Zemní pyramidy v údolí Val d’Hérens patří k nejvýznamnějším a také nejpodivuhodnějším přírodním útvarům Švýcarska. Pyramidy se zrodily na konci doby ledové, před 80 000 až 10 000 lety, kdy se z krajiny stahovaly ledovce – voda a déšť postupně odplavovaly jemnější materiál, zatímco větší balvany ochránily půdu pod sebou. Vznikly tak bizarní kužely vysoké až patnáct metrů, na jejichž vrcholcích spočívají mohutné balvany jako kamenné klobouky. Scenerie vypadá téměř pohádkově, ale současně připomíná pomíjivost přírody: eroze stále pokračuje a kužely se pomalu hroutí. Dnes jsou pyramidy chráněny federální vládou a právem považovány za jednu z nejcennějších geologických památek švýcarských Alp. (ks)
16 SWiSS kultura
Vodní zámek
Výstižná přezdívka Švýcarska
K
12 SWiSS kultura
olektivní hlava státu Jak funguje Bundesrat?
44 SWiSS tÉMa
Mozaika originálních tipů na výlety ve všech ročních obdobích
Zermatt
Montreux
Ženeva
Bern
Basilej
Curych
Lucern
ůžová cukrárna
České chutě v Churu
10
Zarah Schmidt: Těším se, že poznám Česko v celé jeho rozmanitosti
12 Kolektivní hlava státu aneb jak funguje švýcarská vláda
14 Gerold Déteindre: muž, který spojoval Československo a Švýcarsko
16 Švýcarsko je vodní zámek
24 EURO 2025: Švýcarský sen
28 Fenomén nohejbal
30 Švýcarské lanovkové kuriozity
34 Grand Tour: jízda za krásami a dobrodružstvím Švýcarska
38 Švýcarský ovčák je elegán i věrný parťák
42 Jak na dovolenou do Švýcarska se čtyřnohým parťákem
44 40 netradičních tipů na zimu i léto
60 Švýcarské ozvěny v české krajině
66 Příběh růžové cukrárny
68 Podzimní Švýcarsko: vlaky, barvy a výhodný Swiss Travel Pass
70 Stránky HST
80 Stránky HSSR
výcarsko v české krajině
Kde ho u nás najít?
Když se zamyslíme nad pojmem Švýcarsko, vybavíme si v první řadě alpskou zemi ve středu Evropy. A když následně zanoříme svou pozornost hlouběji, můžeme začít objevovat vrstvy fenoménů, které tvoří jeho plnější obsah: malebnou i divokou krajinu, historickou i supermoderní architekturu, unikátní dopravní síť, typické a mimořádně kvalitní národní produkty jako sýr nebo čokoláda.
A tak dále.
Pro pozorovatele – pokud není vyložený škarohlíd – je to obvykle pohádka. Obraz, kterým se lze dlouho kochat. Švýcarská jedinečnost a kvalita se nezjevila z ničeho nic, stojí za ní dlouhý příběh společnosti, která v často neúrodné hornaté oblasti po staletí bojovala leckdy jen o nuzné přežití. Dnes vidíme Švýcarsko jako klenot Evropy, jednu z nejbohatších zemí světa. A nikoho by ani nenapadlo, že to je sto let, kdy Česko(slovensko) bylo v lecčems napřed… Například letiště v Curychu vzniklo až skoro o 30 let později než mezinárodní letiště v Praze.
Jedním z prvních „vývozních artiklů“ Švýcarska byl ale nečekaně – jeho obraz. Díky zrodu cestování se ve světě začaly spontánně šířit zvěsti o kráse švýcarské přírody, až se ona stala symbolem – možná prvním skutečným fenoménem autenticky nesoucím značku „swiss made“. Až po ní přišly hodinky a čokoláda.
Pečeti Swiss Made (nebo Made in Switzerland apod.) si Švýcaři patřičně váží. Podle studií přidaná hodnota tohoto označení zvyšuje v průměru hodnotu (cenu) výrobku o 20 až 50 %. S tím souvisí přísná pravidla: Obecně musí mít Swiss Made produkt 60 až 80 % nákladů spojených se švýcarskou výrobou a hlavní fáze výroby i závěrečná kontrola musí proběhnout ve Švýcarsku. I proto třeba z čokolád Toblerone zmizel v roce 2023, po přenesení výroby na Slovensko, Matterhorn.
V Česku se ale s označením Švýcarsko nijak nešetří. Naštěstí, český ekvivalent pro Schweiz na seznamu omezených slov není, a tak si můžeme užívat Švýcarska naplno i doma. Není jich na české mapě vůbec málo, a i v tomto případě se o ně můžeme spolehlivě opřít jako o značku kvality, která nabízí záruku nevšední a romantické krajiny, potažmo mimořádného výletnického zážitku.
A tak až příště nebudete mít cestu do opravdového Švýcarska, stačí se rozhlédnout po mapě Česka. Kousek té alpské pohádky máme doma.
Petr Socha
PARTNEŘI:
REDAKCE SWISSMAg, r OČNíK x VII.
ŠéfREDAKtoR
PETr SOChA
PE Tr.SOChA@SNOW Cz
ZástupCE ŠéfREDAKtoRA
AlENA KOuKAlO Vá
AlENA KOuKAlO VA@SNOW Cz
REDAKční RADA
AlENA KOuKAlO Vá, PETr SOChA rADEK hOlub, JAN urSíNy, bArbArA KMENT K ATEřINA SOChOVá
GRAfiKA
PETr ANTONíČEK , MArKé TA ANTONíČKOVá
inZERCE
TEl.: 777 905 060
INzEr CE@SNOW Cz
DistRibuCE A přEDpl Atné ANDrEA r OSENbAuMOVá, PrEDPlATNE@SNOW Cz
KoREKtuRy A přEKl ADy JAN há JEK K ATEřINA SOChOVá
VyDAVAtEl SlIM MEDIA S r.O huSITSK á 344/63, PrAhA 3 IČ 27175511
CEnA VýtisKu: 100 KČ MK Čr E19254
ISSN: 1804-2104 SWISSMAg VyChází JAKO ObČASNíK
TOTO ČíSlO VyŠlO 18. 9. 2025. COVEr fOTO SWITzErlAND TOurISM
V ŠEChNA PráVA VyhrAzENA ElEKTr ONICKé PřEDPlATNé:
Švýcarské vodstvo z výšky
Jezero Caumasee (Lag la Cauma) u Flimsu je přírodní klenot známý intenzivně tyrkysovou barvou, která se mění podle světla a aktuální výše hladiny. Vzniklo na sutích po mohutném prehistorickém sesuvu Flims a jeho podloží tvoří propustné vrstvy – díky nim nemá viditelné přítoky ani odtoky a voda přitéká i odtéká výhradně podzemními cestami. Hladina proto přirozeně kolísá, obvykle o 4–5 metrů v závislosti na srážkách a tání sněhu. V posledních desetiletích se však režim změnil: při stavbě silničního tunelu byla část podzemních proudů odvedena a přítok se tak oslaboval. Hladina se dnes drží níž a zvedá se pomaleji než dřív, byť se realizují opatření, která mají vodu do systému vracet co nejpřirozenější podzemní cestou. Přesto si Caumasee uchovává mimořádně čistou vodu, která se v létě ohřívá na 21–24 °C a láká ke koupání.
Švýcarsku se přezdívá vodní zámek. Proč? Vysvětlení a další fotografie zajímavých vodních oblastí Švýcarska najdete na straně 16.
Připravila: Alena Koukalová
Nejvyšší tištěná stavba na světě V Graubündenu, ve vesničce Mulegns, vyrostla Bílá věž, nejvyšší 3D tištěná stavba světa. Dosahuje výšky 30 m a nese název Tor Alva (něm. Weisser Turm). Působí jako ze světa fantasy, je unikátem v oboru digitálního stavebnictví a současně kulturním majákem, jenž má vesnici s několika desítkami obyvatel dostat do turistických průvodců. Stavba vznikla z iniciativy instituce Nova Fundaziun Origen ve spolupráci s výzkumníky z ETH a několika technologickými firmami, autory návrhu jsou architekti Benjamin Dillenburger a Michael Hansmeyer, kteří pro svůj architektonický návrh významně využili digitální technologie. Díky modulární konstrukci lze věž kdykoliv rozebrat a postavit jinde, což odpovídá zásadám cirkulární ekonomiky. Při tisku byl využit speciální jemnozrnný beton, který tuhne tak rychle, že není třeba bednění. Projekt se tak stal i výzkumnou platformou pro ekologičtější a flexibilnější stavění.
Věž byla veřejnosti slavnostně otevřena letos v květnu, prohlídky se konají denně, od července i open-air inscenace z díla Giovanniho Netzera, ředitele nadace Origen. Stavbu najdete 16 km od obce Silvaplana směrem na Bivio.
Na konec několik technických dat: Celkový čas tisku činil 500 hodin, průměr věže je 7–9 metrů, kapacita 32 osob. Věž byla vytištěna v Curychu, předmontována v Savogninu a finálně smontována v Mulegns.
Návštěva muzea na předpis
Návštěva muzea nebo botanické zahrady může pomoci proti úzkosti nebo stresu. Tento nápad byl poprvé realizován před sedmi lety v kanadském Montréalu, ve Švýcarsku trend převzalo město Neuchâtel, kde tak léčí úzkosti, skleslost, stres, nedostatek pohybu, v případě osamění i tíhu samoty, což jsou často příčiny následných depresí. Návštěva muzea nebo zahrady znamená současně únik z prostředí, které nás stresuje. Podle Světové zdravotnické organizace svědčí umění duševnímu zdraví, zmírňuje dopad traumat
Revoluce v nákladní dopravě
a omezuje riziko kognitivního úpadku či předčasného úmrtí. Lékaři ve městě Neuchâtel vystavili celkem 500 receptů, v nichž jsou zahrnuty návštěvy muzea či botanické zahrady, pacienti s receptem od lékaře pak mají vstup zdarma. Projekt je hrazen regionálními úřady, které si pochvalují, že náklady nejsou vysoké – ročně přišly město na 260 tisíc korun. Spokojeni jsou s ním i lékaři, protože přináší nemocným radost, i samotní pacienti. Do budoucna se uvažuje o rozšíření projektu na balet a divadlo.
Švýcarské dráhy rozjíždějí program Suisse Cargo Logistics, který v uzlových městských lokalitách rozvíjí napojené nákladní areály a intermodální obsluhu, tedy koleje pro dlouhé trasy a silnice pro první a poslední kilometry cesty nákladu. Prvním hmatatelným krokem má být kyvadlová linka Dietikon (Curych) – Stabio (Ticino), jež se na vytížené severojižní ose zkušebně rozjede v roce 2026. Současně SBB Cargo v rámci restrukturalizace ukončí provoz osmi nerentabilních terminálů kombinované dopravy, kdy část kapacit přebere jiný provozovatel. Cílem změn je stabilizovat výkon nákladní železnice, podpořit přesun přepravy ze silnic na koleje a snížit roční náklady o cca 60 mil. CHF do roku 2033.
Švýcarské franky čeká nový vzhled
Franky se zase budou měnit. Švýcarská národní banka (SNB) zveřejnila 12 navrhovaných grafických sad švýcarských bankovek. Motivy jsou inspirovány tamní přírodou, zadané téma je „Švýcarsko a jeho výšiny“, zatímco současné bankovky nesly motiv „tváře Švýcarska“. Banka vyzvala veřejnost, aby se k návrhům vyjádřila do 7. září, konečná podoba bude oznámena začátkem příštího roku a v platnost by měly nové bankovky vstoupit na začátku následujícího desetiletí.
Mizení ledovců
Švýcarské ledovce začaly letos tát rekordně brzy. Neobvykle teplý červen a slabá zima způsobily, že led začal ubývat dříve než obvykle, a předpokládá se, že propad objemu bude pokračovat až do října. Podle glaciologické sítě GLAMOS, která ubývání ledovců sleduje, odtál letos naakumulovaný sníh a led již 4. července. Tento den je nazýván „den mizení ledovců“. Od doby podobně detailního sledování ledovců nastal tak prudký úbytek jen jednou, a to v roce 2022, kdy zlomový den připadl již na 26. června. Je to smutná předzvěst pro 1 400 švýcarských ledovců, jejichž mírný ústup nastal již před 170 lety, ale v posledních letech se výrazně urychlil.
Hotovost už není ve Švýcarsku hlavní platební metodou
Dle informace centrální banky SNB se v roce 2024 uskutečnilo 35 % spotřebních transakcí prostřednictvím debetních karet a jen 30 % v hotovosti. Ještě v roce 2017 byl tento poměr 21:70. Dalších 18 % pak probíhá mobilními platebními aplikacemi a 14 % kreditními kartami. Oblíbená je domácí platební aplikace Twint. Ve Švýcarsku je přitom hotovost emoční záležitostí. Každý Švýcar si ji doma drží průměrně v hodnotě 10 481 amerických dolarů, což znamená druhé místo mezi světovými ekonomikami. Ve Švýcarsku vznikla dokonce iniciativa o zakotvení zachování existence hotovosti v ústavě. Něco takového je možné ale jen v případě, že se hotovost bude významně používat.
Text: Alena Koukalová Foto: René Volfík
Těším se, že poznám Česko v celé jeho rozmanitosti
Zarah Schmidt nastoupila v srpnu na pozici zástupkyně vedoucího mise na švýcarském velvyslanectví v Praze. Pro SWISSmag jsme si povídaly o jejích plánech a prvních dojmech.
Odkud jste přijela do Prahy?
Přijela jsem přímo z New Yorku, kde jsem žila a pracovala přes čtyři roky. Tam jsem působila při Stálé misi Švýcarska při OSN. V této funkci jsem mohla hájit zájmy Švýcarska v souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli v sídle OSN. Měla jsem to privilegium být v New Yorku v mimořádně napínavém období: poprvé bylo Švýcarsko v letech 2023–2024 zvoleno členem Rady bezpečnosti OSN. Jako expertka na Evropu v týmu Rady bezpečnosti Švýcarska jsem byla do této práce úzce zapojena – mimo jiné v období geopolitických turbulencí kvůli pokračující válce Ruska proti Ukrajině. Švýcarsko v tomto důležitém orgánu přispělo konkrétním způsobem tím, že se mimo jiné důsledně zasazovalo o dodržování mezinárodního právního řádu, humanitárního práva a lidských práv.
Byla Praha vaší volbou?
Praha byla vysněnou destinací pro mě i mého manžela. Považujeme se za velmi šťastné, že můžeme toto krásné město nyní nazývat naším novým domovem a být znovu blíže našim rodinám a přátelům ve Švýcarsku. Kontrast s New Yorkem nemůže být větší. Právě tato změna oproti někdy až ohromující dynamice Manhattanu nás na Praze přitahovala. Po několika letech v oblasti multilaterální diplomacie se nyní těším na hlubší ponoření do různých aspektů bilaterální spolupráce a na plnění svých nových úkolů jako zástupkyně švýcarského velvyslance.
Přijela jste nedávno? Měla jste už příležitost se trochu seznámit s Českou republikou a hlavním městem?
Ano, skutečně jsem přijela teprve nedávno – asi před měsícem (rozhovor probíhal na začátku září, pozn. red.). První dojmy z Prahy jsme s manželem už nasbírali. Zvlášť mě
zaujala živoucí historie, která vás tu doprovází na každém kroku. V nadcházejících týdnech a měsících se těším na návštěvy dalších regionů a na lepší poznání rozmanitosti země i jejích obyvatel. První vhled jsem získala již při návštěvě historického města Hradec Králové, kde jsem o uplynulém víkendu zažila koncert švýcarského sboru.
S jakými představami přicházíte do České republiky? Co byste tu chtěla vybudovat nebo organizovat?
Mým hlavním cílem je stavět na již vynikajících vztazích mezi Švýcarskem a Českou republikou a tyto vztahy dále prohlubovat. Tyto první týdny mi ukázaly působivou rozmanitost a vysokou kvalitu stávajících projektů a spoluprací – od politického dialogu přes ekonomické a vědecké propojení až po kulturní spolupráci. Teď je třeba tyto iniciativy úspěšně rozvíjet a vyhodnotit, kde a jak je lze ještě posílit.
V následujících letech se zvláštní pozornost naší ambasády zaměří na realizaci programů v rámci druhého švýcarského příspěvku. Švýcarsko poskytuje pro projekty v oblastech životního prostředí, výzkumné infrastruktury, zdravotnictví a migrace v České republice přibližně 76,9 milionu švýcarských franků. Tímto příspěvkem Švýcarsko posiluje své bilaterální vztahy s partnerskými zeměmi a s EU jako celkem. Tím přispíváme konkrétním způsobem k soudržnosti, stabilitě a prosperitě v Evropě.
Více informací o aktuálním stavu programů v České republice je k dispozici na speciálně vytvořených webových stránkách Ministerstva financí ČR: www.swiss-contribution.cz
Máte už konkrétní plány na blízkou budoucnost?
V nejbližší budoucnosti je mou nejvyšší prioritou navázat kontakt s partnery Švýcarska v České republice a společně prozkoumat příležitosti příštích let. Patří sem vedle diplomatické komunity v Praze také zástupci politiky, kultury, hospodářství, občanské společnosti a vědy. Právě vzhledem k aktuálním geopolitickým výzvám je zásadní udržovat úzká a důvěryhodná partnerství. Diplomacie žije z dialogu – a právě ten chci dále rozvíjet. K tomu mimochodem patří i učení se českému jazyku – což není lehký úkol!
S ohledem na blízkou budoucnost jsou navíc v centru pozornosti parlamentní volby 3. a 4. října a následné sestavování vlády. Tento důležitý okamžik politického života v České republice má význam i pro bilaterální vztahy. Pro mě osobně je to cenná příležitost lépe pochopit vnitropolitickou dynamiku a společenské priority České republiky.
Jaký význam má Česká republika jako obchodní partner pro Švýcarsko?
Velmi velký! Česká republika je po Polsku druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska ve střední Evropě. V posledních letech se zahraniční obchod pozitivně rozvíjel. Česko je 26. největším odběratelem švýcarského exportu, pokud jde o import, zaujímá 15. místo. Silná je i investiční propojenost: celkový objem přímých investic švýcarských firem činí 9,5 miliardy eur, což činí ze Švýcarska sedmého největšího investora. Impozantní je také skutečnost, že v České republice působí přibližně 140 švýcarských podniků a švýcarské firmy zde zaměstnávají přes 30 000 lidí. Tato čísla ukazují na pevné hospodářské propojení, na kterém můžeme dále stavět. Jak ukázala i státní návštěva prezidenta Pavla v roce 2024, existuje další potenciál – například v oblasti farmaceutického průmyslu. Na tom budeme pracovat.
Překvapilo vás tu něco – pozitivně nebo negativně?
Velmi příjemně mě překvapila a potěšila otevřenost a srdečnost, s jakou jsme byli přivítáni – ať už týmem ambasády, diplomatickou komunitou, zástupci ministerstev, nebo i v každodenním životě. Už během prvních týdnů jsme byli s manželem pozváni na společné večeře, na prohlídky města a naši pronajímatelé nám přinesli koláče a ovoce ze své zahrady. Tyto drobné projevy nám usnadnily cítit se od začátku vítaní a jako doma.
Pocházíte z Winterthuru, jehož partnerským městem v České republice je Plzeň.
Máte v plánu se tam podívat?
Ano, to rozhodně plánuji. První kontakty mezi Winterthurem a městem Plzeň sahají do roku 1991. Počáteční vztahy byly charakterizovány četnými kontakty na všech úrovních městské správy, stejně jako výměnnými pobyty studentů a programy stáží. To ukazuje, že partnerství mezi městy může být důležitým pilířem přímé výměny mezi zeměmi. Těším se obzvlášť na to, že uvidím na vlastní oči „Winterthurský dům“, který byl v Plzni slavnostně otevřen v roce 1999. Ten se údajně nachází hned vedle radnice a je tak součástí historické fasády v centru Plzně.
V minulosti ambasáda organizovala také cesty do regionů a ke švýcarským firmám. Byly důležitým zdrojem informací: jak se firmám daří, s jakými problémy se potýkají, co plánují. Chcete na tuto tradici navázat? Rozhodně, to je pro mě velmi důležité. Těším se na přímý kontakt se švýcarskými firmami a na to, že se přímo od nich dozvím, čím žijí. První návštěva už je také naplánovaná: začátkem října má švýcarská ambasáda tu čest navštívit firmu Rieter (která má mimochodem své sídlo také ve Winterthuru) v pardubickém regionu.
A co vás zajímá osobně? Jaká místa byste chtěla v naší zemi poznat?
Je toho tolik k objevování! Jako Švýcarka miluji turistiku, cestování vlakem a sběr hub – a tady na to mám ideální podmínky, které mi ihned navozují pocit domova. Obzvlášť se těším na národní parky, ve kterých se realizují i projekty druhého švýcarského příspěvku, a také na vinařské oblasti na jižní Moravě, které bych ráda objevila společně se svým manželem – someliérem. Stručně řečeno: těším se, že poznám Českou republiku v celé její rozmanitosti.
V České republice působí přibližně
140 švýcarských podniků a švýcarské firmy zde zaměstnávají přes 30 000 lidí.
Tato čísla ukazují na pevné hospodářské propojení, na kterém můžeme dále stavět.
Děkuji za rozhovor a přeji vám krásný a naplňující pracovní i osobní čas v Praze.
Text: Ivan Valíček
Kolektivní hlava státu aneb jak funguje švýcarská vláda
Švýcarská vláda, německy „Bundesrat“, tedy Spolková rada, je světovou raritou. Pracuje totiž na kolegiálním principu, což znamená, že všichni společně nesou zodpovědnost za rozhodnutí vlády nezávisle na osobním mínění. Zásada kolegiality odráží specifickou politickou kulturu Švýcarska, která je silně založena na konsenzu, federalismu a přímé demokracii.
Již po 176 let, od samého začátku první švýcarské ústavy z roku 1848, je počet ministrů sedm. V přepočtu na obyvatele patří ta švýcarská k nejmenším vládám na světě, a přitom dosahuje vysoké efektivity a stability.
Opozice ve vládě
Na samém počátku to byla jednopartajní vláda, dnešní FDP („strana svobodných“, přibližně srovnatelná s ODS). Postupně přišly do vlády další politické strany. V 50. letech minulého století byla stanovena tzv. „kouzelná formule“, která dodnes přiřazuje místa ministrů zástupcům čtyř nejsilnějších politických stran. Jinými slovy ve vládě je nejen opozice, ale vlastně celé hlavní politické spektrum. Levici zastupuje socialistická strana SP, ve středu je strana jménem Mitte a pravici tvoří dvě konzervativní strany FDP („svobodní“)
a SVP („lidovci“). Strana Mitte má jedno křeslo a ostatní po dvou.
Volba členů Spolkové rady je formální proces, speciální výběrové řízení. Zákon sice nedefinuje specifické požadavky na kandidáty, nicméně ti musí mít švýcarské občanství a oprávnění volit, tedy musí být starší 18 let.
Existují i neformální kritéria, která hrají velkou roli. Kandidáti musí mít důvěru své politické strany i parlamentu a měli by být schopni pracovat efektivně a konsenzuálně v rámci zásady kolegiality. Očekává se předchozí politická zkušenost, např. člen parlamentu, člen kantonální vlády nebo vysoká funkce ve straně. Důležitá je praxe ve vedení, neboť ministři vedou ministerstva s tisíci spolupracovníky. Podobně stranická příslušnost a podpora, bere se ohled i na geografickou a jazykovou vyváženost. Kromě jazykové výbavy se očekávají i osobní vlastnosti jako schopnost spolupracovat v týmu, pracovat i rozhodovat pod tlakem nebo v krizi. Od kandidátů se také očekává osobní integrita a důvěra obyvatel-
Oficiální fotka švýcarské Spolkové rady 2025: nahoře: Viktor Rossi, kancléř | Beat Jans (SP) | Élisabeth Baume-Schneider (SP) | Martin Pfister (Mitte) | dole: Ignazio Cassis (FDP) | Karin Keller-Sutter (FDP), prezidentka | Guy Parmelin (SVP) | Albert Rösti (SVP)
stva. Důraz se klade také na rovnoprávnost žen a mužů, ale při rozmanitosti švýcarské společnosti hrají roli také aspekty, jako je sociální a profesní zázemí.
Muži i ženy
Teprve v roce 1984 byla zvolena do Spolkové rady první žena, v roce 2010 se dosáhlo ve vládě dokonce většiny žen v poměru 4 ku 3. Ve vládě rozhoduje jen kolektiv ministrů bez dominantního vlivu předsedy vlády nebo prezidenta, jak je tomu v jiných demokratických vládách. Při rozhodování je potřeba dojít ke kompromisu, přičemž lichý počet členů vylučuje patovou situaci při hlasování. Společným jmenovatelem je blaho pro stát i jeho obyvatele.
Prezidentem jen na rok
Funkce prezidenta je omezena na jeden rok a prezident vykonává jen ty nejnutnější reprezentativní aktivity. Do funkce prezidenta vybírá Spolková rada podle rotačního principu, zpravidla služebně nejstaršího ministra či ministryni. Volba probíhá vždy na konci roku ve spolkovém shromáždění, což má slavnostní průběh. V rámci Spolkové rady je prezident/-ka první mezi rovnými (primus inter pares).
Systém Spolkové rady spočívá na procesu, který funguje na základě řady pravidel, která se osvědčila po desítky let.
Důležitou funkci má i kancléř, někdy se mu říká „osmý ministr“, a jeho tým. Jsou zodpovědní za přípravu podkladů pro schůze, jejich dokumentaci a komunikaci s veřejností i za koordinaci s jednotlivými ministerstvy. Aby ministři mohli zpracovat řadu záležitostí – těch je nějakých 2 500 za rok –, jsou podporováni především kancléřstvím, svými ministerstvy a poradci. Vládní schůze jsou pravidelně jednou za týden vždy ve středu.
Na schůzi se vyká
Příprava je v rukách kancléře a jeho týmu. Nevyřízené záležitosti jsou rozděleny do čtyř barevně rozlišených priorit. Kancléř informuje, co bude diskutováno a co je třeba odsouhlasit. Ministři v rámci přípravy studují podklady, konzultují je s kancléřem, se svými ministerstvy a poradci. I prezident má při hlasování stejně jako ostatní jen jeden hlas.
Bundesrat (Spolková rada, tedy švýcarská vláda) sídlí v Bernu, konkrétně v budově Bundeshaus (Spolkový dům), která stojí v historickém centru města nad řekou Aare
Schůze probíhají velice efektivně, přitom se dodržuje řada pravidel a zvyklostí. Hlavní je princip kolegiality, následuje přísné utajení průběhu diskuze nebo hlasování. Nedojde-li se během diskuze ke konsenzu, následuje hlasování, kdy rozhoduje většina. Vlastní schůze probíhá velice formálně, diskuze probíhají věcně a se vzájemným respektem. Všichni si jsou rovni, tzn. mají stejná práva i povinnosti a navenek vystupují jednotně. Zvykem například je, že během schůze si všichni vykají, i když mimo schůzovní místnost si tykají.
Bez mobilního telefonu Schůzovní místnost má maximální bezpečnostní opatření. Kromě ministrů jsou přítomni ještě kancléř a jeho zástupci. Nikdo u sebe nemá mobilní telefon, není tam připojení na internet. Schůzi řídí prezident nebo v zastoupení viceprezident, protokol vede zástupce kancléře.
Důležité je, že veřejnosti jsou komunikovány pouze uzavřené, tedy odsouhlasené a zaprotokolované záležitosti. Kdo a jak hlasoval, zůstává ve schůzovní místnosti. Mluvčím vlády je zástupce kancléře. Po uvedení výsledků schůze do praxe se o jejich kontrolu stará kancléř se svým týmem.
Ministři bez ochranky
Jedinečný je volný pohyb ministrů v běžném životě, tj. bez ochranky. Největší šance na setkání s nimi je při jejich cestě do práce. K cestování používají auto, vlak, ale i tramvaj, jindy je lze potkat ve volném čase na kole nebo při joggingu. Osobně jsem ministry potkal dvakrát v restauraci v Bernu a v Curychu.
Na školní výlet
Jeden z formálních kontaktů s veřejností je tzv. „školní výlet“. Odehrává se v létě po dva
dny. V tu dobu oblečení členů Spolkové rady a kancléře odpovídá oděvu klasických výletníků. Cílem je návštěva kantonu, z kterého pochází prezident/-ka, program zahrnuje kromě jiného také setkání s obyvateli, samozřejmě vždy se slavnostním přípitkem.
Štít proti autoritářství
Je tento systém lepší než prezidiální, třeba ten v USA, nebo parlamentní ve Velké Británii? Všechny mají své silné a slabé stránky. Kolegiální princip je užitečný zejména v politických kulturách, které si zakládají na konsenzu a stabilitě, zatímco prezidentské a parlamentní demokratické systémy jsou často efektivnější, ale také rizikovější, zejména z hlediska polarizace společnosti a koncentrace moci. Záleží i na politických tradicích, společenské struktuře a prioritách dané země.
Dějiny i přítomnost nám ukazují, že v ostatních demokratických vládách se moc dost často koncentruje na jednu osobu, což zvyšuje riziko vzniku autoritativního systému. Nastává též polarizace občanů, což vede k politickým extrémům. Typická je nestabilita v podobě blokád, kdy, jakmile přejde opozice do vlády, často dělá pravý opak toho, než dělala vláda předchozí. A to vede ke ztrátám.
U demokratických institucí i Spolkové rady se často kritizuje neschopnost reagovat rychle. V případě Švýcarska se v naléhavých situacích vytvoří týmy, tzv. task force (pracovní skupina), jako tomu bylo například v období covidu. Rozhodnutí pak zachovávají kontinuitu politického procesu. Že jsou týmová rozhodnutí lepší, ukazují i jiné obory, jako jsou věda nebo medicína.
V každém případě uspořádání Spolkové rady Švýcarska vykazuje pro občany lepší výsledky než v jiných zemích a nadále zůstává světovou raritou i pro 21. století.
Foto: Mike l eh M ann, w ikipedia
První diplomatický zástupce Švýcarské konfederace
Déteindre Gerold
Muž,
který
spojoval Československo a Švýcarsko
Gerold Déteindre žil v první polovině 20. století se svou rodinou v severozápadních Čechách na zámku Stekník. Stal se prvním diplomatickým zástupcem Švýcarska v nově vzniklém Československu, ale byl i významným obchodníkem s českým chmelem. Jaký byl jeho osud?
Gerold Déteindre se narodil v St. Gallenu, do Čech přišel v roce 1894, jako absolvent zemědělských škol se stal adjunktem u Hanse Fridricha Gimbela, majitele firmy Fiedler a Gimbel, Zuckerfabrik Spatung Opočno. Jeho dcera Hana se v roce 1899 stala Déteindreovou manželkou, díky čemuž získala švýcarské občanství. Společně měli dva syny, Egona a Reného. Když pak na jaře v roce 1907 koupil Hans Gimbel pro svou rodinu velkostatek Stekník i se zámkem, nechal ho vložit do pozemkových knih své dceři Haně ze 2/3 a zeti Geroldovi z 1/3.
Hans Gimbel po dvou letech umírá a správu zdejšího panství přebírá jeho zeť Gerold Déteindre. Protože nebylo možné pokrýt výdaje spojené se správou zámku pouze příjmy ze zemědělství a hospodářství, přikupuje rodina roku 1910 také statek Strkovice. Rozloha hospodářsky obdělávané půdy v té době dosahovala kolem 500 ha a vznikl tak velkostatek Stekník-Strkovice.
Švýcarský honorární konzul
Velmi významný byl pro Gerolda Déteindre rok 1912, kdy došlo k jeho jmenování švýcarským honorárním konzulem pro Čechy,
Moravu a Slezsko, a to po smrti konzula Emanuela Hesse. Kanceláře konzulátu si sice zřídil v Praze, diplomatické návštěvy však často vítal na zámku ve Stekníku. Jak píše v jednom ze svých dopisů, práce konzula ho velmi bavila. Od vlády dostával roční náhradu 1 000 franků, a navíc byl svou funkcí osvobozen od placení daní. Diplomatické cesty využíval i k tomu, aby si ze Švýcarska nechal přivézt za války nedostatkové zboží, např. víno či své oblíbené doutníky a cigarety. V průběhu svého působení se snažil vnést do administrativy konzulátu větší systém, založil matriku a přispěl k prosazení personálního posílení úřadu. Kvůli velké administrativní zátěži, která stále narůstala, začal trávit více času v Praze a na svůj milovaný Stekník se vracel často vlakem jen na víkendy.
Text: Alena Koukalová
První švýcarský diplomat
Švýcarský konzulát nezastupoval pouze
Švýcarsko, byl pověřen chránit i francouzské, italské a rumunské zájmy a jako neutrální byl ostře sledován. V době nejistoty po převratu v říjnu 1918 musel Déteindre stabilizovat situaci na konzulátu. Jeho iniciativou byl konzulát dokonce roku 1921 povýšen na generální konzulát a on přijal funkci generálního honorárního konzula, stal se tak prvním diplomatickým zástupcem Švýcarské konfederace v ČSR. Jako diplomat se účastnil jednání o uznání nově vzniklého československého státu a jeho vlády. Z archivních materiálů a korespondence vyplývá, že k tomuto kroku bylo Švýcarsko nakloněno a uznávalo osobnost jak prezidenta Masaryka, tak ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše, se kterým Gerold Déteindre často jednal. V roce 1925 byl jmenován komorním radou Švýcarské obchodní komory ve Vídni. Když pak bylo v roce 1927 zřízeno švýcarské vyslanectví, na funkci generálního konzula ze zdravotních důvodů rezignoval. Působil řadu let též jako prezident Spolku Švýcarů v ČSR a člen Spolku německých velkostatkářů. Poté, co Gerold ukončil službu konzula a synové se osamostatnili – starší syn Egon vystudoval práva, mladší René se stal inženýrem agronomie – pobýval s manželkou Hanou každoročně čtyři až šest měsíců, na jaře a na podzim, u příbuzných ve Švýcarsku nebo na Francouzské riviéře.
I přes náročnou práci konzula se Gerold Déteindre věnoval také správě svého hospodářství. V roce 1921 nechal na zámku zavést elektřinu a stal se také členem Sdružení pro elektřinu v soudním okresu Žatec. Velkostatek už od 20. let prosperoval hlavně díky pěstování chmele. Geroldovi se podařilo
Co to je náhradová smlouva z r. 1949?
Po 2. sv. válce byly v Československu na základě tzv. Benešových dekretů znárodněny banky, průmysl, pojišťovny a konfiskován majetek cizinců včetně švýcarských občanů a firem. Místo individuálního odškodnění byla uzavřena rámcová smlouva, v níž se Československo zavázalo vyplatit Švýcarsku 30 milionů švýcarských franků, které pak švýcarská vláda přerozdělila dotčeným občanům a firmám. Jejich veškeré majetkové nároky vůči Československu se tak považovaly za vyrovnané, takže nemohli uplatňovat individuální žaloby či restituční nároky, a to ani po r. 1989.
právě v přízemních prostorách zámku Stekník. Činitelé této organizace umožnili se souhlasem švýcarského vyslanectví v Praze synovi Renému Déteindre a jeho rodině odjet v roce 1945 do otcova rodného St. Gallenu a vrátili mu švýcarskou státní příslušnost.
ve 30. letech rozjet obchod s chmelem ve velkém, velmi úspěšně ho dodával prostřednictvím francouzského pivovarského koncernu nejen do Francie, ale také do egyptské Alexandrie, marocké Casablanky i rodného Švýcarska. Například v roce 1934 vyvezl kolem 20 tun chmele v ceně přes 700 tisíc korun. Chmel pocházel nejen ze Stekníku, ale také ze Strkovic, kde hospodařil syn René s rodinou, i od dalších dodavatelů.
Poslední cesta do rodného Švýcarska
Počátkem roku 1939 začal Gerold churavět. Příprava na cestu do Švýcarska byla v té době obtížnější, protože Stekník se nacházel na území sudetské župy už v rámci Německé říše. Poté, co se mu podařilo získat všechna povolení ke správě majetku ve Švýcarsku i na území okleštěného Československa, odjel s manželkou na léčbu do Švýcar. V prosinci téhož roku umírá na švýcarské klinice Sorengo v Luganu ve věku 64 let.
Pamětníci vzpomínají na Gerolda Déteindre jako na seriózního, slušného, optimistického a bezkonfliktního člověka, který mluvil německy i česky. K jeho zájmům patřila hlavně myslivost, pozvánky na hony dostával od sousedů, ale i od knížete Lichtensteina.
Hana přebírá majetek
Po smrti Gerolda přešel majetek do rukou jeho ženy Hany. Velkostatek tehdy stále velmi dobře prosperoval. Hana žila na Stekníku se svou sestrou Marií Martiusovou a matkou Johannou Günther až do roku 1947.
Po květnu 1945 byla Československu poskytnuta Švýcarskem významná humanitární pomoc, tzv. „Don Suisse“, která fungovala až do léta 1947. Její sklady byly zřízeny
Poválečný osud
Na zdravotní pobyt do Švýcarska odcestovala v roce 1947 i Hana, nikdy ale již neobdržela státní souhlas k návratu do Československa. Hana o svůj majetek bojovala i skrze švýcarské zastupitelství a ministerstvo zahraničních věcí. Stekník však až do své smrti v roce 1957 již nikdy neviděla. Určitou náhradou za Čechy vykoupený majetek se stalo finanční vyrovnání z fondu, který československá vláda zřídila na odškodnění podobných případů. Z této finanční náhrady pak Hana zakoupila ve Švýcarsku náhradní nemovitosti. Potomci a příbuzní Gerolda a Hany Déteindre dnes žijí po celém světě, část rodiny i v Čechách a ve Švýcarsku. Statek i zámek odkoupil roku 1949 československý stát na základě tzv. náhradové smlouvy a objekty přešly pod správu státních statků, které ho využívaly ke školení zaměstnanců a jako ubytovnu pro brigádníky. Mobiliář byl převezen na zámek Krásný Dvůr, odkud se až v posledních letech vrátil zpět na Stekník. Zámek následně přešel v roce 1952 pod správu Výzkumného ústavu chmelařského. Od roku 1967 jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. Od roku 1997 ho spravuje Národní památkový ústav a postupně mu navrací jeho původní podobu. Pro své jedinečné spojení s žateckou chmelovou krajinou je zámek s obcí Stekník od září 2023 součástí světového dědictví UNESCO. Na památce se návštěvníci mohou dozvědět o historii zámku a o osudech rodiny Gerolda Déteindre. K návštěvě zvou také terasovité růžové zahrady, které jsou jedinečné i svým zavlažovacím a odvodňovacím systémem.
Zdroj: Národní památkový ústav, Mgr. Jana Zajíčková w ww.zamek-steknik.cz
je vodní zámek Švýcarsko
Každý návštěvník Švýcarska obdivuje hučící vodopády, horská jezera, řeky i potoky. Ve městech a na vesnicích potkáváte kašny a studny nejen nové, ale hlavně více jak sto let staré, dodnes všechny funkční s pitnou vodou. Jezera, řeky a vybudovaná koupaliště zvou k plavání i osvěžení v horkých dnech. Švýcarsko nemá nerostné bohatství, ale křišťálové vody má nadbytek.
VEvropě patří k nejbohatším zemím na pitnou vodu, má ji z celkového množství 6 %. Z velkých řek zde pramení Rýn, Rhôna, Inn a Ticino. Voda ze Švýcarska teče třemi směry: Na sever do Severního moře, východně do Černého moře a na jih do Středozemního moře. Ne náhodou se Švýcarsko těší přezdívce vodní zámek.
Téměř polovina z celkového množství vody obnáší podzemní voda, ledovce 16 %, zbytek najdete ve více než 1 500 jezerech a jen malou část v řekách. Toto přírodní bohatství se využívá jako pitná voda, ale i pro průmysl a zemědělství. Voda se intenzivně využívá k výrobě elektřiny, což znamená nepřítomnost volně tekoucích povodí a tím omezení biologické pestrosti. Např. každá kapka řeky Rýn, která opouští Švýcarsko v Basileji, prošla 12 až 14 turbínami.
Voda je stále lepší
Kvalitě vody se stále věnuje velká pozornost a za posledních 50 let je stále lepší. To zajistily komunální čističky vody. Výzvy ale zůstávají, především jde o znečisťování vody nitráty a pesticidy ze strany zemědělců, například jezero Sempacher a další tři v blízkém okolí musejí být uměle okysličovány. V odpadních vodách je třeba zachytit hormony, léky a hlavně mikroplasty. Nedaří se to u nitrátů a trifluoracetátu, přestože se již používají filtrovací zařízení s aktivním uhlím.
Hlavní problém je, a ten je celosvětový, že podzemní voda ubývá a je stále víc znečištěna. To vede k většímu používání pitné vody z jezer a řek, dnes to obnáší již pětinu celkového objemu pitné vody. Zde se používá stupňovitá filtrace, která vše prodražuje.
Text: Ivan Valíček
Voda a život
V posledních letech je ve vodě problém i s invazivními živočichy jako škeble asijská nebo rak signální. Rychle se rozmnožují a vytlačují místní druhy. Škeble se usazují na vodních zařízeních a jsou příčinou poruchovosti i náročné údržby. Podobně se Švýcarsko klimaticky posouvá do nové zóny na úroveň střední Itálie. Podle toho je třeba napasovat výběr plodin s ohledem na spotřebu vody. Též je třeba snížit živočišnou výrobu a potažmo produkci krmiva pro zvířata. Všichni jsou informováni, že močůvka a hnojení je zdroj znečištění
jezer i podzemní vody. Například na stráni přímo nad Sempacherským jezerem je statek s chovem čtyř set prasat. Zemědělská lobby je ale silná a chování zemědělců ovlivňují dotace, i když je to pro přírodu kontraproduktivní. Voda je živel, a ne vždy jen pomáhá. Se změnou klimatu je spojeno stále více povodní, sesuvy půdy, kamenné laviny, podemleté silnice a evakuace obyvatel z ohrožených oblastí. I oblíbené vandrování po horách má další oběti následkem pádů náhle uvolněných kamenů.
Každá kapka řeky Rýn, která opouští Švýcarsko v Basileji, prošla 12 až 14 turbínami.
Katastrofa obce
Blatten
Změna klimatu vedla i k přírodní katastrofě obce Blatten v Lötschentalu. 28. května 2025 se tam sesunul ledovec Birch a masa ledu, kamení a bahna zasypala téměř celou obec. Řeka Lonza byla sesuvem přehrazena a vytvořila jezero. Naštěstí byla oblast dlouhodobě monitorována, katastrofa včas předpovězena a tři sta obyvatel zavčas evakuováno.
Blatten ale přežije. Úřady se rozhodly vesnici do čtyř let obnovit, což vyjde na nejméně deset miliard korun. Většina částky přitom půjde na pojištění proti dalším pohybům svahu. Podobné investice do vodní infrastruktury, monitoringu a zabezpečení terénu se realizují po celém Švýcarsku.
Voda bude jen a jen cennější Co se dá ve Švýcarsku očekávat v příštích letech? S rychlým táním ledovců ubývá zásoba vody. Nepravidelné srážky povedou jak k záplavám, tak i k suchu. Znečištění vody zůstane i nadále výzvou. Lze očekávat další inovace pro přípravu a čištění vody. Obyvatelé spotřebují větší množství vody. Bude kladen důraz na zacházení a správu vodních zdrojů. Last but not least, bude třeba intenzivněji informovat obyvatele, jak vodní zdroje šetrně užívat a jak zamezit jejich znečištění.
Ženevský vodotrysk Jet d’Eau je městská ikona: vodu z jezera u mola v Eaux-Vives vystřikuje do výšky okolo 140 m! Voda opouští trysku rychlostí kolem 200 km/h, při průtoku zhruba 500 l/s. Vodotrysk vznikl roku 1886 jako pojistný ventil městské hydraulické sítě u továrny v Coulouvrenière, v roce 1891 byl přemístěn na současné místo a stal se dekorativní dominantou
Sufnersee (Lai da Sufers) je přehradní jezero na řece Hinterrhein mezi obcemi Sufers a Splügen v kantonu Graubünden. Vzniklo roku 1962 výstavbou hrází Sufers a Crestawald v rámci soustavy vodních elektráren Kraftwerke Hinterrhein
La Jonction v Ženevě, soutok Rhôny, která odtéká z Ženevského jezera, a Arve, jež přitéká od masivu Mont Blanc. Rhôna je po průchodu jezerem čirá, Arve nese jemné ledovcové sedimenty, což způsobuje efekt nemísení vod. Ten kolísá podle teploty, hustoty a průtoků během roku
Delta řeky Kander v Thunském jezeře vznikla po přesměrování toku v roce 1714, dnes je to chráněné území s přirozenou říční dynamikou a lužním lesem
Lago di Saoseo (Lagh da Saoseo) v údolí Val da Camp nad Poschiavem je proslulé vodou v barvě mimořádně syté kobaltové modři – efekt souvisí s čistotou vody a jemným minerálním kalem, který rozptyluje světlo
Rýnská soutěska (Ruinaulta/Rheinschlucht) je asi 14 km dlouhý kaňon mezi Ilanz a Reichenau. Vznikl po obřím sesuvu horského masívu nad obcí Flims před zhruba 9 500–10 000 lety, který zahradil údolí. Řeka si pak postupně vyřezala skrze nánosy cestu. Bílé stěny tu místy dosahují výšky až 350 m a pod nimi na dně soutěsky jezdí vlak Rhétské dráhy i slavný Glacier Express
Crestasee (Lag la Cresta) je malé lesní jezero mezi Flimsem a Trinem v kantonu Graubünden. Jeho hydrologie souvisí s podložím: leží totiž na povrchu v dávné minulosti sesuté masy. Voda do něj přitéká podzemím, ale odtéká po povrchu, silný přítok zajišťuje rychlou obměnu a výbornou kvalitu vody ke koupání
Rýnské vodopády (Rheinfall) na Horním Rýnu u Schaffhausenu jsou nejmohutnějšími evropskými vodopády z hlediska průtoku, průměrný letní tu bývá kolem 600 m³/s. Vodopád vznikl v poslední době ledové před přibližně 14–17 tisíci lety, když se tok Rýna posunul přes odolný vápencový práh
Text: Petr Socha
Švýcarský sen. Fotbalový, organizační
Ženské fotbalové EURO 2025 se ve Švýcarsku stalo historickou událostí. Nejen proto, že alpská země poprvé hostila takto velký turnaj, ale i proto, že domácí reprezentace poprvé v historii postoupila do vyřazovací fáze. Fanoušci zažili euforii, organizátoři obstáli před výzvou a ženský fotbal si získal nové publikum. Český tým u toho sice chyběl, ale i pro nás švýcarská zkušenost naznačuje, jaký potenciál proměnit se ve společenský fenomén má ženský fotbal. Anebo sport obecně.
Ti společenský EURO 2025
urnaj od 2. do 27. července 2025 nabídl 31 zápasů v devíti městech – od velkých stadionů v Basileji či Curychu po komornější prostředí v Sionu nebo Thunu. Švýcarská federace musela překonat počáteční rozpočtové potíže, když vláda snížila původní podporu na pouhé 4 miliony franků. Ta po tlaku veřejnosti nakonec vzrostla na 15 milionů a přispěla k vysokému organizačnímu renomé Švýcarů – šampionát se z hlediska organizace zařadil mezi nejlepší v historii. To potvrdila i rekordní návštěvnost – více než 650 tisíc diváků celkem (průměr přes 21 tisíc na zápas) – potvrdila, že ženský fotbal dokáže v alpské zemi vzbudit euforii.
Od finského dramatu po bitvu se Španělskem
Švýcarský tým pod vedením charismatické švédské trenérky Pii Sundhage vstoupil do turnaje s pokorou, ale i s ambicí konečně prorazit. Skupinová fáze přinesla okamžik, který se zapíše do dějin: v zápase proti Finsku se domácí hráčky nadechly k vyrovnání v samotném závěru a remíza jim zajistila historický postup do čtvrtfinále. Euforie na tribunách i v ulicích byla obrovská – transparenty s nápisy „Tohle je
foto: Kanton Basels t adt
jen začátek“ ukázaly, že fotbalistky strhly na svou stranu skoro celou zemi.
Ve čtvrtfinále pak narazilo Švýcarsko na Španělsko, pozdější finalistky turnaje. Přes statečný výkon domácích skončil zápas 0:2. Až do 66. minuty držel tým naději na senzaci, pak však rozhodly zkušenosti soupeřek. Přesto se stadion v Ženevě loučil ovacemi ve stoje.
Průlomový moment
Švýcarsko – Finsko 1:1 90. minuta: gól na 1:1 znamenal jistotu postupu. Fanoušci propukli v nadšení, které se rozléhalo po celém Bernu. Pro švýcarský ženský fotbal to byl okamžik srovnatelný s mužským mistrovstvím světa 1954. Tehdy se Švýcaři dostali do vyřazovacích bojů až po dodatečném zápase proti Itálii, kterou zdolali 4:1.
Trenérka, která změnila atmosféru
Když v lednu 2024 převzala švýcarský tým slavná švédská koučka Pia Sundhage, mnozí pochybovali. Výsledkem však byla nejen taktická disciplína, ale i nová energie v týmu. Sundhage dokázala spojit generaci zkušených hráček s mladými talenty, a především přitáhla k reprezentaci média i veřejnost.
Karneval pro fanoušky Organizátoři vsadili na koncept „kompaktního EURO“ – v tomto ohledu má Švýcarsko výhodu, protože je prostě malé. Od jednoho hracího místa k druhému se dalo dostat jen krátkými vlakovými přesuny, fanouškovské zóny nabízely hudbu, jídlo i interaktivní hry. Například v Sionu vytvořili „fan walk“, který vedl od centra až na stadion Tourbillon a stal se hitem sociálních sítí. Podobné fanouškovské průvody se konaly i v dalších městech a dosahovaly rekordní účasti. Že by se tu odrazilo něco z tradice fasnachtu, švýcarského karnevalu?
Překvapivý byl podíl rodin a mladých dívek na tribunách. Ženský fotbal se ukázal jako otevřenější, přátelštější a méně konfliktní – a přitom stejně napínavý.
Smutný i veselý konec
Švýcarsko – Španělsko 0:2 Čtvrtfinále domácího Eura 2025 mezi Švýcarskem a Španělskem skončilo porážkou 0:2, ale Švýcarky dlouho držely krok s budoucími finalistkami Eura. V první půli odolávaly díky výborné obraně a brankářce Livii Peng, Španělky neproměnily penaltu. Rozhodnutí přišlo až po hodině hry, kdy se během pěti minut prosadily dvě Španělky a utkání skončilo 0:2. Přesto publikum ve stoje tleskalo týmu, který poprvé v historii došel do čtvrtfinále a statečným výkonem si získal respekt i srdce domácích fanoušků.
Finálový zápas se odehrál na stadionu St. Jakob Park v Basileji
Největší moment: remíza 1:1 s Finskem, která zajistila postup
Čtvrtfinále: prohra se Španělskem 0:2
Trenérka: Pia Sundhage (od 2024)
Nejmladší hráčka: Iman Beney (16 let)
Začátek nové éry EURO 2025 se ve Švýcarsku zapsalo jako přelomový okamžik. Domácí hráčky získaly srdce fanoušků a organizátoři dokázali, že i menší země může uspořádat turnaj skutečně světové úrovně. Nejde tady ale jen o sport. Ozvaly se názory, že právě ženské EURO 2025 může rozproudit hlubší kulturní změnu ve vnímání ženského sportu, ale také genderové rovnosti, společenské účasti a kolektivní identity. Pro české fanoušky to nemusí být jen příběh zvenčí. Ozvěny švýcarského turnaje mohou přispět k emancipaci ženského fotbalu – a třeba i určitému společenskému posunu – také u nás v Česku.
Průvody fanoušků se staly fenoménem turnaje a s rekordní účastí probíhaly snad ve všech městech, tento je z Basileje
Fanoušci nemuseli nutně být držiteli vstupenky, aby sledovali sportovní utkání ve vřelé atmosféře. Stačilo se usadit na některé z mnoha fan zón
Rekordní čísla
Celková návštěvnost: 657 291
Průměr na zápas: 21 203 diváků
Nejvíce diváků: finále v Basileji – 38 000
Televizní sledovanost: přes 200 milionů po celé Evropě
Český ženský fotbal –současnost
Registrované hráčky: cca 10 000 (ve Švýcarsku přes 25 000)
Nejvyšší soutěž: 1. liga žen (8 klubů)
Největší úspěch: účast na ME 2017 (play-off o postup)
Kvalifikace EURO 2025: tým ČR nepostoupil
Reprezentace U19: stabilní účast na evropských šampionátech
Iman Beney
Šestnáctiletá Iman Beney se stala symbolickou tváří nové éry, kdy během turnaje přestoupila do slavného Manchesteru City. Přestože nedostala plný prostor na hřišti, stala se hrdinkou fanoušků a vzorem pro tisíce mladých dívek ve Švýcarsku.
Alisha Lehmann
Alisha Lehmann je dnes nejznámější švýcarskou fotbalistkou a celebritou instagramu. Má přes 29 milionů sledujících na Instagramu – víc než kdokoliv jiný ze švýcarských sportovců, dokonce i než Roger Federer. Samozřejmě za tím není jen fotbal (k takovým číslům nestačí ani angažmá v klubech jako West Ham, Aston Villa nebo Como v Itálii), ale především sociální sítě, které umí efektivně
zhodnotit hlad lidí sledovat lidské soukromí. Lehmann totiž jako jedna z prvních přiznala svůj lesbický vztah s kolegyní ze švýcarské reprezentace, aby se po pár letech dala dohromady s fotbalistou Douglasem Luizem. A když sem tam přihodíte nějakou sexy fotku… Ovšem popularita má i své háčky. Během Eura 2025 si získala tak mimořádnou pozornost, že obdržela dokonce osobní ochranu kvůli rozsáhlému trollingu…
Lia Wälti
Lia je kapitánkou švýcarské reprezentace a klíčovou záložnicí anglického Arsenalu. Začínala v chlapeckých týmech, v reprezentaci debutovala už v roce 2011 a dnes patří k jejím nejzkušenějším hráčkám. Její kariéru málem ukončila vážná zdravotní komplikace v roce 2022, kdy kvůli infekci musela být dokonce napojena na plicní ventilaci. Dokázala se ale vrátit a krátce poté s Arsenalem vyhrála Ligu mistryň. Kromě fotbalu napsala dětskou knihu a působí jako ambasadorka švýcarského turismu.
Srovnání Švýcarsko × Česko
Počet registrovaných hráček: 25 000 vs. 10 000
Průměrná návštěvnost ligy: cca 800 vs. 200 diváků
Mediální pokrytí: výrazně rostoucí vs. spíše okrajové
Úspěch na ME 2025: čtvrtfinále vs. nepostup
Sydney
Schertenleib –ambiciózní mladá hvězda
Ve věku pouhých 18 let se přímo zařadila do sestavy Barcelony a díky svým výkonům byla jednou z nejdiskutovanějších hráček turnaje.
Ramona Bachmann – veteránka s bohatou kariérou
Je významnou postavou švýcarského fotbalu v posledních více než deseti letech. Za národní tým odehrála přes 150 zápasů, prošla kluby jako Wolfsburg, Chelsea a PSG, v současnosti hraje za Houston Dash.
Švýcar Gilles Grandjean v souboji se slovenským reprezentantem Silvenem Gálusem, MS v Budapešti, 2024
O jeho rozvoj se zasloužili především Češi
a Švýcaři Fenomén nohejbal
Propojení České republiky a Švýcarska může být navazováno různými podněty. Spousta z nás by netušila, že jedním ze společných znaků obou zemí je již po desetiletí nenápadný klenot českých sportů, nohejbal. Vynález tehdejších hráčů Slavie Praha měl na začátku 20. století původně sloužit jako doplněk tréninku vrcholových fotbalistů, během své déle než sto let trvající existence se ale stal regulérním sportovním odvětvím, a dokonce se rozrostl do různých koutů světa. Jednou z prvních zemí, která hrála nohejbal na mezinárodní scéně, bylo Švýcarsko.
Právě představitelé alpské země stáli u zrodu první mezinárodní nohejbalové organizace IFTA (International Football-Tennis Association), ve švýcarském Bielu byla oficiálně založena v roce 1987. Dalšími zakládajícími členy byly Anglie, Rumunsko, Itálie a Německo. Postupem času se organizace rozšiřovala o další státy, mezi nimi například o Československo, Maďarsko, Řecko, Ukrajinu nebo USA.
Švýcarům patří také další velmi významný prim týkající se nohejbalu. V roce 1991 uspořádali historicky první mezinárodní turnaj – mistrovství Evropy. Země helvétského kříže jej hostila společně s Maďarskem. Šampionát byl odehrán ve třech městech, v maďarském Kaposváru a Szolnoku a ve švýcarském Meiringenu. Švýcaři na něm ale ještě nedokázali medailově uspět. Jejich první umístění na stupních vítězů přišla až s nástupem Jeana Philippeho Bergera, který uhrál v roce 2007 druhou příčku na ME v Trenčíně. Cenné kovy pak Švýcaři vyhrávali hlavně v disciplíně jednotlivců, tedy v singlu.
Grandjeanova éra
Další úspěchy v mužské kategorii zaznamenalo Švýcarsko především díky legendárnímu Gillesi Grandjeanovi. Rodák z Fribourgu, působící v tamním klubu Villars FTC, se zapsal do paměti fanoušků hned na několika šampionátech. Jeho
medailová umístění přišla ve dvojicích a trojicích na ME ve Francii, hraném v sezoně 2011 (nohejbalové sezony se nerozdělují mezi dva kalendářní roky). Národní výběr alpské země dokázal získat v obou zmíněných disciplínách bronz. V roce 2016 se pak na MS v Brně umístil na třetím místě v singlu a ve dvojících. Vyšší stupně vítězů byly na zmíněných mistrovstvích zpravidla obsazovány výběry České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Švýcarská mužská reprezentace teď na další výraznější úspěch čeká. Napomoci by jí měly nové tváře mezinárodního nohejbalu: Rémy Aubonney, Malcom Martinez či Alexandre Tavares.
Medailová umístění zemí na světových a evropských šampionátech
Země Počet medailí na MS Počet medailí na ME Slovensko 39 30
Česká republika 39 30
Rumunsko33 23
Maďarsko 13 12
Francie 6 2
Švýcarsko 3 3
Chorvatsko 4 0
Irák 1 0
Švédsko 0 1
Text: Pepi Katz
Hráčky Švýcarska před domácím publikem, MS žen Fribourg, 2023, Švýcarsko
Ženy na vrcholu
Kdo se naopak hřeje na nejvyšších příčkách vrcholných nohejbalových akcí, je ženský výběr Švýcarska. V singlu pravidelně sbírá pódiová umístění specialistka Virginie Khuu. Společně s Valerií Bielmann, Corinne Suaard a Isaline Gobet dokázaly vytvořit velmi kompaktní tým, který nemá v historii švýcarské reprezentace obdoby. Doposud posledním triumfem Švýcarek je zisk tří cenných kovů na domácím MS hraném právě ve Fribourgu –bronz ve dvojicích a singlu a poté historické stříbro v disciplíně trojic.
OPEN Du Platy 2025 Fribourg
Již zmíněná osobnost švýcarského nohejbalu, Gilles Grandjean, díky četným účastem na nohejbalových eventech od MS po stále tolik populární turnaje na osadách už dávno pochytil, co kouzlo takových jednorázových akcí přináší. Sám se proto pustil do organizování vlastního turnaje OPEN Du Platy na půdě klubu FTC Villars sur Glâne, aktuálního držitele mistrovského titulu v nejvyšší švýcarské soutěži. Během uplynulých let se této akce pravidelně a rádi účastní i čeští a slovenští hráči.
Na letošním ročníku budila respekt i zájem místních hráčů především soupiska Askalony složená z mistrů Evropy 2001 a částečně mistrů světa z roku 1998 (jmenovitě Jiří Suchý ml., Martin Suchý st., Pavel Šimáček a Miroslav Fritz). Zbytek
Nadaný žák má dobré učitele
Čím to, že jsou Švýcaři dlouhodobě schopni konkurovat Česku a Slovensku? Jen velmi těžko bychom hledali jiný stát, který má k našemu pojetí nohejbalu tak blízko, jako je země helvétského kříže. Turnaje v Česku, organizované během letní pauzy, často navštěvují právě hráči ze Švýcarska. Zažívají tak nejlepší možné srovnání se širší českou špičkou a sbírají cenné zkušenosti, které se pak snaží aplikovat do vlastních dlouhodobých soutěží. Jako je například OPEN Du Platy ve Fribourgu.
„Letos se na turnaji objevila opravdu vzácná sestava hráčů Askalony. Jsou to žijící legendy našeho sportu a bylo pro mne potěšením sledovat, jak ještě dnes hrají. Je velká škoda, že se Martin Suchý poměrně brzy zranil, nebýt toho, myslím že mohli bojovat o pódium, nebo dokonce o titul. Chci, aby se švýcarští hráči inspirovali těmito legendárními playery, takže jsem velmi rád, že měli možnost vidět na hřišti mistry Evropy z roku 2001. V hale Du Platy letos rezonovala legendární jména, fandilo se Askaloně a Havranu, to bylo kouzelné! Děkuji i všem dalším českým týmům – Blackguards Litoměřice a Beer queue – i italskému NAC Curtatone za to, že na můj turnaj přijely. Bylo mi potěšením.“
Švýcarská nohejbalová hvězda Gilles Grandjean
českých zástupců na švýcarském turnaji představovali například hráči z ligových Plazů a Čakovic. Celkem se na pátém ročníku OPEN Du Platy sešlo třináct týmů ze tří zemí.
Průběh turnaje ukázal na kvality Rémyho Aubonneyho, smečaře domácích Montagny. Nový objev švýcarského nohejbalu vynikal perfektní kopací technikou, skutečně velkou raritou byla jeho dovednost smečovat oběma nohama. Hlavně díky němu si domácí trojice nakonec vybojovala postup do boje o medaile. Jako druhý do finále postoupil tým Havranu s Pepou a Hugem Katzovými a smečařem Matějem Mlejnkem. Po zajímavém a napínavém boji se nakonec ze zlata radoval domácí tým Montagny Turtle.
Nohejbalová „Liga mistrů“ Členské státy UNIF vysílají každoročně vítěze své nejvyšší ligy na MS klubů. Jedná se o jednodenní turnaj, který je jakousi obdobou fotbalové Ligy mistrů evropských zemí. Dlouhodobě nejlepším celkem je moravský klub MNK Mobilprovás Modřice, který drží prvenství v počtu mezinárodních i českých titulů. Silnými konkurenty jsou modřickým zejména NO KAC Jednota Košice, kde se již léta scházejí ti nejlepší slovenští hráči, dále potom maďarský tým Atlas Futnet Hajdúszoboszló, kde působí i tři hráči pravidelně hostující v barvách českého Spartaku Čelákovice, a v poslední době i polský Blokers Lodž. Švýcarské nejvyšší soutěži už pět let vládne tým FTC Villars Sur Glâne, MS klubů se ale v posledních letech neúčastní. Podle Malcoma Martineze, hráče mistrovského oddílu, nechtějí Švýcaři během náročné sezony za nohejbalem cestovat přes velkou část Evropy.
Dodnes jsou v provozu původní vozy lanové dráhy
Ve městě Fribourg ležícím ve stejnojmenném kantonu najdeme doslova technický klenot v podobě pozemní lanové dráhy zvané „Funi“ poháněné ekologicky pouze odpadní vodou. Lanová dráha, která spojuje čtvrtě Saint Pierre a Neuveville, je nejstarší v původním stavu nejen v celé švýcarské konfederaci, ale je zároveň součástí národního dědictví.
odpadní vodou Lanovka dodnes poháněná
22.
dubna 1897 byla založena akciová společnost s cílem vybudovat ve Fribourgu lanovou dráhu, která by spojila dolní město s horním. V té době mělo město pouhých 16 tisíc obyvatel, ale po založení univerzity, výstavbě elektrárny a dalších podniků začal velký rozmach města a obyvatel začalo přibývat. Růst takzvaného horního města znevýhodnil údolní čtvrť Neuville (Neustadt) na břehu řeky Saane, kde žilo ke čtyřem tisícovkám lidí. Kromě toho tam sídlily četné průmyslové a obchodní podniky. Stavba trati o rozchodu 1 200 mm, délce pouhých
Text: Martin Harák
121 metrů a maximálním sklonu 550 promile s takzvanou Abtovou výhybkou uprostřed trati, kde se vozy kříží, trvala od března do prosince 1898. Závěrečné zkušební jízdy trvaly o měsíc déle, takže Spolková rada Švýcarska mohla vydat povolení k pravidelnému provozu tak, aby mohl být pravidelný provoz zahájen 4. února 1899. Již několik let po zahájení provozu byla dráha zisková. V roce 1965 koupilo většinu akcií město Fribourg a v prosinci 1977 se lanovka spojila s městským dopravním podnikem, který dříve zajišťoval tramvajovou dopravu, kterou vystřídaly trolejbusy a autobusy.
Obyvatelé ji nedali
Historický záběr na celou trať včetně původní dolní i horní stanice
součástí švýcarského národního dědictví. V provozu jsou dva vozy, každý pro dvacet cestujících, ty během dvouminutové jízdy překonají výškový rozdíl 56 metrů. Vozy jsou obsazeny řidiči, kteří vždy v koncové stanici velmi jemně dobrzďují. Pozoruhodné vozy jsou původní z doby svého vzniku a je úžasné, že fungují dodnes.
Poslední lanovka v původním stavu ve Švýcarsku je zároveň tou nejekologičtější.
Vodní zátěž místo motoru
A jak vlastně funguje vodní zátěž, na kterou lanová dráha jezdí? Když jeden vůz lanové dráhy přijede do horní stanice, tak se po otevření šoupátka vylije do nádrže, která je umístěna pod podlahou vozu mezi nápravami, přibližně 2 700 litrů přefiltrované odpadní vody z městské kanalizace. Současně druhý vůz v dolní stanici automaticky vyprázdní svou vodní zátěž zpět do kanalizace. Horní vůz pak po naplnění váží asi 2,7 tuny, což stačí k vytažení dolního vozu (zbaveného vodní zátěže) jen za pomoci gravitace. Obě vozidla jsou spojena ocelovým lanem, které je vedeno přes kladku v horní stanici. Pomocí ruční brzdy řidiči vozu regulují rychlost jízdy. V případě přetržení lana by systém fungoval jako automatická brzda – pokud je překročena maximální povolená rychlost, odstředivá spojka způsobí, že se hlavní brzdový hřídel začne otáčet, a tím vozy zabrzdí. Fribourgská lanovka Funi je díky svému pohonu na odpadní vodu pravděpodobně nejekologičtější lanovkou ve Švýcarsku. A mimochodem – k horní stanici lanové dráhy se pohodlně dostanete také některým z autobusů a trolejbusů, které jezdí po celý den v pravidelných intervalech.
Od roku 1992 postupně různé „neduhy“ této lanové dráhy vedly k několika delším přerušením pravidelného provozu. Na začátku října 1996 došlo dokonce k prasknutí nápravy jednoho z vozů, což přimělo Spolkový úřad pro dopravu k nařízení celkové opravy dráhy. To zavdalo příčinu k diskuzím o zrušení lanovky a přesměrování cestujících na autobusové nebo trolejbusové linky. Díky masivnímu odporu obyvatel se ale představenstvo městského dopravního podniku rozhodlo oblíbenou lanovku Funi zachovat a nechat ji důkladně zrekonstruovat. Stejně jako stavbu, tak i tuto generální opravu provedla společnost Von Roll. Vozům se vrátil i původní zelený nátěr, a tak zmizela několik desetiletí používaná nepůvodní červená barva.
3. července 1998 byla obnovená lanovka uvedena opět do provozu, a navíc se stala
foto: Martin Harák
foto: Martin Harák
Vozy Funi jsou obsazeny řidiči, kteří mají za úkol lanovku v koncových stanicích dobrzdit
Nejkratší švýcarská pozemní lanovka
Nedaleko majestátního paláce Federálního parlamentu v hlavním městě Švýcarska najdeme další neotřelou kuriozitu v podobě krátké lanovky zvané Marzilibahn. Již od svého vzniku v roce 1885 představuje
tato pozemní lanová dráha nejrychlejší spojení od kancelářského komplexu státních
organizací a parlamentu do údolní čtvrti Marzili, podle níž je lanová dráha pojmenována.
Horní stanice se navíc nachází jen pár minut od bernského hlavního nádraží a nedalekého centra města.
Lanovou dráhu postavila společnost Bernische Baugesellschaft für Spezialbahnen, Pümpin, Herzog & Cie. a do provozu ji uvedla 18. července 1885. Stavební práce byly zahájeny na jaře téhož roku a trvaly pouhé čtyři měsíce. Již v prvním roce provozu přepravila lanová dráha Marzilibahn více než sto tisíc cestujících. Do roku 1973 byla lanovka provozována s vodní převahou, podobně jako ta v nedalekém Fribourgu – v horní stanici byla nádrž, umístěná pod podlahou vozů, naplněna 3 500 litry vody a nadbytečná hmotnost vozu táhla nahoru lehčí vůz jedoucí do horní stanice. V roce 1914 byly zakoupeny nové vozy, které zpočátku pojaly osmnáct cestujících, později díky přídavné nádrži na vodu dokonce až třicet pasažérů. V roce 1944 byla dolní stanice renovována a o pět let později byla
foto: Mic H al Dekánek
Text: Martin Harák
Pohled od dolní stanice prakticky
zastřešena také horní stanice. V letech 1973 až 1974 byla trať kompletně zrekonstruována a pohon vodní převahou byl zrušen. Od té doby je provozována na elektrickou energii.
Pět milionů cestujících za rok
Hlavní švýcarské město si není možné dnes bez populární lanovky ani představit a díky její oblibě přepraví za rok přes milion cestujících. Na cestující čeká, i přes takovou krátkou vzdálenost, maximální komfort, neboť lanová dráha je bezbariérová. Podloží trasy lanové dráhy, která funguje od doby svého vzniku, je nestabilní a během předchozího provozu docházelo i k nepatrným posunům. Při nedávné rekonstrukci došlo ke kompletní výměně původního traťového spodku, který je nyní proveden jako ocelová mostová konstrukce. Přesto původní vozy zůstaly zachovány pro budoucnost – jeden je umístěn nedaleko od dolní stanice, druhý je deponován v Muzeu dopravy (Verkehrshaus) v Lucernu.
Výškový rozdíl trati o rozchodu pouhých 800 mm činí 32 metrů a délka trati pak přesně 104,8 metru. Trasa překonává max. sklon 320 promile. Po lanovce v chorvatské metropoli Záhřebu je Marzilibahn druhou nejkratší veřejnou lanovkou v Evropě, leč ve Švýcarsku drží stále primát. Vozy, řízené strojníkem v horní stanici, dosahují maximální rychlosti 3 metry za sekundu a jízda jedním směrem trvá přibližně jednu minutu.
Vozy lanovky naplněné 3 500 litry vody pojaly osmnáct cestujících, později díky přídavné nádrži dokonce až třicet.
Míjení původních vozů lanovky na vodní převahu
Jeden ze dvou původních vozů lanovky s pohonem na principu vodní převahy je vystavený nedaleko dolní stanice
Text: Jan Ursíny Foto: Switzerland Tourism
Grand Tour Letní, ale i podzimní jízda za krásami a dobrodružstvím Švýcarska
Podzim ve Švýcarsku má zvláštní kouzlo. Když se lesy zbarví do zlatova a horské štíty pokryje první sníh, nastává ideální čas vydat se na cesty. Grand Tour of Switzerland – okružní trasa dlouhá přes 1 600 kilometrů – láká milovníky přírody a aktivní turisty na dobrodružnou jízdu napříč celou zemí. Tato podzimní odysea spojuje to nejkrásnější ze Švýcarska: azurová jezera lemovaná palmami, třpytivé ledovce, středověká městečka i pulzující velkoměsta. A co víc – to vše lze zažít udržitelně a mimo hlavní sezónu, kdy jsou silnice volnější a příroda klidnější.
Deset let. Přesně tolik už Grand Tour of Switzerland zve na výpravu krajinou, která jako by byla namalovaná akvarelem. Od palmami lemovaných jezer přes pět alpských průsmyků až po třpytivé ledovce a 13 památek UNESCO – tato trasa propojuje Švýcarsko v celé jeho dechberoucí rozmanitosti. A právě podzim je tím nejlepším obdobím, kdy se na cestu vydat.
Cesta může začít v Curychu, ale stejně dobře i v St. Margrethen nebo Basileji – trasa je flexibilní a rozdělená do jednotlivých etap, které se dají snadno přizpůsobit vlastnímu tempu. Zatímco se silnice klikatí směrem k severu, za okny ubíhají vinice kantonu Thurgau, jejichž svahy se postupně barví do jantarových tónů. První zastávka? Rýnské vodopády. Největší vodopády Evropy se na podzim halí do mlžného závoje, který v paprscích nízkého slunce září jako opona snů. Burácení vody a jemné kapičky na tváři jsou připomínkou síly přírody,
která tu už po staletí fascinuje poutníky i básníky. Odtud se cesta stáčí k malebnému Appenzellu, regionu s barevnými domy a tradicemi, kde si můžete dát první ochutnávku švýcarského sýra přímo na farmě, kde se mléko stále zpracovává tradičním způsobem. Za Appenzellem se silnice postupně noří hlouběji do hor a otevírá bránu k dalšímu velkému dobrodružství – do Graubündenu, konkrétně do Dolního Engadinu s jediným národním parkem Švýcarska, který se nachází poblíž Zernezu. Zde se vyplatí vystoupit z vozu a vydat se na stezku mezi modříny. Ticho tu má jinou „barvu“ – hlubší, klidnější. Právě zde se naplňuje duch iniciativy Swisstainable, která nabádá k delšímu pobytu, respektu k přírodě a poznávání místní kultury. A není nad to zapojit i chuťové buňky – třeba při ochutnávce sýra v sýrárně u ledovce Morteratsch, kde vás přivítá nejen srdečný úsměv, ale i výhled na okolní ledovce.
Po překročení průsmyku Julier silnice míří do kantonu Ticino. Vzduch tu voní kaštany a v kavárnách Ascony se ještě sedí venku. Projíždíte kolem Lago Maggiore a Luganského jezera, kde se palmy sklánějí nad hladinou jako kulisa středomořského filmu. Ticino je ideální na podzimní pěší výlety do okolních hor – značené trasy vás zavedou k výhledům, na které jen tak nezapomenete. Odsud začíná stoupat cesta do sedla Gotthard, po legendární Tremole – silnici dlážděné žulovými kostkami. Tady se jízda mění v zážitek, kde každý kilometr má svou váhu. Ať už jedete klasickým vozem, nebo elektromobilem, infrastruktura Grand Tour myslí i na udržitelnost. Jako první silniční zážitková trasa na světě je plně přizpůsobena elektroautům – nabíječky jsou rozmístěny v pravidelných intervalech, a plánování je tak snadné a komfortní.
Putování z Ticina pokračuje do světa velehor Wallisu. Zde se na chvíli vyplatí vystoupit
z auta – konkrétně v Aletsch Areně, světě, kde automobil nemá místo. Do vesnic Bettmeralp, Riederalp a Fiescheralp vás vyveze lanovka a před vámi se otevře pohled na 20 kilometrů dlouhý Aletschský ledovec – nejdelší údolní ledovec Alp. Túra k jezeru Märjelen nebo výstup na Eggishorn ukáže ledovec v celé jeho monumentální kráse. A pokud hledáte rovnováhu mezi prací a odpočinkem, právě zde se rodí trend Workation – hotely a chalety nabízejí klidné pracovní prostory s výhledem na Matterhorn a večer můžete zakončit s raclette u praskajícího krbu. Aletsch Arena shrnuje vše, co Grand Tour představuje – udržitelnost, autentické vesnice a dechberoucí přírodu.
Cesta Wallisem však nekončí. Opět nasedáte do auta, abyste ho za chvíli zaparkovali v Täschi a vlakem se dostali do Zermattu – kouzelné vesnice pod ikonickým Matterhornem. Pohled na zasněženou horu, zrcadlící se v klidném jezeře při podzimním západu slunce, je vrcholem celé cesty. Kdo se tu zdrží déle, může se vydat na výšlap k ledovcovému jezírku Stellisee anebo zubačkou až
na Gornergrat. Vyznavači rekordů by se měli zaměřit na Matterhorn Glacier Paradise přezdívaný „Malý Matterhorn“, kam se dostanete nejvýše položenou lanovkou Evropy až do výšky 3 883 m n. m. V cíli vás čeká panoramatická vyhlídková plošina, ledovcová jeskyně, restaurace s obchodem se suvenýry a možnost celoročně si zalyžovat.
Z Wallisu pak Grand Tour pokračuje do oblasti vinic Lavaux. Terasovité vinice nad Ženevským jezerem se v podzimním světle promění ve zlatozelenou mozaiku a jsou dokonce zapsány na seznam UNESCO. U místních vinařů lze ochutnat čerstvý mošt nebo sklenku svěžího bílého Chasselas, což je výtečný způsob, jak podpořit lokální producenty. Právě tady se naplňuje další z principů Swisstainable: objevujte autentické a nakupujte lokální. Cesta pak pokračuje kolem Neuchâtelského jezera, největšího švýcarského jezera položeného pouze ve Švýcarsku, jehož břehy lemují zlatavé lesy. Klidná atmosféra regionu kontrastuje s dramatickými vrcholky, které vás čekají v další etapě – v Berner Oberlandu.
běžky. A pokud hledáte klid, stačí nastoupit na historickou zubačku z Wilderswilu na Schynige Platte a projít se botanickou zahradou plnou alpských protěží.
Berner Oberland ovšem potěší i fanoušky kinematografie. Vrcholová stanice lanovky Schilthorn – Piz Gloria s první otáčivou restaurací světa ve výšce 2 970 m n. m. se proslavila bondovkou V tajné službě Jejího Veličenstva, díky níž ji Švýcaři vůbec mohli dostavět. Na Schilthorn se dnes dostanete pohodlně lanovkou ze Stechelbergu přes Mürren (vesnička bez automobilového provozu) a Birg – mimochodem, letos nově zprovozněná lanovka ze Stechelbergu do Mürrenu je také nejstrmější lanovkou světa. Berner Oberland, spojující majestát hor s moderní technikou, je poslední velkou
Srdcem Berner Oberlandu je region Jungfrau s nejvýše položenou železniční stanicí Evropy, Jungfraujoch – Top of Europe, ve výšce 3 454 m n. m. Odtud je výhled na nejdelší alpský ledovec, Aletsch, nezapomenutelný. A díky tomu, že železnice jezdí na obnovitelnou energii, můžete si ho užít s čistým svědomím. Kdo touží po adrenalinu, zamíří z Grindelwaldu pod Jungfraujochem na vrchol First – čeká vás tu visutý First Cliff Walk by Tissot, zipline First Flyer nebo horské tříkolky a kolo-
kapitolou Grand Tour, než se cesta stočí zpět k městům – konkrétně do Lucernu, který vítá cestovatele Kapličkovým mostem, historickými uličkami a lesklou hladinou jezera Vierwaldstättersee. V Dopravním muzeu Verkehrshaus, nejnavštěvovanějším muzeu Švýcarska, můžete od léta 2025 obdivovat nový model Gotthardské dráhy, ale brzy vás to stejně zláká na skutečnou cestu – po jezeře, vlakem nebo lanovkou vzhůru k vrcholům. Region Lucernského jezera toho nabízí opravdu hodně: Plavba parníkem vás zavede
k louce Rütli, kde byla roku 1291 založena švýcarská konfederace. Historickou zubačkou vyjedete po trase nejstarší zubačky Evropy na Rigi, „Královnu hor“, odkud se otevírá panorama desítek alpských štítů. Jen hodinu od Lucernu se zvedá Titlis – první otáčivá lanovka světa vás přenese do výšky přes 3 000 m n. m., kde na vás čeká ledovec, visutý most, ledovcová jeskyně i túra ke čtyřem jezerům, která začíná již v mezistanici lanovky Trübsee. A pak je tu Pilatus – domovský vrchol Lucernu opředený pověstmi o dracích a s nejstrmější zubačkou světa, která vás vyveze serpentýnami do výšky přes 2 100 m n. m. a odmění výhledem, který patří k nejpůsobivějším v centrálním Švýcarsku. Pokud při svých cestách hledáte rekordy, nevynechejte ani místní vrchol Stoos, kam se dostanete nejstrmější pozemní lanovkou světa. Po návratu do Lucernu, kde se odměníte kávou u Kapličkového mostu, vás pak Grand Tour zavede již zpět k cíli – do Curychu. Ať už jste projeli Grand Tour of Switzerland během jednoho velkého roadtripu, nebo si ji rozdělili do několika etap, vždy vás čeká dokonalá kombinace přírody, kultury, gastronomie a pohodových chvil. Velkým lákadlem jsou i Grand Tour Foto-Spots – značená místa s ikonickými výhledy a červeným rámem pro nezapomenutelné fotografie. Celkem jich je 46 a mnohé z nich se právě na podzim stávají doslova pohádkovými kulisami. Pro labužníky je navíc připraven Snackbox Grand Tour – stylový plechový piknikový koš, který si na jednotlivých zastávkách doplňujete regionálními dobrotami. Grand Tour of Switzerland však není jen trasa. Je to osobní příběh – a je jen na vás, jak ho napíšete.
Switzerland.com tipy na výlety v češtině
Na stránkách Switzerland.com najdete tipy na výlety i aktuální turistické informace v češtině nejen pro Grand Tour, ale pro celé Švýcarsko. Nechybí ani možnost nechat si zdarma zaslat tištěné brožury nebo v e-shopu zakoupit průvodce Grand Tour 111 tipů. Nezapomeňte sdílet též vaše zážitky ze Švýcarska na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko a inspirujte tak ostatní k dokonalé dovolené.
Text: Jan Ursíny
Švýcarský ovčák je elegán i věrný parťák
Rozhovor s Erikem a Miroslavou Lajbnerovými
Bílý švýcarský ovčák je na první pohled elegán – uvnitř ale dříme oddaný parťák do rodiny i do akce. Jak se s ním žije každý den, co obnáší poctivý chov a proč je „bílá nemoc“ nakažlivá v tom nejlepším slova smyslu? O své více než dvacetileté cestě s plemenem, o výběru budoucích majitelů i o tom, proč berou štěňata mezi děti či na netradiční akce, mluví v našem rozhovoru Erik a Miroslava Lajbnerovi z chovatelské stanice Niktel.
Jak jste se k plemeni bílého švýcarského ovčáka dostali a co vás na něm okouzlilo?
ML: Já jsem o tomto plemeni neměla ponětí až do roku 2006, od kdy jsme s Erikem spolu. On v té době měl dva bílé ovčáky a jednu německou ovčandu. Okamžitě mne přijali a brali jako součást rodiny. Velmi rychle mi přirostli k srdci, především pro jejich milující a otevřené povahy. Byla to téměř láska na první pohled.
EL: Kdysi jsem míval německého ovčáka, který se mi líbil tím, že byl velmi učenlivý, chytrý a empatický, ale zároveň to nebyl úplně nejvhodnější parťák k malému dítěti, které jsme v té době měli. Tak jsem začal hledat podobné plemeno, které by mělo
všechny dobré vlastnosti německého ovčáka a přitom bylo i něžné a milující. Přesně to jsem našel v bílém švýcarském ovčákovi, který mne zároveň okouzlil svou elegancí a majestátností.
Co bylo impulzem k založení vlastní chovatelské stanice?
ML: Erik měl první vrh již v roce 2005, ale pochopil, že bude potřeba si nejprve o chovu víc zjistit, tak přišla dlouhá chovatelská pauza. Dlouho jsme pak měli jen samce. Další fenu jsme si pořídili až v roce 2017, kdy už jsme měli mnohem větší povědomí o odchovu, péči o štěňata a všem, co s tím souvisí. Začali jsme tedy uvažovat o pokračování chovu.
První společný vrh jsme nakonec uskutečnili v roce 2020, kdy už jsme měli potřebné zázemí, vybavení i znalosti. A jaký byl můj první vrh? Nezapomenutelný, krásný, ale samozřejmě jako každý vrh, v mnoha ohledech i náročný. Všechno šlo celkem hladce. Jedinou starost nám dělala fenečka, která se narodila velmi maličká. Sourozenci měli porodní váhu okolo 400–450 g, ale ona se narodila jen s 250 g. Neuměla pít od maminky a byla velmi slabá. Dnem i nocí jsme se ji snažili zachránit. Po pár dnech krmení injekční stříkačkou nakonec trochu zesílila, získala sací reflex a tím měla vyhráno. Dnes je z ní krásná silná fenka žijící v Londýně.
Čím jsou podle vás bílí švýcarští ovčáci výjimeční oproti jiným plemenům ovčáků?
ML: + EL: Univerzálnost. Je to univerzální společník do rodiny, k dětem, pes na sport, na výstavy, na canisterapii, na výlety nebo třeba i k práci. V každém oboru umí být výjimečný a může se vyrovnat i těm ovčáckým plemenům, které to mají i více ve své přirozenosti. Bílý švýcarský ovčák je milující, loajální, něžný pes, který je ale současně velmi učenlivý, umí být dravý a nadchne se pro cokoliv. Pokud je v nějakém oboru člověk bude rozvíjet umí výborně excelovat.
Foto: markéta ducháčová
Jaké povahové vlastnosti u nich nejvíc oceňujete a komu byste je doporučili?
ML: Učenlivost. Jsou to neskutečně chytří a učenliví psi. Miluji to jejich nadšení objevovat nové věci a rychlost, jakou vstřebávají povely, podněty a rozvíjejí se dál a dál.
EL: Loajalita. Oni by pro svoji rodinu dýchali, milují společnost své lidské smečky, vždycky vás přijdou radostně přivítat a je jedno, jestli jste byli pryč 5 minut, nebo půl dne. Tohle plemeno bych doporučil primárně lidem, kteří hledají nového rovnocenného člena rodiny.
Komu byste ho naopak nedoporučili?
ML: Vzhledem k tomu, že je to velmi společenské plemeno, tak strádá, pokud na něj nemá člověk dost času. Takže určitě by si ho neměli pořizovat lidé, kteří jsou příliš zaměstnaní a na psa jim zbyde čas tak možná o víkendu, pokud nebudou mít zrovna jiný preferovaný program. Také se nebude cítit dobře zavřený sám někde v kotci. A není to vhodné plemeno pro někoho, kdo je vyznavačem tvrdých výcvikových metod a drilu.
EL: Určitě by si ho neměli pořizovat lidé, kteří chtějí psa na ozdobu a nejsou ochotni přizpůsobit svůj životní styl životu se psem.
V čem spočívá největší radost a největší výzva při chovu?
ML: Největší radost mám, když vidím, že je baví to, co děláme společně. Společné vycházky, společné hry, společný sport i třeba společné chvilky klidu u televize. To je na tom to nejkrásnější. Za velkou výzvu považuji dobrou výchovu. Výchova a socializace je totiž alfou a omegou naprosto všeho. A netýká se to jen těch nejmenších štěňat. Bílý ovčák vyspívá až někdy kolem druhého roku věku a minimálně do té doby je opravdu důležité jim intenzivně vše vštěpovat.
EL: Největší výzva je úklid chlupů, které jsou prostě úplně všude. A také výběr oblečení. Na světlém máte obtisknuté tlapky a čumáky, na tmavém naopak všude chlupy.
Jak vypadá běžný den u vás ve stanici?
ML: Pro mne každé ráno začíná úklidem zahrady. Po sedmihlavé smečce psů je odpadu opravdu hodně, tak se vše musí uklidit, k tomu zamést chlupy, porovnat deky, umýt vědra na vodu a natočit čerstvou. Pak přichází na řadu venčení. Po návratu domů všechny nakrmím a zpravidla jdou pak spokojeně odpočívat. Odpoledne je pak různorodé, musíme vše sladit s programem dětí i pracovními povinnostmi, ale zpravidla vyjde ještě čas na nějaký sport.
EL: Já jen doplním, že toto je běžný den, když zrovna nemáme doma narozená štěňata nebo nejedeme na závody. V takových případech se pak k tomu všemu přidá ještě spousta dalších psích činností.
Jak se ovčáci snášejí s dětmi a dalšími domácími mazlíčky?
ML: Děti milují! Jsou to nejlepší kámoši, chůvičky pro ty nejmenší děti i parťáci pro každou lotrovinu s těmi většími. S ostatními domácími mazlíčky se umí celkem dobře sžít. Nejlepší je, když jsou spolu od štěněcího věku.
EL: Pokud si dá majitel práci s dobrou výchovou psa, tak jsou všeobecně přátelští a snášenliví i k jiným zvířatům.
Jak moc potřebují pohybu?
ML: Pohyb milují, ale stačí jim v přiměřené míře. Není to ten typ psa, který když nebude čtyři hodiny denně pracovat, sportovat nebo cvičit, tak vám zdemoluje byt. Ale na druhou stranu to zase není pes pecivál, kterého prosíte, aby s vámi šel alespoň obejít blok.
EL: Dříve jsem každý víkend trávil se psy na výstavách, ale postupem času jsme dospěli k názoru, že psy i nás více baví sport. Tak jsme přesedlali na překážkové závody a dnes se psy hodně běháme a závodíme právě v překážkových bězích a canicrossu. Miluji zimu a sníh, a bílí psi jsou k mushingu naprosto dokonalí.
Foto: archiv ch S Niktel
Podle čeho vybíráte vhodné majitele pro svá štěňata?
ML: Většinou si nejprve s potenciálními zájemci o štěňátko z naší chovatelské stanice nějakou dobu dopisuji. Vyměníme si pár mailů nebo si zavoláme, poprosím je o vyplnění dotazníku, abychom se dozvěděli co nejvíce o prostředí a zázemí. Pokud je to možné, tak se i sejdeme. I když tohle není vždy realizovatelné, protože máme zájemce o štěňátka i z velmi vzdálených koutů světa. Těžko budeme požadovat po člověku z Mexika nebo Číny, aby nejdřív přijel na kafe.
EL: Šestý smysl. Musím z člověka mít dobrý pocit, že pro psa vytvoří dobré zázemí a poskytne mu milující domov. Už se nám párkrát stalo, že jsme to tak necítili. Tak jsme se slušně omluvili.
Jaká kvalita je pro vás při chovu nejdůležitější?
ML: Je toho hodně, co sledujeme, a asi by vše mělo být nějakým způsobem vyvážené. Nicméně jsou faktory, které mají určitě vyšší prioritu a pak ty, které jsou spíše doplňkové. Pokud vybírám krycího psa pro naše feny,
první koukám na výsledky zdravotních testů, celkový zdravotní stav psa, jeho předků i případných potomků, pokud už nějaké má. Perfektně zdravý genetický materiál je základ. Pokud projde tímto sítem, pak mne zajímá povaha. No a dále mne zajímají ty podružné faktory jako rodokmen, krevní linie, příbuznost, ocenění, případné nedostatky psa a samozřejmě i exteriér a jak to všechno pasuje na konkrétní naši fenu.
Jak vnímáte zájem o toto plemeno v posledních letech?
ML: Vzrůstající. S tím, jak se plemeno více rozšiřuje, stává se známější a více lidí se o něj zajímá. Na nás chovatelích je nedopustit, aby se masivním rozšířením snižovala kvalita chovu. Aby nedocházelo k přešlechtění, jako jsme toho bohužel svědky u jiných plemen.
EL: Trochu s obavami. Plemeno jako takové je hodně atraktivní, kdo bílého ovčáka pozná, zpravidla si jej zamiluje. Povědomí o něm se neustále zvyšuje, o což se i my sami snažíme. Jen se trochu bojíme, aby se z bílého ovčáka nestalo nové módní plemeno, které si budou chtít pořizovat i ti lidé, pro které není vhodné.
Máte se svými psy nějaký nezapomenutelný zážitek?
ML: Pro mě byl nezapomenutelný můj první půlmaraton. V roce 2021 jsem dostala bláznivý nápad pokusit se zaběhnout Ještěd Skyrace, což je extrémní horský závod na 22 km s převýšením přes 1 400 m. Byla to velká výzva, v té době jsme běhali mnohem
Foto: markéta ducháčová
kratší a jednodušší tratě a kopce jsem úplně nesnášela. Ale výzvy jsou od toho, aby se překonávaly. Tak jsem se s naší fenkou Frozen přihlásila a šly jsme do toho. Trať byla opravdu náročná, ale Frozen byla úžasná. Pomáhala mi, jak mohla, ani na vteřinu nezaváhala. Do cíle jsme doběhly po 4,5 hodinách vyčerpané, ale šťastné.
EL: Každý zážitek s našimi psy je nezapomenutelný: od okamžiku, kdy jim pomáháme na svět, až po chvíle, kdy jim kopeme hrob. Je jich tolik, že asi nejde vyzdvihnout jen jeden.
Co by měli lidé vědět, než se rozhodnou pořídit si bílého švýcarského ovčáka?
ML: Že není ovčák jako ovčák a už vůbec ne jako vlčák. Určitě jiné vlastnosti budu očekávat od holandského ovčáka, jiné od belgického ovčáka malinois a dalších ovčáckých plemen a zcela jiné od československého nebo Saarlosova vlčáka. Vždycky si, prosím, nejprve zjistěte, co má jaké plemeno za specifika, porovnejte je s vaším životním stylem, možnostmi a očekáváními.
EL: Že už nikdy nebudou sami, ani na záchodě. Vždycky je bude někdo následovat, kamkoliv se hnou. Budou po nich neustále uklízet, pečovat o ně, ale odměnou jim bude vrtící ocásek, kdykoliv budou v jejich blízkosti.
Jaké mýty nebo omyly o bílých ovčácích slýcháváte nejčastěji?
ML: Často se setkáváme s obavou budoucích majitelů, že jako velké plemeno nejde chovat v bytě, ale potřebuje velký dům se zahradou. To je ale naprosto neopodstatněná obava a zažitý mýtus. BŠO je velmi společenské plemeno, je to pes, který má moc rád přítomnost lidí, především těch, které má rád. Proto ani chov v bytě nebývá problém. Tam může být v neustálem kontaktu se svojí rodinou. Naopak se nezřídka tito pejskové v bytech mají dokonce lépe než ti, kteří jsou odstrčení celý den sami na zahradě a je jim tam smutno.
EL: Že mají samočisticí srst. To je pravda jen částečně. Největší špína sice oschne a opadá, ale opravdu je budete muset někdy vykoupat, aby byli zase krásně bílí, voňaví a nadýchaní.
Jsou bílí ovčáci snadno cvičitelní, nebo vyžadují specifický přístup?
ML: Ano a ano. Jak už jsem zmínila, jsou velmi inteligentní a učenliví. Ale člověk se musí naučit, jak s nimi pracovat, aby ty
výsledky přicházely. Je to jemné plemeno, tak je potřeba učit formou pozitivní motivace. Ale současně je třeba být důsledný. Určitě nejsou na místě při výcviku tresty, ale na druhou stranu důslednost je nezbytná.
EL: Jsou jako houby, nasávají jakékoliv podněty a učí se rychle povely, které jim člověk poskytne. Jen forma výcviku musí být trochu přátelštější, méně důrazná a víc hravá.
Co vás během let chovu nejvíce překvapilo – v dobrém i ve špatném?
ML: Velmi tvrdé bylo pro mne zjištění, jaká je skutečná realita chovu. To, že chov není jen o roztomilých štěňátkách a hraní a mazlení, ale kolik práce a úsilí tomu musí člověk věnovat, pokud to chce dělat dobře. Kolik úskalí a nástrah v chovu všude číhá. Každý chovatel musí být připraven na to, že několik nocí nebude spát, že přijde komplikovaný porod, že mu budou štěňata umírat v rukou, že může být v ohrožení i fena, že štěňata vypiplá a později zase onemocní, že bude uklízet hromady bobíků několikrát denně, že nejede na dovolenou, že nejde s přáteli večer ven a další a další. To jsou věci, o kterých se moc nemluví, ale jsou tvrdou realitou chovatelství. Naopak mile mne překvapilo, kolik jsme si mezi našimi majiteli odchovů našli nových opravdových přátel. Jak skvělí jsou to lidé a že jsme jedna velká rodina.
Chovatelská stanice Niktel (FCI) Erika a Miroslavy Lajbnerových patří mezi dlouhodobé chovatele bílých švýcarských ovčáků v Česku –první fenku pořídili už v roce 2001. Od začátku staví na zdraví, vyrovnané povaze a kvalitním exteriéru, přičemž mají zkušenosti i s klubovým děním (Erik působil v letech 2004–2006 v disciplinární komisi). Se svými psy se aktivně věnují několika sportům, jako je canicross, překážkové závody nebo mushing. Mají odchováno přes
Jak reagují lidé, když vás vidí na ulici s celou „smečkou“ bílých ovčáků?
ML: + EL: Vyjeveně :-) Prvotní je většinou údiv, obdiv a respekt a nejčastější otázka pak je: „Můžeme si vás vyfotit?“ a hned potom následuje: „Kolik toho taková smečka sežere?“
A na závěr – jaký je váš osobní recept na šťastný život se psy?
ML: + EL: Carpe diem! Užívej každého dne, nikdy nevíš, který pro tebe, nebo tvého parťáka bude ten poslední.
120 štěňat, která žijí po celém světě. www.bilyovcak.cz Redakčně kráceno, celý text najdete na www.swissmag.cz
Text: Jan Ursíny Foto: František Difko
Jak na dovolenou do Švýcarska
se čtyřnohým parťákem
Když se člověk vydá do Švýcarska se psem, otevírá se mu svět, kde jsou hory, jezera i lesy nejen nádherné, ale i dobře připravené na čtyřnohé společníky. Aby dovolená proběhla hladce, stačí myslet na několik pravidel a pár chytrých tipů, které ulehčí cestu i pobyt.
Při vstupu na hranicích do Švýcarska úsměv nestačí – pes musí mít vlastní evropský pas zvířete, mikročip (identifikační tetování místo čipu je uznatelné jen tehdy, bylo-li provedeno před 3. 7. 2011) a platné očkování proti vzteklině; po první dávce je nutná 21denní čekací doba, u přeočkování platí návaznost bez čekání. Do země nesmí více než pět zvířat najednou a vždy jen jako součást rodinné, nikoli komerční cesty. U štěňat platí přísnější pravidla – ta nejmladší smí přes hranice jen s matkou nebo s čestným prohlášením o ochraně před kontaktem s volně žijícími zvířaty. Dovoz psů s kupírovanýma ušima nebo ocasem je zakázán; povoleny mohou být pouze výjimky u krátkodobého pobytu, například v rámci dovolené.
Cestovní pojištění se hodí nejen pro páníčka či paničku, ale i pro psa. Některé balíčky kryjí veterinární ošetření v zahraničí nebo odpovědnost za škodu, kterou by pes mohl způsobit – a to se v zemi, kde je pořádek téměř posvátný, opravdu vyplatí. Pro naši cestu jsme zvolili cestovní pojištění od
PetExpert, ale vybírat můžete také od dalších pojišťoven. Najít veterináře není ve Švýcarsku těžké: poradí vám na recepci hotelu, v místní turistické kanceláři nebo ho snadno vyhledáte v mapových aplikacích (mimo Google Maps fungují dobře i Mapy.com) pod heslem Tierarzt, Vétérinaire či Veterinario.
Ubytování přátelská ke psům jsou ve Švýcarsku častější, než by se zdálo. Vyhledávače dnes rovnou nabízejí kategorii „dog friendly“ a hotely i penziony se vás jen zeptají na detaily, aby mohly připravit pokoj či vymezit prostory, kam pes smí. Hodí se mít vlastní deku, misku a ručník, některé hotely vám ale rovnou připraví pelíšek, deku i misku s vodou. V menších penzionech a chaletech čeká klidnější atmosféra a často i zahrada hned za dveřmi.
Veřejná doprava je pro cestování se psem ideální – pes musí být ve vlaku na krátkém vodítku, náhubek se doporučuje mít vždy po ruce. Psi jakékoli velikosti mohou cestovat, větší potřebují jízdenku, menší v přepravce jedou zdarma. U SBB (Švýcarské spolkové dráhy) je možné zakoupit jednorázovou jízdenku pro psa, ale také celodenní jízdenku
Dog Day Pass za 25 CHF či měsíční variantu
Dog Pass za 60 CHF – celodenní i měsíční varianta umožňuje neomezené cestování vlaky, poštovními autobusy, loděmi a MHD ve většině švýcarských měst. Během naší cesty jsme nakupovali jednotlivé jízdenky přes aplikaci SBB Mobile – vždy to bylo rychlé a nemuseli jsme se zdržovat s hledáním pokladny. Pomocní a asistenční psi (např. vodicí nebo záchranářští psi) cestují zdarma, pokud mají speciální označení a doprovázející osoba Nutzhunde-Pass. Někteří provozovatelé horských železnic a lanovek navíc nabízejí cestování pro psy zdarma – před cestou si proto tyto podmínky ověřte u dopravce nebo na místní pokladně.
A pak už zbývá vyrazit na stezky. Ty začínají u vesnic, pokračují kolem jezer a stoupají až k horským chatám. Na pastvinách se vodítko nesundává a kolem stád je dobré držet si odstup. Zelené nebo hnědé koše „Robidog“ na sáčky jsou všudypřítomné a připomínají, že čistota je tu samozřejmostí. V létě je lepší vyrážet brzy ráno, kdy jsou trasy klidnější a teploty příjemnější i pro psy. Hodí se volit túry v blízkosti jezer, potoků nebo lesů, kde je dostatek stínu a chladu. Na kamenité nebo zasněžené cesty se osvědčí balzám na tlapky či psí botičky, při setkání s divokou zvěří je
nezbytné mít psa pod kontrolou a na krátkém vodítku. Nezapomeňte také na cestovní misku, pamlsky a trochu času navíc – ať už na odpočinek u potoka, nebo na delší túru, než bylo původně v plánu.
Švýcarsko je krásné celoročně, ale právě jaro a podzim jsou ideální dobou, kdy jsou cesty volnější a příroda nabízí jinou, tišší tvář. Vyplatí se přidat den navíc a vychutnat
klidná údolí mimo hlavní proud. Za inspiraci stojí třeba Dolní Engadin nebo oblast Lucernského jezera, kde se dají pohodlně kombinovat túry s cestami lodí a vlaky.
Švýcarsko dokáže spojit precizní pravidla s volností v horách – stačí je respektovat a pes se tu stane nejen společníkem na cestě, ale i vítaným hostem v krajině, kde se žije pomalu, čistě a s úctou k přírodě.
Před cestou do Švýcarska prostudujte webové stránky Federal Food Safety and Veterinary Office FSVO, kde naleznete veškeré potřebné a důležité informace pro vaši cestu a také jednoduchého průvodce, díky kterému zjistíte, co vše je nutné před cestou zajistit.
Text: Alena Koukalová
netradičních tipů
Švýcarsko v zimě i v létě
Švýcarsko máme často zafixované jako zkratku: Matterhorn, čokoláda, hodinky… Stačí ale odsunout tuto prvoplánovou pohlednici v mysli stranou a otevře se země, která nabízí různobarevné světy o mnoha vrstvách, kde každá z nich nabízí fascinující soubor fenoménů. Čtyři jazyky, mnoho nálad krajiny a mezi nimi hustá síť vlaků a lanovek, které zkracují vzdálenosti a prodlužují den. Města se tu jemně přelévají do vinic a dále, už dramatičtěji, do průsmyků a jezer, tradice se potkává s inovací, původní řemeslo s modernitou, preciznost s hravostí. Pohostinnost je nenápadná, ale upřímná, místní produkty skromné, ale svou kvalitou špičkové. Kdo přijme ráz a tempo, zjistí, že Švýcarsko není sbírka ikon, ale hluboká 3D mozaika krásy.
Pojďte prostřednictvím našich 40 originálních tipů zjistit, jak funguje Švýcarsko mezi řádky.
Potvrdit si, že je to země, kde je všeho vždycky o kousek víc, než se na první pohled zdá.
1
Panoramaweg Rigi
Výhledy z Rigi Kulm jsou úchvatné a lázně Rigi Kaltbad nenechají nikoho pochybovat o tom, jak vypadá ráj, ale zkuste jednou na Královně hor pobýt déle a vydat se na Panoramaweg Rigi. Pěší trasa z Rigi Scheidegg je pohodlná a zavede vás až do stanice Rigi Kaltbad. Ideální je zahájit výlet startovním občerstvením přímo u stanice lanovky, místní speciality připravuje sama majitelka. A později na rozcestníku zvolte Felsenweg, půjdete tak stezkou zatesanou přímo do kolmé stěny. I tahle úchvatná část treku je ale pohodlná a dobře zajištěná. Otevřená je jen v letní sezóně.
www.rigi.ch
3 Piz Lischana –výstup v Engadinu
Rádi byste okusili opravdovou vícedenní horskou túru s přenocováním ve vysokohorské chatě, ale nemáte zatím moc zkušeností? Pro nováčky se může hodit výstup na Piz Lischana, dominantní vrchol nad Scuolem. Cestu si podle svých schopností rozdělíte do dvou nebo třech dnů. Přenocování na vysokohorských chatách si určitě rezervujte předem.
www.engadin.com
2 Bürgenstock –výtah a trail
Obří terasa na hřbetě dinosaura ležícího uprostřed Lucernského jezera, tak z dálky a z výšky vypadá Bürgenstock – luxusní místo a hotel pro nejnáročnější hosty. Že jste se sem nikdy ani neodvažovali vkročit? To je ale velká škoda. K dolní stanici lanovky vás dopraví loď z flotily Lucernského jezera a odtud budete pokračovat další pozemní lanovkou až do hotelu, tedy turisté vystupují vpravo a hoteloví hosté vlevo. Terasa s jedinečným výhledem je přístupná všem a odtud se už můžete vydat stezkou úbočím hory k proslulému prosklenému výtahu na vrchol, kde si lze dopřát občerstvení a poté si zvolit některou ze stezek k sestupu zpět na Bürgenstock. www.burgenstockresort.com
4
Landwasserwelt – viadukt
Landwasser je ikonou Rhétské dráhy
Smělý viadukt, který se klene nad stejnojmennou horskou říčkou a obloukem se stáčí přímo do kolmé skalní stěny. Najdete ho na trase obou ikonických panoramatických vlaků – Bernina Express i Glacier Express (Ledovcový expres). Jenže ulovit pěkné foto nebo video přímo z vlaku není vůbec jednoduché. Udělejte si čas, vystupte ve stanici Filisur a užijte si nový Landwasserwelt s vyhlídkovými terasami, odkud se můžete kochat, fotit i točit do sytosti. A pokud chcete šetřit nohy, nechte se svézt místním turistickým vláčkem. www.landwasserwelt.ch
5 Samnaun Karte
O tom, že dovolená ve Švýcarsku nemusí vůbec být drahá, vás přesvědčí například Samnaun, jediná bezcelní zóna Švýcarska, v malebném Engadinu u rakouské hranice. Horské středisko nabízí v létě ubytovaným zdarma kartu, která je opravňuje ke vstupu do wellness areálu, muzea, sýrárny i na výlety s horským průvodcem. Ubytovat se můžete v hotelech i apartmánech. www.samnaun.ch
6
Madrisa Land
Chystáte se na dovolenou do hor s dětmi a chcete je překvapit něčím mimořádným?
Areál nad Klosters v turistickém regionu Davos Klosters potěší všechny náctileté. Do místa se dopravíte lanovkou z Klosters a můžete tady snadno strávit celý den. Obří tobogány, lezecké stěny a spousta dalších atrakcí. A pokud si chcete zážitek ještě více ozvláštnit, rezervujte si ubytování v domečku na stromě. www.davos.ch/leto
7 Matterhorn Alpine Crossing v Zermattu
Ze Švýcarska do Itálie bylo v Zermattu možné přejíždět s pomocí lanovek a lyží donedávna jen v zimě. Nyní si můžete tenhle zážitek dopřát celoročně, a to v nových moderních lanovkách. Pro cestu tam a zpět si rezervujte celý den, abyste nemuseli spěchat a užili si výhledy i gastronomii obou zemí. www.matterhornparadise.ch
8 Schilthorn v novém
Proslulý vrchol regionu Jungfrau poskytuje nejkrásnější výhledy na magickou trojici hor: Eiger, Mnich a Jungfrau. V letošním roce byl dokončen nový projekt visuté lanovky, která se pyšní honosným titulem „nejstrmější na světě“. Tento úsek je hned ve spodní sekci, kdy kabina kopíruje kolmou skalní stěnu a stoupá do Mürrenu. Celá trasa ze Stechelbergu do Mürrenu má aktuálně tři sekce: Stechelberg-Mürren, Mürren-Birg, Birg-Piz Gloria. Původní lanovka měla trasu Stechelbberg-Mürren přerušenu ještě zastávkou v půvabném Gimmelwaldu. I tato lanovka zůstává v provozu, což můžete dobře využít při pěších toulkách. Část Stechelberg-Mürren je navíc plně zahrnuta ve Swiss Travel Passu. www.schilthorn.ch
10 Chalandamärz v Engadinu
Počátkem března vyrážíme často za sněhem do hor. Sportování můžeme spojit i s neobvyklým zážitkem, který je místní tradicí. Každoročně se 1. března slaví v Dolním Engadinu Chalandamärz. Mladí chlapci oblečeni v modrých halenách nesou obří kravské zvonce a zvoněním zahánějí zimu. Tradice se zachovala dodnes, a tak můžete potkat průvody procházející obcí, které se zastavují, zpívají a zvoní. Jedinečný zážitek, který si nenechá ujít ani nikdo z místních. www.engadin.com
9 Lucern z výšky
Kdo by nezatoužil podívat se na jedno z nejkrásnějších švýcarských měst z výšky? Je to snadné, a dokonce zdarma. Máte dvě možnosti. Vyjet si k hotelu Gütsch, který přitahuje oči každého návštěvníka Lucernu svou podobou s hradem Neuschwanstein, jenž byl opravdu vzorem pro tuto stavbu. Samoobslužná pozemní lanovka v blízkosti Plévového mostu vás vyveze k vyhlídkové terase. Můžete zajít i do místní restaurace a kochat se z její terasy. Druhou možností je vystoupat na opačné straně řeky Reuss na několik věží, které byly součástí městských hradeb. www.luzern.com
11 Čokoládový vlak z Bernu
Čokoládový vlak z Montreux do Brocu do čokoládovny Cailler se těší oblibě návštěvníků již mnoho let. Letos mu přibyla konkurence. Nově vyjíždí čokoládový vlak Chocolat Express do Brocu i z Bernu 4x denně se zastávkami ve Fribourgu, Romontu a Bulle s dobou jízdy hodina a 18 minut.
www.chocolatexpress.ch
12
Bruslařská dráha v Engadinu
Bruslení po turistické stezce? Ano, i tohle můžete ve Švýcarsku zažít, a to hned na dvou místech, poblíž Savogninu a pak v údolí řeky Inn nedaleko Scuolu. Místo, odkud se vyjíždí, se jmenuje Sur En, najdete tu obří iglú, občerstvení, ale hlavně půjčovnu bruslí i zvířátek, které mohou být oporou pro začátečníky nebo nejisté. Projet se pak můžete po 3 km dlouhé turistické lesní stezce, která je upravena pro bruslaře. www.eisweg-engadin.ch
13 Zimní nostalgický vlak gourmino ve Sv. Mořici
Romantikům se bude líbit výlet nostalgickým vlakem Gourmino, který vyjíždí ze Sv. Mořice a nabízí na své palubě zážitky kulturní i kulinářské. www.rhb.ch
14 fondue vlak Rigi
Tradiční fondue chutná nejlépe v zimě a v kombinaci s jízdou zubačkou se stane nezapomenutelným zážitkem. Rigi Bahnen nabízí tenhle zážitek od listopadu do března. Vyjíždí se z Arth-Goldau a cestou na Rigi Kulm, kde se pak podává hlavní chod – sýrové fondue, si vychutnáte aperitiv. Kulinářský zážitek zakončíte dezertem a kávou na zpáteční cestě. www.rigi.ch
15
Klausjagen Küssnacht
Jedinečná tradice láká návštěvníky každoročně v době mikulášské do Küssnachtu na břehu Lucernského jezera. Majestátní průvod místních s obřími osvětlenými mitrami zapůsobí na každého, kdo může přihlížet. Na místo konání se můžete vydat i lodí. Letos se slavnost koná 5. 12., začíná ve 20:15 a je přístupná zdarma. www.klausjagen.ch
17 Metro Alpin v novém
Častý dotaz, zda je ve Švýcarsku metro a kde, má jednoduchou odpověď. Metra jsou tu dvě – jediné městské v Lausanne a pak jedno horské, a to v Saas Fee, které se honosí titulem „nejvýše položené metro na světě“ a zaveze vyznavače zimních sportů i běžné turisty až do téměř 3 500 m n. m. Propojuje stanici lanovky Felskinn (2 980 m n. m.) s vrcholem Mittelallalin (3 456 m n. m.) Trasa má délku 1 749 m a překonává výškový rozdíl 476 m. Stavba začala v roce 1981 a do provozu bylo metro uvedeno v prosinci 1984. V roce 2024, u příležitosti 40. výročí, prošlo zásadní modernizací. Zvýšila se kapacita na 95 osob a zkrátila doba jízdy na 4,5 minuty. Ve vrcholové stanici vás čeká nejvýše položená otáčivá restaurace na světě a další nové atrakce pro turisty. www.saas-fee.ch
16 festival světel v Lucernu
V lednu rozzáří již tradičně centrum Lucernu Festival světel (Lilu Lichtfestival Luzern).
V roce 2026 se bude konat od 15.–25. 1. každý večer od 18:00 do 22:00. Nenechte si ujít příležitost poznat zimní Lucern jinak! www.luzern.com
19 Schneebadepass
Scuol
Jsou místa, kde lze skvěle propojit sportování s relaxováním, a k nim patří malebné městečko Scuol v Dolním Engadinu. Nad městem své brány otevírá lyžařský areál pro sjezdaře. V údolí lákají četné výborně upravené běžecké stopy a v přilehlém Sur En ještě bruslařská stezka (viz tip č. 12). Vysportovaní se pak můžete vydat do lázní Bogn Engiadina, kde si lze vybrat z mnoha parních lázní, saun či venkovních a vnitřních bazénů.
Celou paletu nabídky zahrnuje Schneebadepass, který si lze pořídit na období 13. 12. 2025 – 12. 4. 2026. www.bognengiadina.ch
18
fondue gondola Pilatus
Co může být lepšího než vychutnat si švýcarskou sýrovou specialitu v lanovce s výhledy na okolní hory a krajinu? Tenhle zážitek se nabízí od listopadu do března v gondolové lanovce z Kriensu na Fräkmüntegg na hoře Pilatus každou sobotu a neděli a o vánočních svátcích. Online rezervace 24 hodin před cestou nutná. www.pilatus.ch
20 nejdelší lyžařská sezóna Švýcarska – Engelberg
Jste náruživí lyžaři a vyrážíte za prvním sněhem a končíte, až když se uzavírá poslední areál. Právě pro vás je skvělou volbou Engelberg, který se chlubí nejdelší lyžařskou sezónou ve Švýcarsku. Zahajovat bude 26. 10. 2025 a lyžovate se tu bude až do 3. 5. 2026. www.titlis.ch
22 Mont for t Zipline
Tip pro milovníky adrenalinu. Mont Fort nad Nendaz v turistické oblasti 4údolí ve Wallisu patří k vrcholným zážitkům pro lyžaře i lidi toužící po dobrodružství. Nově tady najdete nejvýše položenou zipline světa. Sjíždíte totiž ze samotného vrcholu z výšky 3 330 m n. m. celkem 1 400 m s převýšením 383 metrů. A dosáhnout prý můžete rychlosti až 100 km za hodinu. www.nendaz.ch
21 davos Klosters Premium Card
Mezi středisky, která nabízejí karty pro ubytované hosty, vyniká velkorysostí Davos Klosters. Nabízí kartu všem návštěvníkům platícím pobytovou taxu bez ohledu na to, zda jsou ubytováni v hotelu, apartmánu, nebo dokonce v kempu. Karta se jmenuje Premium Card a získáváte ji pro celou dobu pobytu –v létě i v zimě. Se svou kartou zdarma cestujete místní autobusovou i vlakovou dopravou, v létě získáte významné slevy na lanovky, a navíc máte zdarma či za symbolický poplatek účast na aktivitách v rámci letního nebo zimního programu pro hosty. www.davos.ch/zima
23
SaastalCard
V údolí Saas ve Wallisu obklopeném čtyřtisícovkami zajásá srdce každého milovníka velehor. V létě pak ještě více. Pokud se tu ubytuje, získá SaastalCard a může zcela zdarma putovat celým údolím místní dopravou a vyjet na celkem osm vrcholů. Jediná lanovka s doplatkem je zde MetroAlpin. Dále získá slevu až 30 % na více než 30 místních letních aktivit. Nabídka platí pro ubytované ve všech kategoriích platící pobytovou taxu. www.saas-fee.ch
24
Vlaky a vláčky ve vinicích Lavaux
Vinařská oblast Lavaux byla zapsána na seznam kulturních památek UNESCO i díky své strmosti a mimořádně náročnému obdělávání. První vinice tady založili již Římané. Podzim je ideálním časem pro výlet za poznáním této nádherné oblasti nad hladinou Ženevského jezera. Samozřejmě se sem můžete vydat pěšky nebo na kole. Nejpohodlnější bude ale svézt se. Můžete využít vyhlídkový vláček Lavaux Express nebo opravdový vlak Train de Vignes, který vyjíždí z Montreux. www.lavauxexpress.ch
26 novinky v Maison Cailler v Brocu
Čokoládovna Maison Cailler v Brocu se těší oblibě turistů a letos si pro návštěvníky připravila nového audioprůvodce, který má i českou verzi. Můžete si tu užít i čokoládový workshop a v Brocu si pro skupiny připravili i speciální balíček s ubytováním ve 4hvězdičkovém hotelu s neomezeným vstupem do termálních lázní „Les Bains de la Gruyère“. www.hlgr.ch
25 nostalChic Class gornergrat
Zatoužíte-li po luxusním hýčkání ve stylu Belle Epoque, osloví vás tahle nabídka z Zermattu. Na Gornergrat pojedete elegantním zrekonstruovaným vagónem z roku 1961, kde má každý účastník zaručeno místo u okna. Cesta začíná welcome drinkem s drobným občerstvením v legendárních místech jako Edward’s Bar v hotelu Monte Rosa. Na Riffelalpu pak čeká regionální čtyřchodové menu. Cestou romantické fotozastávky a nakonec malý dárek pro každého.
www.gornergrat.ch
27 nadace Angely Rosengart
Jsou poklady, jimž se stále nedostává dostatek pozornosti. Patří k nim umělecká sbírka Nadace Rosengart vystavená v budově bývalé banky poblíž nádraží v Lucernu. Vystavují se zde četná díla Pabla Picassa, přítele rodiny Rosengartových, Paula Klee a dalších umělců z přelomu 19. a počátku 20. století. Udělejte si někdy čas a budete nadšeni rozsahem i kvalitou sbírky. www.luzern.com
29 Plovárna Davos
Málokdo si představí, že v nejvýše položeném městě Evropy by se mohl v létě koupat v jezeře. Ale teploty posledních let nám tenhle zážitek umožňují. Plovárna u davoského jezera pak bývá plná až do západu slunce. Vstup je volný a k pohodě a občerstvení přispívá nabídka místních kavárniček a barů. V nadmořské výšce 1 600 m se tak budete cítit jako u moře. Jen písek tady nepálí a vzduch je svěží. www.davos.ch/leto
28 gin Bar Eiger glacier
Speciální nabídka pro milovníky ginu. The Wall Bar se nachází přímo u stanice Eigergletscher pod legendární severní stěnou Eigeru u stanice Jungfraubahnen. Přímo v baru můžete sledovat destilaci exkluzivního ginu s názvem „The Wall Gin“ , který zde vyrábí destilerie Rugenbräu. Nadmořská výška umožňuje jemnější a aromatičtější destilaci a tím zachování chutí rostlin a bylin. Po dokončení výroby destilát teče přes kámen z Eigeru, který mu předá ještě minerální charakter. Gin se zde prodává ve speciálních designových lahvích. www.jungfrau.ch
31 Sýr a Engelberg
Pod vrcholem Titlis se choulí půvabné horské městečko Engelberg s klášterem. Přímo v jeho areálu najdete sýrárnu s bohatou nabídkou regionálních produktů. Kdo by se chtěl s výrobou alpského sýra seznámit zblízka, může se vydat na sýrový trail po okolních horských sýrárnách. S překonáváním největšího stoupání pomohou farmářské lanovky.
www.engelberg.ch
30 XXL days Rigi
Dvakrát za rok otevřou depa Rigibahnen své brány a na koleje vyjedou všechny pojízdné historické lokomotivy a vagony. Opravdový svátek pro milovníky železniční historie. Fotografování a natáčení nebere konce. První den bývá Svatodušní neděle v květnu a druhým je již tradičně švýcarský státní svátek 1. 8. Zapište si do svých diářů. www.rigi.ch
32 Postavte si vlastní nůž v Brunnen
K tradičním suvenýrům, které si přivážejí turisté ze Švýcarska, patří nože Victorinox. V Brunnen, na břehu Lucernského jezera najdete firemní prodejnu Victorinox, která v současnosti vedle nožů zavíracích a kuchyňských vyrábí i zavazadla, především kufry a batohy. V prodejně mají ale i speciální nabídku: Můžete si tu pod dohledem zkušeného technika vlastní nůž sestavit. Na výběr máte z několika typů a designů. Nakonec si vygravírujete i své jméno nebo věnování a jedinečná vzpomínka je na světě. Výroba nože vám zabere maximálně 30 minut. www.victorinox.com
34 Via Parc naziunal
Organizovaná vícedenní pěší túra Via Parc Naziunal je vedená po SwissMobility Route č. 45 a provede vás nádhernou přírodní scenérií Švýcarského národního parku, jediného v zemi, který byl založen v roce 1914. Celá cesta má čtyři etapy a je možné ji absolvovat od poloviny června do poloviny října. www.nationalpark.ch
33
Legendy Lucernského jezera
„Legends of Lake Lucerne“ – nová nabídka pro obdivovatele parní dopravy pro letní měsíce. Od května do září se můžete vydat na palubě elegantního kolesového parníku Gallia z roku 1913 do srdce Švýcarska. Čeká vás pětichodový oběd a součástí je i kompletní prohlídka lodi včetně technického zázemí s výkladem. www.lakelucerne.ch
35 Jízda v kabině strojvůdce
Zentralbahn nabízí ve svém Panoramatickém vlaku Luzern-Interlaken Express možnost jet v kabině strojvůdce. Skvělá nabídka pro všechny milovníky vláčků, kteří touží vyzkoušet si pohled z kabiny strojvůdce a zblízka sledovat jeho práci. www.zentralbahn.ch
36
Pavilon hans Erni
V areálu Dopravního muzea v Lucernu (Verkehrshaus) čeká návštěvníky i pavilon umělce Hanse Erniho, kterého by bylo možné dle jeho všestrannosti přirovnat k Leonardu da Vincimu 20. století ve Švýcarsku. Jeho slibnou kariéru přerušil na mnoho let zákaz vystavovat a reprezentovat Švýcarsko v zahraničí, který byl vydán z politických důvodů. Omluva a zrušení zákazu přišlo příliš pozdě na to, aby se stal slavným a známým v zahraničí. Pro kulturní život v Lucernu vykonal ale velmi mnoho. V pavilonu Hanse Erniho se můžete seznámit s jeho rozsáhlým a rozmanitým dílem, zároveň se zde konají i výstavy. www.verkehrshaus.ch
37 Saunová loďka na Curyšském jezeře
Curyšané své jezero milují a užívají si ho celoročně, na jeho břehy vyrážejí na posezení a na procházku s prvními paprsky slunce, v létě se pak vydávají na své četné Badi (plovárny), aby se o polední přestávce nebo po práci osvěžili v jezerní vodě. Nyní se potěšení nemusí vzdávat ani v zimě. Stačí si půjčit saunovou loďku a vydat se na plavbu po jezeře. Loď je možné si půjčit po celý rok na čtyři hodiny. Kapacita je maximálně šest osob. www.zuerich.com
38 Průkopnická horská lanovka v oblasti unESCo Sardona
Jedinečný geologický útvar je působivý pro každého návštěvníka, ale byl dosud poměrně obtížně přístupný. To se nyní s novou lanovkou FlemXpress mění. Tato lanovka je navíc opravdovou novinkou. Je totiž plně automatizovaná a funguje na vyžádání. Očekává se až o 50 % nižší spotřeba energie, protože kabiny nejezdí pořád, ale pouze pokud jsou vyžádány. Cestující si pak mohou tlačítkem vybrat jednu ze šesti stanic. Současně s lanovkou byla letos v létě otevřena i rekonstruovaná horská chata Segneshütte na vstupu do Tektonikareny Sardona.
www.graubuenden.ch
39 Alphorn – kurzy hry a největší festival alphornistů v nendaz
Walliské Nendaz není jen oblíbeným horským střediskem, ale proslulo též díky typickému alpskému hudebnímu nástroji – alphornu. Ten se tady nejen vyrábí, ale je možné tu rovněž absolvovat kurzy hry na tento nástroj, využívaný původně ke komunikaci v obtížném horském terénu. V červenci se každoročně koná International Alphorn Festival, na kterém se sejde až 150 hráčů. www.nendaz.ch
40 nový Barryland ve tvaru psí tlapy
Malebné město Martigny v údolí Rhôny je proslulé mnoha zajímavostmi, najdete tady zachovalý římský amfiteátr, jedinečnou sbírku výtvarných děl a historických automobilů Nadace Pierra Gianadda, ale také návštěvnické centrum věnované asi nejznámějšímu švýcarskému psímu plemenu – bernardýnům. Vzhledem k tomu, jaké oblibě se těší a jak narůstá počet návštěvníků, bylo rozhodnuto o vybudování nového centra, které otevřelo své brány letos v létě, nese název Barryland a sídlí ve futuristické budově ve tvaru psí tlapy. www.barryland.ch
Text: Alena Koukalová, Petr Socha
Kde všude u nás potkat Švýcarsko?
Švýcarské ozvěny v české krajině
Na mapě Evropy je Švýcarsko jediná, konkrétní země. Přesto jeho jméno najdeme hned na několika místech i u nás – České nebo Českosaské Švýcarsko zná každý, to ale není zdaleka jediné. Proč se tolik míst jmenuje právě takhle a co mají společného?
Odpověď je prostá: Lidé si tradičně spojovali mimořádně krásné přírodní oblasti, ale i malá, skrytá romantická zákoutí se Švýcarskem jako etalonem přírodní estetiky.
Švýcarsko jako lichotivý příměr
Příběh začal v 18. století. Švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff putovali krajinou kolem Hřenska a Saského kurfiřtství a objevili úchvatná skalní města, kaňony a hluboké lesy. Připomínaly jim rodnou zemi, a tak tu krajinu začali prostě nazývat po svém domově. Saské Švýcarsko. Název se rychle ujal a přenesl se i na českou stranu pískovcových skal.
Romantismus 19. století udělal z podobných míst a jejich přezdívek módní trend. Označit nějaké místo za „Švýcarsko“ bylo jako dát mu pečeť výjimečnosti – příslib, že právě tam lze najít divokou a půvabnou přírodu evokující tu švýcarskou.
Název se tak šířil po celé monarchii a později po Československu. V každém regionu bylo možné najít místo, které si díky skalám, hlubokým údolím či bizarním útvarům zasloužilo toto lichotivé srovnání.
České Švýcarsko
Historické svědectví romantismu
Ve starých cestovních průvodcích z 19. století můžeme najít popisy, které dnešnímu čtenáři přijdou až úsměvné: „Divoké rokle a skály, kde příroda sama vytvořila malá Švýcarska.“ Označení nebyla vědecká ani geografická, ale jen a pouze poetická. Měla evokovat pocity, přitáhnout výletníky a nabídnout jim kousek horské krásy bez nutnosti cestovat stovky kilometrů.
Co přežilo a co zapadlo
Z celé řady názvů se dodnes silně udrželo zejména České Švýcarsko, které se stalo mezinárodně známou značkou. Ostatní Švýcarska žijí spíše v regionální tradici nebo v historických mapách.
Označení Švýcarsko tak dodnes funguje jako připomínka romantické doby, a hlavně romantického místa nebo oblasti. Pokud tedy narazíte na pojem „Švýcarsko“, čekejte krajinu malebnější, dramatičtější nebo prostě jinak hezčí než okolí. Místa, která kdysi nadchla malíře, básníky i první turisty, umí podobně fascinovat i dnes. Můžeme klidně žít s pocitem, že kousek Švýcarska máme i přímo doma. A hlavně, díky nim máme množství tipů na zaručeně povedené výlety.
Nejznámější a oficiálně vyhlášené „Švýcarsko“. Pískovcová skalní města, hluboké rokle a vyhlídky dnes chrání Národní park České Švýcarsko. Symbolem je Pravčická brána, největší přírodní pískovcová skalní brána v Evropě, a soutěsky říčky Kamenice, kde se návštěvníci mohou plavit na pramicích. Oblast je propojena se Saským Švýcarskem a patří k turisticky nejnavštěvovanějším regionům Česka. I přes požáry posledních let si uchovává neopakovatelné kouzlo a nabízí množství značených tras.
Moravské Švýcarsko
Moravské Švýcarsko není oficiální region – je to historické, dnes už zčásti zapomenuté označení pro malebnou část Moravského krasu severně od Brna. Mívají se jím na mysli hlavně hluboká údolí Svitavy a Křtinského potoka mezi Adamovem, Křtinami a Blanskem, s přesahem od Sloupu až k brněnské Líšni, tedy oblast zhruba 10–30 km severně od Brna.
Někdo také za Moravské Švýcarsko označuje pro změnu malebné údolí řeky Bečvy u Olomouce, jímž projíždí i vláček, což dojmu švýcarské krajiny přidává další punc.
Budislavské Švýcarsko
V okolí obce Budislav na Litomyšlsku na pomezí okresů Svitavy a Chrudim se rozkládá pískovcová oblast se skalními útvary, jeskyněmi a roklemi. Patří do soustavy Toulovcových maštalí v přírodní rezervaci Maštale. Neoficiální název Budislavské nebo také Malé Švýcarsko napovídá, že i v nenápadné oblasti zemědělské krajiny lze najít dramatické a romantické scenérie. Místo je oblíbené mezi rodinami s dětmi – cesty vedou lesem, kolem skal a jeskyní, a nechybí ani vyhlídky na okolní kraj.
Hanácké Švýcarsko
Poblíž obce Laškov nedaleko Olomouce se krajina Hané náhle mění. Rovinatá pole střídají rokle, skalní výchozy a bizarní pískovcové útvary. Za „Hanácké Švýcarsko“ se nejčastěji označuje Terezské údolí mezi Náměští na Hané a Laškovem – romantické, lesnaté údolí říčky Šumice na okraji Zábřežské vrchoviny, přírodní rezervace, kterou vede naučná stezka.
Stejným termínem se ale občas (a s nadsázkou) nazývají i další kopcovitější kouty na pomezí Hané, třeba u Rohle a Brníčka, nikdy ale nejde o ustálený termín v mapách ani průvodcích.
Zábřežské Švýcarsko
Město Zábřeh na Moravě obklopuje krajina hlubokých údolí, lesů a skalnatých výchozů. Nejčastěji se název „Zábřežské Švýcarsko“ vztahuje na romantické údolí Moravské Sázavy na Zábřežsku – hlavně mezi Lupěným, Hoštejnem a Hněvkovem. Krajinu tu tvoří skalní zářezy, mosty a tunely staré dráhy, skrze něž dnes vede cyklostezka, a navazující lesnaté svahy Přírodního parku Březná. Region se pyšní i historií, navštívit tam můžete železniční skanzen, připomíná se tam i působení malíře Adolfa Kašpara, ilustrátora Babičky.
Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz)
Mezi Dubou a Mělníkem se rozprostírá krajina pískovcových skal, roklí a lesů, dnešní CHKO Kokořínsko –Máchův kraj. V 19. století byla tato část označována i jako „Mšenské nebo Kokořínské Švýcarsko“, dnes se používá obecnější pojem Kokořínsko, ale romantické kouzlo krajiny zůstává. Labyrinty roklí a skal, pískovcové útvary i lidová architektura chalup činí z tohoto regionu oblíbený cíl výletníků zejména z Prahy.
Ašské Švýcarsko
Na západě země byste v přírodním parku Halštrov v Ašském výběžku našli Ašské Švýcarsko, nazývané také Rommersreuthské. Jeho součástí je i přírodní památka Goethova skalka, kterou tvoří stovky metrů dlouhá vypreparovaná křemenná žíla s bezpočtem balvanů nebo viklanů, ukrytá mezi mohutnými smrky a borovicemi dosahující výšky až desítek metrů. Místo rád a často navštěvoval básník J. W. Goethe, který tu má také pamětní desku.
Clamovské (Clamovo) Švýcarsko
O pojmenování Švýcarsko si řeklo také Kryštofovo Údolí pod Ještědem, poetické označení nese jméno po rodu Clam-Gallasů, což byl významný hraběcí šlechtický rod spjatý hlavně se severními Čechami. Velkolepý viadukt silně připomíná slavné švýcarské železniční stavby.
Pražské Švýcarsko
Vlastní Švýcarsko máme také v Praze. Tzv. Pražské Švýcarsko je dnes již téměř zapomenutý název pro oblíbený výletní cíl Pražanů, Divokou Šárku. Pojmenování Pražské Švýcarsko dnes najdeme i na pohlednicích z počátku 20. století.
Severomoravské Švýcarsko
Na severní Moravě najdete Švýcarsko v údolí řeky Bystřice v Nízkém Jeseníku mezi obcemi
Hrubá Voda – Domašov n. Bystřicí. Sevřeným údolím projíždí vláček a cyklostezka, lemují ho strmé svahy s vyhlídkami a lomy.
Poříčské Švýcarsko
Romantický úsek Posázaví od Poříčí nad Sázavou dolů po proudu. Divoké říční údolí je splavné na kánoi, pokud je vhodný vodní stav, a patří k nejromantičtějším úsekům řek u nás vůbec. Údolí bylo (a je) také významným místem skautingu a vede jím také slavná pěší posázavská stezka. Označení Švýcarsko je doloženo v textech i na dobových pohlednicích.
Českomoravské Švýcarsko
Slavné označení si vysloužilo i hluboké údolí Svratky, z něhož část je dnes nevratně zatopená Vírskou přehradou. Tok řeky pod přehradou zase lemuje silnice, takže turistům se vedle přehradní nádrže nabízí hřebeny nad údolím s vyhlídkami a vrcholky.
Foto:
Co Švýcarům nejvíce chutná?
Ujíždí na větrníku a likérových špičkách. Tedy česká klasika. Na začátku říkali: „Ježíš, co to je?“ a dnes se ptají, kdy je zase budu mít. Milují také české vánoční cukroví. To pečeme ve velkém množství. Nejvíce jsme měli 27 druhů. Letos plánujeme 16. Tady se takové cukroví nepeče.
A jak se ta pověst šíří? Jen od ucha k uchu nebo používáš i sociální sítě?
Tady funguje určitě Mundpropaganda, ústní doporučení, a tím, že jsme tu už deset let, tak je důležité i to, že mě lidé osobně znají. Ale na sítích jsme také.
Příběh růžové cukrárny
Ostravačka Zuzka se svou růžovou
cukrárnou přepsala mapu Churu.
Když se vám dostane do ruky kniha významných osobností města Churu, zaujme vás, že je mezi nimi také žena, jež se do hlavního města kantonu Graubünden přestěhovala z Čech, konkrétně z Ostravy. Daleko dřív ale patrně objevíte její růžovou cukrárnu, která se už dávno stala vyhlášenou nejen v Churu, ale v celém kantonu. Tady si lidé objednávají výjimečné narozeninové a svatební dorty, jedinečné české zákusky nebo vánoční cukroví. Zuzka nám vyprávěla, jak se to všechno stalo.
Jak se to celé přihodilo, že sis právě tady troufla otevřít takhle velký podnik?
„Kdo neriskuje, nemá.“ To přece platí. Já jsem chtěla dělat určitě něco svého a určitě něco speciálního, určitě něco, co tady nikdo nedělal. Můj muž je odtud a byl k tomu velmi skeptický, říkal, že to určitě nepojede, nějaké cupcaky nebo české cukroví… A opak se naštěstí stal pravdou.
Co covid? Jak jsi přestála tenhle těžký čas?
Tohle bylo hodně těžké a pro nás o to víc, že to bylo půl roku poté, co jsme se z malé startovací cukrárny přestěhovali do nových velkých prostor. Takže to bylo celé velmi finančně i psychicky náročné. Šli jsme z 200 % na nulu. Přiznávám, že mi tehdy velmi pomohla má úžasná psycholožka. Ale dali jsme to a jedeme dál.
A jak se ti žije ve Švýcarsku? Jací jsou podle tebe Švýcaři?
Super. Už bych se určitě nevracela zpátky, kdyby k tomu tedy nebyl nějaký závažný důvod. Udělala bych vše, abych tady mohla zůstat.
A jak ses dostala do knihy osobností?
Asi proto, že jsem tak růžová… Nebo nevím, asi hlavně proto, že ta autorka knihy se mnou v době, kdy tu knihu připravovala, dělala rozhovor pro noviny. A když pak připravovala druhý díl, oslovila mě, že se jí líbilo, jaká jsem bojovnice a že si tady všechno sama dělám. Ona si opravdu hodně vybírala, koho tam dát, a chtěla lidi, kteří pro Chur něco udělali nebo tady něco vybudovali. A já tím, že jsem otevřela tuhle růžovou cukrárnu, jsem do ulice přilákala lidi a přišli sem pak i další a celá ta ulice pak obchodně ožila a stala se součástí centra města.
Jak vypadá tvůj pracovní den? Jsi tu denně?
Ano, jsem tu každý den kromě pondělí, kdy je zavřeno, od pěti od rána. To už jde do trouby první koláč a většinou zůstávám do sedmi do večera, tedy včetně úklidu.
Máš zaměstnance? Jaká je jejich národnost?
Mám studentky, co mi chodí pomáhat. Zaměstnance nemám. Studentky jsou Švýcarky, měla jsem i Češky, ale to nefungovalo dobře.
Čím se lišíš od tradičních švýcarských cukráren? Je to sortiment nebo i něco dalšího?
Ano, je to sortiment, ale i image cukrárny, a hlavně kvalita výrobků. Každé těsto si připravuji celé od mouky a vajíčka. Já si na to
Text: Alena Koukalová
Foto: alena
opravdu potrpím, ve Švýcarsku se jinak často pracuje s polotovary. Tak se stává, že se mě klienti, kteří si přijdou objednat dort, ptají, za jak dlouho to bude. Když jim řeknu, že potřebuji minimálně čtyři dny, zůstanou nevěřícně stát a ptají, co s tím budu čtyři dny dělat. Ale myslím, že se mi podařilo naučit je, že je to kvalitní výroba. Dodnes se lidé občas ptají: A to jste všechno dělala vy? Ano, od začátku až do konce.
Takže otázka, kam ráda cestuješ, není na místě?
Ale ano, v lednu mám zavřeno a jedu relaxovat do jihovýchodní Asie, kde se nechávám masírovat, hýčkat a užívám si slunce a moře. Ale jen tři týdny v roce.
Máš tu kamarády?
Mám tady spoustu švýcarských kamarádů, hlavně mezi zákazníky. Jsou opravdu dobří a kvalitní. Tady se říká, že když se Švýcarem sníš kilo soli, tak ho máš navždy. Já se na ně mohu opravdu spolehnout. Když se stane nějaká nepředvídaná věc, pomohou. Mám tady i kamarádku Češku, ale zbytek jsou opravdu Švýcaři. Já jsem tu taky pro ně, nemůžu být v Churu pro Čechy.
Je pro tebe „doma“ v Churu? Ano, jistě.
Jaké jsou tvé další plány?
Příští rok slavíme desáté výročí, takže píšu knihu. Bude ale úplně jiná, bude to taková kniha nekniha, speciální vydání 20 receptů, které jsem tady vytvořila, s příběhem toho receptu, jak vlastně vznikl, budou u toho fotografie a bude to mít formát karet ve speciální složce. Vydání je naplánované na květen, protože 16. května 2026 to bude těch deset let od otevření. Co bych si strašně moc přála, mít tady ještě jeden prostor, přímo tady vedle zleva nebo zprava, kde bych mohla mít kurzy, workshopy a vytvořit tady prostor pro menší akce – narozeninové party pro děti, pro oslavu holčičích osmnáctin v růžovém, pro kluky s autodráhou a podobně. To tady chybí.
Ale kdy bys to dělala? To už bys opravdu potřebovala zaměstnance?
Asi určitě. Je fakt, že mé studentky, když mají volno, tak jsou tady. A už dnes jim to tu mohu na dva dny předat. Pracují u mě již pět let. Ale já jsem tady ráda.
Kde najdete Růžovou cukrárnu?
V Churu, v centru starého města, hned za radnicí, Reichgasse 61. Více na www.zuzuscupcakes.ch
Cestuješ někdy i po Švýcarsku?
Někdy v pondělí se vydáme na výlet. Já nejraději někam k řece nebo do hor. Prostě do přírody, odpočinout si od města.
Kde čerpáš cukrářskou inspiraci? Vzděláváš se někde?
Všude, na internetu. Ale hlavně se nechávám inspirovat starými babičkovskými recepty. Jsou za mě nejpoctivější. Když jsem v Česku, obcházím antikvariáty a hledám staré kuchařské knihy. V době covidu jsem dělala spoustu online kurzů.
Sleduješ pořad „Peče celé Česko“? Existuje podobný pořad i ve Švýcarsku?
Občas, spíše německou verzi, i když je to i tady. Ale určitě bych tam nikdy nešla. Naši zákazníci mě jednou přihlásili do podobného pořadu, jako je v Česku Prostřeno, ale opakovat už bych to nechtěla, je to strašně náročné na psychiku a vůbec, prostě jsi čtyři dny pod kamerami. Obdivuji všechny, kdo do toho jdou.
Text: Jan Ursíny Foto: Switzerland Tourism
Podzimní Švýcarsko
Vlaky, barvy a výhodný Swiss Travel Pass
Švýcarsko na podzim okouzlí zlatými vinicemi, klidnější atmosférou i legendárními vlaky, které se samy stávají cílem cesty. Nový spot Switzerland Tourism s Rogerem Federerem a Halle Berry s nadhledem připomíná, že právě podzim je ideálním obdobím pro objevování země na kolejích i mimo ně. A díky speciální akci na Swiss Travel Pass s extra dny cestování zdarma můžete letos poznat Švýcarsko ještě více –od horských panoramat až po kouzelná města u jezer.
Když se švýcarské hory, jezera a vinice zahalí do zlatavých a rudých tónů, nastává ideální doba vydat se na cestu, která je sama o sobě cílem. Grand Train Tour of Switzerland – legendární okružní trasa o délce více než 1 200 kilometrů – nabízí spojení toho nejkrásnějšího, co švýcarské železnice přinášejí. Ať už se necháte vést nejpomalejším rychlíkem světa Glacier Express ze Zermattu do Svatého Mořice, projedete Bernina Expressem přes viadukty pro UNESCO tratích Albula a Bernina až do italského Tirana, nebo usednete do pohodlných křesel GoldenPass Expressu s výhledy na vinice a horské štíty, všude vás čeká cesta plná kontrastů a klidu. A třešničkou na dortu je Gotthard Panorama Express, který pro-
pojuje romantickou plavbu po Lucernském jezeře s jízdou panoramatickým vlakem po historické gotthardské železnici.
Podzimní atmosféra dodává těmto cestám neopakovatelný půvab. Turistická místa se zklidňují, počasí zůstává mírné a krajina hraje barvami, které uvidíte jen v tomto ročním období. Nový spot Switzerland Tourism s Rogerem Federerem a Halle Berry zachycuje tuto náladu s humorem i noblesou. Oba protagonisté ukazují, že skutečný luxus nespočívá pouze v pohodlí 1. třídy, ale také v čase – v možnosti zpomalit a nechat se unést krásou krajiny.
Klíčem k takovému cestování je Swiss Travel Pass, univerzální jízdenka, která otevírá dveře k celé síti vlaků, autobusů a lodí, městské dopravě ve více než 90 městech i k více než 500 muzeím po celé zemi. Zahrnuje dokonce i bezplatné cestování na legendárních horských drahách a lanovkách, jako je jízda zubačkou na Rigi, první kabrio lanovkou světa na Stanserhorn nebo nejstrmější pozemní lanovkou světa na Stoos.
Právě letos na podzim je Swiss Travel Pass ještě výhodnější. Od 11. září do 30. listopadu 2025 probíhá speciální akce: při koupi čtyřdenní varianty v 1. třídě získáte pátý den zdarma, při koupi osmidenní varianty dokonce dva dny navíc. Jízdenku lze využít kdykoli od 1. října 2025 až do 31. března 2026. To znamená více času na objevování – třeba vinic Lavaux u Ženevského jezera, zimního výletu Bernina Expressem až do Itálie nebo procházek zasněženými uličkami horských měst. Ať už plánujete několikadenní okružní trasu vlakem, krátké zastávky v malebných městech, nebo chcete jen bezstarostně kombinovat dopravu po celé zemi, Swiss Travel Pass vám dá svobodu cestovat podle vlastních představ. Díky podzimní akci s extra dny navíc je teď ten nejlepší čas vydat se do Švýcarska a zažít ho v jeho nejbarevnější podobě.
Camel Active Móda, která cestuje s vámi
Při toulkách světem není prostor pro kompromisy!
Potřebujete oblečení, které zvládne letištní maraton i horskou túru. A ještě u toho vypadá skvěle.
Cestování není jen o kilometrech v pase.
Je to malá rebélie proti rutině, šance nadechnout se jinde a vidět svět novýma očima. Nová kolekce Camel Active je navržená pro ty, kteří mají v diáři víc destinací než volných dnů a zároveň chtějí vypadat dobře a cítit se svobodně.
Pánská část sází na bundy, parky a kabáty, které zvládnou déšť i zimu, aniž by rezignovaly na styl. Praktické kapsy pojmou víc než jen palubní lístek a střihy jsou tak pohodlné, že vás nezastaví ani sprint k odletové bráně. Pleteniny, košile a kalhoty v barvách podzimní přírody pak fungují jako univerzální základ do města i na hory.
Dámská kolekce k tomu přidává lehkost a ženský šmrnc. Kabáty s důmyslnými detaily, hřejivé svetry a kalhoty, které vám dovolí dýchat i po celodenním cestování, se stávají spolehlivými společníky od ranní kávy na letišti až po večerní procházku neznámým městem. Tóny podzimní krajiny se tu mísí s čistými liniemi a výsledkem je vzhled, který zvládne jak meeting v centru, tak víkend v horách.
Camel Active není jen značka na visačce. Je to způsob, jak se obléknout pro život v pohybu – sebevědomě, pohodlně a bez kompromisů.
Objevte ji na VERMONT.cz nebo v našich prodejnách.
HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika
HST Obchodní komora HST Švýcarsko – Česká republika byla založena 1. července 1991, její počátky však sahají až do roku 1972, kdy byla v Curychu založena HST Obchodní komora Švýcarsko-Československo.
Jejím posláním je podporovat obchodní a hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem, hájit zájmy švýcarských společností v České republice a pomáhat českým firmám podnikat ve Švýcarsku. V tomto roce jsme zaznamenali několik skvělých úspěchů českých společností na švýcarském trhu, ale také zájem švýcarských firem etablovat se na trhu českém. Vyrovnaný poměr zájmu o český či švýcarský trh svědčí o tom, že Česká republika je vnímána jako prostor, kde je nejen levnější pracovní síla, ale také prostor, kde je intelektuální bohatství, excelentní výzkumné zázemí, vysoká míra bezpečí a bohatá kultura i přírodní krásy. Mimo jiné o tom svědčí fakt, že švýcarských firem jsou v České republice stovky. Čeští podnikatelé a české podniky či startupy pak dobývají Švýcarsko svými průlomovými technologiemi, originálními řešeními, kvalitním know-how. Zároveň je ve Švýcarsku jedna z nejpočetnějších československá diaspora, která je vzájemně propojena a vytváří ve svém rámci další obchodní příležitosti. Vedle podpory vzájemného obchodu poskytuje HST řadu dalších služeb. Jedná se mimo jiné o poradenství při založení společnosti ať už ve Švýcarsku, nebo České republice, poradenství v oblasti vyjednávání, mediace a arbitráže, ochrany majetku pomocí švýcarských nástrojů, poradenství v oblasti HR procesů, investic v České republice. Nově je také pro členy komory k dispozici program zvýhodněných služeb či zvýhodnění cen produktů, které poskytují členové HST. V neposlední řadě je HST platformou pro vzájemná setkávání, výměnu kontaktů, informací, zkušeností a vytváření obchodních příležitostí. Některá setkávání jsou také zaměřená na edukaci či na aktuální politická a hospodářská témata.
HST Handelskammer Schweiz –Tschechische Republik
Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik wurde am 1. Juli 1991 gegründet, ihre Anfänge reichen jedoch bis ins Jahr 1972 zurück, als in Zürich die HST Handelskammer Schweiz–Tschechoslowakei ins Leben gerufen wurde. Ihr Auftrag ist es, die Handels- und Wirtschaftsbeziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz zu fördern, die Interessen schweizerischer Unternehmen in der Tschechischen Republik zu vertreten und tschechische Firmen beim Eintritt in den Schweizer Markt zu unterstützen. In diesem Jahr konnten wir mehrere großartige Erfolge tschechischer Unternehmen auf dem Schweizer Markt verzeichnen, aber auch ein wachsendes Interesse schweizerischer Firmen, sich auf dem tschechischen Markt zu etablieren. Das ausgewogene Verhältnis des Interesses am tschechischen wie am schweizerischen Markt zeigt, dass die Tschechische Republik nicht nur als Standort mit günstigeren Arbeitskräften wahrgenommen wird, sondern auch als Land mit intellektuellem Reichtum, exzellentem Forschungsumfeld, hoher Sicherheit sowie reicher Kultur und Naturschönheiten. Nicht zuletzt belegt dies auch die Tatsache, dass es in der Tschechischen Republik Hunderte schweizerischer Unternehmen gibt. Umgekehrt erobern tschechische Unternehmer, Unternehmen und Start-ups den Schweizer Markt mit bahnbrechenden Technologien, originellen Lösungen und hochwertigem Know-how. Zudem lebt in der Schweiz eine der größten tschechoslowakischen Diasporas, die gut vernetzt ist und innerhalb dieser Gemeinschaft weitere Geschäftsmöglichkeiten schafft. Neben der Förderung des gegenseitigen Handels bietet die HST eine Reihe weiterer Dienstleistungen an. Dazu gehören unter anderem Beratung bei der Unternehmensgründung – sowohl in der Schweiz als auch in der Tschechischen Republik – sowie Beratung in den Bereichen Verhandlung, Mediation und Schiedsgerichtsbarkeit, Vermögensschutz mittels schweizerischer Instrumente, Beratung zu HR-Prozessen und Investitionen in der Tschechischen Republik. Neu steht den Kammermitgliedern auch ein Programm mit vergünstigten Dienstleistungen und Sonderpreisen für Produkte zur Verfügung, die von HSTMitgliedern angeboten werden.
Nicht zuletzt ist die HST eine Plattform für persönliche Begegnungen, den Austausch von Kontakten, Informationen und Erfahrungen sowie für die Schaffung neuer Geschäftsmöglichkeiten. Einige dieser Treffen sind auch auf Bildung oder aktuelle politische und wirtschaftliche Themen ausgerichtet.
Noví členové se představují
Boson Distribution SE
Neue Mitglieder stellen sich vor
Boson Distribution SE
Boson Distribution
Společnost Boson Distribution SE má za sebou už téměř 30 let výzkumu a množství výzkumně vývojových instalací v reálných provozech. V České republice a na Slovensku připravujeme další řešení v průmyslových provozech včetně teplárenských. Pomáháme jim prostřednictvím technologie HIPPOTRON® snižovat náklady na ohřev a chlazení a redukovat emise, ale také zvyšovat efektivitu výrobních procesů a prodlužovat životnosti hydraulických okruhů. V tomto roce jsme úspěšně vstoupili na švýcarský trh.
Elmontia a.s.
Kontejnerizací technologií se zabýváme už téměř 20 let. Za tu dobu jsme integrovali celou řadu řešení od testovacích stanic, energetických modulů, bateriových úložišť, bioplynové a kompresorové stanice až po specializované technologické kontejnery, například kontejnerové vodojemy, které představují revoluční řešení pro skladování a distribuci pitné vody. Vyznačují se rychlou instalací, modularitou, snadnou údržbou nebo možností umístění kdekoliv ve vodovodní síti. Představují také chytré a kompaktní řešení s integrovanou tlakovou stanicí. Zajišťují stabilní tlak v síti, snadné připojení bez elektřiny a provoz i v odlehlých lokalitách.
Die Firma Boson Distribution SE verfügt über fast 30 Jahre Forschungserfahrung und zahlreiche Forschungs- und Entwicklungsinstallationen in realen Betrieben. In Tschechien und in der Slowakei bereiten wir weitere Lösungen für Industrieanlagen, einschließlich Heizkraftwerke, vor. Mit der HIPPOTRON®-Technologie helfen wir ihnen, die Heiz- und Kühlkosten zu senken, Emissionen zu reduzieren, die Effizienz der Produktionsprozesse zu steigern und die Lebensdauer hydraulischer Kreisläufe zu verlängern. In diesem Jahr sind wir erfolgreich in den Schweizer Markt eingetreten.
Elmontia a.s.
Mit der Containerisierung von Technologien beschäftigen wir uns seit fast 20 Jahren. In dieser Zeit haben wir eine Vielzahl von Lösungen integriert – von Teststationen, Energiemodulen, Batteriespeichern, Biogas- und Kompressorstationen bis hin zu spezialisierten Technologiecontainern, wie zum Beispiel Container-Wasserreservoirs, die eine revolutionäre Lösung für die Speicherung und Verteilung von Trinkwasser darstellen. Sie zeichnen sich durch eine schnelle Installation, Modularität, einfache Wartung sowie die Möglichkeit der Platzierung an beliebiger Stelle im Wasserversorgungsnetz aus. Zudem bieten sie eine intelligente und kompakte Lösung mit integrierter Druckstation, gewährleisten einen stabilen Netzdruck, ermöglichen einen einfachen Anschluss ohne Stromversorgung und den Betrieb auch in abgelegenen Gebieten.
NADE – spolehlivý partner pro kolejová vozidla i strojírenství
Společnost NADE staví na více než třicetiletých zkušenostech, špičkovém týmu a moderních technologiích. Specializuje se na výrobu kovových komponentů pro kolejová vozidla a je dlouhodobým partnerem předních hráčů v tomto odvětví. Kvalita je pro NADE samozřejmostí a stabilní spolupráce závazkem. Hledání nových cest a inovativních řešení se stalo každodenní součástí práce. Díky jedinečné kombinaci know-how a technického zázemí dokáže firma nabídnout řešení nejen v železničním průmyslu, ale také v dalších oblastech strojírenství. Výrobní střediska se nachází v Krásně (sídlo společnosti, obrobna, 3D tisk a gravírování) a v Horním Slavkově (CNC laser, ohraňovací lisy, svařovna). Za desítky let praxe realizovali odborníci z NADE stovky specifických zakázek, často bez kompletní technické dokumentace či s nutností upravovat parametry původních výrobků.
Dnes je NADE oceňovaným specialistou na návrh a realizaci prototypových řešení. Do vývoje zapojuje nejen konstruktéry a materiálové odborníky, ale i mistry výroby ze všech středisek. Díky agilnímu projektovému přístupu dokáže firma hledat optimální varianty už od samého počátku výroby a dodat klientům efektivní a funkční produkty.
NADE – ein zuverlässiger Partner für Schienenfahrzeuge und Maschinenbau
Die Firma NADE baut auf mehr als dreißig Jahre Erfahrung, ein hochqualifiziertes Team und moderne Technologien. Sie ist auf die Herstellung von Metallkomponenten für Schienenfahrzeuge spezialisiert und ein langfristiger Partner führender Akteure dieser Branche. Qualität ist für NADE selbstverständlich, und stabile Partnerschaften sind ein fester Bestandteil ihres Selbstverständnisses. Die Suche nach neuen Wegen und innovativen Lösungen gehört zum Alltag. Dank der einzigartigen Kombination aus Know-how und technischer Ausstattung kann das Unternehmen Lösungen nicht nur für die Bahnindustrie, sondern auch für weitere Bereiche des Maschinenbaus anbieten. Die Produktionsstandorte befinden sich in Krásno (Firmensitz, Bearbeitung, 3D-Druck und Gravur) und in Horní Slavkov (CNC-Laser, Abkantpressen, Schweißerei).
In den vergangenen Jahrzehnten haben die Fachleute von NADE Hunderte spezifischer Aufträge umgesetzt – oft ohne vollständige technische Dokumentation oder mit der Notwendigkeit, die Parameter der ursprünglichen Produkte anzupassen.
Heute gehört NADE zu den anerkannten Spezialisten für die Entwicklung und Realisierung von Prototypenlösungen. In die Entwicklung werden nicht nur Konstrukteure und Materialexperten einbezogen, sondern auch Meister aus allen Produktionsbereichen. Durch den agilen Projektansatz ist das Unternehmen in der Lage, schon zu Beginn der Fertigung optimale Varianten zu finden und den Kunden effiziente und funktionale Produkte zu liefern.
Swisspearl Česká republika a.s.
Společnost Swisspearl působí na českém trhu od roku 1910 v Šumperku a od roku 1921 v Berouně. V současné době se zabývá výrobou vlákno-cementových střešních krytin. Společnost pokrývá všechny významné evropské trhy a zajišťuje prodej všech výrobků skupiny Swisspearl na českém trhu.
Swisspearl Česká republika a.s.
Die Firma Swisspearl ist seit 1910 in Šumperk und seit 1921 in Beroun auf dem tschechischen Markt tätig. Derzeit beschäftigt sie sich mit der Herstellung von Faserzement-Dacheindeckungen. Das Unternehmen deckt alle wichtigen europäischen Märkte ab und gewährleistet den Vertrieb sämtlicher Produkte der Swisspearl-Gruppe auf dem tschechischen Markt.
Členové aktuálně
BELIMO slaví 50 let globálně a 30 let v České republice
Společnost BELIMO si své vedoucí postavení na trhu vydobyla důrazem na inovace, přesnost a spolehlivost. Dodává pohony klapek, regulační ventily a senzory, které efektivně řeší komfortní a energetické problémy.
Oficiální oslava tohoto milníku proběhla 15. května 2025 v sídle společnosti BELIMO CZ v Jinočanech. Akce byla nejen příležitostí k zamyšlení nad minulými úspěchy, ale také poděkováním zaměstnancům, partnerům a zákazníkům, kteří se na úspěchu společnosti podíleli.
Mezi dlouhodobé partnery společnosti Belimo patří také HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika. HST vděčí Belimu za řadu hudebních zážitků. Belimo totiž dlouhodobě podporuje hudební
smyčcové těleso obsazené převážně muzikanty z České filharmonie – MLP komorní orchestr, které ozdobilo svou mistrovskou produkcí řadu významných akcí HST.
Mezi oslavenci i gratulanty byli také kolegové ze švýcarské mateřské společnosti a na programu bylo ohlédnutí za historií a úspěchy společnosti, projevy vedení, neformální networking, občerstvení a společenský program. Hosté měli možnost navázat nové kontakty, sdílet zkušenosti a posílit týmového ducha.
„Akce měla skutečně slavnostní atmosféru a nabídla smysluplnou příležitost k prohloubení vztahů a k motivaci do dalších let,“ říká ředitel společnosti Ivar Mentzl.
Těšíme se na mnoho dalších společných úspěchů!
Mitglieder aktuell
BELIMO feiert 50 Jahre weltweit und 30 Jahre in Tschechien
Die Firma BELIMO hat ihre führende Marktposition durch den Fokus auf Innovation, Präzision und Zuverlässigkeit erlangt. Sie liefert Klappenantriebe, Regelventile und Sensoren, die Komfort- und Energieprobleme effizient lösen.
Die offizielle Feier dieses Jubiläums fand am 15. Mai 2025 am Sitz von BELIMO CZ in Jinočany statt. Die Veranstaltung war nicht nur eine Gelegenheit, über vergangene Erfolge nachzudenken, sondern auch ein Dank an die Mitarbeiter, Partner und Kunden, die zum Erfolg des Unternehmens beigetragen haben.
Zu den langjährigen Partnern von Belimo gehört auch die Handelskammer Schweiz–Tschechische Republik. Die HST verdankt Belimo zahlreiche musikalische Erlebnisse. Belimo unterstützt nämlich seit vielen Jahren ein Streichensemble, das überwiegend aus Musikern der Tschechischen Philharmonie besteht
– das MLP Kammerorchester –, das mit seiner meisterhaften Darbietung viele bedeutende Veranstaltungen der HST bereichert hat.
Unter den Feiernden und Gratulanten waren auch Kollegen aus der Schweizer Muttergesellschaft. Auf dem Programm standen ein Rückblick auf die Geschichte und die Erfolge des Unternehmens, Reden des Managements, informelles Networking, Erfrischungen und ein geselliges Programm. Die Gäste hatten die Möglichkeit, neue Kontakte zu knüpfen, Erfahrungen auszutauschen und den Teamgeist zu stärken.
„Die Veranstaltung hatte wirklich eine festliche Atmosphäre und bot eine sinnvolle Gelegenheit, Beziehungen zu vertiefen und Motivation für die kommenden Jahre zu schöpfen,“ sagt der Geschäftsführer Ivar Mentzl.
Wir freuen uns auf viele weitere gemeinsame Erfolge!
Akce HST
Bowlingové klání
K dlouhým zimním večerům se výborně hodí bowling – aktivita, která protáhne tělo, potěší duši a při níž si ještě popovídáte s přáteli. V rámci HST jsme bowlingové klání uspořádali už podruhé a s velkým úspěchem! Ještě několik hodin po odkoulení poslední koule jsme seděli u bohatého stolu a sklenky vína.
Bowling-Wettkampf
Für die langen Winterabende eignet sich Bowling hervorragend – eine Aktivität, die den Körper in Bewegung bringt, die Seele erfreut und gleichzeitig Gelegenheit bietet, sich mit Freunden zu unterhalten. Im Rahmen der HST haben wir den Bowling-Wettkampf bereits zum zweiten Mal veranstaltet – und das mit großem Erfolg! Noch mehrere Stunden nach dem letzten Wurf saßen wir an einer reich gedeckten Tafel bei einem Glas Wein.
Bowlingové týmy HST
HST-Bowlingteams
V zápalu hry Mitten im Spielrausch
HST Anlässe
Swiss Management Forum – Deglobalizace
V dubnu jsme měli možnost vyslechnout si pohled na současné dění (zejména s ohledem na rozpad politických a obchodních struktur) pana Urse Buchera (švýcarský velvyslanec v ČR), Jakuba Landovského (UK), Tomáše Sobíška (UCB), Roberta Springisfelda (BNP Paribas) a Jana Havla (Actum Digital). Každý ze svého úhlu pohledu komentoval probíhající obchodní válku, nedostatečnost EU na poli digitálním, ať už ve smyslu skladování dat, nebo ve smyslu svazujících zákonů.
Swiss Management Forum – Deglobalisierung
Im April hatten wir die Möglichkeit, die Sichtweisen von Herrn Urs Bucher (Schweizer Botschafter), Jakub Landovský (UK), Tomáš Sobíšek (UCB), Robert Springisfeld (BNP Paribas) und Jan Havel (Actum Digital) zur aktuellen Lage zu hören – insbesondere im Hinblick auf den Zerfall politischer und wirtschaftlicher Strukturen.
Jeder von ihnen kommentierte aus seiner eigenen Perspektive den anhaltenden Handelskrieg sowie die unzureichende Position der EU im digitalen Bereich – sei es in Bezug auf die Datenspeicherung oder auf restriktive Gesetzgebungen.
J. E. pan Urs Bucher hostem Swiss Management Fora S. E. Herr Urs Bucher als Gast des Swiss Management Forums
Speed Business Meeting Praha s dalšími obchodními komorami
Rychlé navazování kontaktů, dlouhodobý dopad
Měli jsme potěšení spolupořádat Speed Business Meeting společně s našimi partnerskými komorami:
Italsko-českou obchodní a průmyslovou komorou
Francouzsko-českou obchodní komorou
Kanadskou obchodní komorou v České republice
Španělskou obchodní komorou v České republice
Tento dynamický a dobře strukturovaný formát umožnil účastníkům navázat cenné nové kontakty a efektivně prozkoumat konkrétní obchodní příležitosti.
Podobné iniciativy ukazují sílu spolupráce mezi mezinárodními obchodními komorami v České republice a hmatatelné přínosy, které tyto akce přinášejí našim podnikatelským komunitám.
Těšíme se na další společné aktivity.
Speed Business Meeting Prag mit weiteren Handelskammern
Schnelle Kontaktaufnahme, langfristige Wirkung
Wir hatten das Vergnügen, gemeinsam mit unseren Partnerkammern einen Speed Business Meeting zu organisieren:
Italienisch-Tschechische Handels- und Industriekammer
Französisch-Tschechische Handelskammer
Kanadische Handelskammer in der Tschechischen Republik
Spanische Handelskammer in der Tschechischen Republik
Dieses dynamische und gut strukturierte Format ermöglichte es den Teilnehmern, wertvolle neue Kontakte zu knüpfen und konkrete Geschäftsmöglichkeiten effizient zu erkunden.
S olche Initiativen zeigen die Stärke der Zusammenarbeit zwischen internationalen Handelskammern in der Tschechischen Republik und die greifbaren Vorteile, die diese Veranstaltungen für unsere Geschäftsgemeinschaften bringen.
Wir freuen uns auf weitere gemeinsame Aktivitäten.
Valná hromada HST
Pět minut na byznys Fünf Minuten für Ihr Business
Hledání správných partnerů Suche nach den richtigen Partnern
Tak jako každý rok jsme se sešli na valné hromadě, abychom se ohlédli za uplynulým rokem a nahlédli do roku následujícího, potkali se s přáteli a obchodními partnery. Oficiální část byla korunována rautem a možností nejen si prohlédnout, ale také vyzkoušet autentické masky z fasnachtu v Basileji.
Úvodní přednáška Einführungsvorlesung
Generalversammlung der HST
Wie jedes Jahr haben wir uns zur Generalversammlung getroffen, um auf das vergangene Jahr zurückzublicken und einen Ausblick auf das kommende Jahr zu werfen, sowie um Freunde und Geschäftspartner zu treffen. Der offizielle Teil wurde mit einem Empfang gekrönt, bei dem man nicht nur authentische Masken der Basler Fasnacht besichtigen, sondern auch selbst anprobieren konnte.
Setkání i loučení. Poslední valná hromada Lorenzy Faessler
Treffen und Abschiede. Letzte Generalversammlung von Lorenza Faessler
Around the World 2025
Around the World 2025 byla živá oslava mezinárodního obchodu, kultury a komunity – a jsme hrdí, že HST Obchodní komora Švýcarsko –Česká republika byla její součástí!
Dne 15. května hostil elegantní Hotel Mozart v Praze stovky profesionálů na jedinečném networkingovém večeru, který společně uspořádalo deset zahraničních obchodních komor. Skutečná ukázka globálního ducha, spolupráce a nezapomenutelných setkání.
U našeho stánku švýcarsko-české obchodní komory si hosté mohli vychutnat tu nejlepší čokoládu od Lindt & Sprüngli, výrazné destiláty Fassbind, aromatickou kávu Blasercafé a vřelou, profesionální pohostinnost.
Třešničkou na dortu byl fakt, že jsme podpořili Lékaře bez hranic.
Around the World 2025
Around the World 2025 war eine lebendige Feier des internationalen Handels, der Kultur und der Gemeinschaft – und wir sind stolz darauf, dass die HST – Schweizerisch-Tschechische Handelskammer ein Teil davon war!
Am 15. Mai empfing das elegante Hotel Mozart in Prag Hunderte von Fachleuten zu einem einzigartigen Networking-Abend, der gemeinsam von zehn ausländischen Handelskammern organisiert wurde. Eine wahre Demonstration globalen Geistes, Zusammenarbeit und unvergesslicher Begegnungen.
An unserem Stand der SchweizerischTschechischen Handelskammer konnten die Gäste die feinste Schokolade von Lindt & Sprüngli, kräftige Destillate von Fassbind, aromatischen Kaffee von Blasercafé sowie eine herzliche und professionelle Gastfreundschaft genießen.
Das i-Tüpfelchen war die Tatsache, dass wir damit die Organisation Ärzte ohne Grenzen unterstützt haben.
Multinárodní networking pod jednou střechou
Multinationales Networking unter einem Dach
Context – debata s Helenou Horskou
S Helenou Horskou, renomovanou ekonomkou a členkou poradního orgánu vlády NERV, jsme měli možnost debatovat nad makroekonomickým výhledem, který se v současné situaci dá těžko predikovat. Paní Horská výhled ilustrovala na pěti strategických oblastech, jak je navrhla její domovská Raiffeisenbank. Do hry vstupuje řada činitelů, s tím novým, nevypočitatelností, se pracuje nejhůře.
Kontext – Diskussion mit Helena Horská
Mit Helena Horská, einer renommierten Ökonomin und Mitglied des beratenden Gremiums der Regierung NERV, hatten wir die Möglichkeit, über den makroökonomischen Ausblick zu diskutieren –ein Ausblick, der sich in der aktuellen Situation nur schwer vorhersagen lässt.
Frau Horská veranschaulichte diesen Ausblick anhand von fünf strategischen Bereichen, wie sie von ihrer Heimatbank, der Raiffeisenbank, vorgeschlagen wurden.
Viele Faktoren spielen eine Rolle – und mit dem neuen Faktor der Unberechenbarkeit umzugehen, ist am schwierigsten.
Helena Horská a makroekonomický výhled
Helena Horská und der makroökonomische Ausblick
Výlet na e-kolech
Start Start
Občerstvení v půlce výletu Erfrischung auf halber Strecke
Začátek léta je již tradičně spjat s výletem na elektrokolech, které nám laskavě zapůjčuje e-kolo.cz. Každý rok si můžeme vyzkoušet nové modely a zajet si v okolí Prahy na výlet. Tentokrát nám Jakub Ditrich vytyčil trasu západním směrem k památníku Lidice.
Nadšení před startem Begeisterung vor dem Start
Štafetový běh obchodních komor
Již druhým rokem reprezentovala HST na štafetovém běhu obchodních komor v pražské Stromovce advokátní kancelář UEPA Advokáti. Dvě štafety sestavené z mladých právníků byly povzbuzovány transparentem hlásajícím: makej, dávej, zaber, super, pojď ještě, jsi borec, jeď, jeď, jeď… – což bylo v horkém počasí vítanou morální vzpruhou!
Staffellauf der Handelskammern
Bereits zum zweiten Mal wurde die HST beim Staffellauf der Handelskammern im Prager Stromovka-Park von der Anwaltskanzlei UEPA Advokáti vertreten. Zwei Staffeln, bestehend aus jungen Juristen, wurden von einem Transparent angefeuert, auf dem zu lesen war: „Streng dich an, gib Gas, leg los, super, komm schon, du bist der Beste, weiter, weiter, weiter…“ – was bei dem heißen Wetter eine willkommene moralische Unterstützung war!
HST reprezentovala kancelář UEPA Advokáti HST wurde von der Anwaltskanzlei UEPA Advokáti vertreten
E-Bike-Ausflug
Der Sommerbeginn ist traditionell mit einem Ausflug auf E-Bikes verbunden, die uns freundlicherweise von e-kolo.cz zur Verfügung gestellt werden. Jedes Jahr haben wir die Möglichkeit, neue Modelle auszuprobieren und eine Tour in der Umgebung von Prag zu unternehmen. Dieses Mal hat uns Jakub Ditrich eine Route in westlicher Richtung zum Mahnmal von Lidice vorbereitet.
Česko-švýcarský
golfový turnaj
15. července 2025 se na hřišti Royal Golf Club Beroun odehrál další golfový turnaj. Letošní ročník golfového turnaje přinesl skvělou hru, zábavu, networking a krásné ceny pro vítěze, ale i ty, kteří nebodovali příliš vysoko.
Díky panu Jiráskovi z Fracht a dalším štědrým partnerům a sponzorům i samotnému
golfovému klubu byli všichni obdarováni a občerstveni.
Příjemnou atmosféru a nová přátelství nebo spolupráci pak už obstarali hráči v 11 flightech.
Počasí předvedlo velkou škálu svých možností od slunečna, zatažena až po bouřku s pořádnou průtrží mračen, která z celého turnaje učinila nezapomenutelný zážitek.
Tschechisch-Schweizerisches Golfturnier
Am 15. Juli 2025 fand auf dem Platz des Royal Golf Club Beroun ein weiteres Golfturnier statt. Die diesjährige Ausgabe des Golfturniers brachte großartiges Spiel, Unterhaltung, Networking und schöne Preise für die Sieger, aber auch für diejenigen, die nicht allzu hoch punkteten.
Dank Herrn Jirásek von Fracht, der Gesellschaft Davos Klosters, Ultra Premium Brands, Davidoff, Mattoni, Lindt & Sprüngli, Altoa und CityZen sowie dem
Golfclub selbst wurden alle beschenkt und verpflegt.
Für die angenehme Atmosphäre und neue Freundschaften oder Zusammenarbeit sorgten dann schon die Spieler in 11 Flights. Das Wetter zeigte eine große Bandbreite seiner Möglichkeiten – von sonnig über bewölkt bis hin zu einem Gewitter mit einem ordentlichen Wolkenbruch, der aus dem gesamten Turnier ein unvergessliches Erlebnis machte.
Na vítěze čekaly trofeje i krásné ceny
Auf die Sieger warteten Trophäen und schöne Preise
i radost ze hry Spaß und Freude am Spiel
Davos Klosters věnoval cenu pro vítěze
Davos
Klosters stiftete den Preis für den Sieger
Zábava
Watches and Wonders
V červenci jsme si dopřáli setkání k tématu navýsost švýcarskému – k tématu hodinek. Přednášku na základě vlastní zkušenosti z ženevské výstavy Watches and Wonders přednesl dlouholetý člen HST pan Zdeněk Vejvoda.
Vystavené byly mimo jiné atomové hodiny nebo limitované série vydané k výročím několika značek. Návštěvníci se mohli také potěšit pohledem na skládání hodinek či ruční dekoraci ciferníku.
Svět hodinek a výstavy jako takové přiblížil pan Vejvoda posluchačům také bohatou obrazovou dokumentací, praktickými radami k výstavě v Ženevě a informací o dalších pražských výstavách:
Salon Exceptional Watches, Praha 7.–9. 11. 2025
Micro Praha, 29.–30. 11. 2025
Watches and Wonders
Im Juli gönnten wir uns ein Treffen zu einem Thema, das kaum schweizerischer sein könnte – zum Thema Uhren. Einen Vortrag, basierend auf seinen eigenen Erfahrungen von der Genfer Messe Watches and Wonders, hielt das langjährige HST-Mitglied Herr Zdeněk Vejvoda.
Přednáška o hodinářské výstavě
Watches and Wonders
Vortrag zur Uhrenausstellung
Watches and Wonders
Zu sehen waren unter anderem Atomuhren sowie limitierte Serien, die anlässlich der Jubiläen mehrerer Marken herausgegeben wurden. Die Besucher konnten außerdem den Uhrmachern beim Zusammensetzen der Uhren oder bei der handgefertigten Dekoration von Zifferblättern zusehen.
Herr Vejvoda brachte den Zuhörern die Welt der Uhren und der Messe selbst auch mit einer reichhaltigen Bilddokumentation näher, ergänzt durch praktische Tipps zum Messebesuch in Genf sowie Informationen zu weiteren Uhrenausstellungen in Prag:
Salon Exceptional Watches, Prag, 7.–9. November 2025
Micro Praha, 29.–30. November 2025
Ukázka ručního malování ciferníku
Demonstration des Handbemalens eines Zifferblatts
Ručně malovaný ciferník k výročí Handgemaltes JubiläumsZifferblatt
Rozlučka s paní Lorenzou Faessler
Paní Lorenza Faessler působila čtyři roky na švýcarské ambasádě jako zástupkyně velvyslance a byla členkou předsednictva HST. Na konci své mise v České republice uspořádala paní Lorenza pro všechny své kolegy, kolegyně a přátele zahradní party v kouzelné zahradě rezidence švýcarského velvyslance. Kromě
toho, že jsme se loučili, vítali jsme také její nástupkyni, paní Zarah Schmidt, která se do Prahy přesunula z New Yorku, kde byla první tajemnicí při švýcarské misi při OSN. Oběma dámám přejeme dobrý start na jejich nové misi.
Abschied von Frau Lorenza Faessler
Lorenza Faessler war vier Jahre lang an der Schweizerischen Botschaft als Stellvertreterin des Botschafters tätig und Mitglied des Vorstandes der HST. Am Ende ihrer Mission in der Tschechischen Republik lud Frau Lorenza Faessler all ihre Kolleginnen und Kollegen, Partner und Freunde zu einer Gartenparty im zauberhaften Garten der Residenz des Schweizer Botschafters ein.
Přátelé a spolupracovníci paní Lorenzy Freunde und Kollegen von Frau Lorenza
S paní Lorenzou se rozloučil také J. E. pan Urs Bucher
Von Frau Lorenza verabschiedete sich auch S. E. Herr Urs Bucher
16. 9. 2025 Context – Debata se Zdeňkem Eliášem
8. 10. 2025 Swiss Business Brunch MSV Brno
15. 10. 2025 Řízená ochutnávka – UPB Fassbind
21. 10. 2025 Networking for Professional Women
23. 10. 2025 2. česko-švýcarský inovační den
5. 11. 2025 Vypni hlavu – dekorace keramiky
3. 12. 2025 Christmas Gala Dinner
Další informace o našich plánovaných akcích se dočtete na našich webových stránkách www.hst.cz nebo na našem profilu na LinkedInu.
Neben dem Abschied nutzten wir die Gelegenheit, auch Lorenzas Nachfolgerin, Frau Zarah Schmidt, willkommen zu heißen. Sie kam aus New York nach Prag, wo sie als Erste Sekretärin bei der Schweizer Mission bei den Vereinten Nationen tätig war.
Wir wünschen beiden Damen einen guten Start in ihre neue Mission.
16. 9. 2025 Kontext – Debatte mit Zdeněk Eliáš
8. 10. 2025 Swiss Business Brunch MSV Brno
15. 10. 2025 Geführte Verkostung – UPB Fassbind
21. 10. 2025 Networking for Professional Women
23. 10. 2025 2. Tschechisch-Schweizerischer inovativer Tag
5. 11. 2025 Kopf ausschalten – Keramikdekoration
3. 12. 2025 Christmas Gala Dinner
Weitere Informationen zu unseren geplanten Veranstaltungen finden Sie auf unserer Webseite www.hst.cz oder auf unserem LinkedIn-Profil.
Vzájomné
vzťahy Švajčiarska a Slovenska sa opierajú o silné historické a ľudské väzby
Peter Nelson, veľvyslanec Švajčiarska na Slovensku, v rozhovore zhodnotil švajčiarsko-slovenské vzťahy ako veľmi dobré, s rastúcim objemom obchodu a stabilnými hospodárskymi kontaktmi. Zdôraznil prínos švajčiarskych investícií na Slovensku, najmä v priemysle, IT, moderných formách mobility a centrách zdieľaných služieb. Za dôležité faktory pre prilákanie ďalších investícií považuje priaznivé podmienky, kvalifikovanú pracovnú silu, právnu istotu, transparentnosť a stabilitu. V rozhovore sa dotkol aj kultúrnych rozdielov a špecifík ako aj osobných skúseností so slovenskou gastronómiou a tradíciami.
Ako hodnotíte súčasný stav švajčiarsko-slovenských vzťahov?
Dvojstranné vzťahy medzi Švajčiarskom a Slovenskom sú veľmi dobré. Opierajú sa o silné historické a ľudské väzby. Aj hospodárske vzťahy sú stabilné a pozitívne. Objem obchodu neustále rastie a dnes predstavuje niečo vyše 2,1 miliardy eur ročne, stále je tu priestor na ďalší rozvoj. Slovensko má pritom tradične prebytok v obchodnej bilancii.
V ktorých oblastiach vidíte najväčší potenciál na ďalšie prehĺbenie spolupráce medzi Švajčiarskom a Slovenskom?
Ako ukazuje nedávne otvorenie nového, moderného závodu spoločnosti Hoval v Istebnom, švajčiarske a lichtenštajnské firmy sú pripravené ďalej investovať do svojich prevádzok na Slovensku. Takéto investície môžu pomôcť diverzifikovať slovenský priemysel a, ako dúfam, popri výrobe čoraz viac podporovať aj výskum a inovácie.
Okrem priemyselnej produkcie vidím potenciál v oblasti IT, kde Slovensko disponuje vynikajúcimi odborníkmi. Pri Smart Cities a moderných formách mobility sú príležitosti, čo dokazuje aj spolupráca spoločnosti FAIRTIQ – mobilnej aplikácie „Pay as you go“ pre verejnú dopravu, ktorú v Švajčiarsku pravidelne využívam – so Železničnou spoločnosťou Slovensko (ZSSK).
Slovensko zostáva atraktívne aj ako miesto pre tzv. Shared Service Centers, teda centrá zdieľaných služieb pre nadnárodné koncerny.
Ktoré konkrétne projekty v rámci švajčiarsko-slovenskej spolupráce považujete za najúspešnejšie?
V oblasti súkromného podnikania existuje veľa úspešných projektov, no neprislúcha mi hodnotiť ich. Osobne na mňa zapôsobila nedávna návšteva v spoločnosti Ringier Slovakia, ktorá významne prispieva k mediálnej pestrosti v krajine.
Chcel by som však najmä spomenúť výbornú spoluprácu, ktorú má Švajčiarsko so slovenskými orgánmi v rámci tzv. druhého švajčiarskeho príspevku. Pod hlavičkou programu „Swiss-Slovak Cooperation Programme / Program švajčiarsko-slovenskej spolupráce“ pôsobíme v oblastiach odborného vzdelávania a prípravy, udržateľného cestovného ruchu, biodiverzity a podpory zdravia.
Čo môže Slovensko urobiť, aby pritiahlo švajčiarske investície?
Kľúčom sú atraktívne podmienky. Okrem nákladových faktorov, ako sú mzdy a dane, k tomu patrí aj dostupnosť kvalifikovanej pracovnej sily, právna istota, transparentnosť a predvídateľnosť.
Aký je podľa vás najväčší rozdiel medzi každodenným životom vo Švajčiarsku a na Slovensku?
Mám pocit, že Švajčiari a Slováci sú si temperamentom dosť podobní. V bežnom živote sa tu cítim príjemne. Rozdiely vnímam najmä v postoji k autoritám a v pohľade na čas: Švajčiari radi plánujú všetko do detailu, zatiaľ čo na Slovensku mám občas pocit, že sa viac improvizuje.
Ktorú slovenskú tradíciu alebo jedlo ste si počas pobytu na Slovensku najviac obľúbili?
Tu som spoznal kapurkovú (smiech)! Samozrejme, ochutnal som aj slovenskú kuchyňu a mám rád bryndzové halušky i kapustnicu. Skutočným objavom bolo pre mňa hriatô, špeciálna slaninková pálenka, ktorú podávajú v niektorých oblastiach na Vianoce. Nezabudnuteľný zážitok bolo pre mňa aj to, keď som minulú jeseň v Gemeri zažil tradičnú zabíjačku.
Die Beziehungen zwischen der Schweiz und der Slowakei basieren auf starken
historischen und menschlichen Bindungen
In einem Interview bewertete Peter Nelson, der schweizerische Botschafter in der Slowakei, die schweizerisch-slowakischen Beziehungen als sehr gut. Er sieht Potenzial für Schweizer Investitionen in der Slowakei, insbesondere in den Bereichen Industrie, IT, moderne Mobilität und Shared Service Centers. Gute Rahmbedingungen, qualifizierte Arbeitskräfte, Rechtssicherheit, Transparenz und Stabilität hält er für wichtige Faktoren für die Anziehung weiterer Investitionen. Im Interview ging er auch auf kulturelle Unterschiede und Besonderheiten sowie persönliche Erfahrungen mit der slowakischen Gastronomie und Traditionen ein.
Wie beurteilen Sie den aktuellen Stand der schweizerisch-slowakischen Beziehungen? Die bilateralen Beziehungen zwischen der Schweiz und der Slowakei sind sehr gut. Sie basieren auf starken historischen und menschlichen Beziehungen. Auch die Wirtschaftsbeziehungen sind
gut und stabil. Das Handelsvolumen wächst stetig und beträgt heute etwas mehr als 2.1 Milliarden Euro pro Jahr, was aber bestimmt noch ausbaufähig ist. Die Slowakei erwirtschaftet dabei traditionellerweise einen Überschuss.
In welchen Bereichen sehen Sie das größte Potenzial für eine weitere Vertiefung der Zusammenarbeit zwischen der Schweiz und der Slowakei? Wie die vor kurzem erfolgte Eröffnung eines neuen, hochmodernen Werks der Firma Hoval in Istebné zeigt, sind schweizerische und liechtensteinische Firmen bereit, weiter in ihre Standorte in der Slowakei zu investieren. Solche Investitionen können helfen, den Industriestandort Slowakei zu diversifizieren und, so hoffe ich, neben der Fertigung zunehmend auch die Forschung und Innovation zu fördern. Neben der industriellen Produktion sehe ich im IT-Bereich Potential, wo die Slowakei über exzellente Fachkräfte verfügt. Bei Smart Cities und modernen Formen der Mobilität gibt es Möglichkeiten, wie etwa die Zusammenarbeit von FAIRTIQ – einer mobilen «Pay as you go»-Anwendung im öffentlichen Verkehr, die ich in der Schweiz regelmässig nutze – mit den slowakischen Staatsbahnen ZSSK zeigt.
Auch als Standort für konzerninterne Dienstleistungen – sogenannte Shared Service Centers – bleibt die Slowakei attraktiv.
Welche konkreten Projekte im Rahmen der schweizerisch-slowakischen Zusammenarbeit halten Sie für die erfolgreichsten?
In der privatwirtschaftlichen Zusammenarbeit gibt es viele erfolgreiche Projekte, es steht mir aber nicht zu, darüber ein Urteil abzugeben. Persönlich imponiert hat mir mein kürzlicher Besuch bei der Firma Ringier Slovakia, die einen wichtigen Beitrag leistet für die Medienvielfalt im Land. Ich möchte hier vor allem die gute Zusammenarbeit erwähnen, die die Schweiz mit den slowakischen Behörden im Rahmen des sogenannten Zweiten Schweizer Beitrags hat. Unter dem Titel «Swiss-Slovak Cooperation Programme / Program švajčiarsko-slovenskej spolupráce» arbeiten wir in den Bereichen Berufsbildung, nachhaltiger Tourismus und Biodiversität sowie Gesundheitsförderung zusammen.
Was könnte die Slowakei tun, um Schweizer Investitionen anzuziehen?
Der Schlüssel dazu sind attraktive Rahmenbedingungen. Dazu gehören neben Kostenfaktoren wie Löhne und Steuern auch die Verfügbarkeit qualifizierter Arbeitskräfte sowie Aspekte wie Rechtssicherheit, Transparenz und Berechenbarkeit.
Was ist Ihrer Meinung nach der größte Unterschied zwischen dem Alltag in der Schweiz und dem in der Slowakei?
Ich finde, dass Schweizer und Slowaken sich vom Temperament her recht ähnlich sind. Ich fühle mich im Alltag hier sehr wohl. Unterschiede sehe ich allenfalls beim Verhältnis zur Obrigkeit und zum Zeithorizont: Schweizer lieben es, alles bis ins Detail zu planen, während ich in der Slowakei das Gefühl habe, dass man manchmal mehr improvisiert.
Welche slowakische Tradition oder welches slowakische Gericht haben Sie während Ihres Aufenthalts in der Slowakei am liebsten kennengelernt?
Die Kapurková habe ich hier kennengelernt (lacht)! Natürlich habe ich auch die slowakische Küche probiert und mag Brimsennocken / bryndzové halušky und Krautsuppe / kapustnica sehr. Eine echte Entdeckung war für mich Hriatô, der Speckschnaps, den es in gewissen Gegenden zu Weihnachten gibt. Ein unvergessliches Erlebnis war es für mich, als ich letzten Herbst in Gemer an einer Metzgete (Schlachtfest / zabíjačka) teilnehmen durfte.
Sdílejte své zážitky ze Švýcarska a akcí Switzerland Tourism na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – vybrané fotografie naleznete otištěné i v dalších vydáních magazínu SWISSmag.
#MojeSvycarsko
Lago Bianco andreadrengubakova
Stellisee natali_kot
Glattalpsee
Albert-Heim-Hütte anet.pipi
Lauterbrunnen januhrova
Zernez lukasmatocha
Switzerland.com
Inspirace a informace pro vaše cesty do Švýcarska – aktuální a v českém jazyce.
Na nové verzi webových stránek Switzerland.com najdete aktuální turistické informace o Švýcarsku, tipy a inspiraci pro ještě lepší plánování a dokonalou dovolenou, a možnost zakoupit si on-line jízdenky Swiss Travel System. Pro plnohodnotné plánování zde naleznete prakticky vše od předpovědi počasí přes trasy pro pěší výlety, cyklotrasy, sněhové zpravodajství až po možnost rezervovat si vaši dovolenou. V našem e-shopu si můžete zakoupit publikace, dárky se švýcarskou tématikou a švýcarská trička.
SWISSmag on-line
Tištěná verze časopisu SWISSmag se s námi loučí a nově si můžete švýcarské články přečíst pohodlně on-line na www.swissmag.cz
Informace a rady
Rady pro vaši dovolenou ve Švýcarsku
načerpáte z našich českých a cizojazyčných brožur a map, které si můžete objednat k bezplatnému zaslání poštou nebo stáhnout ve formátu PDF. Switzerland.com
Staňte se naším fanouškem na: Facebook.com/MojeSvycarsko Instagram.com/Switzerland
#MojeSvycarsko
Sdí lejte vaše z á žitky ze Š v ýc arska na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko a inspirujte tak ostatní k dokonalé dovolené – nejzajímavější fotografie budou uveřejněny v nadcházejícím vydání newsletteru Switzerland Tourism.
Aplikace pro chytré telefony
S bezplatnými aplikacemi pro chytré telefony s Androidem a iOS jsou užitečné informace, cenné tipy, slevové kupony, sněhové zpravodajství i vítané inspirace vždy po ruce.
Švýcarský newsletter
Zaregistrujte se k odebírání pravidelného newsletteru se švýcarskými tipy, novinkami, radami a soutěžemi na Switzerland.com/newsletter
SBB Mobile Swiss Snow Grand Tour Grand Train Tour of Switzerland Mapy swisstopo
Bernina Express
od ledovců k palmám
Tratě Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k jedněm z nejimpozantnějších přejezdů Alp. Panoramatická jízda Bernina Expressem z Churu – okolo ledovců až dolů k palmám do Tirana. 55 tunelů, 196 mostů a stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí bez ozubnice. Informace / rezervace / prodej: www.berninaexpress.ch
