německá
letadla první světové války
67
bojov ýc stroj h ů
velká encyklopedie
STÍHAČKY BOMBARDÉRY Bitevníky HYDROPLÁNY PRŮZKUMNÍCI zepelíny
JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY
Roland D.VIa a D.VIb
Přestože zaostal za vše překonávajícím Fokkerem D.VII, také LFG Roland D.VI vstoupil do výroby. Armáda se chtěla pojistit pro případ, že by se vyskytly problémy s produkcí fokkerů
Roland D.VIA Otto Kissenberth byl pozoruhodné eso. Přestože nosil brýle, létal od roku 1914 jako průzkumný pilot a o dva roky později přešel na jednomístné letouny. Jeho osobní znak Edelweiss (alpská protěž) zdobil celočerný trup jeho Albatrosu D.V a také tohoto Rolandu D.VIa, když se Kissenberthova jednotka na jaře 1918 těmito letouny přezbrojila. Neobvyklé je, že poslední ze svých 20 vítězství zaznamenal v květnu 1918 v ukořistěném Sopwithu Camel
Společnost Luftfahrzeug Gesellschaft
nepodařilo zvítězit, IdFlieg hodnotil
upustila od systému konstrukce trupu
jeho výkony jako dostatečně dobré na
wickelrumpf ve prospěch stylu klin-
to, aby objednal výrobu. První stroje
kerrumpf, kdy trup vznikl překrývá-
přišly k jednotkám v květnu.
ním tenkých smrkových pásů přes
50
lehkou dřevěnou kostru, podobně
Výkony jdou nahoru
jako u lodí. Tento způsob umožňoval
Přestože byl Roland D.VI s motorem
kromě velké pevnosti také vytvoření
Mercedes D.III hodnocen jako horší
jemného proudnicového tvaru, ačkoli
než Fokkerova „sedmička“, nabízel
jeho stavba vyžadovala hodně času
zhruba stejné výkony jako Albatros
Mercedes D.IIIa. Na rozdíl od svého
a byla dražší než konkurenční Fokker
D.V, ale měl lepší manévrovací schop-
předchůdce D.II nebránil ve výhledu
D.VII. Roland poprvé vzlétl koncem
nosti a netrápily ho konstrukční pro-
z kokpitu. Stíhačku Roland dále vylep-
roku 1917 a dva prototypy v lednu
blémy stíhacích albatrosů. Počáteční
šovala instalace motoru Benz Bz.IIIa
1918 čekala přihláška do první stíhací
sériová verze označená D.VIa těžila
o větším výkonu – v této podobě nesl
soutěže v Adlershofu. Ačkoli se typu
z nepatrně výkonnějšího motoru
stroj označení D.VIb.
JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY
Pozdní nástup První letouny se k bojovým jednotkám dostaly koncem jara 1918, přičemž většinu z nich dostaly bavorské jasty. Rolandy D.VIb dostaly zároveň námořní jednotky pověřené ochranou základen hydroplánů. Nikdy se nejednalo o běžně rozšířené letouny – v srpnu jich na frontě sloužilo 70. Jejich výroba pokračovala až do příměří, po roce 1918 pak kořistní rolandy přešly do výzbroje Spojených států amerických a také stály u zrodu československého letectva.
Roland D.VIb Vzletová hmotnost: 846 kg Délka: 6,3 m
Testovací pilot Wilhelm Eickhoff v kabině Rolandu D.VIa na letišti v Hannoveru
Rozpětí 9,4 m Výška: 2,8 m Motor: vodou chlazený řadový šestiválec Benz Bz.IIIa (149 kW) Rychlost: 182 km/h Vytrvalost: 2 hodiny Dostup: 5 800 m Osádka: 1 muž Výzbroj: 2× 7,92mm kulomet 08/15 Spandau
Roland D.VIB Tento atraktivně namalovaný D.VIb pravděpodobně operoval u Jasta 51 a jde o jeden z prvních vyrobených strojů tohoto typu. Předpokládá se, že se také zúčastnil druhé stíhací soutěže, která se konala v Adlershofu v květnu a červnu 1918
51
Mechanici německého císařského letectva ukazují výběr bomb, které mohl nést těžký bombardér Gotha G.V. Snímek vznikl na jednom z belgických letišť v březnu 1918, dva měsíce předtím, než Němci přestali bombardovat Londýn a přenesli své úsilí na jiné cíle
JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY
Fokker Dr.I Stroj označený 425/17 patřil mezi několik Fokkerů Dr.I, na nichž létal „Rudý baron“ – a také v něm našel smrt. Není jisté, zda padl za oběť stíhačce Sopwith Camel pilotované Arthurem Brownem, nebo palbě australských jednotek ze země
Ocas Kormidlo bez samostatné ploutve bylo klasickým znakem raných stíhacích letounů Anthonyho Fokkera. Bezprostředně pod kormidlem byla namontována ocasní ližina
Zdvihací plocha Působivou hbitost letounu Fokker Dr.I dále zvyšovala přídavná vztlaková plocha (aerodynamický kryt), která obepínala nápravu pevného hlavního podvozku
66
JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY
Marking Manfred von Richthofen poprvé nechal své letadlo natřít na červeno v lednu 1917 a šlo o Albatros D.III. Spolu se šlechtickým původem a oslnivými úspěchy na bojišti mu to přineslo přezdívku „Rudý baron“
Výzbroj Dva lehké kulomety Spandau 08/15 se nacházely vedle sebe v horní části přídě trupu. Zbraně byly vzduchem chlazené a nabíjené z pásu. Ke každé měl stíhač 500 projektilů umístěných za palivovou nádrží
Konfigurace Svým trojplošným uspořádáním se Dr.I stal jedním z řady soudobých průzkumných letounů, které převzaly osvědčené uspořádání britského Sopwith Triplane. Kromě toho měl aerodynamické vzpěry křídel a konstruktéři v zájmu větší rychlosti odstranili dráty propojující křídla
67
BITEVNÍ A ESKORTNÍ LETOUNY
Halberstadt CL.IV
Tento typ vznikl dalším vývojem CL.II a společnost Halberstadt v něm dodala německému letectvu optimalizovanou zbraň k útokům na pozemní cíle, která se ukázala být extrémně efektivní
Halberstadt CL.IV Na tomto stroji létali v říjnu 1918 6 Günther Ludeke a Karl Steck v rámci jednotky Schlasta 6, které velel Ludekeho bratr Jürgen. Hrubě nanesený motiv lebky a zkřížených kostí vychází z jezdecké služby bratrů Ludekeových u brunšvického 17. husarského pluku Totenkopf, který používal symbol smrtihlava
Typ Halberstadt CL.IV, který měl
Obávaný protivník
Halberstadt CL.IV
doplnit a posléze nahradit CL.II, se
V době, kdy CL.IV vstoupily do akce,
Vzletová hmotnost: 1 068 kg
pyšnil vynikajícími manévrovacími
se německé síly po neúspěchu jarní
Délka: 6,5 m
schopnostmi. Pro nepancéřovaný
ofenzivy nacházely obecně v obraně
Rozpětí: 10,7 m
letoun, který spoléhal na obratnost
a jednotky Schlasta vylepšily svou tak-
Výška: 2,7 m
jako na primární prostředek obrany,
tiku na vysokou úroveň. Operovaly po
to bylo zásadní. Měl kompaktnější,
čtyřech až šesti letounech a v případě
Motor: vodou chlazený řadový šestiválec Mercedes D.III (120 kW)
odlehčený trup a ocasní plochy se
hrozícího útoku neúnavně zaměřovaly
zvětšeným rozpětím, na kterých se
a napadaly nepřátelská shromaždiště.
nyní nacházela vyvážená výškovka,
Podle potřeby také poskytovaly pod-
což přispělo k mnohem citlivější-
poru protiútočícím německým jednot-
mu řízení ve svislé rovině. Výkony
kám. Halberstadty v těchto obtížných
v ostatních parametrech zůstaly
a nebezpečných misích vynikaly,
podobné jako u CL.II, neboť oba pohá-
staly se oblíbenými u svých osádek
něl stejný Mercedes D.III a zůstala
a respektovanými mezi protivníky.
i společná kabina pro oba členy osád-
102
Přestože se CL.IV většinou využívaly
Rychlost: 165 km/h Vytrvalost: 3,3 hodiny Dostup: 6 400 m Osádka: 2 muži Výzbroj: 1× (někdy 2×) vpřed pálící 7,92mm kulomet 08/15 Spandau, 1× pohyblivý dozadu pálící 7,92mm kulomet MG 14 Parabellum, 10 ručních granátů, až pět 2kg tříštivých minometných granátů
ky. Typové zkoušky skončily v dubnu
k útokům na pozemní cíle, příležitost-
1918, přičemž oficiální zpráva kon-
ně fungovaly rovněž jako doprovodné
cející se z náletů. Armáda si objednala
statovala „velmi příznivou stoupavost
stíhačky. Ke konci války pak za dosta-
celkem 450 těchto nesmírně užitečných
a vynikající letové vlastnosti“. Typ
tečně světlých měsíčních nocí opero-
letounů u Halberstadtu a dalších 250
následně začal bojovat na počátku
valy dokonce jako záchytné stíhačky
u LFG Roland. Dodávky probíhaly ještě
léta a sloužil do konce války.
napadající dohodové bombardéry vra-
po podepsání příměří.
BITEVNÍ A ESKORTNÍ LETOUNY
Hannovery CL-verzí
I když nikdy předtím nevyvinula vlastní letadlo, přišla firma Hannover s ohromujícím dvoumístným strojem, který exceloval ve vzdušném boji, ale i při podpoře pozemních jednotek Akciová společnost Hannoversche
výhled i výstřel do horní polosféry.
Wagonfabrik vyráběla kolejová vozidla
Na dvoumístný letoun byl Hannover
pro německé železnice, ale od roku
neobvykle malý, a proto si jej nepřátelé
1915 stavěla v rámci subdodávek pro
často pletli s jednomístnou stíhačkou,
jiné firmy také letadla. V roce 1917
„dokud se nedostali natolik blízko, že se
navrhl předválečný průkopník letectví
ze své kanceláře vynořil hunský střelec“,
Hermann Dorner první letoun Hanno-
jak se vyjádřil slavný James McCudden.
veru – lehký C.II, v létě 1917 zpětně
Celkem bylo postaveno 443 exem-
označený CL.II. Žádný C.I přitom
plářů CL.II, přičemž mnoho z nich
neexistoval, Hannover vyráběl Avia-
vyrobila firma LFG Roland a označova-
tik C.I v licenci a označení jeho první
ly se jako CL.IIa.
vlastní konstrukce jednoduše sledovalo tento číselný postup. CL.II měl překližkou potažený sko-
CL.II prošel typovými zkouškami v červenci 1917 a od října sloužil u Schutzstaffeln (ochranné letky –
řepinový trup, podobně jako soudobé
útvary určené k eskortě pomalejších
albatrosy, a poháněl jej motor Argus
strojů, nezaměňovat s nacistický-
As.III. Neobvyklý prvek představova-
mi SS), kde se osvědčil jako účinný
la dvouplošná ocasní plocha, k níž se
a všestranný. Kromě primárních úkolů
inženýři uchýlili, aby maximalizovali
stíhačky doprovázející specializova-
palebné pole pozorovatele. Jeho sta-
né průzkumné letouny sám fungoval
noviště bylo vyvýšeno nad horní linii
rovněž jako prostředek taktického
trupu, což mu poskytovalo vynikající
průzkumu v malých výškách. Díky
Hannover CL.II Vzletová hmotnost: 1 081 kg Délka: 7,6 m Rozpětí: 12 m Výška: 2,8 m Motor: vodou chlazený řadový šestiválec Argus As.III (134 kW) Rychlost: 165 km/h Vytrvalost: 3,5 hodiny Dostup: 7 500 m Osádka: 2 muži Výzbroj: 1× vpřed pálící 7,92mm kulomet 08/15 Spandau, 1× pohyblivý dozadu pálící 7,92mm kulomet MG 14 Parabellum
Hannover CL.II Stroj od Schlasta 25 nese na trupu charakteristickou malovanou kosočtvercovou kamufláž, kterou mělo mnoho hannoverů, zatímco křídla, vodorovné ocasní plochy a kola jsou potaženy konvenčnější potištěnou látkou. Tento CL.II má těsně pod kabinou pozorovatele namontované úchyty na světlice
103
OBSAH
Obsah Předmluva Úvod
4 6
Jednomístné stíhačky
10
Fokker Eindecker Pfalz E-verzí Albatros D.I a D.II Albatros D.III Albatros D.V a D.Va Fokkery raných D-verzí Fokker D.III Fokker D.V Fokker D.VI Fokker D.VII Fokker D.VIII Halberstadt D.II, D.III a D.V Junkers D.I Roland D.II a D.IIa Roland D.VIa a D.VIb Pfalz D.III a D.IIIa Pfalz D.VIII Pfalz D.XII Siemens-Schuckert D.I Siemens-Schuckert D.III Siemens-Schuckert D.IV Fokker Dr.I
12 18 20 23 27 32 34 35 36 37 41 45 47 48 50 52 54 55 57 58 60 61
Dvoumístné průzkumné a víceúčelové letouny
68
Albatrosy B-verzí Aviatiky B-verzí Taube Fokkery A-verzí AEG C-verzí Albatros C.I až C.III Albatrosy pozdních C-verzí
70 71 72 74 75 76 81
Aviatiky C-verzí DFW C-verzí Halberstadt C.V LFG Roland C.II LVG C.II LVG C.V a C.VI Rumpler C.I Rumpler C.III a C.IV
83 84 89 90 92 93 95 96
Bitevní a eskortní letouny
98
Halberstadt CL.II Halberstadt CL.IV Hannovery CL-verzí Junkers CL.I Albatros J.I a J.II Junkers J.I
100 102 103 108 109 110
Bombardéry a námořní letouny
112
AEG G.I až G.IV Friedrichshafen G.III a G.IV Gotha G.I Gotha G.II až G.V Rumplery G-verzí Siemens-Schuckerty R-verzí Zeppelin-Staakeny R-verzí Gothy WD-verzí Albatrosy W-verzí Hansa-Brandenburg W.12 Hansa-Brandenburg W.19 Hansa-Brandenburg W.29 Vzducholodě Zeppelin
114 116 117 118 126 127 128 133 134 135 139 140 142
Slovníček
144
5