What 08/20 by Whatnewscz

39 Kč 1,90 €

WHATNEWS.CZ @WHATNEWSCZ WHATNEWSCZ

N º 1 7, L E T N Í DVO J Č Í S LO

Zklidněte hormon

1 . L I F E S T Y LOV É N OV I N Y

Přátelství jako terapie

Nejde jen o menopauzu. Hormonální nerovnováha se týká i mladších ročníků.

Absence přátel je pro zdraví stejně škodlivá jako kouření nebo nadváha.

Ženská otázka v designu existuje a rovnoprávnost není samozřejmostí.

STR ANA 18

STR ANA 26

STRANA 50

Vždy je kapka naděje 01_WHAT20-07-cover.indd 1

Design z rukou žen

Ve svých osmačtyřiceti letech čeká Vendula Pizingerová třetí dítě. Zůstává tak v centru nechtěného dění. STRANA 8

30/06/2020 16:55

WHAT-inzerce.indd 1

30/06/2020 14:24

Ú VO D N Í K

Stará na život? Synonymum pro slovo žena prakticky neexistuje. Nabízí se sice choť, panna či manželka, ale to rozhodně není totéž. Zatímco opačné pohlaví to má ve slovníku synonym pestřejší, ke slovu muž jsou uvedeny varianty jako člověk, mládenec či manžel. Jako kdyby do člověčího světa žena nepatřila. Berme to však z té lepší stránky, žena je prostě žena a žádné další významy nepotřebuje. Důkazem toho je svět plný silných ženských příběhů. Při psaní úvodníku sledujeme záznamy z procesu s Miladou Horákovou, kterou před sedmdesáti lety nechali zavraždit komunisti pro její svobodné ideály. Byla to oduševnělá žena s pevným hlasem i přesvědčením. Ženám s velkým Ž jsme se proto rozhodli věnovat tlusté letní dvojčíslo. Z takového rodu je i zakladatelka a prezidentka správní rady Nadačního fondu Kapka naděje Vendula Pizingerová, která, i když téměř všechno, co řekne, zakončí upřímným smíchem, opět je v centru nechtěného dění. Smrt dítěte, sebevražda manžela, pomluvy, nenávist, rozvod a teď ve svých osmačtyřiceti letech čeká s mladším manželem dítě. To je něco, co rozděluje názory. Jak se na věk matky díváte vy? Jste přející a věříte na to, že příroda ví, co dělá, nebo jste proti a na „staré“ těhotné se díváte spíš skepticky? Když se redaktorka Klára Mandausová připravovala na rozhovor s Vendulou a její věk konzultovala s gynekologem, dozvěděla se, že starších rodiček je mnohem víc, než tušíme, jen nejsou mediálně známé.

„Nic ve zlém a proti mužům, ale jsou opravdu v něčem slabší. Ženská táhne tři lodě a u toho rodí,“ říká s úsměvem Vendula Pizingerová, která v tom má jasno. My ve WHAT jí přejeme pevné zdraví a holčičku, kterou by si tak přála. „Když zemřela Klára, toužila jsem po dítěti, ale ne jako náhradě oko za oko, takhle to nefunguje. Můj syn je úplně jiný, než byla dcera. Ale to víte, že vám občas hlavou bleskne, co by bylo. Teď by jí bylo pětadvacet a já bych mohla být babičkou,“ prozrazuje Vendula. Další ženou, které jsme věnovali pozornost, je umělkyně Eva Eisler, jež celý život přechází mezi designem, tvorbou šperků a architekturou s elegancí a vášní pro vše, co dělá. Řadu let žila v New Yorku, přednášela na New York University a nám prozradila, jaké ženy ji v životě formovaly. Hezké tipy nám dala energická žena Jana Trávníčková, která brázdí města na svém azurově modrém bicyklu a ve volném čase o tom píše blog Holky na kole. A pak je tu ještě rubrika Dream job, kde vám trojice žen prozradí, jaké povolání se nečekaně stalo jejich srdečním. V tuhle chvíli chybí už jen slunce za mrakem, dvaadvacet stupňů, deka, strom a na sedm stupňů vychlazené prosecco. Krásné léto! P. S.: Nezapomeňte nalistovat stranu 34, kde se dočtete o sexu, vráskách a olivovém oleji… Tým redakce WHAT

03_WHAT20-07-uvodnik.indd 3

30/06/2020 14:30

OSOBNOSTI

Na co máte zrovna teď chuť?

Bohumil Staněk Od roku 2016 buduje ve společnosti Hartmann tým zaměřený na on-line komunikaci a e-commerce. Stál za výraznou změnou komunikace značky Ria a s tím spojenou úspěšnou kampaní Nemusíš. V té Ria odmítla všechny klišé spojené s reklamami na dámskou hygienu a nastartovala dlouhou šňůru odvážných a výrazných reklamních kampaní. V současné době je Bohumil kromě e-commerce zodpovědný také za marketing značek Ria, Kneipp a Bel.

Když jsme šesti osobnostem letního dvojčísla položili otázku, jaký je jejich nejoblíbenější pokrm, všichni (bez rozdílu) se začali rozplývat a zlehka se usmívat. A dokonce nám dali recept. Jídlo je bez nadsázky mocné afrodiziakum, které stmeluje. T Eva Karlasová, Markéta Faustová, Ivana Česnek Marcinová F archiv osobností

Petra Nesvačilová Herečka a režisérka Petra Nesvačilová se začátkem léta rozhodně nenudila. V červnu si užila premiéru filmu Bourák Ondřeje Trojana, v němž ztvárnila manželku provinčního mafiána. Aktuálně točí seriál Chataři pro Českou televizi, hraje v divadle Ungelt a ve Studiu Dva. Do toho všeho stříhá svůj nový dokumentární film a ve volném čase aktivně proniká do tajů domácího pečení.

James Cole Rapující básník, zpívající rapper, hudební producent, pro kterého je každá škatulka malá. První rozruch způsobil Daniel Ďurech aka James Cole projektem Supercooo, na němž spolupracoval s Hugo Toxxxem. V únoru letošního roku vydal desku M.R.D., kterou poskytl volně ke stažení, turné k ní už ale nestihl. Během posledních měsíců skládal další album a s dvojnásobnou dávkou nových skladeb plánuje koncertní šňůru na podzim. Už několik let je veganem. Můj vlastní recept – vegan babica level (mám s ním spojené chutě Thajska, které miluju): Nejprve je potřeba připravit kvalitní zeleninový vývar. Neexistuje kupovaný. Vezměte si půlku celeru, dvě větší petržele, jednu větší mrkev, dvě žluté cibule, bobkový list, nové koření. Vše nakrájejte na menší kostičky a restujte pár minut v hrnci, poté zalijte vodou, přiveďte k varu a táhněte několik hodin. Do hotového vývaru přidejte plechovku kvalitních rajčat a zhruba 250 g červené čočky. Přilejte 400 ml kokosového mléka. Dochucovat můžete dle libosti koriandrem, citronovou trávou, kafírovými lístky, kořenem galangy, kurkumou… Pokud máte vývar předem připravený, během chvíle získáte plnohodnotný pokrm.

Největší novinka z mého aktuálního života? Umím upéct chleba! Ano, jsem šťastná! Vždy jsem myslela na to, že ho jednou upeču. Je pravdou, že jsem své prvenství plánovala v kamnech, nakonec jsem se ale smířila s troubou. Můj chleba je podle receptu z Deníku Dity P.:

Salát z čerstvé brokolice dělám vždy, když vím, že na návštěvu přijde někdo, kdo nesnáší brokolici. A zatím si vždy každý z nich odnášel recept. → 1 velká brokolice (cca 500 g), nakrájená na růžičky o velikosti sousta → 1 středně velká šalotka nebo červená cibule, jemně nasekaná → 30 g mandlových plátků → 50 g sušených rajčat, nahrubo nakrájených → 50 g sýru Feta, nadrobeného na malé kousky (lze nahradit tence nakrájenými olivami Kalamata) NA ZÁLIVKU

→ 150 g žitné mouky → 20 g kvásku → 250–300 ml vlažné vody → 300 g pšeničné chlebové mouky → 2 lžičky drceného kmínu → 2 lžičky soli

→ 60 ml olivového oleje → 2 lžíce citronové šťávy → 1 lžička medu nebo javorového sirupu (nebo sirupu z agáve) → 1 stroužek česneku → ½ lžičky sušeného oregana → ½ lžičky dijonské hořčice → ½ lžičky soli → špetka chilli vloček (lze vynechat)

Postup je v podstatě intuitivní, v jeden okamžik jsem ho však spletla a dala těsto místo do tepla kynout do ledničky. Tento přehmat jsem si uvědomila až po hodině, u pečení jsem totiž ještě uklízela… Těsto jsem zachránila z chladného sevření, zabalila jsem ho do svého exkluzivního zimního kožichu a dala k topení. Těsto zachráněno a chleba upečený. Jsem na sebe hrdá. A taky pocit bohyně, prostě žena všech žen světa.

Ve středně velké míse promíchejte brokolici, sušená rajčata, šalotku nebo červenou cibuli, fetu nebo olivy a mandle. V malé misce vyšlehejte metličkou všechny přísady na zálivku. Tou pokapejte celý salát a důkladně promíchejte. Nejlepší je nechat salát odležet 30 minut před podáváním, aby měla brokolice čas nasát výraznou chuť zálivky. Pokud to nevydržíte, nevadí. Je skvělý i tak!

Nº 17, červenec/srpen 2020

Brand Founder: Beata Baníková Obchod: Karolina Heligrová, Martina Jarošová, Iveta Lébrová Autoři: Petra Nováková, Eva Karlasová, Ivana Česnek Marcinová, Soňa Hrabec Kotulková, Michala Bradová, Markéta Faustová, Tomáš Mrvík, Jana Krivenkaja, Klára Mandausová, Helena Máslová, Veronika Štefanová, Milan Šefl Distribuce: Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s r. o. Produkce: Davina Duspiva Grafická úprava: Vojtěch Vavřín

Foto: Michael Jan Dvořák, Everbay, Michal Ureš Korektorka: Olga Kubešová Vydavatel: What publishing, s. r. o., Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, 120 00, spisová značka: C187803 vedená u Městského soudu v Praze, IČO: 24197700 Registrace: MK ČR E 23489 ISSN 2571-2462 Tisk: H.R.G., spol. s r. o. Svitavská 1203, Litomyšl, 570 01 Vychází: 13. 7. 2020

04-05_WHAT20-07-osobnosti.indd 4

30/06/2020 14:33

Marek Pavala Milovník ostrých nožů, divoké přírody a ohně zahájil profesionální kuchařskou dráhu v roce 2012, kdy skončil jako třetí v soutěži MasterChef. Svůj um následně předvedl například v restauracích Pierre Paul Jacques či Laboratorio. V posledních letech se experimentování s chutěmi nejraději věnuje přímo pod širým nebem v rámci své kočovné školy vaření Fuego, která dokonale naplňuje jeho hlavní touhu: utéct alespoň na chvíli z města a vrátit se ke kořenům.

Denisa Štěrbová

Hana Phamová Když Hana Phamová vstoupila před pár lety do českého beauty světa se značkou Cocoes, kterou později přejmenovala na OSTĒ, stalo se to docela tiše. O jejích produktech ale začali záhy nahlas mluvit všichni ti, kdo se s nimi setkali. Zamilovali se do čistého složení, obdivuhodné funkčnosti, absolutní transparentnosti, celého konceptu i okouzlujícího poctivého přístupu jejich tvůrkyně. Dnes je Hanka královnou kokosové přírodní kosmetiky, jejíž tělové máslo a maska na vlasy mají místo v koupelnách i těch nejnáročnějších. Díky svému původu mám možnost ochutnávat výborná jídla dvou různých kuchyní. Ta vietnamská se mimo jiné vyznačuje silnými, chutnými polévkami, které se ve Vietnamu servírují jako hlavní jídla. Vedle populární Pho máme ale i jiný klenot – polévku Bun Moc. Patří mezi mé nejoblíbenější comfort food, a navíc moje maminka ji dělá doopravdy moc dobrou.

S mým nejoblíbenějším receptem je to poměrně složité. Mám totiž tendenci přehánět vše, co mě baví, a platí to i u jídla. Velké stálice jsou třeba pečené kuře s kaší, karbanátky, bramborové knedlíky plněné uzeným, kuře na paprice nebo kuřecí řízek. Tahle obyčejně neobyčejná jídla téměř nikdy neomrzí. Háček je v tom, že musejí být dokonale připravená. Když ale přemýšlím, který z receptů na ohni by mohl být mým nejoblíbenějším a zároveň by splňoval určité nároky současné gastronomie, napadá mě jeden skvělý letní tip – vepřová kotleta s kostí a rajčatový salát s červenou cibulí. → 1 vepřová kotleta s kostí nejlepší kvality (například od Maso Klouda) → 1 snítka rozmarýnu → 1 snítka tymiánu → 2 stroužky česneku → oříšek másla → 2 zralá masitá rajčata → 1/2 červené cibule → 1 malá hrst listové petržele → 1 lžíce červeného vinného octa → 3 lžíce extra virgin olivového oleje → sůl a pepř Rozpalte gril na dřevěné uhlí nebo ohniště. Maso osolte a potřete olejem. Položte kotletu na rozpálený rošt a důkladně opečte z obou stran, včetně tuku na hřbetě masa. Přidejte bylinky i rozmačkaný česnek, položte je na maso spolu s oříškem másla a nechte odpočinout mimo přímý žár. Teplotu uvnitř kotlety měřte teploměrem – potřebujete dosáhnout maximálně 57–58 stupňů, než maso sundáte z tepla. Na salát si nakrájejte rajčata do mísy, přidejte kolečka červené cibule a vše dochuťte octem, olejem, solí a pepřem. Přisypte nasekanou petrželku. Z kotlety seřízněte kost a položte ji na servírovací talíř, vedle si nafilírujte samotné maso, dosolte Maldon solí a opepřete. Zakápněte olivovým olejem a podávejte spolu s rajčatovým salátem.

→ 1,5 kg nakrájených vepřových žeber → 0,5 kg kvalitního vepřového masa → 100 g jidášového ucha → 100 g hub shiitake → 1 balení rýžových nudlí bun → 1 lžička octa → 1 jarní cibulka → 1 cibule → čerstvé mungo výhonky → čerstvý koriandr → rybí omáčka → sůl a čerstvý pepř (nejlépe vietnamský) Tip od maminky: přidávat můžete ještě podušená rajčata s cibulkou, jídlu dodají výraznější, kyselejší chuť. Uvidíte, budete to taky milovat. U vietnamských masových polévek je důležitý silný, čistý masový vývar. Ten si připravte z žeber, která nechte ve vodě přivést k varu, poté vodu slijte a kosti a hrnec důkladně opláchněte. Následně kosti vložte zpět do hrnce s vodou, ochuťte rybí omáčkou, solí, opět přiveďte k varu a táhněte co nejdéle. Rýžové nudle vložte do studené vody, přidejte lžičku octa a špetku soli, nechte přivést k varu a vařte do změknutí. Poté je sceďte a opláchněte studenou vodou. Jidášovo ucho a shiitake houby namočte do vlažné vody a po změknutí je očistěte. Masové kuličky se ve Vietnamu připravují z masové pasty, ta se bohužel v Čechách hůře shání, proto je i u nás doma děláme takto: k mletému vepřovému masu přidejte nakrájenou cibuli a vše rozmixujte v kuchyňském robotu. Do polohladké směsi přidejte nakrájené shiitake houby a jidášovo ucho a znovu mixujte. Hotovou směs ochuťte solí, čerstvě mletým pepřem a lžičkou rybí omáčky. Ze směsi tvarujte malé kuličky, které následně vařte ve vroucím vývaru (jen pár minut). Na pánvičce si do zlatova orestujte jemně nasekanou cibulku, přidejte nakrájená rajčata a nechte podusit do změknutí. Do misky pak naservírujte rýžové nudle, dušená rajčata, mungo klíčky, nahrubo nakrájený koriandr a jarní cibulku a zalijte horkým vývarem s masovými kuličkami a vepřovými žebry. Polévku si můžete dochutit limetkou, čerstvými chilli papričkami nebo oblíbenou Srirachou.

Fotografie Denisy Štěrbové jsou zastaveným příběhem. Barevné portréty obyvatel z Peru a Amazonie, zelené oči zářící ve špinavé tváři dívky, něžný polibek matky a malého syna v Brazílii, divoké pózy tanečnic na karnevalu v Riu nebo Italka v oblaku kouře, meditující nad náboženskými obrázky. Fascinace autentičností (ne)obyčejných lidí přivádí fotografku k odkrývání duší v jejich přirozeném stavu bez masek a přetvářky. „Často se mi stává, že to, co zachytím objektivem, neumím vyjádřit slovy,“ říká. Minulý podzim jsem se v rámci spolupráce s Greenpeace vypravila do Amazonie, abych zdokumentovala dopad požárů na život běžných obyvatel ve státě Acre. Kácení pralesa je složitý problém, kterým se dlouhodobě zabývám. Fotografovala jsem příběhy obyvatel Amazonie, kterým oheň vzal naprosto vše. Měla jsem také možnost ochutnat tradiční amazonské jídlo. Celkově musím zcela subjektivně říci, že amazonská, tedy speciálně indiánská kuchyně je poněkud mdlá, protože indiáni nepoužívají sůl ani koření. Základem amazonsko-indiánské stravy je kořen manioku zpracovaný všemi možnými způsoby a ryby nebo jiná zvířata, která indiáni uloví. Představa tropické kuchyně plné explozivních chutí exotického ovoce a nekonvenčních kombinací je velmi vzdálená tomu, čím se indiáni běžně stravují. Nicméně jsem si hodně oblíbila açaí – plody palmy Euterpe oleracea, které jsou u nás na západě známé jako superfood. Pravdou je, že bobule açaí jsou jedny z nejsilnějších antioxidantů na světě. V Amazonii se tomuto ovoci přezdívá černé zlato. Málokdo si dokáže představit, že luxusní potravina je vlastně taková bramborová kaše, běžná příloha ke grilované rybě. Nefalšované açaí má v Amazonii zemitou chuť, není sladké a jí se při pokojové (amazonské) teplotě. Jednotlivé chutě açaí se postupně uvolňují stejně jako u dobrého vína. Při prvním ochutnání Středoevropana napadne přirovnání k borůvkám nebo ostružinám, jenže chuť açaí je navíc hluboká a zemitá.

04-05_WHAT20-07-osobnosti.indd 5

30/06/2020 14:34

H OT N E W S

Bez pasu po mapě i do fantazie T Petra Nováková F archiv značek

Vydejte se s námi na nečekaná místa. Možná jen prstem po mapě, možná za humna nebo (jen) skrze sny, které nemají žádné hranice – to je ta největší svoboda.

PŘÍRUČKA KAŽDÉHO CESTOVATELE Luxusní značka Louis Vuitton pravidelně vydává i cestovatelské publikace. Letos se edice Travel Book rozšiřuje hned o tři svazky – Barcelonu, Maroko a Petrohrad. Každý z nich je svébytnou pozvánkou do jedinečných míst, která ilustrují umělci z celého světa. Francouzský figurální malíř Marc Desgrandchamps vykreslil pomíjivé kouzlo Barcelony, kanadský moderní umělec Marcel Dzama zvěčnil barevné Maroko a americká módní ilustrátorka Kelly Beeman vykreslila majestátní Petrohrad. Pokud letos chcete nechat zahálet vlastní cestovní pas, tyhle výpravné publikace mohou být čestnou náhradou.

KOBERCOVÝ NÁLET Masopust je veselí, masopust jsou oslavy. Masopust je přehlídka různých charakterů. Masopust je také nová značka koberců, které vás překvapí svým designem minimálně stejně jako masky v průvodu. Některé se hodí na zem, ale jiným bude lépe na zdi, některé mohou být polštářem, další nutí k doteku, jiné vykouzlí úsměv na rtech. Všechny jsou ručním dílem designérky Anny Štěpánkové. Více na masopust.store

NOVÁ ÉRA PÉČE O PLEŤ Joanna Czech je původem Polka, už roky usazená v Americe, kde si vybudovala pověst „skin expertky“. V klientské základně má i takové celebrity, jako jsou Anna Wintour nebo Cate Blanchett. Novinkou, kterou můžete sehnat i v Česku, je masážní roller. Masáž obličeje je čím dál prosazovanější způsob péče o pleť, to proto, že masáží se zrychluje cirkulace, okysličuje se svalstvo a výsledkem je jasnější a zdravější pleť. Joanna Czech je navíc přesvědčena, že správnou masáží lze neinvazivně změnit i tvar obličeje. Prodává e-shop Byssine, byssine.com

VEZMI MĚ S SEBOU Bambusová svítidla Take a Way od designéra Arika Levyho můžete libovolně přenést, kam je libo. Rozsvítit tak mohou nejen interiér, ale třeba i terasu nebo zahradu. Fungují na dálkové ovládání, se kterým lze regulovat intenzitu světla od zářivé až po jemný ambientní svit. LED zdroj světla se nabíjí rychle a efektivně ve speciální základně. K filozofii značky Forestier patří kromě důrazu na design také udržitelnost a fair trade přístup. U nás prodává Le Patio. lepatio.cz

AKTIVNÍ POSED

Interiérové studio Adron přináší na český trh na první pohled nenápadnou novinku, která může proměnit běžné sezení v kanceláři nebo kdekoli jinde v inspirativní dobrodružství. Takového úkolu se snadno zhostí pohyblivá balanční židle Activity, která ulehčí zádům i celému, sezením ztuhlému tělu. „Můžete na ní sedět i stát, a přitom díky zakulacené základně aktivně zapojujete celé tělo. To kromě jiného i posílí a podpoří stabilitu vašich zad,“ vysvětluje Michal Háp z interiérového studia Adron. mydesk.cz

06-07_WHAT20-07-hot-news.indd 6

30/06/2020 14:36

PUDR NA TĚLO Nová letní kolekce MIK Jany Mikešové se nese v jemných tónech, kde návrhářka opustila od své tradiční oblíbené vlny a místo ní zvolila lehlé materiály, ve kterých je i v parnu radost být. Volné střihy, možnost variabilního zavazování nebo propínání pak ukazují, že ženskost je především v něžnosti. Důkazem je i tahle halenka z měkké viskózy v pudrové barvě, která svým nositelkám dodá svěží vzhled, tak kouzelná tato barva je. janamikesova.com

AŤ PŘEDMĚTY ŽIJÍ DÉLE NA SEVER! Ještěd, a co dál? Liberec toho dokáže nabídnout mnohem víc! Spoustu důkazů najdete na stránkách autorského průvodce Lieberec. Název vznikl slovní hříčkou ze slov Liebe a Liberec. Liebe je německy láska a německé stopy jsou v sudetském městě na každém rohu, tak proto. A taky proto, že Liberec je láska, jak je přesvědčen nejen jeho autor Petr Vondřich. Začtěte se a hned pak se vypravte na sever! Více na jizersketicho.cz/lieberec

Designérka Silvie Luběnová pro vás možná představuje Maestrokatastrof, svéhlavou značku, která vintage vzorovaný porcelán dekoruje svými vlastními kolážemi. Dceřiným projektem je Live Longer – specifická opravna oblíbených předmětů. Silva opravuje technikou kintsugi, kdy se rozbitý porcelán slepí jakýmsi zlatým švem. Její kolegyně Adéla, s níž Live Longer přivedla k životu, se specializuje na opravy formou kovových montáží a galvanoplastiku. Pokud máte svůj oblíbený hrneček, který přišel o ouško, rozbitý talíř nebo poklad po babičce, jenž by potřeboval refresh, v Live Longer všemu dodají specifickou péči a nový smysl. Více na livelonger.cz

BÝVALÁ SÝPKA, SOUČASNÝ RÁJ Sýpka Arnoštov chce být manifestem, jak je možné zacházet se starými domy. Že není třeba přijít o autenticitu stáří, nutnost demolovat, ani dogmaticky rekonstruovat. Sýpka Arnoštov má stále svého genia loci, ale zároveň jde o moderní stavbu, ve které si dokonale užijete svůj čas volna. Lze si ji totiž pronajmout jako alternativu k chalupě (svým hostům nabízí kromě společného prostoru ještě čtyři ložnice s dvoulůžky). sypkaarnostov.cz

ZKUSTE TO NADIVOKO Za devatero lesy a devatero řekami, ukrývá se usedlost… Dobře, ve skutečnosti bude stačit překonat pouze pět brodů, a to zdatnějším půjde i suchou nohou, než se dostanou do tajného místa uprostřed křivoklátských lesů. Tady je to Nadivoko. Místo bez signálu, zato plné poezie, líbezných detailů, skvělého jídla a pití. Čeká vás večeře pod hvězdami, noc ve stanu, snídaně v trávě… Někdy se zpívá, někdy tančí, jindy věští při měsíčku. Je to pokaždé jiné, ale pokaždé Nadivoko. nadivoko.cz

06-07_WHAT20-07-hot-news.indd 7

30/06/2020 14:36

R OZ H OVO R

Z rodu silných žen Jestli se o někom dá s čistým svědomím říct, že má v životě takzvaně naloženo, tak je to Vendula Pizingerová. Smrt dítěte, sebevražda manžela, pomluvy, nenávist, rozvod. V centru nechtěného dění zůstává i teď, kdy žije ve spokojeném manželství s mladším mužem a v osmačtyřiceti letech čeká dítě. Právě proto o ní zase lidi mluví, a není to vždycky příjemné. T Klára Mandausová, F Everbay S Jano Kimák, M Kateřina Koki Mlejnková

08-13_WHAT20-07-rozhovor.indd 8

30/06/2020 14:46

„Jsem ateista, ale proti víře nemám nic. Vadí mi instituce a některé církve.“

08-13_WHAT20-07-rozhovor.indd 9

30/06/2020 14:46

R OZ H OVO R

mi říkal, abych dala nohu víc nahoru. Jenže já měla upnuté trekingové kalhoty, žádná vůle deset centimetrů, což samozřejmě být nemá, a sklouzla jsem po břiše dolů. To je ale jiný strach než ten z neznáma. Tak jsem se bála, když byla nemocná moje dcera. To ve mně převládla emoce záchrany, strach jsem si nepřipouštěla. Až když byl všemu konec, začala jsem mít strach, jak to všechno přežĳu. Strach životem různě meandruje. Další jsem měla, když jsem se rozváděla se svým druhým mužem. Byl to uměle vytvořený strach z toho, že budu mít napsané v občance rozvedená. Slovo rozvod pro mě bylo strašné. S odstupem času vidím, že to byla v danou chvíli nejlepší věc, co jsem mohla udělat.

„Všechno, co mi máma říkala, abych v životě nedělala, jsem prostě udělala.“

endula je fakt pěkná ženská. Pevná. A ráda a nahlas se směje. Zakladatelka a prezidentka správní rady Nadačního fondu Kapka naděje uzavírá upřímným smíchem i věty, na konci kterých mají jiní slzy v očích. Třeba když mluví o tom, jak by chtěla, aby si mohla popovídat se svojí maminkou, a co by jí asi řekla, nebo když vzpomíná na svoji dceru Kláru, která umřela na leukemii. Není cynická. Jen ji život naučil dívat se dopředu. „To víte, že přicházejí chvíle, já jim říkám tři oříšky pro Popelku, které vám jemným cinknutím připomenou to hrozné,“ konstatuje. Jenže má syna, rodinu, do které brzy přibude další člen, lidi, kterým její nadace pomáhá, a to všechno jí dává chuť žít naplno, ať si říká, kdo chce, co chce.

Žĳete v Říčanech, které byly vyhlášené jako nejlepší město pro život. Jak moc je pro vás důležité místo, kde bydlíte? Máme hezké město! A já to štěstí, že bydlím v jeho staré části, kde už nikdo nic nepostaví, kousek od krásné restaurace, koupaliště Jureček s lesem okolo, kam se můžu jít projít, zahrát si beachvolejbal. Říčany slouží pro okolní obce jako určité centrum. Má ale taky jednu nevýhodu, dostat se do Prahy je složité. Když jedu ráno do práce do kanceláře v centru hlavního města, zabere mi to hodinu až hodinu a půl, a to je dost na dvacet osm kilometrů. Zkoušela jste někdy jet vlakem? Několikrát ano. Teď bude můj syn jezdit vlakem do školy, jen na druhou stranu, do Benešova. Jenže já se chtěla k nádraží dopravit na kole, a pak jsem se dozvěděla, že tam řádí nějaký gang, co je krade. To byste musela mít nějakou starou hajtru. Čert vem kolo. Říkala jsem si, že kdybych jezdila vlakem, dala bych si určitě k obědu skleničku vína, takže bych se dobrovolně stala alkoholikem. Ne, vážně, vozím s sebou věci a většinou jezdím ze schůzky na schůzku, a to by bylo bez auta komplikované. Navíc se v Říčanech nedá u vlaku dost dobře zaparkovat.

To máte pravdu, snad jen v době koronakrize, kdy se lidi báli jezdit hromadnou dopravou. Vy jste byla v tento čas už těhotná. Měla jste z pandemie strach? A víte, že ne? To spíš lidi okolo mě, ale já ho neměla, chodila jsem i po nemocnicích. Vlastně s odstupem času nevím, co si mám o tom všem myslet. Vy jste prostřednictvím Kapky naděje pomáhali. Když začalo přibývat nemocných i mrtvých a chyběly respirátory, roušky, ventilátory a další materiál, rozhodli jsme se, že uděláme na Primě sbírku Vlna naděje. Už před tím jsme dali na pomoc deset milionů korun. Bylo v uvozovkách zajímavé, jak se snažily některé firmy s rouškami natvrdo obchodovat. My jsme se naštěstí rozhodli pro poctivou. Když jsem se pak zpětně dívala na seznam společností, zjistila jsem, že některé dnes vyšetřuje policie. To je děsivé.

Bála jste se opravdu toho slova, nebo toho, že budete sama? Je pravda, že jsem v životě moc sama nebyla, ani jsem to neuměla. Teprve po čtyřicítce jsem se naučila některé věci ovládat a vychutnávat si je jinak. Když jsem přišla o svého prvního muže, Karla, byl synovi Jakubovi rok a půl. Najednou jsme zůstali jen my dva a to vás vede k dalším životním krokům, říkáte si, nebude mít mužský vzor, budu na něj sama, a to jsem nechtěla. Jenže pak pochopíte, když tenhle strach překonáte, že jste na většinu věcí v životě stejně sám. Jako když máte chřipku, taky si ji musíte sám doma vyležet. Můžete to sdělit přátelům, psychologovi, které já osobně v životě vyhledala mnohokrát, ale to všechno jsou jen pomocné berličky k tomu, aby člověk zesílil natolik, že vyjde ze zničujících situací se vztyčenou hlavou a absolvuje je pro sebe se ctí. Jenže někdy to nejde. Před časem mi říkala jedna psychiatrička, že ztráta dítěte, kterou jste zažila, je trauma, se kterým se nemusíte do konce života vyrovnat. Je to tak. Já ale žĳu hodně dopředu. Zároveň jsem člověk symbolik, takové ty tři oříšky pro Popelku – že se vždycky najde něco, co vás trkne a připomene. Mám takové chvíle, ale nerozrývám vlastní bolesti. Znám ale případy lidí, kterým se to nevede. Nedávno se na mě obrátili rodiče, že jim umírá syn. Matka se mě ptala, kdy to přestane bolet. Odpověď je jasně daná. Nikdy. Pomůže tomu čas, rodina. Když zemřela Klára, toužila jsem po dítěti, ale ne jako náhradě oko za oko, takhle to nefunguje. Můj syn je úplně jiný, než byla dcera. Ale to víte, že vám

„Velké vzlety byly vykoupené velkými pády. To bylo tak u mě vždycky. Když jedete do kopce, neuvědomujete si to.“

Jak se supi dokážou rychle aktivizovat, že. Máme super roušky, lidi umírají, tak my vám jednu za tisícovku prodáme. To je přece hrozné! A kupovali to staří lidé a ti, kteří neměli jinou možnost. To je jako, když vám léčitel řekne, že vás zbaví rakoviny. Obchod s lidským strachem. Co vy a strach? Ve vašem životě byly chvíle, kdy jste musela mít obrovský. V životě jsem se mnohokrát bála. Jenže on je strach a strach. Například když lezu někde po horách a sesunu se. Pamatuju, jak mě jednou manžel držel za ruku, pode mnou byly dva metry. Klouzalo to a on

občas hlavou bleskne, co by bylo. Teď by jí bylo pětadvacet a já bych mohla být babičkou. To by se všem idiotům ulevilo! (smích) Řeknete si, odmaturovala by, kam by pak šla, co by dělala. Tohle v sobě musíte nějak zkorigovat, protože jinak se utrápíte. Znám ženy, ale i otce nebo prarodiče, kteří to nedali. Sebere vám to celý život. Věci se v životě stávají z nějakých důvodů a je jen na vás, jak s nimi naložíte. Když se narodil Kuba, po pěti letech od smrti Kláry, měla jsem taky strašný strach, první teplota a hrůza! Pořád jsem volala doktorce, ta ze mě byla už na hlavu. Ale pak se s tím taky vyrovnáte, prostě nic se neděje.

Když říkáte „vyrovnáte“, myslíte tím, že to přĳde samo v proudu života, nebo na tom musíte vědomě pracovat a odstínit některé věci? Byla jsem vychovaná v rodě silných žen, vychovala mě babička, prvorepubliková žena, absolventka rodinné školy, která měla o dost mladšího manžela. I moje máma byla silný člověk, táta voják. Takže jsem spoustu věcí dostávala odmala hrou a komunikací. Proč vás vychovala babička? Máma chodila do práce, vedla firmu, která dělala výstavy. Jezdila pryč v šest ráno, vracela se v sedm večer. Byla to ostrá, tvrdá žena. Vy působíte podobně. Mám něco po ní, ale vím, že v nitru taková nebyla. Někdy určité bariéry nedovolí otevřenou komunikaci. Zemřela v sedmdesáti na rakovinu slinivky, je to už devět let. Čím déle je mrtvá, tím víc mi chybí, tím víc bych s ní chtěla mluvit. I když by mě asi opětně nepochválila. Co myslíte, že by jí vadilo? Myslím, že všechno. Všechno, co mi říkala, abych v životě nedělala, jsem prostě udělala. Všechno si musí člověk vyzkoušet sám. Litujete, že jste v něčem neposlechla, že jste si třeba některé věci mohla odpustit? V osmačtyřiceti je už čas se ohlídnout. Velké vzlety byly vykoupené velkými pády. To bylo tak u mě vždycky. Když jedete do kopce, neuvědomujete si to. Dojde vám to, až když míříte z kopce. Ničeho nelituju, myslím, že bych nic neudělala jinak, jsem hodně emotivní člověk. Řadíte mezi vzlety a pády i vaše manželství? Vedle Karla jsem dospěla, bylo mně dvacet, měla jsem rovnátka a dva copy. On mi spoustu věcí ulehčil, ale i ztížil. Naučila jsem se od něj třeba to, jak jednat s lidmi v pracovních záležitostech. Byl rodinný typ, s určitými nuancemi vybočování, které mi nevyhovovaly. Dnes bych s nimi naložila jinak, ale byla jsem mladá. S Karlem to byl určitě vzlet. Mohla jsem si od něj ale vzít víc zkušeností a víc se naučit. Jenže když je vám dvacet, myslíte si, že jste nesmrtelní. A pak přišel pád. Ten byl strašný. Když se zabil, bylo to hrozné. Sjezd na horské dráze, vůbec nevím, jak jsem to přežila. Někteří lidé se snažili, aby byl pro mě ještě dramatičtější. Jenže jak se říká, do kabiny pilota nikdo nevidí. Co budete v tu chvíli komu vysvětlovat. Po čase se mi spousta lidí omluvila. S takovou energetickou zátěží je těžké navázat nový vztah. Já ho navázala, a úplně se to nepovedlo. Byla jsem oslabená a moje radary nefungovaly. Na začátku druhého manželství to bylo fajn, ale když jsem se postavila na vlastní nohy a začala muže trochu válcovat, bylo to těžké. To byl důvod vašeho druhého rozchodu? Určitě to byl úvodní impuls. Vztahy jsou komplikované. Ženy a muži jsou rozdílní právě proto, aby se mohli doplňovat, pokud to jeden z partnerů nepochopí a začne bojovat, je to začátek konce. Vztah je sdílení, komunikace, pokud tohle neví, je zle. V současném manželství ale nebojujete. Ne. Já vlastně nikdy moc nebojovala. Spíš chlapi bojovali se mnou. I Karel. Vadilo mu, že jsem založila nadaci, že pracuju.

08-13_WHAT20-07-rozhovor.indd 10

30/06/2020 14:55

„V posledním manželství mám absolutní svobodu, manžel mi v ničem nebrání,“ říká Vendula Pizingerová.

08-13_WHAT20-07-rozhovor.indd 11

30/06/2020 14:55

Něco o Vendule Vendula Pizingerová je zakladatelkou a prezidentkou Nadačního fondu Kapka naděje, který pomáhá zachraňovat dětské pacienty s poruchou krvetvorby, nádorovými onemocněními a ty, jejichž léčba vyžaduje transplantaci kostní dřeně. Za dvacet let působení rozdělil 180 milionů korun. Několikrát byla oceněna titulem Žena roku a získala Řád Vavřínu. Jejím prvním manželem byl hudební skladatel Karel Svoboda. Jejich dcera Klára onemocněla ve dvou letech leukemií, které o dva roky později podlehla. Pět let po její smrti se narodil syn Jakub. Za další necelé dva roky Karel Svoboda spáchal sebevraždu. Druhým manželem byl podnikatel Patrik Auš, se kterým se Vendula rozvedla po třech letech. Nyní žije v manželství s Josefem Pizingerem, na začátku října očekávají narození potomka.

Děkujeme za zapůjčení oblečení: šaty, Isabel Marant, the Store (květované), šaty Jucca, Space (oranžové), šaty Patrizia Pepe (modré), prsten, Gucci. Lokace: Průhonický park a zámek.

Je nám ctí vám prozradit, že se noviny WHAT staly mediálním partnerem projektu Potkejme se ve Four Seasons, série předtáčených rozhovorů na terasách s kouzelným výhledem. Na našich sítích se tak můžete těšit na inspirativní osobnosti české scény.

08-13_WHAT20-07-rozhovor.indd 12

30/06/2020 14:56

R OZ H OVO R

kteří věci věří a táhnou ji kupředu, když jsem teď těhotná, táhnou i za mě. Je to super. Velké díky těm lidem, mají v sobě obrovský hnací motor. Ne každý může pracovat v charitě.

„Teď při koroně a v těhotenství si krásně prokrastinuju, třeba u Netflixu,“ přiznává Vendula.

Jaké jsou předpoklady pro tuhle práci? Nesmí mít úplně vysoké finanční nároky. Nesmí jim chybět pochopení, láska, obětavost. Říkám si, jestli by ještě nebylo dobré ke Kapce naděje přidat péči o staré lidi. Inspiroval mě můj táta, měl Alzheimera. Vždycky jsem měla ráda staré lidi. Jako malá holka jsem u Berounky se starými rybáři chytala ryby a taky navštěvovala dům, kde žili lidé, kteří se starali o už ležící babičku s dědou, chodila jsem za nimi si povídat a poslouchat jejich zkušenosti a moudrosti.

Po smrti dcery jste měli krizi. Odborníci ale tvrdí, že většina párů se po takové události rozejde. Vždyť nás to taky málem rozbilo. Nic ve zlém a proti mužům, ale jsou opravdu v něčem slabší. Ženská táhne tři lodě a u toho rodí. Karel mi pomáhal s Klárou, ale nedával to. Nedával. Náš vztah to jednoznačně poznamenalo. Co člověk ví, jak by to bylo, kdyby se to nestalo.

svobodomyslný. Takže ani v práci, která vadila předchozím mužům. Vám na práci hodně záleží. Mám velkou výhodu, že moje práce je moje hobby, dělám ji moc ráda, hezky mi to zpříjemňuje a doplňuje život, baví mě běžná manažersko marketingová činnost, návštěva nemocnic, psychosociální programy, i to, že jedeme s dětmi

„Nic ve zlém a proti mužům, ale jsou opravdu v něčem slabší. Ženská táhne tři lodě a u toho rodí.“ Takhle asi nemá smysl uvažovat. Jo, my tomu říkáme dívat se mrtvému do zadku. Člověk má být šťastný sám ze sebe, na partnera se tolik nevázat, občas to ale nejde. I chyby z předchozích manželství opakujete znovu a znovu. Že se člověk nepoučí ze zkušeností cizích, chápu, ale myslíte, že ani ze svých vlastních? Někdy ne, protože máte v sobě určitý program, o kterém ani nevíte. Doma vám řekli, že to má být takhle a takhle, a vy pak taky říkáte, já to tak chci, a ona to třeba vůbec není pravda. Co vám doma říkali? Žila jsem v úplné rodině, u nás byl otec nejvyšší instance, i když matka byla generál. Byla jsem naučená chlapovi sloužit. Chvíli sloužíte, pak se unavíte a chcete něco zpátky. Když to nedostanete, je problém. Někdy se stává, že žena od začátku slouží, muž si myslí, že je taková, a zvykne si na to a pak, když se situace změní, neví, jak si s ní poradit. V posledním manželství mám absolutní svobodu, manžel mi v ničem nebrání, on je taky hodně

na týden k moři. Je to zábava, navíc když to takhle dobře funguje. Dostávám dost často otázky, jestli mě tahle práce nezatěžuje. Samozřejmě že se dostanu do smutných situací, kdy volají lidé, že jim umírá dítě. Ale já jsem tu přece od toho, zvolila jsem si to. Když umírala moje dcera, slíbila jsem jí, že se budu starat o děti stejně nemocné, jako je ona. Byly jí čtyři a půl a byla hrozně moudrá. Tahle práce je taková moje malá soukromá církev. Neudělám nic, abych ji zradila. Jsem ráda, že mám okolo sebe spoustu lidí, kteří jdou se mnou a věří ve stejné věci. Je skoro neuvěřitelné, že letos slaví Kapka naděje dvacet let.

Vzala jste si z moudrosti starších něco, co vám pomohlo v životních krizích? Moje babička byla inspirací, byla hodně silná. Mnohokrát jsem si vzpomněla, jak řešila věci s humorem. Měla mladšího muže, kterého si sbalila sama. Tehdy, před válkou! V šestnácti se sebrala a ona, nemanželská dcera z židovské rodiny, odešla na rodinnou školu do Hluboké nad Vltavou. To muselo být obrovské rozhodnutí. Pak šla do Prahy a tam pracovala v židovské rodině, naproti jejímu bytu bylo policejní ředitelství a tam černovlasý úředník, který se jí líbil. Teď mě napadá, že tohle já neznám. Muže jsem nelovila, to oni vždycky oslovili mě. Babička umřela dva dny před mými osmnáctými narozeninami, bylo jí osmdesát šest. Věk jsem tehdy ještě moc nechápala, připadalo mi, že to bylo brzy. Mimochodem, pamatujete, jak jsme počítali, kolik nám bude v roce 2000? No jejej! Mně 32. Říkala jsem si, že už bude se vší zábavou konec, že už budu jen stará. Přesně, staroba, choroba! No a podívejte se, doba se posunula, jsme lidi plní života. Strašně důležité je pořád se vzdělávat a poznávat nové věci. Když budete sedět doma obložená brambůrkami a koukat na politické debaty, budete jen chátrat. Skočí na vás prokrastinace a jste tuhá.

Měla jste to někdy taky tak? Že bych si zaprokrastinovala? Teď při koroně a v těhotenství si krásně prokrastinuju, třeba u Netflixu. Všechny seriály už jsem viděla! Dnes jsem se dokoukala na jeden z vězení a říkala si, to jsem ráda, že je konec, už mě to nebaví ty lesbický scény, už aby to nějak dopadlo. Jsem doma, protože mi doktor zakázal dlouhé služební cesty a podobné věci, jezdím jen kanceláře. Vzpomenete si, jaký jste měla pocit, když jste zjistila, že jste teď těhotná? Štěstí, zároveň překvapení a uvědomění si čísla v občance. Ale všechno se to děje za mého plného vědomí. Vždyť dřív ženy rodily, dokud mohly, třeba do padesáti. No jasně, měly čtyři děti nebo dvanáct, jak to vyšlo. Jenže v týhle blbý kyberdobě jsou kverulanti, hádám lidi, kteří většinu času prokrastinují, a ti mají potřebu se do druhých obouvat. Moje babička kupříkladu, měla mámu ve dvaačtyřiceti, tenkrát za války to nikdo neřešil. Jste věřící? Jsem a víte, že ráda chodím do kostela? Hlavně když tam nikdo není. Naučila mě to Eva Holubová. Proto jsem taky vždycky chtěla studovat všechna náboženství a přelousknout Písmo svaté, protože s ohledem na vztahy v rodině a lásku je to neskutečný materiál. Máte na krku krásnou vážku, přívěsek. Celou dobu se na ni dívám, protože mi připomněla jednu historku. Seděla jsem s Jaroslavem Duškem v jedné restauraci, okolo jen cihly a beton a asfalt, povídali jsme si o lidech, kteří už nejsou mezi námi, a najednou přiletěla vážka. Říkal mi tehdy, chápeš to? Vážka? Tady? No co se divím, vždyť vážky jsou poslové lidí, kteří odešli. Napadlo mě, jestli věříte i na znamení. Za mnou teď jedna taky přílítla, když jsem jela z porodnice U Apolináře z ultrazvuku. V autě si mi sedla na ruku. Nikdo neví, jak to je. Vždyť nejznámější židovské přísloví říká, všechno je jinak.

„Moje babička byla inspirací, byla hodně silná. Mnohokrát jsem si vzpomněla, jak řešila věci s humorem,“ vzpomíná Vendula Pizingerová.

Jak vlastně vznikla? S Janisem Sidovským a ještě několika lidmi, byli jsme blázni, nic jsme o tom nevěděli, ale uspořádali jsme koncert a na něm vybrali první peníze, devadesát tisíc dolarů na diagnosticko analytický přístroj pro výzkum leukemie. Pamatuju si, jak byli novináři tenkrát na tiskovce nespokojení, protože byl malý, vypadal jako termoska. Takový malý a takové peníze! Říkali jsme si tehdy, že se tomu budeme věnovat tak dvakrát třikrát týdně, a vidíte, už dvě desítky let mám kancelář, ředitele, zaměstnance. Jsou to mladí lidé,

08-13_WHAT20-07-rozhovor.indd 13

30/06/2020 14:56

KRÁSA

Puberťákem ze stresu

až zjizvení,“ říká odbornice. Jak stresové akné poznat? Obvykle se vyskytuje na čele, nosu a bradě a na rozdíl od akné před periodou se neobjeví samostatně, ale v zánětlivých shlucích.

T Soňa Hrabec Kotulková F unsplash.com, archiv značek

Zbavte mě ho!

2020 je „čistícím“ rokem – uklízíme si sami v sobě, ve vztazích i doma. Koronavirové období plné nejistoty se mohlo nehezky podepsat i na pleti. Už jste slyšeli o akné ze stresu? no, známe to všechny, když před periodou pracují hormony, sem tam se nějaký pupínek objeví. Pak vše ale rychle vymizí. Jenže aktuálně jsou ordinace dermatologů plné těch, kteří o akné neslyšeli už od puberty a najednou mají problém.

Vnitřní ohrožení

Kůže je propojena s psychikou a také s našimi emocemi. Všechny negativní zprávy, pocit strachu, osamělosti a jiný režim se nyní projevují ve formě akné. A právě stres se jako u řady jiných nemocí podílí na jejich vzniku. „Když jsme ve stresu, naše tělo začne vylučovat stresové hormony, jako je kortizol, nebo zánětlivé působky, které mohou podpořit mazové žlázy ke zvýšené aktivitě a zhoršovat akné. Se stresovým akné se nejčastěji setkávám u pacientů, kteří jsou pod akutním výkonnostním tlakem nebo mají zkouškové období,“ popisuje dermatoložka Monika Arenbergerová.

Není akné jako akné

Kůže je propojena s psychikou a také s našimi emocemi.

Soňa Hrabec Kotulková

Podle dermatoložky Arenbergerové má stresové akné velmi často obraz takzvaného akné excoriée – kterému předchází určité psychické napětí a neklid. U tohoto typu si totiž lidé nevědomky sahají na pupínky a škrábou si je. „Velmi často pak dochází také k vymačkávání hnisavých i nehnisavých projevů. Tím se traumatizuje mazová žlázka, zánět se rozšíří na okolí, dochází k obtížnému hojení, a to může eventuálně způsobit

Léčba stresového akné bude trochu odlišná, než když jste měli pupínky v pubertě. Nejprve je důležité pracovat s psychikou a zklidnit se. Rada nad zlato, jenže jak to máme udělat? Psycholožka Radka Černá (radkacerna.cz) k tomu říká: „Důležité je být co nejvíce v přítomnosti, nepodléhat katastrofickým scénářům a mít možnost s někým své starosti sdílet. Vybírejte si a dávkujte informace z médií a zkuste čas od času i on-line detox.“ Pokud vás přepadne nával paniky nebo stresu, pomůže jednoduché dechové cvičení: „Nadechněte se a počítejte do tří (1, 2, 3). Na dvě doby zadržte dech a přitom dál počítejte (4, 5). Výdech by měl být delší než nádech a zde počítejte na pět dob (1, 2, 3, 4, 5). Toto opakujte až do zklidnění a raději i ještě chvíli po něm,“ radí psycholožka. Dobře funguje také její druhé cvičení, takzvané Ukotvení se v přítomnosti. Když jste ve stresu, zastavte se a uvědomte si pět věcí, které vidíte. Čtyři zvuky, které slyšíte. Tři předměty, na které si můžete sáhnout. Dva čichové vjemy z blízkého okolí a nakonec jednu chuť, co cítíte na jazyku. Podobně radí i dermatoložka Arenbergerová: „Důležitá je změna životního stylu – relaxace, pravidelný spánek, vyvážená strava. Vymačkávání či manipulace s projevy akné není vhodná, tuto péči přenechejte kosmetičce, která kůži nejprve změkčí a vymáčkne projev šetrně. Doporučuji také vysychavé obklady, důsledné čištění pleti a na ruce používání antibakteriálních gelů či roztoků.“

Ruce z obličeje pryč

Bez výjimek! Jsou totiž plné bakterií, které se na kůži přenesou, a také si prsty akné jen dráždíte. Ruce se pleti můžou dotýkat pouze při odličování nebo při aplikaci krému či make-upu. Během stresového období se nebojte používat čisticí přípravky obsahující kyselinu salicylovou. Skvěle si poradí s nadbytečným

Redaktorka a běžecká blogerka na volné noze, která, když zrovna neběží po pravoúhlé skále, testuje s nadšením kosmetické novinky z celého světa. Díky tomu vypadala skvěle a upraveně i na své svatbě – na pražském půlmaratonu, kde zároveň zaběhla 21 km. Miluje trailové běhy a náročné horské závody. Její oblíbenou destinací je indická Kerala.

mazem, odstraní odumřelé kožní buňky a vyčistí póry. Výborně fungují také přípravky s benzoylperoxidem – látkou, která snižuje množství bakterií zodpovědných za akné a snižuje také v pleti zánět. Velmi moderní jsou přípravky s výtažkem z konopí – látkou CBD neboli kanabidiolem. Na rozdíl od jiných látek proti akné je přírodní, velmi šetrný a má protizánětlivý účinek.

Co máte v koupelně?

Pokud se v péči o akné stále točíte v začarovaném kruhu a nic nepomáhá, zkuste se podívat také na to, co na pleť používáte. Jestliže pleť neustále dráždíte velmi agresivními přípravky proti akné obsahujícími alkohol, brousíte ji nešetrnými peelingy, bude se stále jen bránit a projevy akné se budou jen zhoršovat. Nezapomínejte také dbát na hygienu – například v ručnících se drží a množí bakterie. Vyměňte je proto za papírové ubrousky, které po použití vyhoďte. Nezapomínejte si také pravidelně čistit kosmetické štětce.

W H AT T I P Y Pleťový gel na akné

Zázračný regenerační elixír

Super Spot Remover Acne Treatment Gel

Pleťový olej s CBD

Jemný, nemastný gel obsahuje výtažek z červené řasy, která zklidňuje a působí proti zarudnutí. Kyselina salicylová zase okamžitě urychluje regeneraci pupínků a jiných nedokonalostí. Speciální technologie přípravku zajišťuje jednotný tón pleti. Origins, sephora.cz, 510 Kč

Přírodní multifunkční olej obsahuje sedm za studena lisovaných olejů a výtažky z léčivého konopí Cannabidiol – CBD. Přirozeně reguluje mastnotu pleti a napomáhá ke zmírnění akné. Skvěle jím můžete obohatit běžně používané kosmetické přípravky, včetně make-upu. Cannor, cannor.cz, 725 Kč

Květinová voda ve spreji se zeleným čajem

Lokální SOS péče na vyrážky

Svěžest

SOS Imperfections

Přírodní hydrolát vzniká destilací sušených listů zeleného čaje. Jemná obličejová mlha má silné antioxidační, čistící účinky a antimikrobiální účinky. Ideální pro problematickou pleť s akné, dermatitidou či ekzémy. Snižuje zánětlivé reakce kůže, zmatňuje jizvy, snižuje produkci mazu a čistí ucpané póry. Klara Rott, klararott.cz, 590 Kč

Čistě přírodní mast s vysokým podílem aktivní látky CBD (Cannabidiolem) se osvědčila i u zdravotníků, kteří dlouhé hodiny pracovali s rouškou. Při pravidelném používání dochází ke snížení napětí a posílení přirozené ochranné vrstvy kůže, jejímu postupnému vyhlazení a sjednocení. Phyt’s, jannami.cz, 390 Kč

Balzám na obličej

Jednorázová slupovací maska

Přímo „odpaluje akné“! Nechejte tento příjemný a voňavý balzám roztát mezi prsty a aplikujte ho na pleť. Zklidňuje, hloubkově hydratuje, vyživuje a přitom působí antibakteriálně a antivirově. Balm Balm, ladybio.cz, 299 Kč

Účinná speciální péče pro problematickou pleť obsahuje pět přírodních extraktů včetně antibakteriálně působícího medu, stimulační kurkumy a oleje cannabis sativa. Zklidňuje, zjemňuje, čistí a rozjasňuje. Neobsahuje parabeny, ftaláty, mikroplasty, silikony či ropné extrakty. 7th Heaven, pre-wo.cz, 45 Kč

Tea Tree

Superfood Cannabis Sativa

14-15_WHAT20-07-krasa-akne.indd 14

30/06/2020 15:20

Kdy to bylo naposledy?

Vzpomenete si, kdy jste se vypravila ven bez make-upu? Včera to asi nebylo. Nejde o frustrující hru, jen vám chceme navrhnout, abyste se na pár dní zaměřila na funkční péči. Vrátit se můžete vždycky. A nebo taky ne.

T Soňa Hrabec Kotulková F Michael Dvořák

Kouzlo v tubě

Šlehačka s medem

Mikrobiom v rovnováze

Ananas pro zjemnění

Jistě, že potřebujete, aby váš obličej vypadal vyhlazeně a příjemně zářil. O sjednocenou pleť a neviditelné póry se postará australský gel s přírodními peptidy. Je stoprocentně přírodní a nenajdete v něm parabeny ani minerální oleje.

Čistě přírodní, olejová maska má zajímavou našlehanou texturu, barvou připomínající med. Vyživuje pleť a působí na pigmentové skvrny. Funguje díky olejovému výtažku Bright Oléoactiv z ibišku, lékořice a rýžových otrub.

Vysoce koncentrované sérum obsahuje pravý řecký jogurt bohatý na pre a probiotika, která udržují pleť zdravou. Díky třem druhům kyseliny hyaluronové a výtažkům z mořských řas zajišťuje až 48hodinovou zklidňující hydrataci.

I když mohou některé masky pleť zbytečně podráždit, u této si můžete být jistí, že jde o jednu z nejšetrnějších na trhu. Obsahuje 93 procent látek přírodního původu a funguje díky výtažkům z ananasu a cukrové řepy.

Anti-Pollution Primer, Grown Alchemist, douglas.cz, 910 Kč

Rozjasňující výživná maska, Smyssly, smyssly.com, 950 Kč

Probiotické vyživující sérum, Greek Yoghurt, Korres, profimed.cz, 690 Kč

Jemná enzymatická maska Essential, comfort zone, comfortzone.cz, 999 Kč

Dokonalá tečka

Něžný závoj

Psychlog pro pleť

Upravené obočí dodá celému obličeji ten správný výraz. Díky přesnému aplikátoru se snadno nanáší, dobře drží, vypadá velmi přirozeně a krásně voní po kávě. K dostání je ve dvou odstínech – pro blondýny i pro brunety.

Jemný vodní gel bez obsahu oleje okamžitě splyne s pletí, nezatěžuje ji a nemastí. I té nejžíznivější dodá hloubkovou hydrataci. Obsahuje rostlinnou kyselinu hyaluronovou a zázračný med Manuka z Nového Zélandu.

Pudr na obočí Espresso Brow Powder, Eat Me, Dermacol, dermacol.cz, 199 Kč

Ultra hydratační H20 pleťový gel Baptise, Antipodes, greenwave.cz, 1140 Kč

Poradí si s následky, které na kůži zanechaly hektický životní styl, slunění i stres. Obsahuje vysokou koncentraci živin s velkým podílem antioxidantů. Díky biodynamickému oleji z hroznových jader z vinařství Nikolaihof v rakouském Wachau podporuje cyklus obnovy kůže a příznivě ovlivňuje pigmentaci. Intenzivní pleťové sérum – Výběr ze zlatých hroznů, DieNikolai, biodynamickakosmetika.cz, 1500 Kč

14-15_WHAT20-07-krasa-akne.indd 15

30/06/2020 15:20

KRÁSA

a AHA kyseliny. „Tyto známé aktivní složky pracují s rohovou vrstvou pleti a zajišťují hlubší regeneraci. Nečekejte ale zázraky okamžitě, tyto látky potřebují svůj čas a je potřeba je používat pravidelně. Jelikož jsou to aktivní pracanti, ze začátku se může stát, že se stav pleti na nějaký čas zhorší. To není důvod k panice, jde o důkaz, že přípravek funguje a pleť se čistí. Když to vydržíte, uvidíte pak přesný opak – pleť bude hladká, rozjasněná a celkově krásnější,“ popisuje odbornice Petra. Skvělým tipem jsou podle ní například speciální peelingové tamponky například od italské značky comfort zone, napuštěné kyselinou glykolovou a vitaminem C, kterými dočistíte pleť.

Aby pleť mohla přijímat co nejvíce aktivních a hydratačních látek z přípravků, musí být opravdu čistá.

Zákaz slunce

Pokud přípravky s retinolem, vitaminem C, AHA či jinými kyselinami používáte, dávejte si velký pozor na slunce. „Pleť je po jejich použití více ‚odhalená‘, citlivější a zranitelnější. Jestliže na slunce musíte, chraňte se kloboukem a ochranným faktorem, jinak hrozí riziko vzniku pigmentových skvrn,“ varuje Petra.

DOBRÉ VĚDĚT Viditelně rozjasnit a zpevnit pleť nemusí jen kosmetické přípravky. Velmi dobře funguje speciální přístrojové ošetření Endermologie Face, které odborník v salonu provádí pomocí high-tech přístroje LPG. Speciálně vyvinutá technologie, kdy se provádí masáž obličeje, krku a dekoltu s pomocí hlavice Ergolift, podporuje díky cílené biostimulaci v pleti tvorbu kolagenu, působí proti otokům a nadzvedává povadlé kontury. Po čtyřiceti minutách dodává pleti svěží, narůžovělý odstín jako po dlouhé procházce na čerstvém vzduchu. Kde vyzkoušet? V Institutu Orlane Praha, orlaneinstitut.cz

V YC H Y TÁV K Y Pleťová péče – lotion proti stárnutí

Když si kůže bere dovolenou Cesta ke krásnému vzhledu pokožky se liší už geograficky. Zatímco na východě Evropy ženy své nedokonalosti „zmizíkují“ vrstvami líčidel a výraznými barvami, na západě make-upu ubývá a více se cílí na péči. Jak vykouzlit pleť, po které jste vždycky toužila?

A Perfect World Treatment Lotion „Nultá fáze“ v péči o pleť. Obsahuje výtažek z bílého čaje, který je bohatý na antioxidanty. Postará se o lepší vstřebávání pečujících látek z krémů i pleťových sér. Origins, sephora.cz, 760 Kč

Bio samoopalovací mléko na obličej

Flora Gradual Tan Face Lotion Dodá obličeji a dekoltu přirozenou barvu jako políbenou od slunce. O pleť také pečuje: výtažky z lišejníku, rašeliníku a kapradin zajišťují hydrataci a pružnost pokožky. O liftingový efekt se postará šťáva z jihoafrické rostliny Bulbine frutescens. Zuii, biorganica.cz, 925 Kč

Projasňující 14denní kúra

T Soňa Hrabec Kotulková F unsplash.com, archiv značek

upínky, rozšířené póry, červené žilky, vrásky a pigmentové skvrny. Pětice, kterou na návštěvu nikdo nezval, přesto je tu. Pod vrstvami líčidel pleť často nemůže dýchat a to se na ní viditelně podepisuje. Minimalizujte počet malovátek ve své kosmetické taštičce a začněte od základu.

Očista na úrovni

Aby pleť mohla přijímat co nejvíce aktivních a hydratačních látek z krémů, sér a dalších přípravků, musí být opravdu čistá. „Období koronaviru a nošení roušek bylo pro mnohé ženy velkým zásahem do kvality jejich pleti. Chodí za mnou s ucpanými póry a pupínky. Proto bych doporučovala svěřit se pravidelně aspoň jednou za měsíc do rukou profesionála, který ji odborně a do hloubky vyčistí,“ říká Petra Trojanová, školitelka a kosmetička z pražského salonu Miracle Clinic. Prověřená je metoda mikrodermabraze nebo ultrazvukové čištění. Na domácí použití není Petra zastáncem brusných peelingových přípravků s mechanickými částečkami, protože můžou pleť poškodit. Místo nich navrhuje enzymatické peelingy, které kůži mechanicky neobrušují, ale díky enzymům rozpouštějí na povrchu odumřelé kožní buňky a čistí opravdu do hloubky. Optimální je používat je dvakrát do týdne spolu

Clearly Corrective Ampoules Obsahuje 28 ampulek (na ranní i večerní použití), které se pyšní trojkombinací kyseliny glykolové, mléčné a fytové. Tyto látky společně působí na pleť, trpící hyperpigmentacemi. Za dva týdny se postará o úbytek tmavých skvrn. Kiehl’s, kiehls.cz, 2460 Kč

s hydratační péčí, která se postará, aby byla pokožka hladká a zdravá.

Kouzla s vodou

Když máte vysušenou pleť, nebudou vám dobře fungovat liftingové či omlazovací krémy a séra. „Je to jako u rostlin, když jejich zemina nemá dostatek vody, z hlíny se vytvoří suchá, nepřístupná vrstva, která pak ke kořenům nevpustí ani vláhu, ani hnojivo. Naopak když je hlína kyprá a plná váhy, při zalévání se k rostlině okamžitě dostane voda i všechny živiny,“ vysvětluje kosmetička Petra Trojanová. Alespoň jeden z přípravků vaší péče by měl být hydratační.

Zázračné esence

Známým trikem Asiatek, které se také pyšní pletí jako z alabastru, jsou pečující esence. S těmi však spousta „západních žen“ bojuje, protože neví, jak je správně používat. Jde o tekuté lotiony, které obsahují pleti vlastní látky a připravují ji na použití další péče. Používají se jako nultá fáze před aplikací sér a krémů. Nejlépe budou „pracovat“, když se do kůže vmačkají jemnou masáží. Aktivní látky z péče se tak díky esenci dostanou hlouběji do pleti a budou intenzivněji fungovat.

Mějte trpělivost

Je vaše pokožka zašedlá a na pohled hrubá? Zaměřte se na látky jako retinol

100% přírodní olejové sérum proti vráskám

Radiant Light

Poradí si s černými tečkami, poškozením způsobeným pobytem na slunci a působí také na jizvy. Blahodárná směs 18 vzácných panenských rostlinných výtažků napomáhá oddálit stárnutí a eliminuje tvorbu vrásek. Antonia Burrell, myskino.cz, 1920 Kč

Maska na unavenou pleť

Anti-Fatigue Absolu Masque Vynikající péče na unavenou a povadlou pleť, ze které odvádí vodu, toxiny a volné radikály. Intenzivně regeneruje a hezky rozjasňuje. Pro efekt okamžitého zkrášlení můžete masku v tenké vrstvě nanést i pod make-up. Orlane, eshop.orlanecz.com, 1590 Kč

Multifunkční čisticí přípravek

Exfoliating AHA Cleanser Funguje na bázi kyseliny glykolové, vitaminu C a dalších aktivních látek. Odstraňuje odumřelé kožní buňky, snižuje množství kožního mazu, zbavuje akné a zjemňuje póry. Oolaboo, oolaboo.cz, 1789 Kč

16-17_WHAT20-07-krasa-bez-makeupu.indd 16

30/06/2020 15:25

Péče jako vystřižená T Soňa Hrabec Kotulková F Michael Dvořák

Povislou pleť a pigmentové skvrny – to nechceme! Proto jsme se tentokrát zaměřili na přípravky a pudry s nejzajímavějšími, a zároveň jemnými texturami a silnou ochranou proti slunci. Tohle nepropásněte, napáchaných škod se budete těžko zbavovat.

Do kabelky Používá se podobně jako cushion make-up: stačí ho jen stlačit a pak přímo na pleť aplikovat houbičkou. Má stoprocentně organické složení, neobsahuje žádné syntetické UV filtry. Funguje na principu odrážení a rozptýlení UVA i UVB záření. Pleť krásně hydratuje, projasní a zjemní. Skvělý i pod make-up. Kompaktní bio opalovací rozjasňující krém SPF 50+, Whamisa, puredistrict.cz, 945 Kč

Do hor i k vodě Praktickou tyčinku můžete použít na obličej, rty, uši, ramena kdykoliv a kdekoliv. Je na bázi zinkového krému a z čistě přírodních surovin. Na výběr jsou dva odstíny – bílý a béžový. Skvělá věc i v zimě na hory, chrání totiž také před mrazem. Minerální ochranná tyčinka Amazinc, organikk.cz, 380 Kč

Pro každý den Pleť by měla být před sluncem chráněna každý den, v přírodě i ve městě. Přírodní oxid titaničitý a oxid zinečnatý poskytují ochranu proti slunci bez obsahu chemikálií, skvěle sjednocují pleť a dělají ji celkově krásnější. Tento sypký make-up navíc kamufluje akné, jizvičky, růžovku nebo pigmentace. Přírodní sypký minerální pudrový make-up SPF 25, Inika, licirna.cz, 920 Kč

Pro sportovce

Do městské džungle Příjemný lehký vodní gel dokáže chránit přirozenou bariéru kůže před znečištěným prostředím a před oxidací způsobenou UV zářením. Využívá kombinace ochranných filtrů proti slunečnímu záření a technologie chránící kůži proti škodlivým vlivům životního prostředí. Spolu s antioxidačními účinky vitaminu E pleť hydratuje po celý den. Ultralehký ochranný gel Ultra Light Daily UV Defense Aqua Gel SPF 50 PA++++, Kiehl’s, kiehls.cz, 1220 Kč

Pokud jste často v horách nebo holdujete vodním sportům, tato jemná, čirá, vodě a potu odolná opalovací mlha vás nadchne. Na kůži ji téměř necítíte, avšak dokonale chrání. Na obličej, ale také na pokožku hlavy se snadno rozpráší, má přírodní složení a nepoškozuje korálové útesy. Opalovací mlha Extreme Face + Scalp Sport, SPF 50, Soleil Toujours, ingredients-store.com, 1050 Kč

16-17_WHAT20-07-krasa-bez-makeupu.indd 17

30/06/2020 15:25

S U P E R T Ě LO

Zklidněte hormon Nejde jen o menopauzu. Hormonální nerovnováha nabourává život mladších ročníků daleko častěji, než si možná myslíte. Podrážděnost, výkyvy nálad, nepravidelná menstruace, neplodnost, tloustnutí, únava… Velmi lehce jsme uvěřili, že tyto příznaky jsou součástí moderní doby a jsou zkrátka „normální“. Jenže ony nejsou. T Michala Bradová F unsplash.com

okud vaše tělo funguje v hormonální rovnováze, podobné stavy by se vás měly dotýkat minimálně. Anebo vůbec. Můžeme to ale chtít v dnešních, stresem poháněných životech? Hormony mají pro zdravé fungování organismu zásadní roli a všímat bychom si jich měli nejenom jednou za měsíc. Zodpovídají za naše úzkosti, zapomětlivost, nespavost i zhoršení některých nemocí. Regulují v podstatě každou funkci v těle od metabolismu přes reprodukční zdraví až po činnost mozku. Takže pokud se vám systém nějakým způsobem

rozkolísá, dost možná vám bude haprovat i celkové zdraví. Slovo hormon jsme až do roku 1905 neznali. Tehdy ho poprvé pro sekretin (ten izoloval a pojmenoval o tři roky dříve) vyslovil britský fyziolog Ernest Henry Starling. Vycházel z řeckého termínu hormaein neboli excitovat, povzbudit, pohnat. Spolu s fyziologem Williamem Maddockem Baylissem definoval hormon jako působek (látka vznikající v organismu a působící na jeho různé části), který se tvoří v endokrinních žlázách, přenáší se krví do vzdálených míst těla a tam i v malé koncentraci ovlivňuje

funkce daného orgánu či tkáně. Rozsah jeho dopadu je tedy skutečně velký.

Hormon versus moderní život

Ano, už zase ten „zhýralý“ moderní životní styl. Tempo se neustále zrychluje (tedy v případě, že nás zrovna doma neuvěznila pandemie) a s ním roste i počet toxinů, kterým jsme vystaveni. Stres, špatný spánek, tlak na výkon, kariéry, plasty všude kolem nás, polotovary a náhražky potravin, málo pohybu, dlouhé sezení u počítačů… Možná se vám to líbí, možná ne, každopádně naše hormony s tímto způsobem života vůbec nesouhlasí. Prostředí nás dělá hormonálně nevyváženými. Tak například stres, ta téměř každodenní nálepka už nejde strhnout tak lehce jako dřív. Nespíte, jste podráždění, unavení, trpíte úzkostmi. Protože se nás hormony snaží chránit, některé z nich nastoupí na úkor jiných a rázem vzniká nerovnováha. Ta pak může vést k nejrůznějším zdravotním problémům, které si ani nemusíte s funkcí hormonů spojovat. Samozřejmě každý jsme jedinečný, každé tělo může reagovat jinak. Vlivy, které jiné zasáhnou ve velké intenzitě, nemusíte vy sami pocítit. Plyne z toho však jediné – je potřeba se na zdraví dívat ze širší perspektivy.

S čím dnes nejvíc zápasíme?

Spánek. Nezbytný prvek pro naši duševní i fyzickou pohodu. Přesto spousta jedinců spí jen pár hodin denně. K tomu na nás ze všech stran útočí modré světlo z telefonů a další elektroniky, které se považuje za velkého narušitele kvality spánku. Působí totiž na přirozený biorytmus našich těl a vyvolává v organismu stresovou situaci – zvyšuje hladiny kortizolu (stresový hormon), a naopak snižuje melatonin (spací hormon). Tyhle dva spolu fungují jako na houpačce. Nebavíme se tu ovšem jen o kortizolu. Špatný spánek se v průběhu času dotkne i dalších hormonů jako oxytocinu, prolaktinu, růstového hormonu, ADH nebo lektinu a ghrelinu a ve výsledku se promítne do narušení reprodukčního zdraví, nabírání hmotnosti, větší chuti na sladké, slabé imunity, poklesu svalové síly či suché kůže. Cukr a průmyslově zpracované potraviny. Další aspekt, z něhož naše hormony šílí. Vysoká hladina cukru v krvi navyšuje hladinu inzulinu, tyhle „vzlety“ následně stimulují produkci testosteronu vznikajícího ve vaječnících, což se může projevit tvorbou akné, padáním vlasů, nárůstem hmotnosti nebo i syndromem polycystických ovarií. Pokud se „ládujete“ velkým množstvím potravin s pozůstatky pesticidů, můžete si zase vykolejit estrogen a dosáhnout takzvané estrogenové dominance. A vlivem toho dojít k podrážděnosti, problémové pleti, tloustnutí či změnám nálad.

Toxické prostředí

Všude, kam jdeme, jsme v podstatě zaplaveni syntetickými chemikáliemi. Existuje skupina látek zvaných xenoestrogeny, které se vyskytují v různých předmětech běžné potřeby – plastové obaly, make-upy, laky na nehty, ale třeba i kopírky a tiskárny. Nejsou tělu vlastní, nicméně biologickými účinky napodobují ženské hormony estrogeny. To opět může vyvolat zmíněnou dominanci a nevyváženost mezi hladinami estrogenu a progesteronu. Pokud progesteron není v optimu, můžete začít trpět depresemi a úzkostnými stavy.

Jak se vším bojovat?

„Jednoduše.“ Vyvarujte se odstavcům výše. Aha! Vylaďte svůj spánkový režim. Ulehejte a vstávejte každý den ve stejnou

HORMONY

Podívejte se na pětici důležitých hormonů, k nimž by měla směřovat vaše pozornost…

Estrogen Primární ženský pohlavní hormon, produkuje se ve vaječnících a ve žlutém tělísku. Klíčový u menstruačního cyklu, ale zásadní i v dalších aspektech od stavu kostí až po regulaci nálady.

Progesteron Rovněž produkovaný z vaječníků, důležitou roli má v počátečních fázích těhotenství.

Testosteron U žen se tvoří ve vaječnících a tělo ho potřebuje k rozvoji svalové hmoty, spalování tuků i posílení libida.

Kortizol Stresový hormon těla, jehož normální hladina pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a imunitní systém. Vysoké hodnoty se pak spojují s negativními emocemi, panikou, depresemi i špatnou pamětí.

Hormony štítné žlázy Produkované štítnou žlázou. Pomáhají držet tělo v rovnováze tím, že regulují funkce jako dýchání, srdeční frekvenci, metabolismus a udržování tělesné teploty.

dobu, vypněte už hodinu před spaním telefon (televizi snad v ložnici nemáte), pořádně v místnosti zatemněte a snažte svou mysl zklidnit. A to obecně v životě. Tím chceme říct – nestresujte se. No jasně, chápeme… Ale je dobré učit se ovládat své stresory, snažit se mít svůj den a s ním spojené povinnosti pod kontrolou. Dělejte si pauzy a nebuďte neustále v režimu „boje“. Cvičení, jóga, meditace a hluboké dýchání výrazně pomáhají. Dalším významným bodem je pravidelná, zdravá (co nejvíce organická) a vyvážená strava. Jako vždy a u všeho. Co se týče toxinů v prostředí, je téměř nemožné se všemu stoprocentně vyhnout, ale přemýšlejte alespoň u nákupu hygienických a kosmetických přípravků, které si každodenně aplikujete na pokožku. Ideálně volte ty přírodní bez parabenů. A jako poslední bod jsme si nechali antikoncepci. Nebudeme tu teď hodnotit plusy a minusy, každá žena má stejně právo volby. Nicméně v každém případě se vždy předem informujte o možných vedlejších účincích a rizicích, protože i tyhle pilulky zejména při dlouhodobém užívání mohou k hormonální nerovnováze vést.

18_WHAT20-07-super-telo.indd 18

30/06/2020 15:28

ZÁKAZ PRODEJE ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ OSOBÁM MLADŠÍM 18 LET.

léto

Osvěžte si bublinkami

K létu neodmyslitelně patří prosecco. Lahodné šumivé víno má domov ve slunné Itálii.

PROSECCO DOC

Marks & Spencer představuje novou letní edici prosecca Conte Priuli v lahvi s nepřehlédnutelným designem. Jiskřivý vzhled zlatavých bublin a lehká šťavnatá vůně se v ní mísí s chutí ovocných tónů citrusů, květů broskve a zimolezu. Vychutnejte si ho chlazené nebo si z něj namíchejte oblíbené koktejly. Díky proseccu z M&S objevíte nový svět chutí a příjemně vás osvěží na každé letní party.

Doporučujeme k lehkým předkrmům či k rybám, drůbeži, a především k letním salátovým pochoutkám.

Objem: 750 ml Odrůda: 100% Glera Typ vína: suché

Šumivá hvězda M&S Vinařský tým z Marks & Spencer vybral prosecco z vyhlášeného regionu Benátsko, kde jsou

VĚDĚLI JSTE? M&S zaměstnává kvalifikované vinaře, kteří pro vás vybírají ta nejkvalitnější vína po celém světě a úzce spolupracují s lokálními vinařstvími na vytváření exkluzivních vín výjimečných vlastností. Zajištěním cenově dostupnějších vín tráví stejné množství času jako obstaráváním vín pro zvláštní příležitosti. Vína M&S uspokojí všechny chutě bez ohledu na to, jaký máte rozpočet.

CONTE PRIULI PROSECCO DOC NV

hrozny tradičně pěstovány mezi krásnými kopci Valdobbiadene v mírném a suchém klimatu v blízkosti moře. Na svém rodinném sídle je zde pěstuje Loris Bonotto, který z nich dokáže vytvořit moderní suchý ovocný sekt. Jeho prosecco je

Objem: 750 ml Odrůda: 100% Glera Typ vína: extra suché

aromatické a osvěžující, s lehkou

Vynikající k slavnostním předkrmům, korýšům, rybám či vegetariánským lahůdkám.

lahodnou šumivou hvězdu M&S!

příchutí citrusů, hrušek, jablek a nádechem květin. Ochutnejte

Prosecco M&S pochází z vinné révy z nejlepších svahů italského Valdobbiadene.

Další inspiraci a skvělé recepty naleznete na marksandspencerfood.cz

MARKSANDSPENCER .CZ

WHAT-inzerce.indd 1

DOSTUPNOST PRODUKTŮ SE MŮŽE V JEDNOTLIVÝCH PRODEJNÁCH LIŠIT.

30/06/2020 11:18

Nové dějiny módy

Kara

T Patrik Florián F archiv značek

Poslední dekádu volá módní průmysl po potřebných změnách, zpomalení a navrácení zdravého rozumu. Jenže měnit směr miliardového byznysu je jako snažit se odklonit nekontrolovatelně rozjetý vlak, o kterém sice všichni tuší, že se žene do záhuby, ale jeho pasažéři jsou příliš opilí šampaňským a strojvedoucí zaspal. Červená stopka s nápisem pandemie teď může znamenat fatální pohromu i dosud nevídanou příležitost.

Kateřina Geislerová

eště než udeřila globální krize způsobená koronavirem, odhadoval světový trh s módou, že finanční čísla roku 2020 nebudou tak optimistická jako v posledních letech. Obavy větřící pozvolný vzestup finanční krize, které mnozí považovali za předčasné nebo zbytečné, se s okamžitým uzavřením celého světa ukázaly jako ten snazší problém. A přestože módní průmysl patří dlouhodobě mezi významná odvětví světové ekonomiky, lusknutím prstu se ocitl na samém konci státních strategických zájmů i osobních priorit každého z nás. Není překvapením, že po letech strávených iracionálním textilním konzumem i přetlakem nabídky se potřeba oblékání dostala až na vrcholek pyramidy lidských potřeb. Řada z nás si během karantény konečně dovedla představit skutečný význam spojení minimalistický šatník a snad pochopila podstatu kvalitní teplákovky. Neutrál zařadil také celý módní kolos a s ním přišla šance na restart. Otázka zní, jak s ní jeden z nejšpinavějších byznysů planety naloží.

Klára Nademlýnská

Hrdinové s postranními úmysly

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat, když pětistovka zvučných jmen, mezi kterými byli Dries van Noten, Jil Sander či Erdem a další z řad návrhářů, kreativních ředitelů, vrcholových manažerů, novinářů i nákupčích,

našlapaný módní kalendář a zanedlouho následuje také Saint Laurent, sesterská společnost z luxusního konglomerátu Kering. Anna Wintour volá po udržitelnosti a důrazu na luxus, kreativitu a řemeslo. Individuálním designérům a menším značkám nezbývá nic jiného

„Brzdou české ekonomiky se ukázala nedostatečná digitalizace, a tak i návrháři doháněli, co se dalo.“ zveřejnila otevřený dopis adresovaný samotnému módnímu průmyslu. Následovala iniciativa #rewiringfashion pod taktovkou prestižního portálu The Business of Fashion i společné prohlášení britské a americké módní rady. Kreativní ředitel Alessandro Michele na on-line konferenci a Instagramu oznamuje, že se Gucci rozhodlo opustit

než se přizpůsobit. Týdny módy se ruší nebo přesouvají na digitální platformy, lookbooky fotí modelky u sebe v ložnici a postují je na Instagramu. Virtuální přehlídku debutuje se svou Cruise kolekcí francouzská ikona Channel proslulá těmi nejokázalejšími show. Její prezident Bruno Pavlovsky ovšem překvapivě zarytě trvá na udržení statu quo šesti

20-21_WHAT20-07-moda-patrik.indd 20

30/06/2020 15:36

kolekcí ročně, kterým si značka údajně udržuje kreativní svobodu. A otazníky nad změnou módního paradigmatu budí také rekordní tržby vlajkového butiku Hermès po rozvolnění opatření v čínské provincii Guangzhou. Můžeme jen hádat, zda se spotřebitelé skutečně změní, a která uvědomělá jednání značek jsou výsledkem zdravého rozumu, či je ve skutečnosti nařizuje finanční oddělení za účelem snížení ztrát.

Zuzana Kubíčková

Přežije český módní byznys?

V České republice nehledejte velká gesta, lokální módní scéna zkrátka dělá, co může. Změnu strategie a smutné propouštění čekalo investiční skupinu C2H, která se snaží postavit na nohy české značky Pietro Filipi, Kara a Etam. Šeptá se, že kvůli krizi nedošlo také k dalším důležitým transakcím mezi módními značkami i lifestylovými tituly. Zrušená jarní edice pražského týdne módy krátce před zahájením znamenala rozhodování, co s rozpracovanými kolekcemi, do kterých návrháři investovali spousty peněz. Jako první šlo s podzimní kůží na trh duo LAFORMELA, které bylo připravené sdílet svůj pohled na příští sezonu děj se co děj. Zuzana Kubíčková se karanténou doslova prošila a plánovanou nástavbu její ready-to-wear kolekce Pop obohatila o prvky vysoké krejčoviny. V jejím studiu tak vzniklo přes padesát praktických i slavnostních looků pro celoroční oblékání.

Chybějící digitalizace a e-commerce

Společnou brzdou české ekonomiky se ukázala nedostatečná digitalizace, a tak i návrháři doháněli, co se dalo. Klára Nademlýnská musela uzavřít butik na turistické tepně Starého Města. S prodejem letní kolekce s tématem magické

LAFORMELA

„Společným rysem nadcházejících kolekcí bude romantický optimismus, který dává prostor skutečným řemeslům a tradici.“ zahrady se musela spoléhat na svůj web, který před lety nechala aktualizovat, přestože pro ni byl vždy prioritou off-line prodej. Tereza Rosalie Kladošová neváhala a promptně rozeslala jednoduchou prezentaci modelů s cenovkami na svůj mailing list, aby tak vyplnila prostor, než postaví vlastní e-shop. Kateřina Geislerová právě včas spustila on-line prodej a do nabídky přidala dostupnější kolekci bílých triček s autorskou ilustrací. Ukázkově zareagovalo studio Antipearle Markéty Dlouhé Márové, které okamžitě nabídlo virtuální představení i prodej šperků skrze Facetime či Whatsapp – jednoduché a efektivní.

Patrik Florián Redaktor, módní stylista a art director na volné noze, který pravidelně přispívá do předních českých titulů. Jako člen Akademie designu České republiky se zajímá o objektivní reflexi lokální umělecké scény, mapování kreativních řemesel a hledání mostu mezi světem designu, byznysu a širokou veřejností.

Naděje obléká bílou

Jak se zdá, společným rysem nadcházejících kolekcí bude romantický optimismus, který dává prostor skutečným řemeslům a tradici. Bravurním příkladem budiž čistě bílá linie z dílny Radky Sirkové a Anny Tuškové tvořící pod značkou Chatty, která skrze jemnost a tradiční práci s krajkou a kůží volá po nových začátcích. Dočkáme se jich? Skutečný dopad na lokální průmysl ucítíme nejdříve na podzim. Situace je nevyzpytatelná, a tak nám nezbývá nic jiného než doufat v to nejlepší, připravit se na to nejhorší a dělat uvážená rozhodnutí.

Více o udržitelné módě se dozvíte na našem webu whatnews.cz

20-21_WHAT20-07-moda-patrik.indd 21

30/06/2020 16:59

M Ó DA

(M)óda naživo

Módní konzum se mění v rozumné módní konzumování. Nás zajímalo, jak v této bezpochyby přelomové době uvažuje nad nákupy „pro radost“ šestice velmi inspirativních žen z různých oborů.

T Filip Vaněk F archiv

Zuzana Kubíčková

Gabriela Pecićová

Barbora Strýcová

M Ó D N Í N ÁV R H Á Ř K A

M A J I T E L K A G A L E R I E P R AG U E K ABINE T

TENISTK A

Čím jste si udělala radost v době karantény? Koupila jsem si tenisky Adidas by Stella McCartney. Hledala jsem nějaké pohodlné obutí, protože jsem si v době karantény předsevzala, že se budu více pohybovat a chodit pěšky. Moje tajné módní přání, až se svět vzpamatuje… Oblečení si už nějaký čas nekupuji. Jediné, do čeho investuji, je spodní prádlo. A to bych zrovna chtěla… Přidat do svého šatníku nějaký nový kousek od Agent Provocateur, což je moje nejoblíbenější značka. A také bych chtěla nějaké krásné, nepraktické boty.

Čím jste si udělala radost v době karantény? V době karantény jsem si dělala jiné radosti než ty z nákupů. A když, tak byly ‚praktické‘, jako jsou opalovací krémy a Shishu (dýmka). Moje tajné módní přání, až se svět vzpamatuje… Nevnímám to tak, že se svět vzpamatuje, neb již nyní je jiný. Nedávno mě náhodou zaujala flitrovaná podprsenka od Dolce & Gabbana, která spíš než módní přání splnila módní náladu.

Moje tajné módní přání, až se svět vzpamatuje… Na co se těším a co bych si chtěla koupit, je šperk. Miluju prstýnky, nejraději mám vintage kousky a přála bych si nějaký se zeleným kamenem.

Mikina, 4000 Kč, tepláky, 3200 Kč, obojí The Pangaia

Tenisky Adidas Stella McCartney, 7999 Kč

Střevíčky, Loeffler Randal, info o ceně na webu

Čím jste si udělala radost v době karantény? V době izolace jsem žila v podstatě v teplákách. Moje oblíbená udržitelná značka je Pangaia, od které jsem si pořídila pistáciovou soupravu.

Vintage prsten, info o ceně na themoonstoned.com

Podprsenka, Dolce & Gabbana, 20 700 Kč

Adéla Mazánková

Vanda Janda

Klára Tománková

C O N T E N T C R E ATO R

F U L L T I M E D I VA

D E KO R OVÁ S T Y L I S T K A A B Y TOVÁ D E KO R AT É R K A

Čím jste si udělala radost v době karantény? Z karantény se mi stala KARAnténa, přibyly mi totiž „do zásoby“ kožená vestička, kabát a kabelka právě od této české značky. Na „leather weather“ jsem rozhodně ready. Moje tajné módní přání, až se svět vzpamatuje… Čeká mě stěhování, takže se teď více pokoukávám po designu do interiéru než na sebe, ale už dlouho mi na wishlistu visí kabelka od Kozha numbers a radost k blížícím se narozeninám si nejspíš udělám nějakým lokálním šperkem. Buď to budou tradičně Antipearle (@antipearle) anebo něco z nové kolekce Ciny Marcinkové (@drevenahelena).

Čím jste si udělala radost v době karantény? Tým, že módu sama vytváram, viac a viac dbám na kvalitu a nadčasovosť, alebo unikátnosť veci, ktorú si kupujem. Mojím posledným nákupom pred karanténou boli Variation boot od Hermès. Keď som ich prvýkrát videla na show, nijak zvlášť ma neoslovili, ale keď som ich v butiku chytila do ruky a videla ich spracovanie, vedela som, že to sú tie topánky, ktoré môžem nosiť aj za pár dekád, a ich vzhľad ani nadčasovosť nepominie. Moje tajné módní přání, až se svět vzpamatuje… Momentálne na wishliste mám asi iba Kelly, ktorá mi má za pár mesiacov dôjsť. Inak žiadny nákup vopred neplánujem, nakupujem skôr podľa pocitu.

Moje tajné módní přání, až se svět vzpamatuje… Víc než kdy jindy jsem poslední měsíce hledala inspiraci v knížkách o řemeslech a tradicích, a tak když se nám to rozvolnilo, nebyla to kabelka, ale vintage švédská dřevěná židle, kterou jsem si koupila, a a pobyt v jednom z nejkrásnějších boutique hotelů jménem Mezi plůtky. Džíny, Levi's 501, 2 999 Kč

Boty, Hermès, info o ceně v obchodě

Kožená vesta, Kara, 5490 Kč

Čím jste si udělala radost v době karantény? V době pandemie jsem si uvědomila, že mám skříň plnou oblečení a nevytáhla jsem z ní nic mimo džín a bílého trička. Každý den karantény jsem si ale byla vědoma, že bydlím v nádherném bytě, do kterého svítí slunce a který je zařízený tak, aby se v něm dobře žilo.

Náramek, Antipearle 7 900 Kč

Kabelka, Hermès, info o ceně v obchodě

Vintage židle, medecine.cz

WHAT20-07-moda-filip.indd 22

30/06/2020 16:02

Předplatné NA JEDEN ROK

480 Kč Toaletní voda NINA RICCI LES SORBETS, kolekce vůní 50 ml, 1770 Kč

CZ WHATNEWS. SCZ @WHATNEW WHATNEWSC

LO 1. LIFEST Y

hormon

í uzu. Hormonáln ů. ík čn ro h šíc lad m

terapie Přátelství jakraoví stejně škodlivá

je pro zd Absence přátel bo nadváha. jako kouření ne

Když teplota na teploměru stoupá, úžasnou záchranou jsou ledové sorbety. Podobně příjemně fungují i tři vůně z řady Les Sorbets od Niny Ricci. Sorbet Nina voní po vychlazených pralinkách a karamelu a vznikl pod taktovkou Oliviera Crespa. Sorbet Luna je jako hrušková ledová tříšť se špetkou bergamotu a sorbet Bella vám připomene koktejl plný mraženého ovoce (mandarinka, rebarbora a granátové jablko), vytvořený Soniou Constant. Vyberte si a napište nám!

V É N OV I N Y

žen Design z ruksigonuuexistuje

v de Ženská otázka ostí. není samozřejm st no áv pr no ov a r STRANA 50

STR ANA 26

A 17

JAKO

dárek pro prvních 30 předplatitelů

WHATNEWS.CZ

23_WHAT20-07_predplatne.indd 29

30/06/2020 16:05

N OV É H O B B Y

K A M P R O I N S P I R AC I Víc než o uměleckém cítění je kaligrafie o dostatečné zásobě trpělivosti a vytrvalosti.

@writtenwordcalligraphy Karla Lim z Kanady na svém Instagramu přináší nejen inspiraci a estetické potěšení, ale nabízí také on-line workshopy a kurzy kaligrafie. U Karly si zakoupíte i pdf verzi sešitů, které si jednoduše vytisknete a můžete procvičovat různé způsoby krasopisu, než zakotvíte u toho, který vám vyhovuje. Perfektní pro začátečníky, ale také pro ty, kteří v množství stylů tápou.

@bara_z_nikolajky

Krasopsaní Už dlouhá léta jsem se poohlížela po koníčku, který by byl kreativní, a zároveň rozvíjel trpělivost a jemnou motoriku. Jeho výsledek byl hmatatelný, ale nezabíral zbytečně moc místa. Objevila jsem kaligrafii. T Jana Krivenkaja F unsplash.com

kaligrafii se v našich končinách začalo hojně mluvit hlavně v souvislosti s letteringem a svatebními pozvánkami před více než deseti lety. Skutečně se ale u nás tento

a vytváření autorských přání. „Já jsem kaligrafii propadla, když jsem viděla svoji babičku psát dopisy a sepisovat účetní závěrky,“ vyprávěla mi kamarádka Tobia, která se kaligrafii začala věnovat dlouho

„V kaligrafii platí, že každý znak a způsob jeho psaní vypovídá o povaze toho, kdo ho provádí.“ obor rozmohl kolem roku 2015, kdy se už plošně nabízely kurzy a školení krasopisu, „vystudovaní mistři kaligrafie“ hledali své uplatnění v popisování restauračních a kavárenských tabulí

Pokud chcete krásně psát, přihlašte se na kurz.

předtím, než se z ní stalo „módní“ hobby. „Babička používala starý rukopis, který byl na hony vzdálený tomu, co jsem se já učila ve škole. Například „s“ a „z“ vypadaly úplně jinak,“ říká. Nehledě na to, že původ kaligrafie dohledáme ve východní Asii – v Číně, Japonsku, Koreji –, kde je také součástí kultury, existuje celá řada evropských stylů a způsobů psaní. Neméně populární jsou krasopisy z Mezopotámie, starého Egypta a hebrejština. Písmena a znaky fascinovaly lidi od pradávna, jsou svým způsobem uměleckým počinem. Knihy, v nichž verzálky byly dodatečně ozdobené a vyčnívaly v řadě dalších slov, vždy přitahovaly a doteď přitahují pozornost: důmyslně ozdobený znak ve starých knihách nezřídka vypráví příběh kapitoly, kterou zahajuje. S příchodem knihtisku se kaligrafie jako řemeslo ze západního světa vytratila, posunula se však do roviny umělecké.

V kaligrafii platí, že každý znak a způsob jeho psaní vypovídá o povaze toho, kdo ho provádí. Dle rukopisu také poznáme, když píšící pospíchá, nebo je ve stresu. Víc než o uměleckém cítění je kaligrafie o dostatečné zásobě trpělivosti a vytrvalosti. „Trpělivost, praxe a pokora,“ vyjmenovává Tobia pilíře, na kterých je třeba stavět, když se chcete kaligrafii věnovat. „První pokusy budou vycházet dost ošklivé, to mi na tom všem připadalo nejvíce frustrující. Ale na druhou stranu je to dobrá zkouška charakteru pro všechny perfekcionisty – jako já –, kteří hned napoprvé chtějí bezchybný výsledek.“ Pokud se chcete kaligrafii věnovat, můžete se buď přihlásit na jeden z množstevních kurzů anebo si pořídit speciální sešity a procvičováky (například Bára z Nikolajky nabízí balíček Krasopraxe nadoma sestávající z brush penu a několika samostatných pracovních listů určených k tvorbě). Neméně důležité je obstarat si správné pomůcky – jak se budete v umění krasopisu zlepšovat, můžete

Barbora Svrčinová z pražského Smíchova má malý ateliér v ulici U Nikolajky, v němž vyrábí všemožná přáníčka, tapety, svatební oznámení, ilustruje knihy a také organizuje přednášky a workshopy. Má na kontě obálky knih Deset let se ségrou (vydanou blogerkami A cup of style) nebo Cesta k opravdovému jídlu od Evy Ehrenbergerové a Markéty Gajdošové. Bára z Nikolajky vám umí udělat i kurz na míru například k narozeninám nebo na rozlučku se svobodou pro menší skupiny. Termín nejbližšího veřejného kurzu pro Prahu je vypsán na 13. září.

@loveleighloops Dvojčata Jillian a Jordan naučí umění kaligrafie přímo na potkání. Na instagramové potkání. Jejich účet je plný informativních a poučných videí, v nichž sestry názorně předvádí různé styly krasopisu. Zároveň ale do detailu rozebírají všechny nezbytné pomůcky, které ke kaligrafii potřebujete.

vybírat, zda chcete zůstat u brush penu (do češtiny se občas překládá jako štětcové pero nebo štětcový fix), což je nejoblíbenější a nejsnadnější způsob psaní, anebo pokročíte dál a začnete experimentovat s různými štětci, brky a inkoustem. Držíme štětcové pero!

JAK NADEPSAT OBÁLKU

Začněte pozvolna. Obstarejte si šablonu, podle níž můžete tvořit, případně se bude hodit linkovaný papír, který použijete jako vodítko, aby písmena neulítávala různými směry. Můžete si pomocí pravítka nalinkovat čáry na papír v libovolné šířce. Ideálně se na to hodí například semi-transparentní neboli pauzovací papír.

Než se pustíte do psaní naostro, například pomocí brush penu, štětce nebo klasického pera, použijte obyčejnou tužku. Nadpis tak můžete vyzkoušet několikrát nanečisto. Na tužku příliš netlačte, abyste původní nadpis mohli snadno vygumovat.

Dejte si pozor na polohu ruky. Uvolněte zápěstí a předloktí – tak vám krasopis půjde hezky a doslova od ruky. Místo toho, abyste pohybovali rukou, spíš posouvejte obálku, a to tak, aby vám psaní bylo vždy pohodlné, ruku nechte ideálně ve stejné poloze.

Nakonec obtáhněte již napsané tuší, inkoustem nebo jednoduše brush penem. Pero držte jemně, pouze tak bude výsledný rukopis působit ladně a přirozeně.

24_WHAT20-07-nove-hobby-kaligrafie.indd 24

30/06/2020 16:06

I N S P I R AC E

Odvážné ženy na cestě Evy Eisler

T Markéta Faustová F Jan Zátorský, archiv, unsplash.com

Eva Eisler je umělkyně, kterou do žádného šuplíku nevměstnáte. Mezi designem, tvorbou šperků a architekturou přechází s elegancí a vášní pro vše, co dělá. Řadu let žila v New Yorku, přednášela na Parsons School of Design a na New York University. Jaké ženy tuto dámu českého současného umění formovaly? va Eisler je pro mnoho ostatních žen vzorem. Možná také proto, že dokáže spojit to nejlepší z obou svých rodičů. „Můj otec byl zakladatel robotiky, pracoval s absolutní přesností a maminka byla výtvarnice, krásný člověk, neuvěřitelně tvůrčí, ale trochu chaotický,“ popisuje. Ačkoli není feministka, ve své tvorbě dává velký prostor ženám. Zhruba před rokem byla například otevřena její výstava v Jurkovičově vile v Brně. Eva tu původně vystavovala stůl/geometrický objekt, který povalila do největšího prostoru vily. „Symbolicky jsem tak svrhla aroganci mužů. Vila byla postavena na začátku 20. století. Muži dominovali rodině. Místo pro ženy a děti bylo v těch nejodlehlejších částech domu. Chtěla jsem je odškodnit,“ vysvětluje. Eva Eisler často zmiňuje, že jí dveře v uměleckém světě otevíraly zejména odvážné ženy. Sama je pomáhá svým studentům a studentkám otevírat, jak může. „Ráda jim prozradím své tajné recepty a mám radost, když je pak využĳí ve svůj prospěch,“ doplňuje.

žila ve Vermontu v Americe. Malovala domečky a krajiny. Maminka si vyvinula podobný styl. Její plátna byla jako velká okna do snového světa.

Eileen Gray

Původem irská designérka byla takový „style maker“, podobně jako třeba Coco Chanel, která osvobodila ženy od korzetů a dala jim volnost pohybu. Jako architektka a návrhářka designu pracovala s Le Corbusierem. Navrhovala pro něj, ale nebyla dostatečně oceněná. Její skutečný význam se projevil, až když navrhla vlastní dům na jihu Francie známý jako E-1027, pro který vytvořila také nábytek. Nedávno jsem o ní viděla film, který mi na jednu stranu trochu vadil. Postava, která znázorňuje Eillen, v něm stále pózuje v krásných šatech v dokonalých interiérech. Ale málo je v něm ukázáno, kolik za tím vším muselo být práce a dřiny.

Sonia Delaunay

Manžel této umělkyně byl Robert Delaunay – slavný francouzský malíř dvacátých až čtyřicátých let 20. století. Jí se ale podařilo vydobýt významnou pozici v tehdejším uměleckém světě ženským způsobem. Navrhovala látky, tvořila interiérové návrhy, vyráběla úžasné klobouky. Když se jí zachtělo, pomalovala třeba auto. Byla to doba, kdy se svět překlenoval z konzervativního stylu do modernity. Společně se svým mužem pod vlivem hudby vytvořili nový výtvarný směr abstraktní malby, jež jejich přítel básník Guillaume Apollinaire označil jako orfismus.

Rei Kawakubo

Módní návrhářka Rei Kawakubo založila módní značku Comme des Garçons. Mám velkou sbírku její módy. Přiznám se, že když cestuji, často si najdu Comme des Garçons dřív než nějakou galerii. Kawakubo posunula módu k uměleckému dílu. Sama si navrhuje obchody, které vypadají umělecky i architektonicky působivě. Lidé, kteří si její věci kupují, nejsou dav. Nosit její módu, to chce často velkou dávku individualismu a odvahy. Ona sama je odvážná. To asi spojuje všechny ženy, o kterých mluvím. Odvaha jako protipól strachu a touha osvobozovat ženy okolo sebe svou prací.

Moje matka

Moje maminka byla nesmírně šikovná. Se vším si dokázala poradit. Když potřebovala židli, lampu nebo postel, šla a vyrobila to. Celý život učila výtvarné umění. Když šla do penze, začala malovat velkoformátové obrazy. Ačkoli byla vyškolená akademickým stylem, zamilovala se do naivistické malířky, která

Helen Drutt

Když jsme se přestěhovali do New Yorku, došlo mi, že musím vymyslet, co budu dělat. S malými dětmi jsem se v té době nemohla nechat zaměstnat někde v architektonické kanceláři. Začala

Na konci června otevřela Eva Eisler spolu s architektem Janem Šépkou výstavu ve Winternitzově vile v Praze nazvanou O Venuších a vilách. Navržené sochy, které jsou pro Evu výmluvným symbolem ženské plodnosti a síly, vyrobil z hutního skla sklář Martin Janecký.

jsem tedy vyrábět architektonické šperky. První kolekci jsem odvezla ukázat Helen Drutt do Filadelfie. Tehdy jsem ještě netušila, že její galerie diktuje celému světu uměleckého šperku a že její nabídka reprezentace mě zařadí mezi nejvýznamější tvůrce tohoto oboru. Záhy na to přišly výstavy ve světových muzeích, publikace a sběratelé. Helen je tvrdá žena, která si vybojovala pozici v konkurenci mužů, ale jinak má srdce na dlani. Celý život cestovala po celém světě, přednášela a budovala silnou komunitu sběratelů. Máme to štěstí, že stále žĳe a ve svém pokročilém věku dopisuje další knihu.

Helena Koenigsmarková

Je ředitelkou Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Poté, co jsem se vrátila z New Yorku, svěřila mi několik výstav, ačkoli je mohla svěřit nějakému schopnému muži. Díky ní jsem pracovala jako kurátorka na výstavě Cartiera na Pražském hradě. Navrhla jsem stálou expozici Baroko v Čechách nebo výstavu České sklo v Národní galerii. Je mezi námi pouto založené na důvěře mezi ženami.

Nancy Olnick

Nancy je moje velká kamarádka. Pochází z New Yorku. Po svém otci zdědila mnoho činžovních domů na Manhattanu. Sbírá a miluje umění. Její muž, který je původem ze Sardinie, zase vášnivě miluje život. Jejich společnou láskou je Arte povera – výtvarný styl, který vznikl v Itálii po válce. A tak si řekli, že v Americe postaví muzeum italského umění. Do všeho, co dělají, dávají absolutní vášeň. Chtějí jít příkladem, protože vědí, že příklady táhnou a mění svět. Z přednášek o estetice se krásno nenaučíme. Musíme poznávat opravdové lidi a jejich příběhy, abychom v sobě podnítili touhu také dosahovat vyšších cílů.

Martha Graham

Jedna má kamarádka byla studentkou této slavné tanečnice a učila její techniku. Párkrát jsem byla v New Yorku na jejích lekcích. Vedla taneční workshopy pro ženy. Vyžadovala po nich, aby se do hudby začaly pohybovat tak, jak je jim přirozené. V tu chvíli jsem si ale uvědomila, jak je zároveň v expresivním tanci zakódovaná přesnost. Martha Graham měla řadu představení, kdy byla ta přesnost pohybů vyhnaná až do extrémů. Sama jsem se do toho svého objevu zamilovala. Všechno, co dělám, se snažím dělat s absolutním nasazením a mimo jiné také vášnivě tančím.

25_WHAT20-07-inspirace.indd 25

30/06/2020 16:46

R E P O R TÁ Ž

Každá z nás může potvrdit, že se jí ulevilo, když se s někým podělila o starosti, frustraci a slzy.

Přátelství jako terapie

T Alena Stará F Kateřina Nováková, unsplash.com

Jste nerozlučné kamarádky jako Elena a Lila ze seriálu Geniální přítelkyně? Je vám dobře v partě úspěšných newyorských módních ikon ze Sexu ve městě? Nebo máte radši Zoufalé manželky? Girls? Sedmilhářky? Kulturní prostor plní díla o ženských hrdinkách a síle jejich spojenectví. Ale nebylo to tak vždycky. dyž transsexuální domině v seriálu Pose nečekaně exne zákazník, běží se svěřit kamarádkám a ty vymyslí plán, jak se elegantně zbavit těla. Čistě hypoteticky, co by udělala vaše kamarádka, kdybyste někoho zabila? Myslíte, že by vám taky pomohla zahladit stopy? Mít spřízněnou duši se hodí, i když zrovna neplánujete zločin. Kdo by vám o půlnoci

V jednotě je síla!

Hildegarda. Tak se jmenovala první historicky doložená žena, která měla kamarádky. Narodila se roku 1098 v Německu a na jeptišku vedla dost nabitý život. Založila dva kláštery, sepsala encyklopedii léčitelství a bylinkářství, skládala básně a chorály pro ženské hlasy a díky božským viděním získala přezdívku Sibyla Rýnská. Stejně jako

ale kronikářům a romanopiscům jednoduše nestály za záznam. To důležité se odehrávalo mezi muži, hybateli dějin. Jim se věnují téměř veškeré zmínky o přátelství v prvních dvou tisícovkách let západní civilizace. Jako příklad stačí Bible. Máme tam Ježíše s partou dvanácti následovníků – apoštolů, ale o nějakých vztazích mezi ženami se dá jen spekulovat. Pro ženy zbyly v dokumentech a literatuře role matek, intrikánek, čarodějnic… Jako by ani žádný pozitivní soukromý život neměly. Historie ženského přátelství se proto neodlučitelně prolíná s dějinami feminismu a o dámských spolcích se dozvídáme díky jejich průlomovým krokům. Víme třeba o tom, že se spolu kamarádily Mercy Otis Warren a Abigail Adams, vzdělané manželky vlivných mužů americké revoluce. Abigail v roce 1776 adresovala manželovi a jeho kolegům v Kongresu dopis, v němž jim nepokrytě

vyhrožovala: nebudou-li brát při psaní zákonů a stanov nově vznikajícího státu v úvahu slabší pohlaví, mohou se těšit na vzpouru. Z Británie známe zase Edinburskou sedmu, což byla skupina dívek, které v druhé polovině 19. století bojovaly za možnost studovat medicínu. Devadesátky odstartovaly poslední feministickou vlnu, na níž frčíme dodnes. Spice Girls, girl power! Pamatujete? Surfuje na ní také zmiňovaný seriál HBO Geniální přítelkyně, v němž Elena popisuje šest desítek let trvající přátelství s nejdůležitějším člověkem v jejím životě, rebelkou Lilou. Autorka předlohy tvořící pod pseudonymem Elena Ferrante do Neapolské ságy, jejíž je Geniální přítelkyně součástí, vsouvá myšlenky radikálního italského feminismu, především filozofky Luisy Muraro. Ta ženám radí najít si sestru, mentorku, průvodkyni, která jim pomůže posouvat se kupředu. Tak jako měla Elena svoji Lilu.

Přátelství obecně prodlužuje život. Zdravé sociální vazby snižují krevní tlak a cholesterol.

„Hildegarda. Tak se jmenovala první historicky doložená žena, která měla kamarádky.“

poskytl nocleh a náruč, když partnerovi prásknete dveřmi? Kdo by s vámi šel na koncert Kelly Family a taktně o tom před společnými známými pomlčel? A mimo to – přátelství posiluje zdraví, psychiku a prodlužuje život. Je škoda, že se ženskému společenství v minulosti věnovalo tak málo pozornosti.

Bohu byla oddaná svým klášterním sestrám, psala jim vroucné dopisy, a když jedna z nich dostala povolání do jiného kláštera, Hildegarda neváhala sepsat petici papežovi, aby svou chráněnkyni udržela v blízkosti. Ne že by před tím žádné jiné dámy taková silná přátelství neudržovaly,

26-27_WHAT20-07-reportaz.indd 26

30/06/2020 16:09

Dlouhodobý útlak spojoval ženy do skupin, kde si dodávaly sílu a pochopení, a jak se přibližujeme směrem k rovnoprávnosti, pouta rozhodně neslábnou. Ženy se díky emancipaci později vdávají, častěji rozvádějí, mají více ekonomické síly i delší život, proto kamarádky hrají důležitou roli. Rodiny jsou daleko, muži někdy nejsou vůbec, a tak jsou to právě přítelkyně, které vytvářejí podpůrnou sociální síť.

Bojuj, uteč, nebo uvař kafe

Tím, jak se více žen dostávalo do vědních oborů dříve vyhrazených mužům, otevřela se možnost podívat se na důležitá témata jinýma očima. Například studie Kalifornské univerzity v L.A. z roku 2002 převrátila naruby zažitý model stresové reakce, podle něhož tělo na stres odpovídá buď bojem, nebo útěkem. To se tenkrát vědecké pracovnice u kafíčka smály, že jejich kolegové při průšvihu někam o samotě mlčky zalezou, zatímco holky jdou společně rozptýlit nervozitu třeba úklidem laboratoře. Aha, máme námět na výzkum! A zaměřily se na stresovou reakci u žen. Mechanismus přežití jsme zdědili po prapředcích, jimž při setkání s predátorem nezbývalo nic jiného než se do něj pustit, nebo zmizet. To jsme zjistili testováním – tradá – na mužích. V nebezpečí se vyplavuje oxytocin – hormon blízkosti. Mužský testosteron ho blokuje, zatímco ženám vlastní estrogen ho zesiluje. Tento hormonální koktejl odsune vzorec „bojuj, nebo uteč“ na druhou kolej a nabídne jiné chování: chraň děti a semkni se s dalšími ženami. Sblížení s nimi produkuje další oxytocin, stres se redukuje a přichází uklidnění. Potřebu houfovat se tak ženám diktuje sama příroda. A taky by to mohlo vysvětlovat, proč žijí déle než muži. Přátelství obecně prodlužuje život. Zdravé sociální vazby snižují krevní tlak a cholesterol. Jak navíc zjistili na Harvardu, čím víc mají ženy přátel, tím méně se jim s věkem zhoršuje fyzická i mentální kondice a pravděpodobně je čeká spokojené a radostné stáří. Ženy, které se mohly spolehnout na blízké duše, měly také výrazně lepší šanci zvládnout nejtěžší stresor ze všech, smrt partnera, bez trvalé ztráty vitality. Výzkumníky jednoznačné výsledky překvapily a konstatovali, že absence přátel je pro zdraví stejně škodlivá jako kouření nebo nadváha.

Svatou Hildegardu by určitě potěšilo, že se dnes kamarádkám věnujeme tak důkladně i z medicínského hlediska. Mohlo to, pravda, příjít o pár století dřív, ale budiž. Už se přišlo i na to, že přátelství může zachránit život. Ukazuje to čínská studie publikovaná v roce 2011. Z opakovaných rozhovorů s dvěma tisícovkami onkologických pacientek vyplynulo, že ty s těsnými a spokojenými sociálními a emočními vazbami (v tom je partner, rodina a kamarádky) mají v prvním půlroce od určení diagnózy o 38 procent nižší riziko úmrtí a v dalších třech letech o 48 procent nižší pravděpodobnost návratu nemoci než pacientky s neuspokojivými vztahy. A to už je rozdíl! Přitom vzdálenost nehrála roli. Stejným benefitem je kamarádka, která vás drží za ruku, i ta na telefonu. Podstatné je mít se o koho opřít. Jestli žádnou nemáte, asi by stálo za to začít nějakou hledat.

Muži z Marsu, ženy z Venuše

Dobrý parťák může být pochopitelně i chlap, aniž by to muselo mít sexuální podtext. O jistých věcech si s ním ale prostě tak dobře nepokecáte. Co může vědět o zavádění menstruačního kalíšku nebo o dýchání v první době porodní? Pokud tedy nepracuje na gynekologii.

O jistých věcech si s mužem nepokecáte. Co může vědět o zavádění menstruačního kalíšku nebo o dýchání v první době porodní?

Mimochodem, jistě že generalizujeme. Existují muži tak trochu z Venuše a ženy, které jsou spíš z Marsu, případně z nějaké jiné planety. Ale obecně, kamarádství s muži i s ženami jsou v pohodě, ani jedno není horší nebo lepší. Ta ženská ovšem bývají z principu odlišná. Dokládá to také americká lingvistka Deborah Tannen, která zkoumá rozdíly v komunikaci.

„Absence přátel je pro zdraví stejně škodlivá jako kouření nebo nadváha.“

Ale i kdyby. Některé životní zkušenosti jsou nepřenosné a nepochopitelné, dokud si jimi sám člověk neprojde. Menstruace, potrat, kojení, menopauza… To jsou témata, o nichž se informace předávaly mezi ženami v rodinných a komunitních kruzích. Dříve zásadní úzké vazby mizí, potřeba sdílení však zůstává. Naštěstí nám ji umožňují technologie. Proto se tak daří internetovým dámským diskuzím, kde se probírají všední starosti i trapné intimní záležitosti. A také tam vznikají přátelství.

Kamarádky si udržují kontakt prostřednictvím řeči, zjistila však, že je mezi nimi běžné, když jedna s druhou přestane mluvit a nechá si důvody odloučení pro sebe. Ženy mají více než muži sklon vyhýbat se konfrontaci. Nabourala také všeobecnou teorii, že muži jsou víc soutěživí. Ženy jsou soutěživé, jen jinak, méně nápadně. Nejde o lepší figuru nebo dražší boty, nýbrž o vazby. Vzpomínáte, jak jste se na základní škole taky chtěla dozvědět to tajemství, které Klára řekla jenom Ivetě? V mezích ženského přátelství se cení míra

zasvěcení do tajností ostatních. Ano, to je důvod, proč mají ženy větší tendenci hltat (a šířit) drby, ale díky tomu mohou také poskytnout přítelkyni, jejíž nejniternější trápení dokonale znají, cílenou a smysluplnou pomoc. Když má žena problém a poprosí o radu chlapa, nejspíš jí neprodleně sdělí přesnou odpověď na otázku, aby měl věc vyřešenou. Ale nějak to nebude ono. A není to jeho chyba. (Tohle je evergreen partnerských nedorozumění.) Muž si myslí, že se po něm chce řešení, jenže žena čeká spíš pochopení. Když se ve stejné situaci obrátí na kamarádku, ta ji vyslechne, podpoří, zeptá se, jak se cítí, a k možnému řešení přidá emocionální oporu. Ochota věnovat druhému čas vysílá zprávu: Záleží mi na tobě. Doktorka Tannen v takových hovorech mezi ženami vidí konverzační rituál, který je vhodné pěstovat a opakovat. Pomocí sdílení osobních detailů se posilují blízkost a emoční napojení. Mluvení uvolňuje a uklidňuje. Každá z nás může potvrdit, že se jí ulevilo, když se s někým podělila o starosti, frustraci a slzy. A taky jak nabíjí společný smích. Holčičí kamarádství není jen tak nějaký vztah, je to regulérní skupinová terapie. Můžete si tedy s klidem hodinové telefonáty s nejlepší kamarádkou nebo nějakou tu dámskou jízdu zařadit do kalendáře k preventivním prohlídkám u zubaře a na mamografu. Zdraví máme jen jedno.

TRIO

Ve třech se to lépe táhne

Nerozlučná trojka: zpěvačka Martina Pártlová a herečky Nikol Štíbrová a Veronika Arichteva.

Zpěvačka Martina Pártlová a herečky Veronika Arichteva a Nikol Štíbrová jsou kamarádky už osm let. Od roku 2014 pod značkou 3v1 společně natáčejí pro OneTV.cz ukrutně vtipné skeče ze života. Jak se podle nich pozná dobrá kamarádka?

Otevře ti láhev, když máš zrovna čerstvě nalakované nehty.

V bazénu ti pod zadkem přidrží lehátko plameňáka.

Na Instagramu ti lajkne sebehnusnější fotku.

Vypije za tebe panáka, když už nemůžeš.

Oholí ti lýtka, když jsi těhotná. Obě!

Vezme ti telefon, když chceš ovíněná psát bývalému.

Řekne ti, že nejsi tlustá, i když jsi.

Věnuje ti poslední hranolku nebo ti milostivě nechá ten poslední kousek pizzy.

Na narozeniny ti pomůže sfouknout těch 70 svíček na dortu.

Ve třech se to líp táhne.

26-27_WHAT20-07-reportaz.indd 27

30/06/2020 16:09

HELP!

Podle UNWTO čeká letos globální turistiku největší propad od 50. let 20. století.

Jak na restart hotelového byznysu

Česká aplikace MyStay se objevila ve Výzvě pro obnovu turismu mezi devíti vítězi. Vybíralo se z více než tisícovky projektů ze 110 zemí světa.

T Michala Bradová F archiv firem, unsplash.com

Není dne, kdy bychom neslyšeli o negativních dopadech Covid-19. Není pravděpodobně osoba nebo firma, kterou by pandemická omezení nějakým způsobem nezasáhla. Jednou z živořících oblastí je bezesporu cestovní ruch. Omezení pohybu, zavřené hranice, kompletní stopka pro hotely, restaurace, rekreační zařízení. Rozhodně náročná doba, ale ta postcovidová bude možná ještě těžší… vět se nakazil, život zpomalil, cestovní ruch se zastavil. A teď se s tím všichni musíme poprat. Jak minimalizovat následky? Jak pomoci postiženým zemím? Jak znovu obnovit důvěru lidí? Jak celé odvětví opět uvést do pohybu? Nad podobnými otázkami se v posledních týdnech intenzivně zamýšlely i Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) a Světová zdravotnická organizace (WHO), kdy v rámci Výzvy pro obnovu turismu hledaly projekty přinášející nejvíce komplexní světové

řešení pro zmírnění koronavirového dopadu na cestovní ruch. Česko si může gratulovat, mezi vítězi se objevil startup MyStay se svou Bezkontaktní Anticovid sadou pro hotelové recepce.

Bezdotykový svět v plné síle

MyStay je aplikace, která by vám jako hostům měla vylepšit a usnadnit pobyt v hotelu. Jeho majitelům pak zefektivnit provoz a podpořit byznys. Aplikace se jednoduše napojí na využívaný hotelový systém a vy pak s telefonem v ruce

Česko si může gratulovat, o celosvětový úspěch se postaral startup MyStay.

28-29_WHAT20-07-help.indd 28

30/06/2020 16:10

VÍTE, CO JE MYSTAY? 1 Vývoj MyStay započal v roce 2016, kdy vývojářský tým analyzoval chování hostů v 50 různých smartphonových aplikacích v hotelech po celé Evropě.

2 První verze okouzlila lidi kolem Van der Valk (největší nizozemské sítě hotelů) natolik, že se stali prvními investory.

můžete vyřešit vše on-line od rezervace a vyzvednutí klíčů, objednávky doplňkových služeb poskytované hotelem přes získávání informací a tipů na aktivity v okolí až po check-out a odjezd. Vlastně se s obsluhujícím personálem nemusíte téměř potkat. Aha! Právě možnost spojení bez zbytečného fyzického kontaktu by mohla pomoci s návratem do „normálu“. MyStay pro hoteliéry nyní poskytl zdarma speciální Bezkontaktní Anticovid sadu tak, aby oni mohli opětovně zpřístupnit svá zařízení a zajistit hostům co největší ochranu. Bezkontaktní komunikace, prodej, informování i check-in/out. Systém je univerzální, jednoduše aplikovatelný a spustitelný, což také zabodovalo u UNWTO, a MyStay se tak ve zmíněné Výzvě pro obnovu turismu (Healing Solutions) objevilo mezi devíti vítězi. Z více než tisícovky přihlášených firem a projektů ze 110 zemí světa. Slušná práce.

#TRAVELTOMORROW

Nulový provoz v turismu samozřejmě znamená velké finanční ztráty. Pro lidi, státy, regiony. Podle UNWTO čeká letos globální turistiku největší propad

MyStay je už nyní prověřeno 400+ ubytovacími zařízeními po celém světě a použito více jak milionem hostů.

Strach z cestování do zahraničí je stále ještě přítomný. Otevření turistických míst provází obavy ze zavedení vyšších hygienických opatření a nutnost vyrovnat výpadek zisků.

4 Získaná ocenění: UX design award (2016), Smart City and Living (2016), Startup Roku od organizace CzechTourism (2017), Škálovatelný Guest Experience produkt u Booking.com (2018)

od 50. let 20. století. Jeden ze scénářů se dokonce vydává cestou do téměř 80procentního poklesu zahraničních turistů a ohrožení až 110 milionů pracovních míst. Tedy ztráty stovek miliard dolarů. Pokoronavirová doba nebude lehká pro nikoho, také sami turisté a návštěvníci ubytovacích zařízení se změní. Budou klást větší důraz na zdravotní a bezpečnostní opatření, budou

Více info na gomystay.com

obezřetnější, možná je z počátku přibrzdí strach cestovat. Ale právě projekty typu MyStay mohou přispět k restartu a ukázat smysluplnou a efektivní cestu „zpět“. Cestovní ruch vždycky podporoval přátelství a solidaritu mezi lidmi a teď se může stát prostředkem k opětovnému růstu ekonomik a budování společností. Protože – jak říkají v UNWTO – důvěra je naší novou měnou.

TIPY

Staronové začátky Domácí i zahraniční turisté loni v ČR za ubytování, jídlo a dopravu utratili 300 miliard korun. Pomůžete i letos?

NEOBYČEJNÁ KLASIKA

TÚRY

AKTIVNÍ DOVOLENÁ

LÁZNĚ

Zpomalte své každodenní tempo, naordinujte si dlouhé hodiny spánku, vypněte telefony a buďte sami sebou. To je motto hotelu Zikmundov, kde budete obklopeni lesy, pastvinami a nekonečným klidem. Je čas uvelebit se do severské vířivé kádě a „zakousnout“ se do přilehlých buchlovských kopců. zikmundov.cz

Největší šumavský vodopád. Je umístěný v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka a dostanete se k němu asi 4kilometrovou cestou od Černého jezera. Měří celkem 13 metrů, má několik kaskád a v jeho korytě se tvoří „obří hrnce“ vzniklé proudící vodou. Přímo nad vodopádem je vybudovaná vyhlídková terasa.

Resort Všemina je místo obklopené Hostýnskými a Vizovickými vrchy, kde mají rádi děti. Skvělý tip pro rodinnou dovolenou. Ve Všemině najdete sportovní zázemí – bazén, tělocvičnu, hřiště, které si děti užijí díky bohatému programu animátorů opravdu dosyta. Navíc jsou vítáni i domácí mazlíčci. vsemina.cz

Na dovolenou u moře to sice letos nevypadá, to ale neznamená, že se ho musíte vzdát. V designovém boutique Luxury Spa & Wellness Hotelu Prezident, který se nachází jen 100 metrů od vřídla karlovarských léčebných pramenů, si ten pocit koupání ve slané vodě můžete pohodlně dopřát. hotelprezident.cz

Zikmundov

Bílá strž

Activitypark Všemina

Hotel Prezident

28-29_WHAT20-07-help.indd 29

30/06/2020 16:10

CHTĚJTE VÍC!

Láska k sobě? „Hlavně buď sama na sebe hodná… Měj rád sám sebe… Musíš sám sebe přĳmout…“ Skvělé rady, na které dnes spolu s kapučínem a kouskem lahodného dortu na Instagramu natrefíte několikrát za den. Jasně, jenže ono to není tak jednoduché. Jak mít vlastně sami sebe rádi?

Otevřete se možnosti

Zkuste si položit prostou otázku: „Jaké by to teď bylo, kdybych měla ráda sama sebe?“ Chvíli s tou otázkou zůstaňte, nemusíte na ni nutně hned hledat odpověď. Jen si tak volně sněte a nechávejte přicházet cokoli, co se objeví. Jak byste se cítili? Jak byste vnímali své tělo? Co byste dělali? A s čím byste přestali? A teď, co vám brání v tom, aby to tak bylo?

Dovolte si to

Pro většinu z nás představuje přátelský vztah k sobě problém. Na kurzech se někdy účastníků ptám: „Jaké to má výhody, když sami k sobě nebudete laskaví?“ „Kdybych byl k sobě laskavý, přestal bych se posouvat.“ „Přestala bych mít na sebe nároky.“ „Neobstál bych v tomto světě.“ To jsou nejčastější odpovědi. Často jsou to naše představy o laskavosti, které nám brání v tom, abychom vůči sobě samým byli vstřícnější. Mít se rád ale neznamená, že nad sebou zlomíme hůl a budeme jen ležet na gauči, nýbrž že budeme hledat ty nejlepší cesty, jak být sami se sebou a jak se o sebe starat. Když máte doopravdy rádi květinu, také se zajímáte o to, jak se jí daří.

Vnímejte své potřeby a mluvte se sebou laskavěji

Můžete začít tím, že budete sami sobě věnovat zájem a snažit se sami sobě lépe porozumět. Zastavte se a všimněte si, jak se cítíte, jaké pocity nebo emoce jsou právě teď přítomné. A uvědomte si, co byste právě teď potřebovali a jak byste se teď mohli o své potřeby dobře postarat. Jaké by to bylo, kdybyste sami sobě popřáli: „Ať se mám dobře, ať si mohu dovolit cítit se tak, jak se právě teď cítím.“ Anebo také můžete sami sebe ocenit, poděkovat si. To, jakým způsobem se sebou mluvíme, je velmi důležité, vždyť sami v sobě vedeme rozhovor celý život.

Zasloužíte si to

Častá a hluboko zakořeněná námitka, kterou vůči laskavosti k sobě máme, zní: „Já si to ale nezasloužím.“ Někdy žĳeme s přesvědčením, že lásku je třeba si zasloužit, to znamená nejprve se změnit, být dokonalý, dokázat to a to, a pak teprve možná… A druhá častá námitka, která jde ruku v ruce s tou první, říká: laskavost ano, ale jen vůči druhým. Mít rádi sami sebe je přece tak sobecké. Můžeme se přetrhnout, abychom se postarali o všechny kolem nás, a mezitím často marně čekáme lásku od druhých. Bez ohledu na to, kdo jste a co jste v životě dokázali, co si o vás myslí druzí a co si o sobě myslíte vy sami, teď jste tady, teď čtete tyto řádky a to je celé. Žĳeme jen v přítomnosti, tak proč se na sebe a na své problémy nepodívat pohledem někoho, kdo nás má rád? Co by nám tak řekl dobrý přítel nebo poradila dobrá

Meditace laskavosti

T Šimon Grimmich, F archiv Šimona Grimmicha I Jozko Barde Murcko

v čem jste dobří a co vás naplňuje. Jděte na procházku, přečtěte si dobrou knihu a dejte si to kapučíno a dort. A hlavně také nezapomeňte odpočívat a nedělat nic. A konečně si nezapomínejte všímat toho, co už máte a jaké různé podmínky ke štěstí se vám v přítomném okamžiku nabízejí. Zkuste si jen vzpomenout na okamžiky, kdy vám něco udělalo radost.

přítelkyně? Že jsme úplně neschopní, nic nezvládneme a nikdy nebudeme dost dobří? Ne, takhle se sebou většinou mluvíme jen my sami.

Laskavý dopis sobě

Být člověkem rozhodně není jednoduché. Trpíme, často nevíme, co máme dělat, nebo se nám něco nedaří – to je něco, co máme jako lidé společné. A tak se můžeme zkusit sami na sebe podívat s pochopením, laskavostí a soucitem. Jako dobrý přítel. Udělejte si chvíli čas a zkuste sami sobě napsat laskavý dopis. Jak byste sami sebe oslovili? Co byste potřebovali slyšet? Zkuste se obrátit s láskou k částem sebe sama, které se trápí nebo čelí těžkostem. Až budete mít dopis napsaný, nahlas si ho přečtěte. Jak na vás působí? Samozřejmě ho můžete dál upravovat a rozšiřovat, může pro vás být cestou, jak zase trochu lépe rozumět svým potřebám, a může vám ukázat, jak se sebou mluvit tak, abyste mohli růst jako ta květina.

Nesnažte se být dokonalí, buďte úplní

Matthieu Ricard, mnich a vědec, který je někdy označován za nejšťastnějšího člověka na světě, mluví často o tom, že být šťastní se můžeme naučit, že jde o dovednost, kterou můžeme rozvíjet pomocí meditace laskavosti: Posaďte se na místě, kde vás nebude nic rušit. Zastavte se, zklidněte se a vybavte si nějakou vzpomínku, kdy jste cítili přĳetí nebo lásku. Zpřítomněte si v sobě tento přĳímající a přející postoj. Chvíli s ním zůstaňte, a pak se zaměřte sami na sebe, s vědomím, že od této chvíle chcete přát sobě jen to nejlepší. A něco si popřejte. Pak si vzpomeňte na své nejbližší, podívejte se na ně s láskou a chvíli tak s nimi zůstaňte. Popřejte jim. A pak své přání rozšiřte na všechny tvory a popřejte jim, ať jsou šťastní. Tak můžete začít, setrvat v meditaci 5 minut nebo třeba 20 minut, ale hlavně se k ní vracet opakovaně. Dalajlama někdy mluví o moudrém sobectví: chcete-li být šťastní, dělejte šťastnými lidi kolem sebe. Zkuste jen tak projevit laskavost k někomu neznámému, usmějte se, poděkujte, popřejte mu dobrý den, něco udělejte, darujte…

Mgr. Šimon Grimmich Učím meditaci, kurzy mindfulness a pořádám vícedenní meditační retreaty. Meditace je pro mě cestou k sobě, cestou k druhým a cestou k údivu nad zázrakem života. Překládám. Píšu. vnitrniprostor.cz

jedinečný projev života. Ten život jsme si sami nedali. A možná je smyslem života být právě tím, kým jsme, plně. Být jeho neopakovatelným projevem a přispívat k tomu, aby i druzí zase mohli být plně sami sebou, možná úplně jinak než my. Být tady, jeden pro druhého, přĳímat se navzájem, to je láska. A když zalistujeme starými moudrými knihami, dočteme se v nich, že láska je Bůh, láska je to, co vše přesahuje, co vše tvoří a udržuje, a co také přetrvává smrt. A dočteme se také, že někde v hloubce našeho nitra jsme bezpodmínečně milovaní a přĳatí a že konečně v té hloubce jsme i my sami právě milujícím vědomím. A život tu je k tomu, abychom to objevovali.

Láska smyslem života?

Podívejte se sami na sebe z širší perspektivy. Jsme tady jako

Říkal Carl Gustav Jung. Tady jde o úplnost, o celistvost, o to, aby v tom našem obraze mohly být všechny naše aspekty, nadání i stíny. Je jasné, že sebepřĳetí není něco, co bychom zvládli lusknutím prstů. Spíše to je něco, k čemu můžeme směřovat, dělat třeba i jen drobné kroky a hlavně se k tomu vracet ve chvílích, kdy máme sklony k opaku. Právě tehdy přĳetí potřebujeme nejvíce, a když to nejde, můžeme přĳmout alespoň to, že se nám teď nedaří mít sami sebe rádi. Učitel meditace Jack Kornfield říká: „Duchovní život je z velké části sebepřijetí, a možná úplně celý.“ Chceme-li být tedy dokonalí, usilujme o dokonalost v tom, jak přĳímáme a máme rádi sami sebe. Buďme úplní, sami sebou a nebojme se své vlastní jedinečnosti.

Sebepřĳetí předpokladem změny

„Člověk se nezmění tím, že by chtěl být tím, kým není, nýbrž že se stane tím, kým skutečně je.“ Toho si zase povšiml Frits Perls, zakladatel gestalt terapie, když ho zajímalo, co vlastně jeho klientům pomáhá ke změně. Přĳetí. Je to trochu paradox. Abych se mohl změnit, musím nejprve sám sebe přĳmout. A cesta k tomu může být paradoxní, třeba pro začátek přĳmout to, že teď sami sebe přĳmout nedokážeme. A když sami sebe přĳmeme, možná paradoxně zjistíme, že jsme tam, kde jsme vždycky chtěli být – přĳatí a milovaní.

Radost, radost, radost

Abychom mohli zvládat výzvy, které před nás život staví, a mít rádi i své stránky, které je pro nás těžké přĳmout, potřebujeme odněkud čerpat. Věnujte čas tomu, co vám dělá radost, co vás baví,

30_WHAT20-07-chtejte-vic.indd 30

30/06/2020 17:05

P R O M OT I O N

Síla v nás Říci o Lence Heleně Koenigsmark, že je úspěšná a inspirativní, by bylo klišé a zbytečná bagatelizace. Přitom úspěšná a inspirativní bezpochyby je. Vyrůstala mezi třemi bratry, teď sama vychovává dva syny, přitom jako marketingová ředitelka značky Mattel se už šest let pohybuje v pomyslně „holčičím“ prostředí, o kterém by každá malá slečna mohla jen snít.

Marketingová ředitelka značky Mattel Lenka Helena Koenigsmark

T Jana Krivenkaja F Michal Ureš, M Michaela Ohemová

„růžovém“ světě panenek Barbie (ačkoli Mattel není zdaleka jen o panenkách). Lenka Koenigsmark je ale nohama pevně na zemi, prosazuje diverzitu a zabývá se celospolečenskými otázkami, které jako žena ve vysoké funkci může zčásti ovlivnit.

Předpokládám, že Mattel jako americkou firmu letos značně poznamená nejen koronavirová krize, ale i hnutí Black Lives Matter? Do otevřených diskuzí se nepouštíme. Většina komunikace směřuje na děti, proto se snažíme zůstat apolitičtí, ale samozřejmě to značku poznamená. Barbie byla dříve vnímána ad hoc jako hezká, hubená blondýnka s perfektně symetrickými rysy obličeje – léta letoucí už ale máme panenky velmi různé. Směřujeme jako firma k diverzitě, a tak už několik let v nabídce máme i panenky na vozíku nebo s protetickou nohou. Barbie už není jen hubená blondýna – má všechny barvy a odstíny pleti, ale také typy postav, například v rámci řady Fashionistas jsou panenky „Petite“ (nižšího vzrůstu) nebo „Curvy“, Barbie s kyprými tvary. Vždycky se snažíme hispánské, asijské a panenky tmavé pleti ukazovat v jedné řadě s „klasickou“ Barbie. V případě Barbie na vozíku ale spíše potřebujete promlouvat k maminkám než k dětem? Co vlastně přiměje rodiče pořídit svému dítěti takovou panenku? Komunikace dříve cílila pouze na děti. Teď jsme to rozdělili – právě v rámci značky Barbie hodně cílíme také na maminky. V případě té konkrétní Barbie na vozíku ale víme, že je kupují maminky svým postiženým dětem, kterým velmi pomáhá, když vidí, že jejich oblíbená panenka je také na vozíku. Najdou v ní nějakou korelaci s vlastní situací a už nemusí myslet, že to ony jsou divné. Často tyto panenky také kupují velmi uvědomělé maminky, které chtějí dětem ukázat, že svět je různorodý. V rámci našich aktivit s influencery jsme nedávno navázali spolupráci s blogem Dva tátové. Jsou z pohledu společenského vnímání velmi atypičtí – mužský pár vychovávající dvě holčičky. Stačí se ale podívat na jejich Instagram, abyste pochopili, že se svým dětem neuvěřitelně věnují. Právě nedávno sami vytvořili jakýsi karavánek, vyjeli někam na pole a udělali pro své dcery krásný hrací večer, kam vzali i jejich Barbie karavan. S komunikací obracející se na rodiče je to tedy jasné. Jak ale cílíte na děti? Na holčičky cílíme například v rámci řady Careers, v níž představujeme různá povolání: soudkyně, vědkyně, astronautky. Usilujeme o to, aby nikdy nezačaly o sobě pochybovat, aby věřily, že můžou dokázat všechno, co si usmyslí. A to i přes sílící tlak společnosti, která je nutí být „hodná, hezká, milá“. Chceme

holčičkám ukázat, že skutečně mohou být, kým chtějí. S nástupem na školu jim najednou společnost začíná vštěpovat, že jsou „ženská“ a „mužská“ povolání, přitom ve věku pět až šest let to tak děti ještě nevnímají. Takže opět, i zde musíme cílit na maminky, aby představy, že všechno je možné, svým dcerám nevymlouvaly. Spustili jsme projekt Dream Gap, kde na tuto problematiku poukazujeme a snažíme se to změnit. Změna ale začíná vždycky především v nás samých. Říkáte, že úspěšný člověk je ten, který se umí přizpůsobit a je ochoten se každý den učit nové věci. Co jste se naučila v časech koronavirové krize vy? Samozřejmě jsme museli pustit k ledu všechny naše plány a kampaně a maximálně se přizpůsobit podmínkám. Vzhledem k tomu, že situace byla velmi nejistá, tak jsme pracovali s několika scénáři: tím nejlepším, středně dobrým a nejhorším. Díky covidu ale teď zaznamenává v Česku velký boom e-commerce: přes karanténu nám začalo tvořit skoro polovinu obratu, což je už srovnatelné se zeměmi západní Evropy a USA. Hračkárny jsou samozřejmě stále důležité, ale od března do května, kdy byly obchody zavřeny, jsme museli přesunout všechno do on-linu. Naštěstí naši e-commerce partneři během jednoho týdne přepnuli na nový režim: najali nové lidi, pronajali si nové sklady… Pozitivní na tom je, že on-line unese víc položek než kamenný obchod, a tak k dnešnímu dni máme téměř

doby tomu nic nenasvědčovalo. Svět se nám v jednom okamžiku postavil na hlavu. Vlastně i teď, když se v půlce března všechno zavřelo, mnohým lidem se zhroutil svět, báli se, co přijde. Nás to tolik nezasáhlo, už jsme si tím prošli. O svém mladším synovi, čtyřletém Maxovi, otevřeně mluvíte. Vnímáte jeho zdravotní stav jako svého druhu životní zkoušku? Dosud neznáme diagnózu, takže se snažíme dělat maximum a podporovat ho všemi možnými způsoby. Jakmile jsme se o jeho postižení dozvěděli, manžel okamžitě ukončil podnikání a zůstal s ním doma, jelikož Max vyžaduje péči 24 hodin. Já živím rodinu. Vnímám to jako situaci, která vám svým způsobem

všechno. Nechceme ale na druhou stranu, aby situace s Maxem ovlivnila druhého syna Bena. Nebudeme mu říkat, že něco nemůže nebo nesmí, protože Max je nemocný. Proto dost často musíme s manželem fungovat na dvou kolejích. Snažím se dětem poskytovat co nejvíce zážitků a společenské interakce – chodíme ven s přáteli, pořádáme pikniky, sportujeme spolu. Přestože je to strašně náročné, tahám Maxe všude s sebou, ať už na oběd s kamarády, nebo na skákací hrad. On se samozřejmě nemůže na všem podílet, děti s ním ale nějakým způsobem interagují. Hrozně mě chytá za srdce, jak se k tomu staví Ben. Naposledy, když psal do školy úkol, co by si přál od zlaté rybky, prvním přáním bylo, aby se Max uzdravil. @maxmilion_and_me

„V případě konkrétní Barbie na vozíku víme, že je kupují maminky svým postiženým dětem, kterým velmi pomáhá.“ všechno, co existuje v nabídce Mattelu celosvětově. Například teď je aktivních třeba 600 položek, přičemž za jednou položkou může být i šest různých panenek. Vy jako pracující maminka jste se během nucené karantény dostala do situace, že se musíte kromě práce věnovat i dětem? Ano, hranice mezi prací a domovem se v časech domácí izolace zcela setřela. Staršímu synovi během týdne nastavila škola on-line výuku, takže si každý den v 8:40 sednul k počítači a až do poledne jel. Samozřejmě jsme spoustu věcí museli pak dodělávat – přece osmileté dítě neudrží pozornost tak dlouho. Mladší syn, Max, vzhledem ke svému postižení vyžaduje neustálou péči. I proto nás jako rodinu koronavirus nezasáhl tak zásadně. To, že má Max postižení, jsme zjistili, když mu bylo šest měsíců, do té

usnadní životní volbu – zkrátka nemáte na výběr. Odstěhovat se mimo Prahu je pro nás nereálné, protože denně potřebujeme docházet na terapie. Maxík do mého života ale vnesl neskutečnou míru empatie a pokory. Ať už to zní jako klišé, naučil mě radovat se z drobností, například jen z toho, že zvedne hlavu. Díky němu pociťuji vděčnost za spoustu věcí. Začínáme s manželem i věřit, že za tím vším něco je – něco víc, co nás vede a posouvá. Dává nám to nadhled a jakousi lehkost bytí, že se nezblázníme z každého pracovního deadlinu nebo lajku na Instagramu. V ten moment se vám život strašně ulehčí. Fatalisticky to ovšem vůbec nevnímáte? Já jsem opakem fatalisty. Do posledního dechu budu bojovat za to, aby se Max uzdravil. Podřizujeme tomu téměř

J E D N A N A KO N EC Co byste vzkázala svému mladšímu já? Nesnaž se pořád dokázat, že všechno zvládneš sama. Jak jsem vyrůstala v mužském prostředí, tak jsem permanentně chtěla ukazovat, že to umím, že to zvládnu. Čím jsem starší, tím víc zjišťuji, že je v pořádku říct, že něco není moje parketa, že něco já nedělám nebo nechci dělat, a poprosit o pomoc. Často stačí jenom říct. Čím jsem starší a zkušenější, tím více pracují s vnímáním toho, jak věci dělám. Dříve to bylo víc na sílu, za každou cenu jsem chtěla prosadit svůj nápad nebo názor. Teď už se klidně nechám přesvědčit, že jiný nápad je lepší. Jako leader se snažím poskládat svůj tým z lidí, kteří jsou v určitých oblastech větší odborníci, a snažím se jim naslouchat.

31_WHAT20-07_adv-mattel.indd 31

30/06/2020 17:15

N OV É H O B B Y

Chceme tu žít a pít

Podle posledních dat se v Česku otepluje rychleji než ve zbytku světa.

Ze všech stran se na nás hrnou zprávy o mimořádně nepříznivých podmínkách pro zemědělství. Lídři některých zemí dokonce vyhlásili sucho úhlavním nepřítelem letošního jara, jehož konsekvence zastíní následky pandemie koronaviru. Bude mizející voda hlavním tématem roku 2020? T Jana Krivenkaja F unsplash.com

aralelně s tím se šíří obavy spojené s dopadem kritického sucha na ceny zemědělských produktů a nám nezbývá než zděšeně pozorovat, že si sezonní zeleninu nebudeme moci dopřávat v takové míře. „Nehledě na mimořádně suchý duben, vše ztraceno ještě není,“ míní ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková a pokračuje: „Hodně ale záleží na tom, jak bude pršet v dalších týdnech a měsících. Výnosy mnoha plodin budou mnohem nižší a stát bude opět zemědělcům platit kompenzace. Kvůli nedostatku sena může hrozit i vybíjení dobytka, jako tomu bylo v roce 2018.“ Právě Hnutí DUHA letos na konci jara uspořádalo ekologický hackaton na téma zemědělství a ochrany půdy, pro které hlasovalo ve výběru více než 2500 podporovatelů této organizace. Téměř šest tisíc obcí bylo v Česku kvůli nedostatku vody zařazeno do programu „suchá obec“, a z vody se tak pomalu, ale jistě stává strategická surovina. „Sucho se v České republice stává velmi

či mokřady, zadrží pouze pět miliard. „Nově navržené přehrady mají přitom kapacitu pojmout jen 0,28 miliardy m3, což ukazuje význam přírodě blízkých řešení. Na některých místech chybí až rok a půl srážek. Hlavně v hlubších vrstvách půdy voda chybí, klesají ale i hladiny podzemních vod. Někteří z vás již jistě zakusili, jaké to je, když ze studny najednou neteče voda. To následně

„V Česku je přes tři miliony vlastníků půdy, a pokud by začali vyžadovat změnu, je to nezanedbatelná síla.“ ‚hmatatelné‘. Všichni o jeho hrozbě slyšíme již několik let a s jeho reálnými dopady si začínáme uvědomovat, že se samo nevyřeší a že nás skutečně ohrožuje. Lidé se proto logicky začínají více zajímat o to, jak naší krajině pomoci,“ vysvětlují zájem o téma zavlažování a ochrany půdy představitelé Hnutí DUHA. Hodně se také hovoří o snižování retenční kapacity půdy, tedy její schopnosti vodu zadržet. Česká krajina je schopna zadržet až 8,4 miliardy m3 vody, ale nyní kvůli uměle narovnaným tokům a nepřítomnosti krajinných prvků, jako jsou například meze, tůně

způsobuje rozpad smrkových monokultur a kůrovcovou kalamitu – smrk se bez vody nedokáže kůrovci ubránit,“ popisuje Anna Kárníková. Jednotlivé obce se snaží přírodě pomoci a přispět k zadržování vody v krajině umělou cestou, například vytvářením nových koryt potokům, jež byly dříve uměle narovnané. „Voda si cestu najde,“ míní Dan Frantík, vedoucí péče o zeleň v Praze, který spolu s náměstkem pražského primátora Petrem Hlubučkem koncem května slavnostně představil nově opravený Lítožnický rybník, z něhož vytéká Říčanský

potok. Místo dříve rovného toku se nyní klikatí údolím. Dle Dana Frantíka díky meandrům a několika tůním je nyní objem vody v potoku dvaapůlkrát větší, než býval. Ministerstva životního prostředí mnoha zemí si budou muset zvyknout na to, že podobné iniciativy a řešení budou na denním pořádku. „Klimatická změna si nevybírá a s rostoucími problémy se tak potýká a bude potýkat většina Evropy i světa,“ potvrzuje Anna Kárníková. Podle posledních dat se v Česku otepluje rychleji než ve zbytku světa. Zatímco globálně teplota stoupla zhruba o jeden stupeň celsia, v České republice jde již o stupně dva. „Zemědělství je zasažené zejména vyšším výparem vody, což znamená, že ačkoli celkově prší stejně, voda se rychleji vypaří. Na holých velkých lánech bez zeleně se takový efekt ještě násobí,“ dodává Anna Kárníková. Podobně jsme zasaženi i většími extrémy počasí – nejen suchem, ale i prudkými přívalovými dešti, které odnáší úrodnou vrstvu půdy, jež se tvořila tisíce let. Čísla, kterými disponuje Hnutí DUHA, potvrzují, že každoročně ztratíme až 21 milionů tun ornice. Jednou z cest, jak půdě můžeme pomoci, je nakupovat více potravin vypěstovaných v ekologickém zemědělství, které zaručují, že je o půdu kvalitně postaráno. Obecně je dobré se zajímat o původ potravin, které kupujeme. Víme, kdo je pro nás pěstuje a jak o půdu pečuje? Dle odborníků je také dobré zjistit, zda vy nebo vaše rodina nevlastníte nějakou půdu. „Možná ji propachtováváte,

aniž víte, jak na ní zemědělec hospodaří a zda vaše pozemky dostatečně chrání před degradací. V Česku je přes tři miliony vlastníků půdy, a pokud by začali vyžadovat změnu, je to nezanedbatelná síla,“ doporučuje Anna Kárníková.

Napít se, nebo se obléct? V souvislosti s globálními klimatickými změnami nedostatek pitné vody už najednou není problémem afrického kontinentu. Pomalu, ale jistě se začínáme zajímat o jeho přesah i do našich luhů a hájů, a to doslova. Voda se skrývá za vším, co se muselo vyrobit nebo vypěstovat. Z celkových zásob vody na Zemi tvoří ta pitná zhruba setinu, a přibližně 70 procent této setiny se spotřebuje na výrobu oblečení. Před několika lety se do širšího povědomí dostala šokující informace, že na výrobu jednoho bavlněného trika se spotřebuje až 2700 litrů vody. Jen pro představu – tolik vypije průměrný člověk za tři roky.

32_WHAT20-07-nove-hobby-voda.indd 32

30/06/2020 16:15

P R O M OT I O N

Televizory The Serif přichází na český trh ve dvou barvách (bílé Cloud White a světle modré Cotton Blue) a ve třech velikostech. V úhlopříčce 43" za maloobchodní doporučenou cenu 29 990 Kč, dále 49" za 32 990 Kč a konečně 55" za 37 990 Kč.

Jedinečný obraz v prostoru T Petra Nováková F Samsung

Přizpůsobí se jakémukoli interiéru, protože vypadají skvěle ze všech stran a dokonce nepotřebují ani stojan. Poprvé na českém trhu jsou k dostání designové televizory Samsung The Serif. Zkrátka šerifové mezi televizory. oderní designový televizor The Serif lze umístit prakticky kamkoli. Díky jedinečnému širokému rámu ve tvaru písmene I může stát dokonce i na zemi bez jakýchkoli podpěr, na poličce nebo v knihovně. Výběr místa je tedy pouze a jedině

na vás. Horní část televizoru pak může sloužit jako podložka pro květináč či vázu.

proslulí průmysloví designéři Ronan a Erwan Bouroullecovi. Kromě samotného designu televize vytvořili i motivy na obrazovku, která je exkluzivní pouze pro The Serif. Jde o vzor s listem či texturou tkaniny, které jsou k dispozici v režimu Ambient, takže se zobrazují, i když je televizor vypnutý. V tomto režimu si můžete také nechat zobrazovat užitečné informace, jako jsou čas, počasí, venkovní teplota nebo hlavní zprávy.

elektroniky ve společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak, a dodává: „Funkce Adaptivní obraz navíc dokáže na tomto televizoru přizpůsobit jas a kontrast podle aktuálních světelných podmínek v místnosti a automatické zesílení hlasu (AVA) detekuje rušivé zvuky a upravuje hlasitost tak, abyste nepřišli o žádný důležitý moment.“ Televizory The Serif přichází i s řadou inteligentních funkcí, jak propojit další chytrá

„Na podobě televizoru se Samsungem spolupracovali proslulí průmysloví designéři Ronan a Erwan Bouroullecovi.“

Z dílny designérů

Na unikátní podobě televizoru se Samsungem exkluzivně spolupracovali

Věčné dilema

Kam v interiéru bytu nebo domu umístíte televizor – zda na televizní stolek nebo na držák na zdi –, je jednou provždy vyřešeno. The Serif můžete postavit také na dlouhé nožky a hodí se i jako dekorativní součást knihovny. Stačí jej pouze vsunout do konkrétní police a televizor nepotřebuje žádné další ukotvení. Pokud není v režimu televizního vysílání nebo přehrávání videa na vyžádání, může splynout s okolím díky čistým tónům speciálních motivů na obrazovce. „The Serif je kombinací toho nejlepšího, co Samsung v televizích nabízí. Nejde jen o design, ale i o technologii – jde o QLED s rozlišením 4 K UHD a stoprocentním barevným objemem, který představuje miliardu barev,“ říká Michal Forejt, ředitel divize spotřební

zařízení a streamovat z nich na obrazovku TV. Technologie NFC umožní pouštět hudbu a video obsah z vašeho telefonu okamžitě poté, co jej položíte na vrch televizoru. Všechny lifestylové televizory od Samsungu jsou dodávány v ekologickém balení, z něhož lze navíc vytvořit praktickou poličku nebo domeček pro domácí mazlíčky.

33_WHAT20-07-adv_samsung.indd 33

30/06/2020 16:15

LOV E S TO R I E S

O sexu, vráskách a olivovém oleji Když je „to“ tak křehké, že o tom ani nedokážeme mluvit. Zatím. T Petra Nováková F unsplash.com

tevřela mu dveře a měla na sobě jen lehké krátké šaty, vlasy svázané do ležérního drdolu. Jen co za sebou zavřel dveře, hned ji vášnivě políbil, ještě v chodbě. Rozpustil jí vlasy, hladil ji po těle, líbal ji všude, kde viděl holou kůži. Ona mu rychle sundala bundu, pak tričko, on jí svlékl z šatů, a stopy jejich oblečení za nimi zůstávaly jako důkaz, že se jako jedno tělo posunují až do ložnice, kde se vášnivě pomilují. Střih. Nejspíš se vám teď v hlavě odehrála vaše vlastní verze výše zmíněného popisu. Fantazie vám naservírovala oba aktéry, muže a ženu. Možná měli podobu nějakých hollywoodských hvězd,

V sexu neplatí, že kvantita souvisí s věkem nebo s délkou vztahu.

možná vypadali jako vaši sousedé od vedle. A teď si představte, že stejný příběh prožívá muž, kterému je sedmdesát let, a žena, možná jen o pár roků mladší. Oba jsou šedovlasí, jejich tváře jsou protkané vráskami, jejich kůže je křehká, nedokonalá, stará… Nejspíš cítíte, jak je teď ta představa poněkud kontroverzní. Možná divná. Protože sex je sice přirozená věc, ale obecně si ji spojujeme především s mládím. A když je to jinak, šokuje to. Když měl před dvěma lety premiéru film Bohdana Slámy Bába z ledu, mnohé diváky překvapila věrohodně zachycená sexuální scéna mezi hlavními hrdiny, které hráli pětašedesátiletá Zuzana Kronerová a devětašedesátiletý Pavel

Nový, a kde vedlejší roli sehrál také extra panenský olivový olej jako lubrikant. Při televizní premiéře na slovenské televizi však tato scéna chyběla. V rozhovoru pro Lidovky.cz uvedla herečka Zuzana Kronerová, že původně chtěla instituce Rozhlas a televize Slovenska vystřihnout jen část scény, ve které prý herečka „nevypadala úplně hezky“. Takhle se ke scéně vyjádřila dramaturgyně instituce a zároveň hereččina spolužačka. Nakonec z filmu zmizela celá pasáž, tu

„Podle psycholožky Giny Ogden, která se zabývá ženskou sexualitou, mají ženy ve věku mezi šedesáti a osmdesáti lety nejlepší sex v životě.“ slovenští diváci prostě neviděli. V každém případě se režisérovi prostřednictvím této scény podařilo otevřít třaskavé téma sexu a intimity seniorů. Podobně se to podařilo německému filmu 45 let, který bodoval v roce 2015 na berlínském filmovém festivalu. I v tomto filmu dojde – považte! – k sexu seniorů, a diváci mu jsou navíc přítomni. I když to na začátku vypadá, že se sexuální scéna odehraje jen za zavřenými dveřmi. Že zůstane jen tušená… Během projekce se v kinosále rozhostilo trapné ticho. A o to jde. Sice o sexu často hovoříme, porno stránky čas od času padají množstvím odběratelů, tvrdíme, sex je přirozený, normální, běžný, sex mohou mít dva lidé, tři nebo celá malotřídka, sex může mít jakékoliv pohlaví… Ale jak jde o sex starších lidí, raději zavíráme oči. Jen tušíme, že existuje… Problematika diskriminace na základě věku má i svůj název – ageismus – a jak vidno, projevuje se i v sexuální oblasti.

Zralost je lepší než viagra

Touha po smyslových a sexuálních prožitcích nezmizí s menopauzou.

zabývá ženskou sexualitou, mají ženy ve věku mezi šedesáti a osmdesáti lety ten nejlepší sex v životě. Libido je podle ní životní síla a přirozená touha po větším potěšení. Co se mění, je kvalita i kvantita sexu. Je mýtus, že kvantita souvisí s věkem nebo s délkou vztahu, stejně jako je mýtus, že sex a intimita jsou něco jiného. Jak míní belgická psychoterapeutka Esther Perel, mají starší lidé i další funkční nástroje k tomu, aby si mohli užít skvělý sex, protože sexualita

Sex starších a pokročilých je křehký tím, že jeho upřímné zobrazení musí nutně doprovázet i aspekty, které se nehodí do narůžovo upravené reality. K téhle upřímnosti tak patří i fakt, že těla už nejsou dokonalá, a že k sexu patří i lubrikační gely nebo viagra. Touha po smyslových a sexuálních prožitcích totiž nezmizí s menopauzou ani se vstupem do klubu důchodců. Podle psycholožky Giny Ogden, která se

se zlepšuje především se sebepřĳetím, zkušenostmi a se zralostí. Sex však může být jen jednou z forem, jak své libido uspokojit. Důležitý, možná ještě důležitější, je dotek. Objímání, masáž krku, polibek na tvář, pravidelné masáže, tanec v páru, to jsou nesexuální způsoby, jak do svého života vnést dotek. Zajímavou zkušeností může být masáž nohou, v mozku je totiž oblast klitoridálních vjemů přímo pod místem, kde je uložen cit chodidel, a tak může být masáž chodidel nadmíru vzrušující.

Obálky časopisů a realita v ložnici

V posledních letech jde stáří vpřed. Herečka Judi Dench, které je osmdesát pět let, se letos objevila na obálce červnového vydání prestižního časopisu Vogue. Věhlasné módní značky si do svých reklamních kampaní vybírají stále starší modelky, často důchodového věku. Čím dál častěji také slyšíme proklamace, že padesát je nových třicet. A že šedesát je nových čtyřicet. Ok. Tohle všechno je skvělé, ale ještě lepší bude, až nebudeme zavírat oči před tím, že i staří lidé mají sex. Jen tak to nebude pokrytecké. Ve filmu Pod vlivem úplňku se žena ptá muže, proč by měl muž potřebovat víc než jednu ženu. A on odpoví: „Možná proto, že se bojí smrti.“ Možná je sex způsob, jak v sobě znovu pocítit život. Ať je vám, kolik chce. Prožívání sexuality má jen pramálo společného s věkem, mnohem zásadnější je vnímání sebe sama.

34_WHAT20-07-love-stories-sex.indd 34

30/06/2020 16:16

P R O M OT I O N

Budoucnost energie T Petra Nováková F unsplash.com, ČEZ

Energetický trh prochází dynamickými změnami a celý proces od koordinace výroby přes přenos, distribuci až po spotřebu elektřiny vyžaduje stále kvalitnější řízení. Nárůst podílu obnovitelných zdrojů a celkový trend decentralizace energetiky je dnes příležitostí i výzvou zároveň. oučasný trend v energetické politice se zaměřuje na vyrovnaný „energetický koktejl“ jednotlivých druhů zdrojů energie. Proto je snaha o rozšíření výroby z alternativních (přírodních) zdrojů energie. Roste mimo jiné také důležitost spolehlivého a pružného dispečerského řízení vodních elektráren vltavské kaskády, které je dnes možné řídit z jednoho

energetického dispečinku ČEPS na plnění podpůrných služeb, které postupně budou vstupovat v platnost,“ shrnul možnosti nového dispečinku Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ. Modernizace centrálního dispečinku elektráren vltavské kaskády je nedílnou součástí největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenerge-

„Modernizovaný dispečink řídí provoz elektráren vltavské kaskády o výkonu tři čtvrtiny temelínského bloku.“ místa. V rámci poskytování podpůrných služeb je tento paket nabízen provozovateli národní přenosové soustavy ČEPS buď po částech, nebo jako jedna velká elektrárna. „Dispečink elektráren vltavské kaskády modernizovaný nákladem více než 6 milionů korun splňuje nyní veškeré zpřísněné požadavky Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost z hlediska odolnosti proti kyberhrozbám, umožní zkrácení reakční doby a vyhoví i náročnějším požadavkům

tiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši přibližně 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách, které dnes dokážou vyrobit stejné množství elektřiny z mnohem menšího objemu vody. Zvyšováním efektivity a tím i výroby z vodních elektráren je alternována výstavba jiných bezemisních zdrojů, která by znamenala zábory půdy či jiné zásahy do krajiny.

Modernizovaný dispečink elektráren vltavské kaskády ve Štěchovicích v časech pandemie.

Usazování nového 250tunového rotoru generátoru soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy v rámci celkové generálky.

Oběžné kolo Francisovy turbíny soustrojí TG2 vodní elektrárny Lipno při pravidelné údržbě.

Pozitivní role vodních elektráren vltavské kaskády se projevuje například při povodních.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…

Elektrárny vltavské kaskády vyrábějí ekologickou energii v rozpětí více než 500 výškových metrů, což znamená, že tok řeky postupně klesne z 725 metrů vysoko ležící hladiny Lipna až k Vranému před Prahou s nadmořskou výškou 200 metrů.

Kaskádní elektrárny loni vyrobily více než 900 milionů kWh a pokryly tak pomyslnou spotřebu 260 tisíc českých domácností.

Pozitivní role vodních elektráren vltavské kaskády se projevuje například při povodních, kdy se využívá jejich schopnost převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození přehrady.

Lipno I je nejefektivnější elektrárnou celé vltavské kaskády – na výrobu 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje jen necelých 2,8 m3 vody. Je to možné díky 160metrovému spádu (rozdílu spodní a horní hladiny nádrže), největšímu na vltavské kaskádě.

Vedle několikatýdenních běžných oprav (2–3 týdny preventivního servisu na jednom soustrojí každý rok, viz Lipno) procházejí vodní elektrárny jednou za 20 až 25 let provozu takzvanými generálními opravami, kdy se provádí zásadní zásah do parametrů soustrojí (viz Slapy).

35_WHAT20-07-adv_cez.indd 35

30/06/2020 16:16

DRE AM JOB

„Když podnikáte sami na sebe, velmi snadno se stanete obětí workoholismu,“ míní patentová zástupkyně Denisa Dudová.

Na území Česka existuje zhruba milion ochranných známek.

Erka v kroužku

T Eva Karlasová F archiv Patrika Antczaka

Většina lidí utíká od exaktních profesí k podnikání spojenému s vařením marmelád, sázením stromů či okopáváním záhonů. Ne tak patentová zástupkyně a majitelka společnosti zaeRkováno® Denisa Dudová, která se od květin, bylinek a vína trochu nezvykle přesunula do sféry práva. I po třinácti letech bez zaváhání tvrdí, že její profese je plná hravosti a kreativity. dyž se vás lidé ptají: „Co to vlastně děláš?“ Ze začátku pro mě bylo těžké okolí vysvětlit, čemu se věnuji. Když někomu řeknete, že jste patentový zástupce, v drtivé většině případů nebude mít ponětí, o co vlastně jde. Jakmile jsem začala mluvit o tom, že klientům pomáhám získat jejich „erka v kroužku“, rozpaky se obvykle rychle rozplynuly.

Vím, čím procházíte

V roce 2013 jsem založila vlastní kancelář. Podnikat jsem ale začala pod jinou značkou, vzniku zaeRkováno® tak předcházel kompletní rebranding. Díky tomu moc dobře vím, kolik času a energie vymýšlení ochranné známky zabere. Probdělé noci, přehazování písmenek, slabik či volení nových slov, škrtání, přepisování, malování, střídané emotivními procesy rezignace, z nichž vás opětovně probouzejí nové impulzy… Díky všem těmto zkušenostem dokážu vycítit, pokud si klient ochrannou známkou není úplně jistý, a raději ho vždy vybízím k tomu, aby si dal dostatek času na rozmyšlenou.

Každý příběh je jedinečný

Na ochranných známkách se mi nejvíce líbí, že sice spadají do právního segmentu, ale zároveň se s nimi pojí určitá

hravost. Každý klient totiž přichází s jedinečným příběhem a společně hledáme cestu, která by pro něj byla nejlepší a zároveň odpovídala všem zákonným náležitostem. Díky této pestrosti si neustále rozšiřuji obzory.

chodím oblečená v ležérním pohodlném stylu, což mnoho lidí překvapí. Pro mě je to jedna z cest, jak klienty inspirovat k tomu, aby byli ve svých životech i podnikání co nejautentičtější a ctili svou jedinečnost.

One woman show

Za veškerou agendu zodpovídám sama. V minulosti jsem zkoušela nejrůznější formy spolupráce, obvykle však ztroskotaly na přílišných očekáváních. Sama na sebe jsem hodně přísná a stejným metrem pak měřím i svému okolí. Proto je pro mě zatím jednodušší obstarat si vše sama. Navíc je mi jasné, že post šéfa by mě do velké míry připravil o kontakt s klienty, který mě na celém pracovním procesu baví nejvíce.

Náročná korona

Pokud přihlašujete ochrannou známku, musíte vždy počítat s tím, že někdo z konkurence bude mít k vašemu plánu výhrady. Nejvíce „varovných“ dopisů mi přišlo během jarního nouzového stavu. Skoro mi to připadalo jako nějaká výzva osudu k tomu, abych se naučila ještě lépe postavit sama za sebe a za své klienty.

„Pokud přihlašujete ochrannou známku, musíte počítat s tím, že někdo z konkurence bude mít k vašemu plánu výhrady.“ Kolem milionu

Na území Česka existuje zhruba milion ochranných známek, i tak mě ale pokaždé překvapí, co nového a originálního dokážou lidé vymyslet. Stačí, když se člověk nebojí experimentovat s kombinací nevšedních slov, zážitků a emocí.

Na podpatky zapomeňte

Většina klientů si myslí, že jsem advokátka, a čekají ženu v kostýmku a na vysokých podpatcích. Já jsem ale patentová zástupkyně a na schůzky nejraději

Míra úspěšnosti

Dosud jsem zaregistrovala kolem 400 ochranných známek. Občas se samozřejmě stalo, že něco nevyšlo, ale takových případů bylo zhruba 10 procent.

Udržitelnost především

Na osvědčení o ochranné známce obvykle čekáte několik měsíců. I proto ho posílám v barevné obálce plné malých radostí a udržitelných dárků, které jsou odměnou za trpělivost. Dodavatele vždy vybírám podle toho, zda berou ohledy

na životní prostředí. Udržitelnost razím i v osobním životě. Dávám přednost přírodní kosmetice před chemií, nesnáším plýtvání jídlem a místo nákupů oblečení ve velkých řetězcích preferuji malé lokální značky, u nichž přesně vím, kdo moje šaty ušil, za jakých podmínek a z jakých materiálů.

Přepracovanost vyvažuji kreativitou

Když podnikáte sami na sebe, velmi snadno se stanete obětí workoholismu. Jsem si toho vědoma, a proto se ve volných chvílích snažím jen tak pro radost kreslit nebo utíkat do přírody. Ráda také trávím čas s kamarádkami, mojí milovanou sestrou a neteřemi. Hodně mě dobíjejí pozitivní zpětné vazby okolí i to, když se třeba jdete projít po městě a vidíte nějakou malou firmu, které jste v minulosti pomáhala s registrací. Právě malým českým značkám budujícím podnikání úplně od píky fandím ze všeho nejvíc.

Denisa Dudová Vystudovala Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, její původní profesní dráha tak neměla s právem ani ochrannými známkami nic společného. Změna přišla až s postem v právním oddělení společnosti Vodafone, po kterém následovalo působení v zavedené advokátní a patentové kanceláři v Praze. Po složení zkoušek patentového zástupce se Denisa rozhodla založit si vlastní společnost zaeRkováno®, s. r. o.

36_WHAT20-07-prace-snu.indd 36

30/06/2020 16:17

Pestrý pohled na svět T Jana Šulistová F archiv Marianny Svobodové

Marianna Svobodová – jednatelka společnosti dovážející originální brýlové obruby – nosí brýle už od třetí třídy. Nenáviděnou zdravotní pomůcku ji naučila mít ráda maminka, která firmu založila. Marianna Svobodová je jednatelkou rodinné firmy eikon.

v originálních barvách z nejkvalitnějšího přírodního acetátu na bázi bavlny, který je stoprocentně recyklovatelný a biologicky odbouratelný. Když přĳde nová kolekce, vyzkoušíme všechno a je neuvěřitelné, co barvy a tvary s obličejem udělají. Sama má sedm dioptrií na dálku a na nové čočky si obtížně zvyká, takže brýle nestřídá, pořizuje si vždy jen jedny na rok. „Jsem taková kovářova kobyla, řada zákazníků má několikery brýle jako módní doplněk sladěný s různými typy oblečení. Ale zjistila jsem, že i výrazně barevné obruby, třeba fialové, se dají krásně kombinovat a nikterak mě neomezují.“

Mateřská dovolená

Kompletní starost o firmu na Mariannu padla před pěti lety zrovna, když se jí narodil vytoužený syn. „Maminka a otčím se v té době rozhodli, že už chtějí odpočívat a cestovat, byla to výzva,“ vypráví podnikatelka. „Hodně mi pomohl můj manžel Ondřej, se kterým teď firmu vedeme, a taky fakt, že máme kancelář v domě, kde bydlíme. Ale i tak bylo vedení firmy v kombinaci s mým mateřstvím časově náročné. Nedávno jsem našla fotku, jak sedím u počítače obklopená lejstry a kojím. Navíc syn byl

„Ze svítivé kolekce jsem nadšením nemohla ani dýchat,“ směje se Marianna.

Ženy vedou

Marianna Svobodová práci ve firmě vyvažovala sportem – během a cvičením jógy, dnes ráda uvaří, upeče pro přátele kvasový chléb nebo dort. Hodně času jí zaberou procházky se dvěma temperamentními fenkami bernských honičů. Čtyři roky vedla chovatelský klub tohoto plemene a v její chovatelské stanici se narodily dva vrhy štěňat. Ale i tak jsou jejím největším koníčkem brýle, o nichž dokáže s nadšením dlouze vyprávět.

„Když se poprvé od rozchodu s Angelinou Jolie objevil Brad Pitt na veřejnosti, měl na očích brýle Etnia.“

esta Marianny Svobodové k vášni pro brýle byla opravdu křivolaká. „Když jsem si je musela ve třetí třídě nasadit, byly tu k mání dva typy dětských obrouček, jedny ošklivější než druhé. Byla jsem tedy typicky nešťastné brýlaté dítě, plačící, že je za žádnou cenu nechce nosit,“ vzpomíná jednatelka malé rodinné firmy eikon. Navíc v té době chtěla tančit jako její strýc tanečník Jan Valchař, a k baletkám se brýle opravdu nehodí. Mnohem více sluší studentkám historie, což byla Mariannina další záliba. „Nakonec jsem zcela nepochopitelně skončila na ekonomické škole Czech Management Institut Praha, která byla propojená s barcelonskou vysokou školou. I když mě ekonomika moc nebavila, jsem ráda, že jsem ji vystudovala a po bakalářském studiu jsem pokračovala k MBA.“

Obroučky jako vášeň

Barcelona pak do Mariannina života zasáhla znovu. Její ovdovělá matka – herečka Kateřina Frýbová – se provdala za Katalánce pocházejícího z Barcelony. A protože i ona trpí krátkozrakostí, kvůli níž nosí celý život brýle, manžel jí chtěl ukázat, jak se vyrábějí. Krátce po revoluci ji zavezl do Barcelony do společnosti Indo, kterou vedl jeho kamarád. Ten se

jich zeptal, zda neznají někoho, kdo by byl ochoten jejich brýlové obroučky prodávat v Praze. Oba byli z originální zahraniční produkce nadšení, takže se rozhodli založit firmu a obruby dovážet sami. Pojmenovali ji řeckým slovem eikon, což znamená obraz. „Ekonomické vzdělání se mi v rodinném podniku náramně hodilo, mamince jsem od začátku s prací pomáhala,“ pokračuje Marianna Svobodová. „To už jsem se v brýlích doslova vyžívala, v pubertě jsem nosila ty nejdivočejší barvy. Po skončení vysoké školy jsem rovnou nastoupila do rodinné firmy. Dělala jsem všechno – od vyřizování objednávek až po obchodní zástupkyni.“ Od firmy Indo, která bohužel nepřežila hospodářskou krizi, se eikon soustředil na společnost Etnia Barcelona a stal se jejím výhradním dovozcem. Obava, zda poměrně konzervativní Češi budou ochotni zarámovat své brýlové čočky do barev, se nepotvrdila – zajímavé produkty zákazníky brzy zaujaly. „Eikon i Etnia vzešly z rodinných firem a se zakladatelem Etnie Davidem Pellicerem jsme dokonce stejně staří. Se svým kolektivem navrhuje nádherné a krásně propracované brýle, které se prodávají ve více než čtyřiceti zemích světa,“ vypráví Marianna nadšeně. „Jsou

sice ze začátku klidné miminko, ale potom čtyři měsíce proplakal, protože ho trápily koliky. Ale vše jsme zvládli a firma se úspěšně rozvíjela, hlavně díky budování dlouhodobých vztahů s našimi zákazníky.“ Koronavirová krize je tím pádem už nĳak nezaskočila, s pětiletým předškolákem se pracuje snáz než s miminem. „Firmu jsme řídili z chalupy a bohužel nebylo moc práce. Pro prodejce brýlových obrub je totiž prodejně nejsilnější jaro, kdy se u nás i ve světě doslova zastavil život. Naši barcelonští dodavatelé přesto i v krizi zvládli udělat dvě nádherné kolekce – pestrobarevně zářivou Ibiza 2 a další pastelovou inspirovanou francouzskými královskými zahradami 18. století,“ oceňuje Marianna skvělou práci dodavatelské firmy. Doufá, že se zákazníci vydají do optik, zprávy z obchodů vypadají nadějně – lidé si pořizují většinou drahé multifokální čočky a chtějí kvalitní brýle.

Je zajímavé, že na rozdíl od většiny žen nemá oblíbenou barvu: „Mám ráda všechny bez rozdílu. Jsem odbarvená na blond a často slýchám, že pestré obruby sluší zejména tmavým typům, ale i já jsem léta nosila červené, fialové nebo svítivě modré obroučky. Když se léta díváte na kolekce Etnie, pak už vám každá barva přĳde málo. Ze svítivé kolekce jsem nadšením nemohla ani dýchat,“ směje se Marianna. Přiznává, že tři čtvrtiny sortimentu kupují ženy, čeští muži na rozdíl od Španělů barvám přicházejí na chuť jen pozvolna. „Ale už u zákazníků vidím posun, zkusí malý barevný akcent, a další obruby kupují výraznější,“ vysvětluje milovnice originálních brýlí a věří, že pestřejší paleta brzy oživí i mužské obličeje. „Mohou si vzít příklad třeba z Brada Pitta. Když se poprvé od rozchodu s Angelinou Jolie objevil na veřejnosti, měl na očích právě brýle Etnia.“

37_WHAT20-07-prace-snu-bryle.indd 37

30/06/2020 16:18

DRE AM JOB

Někdy je to trochu chaos Na začátku všeho byla obyčejná prokrastinace. V případě Šárky Hasary ale mělo brouzdání po síti smysl. „Hledala jsem něco, co by mě rozptýlilo při psaní diplomky, a nakonec jsem se proklikala ke knize o výrobě přírodní kosmetiky. Namíchala jsem několik základních věcí, a tak se mi to zalíbilo, že jsem veškeré konvenční výrobky okamžitě vyhodila do koše,“ popisuje spoluzakladatelka Almy – ručně vyráběné značky čistě přírodní kosmetiky. Nikol Kubišová

Když sen vystřídá probuzení

„Nejprve jsem tvořila jen pro vlastní potřebu. Postupně se mi ale začali ozývat kamarádi a známí známých, kteří chtěli produkty také vyzkoušet. Byla jsem tehdy na mateřské, a tak jsem si říkala, proč rovnou nezaložit vlastní značku,“ vzpomíná Šárka. Po prvních úspěších se dostavila fáze zlepšování stávajících receptur, vymýšlení nových a navštěvování workshopů, seminářů a četba mnoha knih. „Byla jsem hodně naivní a myslela jsem si, že si budu v klídku domova míchat oleje a bylinky a všechno bude krásné,“ směje se Šárka. Místo toho přišla realita plná faktur, tabulek a byrokracie a nadšené zakladatelce přestávaly stačit síly. V ten moment do příběhu Almy vstoupila Nikol.

Za vším hledej plínku

„Naše seznámení bylo poměrně kuriózní. Bydlíme pod sebou a Šárčin syn nám z balkonu shodil plínku přímo do truhlíku s jahodami,“ směje se Nikol Kubišová, která má v Almě kromě výroby a vytváření receptů na starosti vše kolem čísel, komunikace se zákazníky i vyřizování objednávek. Z původně neznámých sousedek se tak za nějakou dobu staly kolegyně a postupem času i kamarádky.

Pro nás i planetu

„Obě milujeme bylinky i aromaterapii a většinu problémů se snažíme řešit

N ÁV R AT K P Ř Í R O D Ě

OČIMA ŠÁRKY A NIKOL Poslední roky vnímáme velmi intenzivní splynutí se Zemí, důležitost našeho chování vůči planetě tak dostává zcela nový rozměr. I z toho důvodu nepoužíváme již několik let takřka žádnou chemii. Tělo se tím krásně vrátí do přirozené rovnováhy a zároveň se vám úžasně pročistí čich. Nejen proto je podle nás tak důležité používat přírodní kosmetiku. Nemusí to být ta naše, ale jakákoliv jiná, která je stvořena z čistých ingrediencí. Přerod může být složitý, ne každý ho vydrží, ale člověku se tisícinásobně vrátí.

Šárka Hasara

přírodní cestou. I z toho důvodu toužíme lidem dokázat, že se dá žít pokud možno bez chemie. Základem všech našich produktů jsou proto maceráty z bylinek a přírodních olejů, které si připravujeme samy,“ popisuje proces výroby Nikol.

T Eva Karlasová F archiv Alma

podnikání se dostaví chvíle, kdy máte pocit, že neustále jen investujete. Nápady, čas, peníze… A nic se vám nevrací. Ale pak přĳde krásná zpětná vazba od zákazníků a vám dojde, že to, co děláte, má smysl. Pro mě je nejdůležitěj-

„Základem všech našich produktů jsou proto maceráty z bylinek a přírodních olejů, které si připravujeme samy.“ Výhoda „nezatížené hlavy“

Ani jedna ze zakladatelek není z oboru – Šárka vystudovala fotografii a Nikol cestovní ruch. O to těžší někdy bývá recept vytvořit. „Musíme hodně studovat, abychom si byly jisté, že výrobek zafunguje přesně tak, jak má. Vše nejprve testujeme samy na sobě a na vlastních dětech. ‚Nezatíženou hlavu‘ zároveň vnímáme jako výhodu. Člověk si díky ní dovolí více experimentovat, nebojí se zapojit intuici a fantazii, a tím pádem se proces výroby odehrává s příjemnou lehkostí,“ říká Šárka.

ší věnovat se něčemu, co mě naplňuje. Pak jsem ochotná ledasco překonat,“ podotýká Nikol.

Organický růst

Firmě se začíná krůček po krůčku dařit, což s sebou přináší nutnost poohlédnout se po případné posile.

„Aktuální růst pro nás představuje velkou vzpruhu. Do rozjezdu jsme investovaly poměrně velké množství peněz, takže se člověk neubránil úvahám, kdy se mu to konečně začne vracet. Občas byly dokonce chvíle, kdy už nebylo odkud brát. V takových situacích nezbývalo než seškrtat výdaje na minimum a doufat, že se karta brzy obrátí. I proto byl vzestup značky spíše pomalejší, každou další investici jsme totiž musely pečlivě zvažovat. Letos konečně zažíváme něco, co by se dalo nazvat organickým růstem,“ konstatuje spokojeně Šárka.

A co hádky?

Život v těsném sousedství, práce na stejném projektu i přátelství… Jde to vůbec zvládnout bez konfliktů? „Na některé věci jsme možná měly rozdílné názory, ale nakonec jsme symbiózu vždycky našly. Myslím, že nám hodně pomohlo i to, že jsme před tím nebyly kamarádky a moc jsme se neznaly. I díky tomu se nám lépe daří držet vzájemný respekt,“ prozrazuje Nikol tajemství úspěšné spolupráce.

„Na některé věci jsme možná měly rozdílné názory, ale nakonec jsme symbiózu vždycky našly.“

O krize není nouze

Při pohledu na firemní web plný bylinek, květin a krásných produktů, za nímž stojí dvě mladé ženy, se člověk neubrání pocitu dokonalé idylky. Realita však přináší i stinné stránky. „O podnikání sice můžete mít ledasco načteno, střet s každodenností vás ale nakonec zaskočí. Včetně krizí, které zcela nevyhnutelně přĳdou. Nejhorší je, když vám dojde, že musíte nonstop makat bez ohledu na okolnosti, jinak vám firma umře pod rukama,“ přiznává Šárka. Tuto zkušenost má ostatně v živé paměti – ve chvíli, kdy Alma před rokem a půl spouštěla oficiální web, porodila druhé dítě. „Musím říct, že to bylo extrémně stresující období. Věděla jsem, že musím investovat energii a čas do podnikání, na druhé straně jsem ale nechtěla zanedbávat rodinu a potýkala jsem se s obrovským vyčerpáním.“

Nekonečný TO-DO list

„Ani jedna z nás nemáme hlídání, naše práce je tak hodně přerušovaná a pomalá. Matka na mateřské totiž za týden udělá to, co běžnému člověku trvá zhruba den. To-do list tím pádem vůbec neubývá, což může být dost frustrující,“ upozorňuje Šárka. „Je jasné, že v každém

38_WHAT20-07-prace-snu-alma.indd 38

30/06/2020 16:39

P R O M OT I O N

Zpátky do školy T Helena Korfová, redakce F Michal Ureš

Začátek školního roku v září 2020 bude dlouze očekáván. Chcete-li si usnadnit shánění školních pomůcek, vydejte se do Globusu (globus.cz), kde seženete kompletní certifikovanou výbavu a vše pod jednou střechou.

Stil, školní batoh LAMA

Aktovka

Pro prvňáčka doporučuji aktovku lehkou, ergonomicky tvarovanou, s vyztuženými zády a dnem. Důležité je aktovku vyzkoušet, zda dobře sedí a je prvňáčkovi pohodlná. Praktický pro nošení je bederní pás. Co se týče uspořádání aktovky, je dobré, aby měla alespoň dvě komory, pro oddělení sešitů, učebnic a dalších pomůcek. Nezapomeňme na praktické kapsy na klíče, svačinovou krabičku a boční venkovní kapsu na lahev. Reflexní prvky pro bezpečnost venku jsou v této době nepostradatelné.

Koh-i-nor, 200 g

Plastelína

Herlitz, dětské barevné

Nůžky s kulatou špičkou Nezapomeňte vybrat nůžky pro leváka či praváka, pokud jsou v nabídce.

Grand Prix

Desky na abecedu

Karton P+P

Kufřík na výtvarné potřeby

Aby se písmenka nesypala po celé aktovce, je dobré desky na abecedu vkládat do desek s drukem. A problém s hromádkou vysypaných písmenek nemá šanci.

Doporučuji šitý, déle vydrží. Dostatečně veliký, aby se výtvarné potřeby pěkně vešly.

Presco Group, klasik SRDCE

Penál jednopatrový s chlopní Malý školák se učí mít ve věcech pořádek. Na lavici má být vše pěkně přehledně uspořádané. I najít správnou pastelku v penálu může být ze začátku problém. Pokud ale bude mít jednopatrový penál s chlopní či se dvěma, může si penál při používání rozložit celý na lavici a krásně na vše vidí. Nemusí stále rozepínat a hledat za jednotlivými zipy tu správnou věc. Praktické je, když penál obsahuje kapsičku na nějakou kartu, nebo třeba průhlednou kapsu na rozvrh hodin. Stabilo, normální, trio, 12 ks

Pastelky

Doporučuji pastelky ve dřevě, ne silné, případný trojúhelníkový tvar naučí prvňáčka zafixovat správný úchop tužky.

PÁ R T I P Ů N AV Í C Guma, ořezávátko, Koh-i-noor Vodové barvy, 12 barev, 30 mm (Koh-i-noor) Voskové pastelky, 24 barev, Koh-i-noor Stírací tabulka a fix Psací pero – Pero většinou prvňáček potřebuje nejdříve v říjnu, listopadu. Já doporučuji bombičkové s hrotem a trojúhelníkovým úchopem. Lahev na pití, dobře uzavíratelná (neteče), snadno se udržující (hygiena), taková, aby se vešla do postranní kapsy aktovky. Přezůvky s pevnou patou (bezpečnost) Dezinfekční gel, jednorázové roušky

HELENA KORFOVÁ UČITELKA „Kromě své rodiny mám v životě dvě lásky. Školu a muziku. Ty mne provází životem už od dětství. Tato skutečnost se promítá i v mé výuce. Děti ve třídě jsou pro mne druhou rodinou. Musí nám spolu být dobře, jsme k sobě upřímní, zajímáme se o sebe, pomáháme si. Mým cílem je, aby se děti do školy těšily, měly ji rády. Snažím se své žáky provázet poznáním. Být jim průvodcem, pomáhat jim dojít k novým poznatkům, zkušenostem a řešením vlastní cestou. Uvědomit si, že chybou se učí, a nesmí se jí bát. Vystudovala jsem PedF UK, obor učitelství 1. stupně, specializace HV. Učím 11 let 1. až 5. třídu ZŠ. Jsem vdaná, mám dvě děti (7 a 12 let). Stále se učím novým věcem. Velkým profesním i lidským obohacením pro mne bylo účinkování v pořadu České televize – UčíTelka.“

39_WHAT20-07_adv-globus.indd 39

30/06/2020 16:19

LOV E P L A N E T

Bzzz…

T Ivana Česnek Marcinová F unsplash.com

Včely jsou velké učitelky. Pomáhají nám pochopit, jak funguje dokonalý svět přírody. Skvělé je, že tenhle okřídlený kantorský sbor operuje úplně všude na Zemi a jeho škola je dostupná pro každého. Nemusíte si kvůli tomu hned pořizovat úl, stačí se prostě jen zajímat. včelařství naučil jsem se přírodu více znáti a více milovati než z mnoha knih učených,“ pronesl na adresu včel Jan Ámos Komenský. Dávno před ním byly objektem zájmu mnoha řeckých myslitelů, včetně Aristotela, který byl jejich největším obdivovatelem a dokonce i vášnivým včelařem. Navzdory Aristotelově moudrosti nebyly některé závěry jeho pozorování úplně bez chyb a mezi lidmi tak ještě dlouho kolovalo pár úsměvných mýtů: třeba, že včely nemají královnu, ale krále, své děti nerodí, ale nacházejí v květinách, a med je ve skutečnosti destilovaný z rosy nebo kouzlem padá ze vzduchu. Fungování včelího společenství bylo každopádně odjakživa nekonečnou inspirací. Ve třicátých letech minulého století tekuté zlato proslavil herec Henry

do vyčerpání. Neobvyklé není ani posílat je na pracovní turné mezi kontinenty. Vzpomeňte si na to, až si budete kupovat mandle nebo mandlové mléko. Pátrání vás může přivést až ke zdroji – do Kalifornie, kde jsou pod nimi podepsáni malí okřídlení otroci. To, že včel celosvětově ubývá o třicet procent a dochází k takzvanému syndromu zhroucení včelstev, je velké varování. Fakt, že společnost přichází o včelí produkty, jejichž obliba jde ruku v ruce se zdravým životního stylem, je to nejmenší. Na opylování je alespoň částečně závislých 78 procent volně žijících rostlin a 84 procent zemědělských plodin. Představa, že jednou budeme hromadně chodit s malými štětečky a opylovávat všechny ty ovocné a citrusové stromy, bazalku, okurky nebo rajčata, je zvlášt-

„I když právem nadáváme na řepku, včelám se u nás daří lépe než ve většině zemí střední a západní Evropy.“ Fonda, když ho distribuoval mezi hollywoodskou smetánku. Herečka Scarlett Johansson se zase stala včelařkou poté, co dostala živý včelí úl jako svatební dar od kolegy Samuela L. Jacksona.

Včelí lekce

Když v dávných dobách objevili lidé v divokých úlech med, naučili se leccos i o svém hamounství. Všechno snědli a vůbec se se včelami nerozdělili, ty pak brzy zemřely. Dnes už jsme v péči o ně nesrovnatelně vzdělanější, ale také nenasytnější. A tak je tento pracovitý hmyz obětí intenzivního zemědělství, na kterém se musí podílet. Zejména v Americe je standardem, že na přelomu zimy a jara všichni včelaři stěhují své úly do velkých zemědělských oblastí, kde včely opylovávají stromy takřka

V současné době je v Česku registrováno neuvěřitelných 55 000 chovatelů včel.

ní, nikoliv nereálná. V Číně to tak funguje už dnes. Největší zlo představuje moderní zemědělství, které mění pestrobarevnou krajinu na monokulturní. Pro včely to znamená nevhodnou jednostrannou potravu i málo míst ke hnízdění. Pesticidy a jiné chemické látky se v Česku používají v kontrolovaném, pro včely bezpečném množství, přesto jsou problematické – ničí „plevel“, tedy další zdroj pylu, čímž se opět dostáváme k monodietě, která včelám neprospívá. Pro včely jsou největšími strašáky nemoci zvané varroáza, kombinovaná s viry (může za kolaps spousty včelstev) a mor včelího plodu (když se objeví, musí se celé včelstvo okamžitě zabít a v okruhu pěti kilometrů vyhlásit karanténa). Aby si včely v klidu odpočinuly, potřebují studenou zimu. V její mírné verzi

začínají mimo jiné brzy chovat plod, což znamená větší pravděpodobnost rozšíření potenciální nákazy v úlu.

Včelí královna Marie Terezie

Máme ale i dobré zprávy! I když právem nadáváme na všudypřítomnou řepku a další nevhodné zacházení s krajinou, včelám se u nás daří lépe než ve většině zemí střední a západní Evropy. Máme třetí nejhustší včelstvo v rámci EU, v jeho úbytcích nepřesahujeme deset procent. Se včelami to umíme, za což vděčíme dlouholeté tradici a Marii Terezii, která včelařství milovala. Na konci 18. století vydala slavné patenty na ochranu včel a včelařů a aby toho nebylo málo, založila věhlasnou včelařskou školu ve Vídni. V současné době je v Česku registrováno neuvěřitelných 55 000 chovatelů, z nichž

má každý v průměru kolem deseti včelstev a jejich počet každým rokem raketově stoupá. Jako způsob přiblížení člověka k přírodě jsou včely opravdu výjimečné. Dopracovat se aspoň k částečné soběstačnosti může v dnešní době leckomu pomoct. Pokud vám taková myšlenka už nějakou dobu bzučí v hlavě, jděte do toho. I my v redakci jsme se při psaní tohoto článku domluvili, že si zkusíme pořídit malý včelí domeček. Před nákupem prvního úlu jen zvažte, zda máte na včely dostatek času a vědomostí. Na nesprávné zacházení jsou náchylné ony i příroda. Někdy je lepší začít vhodnou úpravou (spíš tedy neúpravou) zahrady, péčí o včely samotářky, adopcí úlu, podporou oblíbeného medového experta… Žádný moudrý včelař z nebe nespadl, vzpomeňte na Aristotela.

TIPY

Studny včelí moudrosti

Země medu

Domov pro samotářky

Úl k adopci

Narazíte-li na přednášku nebo kurz včelaře Romana Slavíka, vůbec neváhejte. Patří k největším odborníkům v Čechách a na Moravě, kterému se nedávno dostalo i mezinárodního ocenění za odbornou publikaci o nechemickém přístupu k léčení nemocných včel. Užitečným vhledem do problematiky je také kniha Ekologie chovu včel od Květoslava Čermáka, Karla Sládka a kol.

Jeden z taháků letošního neuskutečněného festivalu Jeden svět, film Země medu, hluboce zasáhl každého, kdo ho viděl. Od června je konečně v českých kinech – nenechte si ho ujít. A jestli vás zajímá, jak je to se včelami v Americe a co způsobuje nekvalitní, pančovaný med z Číny, podívejte se na první (už starší) díl dokumentárního seriálu Rotten z dílny Netflix.

Přestože jsou včely samotářky pro přírodu neméně důležité jako ty medonosné a ohrožení se jich týká úplně stejně, často se na ně zapomíná. Nainstalujte pro ně speciální domeček na zahradě nebo na balkoně. Brzy v něm budete mít novou kamarádku a objevíte zase úplně jiný svět. Vše potřebné se dočtete na vcelkysamotarky.cz

Když si za 250 korun měsíčně adoptujete včelí úl v komunitní Zahradě Pastvina, podpoříte etický chov včel a budete pravidelně zásobováni kvalitním medem. Po dohodě budete také vítanými hosty, které včelím světem provede zkušený včelař. Na zahradapastvina.cz se dozvíte i o dalších adopcích a skvělých workshopech.

40_WHAT20-07-udrzitelnost-med.indd 40

30/06/2020 16:19

Předpověď Grety Thunberg

T Ivana Česnek Marcinová F pixabay.com

Její názory a vytrvalé kroky rozdělují svět, protože její hlas je slyšet jako málokterý. O „klimatické“ Gretě Thunberg vznikla ekologická inscenace, za kterou stojí režisér Marián Amsler s divadlem LETÍ. Proč na ni jít? Režisér Marián Amsler

nenabízí sice jasné řešení, což některým lidem vadí, ale říká velmi konkrétní a naprosto seriózní věci, žádné blbosti. Pracuje s výpočty a opírá se o výzkumy. A to všechno je založeno na jejím osobním zaujetí problematikou. Co říkáte na názory, že je jen nástrojem v nějaké mnohem větší hře? Velkou roli hraje Gretino rodinné zázemí. Její matka je známá švédská operní pěvkyně a otec herec. Přijde mi

a pochází z rodiny, která nijak nestrádá. Bojuje tím pádem za lidi, kterých se ty změny dotknou mnohem víc. To, že není Greta nijak manipulována, že je velmi inteligentní a má smysl pro humor, se dobře ukazuje ve spontánních momentech, například v rozhovorech – i na nečekané či vtipné otázky dokáže odpovídat se specifickým nadhledem, perfektní angličtinou. Jaká je Gretina role ve vaší inscenaci? Greta v jednom ze svých projevů z roku 2018 předpověděla, že za deset let se dostaneme do bodu, kde se všechno totálně změní. Nastane zlomový moment, ze kterého už nebude cesty zpět. A přesně tady se naše dystopické sci-fi odehrává – v budoucnosti, v roce 2028, ve světě, který nastane, pokud varování Grety a vědců neuposlechneme, pojedeme pohodlně na setrvačnost dál svůj způsob života s tím, že to „nějak dopadne“. V inscenaci sledujeme čtyři postavy, které cestují do Zelené země, do Grónska, kde právě skutečně probíhá největší tání ledovců v historii moderní planety. Ta předpověď je reálně taková, že až se

„Nechtěli jsme zpracovávat Gretin životopis, jakkoliv zneužívat její osobnost. Uchopili jsme ji jako symbol boje za klima.“

Byla podnětem pro vaši novou inscenaci spíš osobnost Grety Thunberg, nebo téma klimatické krize? Ono to spolu souvisí. Problém klimatické změny je tady už dlouho a hlavním cílem Grety Thunberg je na něj upozornit. Když jsme dva roky zpátky začali mluvit o nové inscenaci, byl její hlas zrovna nejvíc slyšet. Přišlo nám zajímavé, jak je celé to téma kontroverzní: jak někdo může klimatickou krizi stále popírat a argumentovat přirozeným vývojem planety. Proč někteří lidé tak negativně reagují na mladou dívku, která nás ve jménu své generace vyzývá, abychom byli zodpovědní a začali brát budoucnost našich dětí vážně. Nechtěli jsme zpracovávat Gretin životopis, jakkoliv zneužívat její osobnost. Uchopili jsme ji jako symbol boje za klima, se všemi jejími myšlenkami a poselstvím. Greta se vám během dvouleté práce musela dostat pod kůži. Kým je teď ve vašich očích? Ona je fenomén. Obdivuju ji za to, co dokázala, že se jí povedlo vyvolat o to téma celosvětový zájem. Nikomu z dalších výrazných lidí, kteří o problému klimatické změny mluví, se takovou lavinu v globálním rozsahu spustit nepodařilo. V inscenaci máme scénu s názvem Nemoc nebo dar. Gretino psychické postižení je spojené s tím, že se zaměřila na jeden zásadní problém, který se pro ni stal životně důležitým, a přestala řešit cokoliv jiného. Právě tohle je zdroj kontroverze, kterou vzbuzuje. V tom, že to bere tak smrtelně vážně a je tématem opravdu pohlcená, je ohromná síla. Studoval jsem všechny Gretiny projevy,

naprosto normální, že pro rodiče, kteří byli v jisté fázi z jejích poruch od příjmů potravy až po deprese úplně zoufalí, byla obrovská úleva, když si Greta našla svoji cestu. A je logické, že ji v tom podporovali. Když se o tíži handicapu podělí celá rodina, přestane být handicapem a začne být darem, něčím, čím ten člověk může vynikat. Začátek tedy vnímám jako naprosto čistý a autentický. Pak se k jejímu poselství, které nejdřív sdílela se světem tak, že sama seděla před švédským parlamentem, začali přidávat další lidé, pak média, která mají moc udělat z někoho symbol či pojem, až se z toho stalo celosvětové hnutí. Nemyslím si, že jde o nějakou lobby, velmi promyšlenou, vykalkulovanou strategii. Podle mě je to spontánní aktivita, která tak narostla, protože změna klimatu je globální problém. A zajímavé na tom je, že o něm mluví švédská holka, která se má dobře, pravděpodobně by jí nemělo nic chybět, vyrůstá ve svobodné prosperující zemi

Hra Greta bude mít premiéru na Letní scéně Štvanice 7. července a během prázdnin proběhne tamtéž ještě dvakrát.

kompletně roztopí grónský led, zvedne se hladina o pět, šest metrů, což de facto znamená zánik poloviny pevniny, kterou známe. Jestli hrdinové „Road tripu na konec světa“ do cíle dojedou, nechci prozrazovat. Ale můžu vám říct, že v tomhle příběhu Greta záhadně zmizí. Konzultoval jste dystopický scénář s vědci? Vycházel jsem z vědeckých studií. Přečetl jsem si všechny predikce ohledně tání ledu, jak se bude měnit klima, vysušovat Evropa. Právě ony mě inspirovaly k tomu, vzít všechna ta fakta a na jejich základě vytvořit model reality 2028. Pokaždé, když pracujete na něčem novém, vydáváte se na místo, ke kterému se dílo nějakým způsobem váže. Jaké bylo Švédsko s Gretou? To je pravda, vždycky si takhle dělám z dovolené pracovní cestu, rád někam vyrážím s konkrétním cílem. Naposledy

I N S P I R AC E

MARIÁN AMSLER DOPORUČUJE KNIHA

James Garvey: Etika klimatické změny

FILM

Led v ohni Dokument, na kterém se podílel Leonardo di Caprio.

HUDBA

Během téhle práce jsem poslouchal islandskou hudbu, hlavně Olafura Arnaldse.

jsem byl ve Švédsku, když jsem dělal Ingmara Bergmana. Na konci března jsem se tam chtěl kvůli Gretě vrátit, a už jsem se tam přes zavřené hranice nedostal. Ale říkal jsem si, kolik CO2 jsem ušetřil a že to tak je v kontextu inscenace vlastně správně. Greta, ale i pandemie mě přiměly nad spoustou věcí přemýšlet. Doprava je jednou z nich a to přitom jezdím vlakem, třeba do mého milovaného Berlína, moc rád. Jako další téma mám teď maso, rozhodl jsem se, že už ho nebudu vůbec nakupovat a zpracovávat. Neříkám, že si ho striktně nikdy nikde nedám, ale určitě chci radikálně omezit podporu intenzivního zemědělství, které z mnoha důvodů není v pořádku. No a pak samozřejmě konzum. Během karantény mi došlo, jak málo toho doopravdy potřebujeme. Toho hrozného mentálního vzorce „hodně nekvalitních věcí za málo“ se musí společnost zbavit. Jak dopadne náš boj s klimatickou změnou? Covid bohužel ukázal, že závazek vůči budoucnosti dokážou vlivní lidé ze dne na den vyhlásit za nepodstatný, a upřednostnit jiné zájmy. Viděli jsme to v Čechách i v Americe. Stále čekáme na to, že někdo přijde a vymyslí, jak zachytávat oxid uhličitý v atmosféře. Ale on nepřijde. Nikdo to za nás žádným mávnutím proutku nevyřeší. Po přečtení obrovského množství článků a rozhovorů z různých stran jsem skeptický. Klimatická změna je v takovém rozsahu a pohybu, že už se nám ji nepodaří zastavit, jen zmírnit. Určitě bychom se ale měli všichni pokusit něco udělat. Minimálně pro dobrý pocit, že jsme se na to úplně nevykašlali.

41_WHAT20-07-udrzitelnost-greta.indd 41

30/06/2020 17:07

M O J E Z D R AV Í

Málokdo ví, že etymologicky slovo bába odkazuje na hindu, označení člověka, který se vzdal světských statků a je na cestě spirituality.

Charismatická stárnoucí žena Moje rozvádějící se kamarádka v rámci postraumatické sociální kompulsivity zašla občas do jednoho z pražských posch barů. Potřebovala zapomenout, že její manžel, který se odstěhoval za mladou milenkou, se ji snaží připravit o střechu nad hlavou. T Helena Máslová F unsplash.com, archiv Heleny Máslové

dálo se jí zábavné seznamovat se se zajímavými lidmi a tlachat o čemkoliv. Až do jednoho okamžiku. Stojí si takhle s koktejlem v ruce a nezávazně konverzuje s pohledným mladým mužem o klimatické změně, když se odněkud vynoří jeho podnapilý kamarád a zablábolí: „Přestaň se tady vybavovat s touhle bábou a pojď si dát panáka.“ Moje kamarádka skončila na antidepresivech. Bába. Málokdo ví, že etymologicky slovo bába (baba) odkazuje na hindu, označení člověka, který se vzdal světských statků a je na cestě spirituality. Pokud zvládne cestu k osvícení, stane se Sai Baba, tedy světcem. Babiti zase znamenalo pomáhat při porodu a odtud i slovní spojení porodní bába. I panteon staroegyptských bohů zná Babu, který umí komunikovat s hady,

ovládá temnotu a tiší rozbouřené vody. Na území Prahy byl kult bohyně Baby uctíván na kopci nad Vltavou dodnes pojmenovaném Na Babě, ale takových míst je mnohem více – u Brna, v Poříčí nad Sázavou, Ondřejově, Hrdějovicích,

„Výzkumem procesu stárnutí se zjistilo, že dochází ke třem skokovým obdobím.“

Jesenici, u Olešnice, Blanska a Žďáru nad Sázavou, v Radyňské pahorkatině, v Českém středohoří, vrch Baba je i v okrese Rakovník. Našli bychom desítky takových míst.

Beze strachu

Dříve se vědci domnívali, že stárnutí probíhá postupně a plynule, to je ale omyl.

Je zde narváno. Mám pořadové číslo 49 a to je teprve dopoledne. Kromě dvou čtyřicátnic jsou zde paní padesát plus. Převažují ženy oblečené v džínách, sportovní obuvi a outdoor bundách. Představuji si, jak se ráno oblékají a nonverbálně chtějí zdůraznit „já přece rakovinu mít nemůžu, já sportuji, jezdím na kole, chodím do přírody, v zimě jezdím na hory“. Tady však goretex vyznívá spíš smutně a ztraceně. Nemám sice trekingový outfit, ale moje rozverné tenisky taky křičí „jsem v pohodě, jsem cool, jsem tu naprostým omylem“. Všechny ženy mají čerstvě zastřižené a obarvené vlasy, od rázné mahagonové přes decentní hnědé přelivy až po spálenou blond. Zase ta řeč těla „ještě mi na životě záleží, ještě jsem to nevzdala, dbám o sebe“. Na obličejích a tělech jsou však vidět všechna ale. Povolené oční okolí od mžourání do počítače, sezení pod zářivkami, bledá zašedlá pokožka, jaterní skvrny ze všech těch dvojčiček a půlitříků, dvojité brady od skloněné hlavy nad papíry, vypáčený sedmý krční obratel od zírání na mobil, povolené mezilopatkové svaly, vyvrácená ramena dopředu, prsa schoulená do zakulacených hrudníků, vyvalené břicho, zkrácené přední svalové skupiny od sezení, vybočené haluxy… To, co je vidět na první pohled, je minimum ležérnosti, uvolněnosti, svobody. Nikde nevidím úsměv vrytý do tváře, zafixované vějířky od vrásek smíchu, vidím pracovité zodpovědné ženy, které mají strach. Vidím botoxový boj proti vráskám. Co všechno musely vydržet, zvládnout, přežít. Kolik milenců je ponížilo, zradilo, kolik dětských slz musely utřít, kolik jídel každá z nich uvařila, kolik hodin, dnů a roků odseděly v práci, kolik kafí vypily, aby vydržely ta dlouhá odpoledne. Každá dvanáctá žena v ČR onemocní rakovinou prsu. Kolik žen z této čekárny bude mít pozitivní nález? Je jasné, že ty s vírou v dobrý život, ji nepůjdou zpochybňovat na mamograf. Zapomněla jsem žádanku. Nějak mi nedošlo, že zodpovědnost za preventivní vyšetření nemám já, ale indikující praktický lékař či gynekolog. Paní v recepci mi suše oznámila, že si to musím zaplatit. Můj mozek začal šrotovat nad digitalizací systému a nad úhradami od pojišťovny, kterým šetřím peníze tím, že na mamograf nechodím, až teď jsem vyměkla. Cena 800 Kč. Už jsem málem odešla, protože jsem neměla peněženku, když vtom paní za

Jdu na mamograf. I to je součást postklimakterické životní kapitoly. Co všechno sem bude ještě patřit? Pochůzky po večírcích se skleničkou šampaňského v ruce jsem už dávno vyměnila za pochůzky po třídních schůzkách a košíky plné jídla v supermarketu. Přibyly také pochůzky k optikovi, na rehabilitaci a teď začnou pochůzky na onkologii? Místo drinku infuze?

sklem řekla: „Nechci vypadat důležitě, tak nám tu žádanku přineste dodatečně, ale neřekneme vám výsledek, dokud nedodáte tu žádanku. Nemohla jsem odolat: „Ani když tam bude pozitivní nález? Necháte mě umřít?“ 800 Kč, tolik asi proplácí i VZP, denně tudy proteče sto, sto padesát lidí, to je tržba přes sto tisíc denně… Z počítání mě vytrhne laborantka. Jdu do svlékací kabinky, neohroženě vycházím a vkládám svá prsa do svěracího hamru. Stisk byl vážně bolestivý, ještě potom jsem měla na kůži rudé fleky. Dávka rentgenového záření se přičetla ke všem mým ozářením včetně výbuchu Černobylu v roce 1986. Cituji z abstraktu 18. ročníku sympozia

Onkologie v gynekologii a mammologii: Asi 550 osob ročně umírá v ČR v důsledku maligního onemocnění indukovaného lékařským ozářením. Prsní žláza je radiosenzitivní zejména u mladších žen a je zde možnost rizika rozvoje indukovaného karcinomu jak při CT vyšetření, tak při screeningové mamografii. Hodnoty efektivních dávek, které v průběhu života obdržíme, se dohromady sčítají. Je pravda, že v Německu a ve Švýcarsku zrušili mamografický screening? Ale co, když to tak skvěle vydělává… Odpoledne mi volala kamarádka, které je letos šedesát. Její telefonát přišel jako nejlepší terapie. Měla dotaz, jestli se dá něco dělat pro to, aby bradavky trčely nahoru a byly dráždivě tuhé. Má nového milence a prsa byla vždycky její silná zbraň. Svěřila jsem se jí, že moje bradavky tuhnou, jen když se klepu zimou, neb sexuálního vzrušení se mi nedostává. Začala jsem cosi o stárnutí a konci všeho. Zarazila mě a lakonicky pronesla: „V životě ženy jsou taková období, to zase přejde. Leda by ses stala nevěstou Ježíšovou.“

První fáze stárnutí probíhá ve věku 34 let.

O čem hovoří výzkum?

Výzkumem procesu stárnutí se zjistilo, že dochází ke třem skokovým obdobím. První fáze probíhá ve věku 34 let, pak v 60 letech a poslední přijde, pokud se toho dožijete, ve věku 78 let. Dříve se vědci domnívali, že stárnutí probíhá postupně a plynule. Ukázalo se však, že člověk stárne v těchto třech různých skocích, zatímco během ostatních fází až tak viditelně nestárne. Výjimkou jsou samozřejmě individuální zátěže – traumata, rozvody, úmrtí v rodině, přírodní katastrofy… Na soulad kalendářního a biologického věku každého člověka nemají vliv jen životní styl a podmínky, ale také nastavení stresového prožívání z dětství a dokonce i hmotnost při porodu. O našem stárnutí se rozhoduje už v těhotenství. A jaké jsou hlavní viditelné znaky stárnutí? Především se změní metabolismus, a to se projeví několika způsoby. Tuk se začne ukládat v oblasti pasu, ale skutečným znakem stáří je tuk usazený zezadu na ramenech, kdy vám začnou být malá saka a kabátky. Přidá se i tuk v prsou a v podpaží. Taky namáhaný sedmý obratel se obalí tukem. Pracovat začne i kůže, ztenčí se, zešupinatí (nejvíce na lýtkách), osvětlená část dekoltu se pokryje pigmentovými skvrnami. Později se začnou objevovat nezhoubné keratomy a basaliomy. Mnoho žen po padesátce si všimne, že si kupuje o číslo větší boty. Stárnutí sice nezastavíme, ale nemusíme mu pomáhat! Přestaňte hledět do mobilu se skloněnou hlavou. Jde o nejlepší způsob, jak si přivodit zbytečné vrásky na krku. Totéž platí pro večerní sledování televize v horizontální poloze, s hlavou na nízko položeném polštáři. Této pozici se snažte za každou cenu vyhýbat. A nepracujte v noci (tento článek píšu v jednu ráno, a proto další raději až příště).

42_WHAT20-07-moje-zdravi.indd 42

30/06/2020 16:21

P R O M OT I O N

Rituály Tvoří náš život a setkáváme se s nimi každý den. Nemusí jít nutně o komplikovaný obřad, vždyť i šálek ranního čaje nebo česání vlasů před spaním můžeme pojmout jako rituál. Jde o něco, kam směřujeme svůj záměr, co nám dává pocit jistoty a vděčnosti. S Lilií Khousnoutdinovou jsme se již setkali v předchozích číslech WHAT v kontextu povídání o Bhútánu, významu štěstí a hledání cesty k vnitřní spokojenosti. Tentokrát se potkáváme u tématu obřadů, rituálů a ceremonií. T Jana Krivenkaja F Diana Mráziková

ituál u nás v Česku stále považujeme za něco trochu podivného a mystického, přitom v obrovském množství zemí je to běžná, přirozená a vlastně jaksi i nezbytná součást každodenního života,“ vysvětluje Lilia. Ačkoli rituály různých kultur mají svá specifika, která odráží jak mentalitu země, tak i její vývoj, tradice a náboženství, všechny rituály napříč zeměkoulí mají něco společného. Jakmile totiž pomineme jejich zkostnatělé vnímání a přestaneme lpět na detailech, často si uvědomíme, že jejich podstata je i přes zdánlivé odlišnosti téměř všude stejná. „Myslím, že takzvané přechodové rituály jsou pro nás nejzásadnější. Zároveň ale v moderní společnosti palčivě chybí,“ pokračuje Lilia. Právě tyto rituály nám pomáhají vytyčit a uctít důležité životní milníky, jako jsou například promoce, svatba, narození dítěte, úmrtí v rodině, ukončení vztahu, ale také u dětí nástup do školky či školy, přijetí na střední, vysokou… Dále můžeme oslavovat

O Lilii Kromě toho, že je Lilia Khousnoutdinova historičkou a spoluzakladatelkou nadačního fondu Šťastné Česko, stala se také kněžkou, ceremonialistkou a sepsala na toto téma s psycholožkou Kateřinou Kramolišovou první komplexní manuál v českém jazyce (Novodobé ženské rituály: praktická příručka ceremonialistky). Inspiraci k rituálům, jejichž znovuzrození u nás už mnoho let podporuje, čerpá v různých kulturách, se kterými se během svých cest seznamuje.

v duchu našich předků sezonní změny v přírodě – slunovraty a rovnodennosti, Dušičky a Hromnice, u nichž si často ani neuvědomujeme historické a kulturní souvislosti. Spadají sem i svátky související s plodností země a v nichž se mění přírodní cykly. V neposlední řadě jsou tu rituály každodenní – vaření, česání vlasů,

investují do vlastní svatby astronomické částky. Bohužel to ale není záruka, že se jim veselka povede přesně dle jejich představ. Často nemají prostor si říci své sliby doopravdy po svém, ani možnost poděkovat rodičům (a symbolicky se odpoutat od původní rodiny) nebo ani čas pro vědomé uznání nových rolí a sr-

„Lilia Khousnoutdinova studovala ceremonie tři roky v britském Glastonbury.“

milování se, zahájení projektů a mnoho dalších zdánlivě banálních činností, které mohou mít větší přesah. „Tyto činnosti stejně vykonáváme. Rituální rovina zde spočívá v tom, že jim přidáme další rozměr skrze vědomý záměr,“ doplňuje Lilia. Lilia Khousnoutdinova studovala ceremonie tři roky v britském Glastonbury, od té doby svoji činnost s rituály těsně propojuje: vytváří rituály párům a jednotlivcům na míru, zároveň ale školí nové kněžky a ceremonialistky. „Rituály nás provází po celé dějiny lidstva, propojují s našimi předky, přírodou, Matkou Zemí a koloběhem života, ale i s naším vnitřním světem, s naší duší. Pomáhají nám obohatit vlastní život,“ uzavírá Lilia.

Zkušenosti předků v moderní době

dečné požehnání od přátel. Přitom právě tyto okamžiky můžou být klíčové,“ soudí Lilia a dodává, že radnice k naplnění touhy po smysluplném obřadu nemusí každému stačit. Právě na základě této potřeby dnes vznikají novodobé rituály, nové způsoby prožívání životních milníků, které jsou zčásti založené na původních tradicích, jak oslavit, uctít a vědomě prožít důležité okamžiky v našem životě. „Když tvoříme rituály, necháváme se inspirovat domorodými kmeny a prastarými zvyky. Ty ale přizpůsobujeme potřebám moderní doby a hlavně přáním jednotlivců, které rituálem provázíme,“ vysvětluje Lilia a dodává: „Snažíme se vždy propojit osobní rovinu vědomého prožitku s rovinou komunitní, která svým způsobem

posouvá společenské vnímání toho, kdo rituál prožívá. Vkládáme do této ceremonie podporu, uznání, přijetí změny a v neposlední řadě i pozitivní naladění.“

Novodobá kněžka Slovo „kněžka“ vzbuzuje množství protichůdných asociací. Buď ji podvědomě přiřadíme ke knězi, a má tudíž křesťanský až patriarchální kontext, anebo nás napadne kněžka lásky, dnes označovaná jako prostitutka. Oba tyto významy mají ke skutečné kněžce daleko. Není to ani řádová sestra, ani postava z fantasy románu. Kněžky provázely lidi od nepaměti, patří ke slovanské a keltské kultuře a i dnes jsou běžnou součástí některých kultur. Často byly zároveň bylinkářky nebo porodní báby. Vždy pomáhaly lidem zůstat ve spojení s tím, co přesahuje hranice materiálního světa. Provázely důležitými okamžiky života skrze rituály. To všechno mohou dělat i dnes. Moderní kněžky jsou zároveň i obyčejné ženy – lékařka, bankéřka, ředitelka firmy. Často si zachovávají své civilní povolání a rituály vedou jako koníček. Více o moderních kněžkách v Česku se dozvíte na knezkabohyne.cz

Rituály nám slouží buď na podporu (přivítání), anebo na očistu (rozloučení), nejčastěji ale obsahují oba prvky. Skrze ně uctíváme určité síly a energie, které existují mimo materialistické vnímání světa, ať už darem, písní, tancem či modlitbou. Rituály nám pomáhají ke znovunalezení naděje a rovnováhy v životě, zároveň mají i silnou komunitní funkci: stmelují vesnici, rodinu, kmeny. Jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších rituálů, které se dodnes v moderní západní společnosti dochovaly, je svatba. Nezřídka se ale její podstata jakožto oslava lásky a symbolismus vstupu do nového životního období vytrácí na úkor formy. „Novomanželé často

43_WHAT20-07-adv-lilia.indd 43

30/06/2020 17:01

R E P O R TÁ Ž

Nomádství v krvi T Milan Šefl F Jarka Šnajberková

Fotografka Jarka Šnajberková vystudovala FAMU a žije již osmým rokem v Berlíně. Před časem začala navštěvovat a fotografovat indiánské kmeny v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta v Kolumbii. Nejvíc času strávila s indiány z kmene Arhuacos, kteří stále žijí v naprostém souladu s přírodními zákony. „Jsou velice vnímaví a mají obrovský smysl pro humor,“ usmívá se.

Fotografka Jarka Šnajberková

Co vás přivedlo právě do Kolumbie? Láska ke koním a touha prozkoumat Jižní Ameriku. Jela jsem do Kolumbie, protože jsem tam našla velice dobrou nabídku na několikadenní výlet na koních do La Sierra. Prakticky celé dny jsme jezdili po horách, což bylo pro mne jako začátečnici ideální. Žila jsem i týden zcela sama a bez elektřiny v džungli v otevřené chatě na útesu u Tichého oceánu. Bezprostřední kontakt s přírodou je fantastický. Okolnosti tomu asi chtěly,

Byla to vaše první cesta „mimo civilizaci“, jak jsme zvyklí tyto kultury nazývat? Před cestou do Kolumbie jsem byla i v Kostarice a moc se mi tam líbilo. Mezi indiány z kmene Arhuacos jsem byla dvakrát. Poprvé loni na jaře a podruhé na podzim. Co bylo pro vás při pobytu v kolumbijském pohoří Sierra Nevada de Santa Marta nejpřínosnější?

„Okolnosti tomu asi chtěly, abych začala pracovat na svém fotografickém projektu o indiánech.“ abych tam začala pracovat na svém fotografickém projektu o indiánech, protože jsem právě o těch na severu Kolumbie slyšela předtím od svých přátel z vyprávění. Tak se to poskládalo. Jaké byly vaše první pocity ve chvíli, kdy jste stanula mezi indiány z kmene Arhuaco? Bylo a je to pokaždé vzrušující. Předtím jsem strávila nějaký čas na pobřeží Karibského moře a v národním parku Tayrona, kde jsem se připravovala na setkání a četla knihu o Kogui, což je podobný kmen jako Arhuacos, od Alana Ereiry. Poprvé jsem potkala právě indiány Kogui, když jsem se procházela po pláži. Měla jsem trochu strach z neznámého a také jsem cítila tíhu historie, která je stále jaksi přítomna ve vzduchu. Setkání s lidmi, kteří žijí dodnes velice tradičním způsobem, vytváří velice podnětnou časovou smyčku. Indiáni mají obrovský smysl pro humor, jsou velice přátelští a také velice vnímaví.

Asi ten duchovní rozměr. Pochopit, že harmonie celku vychází z harmonie jednotlivce. S jakými reakcemi jste se při focení indiánů setkávala? Byli k vašemu objektivu naklonění, nebo naopak? Při první cestě jsem byla jako fotografka v trochu jiné situaci, cítila jsem se víc jako náhodný návštěvník a k fotografování jsme přistupovala s hlubokou úctou. Ale nemohla jsem se dostat dostatečně blízko, nebylo ani tolik času vytvořit si s indiány vztah, vše bylo velice nové. Podruhé jsem již spolupracovala s antropology z Bogoty, takže moje pozice byla mnohem suverénnější, snad i proto, že jsem už znala reálie a přijela tam de facto na pozvání. Celý kmen taky znal práci místních antropologů, byli velice dobrými přáteli, to mi umožnilo pohybovat se v jejich prostředí mnohem jistěji. Ve vesnicích v nížinách mne dokonce zastavovali lidé a chtěli po mně, abych je vyfotografovala, protože tak

44-45_WHAT20-07-reportaz-jarka.indd 44

30/06/2020 16:22

prý můžou odjet se mnou do Evropy, na nafoceném filmu. Také jsem si všimla, že indiáni před kamerou často jakoby ztuhnou. Domníváme se, že se jedná o zvyk z dob, kdy území začátkem minulého století hojně navštěvovali misionáři a tehdejší kamery a fotografický materiál vyžadovaly dlouhé expoziční časy. Přivezla jste si z Kolumbie a pobytu mezi indiány něco, co obohatilo váš osobní život? Myslíte jako předměty? Protože samozřejmě celá tato zkušenost je velmi obohacující. Vždycky si vozím kame-

úspěšně publikovány na platformě on-line portfolia PhotoVogue. Baví mě fotit i banální zákoutí, ulici, protože ráda chodím pěšky. Také stále fotím módu a zajímá mne focení dětí. Mám moc ráda práci Sally Mann. V čem je život v Berlíně zajímavější než ten pražský, jak jste ho znala před odchodem do Německa? A proč jste tam vlastně zamířila? Berlín má příjemnou, uvolněnou atmosféru. Já mám asi jakýsi druh nomádství v krvi. Mí předkové přišli do Čech jako žoldáci za třicetileté války ze Švédska,

„Od rodiny jsem odešla ve čtrnácti na střední školu do Prahy. Dva roky předtím, než jsem odjela do Berlína, jsem žila půl roku v Londýně.“ ny, mušle, třeba i list, jenž mi spadne do knihy, nebo pero ptáka, které najdu cestou. Naposledy jsem si odvezla domů indiánskou kávu a panelu, to je zpracovaná cukrová třtina, byla zrovna sezona kávové sklizně. Také nosím ochranné náramky a náhrdelník, které jsem dostala při očistném rituálu, a mám samozřejmě mnoho nafocených filmů, deníkových zápisků, audio a video nahrávek. A taky spoustu podnětů k přemýšlení a pocitů k procítění. Žijete v Berlíně. Dá se tam focením uživit? Asi ano. Jako všude jinde. Já jsem se tady focením zatím nikdy moc neživila, protože nejsem mainstreamová fotografka, a myslím, že ani ne člověk, svoje publikum si ještě utvářím. Jaká jsou vaše další fotografická témata? Zajímá mne aspekt časovosti ve fotografii. Sběrný dokument. Již léta se také věnuji sérii autoportrétů, jež byly

táta pracoval v mezinárodním obchodě a dětství jsem strávila ve Varšavě v Polsku. Od rodiny jsem odešla ve čtrnácti na střední školu do Prahy. Dva roky předtím, než jsem odjela do Berlína, jsem žila půl roku v Londýně. Moc se mi líbí nejen cestovat, ale i zůstat na jednom místě déle a vnímat změny, jež život v cizině utváří uvnitř mě. A cítit jistý druh anonymity, duch místa, vůně a energii lidí kolem, ale zároveň mám velkou radost, že po letech mám v Berlíně již pár dobrých přátel, v tom měla Praha samozřejmě dlouho navrch. Praha i Berlín se v průběhu let mění, tak jako vše kolem nás. Jaké jsou vaše další tvůrčí a životní plány? Připravuji návrh na doktorské studium, takže se chystám hodně fotit, psát, studovat. Než opět pojedu do Kolumbie, chci se pořádně naučit španělsky. Taky se učím krasobruslit, být spokojená a dělat jen to, co mne baví.

44-45_WHAT20-07-reportaz-jarka.indd 45

30/06/2020 16:22

U M Ě N Í Z PÁT K Y K L I D E M

„Celá rodina mi pořád dokola opakovala: Tím se neuživíš, to tě přejde,“ popisuje začátky malířka Klára Sedlo.

Umění je terapie

T Eva Karlasová F archiv Kláry Sedlo

„Tvůrčí krize? Pobrečím si a za půl hodiny už o ničem nevím,“ říká v rozhovoru pro WHAT mladá malířka Klára Sedlo, která ve své tvorbě propojuje zdánlivě protikladné povahové rysy: tendenci propadat kreativnímu chaosu kombinovanou s láskou k exaktní analýze. Analytické myšlení bývá v uměleckém světě spíše vzácností. Jakým způsobem se promítá do vašich obrazů? Vadí mi, když nerozumím tomu, jak věci fungují. Pokud před sebou vidím působivý obraz, musím si bod po bodu rozebrat, v čem spočívá jeho kouzlo. Zatímco někdo jiný by se nechal unášet emocemi, já potřebuji dílo racionálně pochopit. Do toho všeho pak ale ráda „promlouvá“ i moje chaotická složka, která se projevuje například tím, že když není místo na paletě, míchám barvy přímo na stole. Nebo přeplňuji skicák nápady, které přetékají jeden přes druhý, vrší se a kupí… Řekla bych, že se ve mně vlastně prolínají a mísí dva rodinné proudy – touha vše zanalyzovat je po tátovi, umělecké a intuitivní naladění naopak pramení z máminy větve. Malovala jste prý od útlého dětství. Kdy jste si uvědomila, že se budete uměním zároveň živit? Když jsem byla malá, vystřídala jsem celou plejádu vysněných povolání. Měla jsem celkem dlouhé období, kdy jsem chtěla být módní návrhářkou. Pak mi začalo docházet, že to, co mě na tom baví, nejsou šaty, ale malování. Už v rané pubertě jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že by bylo skvělé vydat se na profesionální uměleckou dráhu. Tehdy vznikl zajímavý paradox – celá rodina mi pořád dokola opakovala: „Tím se neuživíš, to tě přejde.“ Na druhé straně mě v tom ale určitým způsobem podporovali a platili mi nejrůznější výtvarné kroužky. Když

pak viděli, že se chci malování věnovat naplno, šlo veškeré odrazování definitivně stranou. První výstavu jste měla už v šestnácti letech. Vzpomenete si, kdy jste začala být díky své tvorbě ekonomicky soběstačná?

pocházela z učení nebo od rodičů. Pak začaly prodeje maleb pozvolna stoupat a já jsem zjišťovala, že už nemusím učit. Tuhle uměleckou soběstačnost si moc užívám. Nejde jen o to, že zvládnete zaplatit nájem, ale také o to, že pokryjete všechny náklady, které se s malováním pojí. Podle svých slov tvoříte takřka neustále. Jak zvládáte krize, o které nebývá v kreativních povoláních nouze? Určitě je čas od času mívám. Tím, že jsem hodně emotivní, ale obvykle netrvají zbytečně dlouho. Pobrečím si a za půl hodiny už o ničem nevím. Žádná z mých krizí nebyla míněna vážně. Vždy jsem věděla, že s malováním nechci seknout. Prostě bych nemohla dělat nic jiného! Cítím, jak mě možnost dávat vize na plátno naplňuje a uklidňuje. Kdyby mi někdo řekl, že už nemůžu malovat, byl by to pro mě stejný trest, jako kdyby mě někam zavřel. Takřka neustále ke mně totiž přichází nějaká inspirace. Ať už prostřednictvím snů, vizí, emocí

„Umění otevírá brány naší duše. Dokáže člověka dostat do jiného světa, kam čas od času potřebujeme zavítat všichni.“

Už v prváku na AVU jsem začala učit a vést kurzy. Dneska už jsem v situaci, kdy se uměním plně uživím – 95 procent mých příjmů pochází z malování a prodeje obrazů. Věřím, že když opravdu chcete, může být umění plnohodnotným zdrojem příjmů. Hlavní je to nevzdat a vytrvat, pokud je to alespoň trochu možné. Dal by se u vás vysledovat nějaký průlom, který vám v kariéře pomohl? Vždy jsem na něj čekala, ale pravda je spíš taková, že úspěch přicházel postupně. Na začátku jsem třeba prodávala obrazy za několik tisíc a většina mých příjmů

nebo nápadů. To, co maluji, je vlastně zpětným vizuálním zachycením mých pocitů nebo situací, které jsem prožila. Když mi to vyprávíte, představuji si, jak vaší hlavou proudí tisíce a tisíce nápadů. Nejste z toho nekonečného kreativního víření někdy unavená? Ani ne (směje se). Já jsem vlastně takový nadšený divák okolního dění. Inspirací je pro mě cokoliv, co se mihne v mém zorném poli. Možná nejsem unavená proto, že nechávám všechny vjemy volně proudit. Vše, co mi proběhne hlavou, se v mém mozku následně přetváří

na barvy. Ať už jde o písmena, slova, čísla, zvuky či pocity. Pravděpodobně neexistuje umělecké dílo, které by se zavděčilo všem. Jak se vyrovnáváte s kritickými zpětnými vazbami? Ze začátku to pro mě bylo těžké. V tomto ohledu mi ale hodně pomohla právě moje analytická složka. Když mě někdo kritizuje, potřebuji znát konkrétní fakta a racionální argumenty. Díky tomuto přístupu snáze oddělím konstruktivní kritiku od hejtů a iracionálního rýpání. „Hejtři“ totiž obvykle nehodnotí vaše umění, ale spíše vás osobně. S tím je třeba se smířit a zbytečně se tím nezabývat. Proč bychom neměli na umění zapomínat? Především proto, že otevírá brány naší duše. Dokáže člověka dostat do jiného světa, kam čas od času potřebujeme zavítat všichni, jinak bychom se zbláznili. A je úplně jedno, jestli se do této „dimenze“ dostáváme prostřednictvím, obrazů, knih nebo filmů. Důležité je, že v tu chvíli komunikujeme s naší duší. Umění je svým způsobem terapie. Všudypřítomná a nutná.

Pár slov o Kláře Studentka Akademie výtvarných umění se malování věnuje od dětství, svou první výstavu realizovala již v 16 letech. V roce 2019 byla mezi pěti finalisty berlínské BBA Artist Prize, ve stejném roce byla vybrána mezi finalisty Mostyn Open 21 Prize ve Velké Británii. Její dosud největší sólová výstava s názvem Kostlivec ve skříni se konala loni v Barley Gallery. Obrazy plné barev, symbolů a bizarních motivů byly k vidění také v Pražském domě v Bruselu, Kavárně co hledá jméno, Vnitroblocku a na mnoha dalších místech. Více na klarasedlo.com

46_WHAT20-07-umeni.indd 46

30/06/2020 16:24

P R O M OT I O N

Letní on-line i off-line inspirace T Petra Nováková F Seznam.cz

Letos mnohé z nás čeká dovolená v Česku. Jak si ji nejlépe užít? Kam vyrazit na výlety? Kam se (ne)jet koupat? Jak zabavit děti? A co s deštivými večery? Na všechny otázky odpoví česká internetová jednička Seznam.cz.

Seriál Králové vrakovišť

Večery ve společnosti seriálů

A když zrovna nebude počasí na výlet či koupání, jsou tu seriály na Televizi Seznam. Začátek léta se ponese v duchu závěrečných dílů seriálu PC Rebelové IV a první řady krimi seriálu Zločinná mysl. Diváci se mohou těšit i na premiérové díly Králů vrakovišť či oblíbené Zahradní proměny a na úspěšné seriály Lajna nebo Autobazar Monte Karlo. V programu se jednou týdně objeví také audio seriál podle scénáře Josefa Klímy Dějiny zločinu, ve kterém

si diváci mohou připomenout nejznámější či nevyřešené kriminální případy české historie.

Zábava pro děti

V případě, že vám dojdou všechny nápady, jak zabavit vaše děti, můžete jim v Televizi Seznam pustit Knihu džunglí, Lvího Krále Simbu a především naučný pořad Byl jednou jeden… Hned první červencový den startuje na videoportálu Televizeseznam.cz nový pořad z produkce Streamu Retrohrátky, připomínající hry z doby, kdy ještě nebyly mobily.

Seriál PC Rebelové IV

Cestování po Česku

Aktuální přehled kvality českých vodních ploch a toků s tipem, kam (ne)vyrazit za koupáním, i interaktivní mapu s deseti výlety na každý týden nabídne zpravodajský web Seznamzpravy.cz. Zahálet nebude ani reportér Janek Rubeš. S ním se diváci vydají v pořadu Svět doma na letní cestu po českých obcích a zajímavých zákoutích naší země. Tipy na výlety po známých filmových lokacích, které si zahrály například ve snímcích Ať žijí duchové nebo Vesničko má středisková, nabídne pořad Filmlokátor, prémiový díl bude ke zhlédnutí na Televizeseznam.cz od 7. července. On-line lifestylový magazín Proženy.cz nabízí už nyní přehledy řady tipů na zajímavá místa v České republice. Zájemci mohou vyhledávat výlety podle svých preferencí, například destinace vhodné pro pejskaře, nejkrásnější rozhledny, tajemná zákoutí apod.

Tipy na skvělé recepty

Videoportál Televizeseznam.cz nabídne labužnické recepty v podání Huga Hromase a Zdeňka Marcína v pořadu Kuchaři u ohně. V něm poradí, jak si uvařit kachnu s pyré z dýní, kančí guláš s nadýchanými knedlíky či pstruha připravovaného přímo v popelu. Pořad poběží celé prázdniny, na nový díl se diváci mohou těšit každý pátek. Na Proženy.cz nebudou chybět během letních měsíců speciály zaměřené na grilování, zavařování či recepty z darů zahrádky.

Na videoportálu Televizeseznam.cz startuje nový pořad z produkce Streamu nazvaný Retrohrátky.

47_WHAT20-07-adv_seznam.indd 47

30/06/2020 16:34

C E S TOVÁ N Í

Jízda na kole je pro mě způsob, jak se můžu městem pohybovat svobodně, dělá mi radost, a je pro mě, hned po chůzi, tím nejpřirozenějším prostředkem do města.

Holčičí cyklo komunita Protože budete léto trávit pravděpodobně v Česku, svoje cesty zkuste pojmout podobně svobodně jako Jana Trávníčková. Energická žena, která brázdí Prahu na svém azurově modrém bicyklu a ve volném čase o tom píše blog Holky na kole. T Veronika Štefanová F Pepa Dvořáček/Pure stuff studio, archiv

Co vás na jízdě na kole baví ze všeho nejvíc? Připadám si na něm jako pán světa. Jedu si a je to prostě moje, nikdo mi nemůže říct: „Tady si stoupni a čekej.“ Všechno ze mě při jízdě vždycky spadne. Když se mi něco na ulici líbí, zastavím, kouknu do výlohy nebo se pozdravím s kamarádkou. To si v autě dovolit nemůžete. Auto nemám a ani ho nechci, stojím si za tím, že na kole se dá opravdu dostat na hodně

míst. Kolo je pro mě v prvé řadě obrovská svoboda. A také bezpečí, protože když se na něm vracím třeba z večeře od přátel, ta pravděpodobnost, že mě někdo přepadne, je opravdu menší, než když budu sama čekat na tramvaj. Jezdím prakticky od malička. Haná, odkud pocházím, je placka, takže tam k tomu není potřeba ani tolik energie. Navíc jsem byla takový malý raubíř, musela jsem se pořád hýbat. A to mi zůstalo.

Můžete mi představit svůj projekt Holky na kole? Ta myšlenka vznikla v roce 2015, vnukla mi ji kamarádka. Už dlouhou dobu jsem cítila, že je nutné městskou cyklistiku u holek nějak podpořit. Před těmi pěti lety na mě totiž ještě lidé v pražských ulicích dost koukali. Jestli nejsem blázen, že jezdím všude na kole. Kladli mi strašně moc otázek. „Nebojíš se, nezpotíš se, ty na tom jezdíš i do práce, máš na sobě normální oblečení?“ Myslím, že v české společnosti je jízda na kole tradičně

vnímána jako sport, ke kterému tudíž potřebujete sportovní oblečení. Přišlo mi, že představa kola coby dopravního prostředku je ještě trochu v plenkách. Hodně mě tehdy inspirovala i stáž v Holandsku, kde je úplně normální, že se lidé dopravují na kole do práce i do divadla. I v obleku. Proč není blog i pro kluky? Na to je jednoduchá odpověď, holky to mají těžší. Myslím, že ženy mají vůči cyklistice často více předsudků. Zase

Každý z nás by měl mít tu možnost se ve městě, ve kterém žije, pohybovat tak, jak mu to vyhovuje, a zároveň tím neomezovat svobodu druhých.

48-49_WHAT20-07-cestovani.indd 48

30/06/2020 16:25

asi kvůli tomu obecnému pohledu na cyklistiku jako spíš na výkonnostní, adrenalinový sport. Muži mimochodem dost rádi svým partnerkám vybírají kola, v tom ten stereotyp ještě hodně funguje. Za mě by si měl ale kolo každý vybrat sám. Samozřejmě když tápete, je fajn se s někým poradit, ale vaši představu by vám nikdo neměl úplně měnit. Navíc vnímám, že ženy mají často větší strach mezi auty a víc řeší praktičnost, bojí se, že se zpotí, ale na to jsou různé vychytávky.

Všimla jsem si, že jste na webu rozjela i rozhovory s dalšími cyklistkami… Ano, postupně Holky na kole rozšiřuji. Muži se mě totiž pořád ptali, kde jsou ty holky (smích). Nejdřív jsem měla jen facebookovou skupinu, hashtag, teď už přes rok dělám Instagram a mám web holkynakole.cz. Původně se také projekt jmenoval Holky na kole v Praze, ale teď už jsou to jen Holky na kole, protože chci postupně rozjíždět i komunity v dalších českých městech. Brněnskou, plzeňskou, které by fungovaly samostat-

„Muži rádi svým partnerkám vybírají kola. Podle mě by si ale kolo měl každý vybrat sám.“

Jaké? Funkční nátělníky pod tričko a stále častěji už teď bývají v kancelářích i sprchy. Já jsem jeden čas jezdila denně do práce z Letné do Hloubětína, jedenáct kilometrů jedna cesta. Do takových pěti kilometrů se jízda v elegantním oblečení dá zvládnout naprosto pohodlně. Ale samozřejmě nechci říct, že by neexistovali i muži, kteří se na kole chtějí jen projet, zkrátit si cestu. Nicméně holky na kole prostě víc řeší ty holčičí věci kolem. Mým záměrem je motivovat ženy, aby se nebály, kolo vzaly a vyrazily na něm do města nebo za něj. Toho se také týká většina mých příspěvků na blogu, je to zatím hlavně můj osobní příběh.

V retro stylu aneb „povinná módní výbava“ každé silniční cyklistky je tradiční čepička s kšiltem a dres s kapsami na zádech pro uschování drobností během vyjížďky.

Pravděpodobně jedna z mých nejkrásnějších jízd v životě. Nádherné serpertiny a slzy štěstí mi vyhrkly hned několikrát! Mallorca je opravdovým rájem cyklistiky.

ně a zároveň se třeba společně setkávaly, dělaly společné projížďky. Chtěla bych postupně vytvořit platformu pro sdílení. A do budoucna také psát recenze na oblečení, doplňky, protože mít dobrou helmu nebo brýle je prostě důležité. A když nenajdu dost dobré, tak chci vyvinout své vlastní, od Holky na kole pro holky na kole. To jsou asi moje největší plány. Vím, že jste začala dělat i vyjížďky po Praze a pomáháte lidem plánovat třeba trasy do práce. Ono se to teď bohužel s vyjížďkami, a také s workshopy, které jsem plánovala, kvůli koronaviru trošku zastavilo. Na druhou stranu během krize začalo

hodně lidí na kole jezdit, protože se báli do MHD. A tak jsem nabídla, že kdo by chtěl jet do práce na kole, ale úplně neví kudy, pomůžu mu vytvořit trasu, po které se spolu projedeme. A zároveň ji zaznamenáme na Stravě, což je aplikace, kterou zatím používám nejraději. Nebo vytvoříme i několik variant cest, třeba podle obtížnosti. Funguju v tom tedy jako takový průvodce, nejdřív si všechno sama projedu, baví mě to. A nabízím to ženám i mužům, zatím zdarma jako testovačku. S tím, že mi ten člověk poskytne nějakou zpětnou vazbu, abych mohla službu do budoucna zdokonalit, a koupí mi třeba limonádu. Nakonec je to ale stejně hlavně o tom na kolo sednout a pochopit, že máte stejné právo být v provozu jako kdokoliv jiný. A podobně u řidičů se tolerance posílí jen tím, že bude cyklistů víc. Budeme se muset naučit kooperovat mezi sebou jako v jiných zemích.

V srpnu 2015 jsem si splnila svůj sen a jela se podívat do New Yorku. Vyzkoušela jsem si i jízdu po tříproudovce po Manhattanu a musím říct, že to byl teprve adrenalin.

Jste zvyklá jezdit na kole i v zahraničí? Ano. Každé místo, kam se dostanu, si chci na kole zažít. Je to rychlé, když máte mobil a v něm internet, tak se nemůžete ztratit a krajinu nebo město skvěle prozkoumáte. Navíc pohled z kola je prostě nenahraditelný.

Město nám často připravuje různé překážky v podobě schodišť nebo podchodů. Holky toho ale zvládnou víc, než si myslíte!

A vaše nej cyklistické destinace? Jedním z mých nejhezčích zážitků byla vloni Mallorca. Ale to je proslulá cyklistická destinace, ideál. Nádherný asfalt pro silniční vyjížďky, nádherná krajina, nádherný vzduch a řidiči, kteří jsou vstřícní a na cyklisty vyladění. Potom jsem si zkusila jezdit na kole třeba v New Yorku, na hlavní tříproudovce, to už bylo trochu dobrodružnější, i když je to taky jenom o zvyku. Líbila se mi i Barcelona a na kole jsem jezdila také na Srí Lance.

Tam jsem si půjčila od nějakého člověka v hotelu jeho kolo, pojezdila si, fajn zážitek. Nerada plánuju a v tom je kolo ideální. Když ho máte, můžete si zajet kamkoliv. Ráda cestuji sama. Jak moc řešíte módu? Přiznám se, že když se dívám na vaše příspěvky na Instagramu, tak už jen to, jak vám to sluší, mě často motivuje k tomu na kolo sednout. Ve městě chci jezdit hezky oblečená, jak už jsem říkala, mám kolo jako dopravní prostředek. Když jedu na vyjížďku za město, obleču se samozřejmě sportovně. Určitě ale nechci, aby byl můj blog ve stylu „sexy holka a kolo“, tomu bych se chtěla opravdu vyhnout. Ono takových blogů, instagramových profilů, kde jsou „girls on bike“, je hodně, ale nemají žádný koncept, jsou to zkrátka často jen repostované fotky odjinud. Ještě mi řekněte něco o svém nepřehlédnutelném stylovém kole, které je hrdinou většiny vašich příspěvků. Nechce se mi věřit, že ho máte z blešího trhu. Ano, koupila jsem ho na bleším trhu, když jsem studovala v Plzni. Za směšné peníze, i ten designový zvonek, který na něm byl, je dražší než kolo samotné. Barva je také původní. A vtipné je, že se jmenuje Jungherz, tedy v překladu mladé srdce, to ke mně sedí. Zastávám názor, že není potřeba nějaké speciální vybavení či kola za enormní částky, nápaditost se často osvědčí víc. Jde o to, aby kolo bylo spolehlivé. Důležité jsou kvalitní rám, dobré pláště, aby mělo kolo zvonek, pár převodů, protože i Praha nějaké kopce má, blatníky a pohodlné sedlo. Na takovém se pak dají podnikat i vyjížďky za město, třeba jen na jeden den.

48-49_WHAT20-07-cestovani.indd 49

30/06/2020 16:25

DESIGN

Feminum

T Danica Kovářová F archiv značek

Ženská otázka v designu existuje a rovnoprávnost není ani v této době samozřejmostí. Všimli jste si například, že kreativními řediteli českých značek jsou až na Lucii Koldovou samí muži? Rony Plesl – Rückl, Maxim Velčovský – Lasvit, Matěj Pollág a Václav Mlynář – Bomma, Kryštof Nosál – Ravak, Jan Černý – Kara? A že designérky zůstávají často u drobnějšího měřítka, doplňků, šperků, hraček či textilií? Nutně to nemusí znamenat nevýhodu, diskriminaci nebo nucenou volbu, ale fakt k zamyšlení to je. My vám dnes představíme autorky, které umějí být ve své jemnosti pěkně silné.

NA TĚLO Již diplomová práce ji přivedla na nápad přispět k potěše žen a bořit tabu ženské intimity. Založila značku Whoop.de.doo a na trh uvedla vlastní řadu unikátních erotických pomůcek pro ženy. Prvním objektem byl vibrátor, následovaly venušiny kuličky, vibrační vajíčko a rodinu nyní rozšiřuje i menstruační kalíšek, který Anna Marešová vychytala na základě velké rešerše a testování stávající konkurence. „Zjistila jsem, že dostupné produkty mají hodně dobrých vlastností, ale také velké množství much. A to jak co se týká designu, funkčnosti i pohodlí.

Mým cílem je natěsnat na jeden produkt všechny ty dobré vlastnosti a nedokonalosti vychytat,“ vysvětluje, proč zvolila pro menstruaci přirozenou červenou barvu a atypické zakončení produktu. „Značka Whoop·de·doo není jen o erotice, vnímá ženu jako celek. Je o jejích emocích, o jejím těle, o jejích cyklech. O sexuálním zdraví. O zdravém sebevědomí. Není jen o sexu a orgasmu, věnuje se i těm méně atraktivním tématům. Těší se na menstruaci. Nebojí se inkontinence. Pečuje o vás.“ První výrobní sérii kalíšků lze již nyní předobjednat. whoopdedoo.me

KOUZLA Dana Bezděková je v kontextu českého šperku rebelka, která nikdy nehleděla na trendy a zůstává za všech okolností svá. První ateliérové šperky představila již v 80. letech během legendárních módních dnů na Bertramce, kde se prezentovala například futuristickým nárameníkem z eloxovaného duralu. „Stále se mi tají dech nad krásou kosmických přístrojů a podléhám kouzlu starých, nalezených nebo nenápadných věcí. V mé tvorbě je řemeslná dokonalost, technická promyšlenost i otisk dávné struktury. Šperk pro mě není doplňkem, ale vyjádřením vnitřního obsahu věcí a osobnosti. Šperkem vyprávím zážitek ze setkání

s nezapomenutelným pocitem,“ říká ke své tvorbě. A tento přístup stvrzuje i poslední kolekcí Capsule. Součástí podlouhlých šperků je schránka na tajemnou esenci jako z dob Rudolfa II. Prostor pro důležitý artefakt si každá nositelka může zaplnit vlastním malým pokladem, s nímž chce být v těsném spojení. Ať už je to kapka parfému, drahý kámen, slova na útržku papíru či vlásky dítěte. Designérka tvoří každý šperk ručně a díky tomu jsou každý extravagantní prsten i umírněnější náušnice originál. Skládají se z do sebe vložených různě galvanicky pokovených polovin kapsle, které vytvářejí zajímavý kontrast povrchů. danabezdekova.com

POZOROVATELKA Stále ještě studentka v Ateliéru skla na UMPRUM Dominika Petrtýlová kombinuje tvarování s malbou na sklo. „Také ráda vycházím ze života a z toho, co mne obklopuje. Může to být jízda autobusem, návštěva baru, rozhovor dvou lidí na nádraží. Jsou to drobnosti, které mě nějak ovlivní nebo zaujmou a já mám pak potřebu se k tomu vyjádřit,“ přiznává. Třeba jako se tomu stalo v případě Party váz s neonovými úchyty a malovanými výjevy z nočních barů. „Současné namlouvací rituály jsou pro mě spojené se silným zážitkem a tematika chování člověka ve městě je neskutečně pozoruhodná. Sledování lidí po krátký čas na jejich cestě životním osudem vzbuzuje mou fantazii. Na barech

zachycuji tyto anonymní intimní milostné příběhy a poté je ručně přemalovávám na skleněné vázy se snahou o vystihnutí atmosféry.“ Novější soubor Archivases je zase inspirován pražskou architekturou, její nesourodostí, bizarními detaily, necitlivými zásahy i ledabylostí. Podle Dominiky i tyto negativní prvky v sobě mohou mít skrytý půvab, a právě ten utváří příznačný charakter Prahy. Čím Dominika v poslední době také překvapila? Klauzurní prací se silným ženským podtextem a sexuální symbolikou. Vytvořila velký autorský objekt, u něhož není na první pohled jasné, k čemu slouží, ale je jasné, že vypadá jako černá orchidej. domikapetrtylova.com

GRLPWR Tereza D. Rumlenová stojící za značkou Artery posiluje ženské sebevědomí. Čím? Motivačními motty a hesly a také obrázky, které hovoří samy za sebe a které výšivá či v podobě patches nažehluje na vlastní i donešený materiál. Koupit si lze jak limitované edice upcyklovaných kousků, tak samostatné nášivky,

třeba se slovy „Feminist“, „Drama Queen“, „Mom“, „Love More“, motivem oka, srdce, růží, a ozvláštnit s nimi vlastní starou džísku v klidu domova. Oblíbené jsou také portréty Fridy Kahlo nebo Audrey Hepburn. Pro Artery také není problém navrhnout motiv nebo heslo osobně na míru. arteryshop.cz

50-51_WHAT20-07-design.indd 50

30/06/2020 16:26

WONDER WOMAN

SNOVÁ REALITA Jak moc žensky a ve své kůži se cítíme, umí značně ovlivnit spodní prádlo, které nosíme pod oděvem. S tělem a jeho řečí dělá zázraky, pokud je vhodně zvolené, propracované a rafinované. Francouzská lingerie je pověstná, ale konkurenci ji v našich končinách zdárně dělá značka Tereza Vu. Návrhářka klientky přijímá ve svém butiku na pražské Letné, kde máte možnost si přímo krajky a jiné látky i typy modelů osahat, vyzkoušet a zjistit, co by slušelo právě vám. Tereza Vu šije dámské prádlo přímo na míru, protože není nic důležitějšího, než aby své majitelce dokonale sedělo. Kromě nadčasových modelů také každou sezonu přichází s ucelenou kolekcí. Ta pro jaro/léto 2020 volně vychází z příběhů o Alence a postavy, která je ztělesněním nevinnosti či bezbrannosti, ale také nesmírné imaginace

a fantazie. Jednotlivé sekce kolekce jsou parafrází na šest „nemožností“, se kterými se Alenka setkala, a ačkoli střihová řešení částečně odkazují na 2. polovinu 19. století, objevíte i provokativní tvary kalhotek nebo body s větším vykrojením. Tereza Vu kolekci doplnila šaty převážně z hedvábného šifonu, aby ukázala, že kombinace přiznaného spodního prádla a svrchních oděvů nemusí být jen fantazií. Spodní prádlo je v tělové barvě a kontrastuje s šedou, zelenou, petrolejovou a černou, které mají evokovat reálný vnější svět. Kolekci doplňují také podvazky a dalším zcela novým doprovodným prvkem jsou pasties (lepítka na bradavky). Díky spolupráci se společností Preciosa je většina modelů doplněna o aplikace broušených křišťálových kamenů v různých barvách a velikostech.

Ve spolupráci s Preciosou pokračuje také Zuzka Kubíčková, která prostřednictvím některých modelů z nové kolekce Pop & Couture 2020 dokazuje, že kameny mají místo i v běžném šatníku. Pracuje s nimi nevtíravě – kopírují motiv látky a posázené do linií kostky glencheck se jen sem tam zablyští a tím ještě více podtrhují propojení mužského a ženského principu této kolekce. V historii Zuzčiny tvorby je to kolekce výjimečná. Zrušená přehlídka na fashion weeku a období karantény ji přimělo, aby změnila způsob prezentace a vsadila výhradně na formu předem sjednaných prezentací pro individuální zákaznice a jejich doprovod nebo malou společnost. Což se nakonec ukázalo jako přínosnější než show, která je odbyta během 10 minut a při níž pořádně ani nevidíte detaily, krejčovské finesy apod. Vyzkoušet si nyní v showroomu v Mánesově ulici na Vinohradech můžete modely, které jsou semi-couture. Tedy

napůl konfekcí a napůl tvorbou na míru. „Kolekce je mou verzí power dressing. Byznys styl, kde je ve střizích náznak formálnosti a reprezentativnosti, ale převládá ženský element,“ popisuje Zuzana. Ten se projevuje v podobě jemných, průsvitných a lesklých látek, měkkých siluet i lehké drapérie i detailů, jako jsou volány či vázačky. Siluety nezapřou inspiraci devadesátkami – zvýrazněná linie pasu, velká ramena, nařasené rukávy a nabírané kalhoty modelující boky. V kolekci se objevuje několik typů sak, kabátů, kalhot, topů, košilových topů i večerních šatů. Jak je u návrhářky zvykem, nejde o sezonní, ale o celoroční kolekci, čemuž odpovídají i zvolené materiály. Tradiční pánské oblekové merino vlně kontrastuje lesklý, měkký satén, hedvábný marocain, saténová organza, vyšívaný tyl s žinylkou i řada třpytivých materiálů jako lurex, tyl s křišťálem, flitry či crystal net. zuzanakubickova.com

terezavu.com

SUFRAŽETKA Na feministickou notu hraje velmi hlasitě Maria Grazia Chiuri, kreativní ředitelka módního domu Dior. Mezi následovníky Christiana Diora je první ženou a nebojí se to prodat. Ihned po svém nástupu do čela značky začala spolupracovat s umělkyněmi na speciálních projektech, scénografiích přehlídek i prezentacích, pominout nelze ani její vysoce ženský otisk v samotných oděvních návrzích. Velké pozdvižení například způsobila bílá trička se slovy nigérijské spisovatelky Chimamandy Ngozi Adichie „We should All Be Feminists“ (charitativní kolekce 2017), inspirací pro ni také často je osobnost Christianovy milované sestry Catherine. Vrcholem osobitého výkladu fenoménu Dior podle našeho názoru na dlouho zůstane přehlídka Haute

Couture spring/summer 2020, která se v lednu odehrála v zahradách Musée Rodin, v dočasném pavilonu navrženém americkou umělkyní Judy Chicago, který měl připomínat dělohu s vagínou, možným výkladem i porodní cesty. Hosty vítaly transparenty kladoucí demonstrativní obrovské otázky jako: „Byl by Bůh feministkou?“ a „Co kdyby světu vládly ženy?“ Celá kolekce nese podtitul Ženská božství a jejím prostřednictvím Maria Grazia Chiuri chtěla přispět k přehodnocení rolí a mocenských vztahů, které jsou dlouhodobě podřízeny genderu a které definují způsob našeho spolužití. Proto se ve „svatyni“ na mole střídaly antické řasené tógy s obleky pánského střihu, klíčovým motivem kolekce pak byly zlaté klasy – znak tvůrčí síly ženy. dior.com

KRÁLOVNY Na mezinárodním poli s návrhy nesoucími lehce rozpoznatelné ženské rysy, jako jsou barvy, oblé tvary, symbolika, jemné linie nebo zdobnost, uspělo hned několik designérek. Největšími hvězdami dneška je trojice: India Mahdavi, Nika Zupanc a Lara Bohinc. India často čerpá inspiraci v kultuře Íránu a Blízkého východu, kde má kořeny, přičemž jejím nejikoničtějším návrhem je keramická stolička Bishop. Slovinka Nika často pracuje až

s dětskou, holčičí estetikou a všichni si ji pamatují kvůli návrhu závěsné lampy imitující velké třešně. Charakteristickým poznávacím znamením Lary jsou kruhy, půlkruhy a planetární kompozice. Všechny úspěšně tvoří pod vlastními značkami, ale často je také pro spolupráci oslovují velcí nábytkoví producenti, jako jsou Sé collections, Qeeboo, Ghidini, Kasthall a další. india-mahdavi.com, nikazupanc.com, bohincstudio.com

50-51_WHAT20-07-design.indd 51

30/06/2020 16:27

LOV E S TO R I E S

Příklon k růžové u dívek startuje kolem dvou let a graduje před čtvrtými narozeninami. Jak to máte vy?

Jen růžová to může být! Anebo ne?

T Alena Stará F unsplash.com

Moje tříletá dcera vyrůstá obklopena autíčky a oblečení dědí po bratrech. Přesto vyžaduje k jídlu růžovou lžičku a miluje plyšáka syté růžové barvy s fialovými třpytkami. Zajímalo mě, kde se to v ní bere. Proč mají vlastně holky rády růžovou? Je to přirozená volba, nebo naučený konstrukt? tudie z roku 2007 sází na přírodu. Britská neurovědkyně Anya Hurlbert zjistila, že ženy i muži při výběru ze 750 odstínů barev duhy preferují modrou. To dává od počátků lidské existence smysl. Modrá signalizuje bezpečí – vymetená obloha značí dobré počasí a modrá hladina zdravý zdroj

k obědu bobule a ovoce, jehož zralost odhadovaly podle barvy. Kvůli nim tedy tíhneme k načervenalým předmětům. Anebo to dle studie souviselo s tím, že si ženy jako empatické pečovatelky vyvinuly citlivost vůči škále růžových tónů, aby podle zabarvení kůže odhalily změny zdravotního a emočního stavu.

Část naší redakce by hlasovala pro zákaz růžové. Jejich prapředkyně zřejmě nenosily do jeskyně dostatečně zralé bobule. vody. Muži volili spíš čistou modrou, zato u žen převažovala modrá s červeným a růžovým nádechem do fialova. Profesorka Hurlbert předpokládala, že obliba růžové je v naší kultuře naučená. Číňanky, které vyrůstaly bez panenek Barbie a jiných růžových hraček, ovšem v její studii vykazovaly větší zájem o růžové tóny než Britky. Vzhledem k tomu, že zrak lidí a třeba i goril na rozdíl od jiných savců rozeznává široké spektrum barev, usoudila vědkyně, že to mělo evoluční význam už u našich předků. Pramuži lovili mamuta a praženy sbíraly

Přestože tyto závěry nestavěly na jasných důkazech, dostalo se jim hojné mediální pozornosti.

Růžový vrtulník

Část naší redakce by hlasovala pro zákaz růžové. Buď jejich prapředkyně nenosily do jeskyně dostatečně zralé bobule, anebo je to všechno trochu jinak. Já proti růžové nic nemám. Sama ji nosím. Ale nejsem smířená s tím, že je polovina regálů v obchodě s dětským zbožím vyladěná do růžova a ta druhá se topí v temnotě. Začalo mě to štvát, když jsem

čekala dvojčata a netušila, jaká kombinace se nám povedla. Mezi hromadami růžovoučkých oblečků s kytičkami a menšími hromádkami modrých kousků s auty jsem se marně snažila najít něco třeba v zelené bez pohlavně vymezených obrázků. Rozhlédněte se v hračkářství. Jak poznáte, co je pro holky? Barbie má růžový dům a růžový kabriolet. Psí záchranářka Skye z Tlapkové patroly má růžový vrtulník. Lego asi chtělo být progresivní, a tak hodilo svoji holčičí řadu Friends do fialové barvy. Rozdělení na klučičí a dívčí segment je starý marketingový trik ke zvýšení tržeb. Čím víc variant pro různé děti se vyrobí, tím větší je šance to prodat. Holky a kluci přece nechtějí mít stejnou hračku a nosit stejné tričko, malé zákaznice tyhle barvy vyžadují, vysvětlili by vám asi ti, kteří rozhodují o růžových kolech a ponících. No, je to pravda. Příklon k růžové u dívek startuje kolem dvou let a graduje před čtvrtými narozeninami. A jejich protějšky na tuhle barvu zase dělají: „Fůj!“ Pokus s mladšími batolaty však teorii vrozeného výběru rozbořil jako věž z kostek. Mimina šla po základních barvách, žádná růžová. Předpoklad o pravěkém vštípení nesedí ani geograficky. Kdyby byl pravdivý, měly by všechny ženy světa rády světlé tóny červené. Jenže třeba v Chadu nebo Nigérii se jí všichni vyhýbají, protože červená nosí smůlu. Průzkum mezi mládeží domorodého kmene Himba z Namibie taky žádnou lásku k růžové neprokázal. Můžeme tedy směle ukázat prstem na kulturní vlivy.

se identifikují jako holky, taky tíhnou k holčičím barvám.) Přitom až do počátku 20. století se oblékala všechna miminka do šatiček, a to bílé barvy, protože jinak než bělidlem se prádlo dočista vyprat nedalo. Když se na něj začaly dostávat barevné ozdoby, doporučovala se dokonce růžová pro kluky coby barva síly, zatímco děvčatům náležela něžná modrá. Toto dělení se v Americe drželo do konce druhé světové války. Růžová se dostala do módy snad vlivem trendy udávající Francie, kde tradičně patřila růžová dívkám. Masový marketing, jenž nabíral na intenzitě, odvedl zbytek práce. Příjemce reklamy je holt křehký tvor, který si nechá vnutit zboží určené svému genderu, aby zapadnul a cítil se spokojený. Dnes už je společenská diskuze nastavená jinak. Nejde o to setřít rozdíly mezi pohlavími, ale dopřát každému svobodu volby. Všechny barvy by měly patřit všem, a ne definovat to, kým jsme. O R Ů ŽOV É

BAREVNÁ PSYCHOLOGIE Růžová je barva srdce, symbolizuje ženství, lásku, něhu i naivitu. Dle odstínu má relaxační i stimulující účinek. A pozor, zvyšuje chuť na sladké!

Šaty pro kluky

Výsledky jednoho experimentu s dětmi ve věku tří až šesti let, jež měly mezi figurkami prasátek lišícími se jen barvou poznat prasečí holky a kluky, kopírovaly genderové stereotypy. Už mezi druhými a třetími narozeninami děti pozorují odlišnosti pohlaví a snaží se samy zařadit. Zkušenost jim ukáže, že jedním z rozlišovacích prvků je barva. I když budete před dcerou existenci růžové tajit, stejně si jí v tomto věku všimne v okolí. Co nosí kamarádky na hřišti? S čím si hrají ve školce? Jak vypadají postavy z pohádek? Aha, holčičí šaty jsou růžové. Já jsem holka, takže růžová je pro mě. (Pro úplnost: příklon k růžové se neváže k pohlaví, nýbrž k genderu. Kluci, kteří

Některé věznice v USA zavedly místnost v odstínu jemné růžové ke zklidnění agresorů. Tým amerického fotbalu z Iowy nabarvil šatnu hostí na růžovo, aby protivníkům sebral dravost.

Do obliby barev mluví kromě vnějších vlivů osobní zkušenosti. Odmítání konkrétní barvy může vycházet z individuálních negativních asociací.

52_WHAT20-07-love-stories-ruzova.indd 52

30/06/2020 17:18

P R O M OT I O N

Eko(logická) banka T Petra Kopecká F unsplash.com

Čím dál více Čechů se začíná zajímat o problematiku v environmentální oblasti. Důležitost ekologicky odpovědného chování, které z dlouhodobého hlediska přispívá k minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí, si uvědomují i v Raiffeisenbank. ílem banky je nejen vytvořit ekologičtější prostředí v jejích prostorách, ale především ukázat, že pomocí i zdánlivě drobného zásahu do již nastaveného systému lze přispět k pozitivní změně světa.

Úklid a recyklace

I v dnešní době se lze často setkat s názory, že třídit odpad nemá smysl, protože

do dvou směn. V rámci denní směny je zajištěn především úklid a dostupnost hygienických potřeb a úklidových přípravků ve společných prostorách, jako jsou toalety a kuchyňské kouty. O svoz tříděného odpadu do kontejnerů se pak stará směna večerní a třídicí kontejnery jsou zajištěny kamerovým záznamem. Kromě kamerového záznamu pak probíhají kontroly důkladnosti

značky Feel Eco. A aby bylo zamezeno produkci zbytečného plastového odpadu v podobě lahví, doplňuje banka saponát pomocí dolévání z kanystru. Dále jsou potom v plánu šetrné přípravky na úklid, toaletní papíry a papírové ručníky se zastoupením recyklátu a v neposlední řadě také recyklovaný papír na flipcharty do zasedacích místností. V prostorách poboček, na centrále a v logách Raiffeisenbank postupně dochází k obměně starých konvenčních zářivek za moderní LED osvětlení, jež má nejen výrazně nižší spotřebu energie, ale i delší životnost. Do jednacích místností banka aktuálně instaluje LED televizory, přičemž každý ušetří 562 kWh ročně. Jednou z dalších chystaných změn je plošné zavedení třídicích nádob na sklo do budovy centrály i na pobočky. Toto opatření ovlivní pozitivně nejen bezpečnost pracovního prostředí, ale rovněž zredukuje uhlíkovou stopu banky. Nenásilným krokem k zamezení vytváření zbytečného odpadu bezesporu patří i využití sodobarů nebo čepování kohoutkové vody (žádné plastové obaly). Aby ale banka vodou zbytečně

TIP PRO VÁS Pokud vás zajímá problematika třídění odpadů, spoustu zajímavých informací najdete na jaktridit.cz.

neplýtvala, nainstalovala na všech centrálách spořiče vody, díky nimž dojde nejen k finanční úspoře, ale především k zamezení plýtvání přírodních zdrojů.

Pro příští generace

Je dobře, že stále více lidí přestává být lhostejných k tomu, co se děje kolem nás. Uvedené změny jsou často nejvíce vidět u velkých korporací, ale dotáhnout je do konce musíme všichni. Je pouze v našich rukách, zda tuto planetu budeme i nadále vnímat jako prostředek ke konzumnímu užitku lidstva nebo jako vzácné místo, živoucí organismus, za nějž neseme odpovědnost a musíme se o něj starat.

„Chemické prostředky na nádobí byly nahrazeny šetrnými výrobky značky Feel Eco.“ například uklízečky v budovách stejně sesypávají veškerý vytvořený odpad do směsného. Není tomu tak. Například právě v Raiffeisenbank je povinnost třídění odpadu podmíněna smlouvou a v případě jejího porušení dostane pracovník úklidové firmy pokutu. Najaté uklízečky jsou navíc rozdělené

třídění odpadu jak ze strany svozové firmy, tak i obsluhy komplexu.

Malá změna je začátek

Dalším důkazem změny byla v Raiffeisenbank obměna saponátů pro mytí nádobí. Chemické prostředky na nádobí byly nahrazeny šetrnými výrobky

53_WHAT20-07_adv-rb-novy.indd 53

30/06/2020 16:28

L AHŮDK Y

Letní refresh Už za tři dny byste měli cítit neskutečnou úlevu a příval energie, která vám poslední dobou možná trochu chyběla. Pokud máte možnost, nakupujte suroviny v bio kvalitě, pokud ne, důkladně je omyjte. Pozor! Při detoxu namáhavě necvičte. T Petra Nováková, Tomáš Mrvík S Tomáš Mrvík, Davina Duspiva F Michal Ureš

Mrkvovo-pomerančový nápoj 324 kcal, 29 Kč

Kokosový detox 92 kcal, 66 Kč

BENEFIT Y KO KO S OV É VO DY

• dokáže tělo zbavit nežádoucích látek a dokonale rehydratuje • obsahuje důležité minerály, jako jsou železo, zinek, vápník, hořčík a draslík, jejichž nedostatek přispívá k únavě a stresu • je plná aktivních enzymů – látek, které nám pomáhají trávit a udržovat náš metabolismus ve správné kondici

Ovoce plní fantastické čistící procesy, dodává tělu obrovské množství energie a pomáhá posilovat nervový systém a mozek. Mrkev je plná důležitého antioxidantu betakarotenu. Recept s přidanou kurkumou, respektive její hlavní složka kurkumin, tlumí zánětlivé procesy v těle. Víc není!

→ 1 velká mrkev → 2 pomeranče → 5 g čerstvé kurkumy → kousek zázvoru → šťáva z půlky citronu

• pozitivně působí na správnou funkci krevního oběhu • pitím kokosové vody přĳímáte do těla cenné vitaminy, které si lidské tělo neumí samo vyrobit, a je proto odkázané na jejich přísun zvenčí (riboflavin, niacin, pyridoxin a thiamin) • nezatěžujete metabolismus zbytečnými cukry

→ 250 ml kokosové vody → 1 lžička jablečného octa → 1 limetka → snítka máty → snítka koriandru

Borůvkový detox 273 kcal, 63 Kč Recept najdete na whatnews.cz

54-55_WHAT20-07-lahudky.indd 54

30/06/2020 16:31

Jablečné smoothie 195 kcal, 34 Kč Recept najdete na whatnews.cz

Ovocný detoxikační nápoj 234 kcal, 43 Kč Recept najdete na whatnews.cz

Melounový detoxikační nápoj 3

Rajčatový detox 124 kcal, 34 Kč

Látky a živiny, které obsahuje řepa, jsou skvělé pro imunitní systém, lepší trávení a čištění jater. Dokonce zabraňuje hromadění tuku v játrech, eliminuje žlučové kameny a snižuje hladinu cholesterolu. Když se k ní přidá rajčatová šťáva, která snižuje riziko vývoje srdečních onemocnění, můžete se o prázdninách úplně v klidu zamilovat, tady je pojistka, kdyby to nevyšlo…

130 kcal, 37 Kč

L ÉČ I V É Ú Č I N K Y M E LO U N U

• pročišťuje krev a lymfu • významně zbavuje ledviny a močový měchýř nečistot • zpevňuje pojivovou tkáň a tím udržuje pokožku svěží a hebkou • zlepšuje náladu a zmírňuje stres • ve větším množství působí projímavě • dodává minerály, vitaminy, stopové prvky

→ 300 g melounu → 2 rajčata → chilli → stonek řapíkatého celeru

→ šťáva z půlky limetky → snítka máty → 120 g okurky hadovky

→ červený kampotský pepř → 50 g červené papriky

→ 80 g červené řepy

54-55_WHAT20-07-lahudky.indd 55

30/06/2020 16:31

WHAT-inzerce.indd 1 What_MB_GLB_270x400_OL.indd 1

28/06/2020 21:45 17.06.20 14:25