Michael Stavarič * Michèle Ganserová
FA NT A STICKÉ MEDÚZY
TAJEMN É KRÁSKY
Medúza má ráda styl, moře, slunce, volný cíl, ráda jí a ráda pluje, na vlnách se pohupuje.
Zemská přitažlivost je (přinejmenším pro mě) svým způsobem úplný opak stavu beztíže — a mimochodem, objevil ji jeden chlapík, co seděl pod jabloní. Napadlo ho totiž, že když z jabloně spadne jablko, je to určitě kvůli tomu, že ho Země přitahuje. A tak to taky bylo. Všechna tělesa se vzájemně přitahují!
Už už slyším, jak se ti nejbystřejší chichotají: poslyš, Michaeli, a když se ta tělesa přitahují, tak spolu taky začnou chodit? A pak se vezmou? A kde mají svatbu? Ve vesmíru? No prosím, jen se klidně smějte. Samozřejmě nemám na mysli vztahy, tady jde přece o vědu. Všechny objekty v celém vesmíru se navzájem přitahují, planety, hvězdy, galaxie, dočista jako magnety, a čím větší má nějaké těleso hmotnost (to je něco jako váha), tím větší je i jeho přitažlivá síla. Zní to vlastně celkem logicky, ne?
Naše Země má třeba větší hmotnost než Měsíc (však je taky o hodně větší), takže Měsíc přitahuje opravdu velkou silou. Z toho vlastně plyne, že Měsíc by měl na Zemi spadnout, což by se taky stalo, kdyby kolem ní obrovskou rychlostí nekroužil. No není to od něj hezké? Říká se tomu odstředivá síla a je to stejné jako u táty (nebo u mámy) v autě, když rychle vjedou do zatáčky a celé auto to tlačí ven. Měsíc se takhle cítí úplně pořád, je pořád v zatáčce, ale to je pro nás jedině dobře, jinak by nám ostatně spadl na hlavu. Nevím, jak vy, ale já jsem radši, když
je Měsíc pěkně nahoře na nebi, aby kolem něj mohli poletovat netopýři. Ale zpátky k zemské přitažlivosti, která se, jak je vidět, stará o to, aby se všechny objekty ve vesmíru přitahovaly.
V našem případě zodpovídá za to, že žijeme na Zemi — a nevznášíme se beztížně ve vesmíru. A protože zemskou přitažlivost neboli tíži nemůžete jednoduše vypnout zmáčknutím tlačítka, žádná beztíže u nás neexistuje. Anebo přece jen ano?
Četl jsem totiž o věži ve městě jménem Brémy, kde se dá stav beztíže nasimulovat. Vědci a vědkyně jednoduše házejí věci do šachty, ze které předtím odsáli vzduch (mimochodem, skvělý job), a všechno, co do ní spadne, je na celé čtyři sekundy úplně bez tíhy. Stav beztíže se samozřejmě dá docela dobře simulovat taky pod vodou, kde ostatně pravidelně trénují astronauti. Instruktoři jim ke skafandru pečlivě připevňují různá závaží, dokud astronauti ani neklesají, ani nestoupají — voilà —, zdá se, že nic neváží. Jako medúzy! Které už ostatně taky byly ve vesmíru, ale k tomu se hned dostanu.
Opravdový stav beztíže ale podle mě můžete zažít jen ve vesmíru. Mnoho astronautů a astronautek dokonce vyprávělo o pocitu štěstí, který při vznášení zažívali. Pro nás lidi ale dlouhodobý stav beztíže není vhodný, a vy už možná tušíte proč: jde o úbytek svalové hmoty! Ve vesmíru totiž ruce a nohy tolik nezatěžujete, protože všechno jde velmi snadno,
Kdo si to chce spočítat přesně (a vsadím se, že se mezi vámi pár takových najde), ať si raději rychle vezme k ruce kalkulačku (najdete ji i v každém mobilu). Připraveni? Dokonalý vzorec pro výpočet měsíční hmotnosti vypadá takhle: váha na Zemi děleno 9,81 krát 1, 622. Moment, raději to s těmi 60 kilogramy hned vyzkouším… Juchů, funguje to! Výsledek je 9,9204893 kilogramů, takže necelých 10. Matematika vlastně vůbec není tak hrozná, škoda, že mi to ve škole takhle nikdo nevysvětlil.
Ach ano, samozřejmě teď máte za úkol spočítat, kolik by na Měsíci vážili vaši rodiče — věřte mi, z výsledku budou mít zaručeně radost.
A ti z vás, kteří sami počítat ani náhodou nechtějí, si můžou na internetu najít speciální „měsíční kalkulačku“, která vám prozradí, kolik byste vážili na Měsíci (a taky jinde). Link najdete úplně na konci knížky.
A víte co? Na Slunci bychom teoreticky vážili dokonce 28krát víc než tady u nás na Zemi, protože jeho gravitace je mnohem silnější. Přitažlivá síla se totiž ve vesmíru neustále mění, proto člověk musí hodně počítat: takže na Slunci, moment, 60 kilogramů krát 28, uf, to bychom měli 1680 kilogramů. Tolik bych tedy rozhodně vážit nechtěl! Nejtěžší medúza na světě (později vám o ní povím víc) váží kolem 200 kilogramů. Kolik by tedy vážila na Měsíci? A kolik na Slunci? (Výsledek najdete na straně 136.)
Made of plastic, it’s NOT fantastic
Taky už se vám to stalo? Sedíte si někde venku u řeky, necháte myšlenky volně plynout a najednou kolem plave igelitový sáček nebo třeba PET láhev. S trochou fantazie bychom ten sáček dokonce mohli považovat za medúzu. Opravdu, nevymýšlím si, vážně jsou si podobné. Ale uvědomte si, že všechen plast nakonec skončí v moři — a nesmírně škodí životnímu prostředí (zvířatům i nám).
Věděli jste, že v oceánech plují miliardy a miliardy tun plastového odpadu? Četl jsem, že v některých místech se plast shlukuje do obrovských „ostrovů“ a tvoří v moři gigantický umělohmotný koberec, který se táhne, kam až oko dohlédne. Věřte nebo ne, tyhle „ostrovy“ jsou dnes větší než celá střední Evropa! To znamená, že jsou přibližně stejně velké jako Německo, Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko, Česko a Slovensko dohromady! Něco takhle velikého pochopitelně dostalo vlastní jméno: The Great Pacific Garbage Patch (Velká tichomořská odpadková skvrna). Možná, že ve vzdálené budoucnosti budou muset lidé na plastových ostrovech v oceánech dokonce žít — kdo ví.
Abych nezapomněl, zkuste si říct nahlas Pacific Ocean (anglicky Tichý oceán). Není legrační, že se v tomhle slovním
spojení písmeno „c“ vysloví třikrát úplně jinak? Prostě „pesifik oušn“, nebo tak podobně. Všiml jsem si toho náhodou, v životě je zkrátka třeba věnovat pozornost i úplným maličkostem. A když už jsme u toho — máme celkem pět světových oceánů. Pacifik je největší oceán na světě. Následují
Atlantik, Indický oceán, Severní ledový oceán a Jižní oceán.
Tohle by měl vědět opravdu každý!
Předpokládá se, že na světě existuje ještě spousta jiných (a menších) plovoucích skládek, v současnosti jsou známy minimálně čtyři další obří odpadkové skvrny: dvě v Atlantiku a jedna v Indickém oceánu. Jejich přesné rozměry lze jen těžko odhadnout, protože většina plastu se nachází pod vodou. Proč okamžitě nevyplují obrovské lodní flotily zemí celého světa a plasty neodstraní, to vážně netuším.
Mimochodem, tři čtvrtiny veškerého odpadu v mořích tvoří plast, kolik je to ale tun, můžeme jen odhadovat. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) vyprodukuje lidstvo asi 300 milionů tun plastového odpadu ročně. Jen v důsledku pandemie covidu přibylo ročně dalších 8,4 milionů tun — především z nemocnic (ale i naše respirátory obsahují plasty). Do moří se rok co rok dostane kolem 4,8 až 12,7 milionů tun tohoto odpadu (největšími „plastovými
KAPITOLA
Ach medúzy, ty se mají! Celý den si v moři hrají. Starosti je netíží: vznášejí se v beztíži.
MEDÚZOVŠTINA PRO ZAČÁTEČNÍKY
(A MÍRNĚ POKROČILÉ)
Medúzí řeč není nijak složitý jazyk, každý, kdo se bude jen trošku snažit, se vmžiku naučí pár slov. A jak známo, výuka jazyků vždycky začíná slovíčky — to už určitě znáte ze školy! Pojďme si tedy založit první slovníček medúzovštiny. A můžu vám zaručit, že si brzy zapíšete spoustu dalších, vlastních, nových… Medúzovština přece není žádná věda!
Medúzika… … není nic jiného než muzika neboli hudba. Medúzy mají muziku, ehm, pardon, chtěl jsem říct medúziku, evidentně docela rády. Výzkumníci například sledovali rytmické pohyby některých medúz (jako třeba talířovky ušaté), jejichž pravidelné stahy připomínají hudební rytmus. Někteří umělci a vědci dokonce pracují na překladu těchto pohybů do zvukových vln, které pak vytvářejí specifické tóny nebo rytmy v hudbě.
Komedúzie…
… to je samozřejmě po našem komedie. Do divadla, pokud vím, nikdo medúzy zatím nevzal, jsem si ale jistý, že medúzy, které dokážou strávit většinu svého života vzhůru nohama (vzpomínáte na naši starou známou medúzu upside down?), rozhodně mají smysl pro humor.
Hvězdúza…
… je naše hvězda. Pamatujete si, jak se medúzy dostaly s NASA do vesmíru? Ovšem i když medúzy vypadají jako mimozemské bytosti, jejich evoluční původ je dobře zdokumentován tady na Zemi.
Bublinúza…
… správně, to je bublina. Plynové bubliny jsou pro některé druhy medúz velmi důležité, protože jim pomáhají plavat na hladině a volně plout po moři. Bublina má také obrannou funkci — může se částečně vypustit, což umožní medúze ponořit se do větší hloubky, když na hladině hrozí nebezpečí.
Medúzabí…
… ach ano, to nemůže být nic jiného než Abú Zabí neboli Abú Dhabí, hlavní město Spojených arabských emirátů a zároveň největší ze sedmi emirátů, které SAE tvoří. Nachází se na ostrově v Perském zálivu. Kdopak ví, kde to je? Teplé a slané vody této oblasti jsou domovem několika druhů medúz. Některé jsou neškodné, zatímco jiné mají žahavá chapadla, která mohou způsobit podráždění nebo popálení kůže. Pokud tedy plánujete plavání nebo potápění v Perském zálivu, je dobré být opatrný.
BRZY NA SHLEDANOU, MOJI MILÍ!
Nebyla naše výprava do světa medúz úžasná? Já sám jsem se toho spoustu naučil, proto asi tak rád píšu knížky! A až se někdy někde potkáme, můžeme si klidně popovídat v medúzovštině. Procvičujte to hezky s rodiči!
Já budu zatím přemýšlet, které zvíře si vezmeme na paškál příště. Co by dávalo po všech těch chobotnicích a medúzách smysl? Klidně můžete poslat návrhy do nakladatelství (na emailovou adresu: terezatomasova@akropolis.info)! A jestli máte i pěkný obrázek medúzy, tím líp!
My je pak zveřejníme na facebookových stránkách nakladatelství Akropolis spolu s vaším jménem.
CHCETE VĚDĚT JEŠTĚ VÍC?
Dali jsme pro vás dohromady několik tipů. Samozřejmě je to jen malý výběr. Zkuste sami zapátrat po zajímavých informacích o medúzách!
KNIHY:
� World Atlas of Jellyfish (bohužel vyprodaný, obsahuje 1250 obrázků medúz!)
https://dugverlag.de/isbn-3-86218-082-4
� Tracey Turnerová: Proč čurat na žahnutí medúzy a další šílené věci, které prostě musíte vědět. Egmont 2011
Michael Stavarič & Michèle Ganserová: Fantastické chobotnice: Výprava do neznámého světa. Akropolis 2024
LINKY:
� Kolik byste vážili na Měsíci (a jinde)
https://www.exploratorium.edu/explore/ solar-system/weight
� The Great Pacific Garbage Patch https://www.ecoista.cz/chysta-se-velkyuklid-pacifiku-ma-trvat-mnoho-let/
� Plasty a mikroplasty v oceánech https://www.stream.cz/veda-a-skoly-9277/ bez-komentare-animace-ukazuje-jaklidstvo-zaplavilo-svet-mikroplasty-oddubna-2017-do-zari-2018-64263767 https://www.samosebou.cz/2018/11/13/ more-plastu-v-oceanech/
� 10 důvodů, proč vyrazit na kopřivy https://blog.velkykosik.cz/2019/05/24/10duvodu-proc-vyrazit-na-koprivy/
� Návod na kreslení medúz https://www.supercoloring.com/cs/malovanikrok-za-krokem/jak-nakreslit-meduzu
� Motýli České republiky https://www.lepidoptera.cz/motyli/
� Lidé by mohli žít až 150 let https://www.flowee.cz/clovek/8835-hledanivecneho-zivota-naslo-svou-hranici-clovekse-nedozije-vic-nez-150-let
� Největší akvária v České republice
Mořský svět (https://morskysvet.cz/)
Obří akvárium v Hradci Králové (http:// www.obriakvarium.cz/)
Svět medúz (https://svetmeduz.cz/)
� Filmy a dokumenty
Naše planeta II (Netflix)
Zázraky korálového útesu (Netflix)
Naše oceány (Netlix)
� Druhy trubýšů (s obrázky)
https://commons.wikimedia.org/wiki/File: Photographs_of_living_siphonophores.jpg
Michael Stavarič se narodil v roce 1972
v Brně a žije jako nezávislý spisovatel, překladatel a lektor ve Vídni. Kdysi si přál stát se mořským biologem, dnes píše knihy pro děti, romány, divadelní hry a básně, ale stále se zajímá o faunu a flóru, zejména omořské živočichy.
Foto: Copyright © soukromý archiv
Michèle Ganserová se narodila v roce 1995 v Cáchách, vystudovala komunikační design v Cáchách a Mohuči. Fascinuje ji především vesmír, hvězdy a různé planety. Ve svých ilustracích neobvyklým způsobem spojuje zajímavá témata, a vytváří tak zcela nové světy. Ve volném čase ráda čte — nejraději vědecko-fantastické romány.
Foto: Copyright © Minitta Kandlbauer
