Page 1

Kniha obsahuje edici první mluvnice češtiny, zvané podle místa vydání v Náměšti nad Oslavou »mluvnice náměšťská« (1533). Je to jakýsi pracovní sborník, ediční spojení dvou textů — stručného pojednání o ortografii z pera Beneše Optáta a Petra Gzela a delšího traktátu o otázkách morfologicko-syntaktických, který pro Optáta a Gzela napsal Václav Philomathes. Podnětem pro sestavení první mluvnice češtiny byla příprava inovativního překladu Nového zákona v Náměšti nad Oslavou (1533), k němuž našli Optát a Gzel inspiraci v díle Erasma Rotterdamského. Edici je předeslán text Petra Voita, zaměřený na typografickou stránku prvního vydání náměšťské mluvnice, a text Ondřeje Koupila, pojednávající o  autorech náměšťské mluvnice a  jejím obsahu. Obě tyto vstupní studie jsou publikovány česky a  německy. Vlastní edice s  kritickým aparátem a  průběžnými komentáři vybraných míst (ed. Ondřej Koupil) je pak doplněna rejstříkem osob, rejstříkem biblických míst a  rejstříkem vybraných příkladových slov ve vydávané gramatice. Kniha vznikla na půdě Ústavu pro jazyk český AV ČR. Navazuje na ediční řadu Grammatica Bohemica vydávanou v nakladatelství KLP — Koniasch Latin Press. Vychází souběžně s edicí latinského spisu Orthographia Bohemica z 15. století.

ISBN 978-80-7470-232-7

Beneš Optát Petr Gzel Václav Philomathes

Gramatika česká (1533) Ed. Ondřej Koupil

potah.indd 3

05.01.19 12:59


akropolis

náměšťská gramatika.indd 1

07.01.19 9:04


náměšťská gramatika.indd 2

07.01.19 9:04


gramatika česká (1533)

náměšťská gramatika.indd 3

07.01.19 9:04


náměšťská gramatika.indd 4

07.01.19 9:04


Beneš Optát Petr Gzel Václav Philomathes

Gramatika česká (1533) Ed. Ondřej Koupil

Akropolis 2019

náměšťská gramatika.indd 5

07.01.19 9:04


KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Optát, Beneš Gramatika česká (1533) / Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Philomathes ; edičně připravil Ondřej Koupil. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2019. — 240 stran Anglické resumé ISBN 978-80-7470-232-7 (vázáno) 811.162.3 * 81‘35 * 81‘366 * 81‘367 * (049) * (0.027) — čeština — 16. století — pravopis — morfologie (lingvistika) — syntax — pojednání — kritická vydání 811.162.3 — Čeština [11]

Kniha je výsledkem grantového projektu Grantové agentury České republiky č. 16-00598S Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice (filologická analýza a kritické edice). This book edition was supported by a grant from the Czech Science Foundation (Grantová agentura České republiky), project no. 16-00598S Orthographia Bohemica and the so-called Grammar of Náměšť (a philological analysis and critical editions). Lektorovali: Prof. Dr. Tilman BERGER (Tübingen) PhDr. Robert DITTMANN, Ph.D. (Praha) PhDr. Jiří K. KROUPA, Ph.D. (Praha) Introduction © Ondřej Koupil and Petr Voit (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), 2019 German translation © Katja Brankačkec (Brankatschk) and František Martínek (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), 2019 Edition and commentary © Ondřej Koupil (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), 2019 Photography © Ondřej Koupil a Ema Koupilová, 2018; Národní muzeum v Praze, 2019 © Graphic & Cover Stará škola, 2019 © Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2019 © Filip Tomáš — Akropolis, 2019 ISBN 978-80-7470-232-7 ISBN 978-80-7470-233-4 (PDF)

náměšťská gramatika.indd 6

07.01.19 9:04


Obsah

Poděkování / ix Bibliografie / x Značky a některé zkratky / xxiii Seznam vyobrazení / xxv Úvod (Ondřej Koupil) / xxvii

(0)

Typografické souvislosti náměšťské mluvnice (Petr Voit) / xxxi Organizační a ideový rámec / xxxi (1.2) Tisková písma / xxxiv (1.3) Osud typografického novátorství / xxxix (1)

(1.1)

Náměšťská gramatika: autoři a jejich dílo (Ondřej Koupil) / xli Kontexty / xli (2.2) Optát, Gzel a Philomathes / xlviii (2.3) Obsah knihy / l (2.4) Některé jazykové a pravopisné zvláštnosti / lii (2.5) Další vydání a vliv / lvii (2)

(2.1)

Einführung (Ondřej Koupil) / lxi

(0de)

Die Rahmenbedingungen für die Typographie der Namiester Grammatik (Petr Voit) / lxv (1.1de) Organisatorischer und geistesgeschichtlicher Kontext / lxv (1.2de) Druckschriften / lxix (1.3de) Das Schicksal der typographischen Neuerung / lxxvi (1de)

náměšťská gramatika.indd 7

07.01.19 9:04


Die Namiester Grammatik: Autoren und ihr Werk (Ondřej Koupil) / lxxix Kontexte / lxxix (2.2de) Optát, Gzel und Philomathes / lxxxviii (2.3de) Inhalt des Buches / xcii (2.4de) Einige sprachliche und orthographische Eigentümlichkeiten / xciv (2.5de) Weitere Ausgaben und Wirkung / c (2de)

(2.1de)

Beneš Optát, Petr Gzel a Václav Philomathes: Gramatika česká (ed. Ondřej Koupil) / 1 (3)

Rejstříky / 119 Rejstřík osob / 119 (4.2) Rejstřík biblických míst citovaných v NámGram1533 in margine / 121 (4.3) Rejstřík slov vykládaných v Etymologii / 125 (4)

(4.1)

(5)

Ediční poznámka / 127

(6)

English Summary / 133

náměšťská gramatika.indd 8

07.01.19 9:04


Poděkování

Kniha mohla vznikat v chápavém prostředí naší rodiny. Díky. Dále patří dík za spolupráci Katje Brankačkec (Brankatschk), Veronice Bulíčkové, Františku Martínkovi, Filipu Tomášovi (nakladatelství Akropolis), Jaroslavu Vlčkovi, spoluautorovi úvodu Petru Voitovi, Kateřině Volekové; a za lektorské posouzení, podněty a informace Tilmanu Bergerovi, Robertu Dittmannovi a Jiřímu K. Kroupovi. Za financování práce děkuju Grantové agentuře České republiky, za instituční zázemí Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. ok

náměšťská gramatika.indd 9

07.01.19 9:04


Bibliografie

A. Staré tisky (v knize jsou položky citovány pomocí uvedených zkratek, vytvořených podle zásad MDM; srov. Koupil 2015b)*1 Biblí1506: Biblij Cžeská W| Benátkach tiſſťená. Venetiae: Petrus Liechtenstein, 1506. Knihopis II, č. 1 097; Kyas 1997: 132n. (Bb); Voit 2017: 212–214 (PLie 1). NK ČR, sign. 54 S 818 (digitalizát Google Books). Biblí1529: Biblij Cžeſka W ſta|rem mieſtie Prazſkem| wytiſſtiena. Praha (Staré Město pražské): Pavel Severin z Kapí Hory, 1529. Knihopis II, č. 1 098; Kyas 1997: 140–142 (Bs1); Voit 2013a: 29–32 (PSev 17). NK ČR, sign. 54 A 13 (digitalizát Google Books). Biblí1537: Biblij Cžeſka W ſta|rem mieſtie Prazſkem| Wytiſſtiena. Praha (Staré Město pražské): Pavel Severin z Kapí Hory, 1537. Knihopis II, č. 1 099; Kyas 1997: 162–162 (Bs2); Voit 2013a: 36–40 (PSev 39). NK ČR, sign. 54 A 14 (digitalizát Manuscriptorium). Biblí1540: Biblij Cžeſka. W| ſlawnem miestie| Nornberce wy|tiſſtiena. Norimberk: tiskař Leonhart Milchtaler; nakladatel Melchior Koberger, 1540. Knihopis II, č. 1 100; Kyas 1997: 164–166 (Bn); Voit 2017: 642–644 (LMil 2). Exemplář uložený v NK ČR, sign. Teplá E 102 (digitalizát Google Books). Biblí1549: Biblij Cžeſká. Praha (Menší Město pražské): Bartoloměj Netolický a Jiří Melantrich Rožďalovský, 1549. Knihopis II, č. 1 101; Kyas 1997: 167–172 a 282 (Bm1); Voit 2017: 746n. (BNet 40a–b). NK ČR, sign. 54 A 3 (digitalizát Google Books). 1 * V transliteracích titulů starých tisků používáme stejně jako v úvodních textech v uvozovkách tuto grafickou konvenci: polotučný řez písma znamená švabach, polotučný kurzivní frakturu, základní řez antikvu a kurziva kurzivu; texturu značíme polotučným písmem podtrženým. Transkribované citáty starších textů v úvodních textech jsou vyznačeny kurzivou bez uvozovek.

náměšťská gramatika.indd 10

07.01.19 9:04


bibliografiexi

ErasAnn1522: Desiderius Er asmus Roterodamus. DES. ERASMI RO|terodami in novvm testamentvm| ab eodem tertio recognitum, Annotationes| item ab ipſo recognitæ, & auctario| neutiq<ue> pœnitendo locupletatæ. Basilea: Ioannes Frobenius, 1522. VD16 E 3094 a E 3095. SSA, sign. 2 Th Ex 148 (digitalizát SSA a Google Books). ErasOpus1514: Desiderius Erasmus Roterodamus (ed.). OPuſcula aliquot Eraſmo Ro|terodamo caſtigatore et inter-|prete... Colonia: Martinus Werdenensis, 1514. VD16 ZV 3151; ULB, sign. Ch 2779 c (3) (digitalizát ULB). ErasPar1522: Desiderius Er asmus Roterodamus. [Paraphrasis in Euangelium Matthaei… = IO. FROB. PIO LEC|TORI S. D| Thesaurum haudquaq<uam> uulgarem tibi lector exhibe|mus hoc uolumine, Paraphrasin in Euangelium Matthaei…] Basilea: Ioannes Frobenius, 1522. VD16 E 3332; BSB, sign. 11877986 2 Exeg. 201 (digitalizát BSB). ErasPar1523: Desiderius Er asmus Roterodamus. D. ERAS-|mi roterodami pa|raphraſis in Euangelium ſecun-|dum ioannem, ad illuſtriſſi-|mum principem ferdinan-|dvm, nunc primum excusa. Basilea: Ioannes Frobenius, 1523. VD16 E 3343; BSB, sign. Exeg. 200 (digitalizát BSB). IckGram1534: ICKELSAMER, Valentin. Ain Teütſche| Grammatica| Darauß ainer von jm ſelbs| mag leſen lernen/ mit allem dem/ ſo| zum Teutſche<n> leſen vn<d> deſſelben| Orthographia mangel vnd| überfluß/ auch anderm| vil mehr zu wiſ-|ſen gehört| Auch etwas von der rechten art vnd| Etymologia der teütſchen ſprach vnd| wörter vnd wie man die Teüt-|ſchen wörter inn jre ſilben| taylen/ vnd züſamen| Büchſtaben| ſoll. [Augsburg: Ulhart, 1534.] SSA, sign. Th Kv L 2 (digitalizát SSA a BSB). NámGram1533: Optát, Beneš, Petr Gzel a Václav Philomathes. Gram<m>atyka Cžeſka| w dwogij ſtránce| ORTHOGRAPHIA PRZEDKEM| Kteráž včij čeſkú řeč práwě a  wlaſtně| pſáti/ y čijſti. Ta ſe y ley-|kom hodij:| ETYMOLOGIA POTOM| Kteráž včij čeſkú řeč práwě a| wlaſtně mluwiti/ y z latij|ny wykládati. Ta ſa-|mým latinijkom| přijſluſſij. Náměšť nad Oslavou: zámecká tiskárna (a Kašpar Aorg), 1533. Knihopis II, č. 6 637; Koupil 2015b: 34–37 (16/04); Voit 2017: 342 (TNám 1). KNM, sign. 26 E 18 přív. (digitalizát MDM). NámGram1543: Optát, Beneš, Petr Gzel a Václav Philomathes. GRAM-|matyka Cžeſka w| w dwogij Stránce.| Orthographia předkem/| kteráž včij Cžeſkau řeč práwě a wlaſtně| pſáti/ y čijſti. Ta ſe y Leykom hodij.| Etymologia potom/ kte-|ráž včij Cžeſkau řeč práwě a wlaſtně| mluwiti/ y z Latijny wykládati. Ta| ſamym Latinijkům přijſluſſij. Norimberk (Nornberk): Jan Günther, 1543. Knihopis II, č. 18 149; Koupil 2016; Voit 2017: 647 (JGün 5). BLMU, sign. 0014/W 8 Philol. 748#1 (digitalizát MDM). NámGram1588: Optát, Beneš, Petr Gzel a Václav Philomathes. Grammatyka| Cžeſká/ w dwogij| Stránce.| ORTHOGRAPHIA| předkem/ kteráž včij Cžeſkau řeč| práwě a wlaſtně pſáti y čijſti.| Ta ſe y Leykom hodij.| ETYMOLOGIA potom/| Kteráž včij Cžeſkau řeč práwě a wlaſtně| mluwiti/ y z Latiny wykládati.

náměšťská gramatika.indd 11

07.01.19 9:04


xii

gramatika česká (1533)

Ta ſa-|mým Latinijkům přijſluſſij. Praha (Staré Město pražské): Jiřík J. Dačický, 1588. Knihopis II, č. 6 638; Koupil 2015b: 45 (16/10). KNM, sign. 26 E 21 přív. (digitalizát MDM). NámGram1643: Optát, Beneš, Petr Gzel a Václav Philomathes. Cžeſká Gram-| matyka.| Sedmerau Stránku w ſo-|bě obſahugjcý/ po třetj na| Swětło Wyda-| ná. Praha: jezuitská tiskárna (Impresí akademická), 1643. Knihopis II, č. 6 639; Koupil 2015b: 51 (17/04). VKOL, sign. 33.050 (digitalizát MDM). OptátIsag1535: Optát, Beneš. Iſaġogicon genž g<es>t/ prw-|nij vwedenij/ každému počijnágijcý|mu ſe včiti. A to ku poznánij dwogij<h>o každému welmi| potřebného vměnij.| Orthoġraphij předkem.| Kdež ſe vkazuge/ Cžeſké řeči/ prawé| a mijrné pſanij/ y čtenij. Yak| kdo má řádně pſáti/ y čijſti.| Arythmetyky potom.| Kdež ſe oznamuge vměnij/ mijrné-|ho a ſnadného počijtanij. Yak| kdo wſſeliké počty mijrně| a snadně má činiti. Náměšť nad Oslavou: zámecká tiskárna (a Jan Pytlík z Dvořiště), 1535. Knihopis II, č. 6 640; Koupil 2015b: 37 (16/05); Voit 2017: 344 (TNám 5). KNM, sign. 26 E 31 neúpl. (digitalizát MDM); SK, sign. AG XIII 133. OptátKanc1534: [Kancionál habrovanský (titulní list a větší část tisku se nedochovaly; konvenční název a spojování s habrovanskými nadhodil Josef Volf ). Náměšť nad Oslavou: zámecká tiskárna (a Václav Hlaváč), 1534]. Knihopis II, č. 19 203; Voit 2017: 343 (TNám 3). KNM, sign. 27 F 57 (unikátně dochované torzo o šesti fol.). PhilInst1525: [Philomathes, Venceslaus]. Inſtitutio gra<m>|MATICA VENCESLAI PHILO|mathæ de Nouo domo Heroico| carmine conſcripta. Cracovia: Hieronymus Vietor, 1525. BSB, sign. 4 L. lat. 375 (digitalizát BSB a Google Books). PinInst1518: Pinicianus, Ioannes. Ioannis Piniciani utiliſſima, ſimulq<ue>| breuiſſima inſtitutio.| De octo partibus orationis| De nominu<m> & uerbor<um> declinatione.| Pulcerrima, recte beneq<ue> uiuendi, p<rae>ci-|pue q<uae> pueris neceſſaria ſunt, p<rae>cepta| Electę ex optimis autoribus sententię.| ad literar<um>, uitæq<ue> honeſtatis inſtitu|tionem accommodatę. Omnia cum| uernacula interprętatione. Augusta: Silvanus Otmar, 1518. VD16 P 2874. BSB, sign. Res/4 A.lat.a. 609 (digitalizát BSB a Google Books). Pís1534: : Pijſničky čtyři Ewa<n>|gelické z Ewa<n>gelium. S<watéh>o Luká-|ſſe/ kteréžto z Erazma Roterodám-|ſkého Annotacý a Parafrazý/ za-|krátký wýkład těch Božſkých řečij| mohau býti. Náměšť nad Oslavou: zámecká tiskárna (a Jan Pytlík z Dvořiště), 1534. Knihopis II, č. 2 361; Voit 2017: 343n. (TNám 4). KNM, sign. 27 E 39. StapComm1521: Iacobus Faber Stapulensis. COMMEN|TARII INITIATO|RII IN QVATVOR| EVANGELIA| In euangelium ſecundum Matthaeum.| In euangelium ſecundum Marcum.| In euangelium ſecundum Lucam.| In euangelium ſecundum Iohannem. Colonia: M. Godefridus Hittorpius, 1521. VD16 B 4595; NK ČR, sign. 27 H 85 (digitalizát Google Books). Test1522: NOVVM TESTA-|mentvm omne, tertio iam ac di-|ligentius ab er asmo roterodamo recogni-|tum, non ſolum ad Græcam ueritatem; uerumetiam| ad multorum utriusq<ue> linguæ codicum, eorumq<ue> ue-|terum ſimul &

náměšťská gramatika.indd 12

07.01.19 9:04


bibliografie

xiii

emendatoru<m> fidem, poſtremo ad pro-|batiſſimorum autorum citationem, eme<n>dationem &| interpretationem, unà cum Annotationibus recogni-|tis, ac magna acceſſione locupletatis, quæ lectorem do|ceant, quid qua ratione mutatum ſit. Ed. D. Erasmus. Basileae: Ioannes Frobenius, 1522. VD16 B 4198. ÖNB, sign. 7 O 21 (digitalizát ÖNB a Google Books). Test1533: NOWY TE|STAMENT| WSSECEK GIZ NEYPOSLEZE A| PILNIE OD ERAZMA ROTERO-|dámſkého přehlédnutý: Netoliko yakž Ržecká p<ra>w| da w ſoϐie má: ale také yakž oϐogijho yazyku mno|zý ſtařij/ a zprawenij exempláři magij: neypoſléze| yakž neypřigatieyſſij doktoři dowodij/ naprawugij| a wykládagij. Protož kdožkoli milugeš prawú| Teologij: čti: rozeznáwey: a potom ſuď. Aniž y|hned se hors̈ / nalezliby co proměněného: ale| toho ſobie powaž/ geſtli w lepſſij pro|měněno. Neϐ neduh g<eſ>t/ ne| ſaud/ tupiti/ do čehož| by prwé nena-|hlédl. Náměšť nad Oslavou: zámecká tiskárna (a Jan Pytlík z Dvořiště), 1533. Knihopis II, č. 17 099; Kyas 1997: 133n. (Tr); Voit 2017: 342n. (TNám 2). NK ČR, sign. 54 D 91 (digitalizát Google Books). VallaEleg1530: [VALLA, Laurentius] LAVREN|TII VALLAE VIRI TAM GRAE-|cæ quàm Latinæ linguę doctiſſimi, Elegan|tiarum Libri omnes apprime uti-|les, ſcholijs quibuſdam ubi| hactenus mendoſi fue|re illuſtrati… Colonia: Ioannes Gymnicus, 1530. BSB, sign. L. lat. 894 (digitalizát BSB a Google Books). VallaOpera1540: [VALLA, Laurentius] LAVRENTII VAL-|LAE OPERA, NVNC PRIMO NON MEDIOCRIBVS| uigilijs & iudicio quorundam eruditiſs. uirorum in unum uolumen collecta… Basilea: Henricus Petrus, 1540. SSA, sign. 2 Enc 98 (digitalizát SSA a Google Books). Zákon1513: Nowy zakon. Praha (Staré Město pražské): [Tiskař Pražské bible], 1513. Knihopis II, č. 17 095; Kyas 1997: 133n. (Tr); Voit 2013a: 19n. (TPra 23). NK ČR, sign. 54 C 8 (digitalizát Manuscriptorium). Zákon1518: Zakon Nowy. Nayposleze pomno|hych ginych wytiſſtieny Kdez| czoz geſt wginych poopu|ſſtieno Iako Co<n>cordan|cie przedmluwy. a| gine wiecy To| wtomto do|ſti zprawe|ne nay|deſs. Mladá Boleslav: Mikuláš Klaudyán, 1518. Knihopis II, č. 17 096; Kyas 1997: 134 (Tu); Voit 2017: 323n. (MKla 5). ÖNB, sign. 185.662-B (digitalizát ÖNB a Google Books). Zákon1525: Nowy Za|kon. Mladá Boleslav: Jiřík Štyrsa, 1525; Knihopis II, č. 17 097; Kyas 1997: 134–139 (Tl); Voit 2017: 450n. (JŠty 13a–b). SK, sign. DR IV 17. Zákon1527: Nowy Zakon| Nowy Zakon wedle toho po|rzadku a przíme prawdy yakož| gey Swaty Ieronym zprzni-|loſti ſtarych bluduow tiech czia|ſuow zniklých očijſtil a Cyérkwi Kry-|ſtowie wydal: kteráž takowé zřieze-|nie a opraweni zákona přiyáw|ſſi vtwrdila a k zp<ra>wowáni| w ceſtach pánie y k ſpaſy-|tedlnému naučeni ſoϐie| wzala: s welikú pilnoſti| w yazyku čeſkém wié|ku náſſeho přigem|ném/ skorygo-|wán a  s  piek|nými ffi|gurami wytiſſtien.| Registrum kwyhledáni Epiſſtol a Cž|tenije nedielnijch y ſwátečnijch| přes celý rok. Plzeň: Jan Pekk, 1527. Knihopis II, č. 17 098; Kyas 1997: 139 (Tz); Voit 2017: 96n. (JPek 3). NK ČR, sign. 54 C 14 (digitalizát Google Books).

náměšťská gramatika.indd 13

07.01.19 9:04


xiv

gramatika česká (1533)

B. Literatura a edice (v knize jsou položky citovány úsporným způsobem: např. Porák 1985b: 8) Adam z  Veleslavína, Daniel (2015). Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus. Edd. A. M. Černá aj. Praha: Academia. Adam z Veleslavína, Daniel (2018). Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis — Latina, Boiemica et Germanica — explicata continens: ex Hadriano Iunio medico excerptus et pro usu scholarum Boiemicarum editus. Edd. M. Vaj­dlová aj. Praha: ÚJČ. E-edice: http://vokabular.ujc.cas.cz/nezapojene.aspx?idz=Vel NomT. Balhar, Jan, aj. (2002). Český jazykový atlas 4. Praha: Academia. Bauer, Jaroslav, Arnošt Lamprecht a Dušan Šlosar (1986). Historická mluvnice češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Bayerová, Naděžda (1979). Gramatická terminologie předobrozenská. Praha: Státní pedagogické nakladatelství [= Spisy Pedagogické fakulty v Ostravě 39]. Bayerová, Naděžda (1985). Gramatická pojmenování v náměšťské mluvnici. In Porák 1985a: 57–66. Benešovský, Matouš, zvaný Philonomus (2003). Grammatica Bohemica. Knížka slov českých vyložených. Ed. O. Koupil. Praha: Koniasch Latin Press [= Grammaticae Bohemicae 1]. Bejczy, István (2001). Erasmus and the Middle Ages: the historical consciousness of a Christian humanist. Leiden: Brill [= Brillʼs studies in intellectual history 106]. Benedikt z Nudožer, Vavřinec (1999). Grammaticae Bohemicae, ad leges naturalis methodi conformatae, et notis numerisque illustratae ac distinctae, libri duo. Ed. N. S. Smith. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta; Tilia. Berger, Tilman (2012). Religion and diacritics: the case of Czech orthography. In Susan Baddeley a Anja Voeste (edd.). Orthographies in Early Modern Europe. Berlin; Boston: Walter de Gruyter, s. 255–268. Bible kralická šestidílná: kompletní vydání s původními poznámkami (2014). [Ediční zásady R. Dittmann, koordinace P. Nápravník aj.] Praha: Česká biblická společnost (korigovaný dotisk 2015). Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem (1983). Ed. R. Weber aj. 3. vyd. Stuttgart: Deut­ sche Bibelgesellschaft. [Blahoslav, Jan] (1857). Jana Blahoslawa Grammatika Česká dokonaná l. 1571, do níž wložen text grammatiky Beneše Optáta z Telče, Petra Gzella z Prahy a Wáclawa Philomathesa z Jindřichowa Hradce podle wydání Normberského 1543. Edd. I. Hradil a J. Jireček. Vídeň: L. Grund. [Blahoslav, Jan] (1991). Gramatika česká Jana Blahoslava. Edd. M. Čejka a D. Šlosar, přel. J. Nechutová. Brno: Masarykova univerzita [= Spisy filozofické fakulty 285]. Bohatcová, Mirjam (1986). Erasmus Rotterdamský v českých tištěných překladech 16.–17. století. Časopis Národního muzea — řada historická, roč. 155, č. 1–2, s. 37–58.

náměšťská gramatika.indd 14

07.01.19 9:04


bibliografie

xv

Brown, Andrew J. (2001). Introduction. In [Desiderius Erasmus Roterodamus]. Opera omnia Desiderii Erasmi Roterodami recognita et adnotatione critica instructa notisque illustrata VI/2. Ed. A. J. Brown. Amsterdam aj.: Elsevier, s. 1–9. Čejk a, Mirek (1985). K pojetí významu v Blahoslavově Gramatice české. In Por ák 1985a: 67–75. Čejk a, Mirek (1998). Střídání kódů u Jana Blahoslava a Martina Luthera (Několik poznámek k tzv. kulturní diglosii). Listy filologické, roč. 121, s. 84–104. Čejka, Mirek (2009). Kořeny české gramatografie. In B. Hanzová, J. Sichálek a B. Lehečka (edd.). Pokušení Jaroslava Kolára: sborník k osmdesátinám. Praha: Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky; Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. 90–100. Čejk a, Mirek (2014). Grammatikschreibung bei den Tschechen und Slowaken bis zur Aufklärung. In K. Gutschmidt aj. (edd.). Die slavischen Sprachen: ein internationales Handbuch zu ihrer Struktur, ihrer Geschichte und ihrer Erforschung = The Slavic languages: an international handbook of their structure, their history and their investigation. Berlin; New York: Walter de Gruyter [= Handbücher zur Sprach- und Kommunikationswissenschaft 32.2], s. 1812–1828. Čmejrková, Světla (2003). Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. Naše řeč, roč. 86, s. 181–205. Dittmann, Robert (2009). Převod dvou syntaktických hebraismů v českých biblických překladech. In Varia XVIII: zborník plných príspevkov z XVIII. kolokvia mladých jazykovedcov (Prešov — Kokošovce-Sigord 3–5. 12. 2008). Edd. M. Ološtiak, M. Ivanová a L. Gianitsová-Ološtiaková. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, s. 102–111. Dittmann, Robert (2012a). The Czech New Testament of 1533. In Sborník Národního muzea v Praze, řada C — literární historie, sv. 57, č. 3, s. 95–102. Dittmann, Robert (2012b). Dynamika textu Kralické bible v české překladatelské tradici. Olomouc: Refugium. Dittmann, Robert (2015a). Jazyková stránka předkralických biblí. In Bible česká ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně: katalog výstavy. Brno: Moravská zemská knihovna, s. 54–71. Dittmann, Robert (2015b). Bible kralická šestidílná. In Bible česká ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně: katalog výstavy. Brno: Moravská zemská knihovna, s. 72–109. Dittmann, Robert (2016). Samohlásková délka v Kralické bibli šestidílné. Listy filologické, roč. 139, č. 3–4, s. 341–381. Dittm ann, Robert (2017). Vokalismus Bible kralické šestidílné I: uplatnění změn proběhlých před staročeskými diftongizacemi. Listy filologické, roč. 140, s. 407–427. Dittmann, Robert (2018). Vokalismus Bible kralické šestidílné II: uplatnění změn proběhlých od konce 14. století. Listy filologické, roč. 141, s. 95–130.

náměšťská gramatika.indd 15

07.01.19 9:04


xvi

gramatika česká (1533)

Dittmann, Robert, a Jiří Just (2016). Biblical humanism in Bohemia and Moravia in the 16th century. Turnhout: Brepols [= Europa humanistica 18, Répertoires et inventaires I]. [Donatus, Aelius] (1864). Donati Ars grammatica (ed. H. Keilius). In Grammatici Latini 4. Edd. H. Keilius a Th. Mommsenus. Lipsia: B. G. Teubner (reprint Cambridge aj.: Cambridge University Press, 2009), s. 353–402. Dostál, Antonín (1967). Historická mluvnice česká II: tvarosloví 2: časování. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Er asmus Rotterdamský, Desiderius (1985). Živá tvář Erasma Rotterdamského. Ed. a úvod Mich. Svatoš, přel. Mar. Svatoš aj. Praha: Vyšehrad. Fernández Couceiro, Eduardo (2014). O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu. Česká literatura, roč. 62, s. 252–268. Fidlerová, Alena A. (2009). Ke vztahům mezi písařským a tiskařským pravopisným územ v raněnovověkých rukopisech. Bohemica Olomucensia, roč. 1, č. 3, s. 40–47. Fiedlerová, Alena (1985). Konkurence genitivu a denominativního vztahového adjektiva v náměšťské mluvnici. In Porák 1985a: 45–50. Freidhof, Gerd (1977). Zur Sprache der Grammatyka Česká (1533). In Alfred Rammelmayer a Gerhard Giesemann (edd.). Ost und West 2: Aufsätze zur slavischen und baltischen Philologie und allgemeinen Sprachwissenschaft. Wiesbaden: F. Steiner [= Osteuropastudien der Hochschulen des Landes Hessen III/24], s. 129–137. Gebauer, Jan (1958). Historická mluvnice jazyka českého 3: tvarosloví 2: časování. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. Grammatici Latini 2 (1855). Edd. H. Keilius a M. Hertzius. Lipsia: B. G. Teubner. Hájek z Libočan, Václav (2013). Kronika česká. Ed. J. Linka. Praha: Academia. Hanzelková, Marie (2011a). Kliment Bosák a Beneš Optát z Telče jako hymnografové. Studia Comeniana et historica, roč. 41, č. 85–86, s. 53–68. Hanzelková, Marie (2011b). Kancionály jednoty habrovanské. Disertační práce MU FF Brno, Ústav české literatury a knihovnictví. https://is.muni.cz/th/vrqiq/ Dizertace_Marie_Hanzelkova_final_final.pdf. Haugwitz-El K alak, Johanna (ed.) (2013a). Panství Náměšť v proměnách času: obraz v zrcadle evropských dějin. Telč: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči. Haugwitz-El K alak, Johanna (ed.) (2013b). Die Herrschaft Namiest im Wandel der Zeiten: ein Spiegelbild europäischer Geschichte. Telč: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči. Havrlant, Jaroslav (2009). Recepce myšlenek Erasma Rotterdamského v Čechách a na Moravě a osobnost katolického kněze Tomáše Bavorovského († 1562). In Lenka Bobková a Jana Konvičná (edd.). Náboženský život a církevní poměry v zemích Koruny české ve 14.–17. století. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Casablanca, s. 517–534. Havrlant, Jaroslav (2014). Katolíci při vydávání českých biblických textů v době reformace: poznámky ke konfesní příslušnosti Beneše Optáta, Jana Vartovského

náměšťská gramatika.indd 16

07.01.19 9:04


bibliografie

xvii

z Varty, Tomáše Rešla a Jana Straněnského. In Ota Halama (ed). Amica, Sponsa, Mater: bible v čase reformace. Praha: Kalich, s. 154–176. Helfert, Vladimír (1923). Muzika Blahoslavova a Philomathova. In Václav Novotný a Rudolf Urbánek (edd.). Sborník Blahoslavův (1523–1923): k čtyřstému výročí jeho narozenin. Přerov: Obzor, s. 121–151. Holý, Martin (2011). Ve službách šlechty: vychovatelé nobility z českých zemí (1500–1620). Praha: Nakladatelství Historický ústav [= Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae, řada A: Monographia 34]. Homolková, Milada (1985). Výklady o příslovcích a spojkách v náměšťské a Blahoslavově mluvnici. In Porák 1985a: 51–56. Horyna, Martin (2003). Václav Philomathes: osudy autora a jeho díla. In Philomathes 2003: xi–xxi. Hrejsa, Ferdinand (1915). K českým dějinám náboženským za prvních let Ferdinanda I. Český časopis historický, 1915, roč. 21, s. 161–216 (kap. II. Beneše Optáta Výklad epištol ap. Pavla z r. 1528, s. 179–216). Hrejsa, Ferdinand (1917–1918). Beneš Optát. Časopis Matice moravské, roč. 41–42, s. 284–297. Huizinga, Johan (2014). Erasmus. Přel. J. Holeňová. Praha: OIKOYMENH [= Oikú­ mené 162]. Hulková, Marta (2004). Rec. Wenceslai Philomathis: Musicorum libri quattuor/ Václav Philomathes: Čtyři knihy o hudbě (Clavis monumentorum musicorum Regni Bohemiae, B/II), ed. Martin Horyna, Koniasch Latin Press, Praha 2003. Hudební věda, roč. 41, č. 3–4, s. 388–390. Iler, Devin (2015). Václav Philomathesʼ Musicorum libri quattuor (1512): translation, com­ mentary, and contextualization. Disertační práce University of North Texas. https:// digital.library.unt.edu/ark:/67531/metadc822783/m2/1/high_res_d/dis­sertation.pdf. Jedlička, Bohdan (1872). Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii: dvě poznámky k českým grammatikám Beneše Optáta a J. Blahoslava. Časopis Musea království Českého, roč. 46, s. 458–461. Jireček, Josef (1875 a 1876). Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného I–II. Praha: B. Tempský [= Ději­ny literatury české I: slovník životopisný a knihoslovný]. Juda, Maria (2001). Pismo drukowane w Polsce XV–XVIII wieku. Lublin: Wydawnictwo Universytetu Marii Curie-Skłodowskiej. Jungmann, Josef (1835–1839). Slovník česko-německý I–V. Praha: knížecí arcibiskupská knihtiskárna (reprint ed. J. Petr, Praha: Academia, 1989). Just, Jiří (2012). Recepce Erasmových biblických prací v Čechách a na Moravě do 60. let 16. stol. In Tomáš Nejeschleba a Jan Makovský (edd). Erasmovo dílo v minulosti a současnosti evropského myšlení. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. 323–334. Kolár, Jaroslav (1987). Erasmovská recepce v  české literatuře předbělohorské doby. Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků Státní knihovny ČSR 4/2, s. 233–249.

náměšťská gramatika.indd 17

07.01.19 9:04


xviii

gramatika česká (1533)

Kolár, Jaroslav (1999). Erasmovská recepce v české literatuře předbělohorské doby. In Jaroslav Kolár. Návraty bez konce: studie k starší české literatuře. Ed. L. Jiroušková. Brno: Atlantis, s. 174–180. Komárek, Miroslav (1958). Historická mluvnice česká I: hláskosloví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Kopecký, Milan (1988). Český humanismus. Praha: Melantrich [= České myšlení 14]. Kosek, Pavel (2011). Enklitika v češtině barokní doby. Brno: Host; Masarykova univerzita (vyšlo 2014). Kosek, Pavel (2014). Historická mluvnice češtiny — překlenovací seminář. Brno: Masarykova univerzita. Kouba, Jan (1962). Blahoslavův rejstřík autorů českobratrských písní a jeho pozdější zpracování (edice a komentář) = Miscellanea musicologica XVII. Praha: Ústav pro dějiny hudby na Universitě Karlově. Kouba, Jan (1988). Nejstarší české písňové tisky do roku 1550. In Miscellanea musicologica XXXII. Praha: Univerzita Karlova, s. 21–92. Koupil, Ondřej (2010). Psáti, neb tisknouti?: (Nám4, ŠtVýb1 a písaři). In Michaela Čornejová, Lucie Rychnovská a Jana Zemanová (edd.). Dějiny českého pravopisu (do r. 1902): sborník příspěvků z mezinárodní konference Dějiny českého pravopisu (do r. 1902) 23.–25. září 2010, Brno, Česká republika. Brno: Host; Masarykova univerzita (vyšlo 2011), s. 235–249. Koupil, Ondřej (2012). Jezuité Drachovius a Steyer gramatiky češtiny. Praha: Koniasch Latin Press [= Grammaticae Bohemicae 2]. Koupil, Ondřej (2013). Alphabetum Boëmicum (1718): slabikář pro učené. Listy filologické, roč. 136, č. 3–4, s. 365–382. Koupil, Ondřej (2015a). Grammatykáři: gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. 2. vyd. Praha: Karolinum. Koupil, Ondřej (2015b). Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis. Koupil, Ondřej (2015c). Hájek jako jazyková autorita. In Linka 2015: 187–200. Koupil, Ondřej (2016). Druhé vydání náměšťské mluvnice (1543) znovu nalezeno: podnět k úvahám o hláskosloví, typografii a ediční technice. Česká literatura, roč. 64, č. 2, s. 243–266. Koupil, Ondřej (2019, v tisku). Veleslavínův „trojjazyčný“ nomenklátor a komprimace/dilatace v českém pravopisu raného novověku. Listy filologické, roč. 142. Koupil, Ondřej, a Veronika Štěpánová (2017). Naše řeč v roce 1817. Naše řeč, roč. 100, s. 193–206. Kr álík, Oldřich (1948). Humanismus a počátky českého mluvnictví. In Antonín Grund, Adolf Kellner a Josef Kurz (edd.). Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmannovi. Brno: Komenium, s. 253–275. Kristeller, Paul Oskar (2007). Osm filosofů italské renesance. Přel. T. Nejeschleba. Praha: Vyšehrad [= Dějiny idejí 3]. Kubálek, Josef, Josef Hendrich a František Šimek (1929). Naše slabikáře: od nejstarších dob do konce XVIII. století. Praha: Školní nakladatelství.

náměšťská gramatika.indd 18

07.01.19 9:04


bibliografie

xix

Kučera, Karel (1983). Spojení typu Ezopů pes v češtině 16. a 17. století. In Acta Universitatis Carolinae — Philologica 3–5/1978. Slavica Pragensia XXI. Praha: Univerzita Karlova, s. 231–234. Kyas, Vladimír (1951–1952). První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny. Slovo a slovesnost, roč. 13, s. 141–149. Kyas, Vladimír (1976). K staročeským termínům z oblasti filologie. Listy filologické, roč. 99, s. 86–102. Kyas, Vladimír (1997). Česká bible v dějinách národního písemnictví. Ed. J. Pečírková, přispěli M. Bohatcová, E. Michálek, J. Pečírková, K. Stejskal, D. Šlosar a J. Vintr. Praha: Vyšehrad; Řím: Křesťanská akademie [= Studium 96]. LČL 1 = Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 1: A–G (1985). Red. V. Forst. Praha: Academia. LČL 3/I  = Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 3/I: M–O; 3/II: P–Ř (2000). Red. J. Opelík. Praha: Academia. Linka, Jan (ed.) (2015). Na okraj Kroniky české. Praha: Ústav pro českou literaturu; Academia [= Studia Hageciana 1]. Luther, Martin (1995). An der christlichen Adel deutscher Nation. Von der Freiheit eines Christenmenschen. Sendbrief vom Dolmetschen. Ed. E. Kähler. Stuttgart: Philipp Reclam jun. Mack, Peter (1993). Renaissance argument: Valla and Agricola in the traditions of rhetoric and dialectic. Leiden; New York; Köln: E. J. Brill [= Brillʼs studies on intellectual history 43]. Michálek, Emanuel (1985). K terminologii první české mluvnice. In Por ák 1985a: 17–30. Mikulášek, Bohuslav (2013a). Náměšťská »Gramatika česká«. In Haugwitz-El K alak 2013a: 59–67. Mikulášek, Bohuslav (2013b). Die Namiester »Tschechische Grammatik«. In Haug­ witz-El K alak 2013b: 71–83. Müller, Gerhard Ludwig (2010). Dogmatika pro studium i pastoraci. Přel. J. Frei, T. Jajtner, J. Lorman, D. Sanetrník a A. Šámal. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství [= Teologie]. Muzika, František (1963). Krásné písmo ve vývoji latinky 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění (reprint: Praha; Litomyšl: Paseka, 2005). Nauta, Lodi (2009). In defense of common sense: Lorenzo Valla’s humanist critique of scholastic philosophy. Cambridge, Mass.; London: Harvard University Press [= I Tatti studies in Italian Renaissance history]. Nauta, Lodi (2018). Latin as a  common language: the coherence of Lorenzo Valla’s humanist program. Renaissance Quarterly, roč. 71, s. 1–32. NESČ = K arlík, Petr, Marek Nekula a Jana Pleskalová (edd.) (2016). Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Optát, Beneš, Petr Gzel a Václav Philomathes (1974). Grammatyka Česká: (die Ausgaben von 1533 und 1588). Ed. G. Freidhof. Frankfurt a. M. aj.: Kubon & Sagner [= Specimina philologiae Slavicae 7/1–2].

náměšťská gramatika.indd 19

07.01.19 9:04


x x

gramatika česká (1533)

Orthographia Bohemica (2019). Ed. K. Voleková, do češtiny přel. O. Koupil, do angl. přel. M. Koupilová a D. Livingstone. Praha: Akropolis. Peluněk, Lukáš F. (2014a). Neznámý Petr Gzell: několik poznámek k jednomu z autorů první gramatiky českého jazyka. Bohemica Olomucensia, roč. 6, č. 3–4, s. 267 až 270. Peluněk, Lukáš F. (2014b). Petr Gzell, jeden z autorů náměšťské gramatiky. In Západní Morava: vlastivědný sborník XVIII (2014). Brno: Muzejní a vlastivědná společnost pro Moravský zemský archiv v Brně, s. 341. Philomathes, Václav (2003). Čtyři knihy o hudbě. Ed. a přel. M. Horyna. Praha: Koniasch Latin Press [= Clavis monumentorum musicorum Regni Bohemiae, series B, II]. Por ák, Jaroslav (1979). Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13.–18. století). Praha: Státní pedagogické nakladatelství [= Učebnice pro vysoké školy]. Por ák, Jaroslav (1983). Humanistická čeština: hláskosloví a pravopis. Praha: Univerzita Karlova [=Acta Universitatis Carolinae Philologica, Monographia LXXV — 1979]. Por ák, Jaroslav (ed.) (1985a). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova [= Práce z dějin slavistiky X]. Porák, Jaroslav (1985b). Význam a úloha náměšťské mluvnice. In Porák 1985a: 7–16. RHB 4 = Antonín Truhlář a Karel Hrdina (založili), Josef Hejnic a Jan Martínek (pokračovali) (1973). Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě 4. Praha: Academia. Rothkegel, Martin (2005). Mährische Sakramentierer des zweiten Viertels des 16. Jahr­hunderts: Matěj Poustevník, Beneš Optát, Johann Zeising (Jan Čížek), Jan Dubčanský ze Zdenína und die Habrovaner (Lulčer) Brüder. Baden-Baden: Valentin Koerner [= Bibliotheca bibliographica Aureliana 208; Bibliotheca dissidentium 24]. Rothkegel, Martin (2007). Der lateinische Briefwechsel des Olmützer Bischofs Stanislaus Thurzó: eine ostmitteleuropäische Humanistenkorrespondenz der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts. Hamburg: Lit Verlag [= Hamburger Beiträge zur neu­ lateinischen Philologie 5]. Słowiński, Jan (1990–1991). Jana Januszowskiego projekt narodowej czcionki drukarskiej. Folia Bibliologica, roč. 38–39, s. 7–16. Smolná kniha velkobítešská 1556–1636 (1973). Edd. A Verbík a I. Štarha. Brno: Blok. Šafařík, Pavel Josef (1843). Slowo o českém prawopisu. Časopis Českého museum, roč. 17, s. 3–12. Šilhan, Jindřich (1977). Kdy vznikl dochovaný rukopis Blahoslavovy Gramatiky? Vlastivědný věstník moravský, roč. 29, s. 96–97. Šimečková, Marta (2016). Hláskosloví v češtině 16.–18. století. Disertační práce MU FF Brno, Ústav českého jazyka. https://is.muni.cz/th/v27h9/Disertacni_prace.pdf. Šlosar, Dušan (1964). Poznámky k vývoji české interpunkce v 16. století. Listy filologické, roč. 87, s. 126–135.

náměšťská gramatika.indd 20

07.01.19 9:04


bibliografie

x xi

Šlosar, Dušan (1966). Průřez vývojem staročeské interpunkce. Listy filologické, roč. 89, s. 164–170. Tr ávníček, František (1961). Nezvratná přivlastňovací zájmena místo zvratného. Naše řeč, roč. 44, s. 1–7. Truhlář, Antonín (1899). Příspěvky k dějinám studií humanistických v Čechách II: Václav Philomathes. České museum filologické, roč. 5, s. 81–94 a 292–301. Truhlář, Antonín (1913). Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii. Časopis Musea království Českého, roč. 87, s. 158–190. Valla, Lorenzo (2019, v tisku). Výbor z díla. Přel. D. Sanetrník, ed. T. Nejeschleba, předml. P. R. Blum. Praha: Vyšehrad. van Poll-van de Lisdonk, Miekske L. (2009). Einleitung. In [Desiderius Erasmus Roterodamus] Opera omnia Desiderii Erasmi Roterodami recognita et adnotatione critica instructa notisque illustrata VI/9. Ed. M. L. van Poll-van de Lisdonk. Leiden; Boston: Brill. Vážný, Václav (1964). Historická mluvnice česká II: tvarosloví 1: skloňování. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Večerka, Radoslav (1985). První česká gramatika v historických a srovnávacích souvislostech. In Porák 1985a: 31–44. Večerk a, Radoslav (1996). Die Anfänge der slavischen Sprachwissenschaft in den böhmischen Ländern. Regensburg: S. Roderer [= Studia et exempla linguistica et philologica II/IV ]. Вернер, Инна Вениаминовна (2014). Квазиоппозиции в текстах и грам­ма­тиках XV–XVIII вв. как маркеры устройства славянской категории оду­шев­ле­н­ ности. Slavistica Vilnensis, roč. 59, s. 81–94. Вернер, Инна Вениаминовна (2015). Грамматическая справа Бенеша Опта­та и Максима Грека как славянские реплики западноевропейских гума­нис­ти­ чес­ких идей ad fontеs. In Славяне и Центральная Европа: языки, история, куль­тура: сб. науч. трудов. Мoskva: Polimedia, s. 392–403. Vintr, Josef (1972). Terminologický systém Gramatiky české Jana Blahoslava. Listy filologické, roč. 95, s. 150–161. Vintr, Josef (1985). Česká gramatická terminologie do r. 1620. Wiener Slavistisches Jahrbuch, roč. 31, s. 151–185. Vintr, Josef (1992). Jazyk české barokní bible Svatováclavské. Wiener Slavistisches Jahrbuch, roč. 38, s. 197–212. Vintr, Josef (1998). Zásady transkripce českých textů z barokní doby. Listy filologické, roč. 121, s. 341–346. Voit, Petr (2008). Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri. Voit, Petr (2011). Tiskové písmo Čech a Moravy první poloviny 16. století. In Bibliotheca Strahoviensis 10, s. 105–202. Voit, Petr (2013a). Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí I: severinsko-kosořská dynastie 1488–1557. Praha: Koniasch Latin Press.

náměšťská gramatika.indd 21

07.01.19 9:04


x xii

gramatika česká (1533)

Voit, Petr (2013b). České tištěné Bible 1488–1715 v kontextu domácí knižní kultury. Česká literatura, roč. 61, č. 4, s. 477–501. Voit, Petr (2017). Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí II: tiskaři pro víru i tiskaři pro obrození národa 1498–1547. Praha: Academia. Vykypělová, Taťána (2001). Podmínky zániku duálu v češtině. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, A49, s. 167–176. Vykypělová, Taťána (2005). Osudy duálových forem ve starší české gramatografii. Wiener Slavistisches Jahrbuch, roč. 51, s. 207–240. Vykypělová, Taťána (2008). K možnostem vytvoření konfesně podmíněných variant spisovné češtiny v 16. století. Wiener Slavistisches Jahrbuch, roč. 54, s. 171–191. Vykypělová, Taťána (2013a). Wege zum Neutschechischen: Studien zur Geschichte der tschechischen Schriftsprache. Hamburg: Dr. Kovač [= Studien zur Slavistik 32]. Vykypělová, Taťána (2013b). Čeština »dlouhého 16. století«: kontexty. In Robert Ditt­ mann aj. Studie k moderní mluvnici češtiny 3: čeština a dějiny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 26–40. Vykypělová, Taťána (2013c). Čeština »dlouhého 16. století«: zdroje spisovné normy. In Robert Dittmann aj. Studie k moderní mluvnici češtiny 3: čeština a dějiny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 41–63. Vykypělová, Taťána (2014). Sechs Beiträge zur Geschichte des Tschechischen. München: Lincom Europa [= Travaux linguistiques de Brno 11]. Závodský, Josef (1937). Reformace a protireformace ve Velkém Meziříčí: nábožensko-kulturní obraz moravského města. Velké Meziříčí: Krajinské museum [= Krajinské museum ve Velkém Meziříčí, ročenka VII, 1938].

náměšťská gramatika.indd 22

07.01.19 9:04


Značky a některé zkratky

Zkratky názvů biblických knih přebíráme z edice latinské Vulgaty (Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem 1983). < > ] […] [ ]

začátek a konec rozepsaného textu oddělení záhlaví a výkladu v kritickém aparátu editorské výpustky zvuková podoba liter (vyslovované hlásky); redakční nebo překladatelské poznámky v citátech / / fonémy < > litery hypotetické řešení, pochybný údaj ? ! sic | hranice řádku || hranice strany act. activum Apl accusativus pluralis Asg accusativus singularis BLMU Bibliothek der Ludwig-Maximilians-Universität München, Mnichov (München) Bayerische Staatsbibliothek, Mnichov (München) BSB č. číslo Dpl dativus pluralis ed. edidit edd. ediderunt ESSČ Elektronický slovník staré češtiny, http://vokabular.ujc.cas.cz fol. folium, folia Google Books databáze Google Knihy, https://books.google.com/ Gpl genitivus pluralis ind. praes. indicativus praesentis

náměšťská gramatika.indd 23

07.01.19 9:04


x xiv

gramatika česká (1533)

Isg Knihopis I a II

instrumentalis singularis Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století II, http://www.knihopis.cz/ KNM Knihovna Národního muzea, Praha lat. latinsky (apod.) LČL Lexikon české literatury (→ bibliografie) Manuscriptorium digitální knihovna Manuscriptorium, http://www. manuscriptorium.com MDM modul digitalizovaných mluvnic webové aplikace Vokabulář webový, http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mluvnice MZK Moravská zemská knihovna, Brno -n./f. (připojeno k číslu) a následující (sg.) NESČ Nový encyklopedický slovník češtiny (→ bibliografie) -nn./ff. (připojeno k číslu) a následující (pl.) NK ČR Národní knihovna České republiky, Praha ÖNB Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň (Wien) pers. persona pl. pluralis pozn. poznámka RHB Rukověť humanistického básnictví (→ bibliografie) ř. řádek s. strana s. v. sub verbo sg. singularis sign. signatura SK Strahovská knihovna (Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově), Praha srov. srovnejte SSA Staats- und Stadtbibliothek Augsburg, Augsburg ÚJČ Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha ULB Universitäts- und Landesbibliothek Sachsen-Anhalt, Halle VD16 Verzeichnis der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des 16. Jahrhunderts, https://www.bsb-muenchen.de/ sammlungen/historische-drucke/recherche/vd-16/ VKOL Vědecká knihovna v Olomouci, Olomouc vyd. vydání

náměšťská gramatika.indd 24

07.01.19 9:04


Seznam vyobrazení

Obr. 1 (s. iv–v): Zámek v Náměšti nad Oslavou, pohled z barokního mostu. Foto © Ondřej Koupil, 2018. Obr. 2 (s. 2): Titulní strana náměšťské gramatiky z roku 1533. Tisk KNM, sign. 26 E 18 přív. Foto © Knihovna Národního muzea, Praha, 2019. Obr. 3 (s. 136): Editor na mostě před zámkem v Náměšti nad Oslavou. Foto © Ema Koupilová, 2018.

náměšťská gramatika.indd 25

07.01.19 9:04


náměšťská gramatika.indd 26

07.01.19 9:04


(0)

Úvod

Ondřej Koupil

Tato kniha obsahuje edici první mluvnice češtiny, zvané podle místa vydání v Náměšti nad Oslavou »mluvnice náměšťská«. Je to gramatika z více důvodů pozoruhodná. V době jejího vzniku (1533) šlo o jakýsi pracovní sborník, ediční spojení dvou textů — stručného pojednání o ortografii z pera Beneše Optáta a Petra Gzela a delšího traktátu o otázkách morfologicko-syntaktických, který pro Optáta a Gzela napsal Václav Philomathes. A ačkoliv výsledný svazek pojednával o izolovaných jazykových, překladatelských a ortograficko-typografických problémech, jako novátorský výboj a provokativní pokus trvale zaujal.1 Oldřich Králík se o atraktivitě náměšťské gramatiky s neskrývaným zaujetím zmínil ještě ve 20. století: »Je v ní něco doktrinářského, ale stejně je to velmi sympatická knížka.«2 Ve staré době zaujala natolik, že byla brzy využita zčásti znova (v příručce o pravopisu a počtech Isagogicon, 1535), deset let po svém vzniku byla celá přetištěna v Norimberku a dále se stala základem obsáhlých mluvnicko-stylistických poznámek v jednotě bratrské. Následovaly další dvě reedice pražské (1588 a 1643) — stopa »první mluvnice« (první české i první mluvnice slovanského jazyka) se neztrácela. Nejde o první edici textu. Tisky z let 1533 a 1588 zpřístupnil Gerd Freid­ hof v  ediční řadě Specimina philologiae Slavicae.3 Naše vydání navazuje ediční technikou na svazky edice Grammatica Bohemica4 — je to tedy trans­ literovaný přepis doprovázený kritickým aparátem a komentářem. Kromě 1 2 3 4

Srov. sborník Porák 1985a. Kr álík 1948: 264. Optát, Gzel a Philomathes 1974. Benešovský zvaný Philonomus 2003; Koupil 2012.

náměšťská gramatika.indd 27

07.01.19 9:04


x xviii

gramatika česká (1533)

toho můžeme na rozdíl od svazků ediční řady Grammatica Bohemica odkázat na virtuální knihovnu digitálních fotokopií mluvnic češtiny provozovanou jako »modul digitalizovaných mluvnic« (MDM) v rámci aplikace Vokabulář webový Ústavu pro jazyk český.5 Uživatelé této konvenční knižní edice mohou v MDM — a samozřejmě i v jiných databázích digitalizátů — pohodlně sledovat zmiňované staré tisky i předlohu této kritické edice. Filologická edice ovšem míří jiným směrem než k pouhému »zobrazení« tisku: jejím úkolem je v abstrahovaném systému transliterace, v kritickém aparátu a v komentáři rekonstruovat intence autorů, tiskařů a sazečů, odlišit, pokud je to možné, jednotlivé vrstvy jejich záměrů (případně chyb), a to od věcných a ideových až k typograficko-technickým. Širším kontextem této edice je obnovený zájem badatelek a badatelů posledních let o češtinu a jazykovou a literární kulturu v Čechách a na Moravě v 16. století.6 Edice významného jazykověreflektivního pramene má přispět do diskusí, které nad konstitucí prestižní kulturní češtiny postupně nabývající formu dnešního standardizovaného jazyka, nad konstitucí tradičního tiskařského pravopisu a nad úrovní a parametry jazykové, duchovní, literární a knižní kultury v 16. století vedou Taťána Vykypělová,7 Robert Dittmann,8 Petr Voit9 a další. Díky velikému úsilí v posledních letech jsou k dispozici edice dvou ze základních stavebních kamenů české jazykové historie 16. století, šestidílné Kralické bible10 a Hájkovy Kroniky české11 — a obě vydání se stala mocnými dmychadly pro roznícení dalšího bádání o těchto textech.12 V zájmu stručnosti přitom opomíjíme další badatelské a ediční příspěvky.13 Lze 15 http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mluvnice (10. září 2018); srov. Koupil 2015b; v bibliografii této knihy (s. x) je u gramatik zařazených do této digitální knihovny uvedena zkratka MDM. 16 Poslední shrnutí NESČ 2016: 651–654 (humanistická čeština, heslo Dušana Šlosara a Pavla Koska). 17 Vykypělová 2013a–c a Vykypělová 2014. 18 Dittmann 2012a–b; Dittmann 2015a–b; Dittmann a Just 2016. 19 Synteticky Voit 2013a a 2017. 10 Bible kralická šestidílná 2014. 11 Hájek z Libočan 2013. 12 Link a 2015 (sborník z  první ze série konferencí); Dittmann 2016, Dittmann 2017; Dittmann 2018. 13 Např. Adam z Veleslavína 2015; Adam z Veleslavína 2018.

náměšťská gramatika.indd 28

07.01.19 9:04


ondřej koupil | úvodx xix

snad očekávat, že bádání o jazyce postavené na dnešní snadnější přístupnosti textů dospěje jednou i k nové syntéze o českém jazyce a jeho užívání v 16. století, k důstojné odpovědi na torzo Jaroslava Poráka nadepsané Humanistická čeština.14 Po úvodu (0) je edici předeslán text Petra Voita (1),15 zaměřený na typografickou stránku prvního vydání náměšťské mluvnice, které má vedle náměšťského Nového zákona (1533) své zvláštní místo v dějinách české knižní kultury jako unikátní experiment a projev komunikace s učeným humanistickým světem i domácí překladatelskou tradicí. Následují synteticky podané informace o autorech náměšťské mluvnice a jejím obsahu (2). Pasáže 0–2 jsou v knize publikovány v plném znění česky a německy. Vlastní edice s kritickým aparátem a průběžnými komentáři vybraných míst (3) je pak doplněna rejstříky (4) — rejstříkem osob, rejstříkem biblických míst, v náměšťské mluvnici hojně citovaných, a rejstříkem vybraných příkladových slov ve vydávané gramatice. Edice náměšťské gramatiky vznikla s podporou Grantové agentury České republiky (projekt č. 16-00598S) v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

14 Porák 1983. 15 Je to stručnější verze textu Voit 2017: 290–303 a 342–345.

náměšťská gramatika.indd 29

07.01.19 9:04


(0de)

Einführung

Ondřej Koupil

Dieses Buch enthält die Edition der ersten Grammatik des Tschechischen, die nach dem Ort ihrer Herausgabe Namiest an der Oslawa (Náměšť nad Oslavou) »Namiester Grammatik« genannt wird. Es ist eine aus mehreren Gründen bemerkenswerte Grammatik. Zur Zeit ihrer Entstehung (1533) handelte es sich um einen vorläufigen, sozusagen rohen Sammelband, der aus zwei vom Herausgeber verknüpften Texten bestand — einer knappen Abhandlung zur Orthographie aus der Feder von Beneš Optát und Petr Gzel und einem längeren Traktat zu morphologisch-syntaktischen Fragen, den Václav Philomathes für Optát und Gzel verfasst hatte. Obwohl der entstandene Band isolierte sprachliche, übersetzerische sowie orthographisch-typographische Probleme behandelte, erregte er als bahnbrechende Neuerung und provokativer Versuch dauerhaft Aufmerksamkeit.1 Oldřich Králík formulierte noch im 20. Jahrhundert mit unverhüllter Bewunderung über die Attraktivität dieser Grammatik: »Es liegt etwas Doktrinäres darin, aber trotzdem ist es ein sehr sympathisches Buch.« (»Je v ní něco doktrinářského, ale stejně je to velmi sympatická knížka«.)2 In der alten Zeit beeindruckte sie insofern, als dass sie bald teilweise wiederverwendet wurde (in Isagogicon, einem Handbuch über Orthographie und Rechnen, 1535), zehn Jahre nach ihrer Entstehung wurde sie in Nürnberg vollständig neu gedruckt und später wurde sie zur Grundlage umfangreicher grammatisch-stilistischer Anmerkungen in der Brüderunität. Es folgten zwei weitere Prager Neuauflagen (1588 und 1643) — die Spur der »ersten Grammatik« (der ersten tsche1 Vgl. den Sammelband Porák 1985a. 2 Králík 1948: 264.

náměšťská gramatika.indd 61

07.01.19 9:04


lxii

gramatika česká (1533)

chischen sowie der ersten Sprachlehre einer lebendigen slavischen Sprache) ging nicht verloren. Dies ist nicht die erste Edition dieses Textes. Die Drucke aus den Jahren 1533 und 1588 hat Gerd Freidhof in der Reihe Specimina philologiae Slavicae veröffentlicht.3 Unsere Ausgabe knüpft mit ihrer Editionstechnik an die Bände der Reihe Grammatica Bohemica4 an — es handelt sich um eine mit kritischem Apparat und Kommentar versehene Transliteration. Daneben können wir — im Unterschied zu den Bänden dieser Reihe — auf die virtuelle Bibliothek digitaler Photokopien tschechischer Grammatiken hinweisen, die als »Modul digitalisierter Grammatiken« (»modul digitalizovaných mluvnic«, MDM) in der Applikation »Vokabulář webový« des Instituts für tschechische Sprache zugänglich ist.5 Die Benutzer der vorliegenden konventionellen Buchedition können sich die erwähnten Altdrucke samt der Vorlage dieser kritischen Edition im MDM — und selbstverständlich auch in anderen Datenbanken mit Digitalisaten — bequem ansehen. Philologische Editionen erfüllen allerdings noch andere Zwecke als nur eine bloße »Abbildung« des Druckes: ihre Aufgabe ist es, im abstrahierten System der Transliteration, im kritischen Apparat sowie im Kommentar Intentionen der Autoren sowie der Drucker und Schriftsetzer zu rekonstruieren, einzelne Schichten ihrer Absichten (bzw. Fehler) zu erkennen, soweit es möglich ist, und zwar von den sachlichen und gedanklichen bis hin zu den typographisch-technischen. Ein breiterer Kontext dieser Edition ist das in den letzten Jahren wiederbelebte Interesse der Forscherinnen und Forscher für das Tschechische und die sprachliche und schriftliche Kultur in Böhmen und Mähren des 16. Jahrhunderts.6 Die Edition der bedeutenden sprachreflexiven Quellen versteht sich auch als Beitrag zu den von Taťána Vykypělová,7 Robert Dittmann,8 Petr

3 Optát, Gzel und Philomathes 1974. 4 Benešovský zvaný Philonomus 2003; Koupil 2012. 5 http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mluvnice (10. September 2018); vgl. Koupil 2015b; in der Bibliographie dieses Buches (S. x) steht bei den in diese digitale Bibliothek eingeordneten Grammatiken die Abkürzung MDM. 6 Eine letzte Zusammenfassung findet sich z. B. in NESČ 2016: 651–654 (»humanistická čeština«, Stichwort von Dušan Šlosar und Pavel Kosek). 7 Vykypělová 2013a–c und Vykypělová 2014. 8 Dittmann 2012a–b; Dittmann 2015a–b; Dittmann und Just 2016.

náměšťská gramatika.indd 62

07.01.19 9:04


ondřej koupil | einführung

lxiii

Voit9 und anderen angeregten Debatten über die Konstituierung der prestigeträchtigen, kulturellen tschechischen Sprache, die allmählich die Form der heutigen Standardsprache annimmt, über die Konstituierung der traditionellen Druckerorthographie (»tiskařský pravopis«) und über das Niveau und die Parameter der sprachlichen, geistigen, schriftlichen und der Buchkultur im 16. Jahrhundert. Dank großer Bemühungen in den letzten Jahren stehen die Editionen zweier Grundbausteine der tschechischen Sprachgeschichte des 16. Jahrhunderts zur Verfügung, der sechsteiligen Kralitzer Bibel10 und der Böhmischen Chronik11 von Václav Hájek — diese beiden Editionen haben zahlreiche weitere Untersuchungen dieser Texte angeregt.12 Im Interesse der Knappheit verzichten wir dabei auf weitere Forschungs- und Editionsbeiträge.13 Es ist zu erwarten, dass weitere Forschungen, die sich heute auf viel mehr und einfach zugängliche Texte stützen können, zu neuen umfassenden Ergebnissen zum Stand des Tschechischen und zu seiner Verwendung im 16. Jahrhundert führen wird, zu einer würdigen Antwort auf Jaroslav Poráks Werk »Humanistisches Tschechisch« (Humanistická čeština), das leider ein Torso geblieben ist.14 Nach der Einführung (0de) wird die Edition durch einen Text Petr Voits eingeleitet (1de),15 der sich mit der typographischen Seite der ersten Ausgabe der Namiester Grammatik befasst, die neben dem Namiester Neuen Testament (1533) ihren eigenen Platz in der Geschichte der tschechischen Buchkultur einnimmt als ein unikales Experiment und Zeugnis der Kommunikation mit der gelehrten humanistischen Welt sowie mit der einheimischen Übersetzungstradition. Es folgen synthetisch wiedergegebene Informationen über die Autoren der Namiester Grammatik und über deren Inhalt (2de). Die Abschnitte 0–2 werden im Buch vollständig tschechisch und deutsch veröffentlicht. Die eigentliche Edition mit dem kritischen Apparat und durchlau19 10 11 12

Synthetisch Voit 2013a und 2017. Bible kralická šestidílná 2014. Hájek z Libočan 2013. Link a 2015 (ein Sammelband von der ersten der Konferenzen zum Thema); sowie Dittmann 2016; Dittmann 2017 und Dittmann 2018. 13 Zum Beispiel Adam z Veleslavína 2015; Adam z Veleslavína 2018. 14 Por ák 1983. 15 Es handelt sich um eine gekürzte und überarbeitete Version des Textes Voit 2017: 290–303 und 342–345.

náměšťská gramatika.indd 63

07.01.19 9:04


lxiv

gramatika česká (1533)

fenden Kommentaren ausgewählter Stellen (3) wird durch mehrere Register ergänzt (4) — das Personenregister, das Register der in der Namiester Grammatik häufig zitierten biblischen Stellen und schließlich das Register ausgewählter in der herausgegebenen Grammatik verwendeten Beispielwörter. Die Edition der Namiester Grammatik entstand mit Unterstützung der Grant-Agentur der Tschechischen Republik (Projekt Nr. 16-00598S) im Institut für tschechische Sprache der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik.

náměšťská gramatika.indd 64

07.01.19 9:04


4

gramatika česká (1533)

¶ Poněwádž takowými latijnſkými literami Cžeſká řeč nikdá prwé tiſſtěna nenij. Pro tož chtěllyϐy kto známoſt gich mij ti/ z této aϐecedy ϐude mocy poznati.

A1v

5

a ϐ c d e f g h i k l m A B C D E F G H I K L M n o p r ſ t v w x y z N O P R S T V W X Y Z C ATHO Co<n>tra verboſos/ noli co<n>te<n>dere verbis. Sermo datur cu<n>ctis/ an<im>i ſapie<n>tia paucis.||

10

vykládati, máš tyto znova vydané knížky s pilností přečísti), Blahoslav (1991: 19, fol. 6r) kupodivu zase opravené (srov. Koupil 2016: 261) a NámGram1588 v pořádku podle prvního vydání; NámGram1643 tuto báseň vypouští. Obsahem je tato česká báseň totožná s lat. dvojverším A2v18n. — Sapfická strofa byla jakýmsi poznávacím znamením náměšťské produkce (Optátovým vlastním?), hned dvě strofy se stejnou funkcí byly použity v Pís1534 A1r; srov. i OptátIsag1535 A1v. A1v1 latijnſkými literami: upozornění nepřipravených uživatelů (v tomto případě nezvyklých na produkty evropského humanistického knihtisku) na výraznou inovaci v rámci knihtisku v Čechách a na Moravě, pokus o zavedení antikvy do sazby českého textu (srov. 1.2). v A1 11: Co<n>tra verboſos…: citát z pozdněantické sbírky moralizujících latinských dvojverší Disticha Catonis (1,10). Disticha Catonis, oblíbená jako učebnice latiny i zdroj mravních ponaučení, vydal a komentoval i Erasmus (ErasOpus1514). Latinský text je tu vytištěn antikvou, a to verzálními literami i minuskulemi. Pro češtinu je antikva užita v mluvnici jen v titulcích (verzály) a v margináliích (verzály i minusky). Souvislý český text bude v Náměšti antikvou vytištěn až v Test1533. A1v12: za tímto ř. pod textem je na ose tiskového zrcadla umístěn červený otisk oválného razítka s opisem »MUSEUM REGNI BOHEMIAE« (jako na fol. C2v a D3r). Zbytek fol. A1v po úvodní prezentaci antikvy (a podobně zbytek fol. A2v pod Optátovou a Gzelovou předmluvou a zbytek fol. C3v pod Philomathovou předmluvou) je velkoryse ponechán prázdný, jako v jiho- a západoevropských humanistických tiscích; jinak bylo ale při tisku náměšťské gramatiky snahou zaplnit prostor úsporně a beze zbytku — český knihtisk objevoval rytmizační, navigační a estetický potenciál nepotištěného místa v knihách pozvolna.

náměšťská gramatika.indd 4

07.01.19 9:04


5

edice

A2r

5

10

15

PR ZEDMLV WA Vrozenému Pánu panu Wáclawowi z Lomnice/ a na Náměſſti/ pánu na ſeϐe1 laſkawému. Kniez Beneſs Optát z Telče/ na ten čas včitel w Náměſſti: a Petr Gzel z Prahy. Služϐu ſwú/ s winſſowá nijm wſſeho ſpaſytedlného doϐrého wzkazugij. Wſſem známo geſt/ vrozený Pane/ pane milý/ že každé řeči prawý zpúſoϐ/ netoliko ſe zachowáwá w mluwenij: ale také w pſanij. A protož každá řeč má ſwú Orthographij .t. zpúſoϐ prawého pſanij/ a z to ho y čtenij. Neϐ kdež w pſanij a w mluwenij nenij ſrownánij/2 z toho weliký zmatek a nerozum/ w ſlowijch/ y w řeči/ muſý pocházeti. Y že řeč čeſká/ také ſwú Orthographij má/ ač gij ti kteřijž Biϐlij tiſkli/ ne gednoſteyně zachowáwali 1 A2r3 ſeϐe] litera <ϐ> je vytištěna výrazně pod účařím ř. 2 A2r12 ſrownánij] litera <o> je vytištěna výrazně nad účařím ř. A2r2 Vrozenému: iniciální litera je z textury použité v ř. A1r1. A2r2n. Wáclawowi z Lomnice/ a na Náměſſti: náměšťská gramatika byla zaštítěna majitelem panství Náměšť nad Oslavou, Optát s Gzelem byli učiteli šlechticových synů (A2r29nn.) Znaty a Voldřicha, tiskárna byla provozována jako zámecká. Je tedy logické, že byla gramatika dedikována právě tomu, kdo zajišťoval finanční rámec ná­ měšť­ských nakladatelských aktivit. Nejspíš v souvislosti se smrtí pana Václava náměšť­ ské centrum zaniklo. V smolné knize z Velké Bíteše, citované v pozn. k ř. G2v1n., se v 60. letech 16. století potkáváme s Optátovým a Gzelovým žákem Znatou ve výpovědi jistého Prokše z Velké Bíteše: »… když sem na Náměšti za kuchtíka byl, vzal sem kuši Jeho Milosti pánu, pánu Znatovi dobré paměti a tak sem voknem do té komůrky nočně pro tu kuši vlezl« (Smolná kniha velkobítešská 1973: 73, fol. 9v). Optátovu a Gzelovu předmluvu vydal s výpustkami Voit 2017: 342. A2r10 ſwú Orthographij: z termínů kvalifikovaných jako »lingvistické« napočítal v Orthographii Emanuel Michálek (1985: 28 a 19) 63 % slov přejatých, často adaptovaných do českého textu přiřazením k některému domácímu deklinačnímu typu (výjimka je slovo consonantes), v případě slova orthographia k vzoru paní. Termíny použité v náměšťské gramatice latinsky nebo v latinských terminologických trsech vložených do českých vět excerpovala Bayerová 1985: 57–59 (srov. Bayerová 1979). A2r11nn. kdež w pſanij a w mluwenij nenij ſrownánij: deklarace obecného nároku autorů náměšťské gramatiky na (relativní) blízkost pravopisu k výslovnosti. A2r15 ti kteřijž Biϐlij tiſkli: překladatelé Test1533 Optát a Gzel se při své práci konfrontovali prakticky pořád nejen s latinským textem připraveným Erasmem, ale i s českou překladatelskou tradicí a hlavně relativně nedávno vydanými tisky celé bible a českého Nového zákona. Je-li tady řeč o biblí (srov. A4r30 a B1r3n.: obdobné formulace se slovem zákon), měli snad autoři dedikace na mysli tisky celých biblí: před rokem 1533 byly vydány bible Pražská 1488 (Knihopis I, č. 2; Voit 2013a: 16 /TPra 2/),

náměšťská gramatika.indd 5

07.01.19 9:04


6

20

25

30

gramatika česká (1533)

Někde takto/ ginde gináč/ ta teež ſlowa pſali: a čtenáři ke čtenij žádné zpráwy nedali. My když ſme nowý Teſtament/ podlé Erazmowy náprawy čeſky wykládali: widúce tu p<ra>wú Orthographij/ w latijnſké řeči/ y w liter pſanij/ y w pu<n> ctúw položenij. Také w naſſij čeſké řeči aϐychom to oϐé/ y w pſanij/ y w punctowánij/ zachowali. Tehdy Orthographij čeſkú (nemagijce hotowé odkud wzýti) ſme wyhledali. w pilném rozwáženij wſſech kteřijž čeſkú ϐiϐlij wytiſkli/ yak ſe w tom kde ſrownáwali/ neϐ neſrownaawali/ a kteřij neymijrněgij pſali: a podlé té ſme ſe w pſanij/ y w tiſſtěnij zachowali. Y že ſme tehdy také dijtky waſſij miloſti/ pſáti a čijſti včili: A rowně tehdy také Matiey z dwořiſſť/ v waſſij m<iloſti> ſlauže/ Pres (tomu ſe yak žiw od žádného neučiw) dělal: Protož chtěgijce s oϐú ſtran/ tau

Kutnohorská 1489 (Knihopis I, č. 3), Benátská 1506 (Biblí1506) a první bible Severinova (Biblí1529); srov. Kyas 1997, Dittmann a Just 2016. A2r16 Někde takto/ ginde gináč/ ta teež ſlowa pſali: požadavek důslednější jednoznačnosti ortografického systému (výsledek pravopisného kódování jednoho slova nebo slovního spojení je při všech výskytech stejný) spojili Optát s Gzelem s požadavkem výkladu pravidel při tisku bible. Nárokovanou zprávu podávají za sebe právě v NámGram1533 a také v Test1533. Nejsou v tom první, předmluvami s podobným obsahem byly opatřeny už Zákon1518 a Zákon1525 (srov. 2.1). A2r18n. nowý Teſtament/ podlé Erazmowy náprawy: hned z tohoto odstavce je jasné, že Optát s Gzelem z Erasmovy řecko-latinské edice (nejspíš z 3. vydání: Test1522 — Ditt­ mann a Just 2016: 125; Koupil 2016: 244) využili především revidovaný latin­ský text Nového zákona; přitom nehleděli jen k obsahu, ale zaujala je i forma, pravopis textu připraveného předním evropským humanistou a vytištěného v prestižní tiskárně (distribuce liter a interpunkce). Z odstavce vyplývá, že po porovnání dosavadní české praxe a vzoru v latinské předloze Optát s Gzelem vypracovali vlastní pravidla a ta pak považovali za závazná. A2r29nn. ſme tehdy také dijtky waſſij miloſti/ pſáti a čijſti včili…: v dedikační předmluvě očekávaná captatio benevolentiae, směřovaná k pravděpodobnému finančnímu podporovateli náměšťské knižní produkce a zdůrazňující pedagogické využití gramatiky v jeho rodině. Předpokládáme, že z NámGram1533 bylo pro vyučování možné využít právě jen Optátovu a Gzelovu Orthographii, k níž tato dedikace jako předmluva přímo patří. Doložit to lze návodem pro výuku čtení u dospělých doplněným do Orthographie v OptátIsag1535 E1v–E3v. A2r31n. tomu ſe yak žiw od žádného neučiw: poznámku o Matěji Pytlíkovi z Dvořiště vysvětluje Petr Voit (1.1) jako zdůraznění, že práci zvládl s Aorgovou pomocí i knihtiskařský neprofesionál. V kombinaci s experimentální typografií a »nápravnou« ambicí

náměšťská gramatika.indd 6

07.01.19 9:04


121

rejstříky

Rejstřík biblických míst citovaných v NámGram1533 in margine (4.2)

Zkratky a čísla jsou z marginálií převzaty a v rejstříku uváděny v unifikované transkribované podobě a bez interpunkce, římská čísla řadíme podle číselného pořadí. Identifikovaná místa lokalizujeme ve standardním vydání Vulgaty (Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem 1983) a s jeho zkratkami knih. Digitální vyhledávání ve vulgátním textu 16. století (Clementina) umožnily nástroje umístěné na stránkách The Clementine Vulgate Project: http://vulsearch.sourceforge. net/. Rejstřík poskytuje vhled především do Philomathovy excerpční praxe. Aby umožnil rychle identifikovat místo, na něž míří odkaz v edici, bez znalosti systému »náměšťských« zkratek, je řazen abecedně, ne podle pořadí knih v bibli. i Jan ii = I Io 2,20 K2v i Jan iii = I Io 3,2 G2v i Jan iiii = I Io 4,7 D3v i Jan iiii = I Io 4,8.16 G2v i Jan v = I Io 5,21 D4r i Kor i = I Cor 1,20 H3r i Kor iiii = I Cor 4,16 E1v i Kor vi = I Cor 6,12 C4v i Kor vi = I Cor 6,16 C2r i Kor vi = I Cor 6,19 E2v i Kor vii = I Cor 7,7 I2v i Kor vii = I Cor 7,14 I2r i Kor viii = I Cor 8,5n. C1v i Kor ix (emendatum) = = I Cor 9,1 D1r i Kor x = I Cor 10,10 G1r i Kor x = I Cor 10,16 C1r i Kor xi = I Cor 11,28 F2r i Kor xi = I Cor 11,34 C4r i Kor xii = I Cor 12,11 F2r i Kor xiii = I Cor 13,1 I1v i Kor xv (tu též) = I Cor 15,39 F2r i Kor xv (též) = I Cor 15,51 I2v i Kor xvi = I Cor 16,34 D4v i Král v = I Sm 5,1 F1r i Král xxi = I Sm 21,8 H1v i Král xxiiii = I Sm 24,12 I4v i Král xxvii = I Sm 27,1 G4v i Mach iiii = I Mcc 4,10 F1r

náměšťská gramatika.indd 121

i Mach iiii = I Mcc 4,18 F1v i Mach vii = I Mcc 7,19 E1r i Mach ix = I Mcc 9,19 E3r i Mach ix = I Mcc 9,44 F1v i Mach x = I Mcc 10,21 D2v i Mach xi = I Mcc 11,40 E3r i Mach xii = I Mcc 12,11 D4r i Mach xiiii = I Mcc 14,30 E3r i Mach xv = I Mcc 15,10 E3r i Mach xv (tu též) = = I Mcc 15,34 F1v i Mo ii (emendatum) = = Gn 2,7 I4v i Mo iii = Gn 3,7 E1r i Mo iii = Gn 3,8 D4v i Mo iii = Gn 3,10 D3r i Mo iiii = Gn 4,9 E1v i Mo iiii = Gn 4,10 G3r i Mo vi = Gn 6,21 D3v i Mo ix = Gn 9,22 D2v, I1r i Mo xi = Gn 11,4 D3v i Mo xix = Gn 19,31 F1r i Mo xxxi = Gn 31,16 F1v i Mo xxxii = Gn 32,11 E1v i Mo xxxvii = Gn 37,10 E3r, E3v i Mo xxxviii = Gn 38,17 G4v i Mo xxxviii = Gn 38,18n. H4r i Mo xli (tu též) = Gn 41,25 H4r i Mo xlv = Gn 45,18 C4v i Mo xlix = Gn 49,10 H4v

i Pet iiii = I Pt 4,16 K2r i Tim i = I Tim 1,3 I2r i Tim i = I Tim 1,17 K2v i Tim ii = I Tim 2,6n. C2r i Tim ii (emendatum) = = I Tim 2,12 I4v ii Kor xi = II Cor 11,25 H4v ii Král ii = II Sm 2,21 I2r ii Král x = II Sm 10,12 F1r ii Král xvii = II Sm 17,12 I2v ii Král xviii = II Sm 18,11 G4v ii Mach vi = II Mcc 6,4 G1v ii Mach vii = II Mcc 7,21 G1r ii Mo iii = Ex 3,13.15 D2r ii Mo v = Ex 5,8 F1r ii Mo xiii = Ex 13,1 H4v ii Pa vi = II Par 6,39 I3r ii Pa xi = II Par 11,4 G1v ii Pa xi = II Par 11,22 E3v ii Pa xxi = II Par 21,4 E3v ii Pa xxiii = II Par 23,8 E1r ii Pa xxix (emendatum = = II Par 29,6 F1r ii Pa xxx = II Par 30,11 F2v ii Pa xxxii = II Par 32,21 E3r

07.01.19 9:05


122



ii Tes ii = II Th 2,3 D1v ii Tim iii = II Tim 3,15 A2v iii Král i = III Rg 1,52 I2v iii Král iiii = III Rg 4,34 G3v iii Král v = III Rg 5,8 G1v iiii Král iii = IV Rg 3,14 I2v iiii Král xviii = IV Rg 18,4 I3r iiii Mo x = Nm 10,2 D3v iiii Mo xxxii = Nm 32,16 F1v v Mo iii = Dt 3,2 G3r v Mo iii = Dt 3,24 D1r v Mo xxi = Dt 21,10 I4v v Mo xxx = Dt 30,12 D3v v Mo xxxii (emendatum) = = Dt 32,30 E3v v Mo xxxiii = Dt 33,7 E3r Abakuk i = Hab 1,13 I1r Amos vi = Am 6,6 I4v Daniel i = Dn 1,19 H3r Daniel iii = Dn 3,35 D3v Daniel xiii = Dn 13,3 A2v, E1v Daniel xiii = Dn 13,33 E3r Ecci i (emendatum) = = Sir 1,8 I1v Ecci viii = Sir 8,11 D2r Ecci xiii = Sir 13,20 D4v Eccles i = Ecl 1,2 D2r Eccles i = Ecl 1,9 H4v Eccles ii = Ecl 2,6 D3r Eccles vi = Ecl 6,1 I2v Eccles vii = Ecl 7,21 C4v Efez i = Eph 1,7 D2r Efez ii = Eph 2,10 I1r Efez v = Eph 5,12 I2r Efez v = Eph 5,23 D1v Ezai iiii = Is 4,1 F1r Ezai vii = Is 7,14 (= Mt 1,23) H2v

náměšťská gramatika.indd 122

gramatika česká (1533) Ezai xli = Is 41,10 H1v Ezai xliiii = Is 44,16 K1r Ezai xlv = Is 45,6n. I1r Ezai xlix = Is 49,15 D3v Ezai li = Is 51,12 F2r Ezai lx = Is 60,8 F2v Ezech xxiii = Ez 23,9 E3v Ezech xxiii = Ez 23,34 I4v Ezech xxv = Ez 25,6 G3v Filip i = Phil 1,20 I2r Filip ii = Phil 2,9 F4v Filip ii = Phil 2,14 C4v Galat iii = Gal 3,25 I2r Jakub i = Iac 1,16 E2r Jan i = Io 1,1 I1v Jan i = Io 1,11 E3r Jan i = Io 1,14 C2r, D1r, H4v Jan i (tu též) = Io 1,21 H2v Jan i = Io 1,25 H3v Jan ii = Io 2,3 D2v Jan ii = Io 2,4 H1r Jan iii = Io 3,3 I3v Jan iii = Io 3,6 B4v Jan iii (tu též) = Io 3,16 G4r Jan iiii = Io 4,7.10 D3r Jan iiii = Io 4,42 D1v Jan iiii = Io 4,44 F2r Jan vi = Io 6,5 H2v, I2v Jan vi = Io 6,6 H4r Jan vi (též) = Io 6,54 I3v Jan vii = Io 7,12 F2v Jan vii = Io 7,21 G4r Jan viii (emendatum?) = = Io 8,2 H4r Jan viii = Io 8,28 H3r Jan viii = Io 8,42 H3r Jan viii = Io 8,50 H2v Jan viii = Io 8,54 D3r Jan x = Io 10,39 F4v Jan xi = Io 11,5 F3r, G3v Jan xi (též) = Io 11,21 I3r Jan xii = Io 12,8 H1v Jan xiii = Io 13,13 I3v Jan xiiii = Io 14,10 D3v Jan xiiii = Io 14,17 F3v

Jan xiiii = Io 14,27 D4r Jan xv (tu též) = Io 15,5 H2v Jan xv (tu též) = Io 15,14 E2r Jan xv = Io 15,15 E2r Jan xv = Io 15,16.19 D4r Jan xv = Io 15,20 I3r Jan xv = Io 15,22 I3r Jan xvi = Io 16,1.4.6.25.33 G1v Jan xvi = Io 16,22 D4r Jan xvii (emendatum) = = Io 17,11 I4v Jan xvii = Io 17,17 F4v Jan xviii = Io 18,10 F4r Jan xviii = Io 18,18 C1v Jan xviii = Io 18,31 G4v Jan xviii (tu též) = Io 18,33 G3v Jan xix = Io 19,6 F3v Jan xix (emendatum) = = Io 19,21 H1r Jan xix = Io 19,23 C2r Jan xix = Io 19,27 F3v Jan xx = Io 20,29 G3v Jan xxi = Io 21,17 D4r Jan xxi (též) = Io 21,20 I4v Jer i = Ier 1,6 K1r Jer xxx = Ier 30,22 H1r Jer xxxiiii = Ier 34,20 E3v Job xxvii = Iob 27,19 H2r Job xxvii = Iob 27,21 E3r Job xxx = Iob 30,12 E2r Joel i = Ioel 1,15 K1r Jona iii = Ion 3,6 D4v Jozue ii = Ios 2,3 I2r Jozue x = Ios 10,23 E1r Judik vi = Idc 6,22 K1v Judik xi = Idc 11,5 E1r Judik xiii = Idc 13,11 H4r Judik xv = Idc 15,7 I3r Judik xvii = Idc 17,6 D4v Judit ii = Idt 2,8 G1r Judit iiii = Idt 4,9 E1r Judit v = Idt 5,11 E1r Judit v = Idt 5,25 F4v

07.01.19 9:05


123

rejstříky Judit viii = Idt 8,7 E3v Judit ix = Idt 9,10 F2r Judit xii = Idt 12,13 E2r Kolo ii = Col 2,4 G4v Kolo iii = Col 3,20 C1r Kor ix > i Kor ix Luk i (tu též) = Lc 1,5 G4r Luk i = Lc 1,38 D1v Luk i = Lc 1,59 E3r Luk i = Lc 1,61 D1r Luk i (tu též) = Lc 1,63 G4v Luk i = Lc 1,72 F1v Luk i (tu též) = Lc 1,76 D1r Luk ii = Lc 2,10 G4r Luk ii = Lc 2,11 H4v Luk ii = Lc 2,35 F2r Luk ii = Lc 2,46 I1r, I4v Luk iiii = Lc 4,15 F4v Luk v = Lc 5,1 G4r Luk v = Lc 5,4 H2v Luk v = Lc 5,7 H3r Luk v = Lc 5,8 D3v, I2r Luk v = Lc 5,10 H1r Luk vi = Lc 6,24 K1v Luk vi = Lc 6,29 H2v Luk vi = Lc 6,38 C4v Luk vii = Lc 7,14 D3v Luk vii = Lc 7,15 F1r Luk vii = Lc 7,28 D1v Luk vii = Lc 7,38 I4v Luk vii (tu též) = Lc 7,41 H1r Luk viii = Lc 8,9 G4v Luk viii (tu též) = Lc 8,49 F2v Luk ix = Lc 9,43 E3r, E4v Luk x (tu též) = Lc 10,25 F2v Luk x = Lc 10,28 F3r Luk x (tu též) = Lc 10,33 F4r Luk x = Lc 10,39 H1r, H4r Luk xi = Lc 11,26 C4r Luk xi = Lc 11,11 D2v Luk xii = Lc 12,52 G1v Luk xii = Lc 12,57 D4r Luk xiii (tu též) = Lc 13,8 F4r Luk xiii = Lc 13,9 F4r Luk xiiii = Lc 14,12 D4v Luk xiiii = Lc 14,16 F2v Luk xv = Lc 15,20 F3v

náměšťská gramatika.indd 123

Luk xvi = Lc 16,25 C4r Luk xvi = Lc 16,29 G4v Luk xvii = Lc 17,14 G2v Luk xviii = Lc 18,9 F3v Luk xviii = Lc 18,13 D3r Luk xviii = Lc 18,16 I3v Luk xix = Lc 19,6 F4r Luk xix = Lc 19,8 E2r Luk xix = Lc 19,21 D3v Luk xx = Lc 20,45 I1r Luk xxii = Lc 22,15 D2v Luk xxii (též tu) = Lc 22,19 I1r Luk xxiii = Lc 23,22 I2v, I4r Luk xxiiii (též) = Lc 24,12 H4r Luk xxiiii = Lc 24,29 H1v Luk xxiiii = Lc 24,36 G1r, G4r (tu též) Mala iii = Mal 3,1 B4v Mar i = Mc 1,1 B4r–v Mar ii (též) = Mc 2,7 I3v Mar iii = Mc 3,14 H2r Mar vii (též) = Mc 7,3 I3v Mar vii = Mc 7,17 F3v Mar viii = Mc 8,14 I3v Mar ix = Mc 9,6 F3v Mar ix = Mc 9,9 E1r Mar ix = Mc 9,35 H4v Mar ix = Mc 9,37 F2v Mar xii = Mc 12,13 K2r Mar xiii = Mc 13,1 E3v Mar xiiii = Mc 14,13 E3v Mar xiiii = Mc 14,45 H4v Mar xvi = Mc 16,4 I2v Mar xvi = Mc 16,6 H1r, H2v Mat i = Mt 1,1 D1v Mat i (emendatum) = = Mt 1,16 F2v Mat i = Mt 1,21 K1v Mat ii (emendatum) = Mt 2,2 D1v, F3v Mat iii = Mt 3,1 I4v Mat iii = Mt 3,11 F3v Mat iiii = Mt 4,3.6 D1v Mat iiii = Mt 4, 6 D3v Mat v (též) = Mt 5,1 I2r Mat v = Mt 5,2 H4r Mat v = Mt 5,3 F4v

Mat v = Mt 5,18 I2v Mat v = Mt 5,22 K1r Mat v = Mt 5,46 H3r Mat vi = Mt 6,9 F1r, H1r Mat vi = Mt 6,11 D3v, F1r Mat vi = Mt 6,13 D3v, K2v Mat vi = Mt 6,24 D2v, G4v, I3v Mat vii = Mt 7,25.27 G2v Mat viii = Mt 8,2 I3r Mat viii = Mt 8,9 F3r Mat ix = Mt 9,27 D2r Mat ix = Mt 9,28 H3r Mat ix (tu též) = Mt 9,33 G2v Mat xi = Mt 11,19 D2r Mat xii (též) = Mt 12,1 I4v Mat xii (též) = Mt 12,7 I3r Mat xii = Mt 12,38 D4r Mat xiii (též) (emendatum) = = Mt 13,1 I4v Mat xiii = Mt 13,51 H2v Mat xiii = Mt 13,52 C4r Mat xiii (tu též) = Mt 13,54 H4r Mat xiiii (též) = Mt 14,23 I4v Mat xiiii (tu též) = Mt 14,36 I2r Mat xv = Mt 15,9 D1v Mat xv = Mt 15,14 G2v Mat xv = Mt 15,32 F4v Mat xv = Mt 15,34 C1r Mat xvi = Mt 16,16 D1v Mat xvi = Mt 16,24 K2v Mat xvi = Mt 16,27 H3r Mat xvii (též) = Mt 17,11 I1v Mat xvii = Mt 17,25 I2v Mat xviii = Mt 18,9 D4r Mat xviii = Mt 18,16 I2r Mat xviii = Mt 18,19 E2r Mat xix = Mt 19,5 G1v Mat xx = Mt 20,9 G3v (tu též), G4r Mat xx = Mt 20,13 B4v, G1r Mat xxi (též) = Mt 21,2 I4v Mat xxi = Mt 21,9.15 K1v Mat xxi = Mt 21,24 I1v Mat xxi = Mt 21,37 E2r Mat xxii = Mt 22,7 F4v Mat xxii = Mt 22,21 G1v, H3v Mat xxii (též) = Mt 22,42 I4v Mat xxiii = Mt 23,9 F1r Mat xxiii = Mt 23,15 D1v

07.01.19 9:05


náměšťská gramatika.indd 126

07.01.19 9:05


(5)

Ediční poznámka

Ediční technika použitá pro toto vydání náměšťské gramatiky v mnohém navazuje na vydání dvou jezuitských mluvnic ze 17. století v řadě Grammatica Bohemica (srov. Koupil 2012: 117–122). Edice gramatiky (Knihopis II, č. 6 637, in 8o) vychází z tisku uchovávaného v Knihovně Národního muzea v Praze, sign. 26 E 18 přív. Digitalizát tohoto jediného nám známého dochovaného úplného exempláře mluvnice je přístupný v digitální knihovně starších mluvnic češtiny MDM. Výchozí muzejní exemplář je opatřen novodobými razítky a starým vyznačováním červeným inkoustem (rubrikovány jsou takto podtržením titulky i marginálie a zvýrazněny mnohé verzální litery na počátku vět). Protože druhý dochovaný exemplář, neúplný tisk KNM, sign. 26 E 30 neúpl., rubrikován není, rubrikování nepovažujeme za součást autorského záměru a v edici k němu nepřihlížíme. Umístění razítek ve výchozím tisku registrujeme v komentáři. Pro potřeby filologického bádání a  dějepisu knižní kultury jsme považovali za vhodné rozlišovat v edici švabach a antikvu užitou v starém tisku (srov. 1.2). V sazbě vlastní edice s kritickým aparátem a v bibliografii (oddíl A) jsou těmto písmům přiřazeny jednotlivé řezy použitého moderního písma: normální řez — antikva; polotučný řez — švabach; vzácně použitou vyznačovací (titulkovou) texturu naznačujeme podtržením polotučného řezu. V úvodní studii a v komentáři platí tato konvence při transliteraci a takovýto transliterovaný text je pak uzavřen v uvozovkách; častěji

náměšťská gramatika.indd 127

Výchozí tisk

Exemplář

Vyznačování

07.01.19 9:05


128

Ráz edice

Transliterace

Alografy

gramatika česká (1533)

staré texty ve vstupní studii transkribujeme do dnešního pravopisu a graficky vyznačujeme polokurzivou. V  edici jsou respektovány (pro snadnější odkazování na tisk i edici zároveň i pro studium pomezí ortografie a typografie) hranice řádků původního tisku a označeny jsou hranice stran (po levé straně textu označujeme folia). Odstavcovou zarážku zachováváme, stejně tak občasné centrování sazby. Abychom zdůraznili strukturu textu, vynecháváme před nadpisy volný řádek. Výrazným navigačním prvkem starého tisku jsou marginálie sloužící jako titulky nižší úrovně; v edici jsou samozřejmě reprodukovány, ale z prostorových důvodů umístěny vždy nalevo od hlavního textu. Do vydávaného textu však už nezahrnujeme ani živá záhlaví stran, ani signatury tiskových archů. Stránkové kustody a paginaci tisk náměšťské gramatiky neobsahuje. Text náměšťské gramatiky je v edici tranliterován, tedy reprodukován beze změny pravopisného systému. Užitá »míra« transliterace má samozřejmě jako každá metoda své meze a nelze ji považovat za úplný přepis veškerých literních prvků zdrojového tisku. Edice je kritická a  snaží se vystihnout intenci autorů a  tiskárny, zároveň některé dobové typografické elementy v rámci dobového systému (tradičního tiskařského pravopisu) normalizuje nebo opomíjí, jak je popsáno v této ediční poznámce. Protože se náměšťská gramatika zabývá z velké části ortografií, bylo z edičního hlediska důležité postupovat při transliteraci tak, aby se neporušily ortografické distinkce tvůrců mluvnice; intenci těchto tvůrců hledáme v jejich vlastních pravidlech. Opravujeme pak výrazné nedůslednosti při realizaci tisku, ale z opatrnosti nezasahujeme tam, kde lze intence tvůrců stěží odhadovat. Neemendujeme tak například užívání verzálek/minusek: NámGram1533 je v tomto ohledu střídmá a minimalistická, tolerance tvůrců je větší než u pozdějších tiskařů (srov. časté minusky u vlastních jmen nebo na začátku věty). Zvláštní znaky byly použity ve vysvětlení abreviatur na ř. B3v24nn. V  transliteraci rozlišujeme jako dobovou ortografickou distinkci litery <s> a  <ſ>. V případě jednobříškového a dvoubříškového malého b ve švabachu (<ϐ> a  <b>) o dobovou ortografickou distinkci nejde, obě litery mají stejný »význam« a distribuují se nejspíš náhodně, resp. z hlediska pravopisu nesémanticky (např. B2r1:

náměšťská gramatika.indd 128

07.01.19 9:05


ediční poznámka

»hruϐé hrubě«; F3v14n. přímo pod sebou ve stejném slově: »nežbϐy«/»nežby«); přesto tyto litery transliterujeme odlišně, abychom umožnili studium jejich distribuce (v písmových sadách švabachu se později vyskytovaly dlouhá desetiletí a spekulovalo se, byť vlastně mylně, o distinkci ortografické — srov. diskusi u Štajera: Koupil 2012: 118n. a 313). Nerozlišujeme však už dvojí minusku <r> v antikvě (základní tvar, např. ve slově »liter« /A3r in margine/, a zjednodušený tvar s redukovaným obloukem, např. ve slově »Co<n>tra« /A1v11/) — v tomto případě nenacházíme o případném rozdílu v starých ortografických výkladech žádnou zmínku, rozdíl mezi literami je čistě typografický, bez náznaku úvah sémantického charakteru. Interpunkce byla v edici transliterována také, a to bez emendací. Umožní to studovat i v edici její dobové užívání. Kromě primární funkce interpunkční se virgule a tečky používaly v monotonii švabachové sazby základního textu také ke grafickému vyznačování (např. při jmenování jednotlivých liter v textu — B2r23n.: »To r/ kdežkoli po ſobě/ y/ má/ wždy weliké má«) a také k ortografické dilata­ci nebo komprimaci textu, aby se dosáhlo kýženého zaplnění řádků od levého okraje k pravému (Koupil 2019). V souvislosti s interpunkčními znamínky je však normalizováno užití mezer: znamínko kladem těsně za slovo, bez mezery, a naopak za ním mezeru vždycky děláme; výjimkou je nerozepisovaná abreviatura .t. = to jest nebo totižto. Mluvnice sama nabízí dvě možnosti, jak zkratku rozepisovat (srov. B3v30n.), nezkrácené to jest a totiž se v tisku střídá. Zvláštní problém při čtení tisku náměšťské mluvnice představují málo zřetelně otištěné dvojtečky. Případné nesnáze při rozhodnutí, zda jde o dvojtečku, neregistrujeme, protože vzhledem k charakteru drobného tisku rezignujeme na registraci zřetelnosti jednotlivých liter vůbec; lite­ ru/znak identifikujeme jednoznačně, i s nebezpečím, že se mýlíme. Kladení mezer mezi slovy odpovídá v tisku náměšťské gramatiky dobové české praxi. Při transliteraci do něj zasahujeme jen výjimečně. Některé jevy však na tomto místě zasluhují zvláštní pozornost v souvislosti s ortograficko-typografickou dilatací/komprimací řádků. I když je například z recepce v pozdějším biblickém překladu jasné (srov. Biblí1549 A2v, citováno v 2.5), že náměšťské intenci graficky oddělovat předložky mezerami (srov. pozn. k ř. B3r4)

náměšťská gramatika.indd 129

129

Interpunkce

Hranice slov v písmu

07.01.19 9:05


130

Zjednodušení

gramatika česká (1533)

se rozumělo jako jednoznačné zásadě, praxe při tisku gramatiky byla v roce 1533 jiná — mezery byly v takovýchto případech často redukovány. Proto jsme se rozhodli v transliteraci do mezislovních mezer v  případech mezerou neoddělených předložek a  do (ne) psaní mezery u záporky ne- nezasahovat. A protože zároveň na koncích řádků neupravujeme (ne)použití rozdělovacího znamínka (srov. pozn. k ř. A1r9n.), lze se v edici setkat dokonce s případy jako »K-|tomu« (K1v22n.), ilustrujícími, jak mohla práce s mezerami a rozdělovacími znamínky pomoci typografům při dilataci/komprimaci textu toho kterého řádku (srov. např. kombinaci s abreviaturou v ř. H2v31: »ϐeze<m>ne«). Tam, kde nejde o předložku, ale o předponu (ne však o záporku ne-) u slovesa, zasahujeme emendací (např. C1v17: »z hřijwali ſe« > »zhřijwali ſe«). Bez poznámky o emendaci pak normalizujeme mezislovní mezery v margináliích (»iKor« > »i Kor«) stejně jako po interpunkci, jak bylo uvedeno výše. Pro grafickou přehlednost rozlišujeme a někdy komentujeme delší, »odsazovací« mezery s funkcí prázdného řádku oddělujícího titulek nižší úrovně nebo mezery v platnosti odstavce. V latině netypické nakládání s mezislovními mezerami emendujeme. K transliterci v této edici nepřistupujeme jako k pokusu o faksimile starého tisku. Nerozlišujeme proto kromě výše zmíněného případu litery r ani další drobné nepravidelnosti a varianty diakritik. Některá grafická zjednodušení byla popsána výše v  odstavci o  interpunkci. Znalcům dobové typografie neunikne ještě jedno ediční zjednodušení, které má souvislost i  s  poznáním ortografických možností, které měli tvůrci starého tisku. Relativně hojné ligatury rozepisujeme jako dvě samostatné litery. Souvislost s pravopisem má hlavně sazba slitků s komponentem ě. Diakritikon je přitom umístěno blízko středu celého slitku (srov. Koupil 2016: 250) — např. A2r3: »chtěllyϐy«. Slitky — např. <bě> i  <ϐě>, <Cě>, <ct>, <dě>, <ij>, <ch>, <mě>, <Ně> i <ně>, <Pě> i <pě>, <ſk>, <ſl>, <ſſ>, <ſs>, <ſt> a snad i jiné kombinace s  <ſ>, <Tě> i  <tě >, <wě>, <Zě> — transliterujeme v edici konvenčně: »bě«, »Cě«, »Tě« apod. Žádoucí systematické studium týkající se přesného rozlišení slitků od kombinací samostatných liter v starém českém knihtisku dosud neproběhlo a vyžaduje detailní měření, jak jsou umístěna diakritika a jak se

náměšťská gramatika.indd 130

07.01.19 9:05


ediční poznámka

litery překrývají. Za konzultaci o slitcích děkuju Petru Voitovi, který kromě upozornění na samotný fakt souvislosti zkoumání slitků a ortografických řešení zároveň nabádá k opatrnému posuzování a pečlivému vyhodnocování detailů, když referuje o překvapivém zjištění o neužití slitku <dě> u Alexandra Oujezdeckého (Voit 2017: 381n.). Stejně jako zmíněné slitky rozepisujeme samostatnými literami i ligaturu pro etc. (bez špičatých závorek), necháváme běžnou zkratku »etc.«, »etcijs̈ « (et sic de ceteris) apod. Jiné zkratky, kterých používá tisk náměšťské gramatiky v hojné míře podle zvyklostí rukopisné kultury zvláště v latinských slovech (frekventovaná gramatická terminologie apod.), rozepisujeme v špičatých závorkách < >, tečku za zkratkou, když je takto rozepsána, vynecháváme. Rozepisujeme i zkrácené koncovky slov, jsou-li poslední litery slova tištěny malými literami výše nad účařím (např. »too« > »to<h>o« nebo »tov« > »to<m>v«), s  výjimkou výkladu o  tomto způsobu komprimace sazby (B3v). Obvyklý cirkumflex nad vokálem pro zkrácení nerozlišujeme od trématu použitého ve stejném významu. Ve výkladu o zkracování nerozepisujeme variace litery <p> (B3v). Jednoliterní zkratky rozepisujeme bez interpunkce z obou stran: např. ».m.« > »m<iloſti>«, podobně ».S.« > »S<watý>«. Nerozepisujeme, jak je uvedeno výše, víceznačné ».t.«. Při použití diakritik naznačujících zkrácení došlo na některých místech ke grafickému konfliktu: v tisku už nebylo možné značit v daném místě ve zkráceném slově diakritikem případnou vokalickou délku. Když ji předpokládáme, v rozepsaném textu ji uvádíme (např. A2r35: »nowý<m>«; na jev upozorňujeme jen v komentáři k tomuto místu). Nerozepisujeme konvencionalizované biblické zkratky v margináliích (srov. rejstřík 4.2), považujem je za texty výsostně komprimované a svým způsobem konvenční; rozepisujeme jen zkrácení typografická, např. Eccēs > Ecc<l>es. Neuplatňujeme v nich ani jinde běžné pravopisné emendace (»Kral« i »Král:« a »Krá«, »Lukaſs«; ale ».x« kvůli mezerám upravujeme na zamýšlené »x.«) a např. na to, že nebyla k dispozici litera <Ž> a ve zkratce pro knihu Žalmů se střídá náležité »Zial« (podle pravidla v ř. B3r19nn.) a nepřesné »Zal« nebo »Zalm«, jen upozorňujeme v komentáři; v mar-

náměšťská gramatika.indd 131

131

Rozepisování

07.01.19 9:05


132

Kritický aparát

Komentář

gramatika česká (1533)

gináliích bez poznámky normalizujeme mezery. Věcné emendace v margináliích provádíme. Kritický aparát obsahuje emendace provedené v edici. Rekonstruujeme jimi do jisté míry intenci tvůrců gramatiky a náměšťské zámecké tiskárny na základě pravidel explicitně uvedených v samotné mluvnici a v komparaci s poznáním latinského a českého pravopisu v tiscích první třetiny 16. století. Emendace tedy nemají ortografii starého tisku úplně normalizovat podle systémových snů dnešního editora. Do kritického aparátu nezahrnujeme ani poznámky o méně významných nepřesnostech tiskařského provedení (nezřetelnost otisku nebo rozmazání barvy, pozice interpunkčních prvků, postavení marginálií, sázených nejspíš z ruky až po pečlivějším vysázení hlavního textu, vůči řádkům základního textu); zmiňujeme se jen o výrazně nepřesném umístění jednotlivých liter základního textu. Emendacemi nezasahujeme do masivně pronikajícího krácení v Isg jako nim (vedle ním, jinde naopak naopak Dpl ním) nebo dvojim a ponecháváme kolísání (srov. pozn. k ř. G4v2n.); jak ukazují dialekty, muselo být toto krácení časné a relativně časté (srov. např. Isg tim, jim, nim v Kralické bibli /Dittmann a Just 2016: 276/ i v gramatice Nudožerinově z roku 1603 /Benedikt z Nudožer 1999: 33n., fol. 35v–36v/ nebo řídké a prostorově omezené s kejm versus s kym). Že nešlo o jednotlivé chyby, ukazuje Isg nim v ř. F2v25 náměšťské gramatiky v citátu Act 17,18, který se opakuje v Test1533 W3v. Protože je v takových případech uplatnění emendací často diskutabilní, sahali jsme k nim opatrně, hlavně u evidentních omylů a vysvětlitelných chyb. I kdyby s námi uživatelé a uživatelky edice v tom kterém bodě nesouhlasili, kritický aparát jim umožní kontrolovat naše kroky, případně vysvětlit stav textu v tisku jinak. V komentáři upozorňujeme na obsahové i formální parametry textu a tisku důležité pro interpretaci jednotlivých míst. Proti úvodní studii, upírající pohled na celek gramatiky nebo i na širší kontext, jde v komentářích o detaily, mezitextové vztahy (lokalizace citací), souvislosti jednotlivých vyjádření a také o upozornění na vzhled výchozího tisku. Součástí komentáře nejsou identifikace odkazů na biblická místa umístěných v tisku in margine; z marginálií je sestaven samostatný rejstřík (4.2).

náměšťská gramatika.indd 132

07.01.19 9:05


(6)

English Summary

The publication presents an edition of the first Czech grammar book titled The Grammar of Náměšť. The text was written by Beneš Optát and Petr Gzel (orthography) and Václav Philomathes (morphology and issues of translation). The title acknowledges the place of the bookʼs publication—Náměšť nad Oslavou (Western Moravia), where it came into being in a small printing house in June 1533. Although the text was devoted to isolated linguistic, orthographic, translation and typographic issues of a translation of the New Testament into Czech (1533), it was reprinted in 1543 (Nuremberg), in 1588 (Prague) and yet again in 1643 (Prague). The Grammar of Náměšť does not provide a complete description of the 16th-century Czech language, but in its title it declared itself a “grammar” thus becoming the very first grammar book of a living Slavic language. By no means does this publication represent the first modern edition of The Grammar of Náměšť. The prints of 1533 and 1588 were presented by Gerd Freidhof in the edition titled Specimina philologiae Slavicae (1974). Our edition follows upon the technique of the two volumes of Grammatica Bohemica (Benešovský zvaný Philonomus 2003; Koupil 2012). Therefore, it provides a transliteration with critical notes and commentaries. We also refer our readers to the virtual library of digital copies of Czech grammar books run as a “module of digitized grammar books” (MDM) as part of the application titled Vokabulář webový (Web Vocabulary) of the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences (http:// vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mluvnice). The philological edition presented in our book reaches beyond simple “visualisation” of print. Its task is to use

náměšťská gramatika.indd 133

07.01.19 9:05


134



gramatika česká (1533) | english summary

the abstracted system of transliteration, critical notes and commentaries to reconstruct the intentions of the authors and printers. This edition is motivated by a recent scholarly interest in the Czech language as well as the linguistic and literary culture of the 16th-century Bohemia and Moravia. An edition of a significant source of linguistic reflection in the Czech lands strives to enrich the discussions dealing with the constitution of the prestigious cultural variety of the Czech language gradually developing into todayʼs standard; with the constitution of traditional printersʼ orthography; and with the standards and parameters of the linguistic, spiritual, literary and book culture in the 16th century. This academic discussion is mainly fuelled by the contributions of Taťána Vykypělová, Robert Dittmann, Petr Voit and others. The critical edition of the text is preceded by an introduction (0) and an introductory study by Petr Voit (1), which focuses on the typography of the first edition of The Grammar of Náměšť. Together with the Náměšť New Testament (1533), the grammar book has its special place in the history of Czech book culture. It represents a unique experiment and means of communication with the scholarly humanistic world as well as the domestic tradition of translation (e.g. the printing house in Náměšt nad Oslavou was the first to use the Humanistic Antiqua for the Czech language). The following section of the text provides synthetic information about the authors of The Grammar of Náměšť and about its contents in a study by Ondřej Koupil (2). It emphasizes the authorsʼ inspiration in the works of Erasmus of Rotterdam and Lorenzo Valla, and analyses special features of the Czech language and orthography according to The Grammar of Náměšť. Sections 0–2 of the book are published in full in both Czech and German version (0de–2de). The actual edition with critical notes and commentaries (3) is followed by indexes (4)—index of names, index of of scriptural citations frequently referred to in The Grammar of Náměšť, and index of selected model words. This book edition was supported by a grant from the Czech Science Foundation (Grantová agentura České republiky), project no. 16-00598S Orthographia Bohemica and the so-called Grammar of Náměšť (a philological analysis and critical editions).

náměšťská gramatika.indd 134

07.01.19 9:05


Beneš Optát Petr Gzel Václav Philomathes

gramatika česká (1533) Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2019 jako svou 388. publikaci Ediční příprava a komentář Ondřej Koupil Úvodní studie Petr Voit a Ondřej Koupil Překlad úvodních studií do němčiny Katja Brankačkec (Brankatschk) a František Martínek Překlad resumé do angličtiny Olga Roebuck Fotografie Knihovna Národního muzea, Ema Koupilová a Ondřej Koupil Grafická úprava a obálka Jaroslav Vlček a Knyžnyk Apudportam Sazba písmy Minion 3 a Neacademia Stará škola (staraskola.net) Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Tištěno na papíře Munken Print Cream, 90 g/m2 Vydání první, 240 (civ a 136) stran, TS 12. ISBN 978-80-7470-232-7 ISBN 978-80-7470-233-4 (PDF) Doporučená cena včetně DPH 299 Kč

náměšťská gramatika.indd 135

07.01.19 9:05


Ondřej Koupil

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Valentinská 91/1, 116 46 Praha 1 http://www.ujc.cas.cz/ koupil@ujc.cas.cz

Orthographia Bohemica.

Ed. Kateřina Voleková, do češtiny přel. Ondřej Koupil, do angl. přel. Marcela Koupilová a David Livingstone. Praha: Akropolis, 2019. ISBN 978-80-7470-234-1 ISBN 978-80-7470-235-8 (PDF)

Ondřej Koupil. Jezuité Drachovius a Steyer gramatiky češtiny. Praha: Koniasch Latin Press, 2012 [= Grammaticae Bohemicae 2]. ISBN 978-80-86791-97-5

Matouš Benešovský zvaný Philonomus. Grammatica Bohemica. Knížka slov českých vyložených. Ed. Ondřej Koupil. Praha: Koniasch Latin Press, 2003 [= Grammaticae Bohemicae 1]. ISBN 80-86791-06-8

náměšťská gramatika.indd 136

07.01.19 20:38


Kniha obsahuje edici první mluvnice češtiny, zvané podle místa vydání v Náměšti nad Oslavou »mluvnice náměšťská« (1533). Je to jakýsi pracovní sborník, ediční spojení dvou textů — stručného pojednání o ortografii z pera Beneše Optáta a Petra Gzela a delšího traktátu o otázkách morfologicko-syntaktických, který pro Optáta a Gzela napsal Václav Philomathes. Podnětem pro sestavení první mluvnice češtiny byla příprava inovativního překladu Nového zákona v Náměšti nad Oslavou (1533), k němuž našli Optát a Gzel inspiraci v díle Erasma Rotterdamského. Edici je předeslán text Petra Voita, zaměřený na typografickou stránku prvního vydání náměšťské mluvnice, a text Ondřeje Koupila, pojednávající o  autorech náměšťské mluvnice a  jejím obsahu. Obě tyto vstupní studie jsou publikovány česky a  německy. Vlastní edice s  kritickým aparátem a  průběžnými komentáři vybraných míst (ed. Ondřej Koupil) je pak doplněna rejstříkem osob, rejstříkem biblických míst a  rejstříkem vybraných příkladových slov ve vydávané gramatice. Kniha vznikla na půdě Ústavu pro jazyk český AV ČR. Navazuje na ediční řadu Grammatica Bohemica vydávanou v nakladatelství KLP — Koniasch Latin Press. Vychází souběžně s edicí latinského spisu Orthographia Bohemica z 15. století.

ISBN 978-80-7470-232-7

Beneš Optát Petr Gzel Václav Philomathes

Gramatika česká (1533) Ed. Ondřej Koupil

potah.indd 3

05.01.19 12:59

Profile for Akropolis

Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Philomathes [ed. Ondřej Koupil]: Gramatika česká (1533)  

https://akropolis.info/kniha/gramatika-ceska-1533/

Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Philomathes [ed. Ondřej Koupil]: Gramatika česká (1533)  

https://akropolis.info/kniha/gramatika-ceska-1533/

Profile for akropolis

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded