moderovaly jejich spolužačky také z 3. AZA (vpravo)

mofilii. Ne náhodou se hemofilie sta la náplní tohoto vítězného projektu. Jeden z jeho prezentujících, žák třídy 3. LAA Patrik Zmij, touto geneticky podmíněnou chorobou, která se pro jevuje poruchou srážlivosti krve, totiž trpí. A tak nám, v doprovodu své spo lužačky Anity Klasnové, mohl zpro středkovat pohled na život člověka trpícího touto chorobou. Jejich projev byl obohacen o videonahrávky zná zorňující kloubní poškození vznikající u nemocných hemofiliků. Nebyl to však jediný životní pří běh, který na letošním projektovém dni zazněl. Druhé místo získal za svůj projekt žák Jan Arenštein, kte rý před zaplněný sál přivedl svého mentálně a sluchově postiženého bratra a společně s maminkou do kázal zprostředkovat publiku jakousi cestu do říše bez zvuku. Z jeho pou tavého přednesu jsme všichni na byli víru ve schopnost překonávání jakýchkoli překážek. Na vlastní oči jsme viděli, jak mohou být komunikační bariéry překonány s pomocí znakové řeči a jak se lze díky obrovské snaze vypořádat s každodenními problémy, obtíž ným domlouváním, neporozuměním a nepochopením informací. Péče o takto postižené dítě jistě vyžaduje velkou dávku síly a odhodlání a za to patří velký obdiv nejen Janovi, ale především jeho matce. Ani letos nechybělo úžasné pě vecké vystoupení v podání žáky ně třídy 2. BZA Barbory Tokárové, která se po loňském úspěchu sta la naší pěveckou stálicí. Všechny oslnila svým nádherným hlasem

a publikum ji za její výkon odměnilo bouřlivým potleskem. Ani veselými výstupy jsme nešetřili. Žákyně ze třídy 3. AZA vyvolaly úsměv na tvá ři všech přítomných svou vtipnou scénkou se zdravotnickou tematikou. Jako záchranářky řešily, s jistou dáv kou nadsázky a humoru, péči o po střelenou mladou ženu. Letošní 4. ročník projektového dne se konal pod záštitou ředitelky školy PhDr. Ivany Křížové a její zá stupkyně PhDr. Radky Felzmanno vé, obrovský dík patří také Mgr. Iloně Jančové, pod jejímž vedením tým odborných učitelek projektový den každoročně organizuje. Bez jejich pečlivé a perfektní přípravy bychom tak náročnou akci dokázali jen těž ko zvládnout. Díky také patří našim partnerům z oblasti sociální práce, kteří přijali pozvání na náš projekto vý den a sdílejí s námi skvělé zážitky ze všech našich projektů. Nebýt projektových dnů, nevědě li bychom, jak úžasné žáky na naší škole máme. Nejenže se dokážou poprat s náročnými tématy a pre zentovat svůj pohled na lidské zdraví či nemoci, ale sami se s některými nemocemi vyrovnávají tak, že jsou pro nás obrovským vzorem. Ani přes svůj zdravotní handicap neztrácejí životní optimismus, vnitřní sílu a mo tivaci, které mají na rozdávání a sta tečně čelí své nelehké situaci. Nadšení z právě uplynulého 4. ročníku projektového dne pomalu doznívá a my už teď začínáme s pří pravami a výběrem témat pro roč ník příští a věříme, že se nám bude v naší práci dařit i nadále.

senTable

Interaktivní dotykové stoly senTable® je patentovaný interaktivní dotykový stůl navržený na míru domovům pro seniory, pro stacionáře, nemocnice, terapeutické a aktivizační prostory nebo čekárny ambulancí. Aplikace pro zábavu a terapii Jednoduché ovládání Aktivizace Praktický pomocník

Příklady nejpoužívanějších aplikací TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ Důležitý pro klienty s demencí, využití pro jednotlivce a skupinovou terapii.

REMINISCENČNÍ TERAPIE Aplikace vyvinutá na míru pro individuální práci s klientem.

ZÁBAVNÉ APLIKACE Hry, kvízy, statistiky, umožňující trénink krátkodobé a dlouhodobé paměti.

ZPRAVODAJSKÉ APLIKACE Webové stránky vybraných českých titulů – jsou určeny především aktivním seniorům pro jejich orientaci ve společnosti.

PROVOZNÍ APLIKACE Interaktivní ovládání vybraných služeb v konkrétním zařízení – objednání jídla, rezervace výletů, divadel, denní program zařízení, fotogalerie atd.

www.linet.cz

ACTIVE DEFENSE

JEDINEČNÉ KRYTÍ SE STŘÍBREM S KOMPLETNÍM ČISTICÍM ÚČINKEM

UrgoClean Ag účinně bojuje proti lokální infekci: • Silný antimikrobiální účinek & účinek proti biofilmu 1, 2 • Kompletní čisticí účinek k odstranění exsudátu, blátivé nekrotické tkáně žlutavě-šedé barvy (slough) a zbytků bakterií 1, 3 References: (1) UrgoClean Ag, data on file, 2014 (2) Desroche N., Dropet C., Janod P., Guzzo J., Antibacterial properties and reduction of MRSA biofilm with a dressing combining polyabsorbent fibres and a silver matrix. J Wound Care, Vol 25, No 10, October 2016. (3) Dalac S., Sigal L., Addala A., et al Clinical evaluation of a dressing with polyabsorbent fibres and a silver matrix for managing chronic wounds at risk of infection: a non comparative trial. J Wound Care, Vol 25, No 9, September 2016. Před použitím zdravotnických prostředků UrgoClean Ag si pečlivě prostudujte příbalové informace. Pro více informací se obraťte na www.urgomedical.cz nebo přímo na Urgo Healthcare s.r.o., Bolevecká 493, 109 00, Praha 10. Tel.: +420 274 860 638.

UCAg-032018-003

RÁNY S RIZIKEM NEBO S PŘÍZNAKY LOKÁLNÍ INFEKCE

Ambit Media, a.s.

Published on Apr 17, 2018

Florence 2-18

Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Florence 2-18

Published on Apr 17, 2018

Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky

ambitmedia

Go explore