26
recenzované články VÝZKUMNé sdělení
Tab. 1
rizikový faktor imobilita
příklad intervence dostupnost kompenzačních pomůcek, pečovatel doma, rehabilitace
inkontinence malnutrice
dostupnost pomůcek, osvěta, odtabuizování tématu kvalitní detekce, správná intervence, sipping, dohled nad příjmem
nespolupráce
trénink paměti – centra volného času
žije sám
asistenční služby, volnočasové aktivity, depistáž
rehospitalizace
doléčení pacienta, kvalitní následná péče, geriatrická oddělení
polyfarmakoterapie
Graf 1
florence 4/14
adekvátní předpis léků, kontrola preskribovaného počtu
Četnost rizikových faktorů institucionalizovaní
% 90
neinstitucionalizovaní
80 80,1
70
78,1
60 46,0
22,2
50
44,4
41,3
40
30,8
26,0
21,2
17,1
30
22,2 13,0
20 7,9
6,8
10 0
malnutrice
inkontinence
polyfarmakoterapie
žije sám
imobilita
nespolupracuje
rehospitalizace zdroj: výzkum autora
pomocí popisné a induktivní statistiky. Byly vysloveny nulové hypotézy (H01: Počet rizikových faktorů neovlivňuje významně institucionalizaci, H02: Výskyt jednotlivých rizikových faktorů je u institucionalizovaných i u neinstitucionalizovaných stejný, H03: Počet institucionalizovaných žen a mužů je stejný), které byly testovány na hladině významnosti α 0,05 pomocí dvouvýběrového t-testu, Fisherova testu a chí-kvadrát testu.
Výsledky výzkumu
Průměrný počet rizikových faktorů činil u institucionalizovaných seniorů 2,65 a u neinstitucionalizovaných 1,93. Z celkového počtu institucionalizovaných bylo 42 žen (29,6 %), a 21 mužů (31,3 %). Četnost rizikových faktorů znázorňuje graf 1. 1. Bylo prokázáno, že počet rizikových faktorů významně ovlivňuje institu cionalizaci (p-value 0,0004). Čím více je přítomno rizikových faktorů, tím je riziko institucionalizace větší. H01 byla zamítnuta.
2. Vliv jednotlivých faktorů na institu cionalizaci byl prokázán u inkontinence (p-value 0,004) a imobility (p-value 0,003). Na hranici statistické významnosti skončily faktory žije sám (p-value 0,057) a nespolupracuje (p-value 0,094), u nichž lze předpokládat, že při rozšíření vzorku by se vliv prokázat podařilo. H02 byla zamítnuta pro inkontinenci moče a imobilitu, u ostatních rizikových faktorů nulovou hypotézu nebylo možné zamítnout. 3. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi institucionalizací mužů a žen (p-value 0,796). Muži i ženy jsou tedy institucionalizováni stejně. H03 nebylo možné zamítnout.
Diskuze
Jak se ukázalo, počet uvedených rizikových faktorů má významný vliv na institucionalizaci, takto postižení senioř i jsou zavlečeni do bludného kruhu pobytu v nemocnici a léčebně dlouhodobě nemocných s krátkými mezizastávkami doma. Aby tomu tak nebylo, je třeba
snažit se udržet seniora v co nejlepším funkčním stavu a co nejdéle v domácím prostředí. Podporovány by měly být zejména formy domácí péče a různé programy zlepšující schopnost sebepéče seniorů. Bohužel, často lze narazit na finanční bariéry, neboť služby jsou zpoplatněné a čím dál více seniorů žije na hranici chudoby. Na argument, že v systému zdravotně-sociální péče nejsou peníze, lze reagovat otázkou, zda vynaložené finance jsou alokovány správně a účelně. Politicky stále neprůchodné navýšení počtu lůžek následné péče na úkor lůžek akutních by systém výrazně zlevnilo. Podle Webera (2005) chybí deset tisíc takovýchto lůžek, dochází tedy k častému bedblockingu, kdy akutní lůžka suplují (ze sociálních důvodů či nedostatku míst v léčebnách) lůžka následná, a náklady zbytečně astronomicky narůstají. Pro dobrou, kvalitní a bezpečnou péči o ohrožené seniory je nezbytná kooperace zdravotnických a ošetřovatelských pracovníků a rodiny seniora, aby zajistili potřebné biopsychosociální zá-