ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
D
ročník 59 r číslo 20 r 21. června 2010 cena 26 Kč r pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
OVĚŘ
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz O V A N Ý NÁKL
Požadavky LOK-SČL: Budou lékaři „hlasovat nohama“?
2
eHealth: Český projekt v hledáčku Evropské komise
4
5 Národní akční plán pro darování a transplantaci orgánů
Praktický lékař a závodní preventivní péče
A
6
V KOALIČNÍ JEDNÁNÍ O ZDRAVOTNICTVÍ
Tomáš Julínek: Efektivita leží na srdci všem! Bývalý ministr zdravotnictví senátor MUDr. Tomáš Julínek, MBA, poskytl Zdravotnickým novinám interview o svém současném působení v jednáních o koaliční smlouvě mezi ODS, TOP 09 a stranou Věci veřejné.
V S vaším návratem na vrcholnou scénu se logicky nabízí také úvaha, že se vrací vaše reforma. Můžete návrhy dovedené v minulém období vámi a vaším týmem až do paragrafového znění jednoduše „vytáhnout ze šuplíku“ a položit na stůl – nebo byste na nich nyní s odstupem času něco měnil? Pokud ano, proč?
Tyto návrhy budou nepochybně základem zdravotnické reformní legislativy. Vždy jsem upozorňoval i nesmiřitelnou opozici, že osmdesát procent mého návrhu nelze z principu napsat jinak. Můžeme se lišit ve způsobech nastavení progrese, tedy v modernizaci zdravotního pojištění. To je například otázka zdravotního spoření, osobních účtů a jejich funkce, financování zdravotně-sociální oblasti, typů zdravotních plánů a podobně. Pro mě bude důležité, aby každý návrh byl odborně a rozpočtově prověřován. Proto navrhuji úzkou spolupráci s odborníky, jak tomu bylo například u Kulatého stolu. Výstupy jsme již předali stranám. V Není vaše vyjednávací pozice poněkud ztížena tím, že ODS v předvolebním programu slíbila neprivatizovat fakultní nemocnice a zdravotní pojišťovny, zatímco vám se přičítá, že jste z nich chtěl mít akciové společnosti? I když… není to vlastně jen mýtus? Probral jsem se teď tezemi reformy z let 2006 a na záměr privati-
Foto: uzi
V Stal jste se vedoucím vyjednávacího týmu ODS pro oblast zdravotnictví. Jak se vám jedná s potenciálními koaličními partnery? V čem si rozumíte a v čem se naopak zatím rozcházíte? Zatím proběhlo jen úvodní jednání, takže nedošlo na podrobnější návrhy (pozn. red.: rozhovor proběhl 14. června). Jedno je z mého pohledu pozitivní a optimistické – vůle reformovat české zdravotnictví tak, aby se nezadlužovalo a zároveň rozvíjelo, aby se hledaly nové zdroje. Všem leží na srdci efektivita. Ovšem to důležité, shodnout se na tom, jak to provést, je ještě před námi. Za první důležitou shodu bych považoval vůli všech tří stran zachovat systém veřejného zdravotního pojištění.
zace jsem v nich nenarazil. Objevil se tedy až později? Je to mýtus. Privatizovat fakultní nemocnice jsme nenavrhovali a ani privatizaci pojišťoven v reformním návrhu nenajdete. Je neuvěřitelné, jak se opakovaná lež stává „faktem“. U zdravot-
ních pojišťoven je ale velkou otázkou, jak určit někoho, kdo se bude státu zodpovídat ze své činnosti a nést následky nehospodárnosti, popřípadě činnosti proti zájmům pojištěnců i poskytování zdravotní péče. Pořád málo lidí ví, že ani za zaměstnanecké zdra-
votní pojišťovny nikdo neodpovídá a že nikomu nepatří. Vyjednávací pozici mi to významně neztěžuje, protože existuje více variant, jak je dostat pod jeden zákon. Bude to ale nejtěžší část vyjednávání. dokončení na straně 2 ²
X Důchodový systém ČR
Bez reformy nelze zlikvidovat deficit příjmů a výdajů přesáhl 50 % a po roce 2065 dokonce 100 procent HDP.
Neudržitelnost současného důchodového systému ČR a nutnost jeho reformy je tématem, jehož naléhavost sílí. V roce 2005 vládní poradce Vladimír Bezděk sice již varoval před následky demografického vývoje v zemi, nicméně svou negativní prognózu mírnil konstatováním, že ještě 15 až 20 let bude systém ve finančním přebytku a na systémové řešení mají politici ještě čas.
2106 ZN 20_01.indd 1
Podle závěrečné zprávy, kterou jeho komise vypracovala nyní a kterou představil 9. června na semináři v Senátu Parlamentu ČR, by – pokud by se nereformoval – důchodový systém vykazoval v roce 2050
deficit ve výši 4 % hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Výdaje na důchody by v tu dobu přesahovaly jeho příjmy zhruba o třetinu. Celkový dluh současného penzijního systému by po roce 2050
Ilustrační foto: Profimedia
Současné konstatování tohoto vládou opět povolaného experta a ředitele penzijního fondu AEGON zní jednoznačně – schodek na důchodovém účtu, který už loni činil 30 miliard korun, se bez systémových změn z dluhů v řádu miliard již nikdy nedostane. Podle propočtů Bezděkovy komise by i při mírném růstu ekonomiky o 2 až 3 % byl státní důchodový systém do r. 2030 každoročně až v 20miliardovém propadu a v polovině tohoto století by každoroční deficit dosáhl 120 miliard (v dnešních cenách). „Ekonomická krize, která přinesla výrazný propad příjmů důchodového systému, naše pět let staré propočty výrazně změnila. V roce 2005 jsme přecenili dlouhodobý růst ČR, který jsme teď při nových výpočtech museli kvůli krizi přehodnotit,“ řekl v únoru V. Bezděk.
Méně platících na více pobírajících
Stárnutí populace ČR je evidentní vývojovou konstantou. Nyní má náš stát 15 % občanů nad 65 let, v r. 2050 už to bude téměř třetina a v Česku bude žít přes milión osob nad 80 let. Bývalý ministr práce a sociálních věcí a nyní pravděpodobný premiér Petr Nečas již před časem upozornil na to, že každý rok se počet penzistů v ČR samovolně zvyšuje o 30 až 40 tisíc. „Jsou to navíc lidé, jejichž penze jsou ve většině případů vyšší než penze starších důchodců,“ řekl P. Nečas. Jen pro letošní rok by to vygenerovalo deficit účtu státních důchodů ve výši 46 miliard korun – zasáhl ale tzv. Janotův balíček. Ten, jak známo, zmrazil důchody, zvýšil stropy plateb sociálního pojištění ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy a zrušil firmám slevy ze sociálního pojištění za zaměstnance. Přesto letos bude muset být
ze státního rozpočtu do důchodů „nalito“ cca 22 miliard korun. Přímým důvodem krize důchodového systému je zhoršující se poměr počtu poplatníků daní a počtu starobních důchodců. Jinak řečeno, čím dál méně lidí v produktivním věku platí na důchody čím dál většímu počtu seniorů. Čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSŽ) dokumentují vývoj tohoto poměru v posledních pěti letech: v roce 2005 činil 2,50, v r. 2006 2,49, v r. 2007 2,48, v r. 2008 2,46, loni 2,37 a letos (k 31. 3.) 2,17.
Varující demografická data
Tendenci „rozevírajících se nůžek“ mezi vývojem příjmů a výdajů státního důchodového účtu potvrzuje i ukazatel sledovaný v rámci zemí OECD, tzv. míra závislosti neboli poměr dětí a důchodců na 100 ekonomicky aktivních obyvatel. ČR podle těchto statistik letos dosáhne čísla 59,75, zatímco průměr ve všech 31 ekonomicky rozvinutých státech, které jsou členy této organizace, činí 47,61. dokončení na straně 3 ²
18.6.2010 10:46:30