Je tady budoucnost lyžování!
Ale nebojte se, sněhu je a bude ještě dlouho dost, generace SNOW (Husákovy děti plus minus 50 let) rozhodně dolyžují do konce svých dnů na sněhu tvořeným pevným skupenstvím H2O. A ti mladší? Hlavně, že se práší za lyžemi! Lidé závislí na skluzu, lyžaři, si vždy nějak poradí… (Snímek pochází z reklamní kampaně na nové lyžařské boty Dalbello).
V BOTĚ KALIBER JE PŘESNOST INTEGROVÁNA DO KAŽDÉHO PRVKU. PŘESNÁ KONSTRUKCE MAXIMALIZUJE VÝHODY ZAPÍNÁNÍ BOA® FIT JAKO NIKDY PŘEDTÍM. PŘI VÝVOJI NEZŮSTAL KÁMEN NA KAMENI, NEZBYLO MÍSTO PRO KOMPROMISY, VŠE BYLO JEDNODUŠE PODŘÍZENO VÝROBĚ NEJPRECIZNĚJŠÍ LYŽAŘSKÉ BOTY NA TRHU.
94 | OLYMPIJSKÁ SEZÓNA JE BOHATÁ NA NOVÉ LANOVKY I NEDOKONČENÉ PROJEKTY
100 | CENY 2025/26: LYŽOVÁNÍ VYŽADUJE HODNĚ INVESTIC, TEDY ZDRAŽUJE
104 | MONÍNEC – MISTR TECHNICKÉHO SNĚHU
106 | JAK JE ZASNĚŽOVÁNÍ SJEZDOVEK „MONÍNECKÝM“ ZPŮSOBEM ENERGETICKY NÁROČNÉ?
108 | ČESKÉ HORY 2025/26: NOVÉ LANOVKY V JIZERKÁCH A JAVORNÍKÁCH
110 | PROPOJOVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ AREÁLŮ V ALPÁCH JE PRAKTICKY U KONCE
114 | LUXUSNÍ ENKLÁVA DEER VALLEY: NOVÝ AMERICKÝ GIGANT
118 | JAK SI NAJÍT IDEÁLNÍ LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO A ZA IDEÁLNÍ CENU
126 | VÝCHODNÍ TYROLSKO NA BĚŽKÁCH
152 | TIPY: ŠPIČÁK NA ŠUMAVĚ S BOHATOU HISTORIÍ A BUDOUCNOSTÍ
158 | WHISTLER BLACKCOMB: HORY, KTERÉ NIKDY NESPÍ
„Vítejte na kopci, den začneme rozcvičkou a malým opakováním.“ Tak nějak by asi začal lyžařský průvodce či učitel svůj den s vámi. My můžeme s tělesnou rozcvičkou ještě chviličku počkat, zanořit se do hlubin sněhových textů klidně i v teple na gauči u hořícího krbu a začít zpočátku trénovat naši výbavu informační. I ona může mít významný vliv na výsledek: váš zážitek z lyžařské dovolené.
Proto přichází naše novinka, speciální vydání Ski Guide, které má ambice stát se vaším, když ne průvodcem, tak alespoň rádcem a inspirátorem. Je to vlastně spojení dvou bývalých speciálů o výbavě a cestování (přišlo nám, že už těch tisků v tak krátkém čase je v dnešní době trochu moc) a jeho působení má být převážně praktické – však i živý lyžařský instruktor, pokud je kvalitní, vám určitě dobře popíše, jaké lyže a boty a další kusy výbavy sednou právě vám, co kde letí, předá vám insiderské tipy, pomůže rozbít mýty či poradí, jak se vyhnout přelidněným místům nebo kde lyžovat za rozumné ceny. Právě to je prvním smyslem tohoto vydání – nastavit mysl před sezónou, zorientovat se v novinkách, adaptovat se na specifika právě se blížící lyžařské etapy roku.
A když už jsme u toho, lyžařský instruktor nebo horský vůdce – ten živý, opravdový – má velký, byť opomíjený význam. Musíme ho všem vřele doporučit! Umí člověka v dovednostech efektivně posunout o kousek dál, sdělit a předat i to, k čemu by se jinak člověk sám nedostal, navést, jak vylepšit techniku, předat kus své osobní zkušenosti… Platí totiž přímá úměra, že čím víc vím a umím, tím víc si to užívám! Ověřili jsme si to již mnohokrát na našich kempech (i vy jste zváni, viz snow.cz/kempy), kde třeba lyžařské instruktory využíváme nejen pro děti, ale i rodiče – po lekci jim pak obvykle září oči víc než dětem po sjezdu tobogánu. Jistě to bude platit i v ostatních oblastech života, že právě elity, vzdělaní a specializovaní odborníci mohou ostatní posouvat dál, tedy množit radost a zážitky. A byť ve společnosti a typicky v politice úspěšně řádí trend pošlapávání elit, v lyžování si nic nalhávat nemůžeme – když se totiž na kopec postaví tlučhuba bez umu, brzy si hubu hrubě potluče sám.
Nebojte se instruktorů, horských vůdců ani tohoto Ski Guida – věříme, že všichni udělají vaši lyžařskou zimu ještě bohatší, hodnotnější a zapamatováníhodnou!
Skol! Petr Socha a SNOW
ŠÉFREDAKTOR
Petr Socha
ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA
Radek Holub
REDAKTOŘI
Andrea Rucká Drengubáková
Michaela Kratochvílová
Ondřej Novák
Tom Řepík
Lukáš Vavrda
GRAFIKA
Petr Antoníček
INZERCE
Petr Socha
Radek Holub
Tomáš Rucký Tom Řepík
DISTRIBUCE
Andrea Rosenbaumová
INTERNET
Radek Holub
Tomáš Roba
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Lukáš Vavrda
E-mailové schránky: jmeno.prijmeni@snow.cz
AUTOŘI
Roman Gric, Tomáš Haisl, Petr Havelka, Jan Klouček, Eva Kubániová, Milan Klemš, Karel Kříž, Jimmy Petterson, Radim Polcer, Jan Svoboda, Fredrik Schenholm, Kateřina Sochová, Aleš Suk, Ondra Tůma, Michael Turek, Alena Zárybnická
JAZYKOVÁ KOREKTURA Tereza Kožíšková
ODBORNÍ PARTNEŘI Svaz lyžařů České republiky Asociace profesionálních učitelů lyžování Asociace horských středisek ČR
VYDAVATEL
SLIM media s.r.o. Husitská 344/63, Praha 3 IČ 27175511
ADRESA REDAKCE SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 redakce@snow.cz
INZERCE inzerce@snow.cz
PŘEDPLATNÉ Česko: www.snow.cz/predplatne predplatne@snow.cz Slovensko: www.ipredplatne.sk objednavky@ipredplatne.sk
Cena výtisku: 120 Kč / 6 eur MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007
Rozšiřuje: První novinová společnost a.s., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen.
Vychází 5x ročně. Toto číslo vyšlo 18. listopadu 2025 další vyjde 5. prosince 2025.
OBÁLKA/FOTO: Louis Garnier / Rossignol Obálková strana obsahuje product placement
Články označené jako advertorial jsou komerční prezentací. Články v rubrice SNOWtour obsahují product placement.
Náklad je ověřován ABC ČR.
Všechna práva vyhrazena. SNOWmag je ochrannou známkou. © SLIM media s.r.o. 2025
ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:
Nová generace dnes již klasických
model ů lyží ř ady PC (Performace Carving) je esencí toho, co v LUSTi
č ekáme od dobrého lyžování: p ř esná, sportovní, a p ř itom zábavná jízda na hran ě
A ť už si vyberete hravé slalomky PC71, dynamické crossovery PC74, nebo jisté univerzálky PC77, m ů žete se p ř i zdolávání sjezdovek p ř ipravit na jedine č ný zážitek.
Už jsme o tom psali – do lyžování vstupují různé měřicí pomůcky, které umí stále víc a víc. Třeba senzor Carv člověku změří celou řadu všemožných hodnot, aby mu pak vyplivl jeho osobní lyžařské IQ. Mimochodem, podobný produkt, který se ale připevňuje svrchu na lyži, má i český start-up Geeride, dříve Ski-Fi. Výrobci lyží už zpozorněli. Mít data od vysokých tisíců uživatelů je něco, co skutečně a objektivně může posunout vývoj materiálu o další kus dál. Navíc – protože výkon lyžaře s používaným materiálem silně souvisí – se podobné pomůcky mohou používat pro testování lyží a výběr tak, aby na základě dat co nejlépe ladily s daným konkrétním člověkem. Máme zákulisní informace, že na tom už firmy pracují. A možná brzy se v těle lyže objeví displej, který bude měřit vše možné i zdánlivě nemožné, posílat to do telefonu vám i výrobci vašich lyží proto, aby další model padl ještě víc na míru vám a vám podobným. Těšíme se!
Data v botách
Práce s velkými datovými soubory uživatelů se promítá i do konstrukce lyžařských bot. Každé oskenování nohou na bootfitterském skeneru znamená další krůček k obecnému pohodlí. Již příchod první vlny boa systémů ukázal, že – pokud se o tom moderně přemýšlí – může vzrůst poměr nakoupených bot použitelných rovnou z krabice. Pokud máte staré boty, schválně vyzkoušejte nové – budete překvapeni. Technologie pozvedávající komfort se kumulují a to je ohromná naděje pro stárnoucí lyžaře, pro které jsou bolestivé boty často první fatální překážkou na jejich lyžařsko-životní časové ose.
Roky se čeká, jestli se ustálí trendy a lyžaři konečně přijmou širší sjezdovkové lyže jako normu. Mají totiž jistě své výhody. I nevýhody. Nicméně do toho čekání naopak přišel koncept lyže v pase štíhlé, která má sice také své nevýhody, ale svou hravostí a rychlostí reakce si získává srdce lyžařů snad rychleji než starší a poctivě macaté lyže. Lyžařské značky dnes nabízejí materiálově obdobně koncipované lyže široké k 90 i štíhlé hodně pod 70 mm. Vítězství jedné nebo druhé strany se asi nedočkáme a spíš to bude tak, že tu budeme žít všichni pospolu. A to je dobře, zvětšuje se tím pestrost i zábavnost sjezdového lyžování.
Přezky nám pomalu vytlačuje boa. Ne že bychom se museli bát definitivní výměny systémů, ale boa bude patrně stále víc a víc. A od letoška už nejen dole na nártu, ale i nahoře na komínu.
TEXT: PETR SOCHA
Letos se na lyžařský kraj valí už druhá vlna boa tsunami, tentokrát s tzv. Dual Boa, kouzelným kolečkem jak na nártu, tak na komínu. Například americká K2, která má k boa systémům silnou afinitu, nabízí jen deset modelů vybavených čistě přezkami. K tomu pět dalších s novým duálním boa a přes třicet modelů s nártovým boa. Celkový výsledek boa vs. přezky je 37:10, přičemž pře zky zůstaly na spíše rekreačních modelech, nejvyšší z nich má flex index 120. Nejvýkon nější modely mají pouze boa. K2 ale samozřejmě není typická alpská značka, třeba u Fischeru je to plichta s tím, že ty nejvýkonnější a závodní modely pro změnu stále obhospodařují přezky. Každá značka má svou vlastní filozofii přístupu k boa systémům, ale jedno je jasné – boa přesvěd čilo i nejzarytější konzervativce a z top firem ho má prakticky každý. Odolává jenom Roxa a nováčci na botařském trhu Armada a Van Deer. Odolává není samozřejmě úplně správ ný výraz, protože zavedení nového systému vyžaduje nemalou investici a vhodný produk tový kontext. Čili lépe „zatím nevyužívá“.
V redakci si ale nemyslíme, že boa bude nová norma, která vytlačí přezky z lyžařských bot. Ačkoli se už boa objevilo i ve vrcholných závodech, právě nejvyšší kategorie bot musí odolávat výrazným silám, pro které potřebuje tuhé plasty a velmi silové stažení. Zrovna to ale boa systémy neumí.
Klíčovým faktorem budoucnosti bude samozřejmě ekonomika. Výrobní náklady a poptávka po novinkách, resp. objemy prodeje jsou tím, co definuje firemní plány. Boa systémy v přezkových botách jsou natolik inovativní, že vytváří silný zájem a do jisté míry oživily celý trh.
Když se dnes řekne „lyžák s boa“, většina lyžařů si vybaví velké kolečko na nártu. Boa není výmysl marketingu jednotlivých značek bot. Je to samostatná technologie americké firmy Boa Technology z Denveru, která si svůj systém vyvíjí už víc než dvě dekády. A v poslední době dozrál čas na jeho aplikaci do lyžařských bot – výrobci si nakupují licenci, podobně jako třeba Gore-Tex u oblečení.
Abychom pochopili, proč se boa tak rychle rozšířilo i do lyžařských bot a proč to nevypadá jako jen krátkodobý módní výstřelek, stojí za to se vrátit na začátek.
Kde se boa vzalo
Zakladatel Boa, Gary Hammerslag, původně podnikal v oblasti zdravotnických pomůcek – dělal věci typu tenkých, přesných lanek a ovládacích mechanismů pro katétry. V 90. letech se přestěhoval z Kalifornie do Colorada, kde trávil hodně času na snowboardu. A jednu věc fakt nenáviděl: klasické šněrování snowboardových bot. Bylo pomalé, nedalo se jemně doladit a bylo prostě nepraktické.
Hammerslag proto začal bastlit navíjecí mechanismus s lankem, který šel dotahovat po krocích jednou rukou. Po sérii prototypů vznikl systém, který dnes známe jako Boa Fit System: kolečko (dial), lanko a vodicí kladky, které stáhnou botu pohodlně a hlavně jednoduše.
První komerční produkt s boa přišel v roce 2001 – snowboardové boty značek K2 a Vans – možná odtud se bere důvěra značky K2 k systémům boa, K2 na ni sází viditelně nejvíc. Protože i tehdy u snowboardistů to byl zlom – z boa se rychle stal nový
Boa u sjezdových bot dnes
Dnes vidíme dvě hlavní koncepce:
Tohle byla první vlna. Jedno větší kolečko je na nártu místo dvou spodních přezek. Lanko stáhne oblast nártu a přední části chodidla plošně, bez bodového působení, takže lyžař – pokud mu ovšem bota dobře padne – dostane chodidlo do finální polohy s fixovanou patou s vyšším komfortem. Výhodou je možnost jemného mikrodotažení kdykoli během dne a snadné a intuitivní ovládání.
standard ve snowboardingu a postupně i v dalších sportech: cyklistické tretry, běžecké boty, ale i ortézy, pracovní obuv. Dnes má boa přes 300 partnerů po celém světě a pobočky v USA, Evropě a Asii.
V lyžování, pomineme-li snowboard, se boa uplatnilo u některých skialpových bot. Další krok byl logický, ale náročný: dostat BOA na tvrdé plastové sjezdové boty. To totiž není jen výměna přezky za kolečko, aby to fungovalo, musela být celá spodní část skeletu (spodní skořepina přes nárt) navržená nově tak, aby se stahovacím systémem komunikovala. A nejlépe to fungovalo jako „rolovací“ obal, který BOA dokáže efektivně stáhnout. Proto se do hry zapojily i vývojové týmy výrobců bot. Byť skelet lyžařské boty vypadá podobně s přezkami i s boa, vznikl vlastně nový mechanický koncept. Společnost Boa Technology provozuje v Denveru svoji laboratoř Performance Fit Lab a ta tvrdí, na základě interního měření tlaku a torzní stability, že díky takovému obepnutí chodidla a fixaci paty může přenos síly do lyží stoupnout až o 6 % a stabilita v oblouku až o 10 %.
2. Dual Dial (dvě kolečka, dvě zóny)
Dvě nezávislé boa zóny: spodní boa řeší nárt a ukotvení paty, horní boa nahrazuje horní přezky a stahuje komín. Cílem je, aby se bota kolem chodidla a dolní části holeně uzavírala plynule a bez dlouhého kroku a aby se síla rozložila do plochy, ne koncentrovala do dvou bodů.
Dual Dial je aktuálně nasazovaný u velmi ambiciózních sjezdových bot – třeba u Salomon S/Pro Supra Dual Boa, Atomic Hawx Ultra Dual Boa, Dalbello Veloce Space 130 Dual, Head Kaliber 130 MV GW Boa, Nordica Speedmachine 3 Boa DD 130 a další. Tyto modely mají středně úzké až střední kopyto, tvrdé flexe, vy-
soké nároky na přesnost, k tomu ale zároveň deklarují důraz na pohodlí. A taky snadné nazouvání/vyzouvání – což se nám při redakčním testování nezdálo a naopak, nemožnost „brutálně“ roztáhnout skelet kvůli limitu lanka mnohdy nástup nepříjemně ztěžovalo – každá noha je ale i v tomto jiná, před případným nákupem si to vyzkoušejte.
Kdo co vyvíjí a vyrábí
Boa Technology: vyvíjí stahovací hardware (kolečka, lanka, kladky), provádí testy odolnosti, opakovatelnost utažení a ergonomii ovládání v rukavicích. Má vlastní výzkumné zázemí (Performance Fit Lab) zaměřené na rozložení tlaku, uložení paty a přenos síly.
Výrobci bot (Salomon, Atomic, Dalbello, K2, Head, Nordica, Fischer ad.): musí upravit skelet, respektive ve spolupráci s požadavky Boa Technology vyvinout nový.
Kvůli boa vznikají úplně nové skeletové architektury – typicky dvoukomponentní (bi-injected) plast různé tvrdosti v různých zónách, adaptace tvaru pro trasy lanka, upravené vstupní panely pro jednodušší obouvání atd. Vnitřní botička: i ta se mění.
Přibývají jazyky a manžety s paměťovou pěnou, aby spolupracovaly se specifickým chodem boa.
Nejnovější allmountain bota míří na sportovní lyžaře, kteří chtějí přesný přenos sil bez kompromisu v pohodlí.
Staví na „dual boa“ zapínání, kdy sevření chodidla i lýtka regulují nezávisle a v mikrokrocích dva stahovací prvky s boa. Skelet disponuje bi-injection technologií, tvrdší plast má vzadu pro oporu, měkčí v přední části, má střední šířku (MV/100 mm) a inovativní botičku s příměsí grafenu pro lepší termoregulaci.
Výhody a nevýhody přezek a boa se skloňují den co den. Pozitivní hlasy akcentují možnost jemného dotažení či povolení kdykoli během dne jednoduše a bez námahy. Typický komentář: „Po obědě mi nárt trochu nateče, pak stačí pootočit kolečkem o pár kliků místo přepínání přezky o celý zub.“ Většina rekreačních či sportovně-rekreačních jezdců vnímá boa pozitivně, hlavně kvůli pohodlí a jemnému nastavení. Hodnocení u velkých prodejců (např. Salomon S/Pro Supra Boa 120 GW) se pohybuje kolem 4–4,5 z pěti hvězdiček, přičemž lidé oceňují komfort, teplo a snadné dolaďování fitu. Objevují se i negativní hlasy. Boa je podle nich jen jiný způsob zavírání, ne zázrak. Skutečné držení paty dělá kvalitní vnitřní botička, stélka a bootfitter. Experti a znalci bývají obvykle konzervativní, nejinak je tomu v případě boa. Navíc jsou s to věnovat péči doladění boty, které konfekční botu významně vylepší. Naopak,
rekreační lyžař si chce koupit botu a hned vyrazit na kopec –a to mu boa systém zajistí patrně lépe. A proto se pozitivní ohlasy ozývají spíše od rekreační části lyžařského spektra.
V informačním prostoru létají i teoretická rizika. Co když se mi boa rozbije někde na konci světa v horách? Přezku, když už utrhnu,
Uživatelský komfort? 4:3 pro boa
Vlastní pokus: Je to skutečně uživatelsky snazší?
Když nastoupíme do boty s plně uvolněným nártovým boa, čeká nás nejprve 11 otoček do natažení lanka, přičemž otočka neznamená otočení celého kolečka o 360°, ale jeden zdvih, který zvládne lidská ruka, tedy zhruba 270°. Volné lanko z boa je třeba kontrolovat, aby se neskříplo, a je potřeba utahovat boa jako první, dřív, než zapínáme svrchní přezky. Než se lanko natáhne na naviják (nazvěme to poloha A), trvá to asi 10 vteřin. Tady patrně vedou v komfortu přezky. 0:1.
Až poté začínáme skelet stahovat silou, u mě konkrétně to bylo
ještě pět až sedm otoček a po chvilce, až se noha a botička usadila, ještě dvě další – už kratší, ale s vynaložením větší síly, úměrné tomu, jaký odpor klade skelet a botička pod ním. Mám pocit, že i zde jsou přezky jednodušší, ale možná je to zvyk, takže remíza, stav 1:2.
V tomto módu pak lyžuji, v průběhu toho se bota dotahuje či povoluje velmi snadno, podle toho, kam točíte, už jen po kratičkých a rychlých krůčcích. To je příjemné. 2:2.
Po plném uvolnění boa ovladače vysunutím nahoru – třeba když jdu na oběd – pak stačí nějaké čtyři nebo pět otoček, abychom byli
tak jednu, ale bota bude omezeně fungovat dál. Centralizované zapínání boa systémem má v tomto ohledu nevýhodu. Byť pouze teoretickou. Za dva roky masového používání tohoto systému se ukazuje jeho vysoká spolehlivost, hlášení poruch plodících nepříjemné situace jsou zcela ojedinělá a sotva dohledatelná.
zase ve výchozí poloze A, protože lanko se neuvolní celé. S přezkami to vyjde nastejno, stav 3:3.
O co pomalejší je nástup, o to rychlejší je výstup z boty. Cvak cvak – to jsou dvě přezky na komínu, a ještě jednou – to je vytažení boa kolečka vedoucí k plnému a okamžitému uvolnění lanka a během pár vteřin jste z boty venku. Konečný výsledek 4:3 pro boa.
V teple to jde velmi snadno, ale oversize konstrukce má snad jako všude i s nártovým boa potenciál „kousnout“ nárt, pokud si nedáte pozor. Samozřejmě proti závodní botě je to nebetyčný rozdíl.
Boa není zázrak pro všechny, ale pro lyžaře, kteří chtějí rovnou jezdit a neřešit bootfitting, přináší vyšší potenciál správného usazení chodidla a obecně vyššího komfortu při srovnatelném výkonu. Možná i jen proto, že je prostě modernější a promyšlenější. Stažení se koncentruje směrem ke kotníku, oblast kolem prstů zůstává volnější, patrně plánovaně proto, aby se dosáhlo maximální krevní cirkulace (= teplo, komfort, cit).
Sledujte velikost boty I u bot s boa platí, že bota nesmí být velká! Proto, aby systém stahoval nárt souměrně vepředu i vzadu, vyžaduje celoplošný odpor nohy. Zkoušejte boty skeletovou metodou s maximálním rozdílem 2, lépe 1,5 cm mezi vnitřní délkou skeletu a chodidla.
Doživotní záruka
Boa Technology poskytuje na systémy doživotní záruku a při mechanickém poškození posílá opravné sady; oprava H+i1 (alpský standard) je proveditelná doma se základními nástroji (Torx T20, plochý šroubovák, přiložený imbus). Videonávody jsou veřejně dostupné.
Sportovní lyžař na sjezdovkách
Sportovní lyžování na sjezdovce, celodenní nošení. Jezdec chce přesnost, ale nechce trpět. Tohle je půda zejména pro nové modely s Dual Boa (flex index 120–130, šířka kolem 100–101 mm). Boa zasahuje i kategorii vysoce sportovních bot tvrdých 130 i více (K2, Dalbello…), které deklarují skoro závodní přesnost a k tomu celý den udržitelný komfort.
Univerzální rekreační lyžař
Už delší dobu fungující jednozónové boa na nártu s aretací komínu (Atomic Hawx Prime / Hawx Ultra Boa, K2 Mindbender Boa atd.). Výborný kompromis mezi komfortem a výkonem, na rozdíl od Dual Boa už osvědčený praxí. Mohou ho využívat všichni běžní lyžaři bez speciálních požadavků. Boty s jedním boa ale zasáhnou i vysoce sportovní lyžaře (např. Fischer) požadujícího užší tuhé boty s flex indexem 130.
Závodní boty
Tady zatím stále vedou čtyři přezky + masivní řemínek, závodní bota je extrémně úzký polotovar, kde je zásadní pevnost a mechanická jistota.
Nevýhody boa:
Delší doba prvního stažení
Nedosáhne tak pevného utažení jako přezky
Potenciální problém při poruše daleko od údolí
Výhody boa:
Jemné dotažení nártu bez kroku
Rychlé a přesné průběžné stahování/ povolování
Pravděpodobně vyšší komfort bez bootfittera
Každý uživatel lyží to má jinak. Ti pokročilí, kteří chápou hlubší souvislosti fungování lyže – ano, právě vy, milí čtenáři! – sledují a analyzují víceré parametry, než se rozhodnou pro koupi. Ti méně srozumění jednají impulsivněji. Přesné studie chybí, ale odhaduje se, že design lyže je primárním hlediskem výběru při zhruba jedné třetině nákupů. A speciálně u dam! Někteří prodejci tvrdí, že u nich rozhoduje vzhled a barevnost lyže až v 80 %. Byť to jsou do značné míry spekulace, všichni vnitřně cítíme, že to, jak lyže vypadá, je důležité. Velmi. Koupili byste si snad lyži, o které sice víte, že parádně jezdí, ale přitom je neskonale ošklivá?
Navíc, když konkurence nabízí podobnou krásnou?
Vzhled lyží jako zrcadlo doby
Estetika sjezdových lyží nikdy nevznikala ve vzduchoprázdnu. To, co vidíme na horní ploše lyže – barvy, typografii, strukturu povrchu i celkový výraz – je průsečíkem technologií, marketingu, módních vln, ale i širších kulturních nálad: od modernistické víry v technický pokrok přes sportovní hrdinství poválečných desetiletí až po dnešní střídmý minimalismus, který se mísí s výraznou identitou značek a tlaky na udržitelnost. Lyže tak trochu fungují jako plakáty své doby: stručně a na malém prostoru sdělují, co je právě považováno za krásné, moderní a žádoucí. Někdy v padesátých letech, poté, co lyže nesly přirozený dřevěný povrch, nastoupil věk technický. Hliník, ocel, lamináty, to vše se postupně dostávalo
Alois Rohrmoser, zakladatel značky Atomic na začátku 70. let, kdy už lyže nesly lakovaný dekor
Velké logo není samoúčelné: značka lyží musí být v přeplněném informačním prostředí jasně identifikovatelná – na svahu, v prodejně, na reklamách. Jednoduchý tvar a jasná barva zajistí, že si značku spojíte s úspěchem, potažmo s kvalitou.
i do lyží. Hned v dobách prvních dekorů nastoupily syté barvy, kontrastní pruhy, dynamické diagonály evokující pohyb. Lyžařské závody se staly kulturním symbolem odvahy a národních úspěchů; značky proto přidávaly emblémy, pruhy v barvách vlajek a závodní identitu.
S masovým nástupem televize v 70. letech začaly výrobci chápat, že lyže musí být čitelné aspoň při přenosu ceremonie. Přišla větší loga, jasnější barevné bloky, jednodušší tvary. Do estetiky se propisuje popkultura a lyže začínají fungovat jako nosič identity značky podobně jako dres.
Snowboardová lekce
Snowboard přinesl v 90. letech do hor streetovou estetiku a hu-
mor. I sjezdové lyže na to reagují: grafika se stala odvážnější, mladší produktová linie přináší výrazné barevné tisky či experimenty s typografií. To umožňují
i pokroky v technologiích tisku: už nejsou potřeba pouze přímé barvy sítotisku, ale sublimační tiskárny nemají problém přenést na svrchní fólii jemné přechody a fotorealistické textury.
Kolekce jsou vizuálně definovány a kolikrát nesou zcela odlišný styl – typicky třeba lyže závodní a série pro freestyle. S příchodem digitálních komunikačních platforem stále dominuje jeden silný motiv, jasné čitelné logo, čisté barvy. Minimalismus, tak aktuální i dnes, se stává účinnou odpovědí na informační zahlcení. Typická je jedna signální barva pro identifikaci značky, případně modelu. Všimněte si, jak má každá značka SP svoji charakteristickou barvu – typicky v závodech, kde lyže funguje (i) jako reklamní nosič.
Na straně druhé dnes značky nabízejí i alternativně navržené kolekce: tlumené barvy nesou často odkaz na přírodu a v posledních letech i trvanlivost a udržitelnost: vizuály chtějí „stárnout důstojně“, což vedle nadčasové grafiky akcentují i povrchy, jež lépe snesou škrábance.
Růžová pro muže
Pěkným důkazem toho, jak se společenská diskuze propisuje do designu, jsou třeba letošní „malinové“ redstery, výroční model Head Worldcup Rebels, Salomon Addikt ad. Dříve běžné stereotypní kódování dámských lyží pastelovou paletou už přestává platit.
Naopak i dámské modely se často přibližují unisex estetice: čisté linie, sofistikovaná typografie, materiálová pravdivost. Rozdíly, pokud jsou, bývají jemné a funkčně zdůvodněné třeba typem konstrukce či nižší hmotností.
Nejnovější modely Salomon Addikt (lyže) a S/Pro Supra Dual Boa (boty) patří k výstavním modelům Salomon cílícím na nejnáročnější unisex uživatele. Ani ony se růžové nebojí
Širší model Sender Free cílí samozřejmě nejen na ženy. V kombinaci s botami Rossignol Alltrack poukazuje na to, že lyže a boty už tvoří jednu estetickou sadu
Head Worldcup Rebels e-Race Pro „75 Years – Speed Pink Edition“ je limitovaná výroční verze vrcholného on-piste modelu e-Race Pro: stejná závodně laděná konstrukce, ale v nepřehlédnutelné růžové grafice k 75. výročí značky. Na obrázku jsou v ruce Lary Gut-Behrami, ale na pódium si je v Söldenu přinesl i Atle Lie Mcgrath
Fischer se tradičně nebojí purpurové a podobných odstínů, aktuálně je používá řada Curv, freestylové Nightstick nebo model pro freeride Ranger 102
ALLTRACK BOA® 130
ALLTRACK BOA® 90 W
Zažij celodenní komfort a snadné nazouvání i vyzouvání.
Odemkni čistý all-mountain výkon bez kompromisů.
Neexistuje terén, kam by ses se systémem BOA® nedostal.
Již dlouhé roky pořádá tým kolem rakouského World Ski Testu v rámci testování lyží i anketu o nejkrásnější lyže. V soutěži SnowStyle jde čistě o vzhled – žádné jízdní vlastnosti se neřeší, jen barvy, vzory, logo a povrch lyží.
Dámské sportovní lyže | Salomon S/Max N°12
Přehlídka krasavic letos proběhla na Tauernalmu v Heiligenblutu, s kýčovitě krásnou kulisou Großglockneru. Ze všech vystavených lyží vybrali testéři v každé kategorii tři své favority. Sečtené hlasy určily pořadí vítěze v soutěži krásy z každé testované kategorie. Výsledky nebyly jednoznačné a ukázaly šíři přístupů: někdo sází na křiklavé barvy, jiný na nenápadnou eleganci. Vítězové ale zvoleni byli a – tramtadá – jsou ti tito:
Dámské univerzální lyže |
Fischer The Curv Ti WS
Sportovní SL | Atomic
Redster S9 Revoshock S
Pánské sportovní lyže | Atomic Redster X9S
Revoshock S
Pánské univerzální lyže |
Atomic Redster X7
Allmountain | Salomon
Stance Pro 82
Juniorské GS | Nordica
Dobermann GSJ Plate
Freeride I (do 100 mm) |
Blizzard Rustler 9
Freeride II (nad 100 mm) |
Blizzard Rustler 11
Dámské skitouringové lyže | Nordica Unlimited 88
Pánské skitouringové lyže | Atomic Backland 88
Přijdou vám dámské lyže nudné?
„V poslední době stále víc značek především u free lyží sází na barevnost a neotřelý design, modely pro sjezdovku se většinou drží osvědčených barev, snad pánské jsou o něco tlumenější. Všechno vlastně krásné. Jediným malým zklamáním byla z mého pohledu kate-
gorie dámských lyží, jež by šla popsat slovy: nuda, čerň.
Na jednu stranu chápu argument výrobců, že černá dámám bude skvěle ladit s jakýmkoliv outfitem, na stranu druhou všechny ty černé páry této kategorie vyskládané vedle sebe půso-
bily poněkud ponuře. Tak třeba se zase najde progresivní značka, která vypustí do světa pecku podobnou před lety třeba modelu Elan Ace Speed Magic, jenž tehdy design vyhrál na celé čáře.“
Michaela Kratochvílová, redaktorka SNOW a účastnice World Ski Testu
Kdo lyžování a lyže miluje, vnímá lyžařské značky jako osobnosti. Některé vyloženě zbožňuje, jiné respektuje a možná má i některé, které nemusí. Je to emocionální a iracionální, a vlastně ty oblíbené tak trochu bereme i do rodiny. A můžeme s nimi slavit třeba kulaté narozeniny.
Narozeninové oslavy bují!
Völkl a Fischer nedávno oslavili stovku, o čemž jsme referovali, podobně požehnaného věku se dožila i značka Kästle, v tomto časopise bouchají své šampaňské Elan nebo Atomic a Head zase vydal speciální edici ke svým 75. narozeninám. Narozenin je mnohem víc, někdo je marketingově využívá naplno, další přejde mlčením. Ale víme, kolik je právě našemu oblíbenci a kdo je v té partičce šedivých dědů nejstarší a nejzkušenější? Mrkněte do našeho přehledu… Byť prapraděda Rossignol je jednoznačně nejstarší, lyže ještě před ním vyráběl nespočet malých dílen a řemeslníků. A to včetně těch českých. Už na konci 19. století se ukázalo, že lyže z Čech jsou srovnatelně funkční a levnější než ty importované ze Skandinávie. Malé dílny ale
v tehdejších poměrech nedosáhly daleko za hranice domovského regionu. Čekalo se na příchod globalizace, kterou u nás utnul komunistický režim.
Pokud se někde v Česku koncentrovala výroba lyží, pak pod horami a zejména v okolí Nového Města na Moravě. Tradice se tam drží dodnes, někdejší „Lyže Slonek“ z dílny Adolfa Slonka se proměnily v Artis a dál do dnešních značek Sporten a zejména Kästle – globální značka má právě na Vysočině svou centrální továrnu. Krkonošskou štafetu výrobní tradice pak sebral Milan Luštinec, jehož lyže jsou velmi příjemným a konkurenceschopným osvěžením nejen českého trhu. Z Rakouska – přeci jen, není to tak dávno, kdy jsme byli Rakousko-Uhersko – pak na jih Čech doputovala výroba lyží značky Head.
Značka Rok založení Věk v roce 2025 Země Jak a proč vznikla
Rossignol 1907 118 Francie
Head oslavil v českobudějovickém závodě významný milník: z linky sjel osmimiliontý pár lyží. Událost připadá na rok, kdy značka slaví 75 let na trhu. Podle vedení závodu pracuje v Budějovicích zhruba 300–350 lidí a roční produkce se pohybuje okolo půl milionu párů. Firma v posledním roce investovala do modernizace provozu asi 15 mil. eur, což má zvýšit kvalitu i efektivitu výroby. Vedle Budějovic funguje i závod v Kennelbachu v Rakousku, kde vznikají hlavně závodní a specializované modely (cca 30 tisíc párů ročně), zatímco český závod pokrývá většinu sériové výroby.
Proč je Rossignol starší než ostatní
Příběh značky Rossignol začal už v roce 1907 v městečku Voiron u Grenoblu. Tamní truhlář Abel Rossignol si jednoduše udělal lyže sám pro sebe. Nešlo o státní zakázku ani o armádní program. Lyžování v jeho kraji kvasilo už dřív, než se po první válce začalo překlápět do masové zábavy a sledovaného sportu. Francouzské Dauphiné mělo dobré podmínky: hory na dosah a rostoucí komunitu nadšenců. Rossignol měl navíc po ruce materiál, nástroje, řemeslo a snad i cit pro tvar lyže a pružnost dřeva.
Z prototypu pro vlastní radost se stala malá výroba a značka, která předběhla pozdější průmyslovou vlnu 20. let.
Teprve po roce 1924 (první zimní olympiáda, vznik FIS atd.) se lyžování rozjelo naplno a v Rakousku i jinde začaly vznikat dnešní slavné výrobny. Rossignol však na startu čekat nemusel: už měl produkt, zkušenost i jméno. Ve 30. letech mu navíc pomohly závodní úspěchy ikonického Émila Allaise, které z dílny ve Voironu udělaly firmu s reputací.
Tesař Abel Rossignol ve Voironu začal vyrábět dřevěné lyže ve své dílně.
Völkl 1923 102 Německo Ve Straubingu navázal Georg Völkl na výrobu kočárů lyžemi.
Fischer 1924 101 Rakousko Josef Fischer založil rodinnou výrobu lyží v Riedu.
Kästle 1924 101 Rakousko Anton Kästle založil značku s důrazem na závodní lyžování.
Dynamic 1931 94 Francie Značka založena 1931 v Sillans (Isère) kolem Paula Michala.
Stöckli 1935 90 Švýcarsko Josef Stöckli udělal v dílně prvních asi padesát párů.
Nordica 1939 86 Itálie Bratři Adriano a Oddone Vaccari v Montebelluně začali s horskou obuví, později lyžařskou výbavou.
Blizzard 1945 80 Rakousko Toni Arnsteiner po válce vyráběl lyže v truhlářství v Mittersillu.
Elan 1945 80 Slovinsko Skokan Rudi Finžgar založil družstvo s cílem šířit lyžování a vyrábět dostupné lyže.
Salomon 1947 78 Francie François Salomon v Annecy začal výrobou kovových hran a vázání, postupně expandoval do lyžování.
Head 1950 75 USA Howard Head zavedl hliníkové lamely v kompozitu, model Head Standard změnil trh.
Atomic 1955 70 Rakousko Alois Rohrmoser začal ruční výrobou v Altenmarktu a rychle vyrostl do velkosériové produkce.
Artis 1955 70 Československo Značka vznikla na základě socialistického plánování, státní podnik Sport Praha, závod Nové Město n. M. Scott 1958 67 USA/Švýcarsko Ed Scott v Sun Valley vynalezl kónickou hliníkovou hůl. Později přišly i lyže.
K2 1962 63 USA Bratři Bill a Don Kirschner použili sklolaminát; lehčí a živější lyže z Vashon Island.
Dynastar 1963 62 Francie Vznikl spojením dvou místních projektů a už v názvu nese svůj původ: DYNAmic + STARflex DYNASTAR Lusti 1993 32 Česko Milan Luštinec v Žacléři začal v 90. letech se snowboardy; později s lyžemi Lusti, dnes kompletní kolekce.
Line 1995 30 USA Jason Levinthal založil garážovou značku pro krátké twin-tip/freeski lyže nové generace.
Armada 2002 23 USA Značka jezdců kolem Tannera Halla a JP Auclaira; fokus na freeski kulturu a design.
Faction 2006 19 Švýcarsko Vznik ve Verbieru jako kolektiv jezdců/designérů; důraz na odolnost a zábavu.
Black Crows 2006 19 Francie Camille Jaccoux a Bruno Compagnet v Chamonix: spojení výkonu a výrazného designu pro freeski.
Titanal je pro lyžaře modla. Jak je to ale ve skutečné fyzice? Jaké parametry ukazují laboratorní měření u lyží s titanalem a bez něj?
Vdebatách o konstrukcích lyží se často bere jako jasný a jediný závěr, že titanal automaticky znamená vyšší tuhost a „výkonnější“ jízdu. Na tuto tematiku se zaměřil americký web SoothSki, který ve svých laboratořích měří podélnou i torzní tuhost a další mechanické parametry sjezdových lyží. Autoři porovnávali blízké modely ve verzích s titanalem a bez něj. Výsledek překvapil: přítomnost titanalu sama o sobě není klíč k vysněnému chování lyže – rozhoduje hlavně to, jak je materiál v konstrukci použit a jak ve výsledku definuje torzní tuhost.
Ohyb. Je měkká, nebo tvrdá Podélná tuhost lyže je to, jak lyži dokážete prohnout. Často lze spatřit člověka, který lyži mechanicky ohýbá, aby z ní něco vyčetl. Někdo
se tomu směje, ale dává to smysl – pro toho, kdo lyžím opravdu rozumí. Schopnost lyže ohýbat se spoluurčuje, jak lyže točí, vede v rychlosti a tlumí nerovnosti.
Tvrdší lyže má vyšší hodnoty tuhosti čili větší odpor v ohybu, to přináší stabilitu ve vyšší rychlosti a klid v rozbitém sněhu.
Měkčí lyže pak zase přináší snazší ovladatelnost a přívětivější nástup do oblouku. Není to ale tak jednoduché, protože tuhost se mění v různých sekcích lyže od špičky přes střed až po patu.
Může se stát, že je měkká jen špička, nebo naopak pata. Naladění podélné tuhosti je jedno z tajemství, jež definuje chování lyží. Ale vstupují do toho i další (a zásadní) parametry: délka a geometrie lyže, rocker, camber, hmotnost nebo umístění těžiště lyže či materiálové složení.
Titanal je pouze komerční název slitiny na bázi hliníku, není to titan, jak si lidé mohou dovozovat. Přesné složení se může lišit v závislosti na výrobci, ale titan ve slitině nenajdete. Například rakouská společnost AMAG deklaruje přibližně následující složení: hliník: ~88,5 %, zinek: ~7 %, hořčík: ~2,5 %, měď: ~1,7 % a zirkonium: ~0,1 %.
Titanal je tedy prostě plech, který se může dodávat i v rolích, v plátech nebo výsecích. Tloušťky titanalu používané v konstrukci lyží se pohybují v rozmezí od 0,3 mm do 0,8 mm (historicky na nejvýkonnějších závodních lyžích pak prý až 1,2 mm) na jednu vrstvu, které jsou obvykle maximálně dvě.
Torze neboli krut
I torzní tuhost se občas někdo snaží otestovat mechanicky ručně – ale to už je oříšek. Zkuste si zkroutit špičku vaší lyže a něco z toho vyčíst... Obvykle s ní ani nepohnete. Torzní tuhost je ale zásadní pro držení na hraně – tam působí o dost větší síly než ty od vaší ruky, a když materiál ustoupí a zkroutí se, lyže logicky usmýkne. Ale i naladění torzní tuhosti je vyšší dívčí, protože neplatí, že čím
Jako každý plech je podélně –pokud není profilovaný – snadno ohebný a klade minimální odpor. Příčně už je to ale jiné.
S kovem ve spojení s lyžemi přišel v 60. letech Howard Head, když se snažil vyrobit lehčí lyže ve víře, že lehká lyže bude snáze zatáčet. Nová konstrukce fungovala skvěle, ale brzy se zjistilo, že to bylo zvýšenou torzní tuhostí! „…Lehkost není to, co dělá lyži lepší,“ prozradil Head podle SoothSki. „Když jsem se snažil postavit lehčí lyži, náhodou jsem vytvořil lyži torzně tužší – právě proto lépe točila a držela stopu. To byl ten kouzelný rozdíl.“ Model Head Standard byl prý až třikrát torzně tužší než předchozí dřevěné lyže.
vyšší torze, tím lepší vlastnosti. Vzpomínám si, jak vývojáři jedné lyžařské značky kdysi při novinářském testu řešili jediný problém, a to příliš vysokou torzní tuhost. Čili i torzní tuhost musí být tak akorát, navíc proměnná v průběhu délky lyže. Obecně ale platí, že vyšší torze znamená lyži přesnější, se závodnějším charakterem, s jistým gripem. Nižší torze naopak přináší hravost a toleranci i na měkčím sněhu.
Průřez
SoothSki se rozhodli porovnat čistě mechanické vlastnosti vždy dvou nejbližších modelů, jeden s titanalem, druhý bez. V mnoha případech totiž výrobci nabízejí daný model ve verzi s karbonovou výztuhou (C nebo Ca) pro středně pokročilé a ve verzi s titanalem (Ti) pro experty. Čistě mechanicky by konstruktér měl být schopen postavit lyži s požadovanými mechanickými vlastnostmi i bez použití titanalu – a tedy platí, že Ti v lyži nutně neznamená, že je lyže brutálně tvrdá.
A jak nakonec porovnání vyšlo? Zjevný byl zejména rozdíl v torzní tuhosti, ale rozhodně se u měřených lyží nejednalo o stejný vzorec. Někdy byl rozdíl ohromný, jindy ale naopak nepatrný. Například relativně moderní modely Atomic Redster S7 (bez Ti) versus Atomic Redster S9 (s Ti) nebo Rossignol Hero
ST HP a Hero ST Ti se budou velmi pravděpodobně lišit kvůli významným rozdílům v torzní tuhosti. Lyže bez Ti bude hravější, s titanalem silovější, přesně tak, jak si to představujeme. Naopak u starších modelů (2016–2018) dopadlo měření jinak, než bychom čekali – buď výraznými, anebo naopak nepatrnými rozdíly. Můžeme z toho vyvozovat i to, že mechanické vlastnosti lyží se s postupem doby stále zpřesňují. A nové modely tedy budou poskytovat lepší funkci přesněji odpovídající určené klientele.
Titanal záruka není
Každopádně SoothSki se svými nasbíranými laboratorními daty dokazuje, že jenom přítomnost titanalu neznamená vyšší podélnou, a dokonce ani torzní tuhost.
U obou – zejména u podélné flexe – to tedy nelze brát jako automatickou samozřejmost. A co to znamená pro lyžaře –uživatele? Jak sami autoři shrnují, a my to opakujeme v časopisu roky, chcete-li objevit svou lyži snů, je potřeba hledat a testo -
ATK HY
ATK Hy je nové hybridní vázání, primárně určené pro skitouring a freeride, které spojuje pinovou špičku s nášlapnou patou. Cílem je nabídnout sjezdovou jistotu a tlumení blízké resortovým vázáním, aniž by trpěla efektivita výstupu a hmotnost setu. Hy patří k nejlehčím hybridům na trhu – cca 675 g/kus (≈1 350 g/ pár) – a míří na lyžaře, kteří chtějí jeden univerzální setup fungující od ranní túry přes prašanové orgie až po sjezdovky. Koncept Hy vychází z trendu „hybridních“ freeridových vázání (typově Shift/Duke PT), ale posouvá poměr výkon/ hmotnost: na stoupání využívá lehkou pinovou špičku s jasným řemeslným podpisem ATK – je totiž vyrobena z precizně obráběného lehkého kovu.
Patní jednotka pracuje v režimu sjezdového vázání s odpovídající elasticitou nabízející vyšší jistotu nechtěného uvolnění než běžná „techová“ vázání. Praktickou
přidanou hodnotou jsou rychlé přechody mezi módy bez složité manipulace.
Čelisti špičky s piny se pro výstup aktivují jedním mechanickým krokem, otočí se dopředu nahoru. Díky tomuto mechanismu není potřeba jakkoli manipulovat s patou. V chodicím modu jsou piny neobvykle vysoko, vázání tak umožňuje i záporný sklon podrážky (špička výš než pata), který se ale samozřejmě přenastaví využitím podpěr na patní části (chůze: −18 / +10 / +34 mm). Nabídka zahrnuje verze s vypínací silou vat. „Na konci nejvíc záleží na tom, co při lyžování cítíte. Různé kombinace podélné a torzní tuhosti poskytují široké spektrum velmi odlišných pocitů na sněhu. Klíčem je identifikovat správnou kombinaci, která vás baví nejvíc.“
TEXT: PETR SOCHA
Sidas na holeň –30% nárůst efektivity
Chránič holeně je pomůcka původně známá ze slalomu: tvrdé chrániče holení upevněné přes kombinézu tlumí nárazy bran. V posledních sezónách se však objevila jiná aplikace – rigidní vložky uvnitř skeletu boty, zpravidla z karbonu, umístěné přímo na holeni pod nohavicí. Tyto vložky mění mechaniku boty, potažmo reakce celé soustavy: zvyšují podélnou tuhost jazyka, stabilizují holeň a umožňují „přímější“ vedení lyže zejména v rychlostních disciplínách.
Traduje se, že celou situaci způsobil Marco Odermatt a tak trochu náhodou. Nezačal totiž s „vnitřním“ chráničem holeně kvůli zvýšení výkonu, ale ze zdravotních důvodů: Dlouhodobě ho trápilo bolestivé podráždění okostice, popisoval momenty, kdy ho bolest při jízdě v rychlosti silně omezovala a nutila křičet. Nejprve zkoušel různé úpravy bot i nastavení, nic ale nepomáhalo – až tip od krajana a slalomáře Reta Schmidigera ho přivedl k ortopedickému řešení. Nechal si na míru zhotovit tenké karbonové „holenní ortézy“, vložky obepínající holeň, které rozloží lokální tlak od boty na celou délku holeně. Odermatt sám zmínil, že bez této pomůcky by některé závody ani nemohl absolvovat.
Až druhotně se ukázalo, že tato stabilnější opora může přinášet i výkonový přínos. A jak už to tak bývá, nic se neutají – karbonovou holenní vložku adaptovali další, a možná právě na ní závisel i strmý výkonový růst Cypriena Sarrazina, jehož angažmá v této epizodě vyústilo až k sepsání její poslední kapitoly – po jeho děsivém pádu v Bormiu se pomůcka dostala na černou listinu FIS. Přestože kauzalita mezi pády a vložkami prokázána nebyla.
FIS ve spolupráci s univerzitou v Innsbrucku vyhodnotila jako bezpečnostní riziko skutečnost, že tyto pevné prvky mohou měnit chování výbavy při přetížení a přenášet reakce od sněhu jinak, než by to bylo bez nich. A od sezóny 2025/26 všechny „dodatečné rigidní prvky nošené jako holenní chrániče uvnitř lyžařské boty“ zakázala. Povolené zůstaly pouze měkké, všesměrně poddajné podložky (gel/pěna) v rozměru nepřesahujícím jazyk boty. Na této nejvyšší úrovni lyžování se tedy aktuální řeší, jak funkci shin guardů přesunout do jazyka. Možná se to povedlo, mohlo by naznačit vítězství Odermatta v Söldenu.
Shin guard pro hobíky
Tím ale příběh této nové lyžařské pomůcky nekončí! Zákaz se totiž týká všech závodů v alpském lyžování i skikrosu, ale nevztahuje se na hobby závodníky a samozřejmě ani na civilní lyžaře. V mezičase totiž začalo širší zkoumání funkce a potenciálu nového lyžařského prvku. A zjistilo se prý, že dokáže zvýšit efektivitu přenosu sil až o neuvěřitelných 30 %! Tuto informaci máme ze zdrojů od společnosti Sidas, ale určitě ji berte jako neoficiální.
Co to znamená? Kde závodník dokáže přidat 30 %, civilní lyžař při svém obvyklém lyžování adekvátní poměr sil ušetří – i kdyby to mělo být 20 anebo 10 %, je to zajímavé – budete lyžovat o to déle a bezpečněji. Sidas mezitím vyvinul i zcela nový produkt pro kohokoli: Shin Plate Performance Custom, holenní vložku, která se dá snadno individualizovat podle holeně konkrétního lyžaře stejnou technologií, jako Sidas tvaruje stélky do bot. Promyšlený systém individualizace je rychlý a jednoduchý: zatímco karbonový systém Marca Odermatta složitě tvarovali specialisté na karbon, vložky od Sidasu vytvaruje každý, kdo má pec na
vypékání stélek. Jediným limitem může být cena, která klesne až s případným rozšířením této novinky. Každopádně, pokud chcete lyžovat sportovně a máte problémy s holení, je tu už dnes řešení. Uvidíme v budoucnu, jestli se rozšíří i pro hobíky.
Další „husté“, technologicky ojedinělé lyžařské brýle přinesla značka 3F. Jako první kombinuje v jednom zorníku hned tři inovativní řešení: k HD (high definition), která přináší vyšší kontrast, přidává Photochromic neboli fotochromatické schopnosti. To pospolu znamená rychlejší reakci a adaptaci zorníku na změnu intenzity světla a široký rozsah zatmavení – 3F byla vůbec první v Evropě, kdo podobné technologie zkombinoval.
To ale není vše, nový Blade 1984 a 1982 přidávají navrch ještě polarizační funkci, která zase minimalizuje odlesky. Tyto hi-tech brýle by se měly dostat na trh ještě tuto sezónu (a v redakci už máme první dva páry na testování). Chytré řešení do všech světelných podmínek završuje doplňkový zorník, který je čirý, a tedy využitelný třeba pro večerní lyžování.
Na jejich vývoji, jak tvrdí zástupci značky, se podílel mezinárodní tým s více než stovkou let kumulované zkušenosti. Cílem bylo spojit výhody konstrukce cabrio při zachování výkonu, jako nabídne čtyřpřezkový overlap. Důraz je kladen na vysoký výkon a progresivní flexi, ale přitom celodenní komfort, jak vyžadují fanoušci značky, entuziastičtí lyžaři. První ochutnávka šla do obchodů v lednu 2025, kompletní řada je dostupná právě nyní – od podzimu 2025.
Vyvinout komplet nové lyžařské vybavení není jen tak. Vyžaduje to nejen hromady peněz, ale i znalostí – obzvlášť, pokud chcete najít atraktivní mezerku na silně konkurenčním trhu. Armada do toho šla a povedlo se –od letošní zimy tato ikonická značka s americkými kořeny nabízí nejen lyže (a doplňky), ale i vlastní, originální a jedinečné sjezdové boty.
Slingshot Buckle
Přezka s „multivektorovým“ tahem stahuje nárt a souběžně ukotví patu
Hlavní novinky
botičku, a to přímo na obchodě a v krátkém čase. Je to velká výhoda, protože díky ní bota pokryje potřeby široké části lyžařů s různými chodidly, dokonce s abnormalitami.
Index flex začíná u 90, ale v centru zájmu jsou zejména nejvyšší modely 110 až 130. Ty nabízejí vyšší výkon, ale i nadstandardní technologické prvky: zejména Power Shift čili možnost nastavení nákleku na 13°, 15° či 17°, canting (vyrovnání komínu), vyšší opravitelnost a širokou nabídku náhradních komponent – i proto Armada u svých bot avizuje dlouhou životnost.
Pro koho?
AR ONE 130 MV má i inserty ve špičce pro občasné šlapání.
AR ONE zavádí originální Hybrid Cabrio konstrukci na základě třídílné skořepiny se čtyřmi přezkami. Klíčovým prvkem je Slingshot Buckle – přezka s multivektorovým napínáním, jež sama s pomocí lankového systému obepne nárt a stáhne a zafixuje patu. Konstrukce přináší také tzv. Natty Flex, řešení pro plynule rostoucí odpor ve flexi – což nejenom umožňuje přesné řízení, ale zároveň chrání lyžaře při tvrdších dopadech či rázech od nerovností.
Kolekce akcentuje funkční a minimalistickou estetiku: napříč flexemi dominuje černá, model 130 ji kontrastně doplňuje zeleným skeletem a černým komínem
Všechny modely mají střední objem (MV) s šířkou chodidla 100 mm (při 26,5) a GripWalk podrážku. Nabízelo by se, že Armada bude čerpat z nějakých koncernových konstrukcí, ale není tomu tak –jediná známka příslušnosti nové boty ke koncernu Amer Sports je materiál, resp. technologie Memory Fit. Ta umožňuje tepelně tvarovat skořepinu i vnitřní
Boty Armada redakce testovala, proto víme, komu je přesně doporučit: Všem aktivním, sportovním a rychlým lyžařům, kteří chtějí jezdit zejména dolů – nejvyšší model sice „šlapat umí“, ale nebude to nikterak pohodlné kvůli trvalé aretaci komínu ve sjezdové poloze. Jsou překvapivě sportovní, a to i ve verzi 110! Kdybychom k nim měli najít adekvátní sérii lyží Armada, byly by to určitě „titanalové“ Declivity, resp. Reliance, čili poctivé a rychlé modely na sjezdovku a trochu i vedle. Vedle příjemné progresivní flexe nabídnou také velmi snadný nástup a výstup z boty, neobvykle pevné držení paty a vysoký komfort usazení chodidla. Samozřejmě, pro méně ambiciózní lyžaře jsou tu nižší, jednodušší a měkčí modely.
Celá redakční recenze zde:
Propracovaná moderní lyže na sjezdovku. Extra rychlá, dobře vyladěná a stavěná tak, aby zvládala ranní manšestr i odpolední kaši. Precizní chování zajišťuje AR100 sidewall po celé délce lyže, a hlavně titanalová vrstva Articulated Titanal Banding, která má ve své přední části drážky vyplněné materiálem tlumícím vibrace. Výsledkem je snadné nasazení oblouku a následné uvolnění většího množství energie, než je běžné. Nese si typický Armada feeling, a to díky EST All Mtn Rockeru. Závodní skluznice, odolnější hrany.
Parametry při 166 cm: 126–82–109 mm, R 15,4 m, vyráběné délky: 166, 174, 182 cm. Flex lyže: špička 6, pod vázáním 8, patka 8 (škála 1–10)
16 990 Kč
Dámská varianta veleúspěšných Declivity. Reliance 88 C je navržena s cílem maximálně zpříjemnit jízdu za jakýchkoliv podmínek, v resortu i mimo něj. Vykrojený tvar a karbonová výztuha Carbon Wowen
Mesh pokrývající topolové jádro zajišťují, že lyže je snadno ovladatelná, přesto ale výkonná a schopná dodat na svahu stejnou porci zábavy jako lyže s titanalem, jen s menším úsilím. Využívá technologie EST All Mtn Rocker, závodní skluznici i odolnější hrany 2.1 All Mtn Edge.
Parametry lyže 160 cm: 128–88–110 mm, R 16,2 m, 1 450 g. Vyráběné délky: 152, 160, 168 cm. Flex lyže: špička 4, pod vázáním 6, patka 5 (škála 1–10)
Univerzální moderní lyže „na celou horu“. Rychlá, přesná a stavěná tak, aby zvládla nejen odpolední rozbitý sníh i občasný prašan u kraje sjezdovky, ale manšestr. Jisté chování zajišťuje po celé délce bočnice AR100 a hlavně titanalová vrstva Articulated Titanal Banding; její přední část má drážky vyplněné tlumicím materiálem –výsledkem je klidná jízda a příjemný rebound. EST All Mtn Rocker přispívá ke hbitosti a snadnému ovládání lyže. Závodní skluznice, zesílené hrany 2.1 All Mtn Edge. Jádro z topolu pro stabilitu ve vyšších rychlostech. Parametry při 172 cm: 131–92–117 mm, R 17 m, vyráběné délky: 164, 172, 180 a 188 cm. Flex lyže: špička 7, pod vázáním 9, patka 8 (škála 1–10)
17 790 Kč
Lyže pro zábavu nejen na sjezdovce, ale i kolem ní. S poloměrem 15 m dokáže báječně carvovat, když napadne, skvěle plave v prašanu. Má celodřevěné jádro Poplar Ash Core a patku s unikátní technologií Springboard pro jízdu na patkách. Závodní skluznice S7 Base, kalené, extra odolné hrany 2.5 Impact Edge a AR75 Sidewall.
Parametry při 180 cm: 140–100–140 mm, R 15,8 m, 2 100 g. Flex lyže: špička 4, pod vázáním 5, patka 7 (škála 1–10)
17 790 Kč
Thunderbird R15-76 LTD nabízí vysoce výkonnou konstrukci, která kombinuje reaktivní dřevěné jádro s karbonovým vyztužením pro maximální stabilitu a efektivní přenos energie. Rádius 15 metrů přináší svižné, přesné oblouky a šířka 76 mm pod botou zajišťuje pevnost pod chodidlem a měkčí flexi na špičce i patě. Model R15-76 LTD poskytuje nekompromisní výkon, citlivost a jistotu na svahu pro široké spektrum lyžařů. Připrav se na precizní carving a užij si každý oblouk naplno.
29 999 Kč
Zcela nový Mach1 LV 130 byl přepracován tak, aby přinesl skutečný „Real Feel“ – vyšší výkon, perfektní padnutí hned po vybalení a širší možnosti přizpůsobení. Díky neustálému úsilí o zlepšení jsme modernizovali tvar i jízdní vlastnosti modelu LV, přičemž jsme zachovali osvědčené výhody technologie Custom Adaptive Shape (C.A.S.). Nově navržený systém T-Drive zaručuje plynulý a konzistentní flex a zároveň usnadňuje obouvání i vyzouvání. Zažij skutečný výkon.
TEXT: MICHAELA KRATOCHVÍLOVÁ
Na únorovém mistrovství světa v Saalbachu Hinterglemmu si dali sraz všichni, kdo ve světě lyžování něco znamenají. Proto pochopitelně nemohlo chybět ani zastoupení výrobce lyžařského vybavení Atomic. Obzvlášť když domácí šampionát de facto odstartoval letošní oslavy sedmdesáti let od založení firmy, s níž svou kariéru spojila řada velikánů toho nejkrásnějšího zimního sportu.
Jak to bylo, pohádko? Všechno začalo v roce 1955, když třiadvacetiletý Alois Rohrmoser, rodák z rakouského Großarlu a vášnivý lyžař, koupil kolářství a spolu se čtyřmi zaměstnanci začal vyrábět také lyže –takové, které se zalíbí jak profesionálům, tak hobíkům. Nejprve z místního dřeva vyřezal čtyřicet párů, o dva roky později to ovšem bylo už dva tisíce párů lyží.
V roce 1966 vybudoval továrnu ve Wagrainu, v roce 1971 pak další v Altenmarktu in Pongau a v roce 1981 následoval na tehdejší dobu odvážný krok – Atomic vstoupil s otevřením továrny v bulharském Čepelare v podhůří Rodop na pracovní trh ve východním bloku. Rohrmoser si od začátku zakládal na vysoké úrovni a pokročilých technologiích – a to v DNA značky zůstalo dodnes.
V různých dekádách se rakouské stáji dařilo přicházet vždy s novými, ikonickými modely. Ať se jedná o bílo-fialové Atomic Arc, na kterých vyhrála na domácím šampionátu v Saalbachu-Hinterglemmu v roce 1991 zlato v super-G a stříbro v obřím slalomu Ulrike Maier, červený model se šachovnicí, jejž chtěli snad všichni fanoušci lyžování, jelikož se na něm proháněl po bílých svazích legendární Hermann Maier, nebo nejnovější
Redstery proslavené nejúspěšnější lyžařkou všech dob Mikaelou Shiffrin.
Právě posledně jmenované se letos dočkaly pořádného faceliftu, tak jako stejnojmenné závodní lyžáky značky. Botám vévodí jemnější odstín červené, která připomíná odstín malin, na lyžích pak oranžová přes červenou
postupně přechází až do tónu magenta –tato metamorfóza se dočkala názvu Red Tension.
Název výrobce ze špičky lyží zmizel, o to více pak vyniká typická trojcípá hvězda. Ostatně jak říkají sami designéři stojící za touto proměnou, ústředním mottem jim přitom bylo: „Let the star shine“ (Nechte hvězdu zářit). Dalšími hesly byla „evoluce, nikoliv revoluce“ a „refresh, ne rebranding“. Vzato kolem a kolem, Atomic vzal produkt, u nějž byl přesvědčen o jeho kvalitě, a rozhodl se jej učinit atraktivnějším mimo jiné pro novou generaci závodníků.
Emoce do boje!
Kromě racionálních hodnot, jakými jsou technika, konstrukce, know-how a precizní inženýrství, tentokrát v Radstadtu nasadili do konkurenčního boje rovněž emoce. Nový design Redsterů evokuje rychlost, má vyprávět příběh, cílit na smysly, přesvědčit po vizuální stránce, vyvolat vášeň, pohyb, dynamiku. Mimoto respektuje, jakou důležitost mladí přisuzují ekologii a udržitelnosti, a snaží se být co nejvíce v souladu s jejími principy. Atomic si navíc pro svůj staronový „osvěžený“ model nemohl vybrat lepší tvář – na vývoji se ve volné sezóně před svým návratem do Světového poháru oficiálně podílel stávající reprezentant Brazílie Lucas Braathen. Nové Redstery – ať se jedná o boty, jež byly ve své době natolik revoluční, že už se spoustu let drží osvědčené konstrukce, jelikož není co zlepšovat, či o lyže, na nichž ani tentokrát nechybí Revoshock, jsou zkrátka perfektní fúzí. Rozbuší srdce vyznavačům kvality i milovníkům skvělého designu.
Redster S9 Revoshock S
Naskenujte QR kód, přihlaste se k odběru novinek a vyhrajte nejnovější lyže Atomic Redster S9 Revoshock S. Soutěžit můžete do 5. prosince 2025, tak nezmeškejte svou šanci začít lyžovat jako špičkoví závodníci.
Blizzard a Tecnica jsou sesterské značky se společným vlastníkem: ta první vyvíjí a vyrábí lyže v Mittersillu – blízkost Alp a vlastní prototypová linka jí umožňují rychlý vývoj. Tecnica navrhuje a vyrábí sjezdové a skitouringové boty v Giavera del Montello.
sportovních lyží pro upravenou sjezdovku, ale kladou větší důraz na komfort a čitelnost. Jádro Trueblend Piste SP kombinuje buk a topol v přesně dávkovaných zónách, aby byla lyže pevná pod botou, a přitom poddajnější na koncích. Do špičky a patky je přidaná pryžová vrstva, která filtruje vibrace a pomáhá klidnému přechodu z hrany na hranu. Kolekce zahrnuje šířky 72/76/80/82 mm a dvě konstrukční větve. DTI používá dvojitou vrstvu titanalu a plnou bočnici pro jistotu na tvrdé pistě a ve vyšší rychlosti. Lehčí
Ti/CA kombinuje jednu vrstvu titanalu s kompozitem a částečnou bočnicí – výsledkem je ovladatelnější a civilnější lyže. Stormbird tak doplňuje vysoce sportovní Thunderbird o přístupnější volbu; i zde ale platí, že vyšší modely (např. 82 DTI) jsou výkonné, sportovní lyže a slovo „měkčí“ je potřeba používat opatrně. Thunderbird (70–82 mm, R13/R15) – sportovně výkonné on piste lyže s jádrem Trueblend Piste, 2x Ti a technologií Active Armor pod deskou. V hierarchii značky stojí nad Stormbirdem jako volba pro ambiciózní lyžaře.
Phoenix – dámské modely s kombinací CA/Ti podle variant; vyvážené pro kratší až střední rádius.
Skitouringové modely přešly na geometrie 88 a 96 mm (nástupci 85/95) a dostaly 5 Radius Sidecut. Nové jádro Trueblend Tour 2.0 je lehké (paulovnie + topol), přitom pod vázáním přidává jasanovou vložku pro odolnost a přímý přenos sil.
T-Drive 2.0 – dvoudílný prvek spojující skelet a komín pro progresivní, teplotně stálou flexi a minimalizaci deformace skeletu.
C.A.S. (Custom Adaptive Shape) – anatomicky tvarovaná skořepina a botička s oblastmi pro snadné lokální úpravy tvaru.
Model Mach1 (LV/MV/HV) nese u LV řady nově T-Drive 2.0, specifické spojení komínu a skeletu pro optimalizaci flexe v širokém teplotním rozsahu. V nabídce je i Mach1 Boa (varianty MV/HV, včetně dámských) s Boa Fit System na nártu pro přesnější obepnutí a mikro doladění objemu; nominální šířky kopyta 100/103 mm.
Trueblend Woodcore – zónově skládané jádro z dřeva různých hustot ladí flex v každé délce a kategorii: Piste / All Mountain / Free / Piste SP – poslední varianta míří na sport performance segment s dostupnějším, předvídatelným průběhem ohybu
FluxForm – čtyři samostatné kusy titanalu vytvářejí velmi stabilní lyži ve vysokých rychlostech
Active Armor – tlumicí prvek pod deskou v oblasti vázání (Thunderbird) pro čistší vedení hrany a filtraci vibrací při průjezdu obloukem
Vibration Dampening Layer – pryžové tlumicí vrstvy v koncích lyže (Stormbird) pro hladší, intuitivní průběh oblouku i při smýkání
Vlajková loď nové platformy Space přináší dvojité boa – na nártu i na komínu – a míří na výkonné lyžaře, kteří chtějí přesnost bez obětování komfortu.
Dalbello stálo při příchodu boa na konzervativní straně. Od té doby uběhlo sotva pár let a rázem se řadí mezi průkopníky.
Jako jeden z prvních výrobců přináší model s boa technologií jak na nártu, tak na komínu.
Veloce Space 130 Dual je vlajkovou lodí této zcela nové – a kdo ví, zase možná revoluční – koncepce, nejostřejší interpretace nové „Space“ platformy, jak ji Dalbello označuje.
Stojí na tradičním overlapu, ale místo spodních i horních přezek využívá BOA® Dual Dial Fit. Sází také na inovativní botičku IF Pro Space s ergonomickými výplněmi pro přesnější vedení – čímž míří na výkonné lyžaře, kteří ale chtějí komfortní – a efektní – 101 mm širokou botu bez kompromisů v přenosu sil.
Základem je klasický dvoudílný skelet (overlap) z PU s definovaným flexem 130, vyrobený technologií bi-injected, takže spojuje zóny pro přenos síly a zóny pro komfort bez rizika tlakových bodů. Skelet navíc obsahuje předvytvarované zóny v místech, kde obvykle hrozí riziko diskomfortu a otlaků: zejména pro navikulární kost, kotníky a metatarzy. To je v kostce recept Dalbella na sportovní, ale přesto komfortní lyžování.
Nelze vynechat inovativní vnitřní botičku, která je integrovaným funkčním prvkem celé boty, specificky upravená pro řadu Space. Nese název IF Pro Space a kombinuje paměťovou pěnu po celé délce jazyka a manžetu, která se tvaruje v synergii se skeletem a boa. Významným prvkem je asymetricky předtvarované polstrování kolem kotníku, kdy botička opět spolupracuje s tlakem od skeletu a společně s ním zlepšuje přenos sil do hran i fixaci paty.
Pozornost na nástup a výstup
Vstup a výstup řeší dvojice prvků: Quick Fit Panel – protažení skeletu na bocích dovolí jeho širší rozevření, i pokud je ztuhlý chladem. Komín se dá doširoka otevřít i díky možnosti uvolnit vodicí lanko z horního úchytu
Pro koho a kam
Technologie boa na lyžařských botách si sice již vyzkoušela vlastní závodní použití, ale to má zase vlastní specifika dost odlišná od běžného použití. Boa potřebuje spolupracující skelet, který chodidlo, resp. lýtko „obalí“ a stáhne
pevně, avšak za použití nikterak přehnané síly. Boa se proto nejvíce implementuje do civilních bot, kde nabízí optimální souhru svých schopností s potřebami lyžaře – vedle slušné výkonnosti zejména komfort, který je dnes alfou omegou rekreačního lyžování. Dokladem toho je i GripWalk, specifická podrážka pro vysoký komfort a bezpečnost chůze, která vyžaduje kompatibilní vázání rozšířené na nezávodní části nabídky sjezdových vázání. Konkrétně Dalbello Veloce Space 130 Dual ale uveze i silového sportovního lyžaře, který má středně široké chodidlo (kopyto 101 mm). Pokud člověku bota padne, může se spolehnout na přesné stažení nártu i lýtka bez negativních stahovacích efektů přezek – případné problémy s abnormalitami na chodidlech lze řešit díky předpřipraveným technologiím snadno a rychle.
Boa Dual Dial Fit je novější verze boa systému pro sjezdové lyžařské boty, kde nejsou jen jedna vodicí lanka ovládaná jedním kolečkem, ale dvě nezávislé zóny utažení, každá se svým vlastním boa kolečkem.
Unikátní technologie jako Amphibio, Waveflex, dětské U-flex, skládací lyže Voyager nebo novinka připravovaná pro nadcházející sezónu – lyže Ace se zbrusu novou technologií. Elan naskočil na vlnu „carvingové revoluce“ a nebál se experimentovat. Ostatně když se zahajovala komerční výroba moderních lyží s tvary, jaké známe dnes, měl Elan už 50 let zkušeností a za dalších 30 let upevnil svou pozici nejen na trhu, ale i v povědomí lyžařů a také lyžařek – dámské W-studio má na kontě pověstné řady dámských lyží Wildcat nebo Insomnia a více než 20 let zkušeností s výrobou lyží pro ženy.
Elan vznikl v roce 1945 ve slovinských Alpách, v malé dílně Rudiho Finžgara, a identita značky je od začátku pevně svázána s touto zemí a kouzlem místních hor. Výroba zůstala ve Slovinsku dodnes, takže lyže od technických výkresů až po hotový produkt vznikají v centrálním sídle společnosti přímo v Alpách. Slovinští lyžaři vyhrávali světové závody na lyžích Elan a zřejmě v tomto směru budou pokračovat: k výročí 80 let Elan daroval 80 párů lyží právě mladým závodníkům Slovinského národního svazu.
„Na lyžích Elan psali své největší příběhy ti nejlepší sportovci světa. Je pro nás ctí podporovat novou generaci lyžařů a jejich ambice v tomto krásném sportu…,“ uvedl Leon Korošec, ředitel sportovní divize a viceprezident skupiny, když Elan daroval jubilejních 80 párů mladým slovinským závodníkům
Ingemar Stenmark a Bojan Križaj jsou dodnes největšími celebritami značky Elan, přestože světové medaile sbírají nyní mladí – zejména skikrosaři
Aktérem každé revoluce
V době, kdy se začaly na trhu objevovat vykrojené lyže, přišel Elan s modelem SCX a značně tak posunul možnosti lyžování pro širokou veřejnost. Tato na tehdejší poměry extrémně krojená lyže měla velký úspěch a snad i díky tomu se Elan i v dalších letech nebál nabízet neotřelá řešení, rozdělením lyží na pravou a levou počínaje a třeba skládací lyží, která bez problémů funguje, konče.
Velkou výhodou centralizace výroby a vývoje pod jednu střechu je nejen snazší komunikace mezi jednotlivými částmi procesu, ale také snazší kontrola a dohled nad udržitelností výroby. Továrna ve slovinském Begunje používá ze 100 % elektřinu z obnovitelných zdrojů, díky vlastním solárním systémům si sama pokryje více než 30 % spotřeby celé společnosti. Více než 80 % použitých materiálů pochází z okruhu do 400 km od výrobního závodu. Environmentální přístup činí z Elanu uznávaného lídra v udržitelné výrobě lyží. Elan je neodmyslitelnou součástí největších úspěchů lyžařské historie – legendární závodník Ingemar Stenmark na lyžích Elan zvítězil v 86 závodech Světového poháru. Moderní hvězdy jako Ryan Regez, Filip Flisar, Peter Prevc nebo Bojan Križaj nesou tuto tradici dál, když získávají olympijské medaile, křišťálové glóby či tituly mistrů světa ve skicrossu. Na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu 2018 vybojovali sportovci na lyžích Elan čtyři ze šesti medailí ve skicrossu, včetně zlatých pro Kelsey Serwu a Bradyho Lemana. O lyžích Elan a nejen slovinských reprezentantech, kteří na nich zajedou rekordní časy, tedy pravděpodobně ještě uslyšíme. Snad aspoň dalších 80 let?
Fischer, rakouská značka s vývojem i výrobou v Riedu a možná nejmodernější továrnou dneška v ukrajinském Mukačevu si dlouhodobě buduje reputaci předního dodavatele zejména v severské divizi, což nikterak nesnižuje jeho význam v alpském sektoru.
Na sjezdovky
Vlajkovou novinkou je platforma RC4 Noize s technologií Noize Control™, jejímž cílem je „vyhladit“ průběh oblouku na tvrdé pistě, a zlepšit tak přesnost bez ztráty živosti lyže.
Noize Control™
Noize Control™ je cíleně rozložená tlumicí vrstva integrovaná do konstrukce od patky ke špičce. Pracuje jako pásmový filtr: pohlcuje nechtěné vysokofrekvenční kmity, mikrovibrace vznikající na tvrdém povrchu, čímž činí lyži klidnější a přesněji ovladatelnou, potažmo rychlejší. Technologii doplňuje nová geometrie špičky a deska M-Plate u sportovně laděných verzí.
Noize Control je nasazena v celé nové rodině RC4 Noize: ST (krátký oblouk na tvrdé pistě), ST Pro (tvrdší ladění s deskou M-Plate; pro agresivní jízdu a trénink), LT (střední až delší oblouk s klidným GS charakterem), LT Pro (závodněji laděná verze s M-Plate) a RC4 Noize bez přídomku jako univerzální lyže se středním rádiusem. Cílový uživatel je vždy sportovně pokročilý až expert preferující upravenou sjezdovku. Pod nimi ale pokračují osvědčené modely RC4 LT (long turn), RC4 ST (short turn) a samozřejmě celá od loňska nová řada The Curv.
Přepracovaná je nejvyšší řada RC4 (LV i MV) i s novými vnitřními botičkami. Vybrané modely používají systém boa v nártu, a to i vysoce výkonné boty pro nezávodní použití – například model RC4
130 MV Boa nebo RC4
120 MV Boa.
Fischer sjednotil závodní platformu „ski–bota–vázání“ pod jednotný Speedmax System a rozšířil modelové členění na řady 100/90/80 pro skate i klasiku. Nová je generace bot Speedmax – přináší nižší postavení chodidla, tužší karbonové chassis a u vybraných modelů dvouzónové utahování boa.
Fischer nabízí kompletní vybavení i pro skitouring, klíčovou novinkou sezóny je nová bota Transalp Carbon Pro – vrcholný model s komínem vyztuženým karbonem má hmotnost ~1,28 kg/pár vel. 26,5 a 80° rozsah komínu.
K2 vstupuje do sezóny 25/26 jako značka s jasnou orientací na každodenní sjezdové lyžování: letos zdůrazňuje vedle své US provenience solidní konstrukci, tlumení vibrací a hlásí se ke kombinování klasického dřeva a moderních materiálů s nižší ekologickou stopou, jako jsou například lněná vlákna (flax) či recyklovaný titanal.
Největší novinkou pro upravenou sjezdovku je nová rodina Blur. Její filozofií je moderní sjezdovková lyže, která reflektuje potřeby lyžařů „evropského typu“, kteří chtějí dobré jízdní vlastnosti na upraveném povrchu na dnes spíše lidnatějších sjezdovkách. Jde tedy o celodenní lyže se zkráceným rádiusem, které jsou snadno ovladatelné a schopné rychlé změny směru. Portfolio Blur pokrývá škálu od snazších modelů po sportovní provedení: Vrcholný model Blur XT je širší (83 mm), ale přesto agilní – jádro tvoří lehké dřevo, tlumení doplňují lněné výztuhy a vrstva z recyklovaného titanalu. Nejužší z řady je model se šířkou 74 mm určený na přesné krátké oblouky, zatímco 76 a 79 mají o něco snazší průhyb a univerzálnější chování. Dámské varianty používají odlehčené jádro.
Paralelně zůstává v nabídce ještě ostřejší sjezdovková řada Disruption, tradičně zaměřená na rychlou jízdu a jistotu na hraně pro pokročilé a sportovní lyžaře.
Mimo sjezdovku
Samozřejmě K2 míří historicky primárně mimo sjezdovky. Skitouring zastupuje rodina Wayback. Závisláky na prašanu oslovuje řada Reckoner, ale také speciální powder model Crescendo s parametry 155–132–144.
Nejostřejší boty s boa
V botách debutuje zcela nová řada Cortex s úzkým sportovním kopytem a nasazením systému boa ve dvou provedeních: s jedním lankem pro sevření skeletu a ve dvouzónové verzi s odděleným dotažením nártu a komínu.
Cortex Zonal aspirují na titul nejsportovnější bota s duálním boa na trhu: Úzké sportovní kopyto (96–98 mm), pevný rám skeletu pro přímý přenos sil a snadný vstup přes změkčený nárt. Jednozónové Cortex 120/110 používají boa systém pouze pro stažení nártu; cílí na jednoduchost, nižší hmotnost a rychlé obutí. Všechny verze jsou dodávány s podrážkami vhodnými pro chůzi a s vnitřní botičkou, kterou lze snadno doladit teplem. Jak si v této logice stojí ostatní boty? V segmentu allmountain a freeride pokračuje rodina
Mindbender (97-100), má mód pro chůzi a aretaci komínu a u vyšších modelů i inserty pro pinová vázání. V nabídce i nadále zůstávají all-mountain boty Recon (97-100), dámské Anthem (97-100) a univerzální BFC (100-103), které všechny nabízejí i varianty se stahováním nártu pomocí boa. V široké kolekci bot jsou i skitouringové/ freeridové modely Dispatch, frestylové Revolve/Method/Diverge a celá řada modelů pro juniory a děti.
Lange dlouhodobě patří mezi značky, které určují směr ve světě sjezdové lyžařské obuvi, obzvlášť v té na výkonnostní úrovni. Novinka sezóny 2025/26, modelová řada Concept s polovinou modelů s utahovacím boa kolečkem, míří ale spíš na běžné lyžaře. Doposud konzervativní výrobce v nich poprvé využívá systém boa. Model Concept Boa spojuje sportovní DNA Lange s uživatelským komfortem a pohodlím, které připlouvá na vlně bot s boa.
Modely stojí na pomezí sportovní a výkonnostní třídy a jsou určeny především zkušenějším a sportovnějším lyžařům a lyžařkám, kteří požadují přesné obepnutí nohy, precizní přenos sil, a přitom celodenní pohodlí.
Skelet speciálně pro boa systém
Základem boty je technologie skeletu z dvoukomponentního materiálu Dual Core. Kombinace tvrdých a měkkých plastů (spodní část skeletu a vrchní komín) zaručuje optimální průhyb skeletu pro lepší přenos síly a přizpůsobení boty. U modelů s boa byl skelet konstruován tak, aby umožňoval průběžné dotažení bez bodového tlaku, stažení je tak rovnoměrné a umožňuje další mikronastavení, kdykoliv je třeba. Podobně jako u jiných konceptů s boa ani zde nedochází ke kompresní deformaci skeletu, ale spíš k „uzamčení“ nohy v definované poloze. Skořepina je v referenční velikosti široká 103 mm, standardní šířka ale v kombinaci s boa funguje pro širší rozsah šířek chodidel, byť je potřeba přesně vybrat velikost boty, aby vše správně fungovalo.
Plná individualizace
Vnitřní botička Comfort Fit Liner je anatomicky předtvarovaná ve třech klíčových zónách (kotník, nárt, pata), přičemž materiál s dvojitou strukturou a hustotou umožňuje až z 80 % tepelně tvarovat a přizpůsobit. Botička je jednoduše střižená a s výrazně tvarovanými kotníky, působí
propracovaně a moderně, určitě zaujme vyztužení jazyka plastovým profilem, který případný bodový tlak skeletu rozloží do plochy. Překvapivě přesné je držení paty, která zůstává fixována bez zbytečného tlaku, ale i bez nežádoucí vůle. Možná bych přidal poutko na botičku dozadu, aby se ještě lépe na- a vyzouvala (vpředu na jazyku je).
Jízdní vlastnosti: přenos síly a odezva
Testovali jsme oba boa modely: pánský s flex indexem 120 (Concept 12 GW Boa) a doplňkově dámský se 105 (Concept 10.5 W GW Boa). Pánský model funguje skvěle i při vyšší jízdní dynamice na sjezdovce, boty poskytují dostatečný rozsah v dopředné flexi pro aktivní práci s kotníkem, k čemuž dopomáhá zadní výztuha „Suspension Blade“ (zapůjčená z modelu Shadow) i horní booster pásek o šíři 40 mm. Stažení se koncentruje směrem ke kotníku, oblast kolem prstů zůstává volnější patrně záměrně proto, aby se dosáhlo maximální krevní cirkulace, což je další příspěvek ke komfortu. Dobrá torzní stabilita skeletu se pozitivně promítá do ovládání lyží, přenos síly se zdá okamžitý a přesný.
Zaujme i chytrý mechanismus horní přezky, která je nejvíce náchylná na přenastavení kvůli rozdílnému objemu lýtka – lze to rychle bez nutnosti šroubování, jedním pohybem to zvládnete i na kopci v rukavicích. Prvek najdete na dámském i pánském modelu.
Pro koho?
Model Lange Concept Boa je moderní bota s akcentem komfortu, snadným nazouváním a vysokou mírou přizpůsobení. Představuje vhodnou volbu pro středně pokročilé a sportovně orientované lyžařky a lyžaře, kteří hledají designově povedené a pohodlné boty bez ztráty výkonu.
vysoká míra pohodlí, snadný nástup a výstup
sportovní, ale stále velmi komfortní flexe
moderní design a materiálová kvalita
CENA: 12 990 Kč
Hybrid Core 2.0 je používán u většiny modelů Dynastar.
Hlavní roli hraje Dynastarem vyvinuté a patentované dřevěné jádro, jehož vylepšené mechanické vlastnosti nahrazují části skelných laminátů.
Značka „zrozená“ v údolí Chamonix přináší pro letošek nové jádro Hybrid Core 2.0, které používá u většiny aktuální kolekce. Vedle jízdních vlastností je jejím cílem i nižší hmotnost modelů a kratší ekologická stopa.
Konstrukčně i designově inovovaná je sportovní řada Speed, zahrnující modely Speed 350–650 až po vrcholný Speed Omeglass Master SL. Zaujme model Speed 650: štíhlý střed 66–69 mm a R 11–14 m spojuje rychlost s fun faktorem.
Zcela nová je dámská linie Elite, která přebírá konstrukční základ z řady Speed, ovšem v úpravě pro ženy.
Hybrid Core 2.0 – dřevo ve 3 směrech
Triaxiální dřevěná výztuha (jednotlivé segmenty jsou poskládány podélně, vertikálně i příčně, čímž získává vyšší tuhost a potenciál částečně nahradit klasické skelné kompozity. Zároveň to dle výrobce znamená i efektivnější využití dřeva (další snížení emisí), nižší hmotnost v praxi, ale i jízdní benefity: klidnější charakter lyže a „měkčí“ nástup oblouku bez ztráty přesnosti.
Kompletně přepracována je i řada M-Cross.
Lange je čistý specialista: lyžařské boty s jeho logem vznikají v italské Montebelluně nejen pro sportovní, ale i rekreační a all-mountain lyžaře –letos s ještě větším důrazem díky nové řadě.
Zcela nová řada Lange Concept je největší novinkou sezóny a přináší funkční kombinaci komfortu a jistoty na svahu. Širší kopyto 103 mm poskytuje více prostoru bez ztráty přesnosti při ovládání lyží. Vnitřní botička s elastickou konstruk cí a přepracovaným jazykem usnadňuje nazouvání i vyzou vání a přináší pohodlí po celý den. Vyšší modely využívají systém BOA® pro rovnoměrné stažení nártu, zatímco nižší varianty mají nový Easy Closure System – lankové vedení, které nahrazuje dvě spodní přezky jediným intuitivním utažením.
Nový Easy Closure System – stačí mu jedna přezka místo dvou
Model Lange Shadow si i ve své třetí sezóně drží pověst výkonné a komfortní allmountain boty. Letos přichází v nových barvách a rozšířeném provedení s HV kopytem 102 mm (nyní LV 97 / MV 100 / HV 102). Díky kombinaci technologií Dual Pivot a Suspension Blade efektivně přenáší energii a poskytuje až o 26 % úsporu síly při jízdě. O pohodlí a dokonalé usazení se stará vnitřní botička s technologií Auxetic, která se přizpůsobí tvaru nohy a zajišťuje maximální komfort.
Závodní a sportovní modely RS / RS Z (LV 97 / MV 100; RS Z 92 mm) mají po testech v aerodynamickém tunelu přepracovaný tvar a zavádí technologii Race Flex Adjust pro přesné dávkování tvrdosti (umožní snížit flexi až o ~8 %). Pro menší/lehčí jezdce zůstává RS SC se zkrácenou manžetou.
Lange dlouhodobě využívá pro své skelety technologii Dual Core: Kombinace rozdílně tuhých plastů vytváří přesně definované zóny: „pružné jádro“ obalené tvrdší skořepinou. Tam, kde je žádoucí elasticita (např. pro usnadnění nástupu/výstupu), je měkčí plast, tvrdší materiál naopak vytváří nosný rám pro přenos sil a přesnost. Řízeně vícevrstvý skelet ovlivňuje i aktivitu boty při jízdě, progresivní flexi, tlumení a rebound.
Rodinná značka z Krkonoš vyrábí lyže už od roku 1993 a stále sází na ověřené konstrukce. V nabídce drží přehledné řady podle úrovně jezdce a šířky pod botou. Její filozofie je spíš evoluční než revoluční – s důrazem na stabilitu, čitelnost a dlouhou životnost.
Lusti nepřináší kvanta novinek – záměrně.
Opírá se o dlouhodobě vyladěné modely PC a SC a stabilně nabízí poctivé sportovní i rekreační lyže vyrobené v žacléřské manufaktuře.
Novinkou posledních let je limitovaná edice ML – podle iniciál zakladatele Milana Luštince. Jde o „sběratelsky“ pojaté výkonnostní modely s důrazem na čistý carving na sjezdovce a tradiční závodní stavbu (sendvič, dřevo, titanal). Vychází ve čtyřech variantách a míří na sportovní lyžaře, kteří chtějí precizní a trochu exkluzivní lyži.
Řada ML – co přesně
Průlet kolekcí 2025/26
Plnohodnotná kolekce obsahuje vše, co lyžařská značka může nabízet: FIS konformní závodní modely pro závodníky a mistry i juniory (za dobré ceny), v civilním provedení navazuje řada Race Carver (SL a GS).
ML Steel: „hravá“ slalomově laděná lyže na sjezdovku se dvěma titanalovými pláty. Široká, měkčí špička zrychluje zahájení oblouku, drží i na velmi tvrdém povrchu a oblouk živě zakončuje.
ML White Cross Red: civilnější obřákový charakter; vyžaduje rychlost, odmění se klidem ve středních a delších poloměrech na upravené sjezdovce.
ML Black Hill: hybrid pro skitouring i sjezdovku, zpevněný karbonovými vlákny, s novou deskou Vist pro beznástrojovou výměnu vázání. V setu se skialpovým vázáním.
ML Dual Radius vychází konstrukčně z modelu White Cross, ale je rozšířena na 73 mm a hlavně pracuje se dvěma poloměry oblouku: 13,5 m ve špičce a 16,8 m v patě.
Sendvič, dřevěné jádro, titanalové (1–2) a triaxiální laminátové nosné vrstvy, závodní sintrovaná skluznice. Konzervativní, ale funkční recept – vysoká torzní tuhost a přesnost vedení hrany.
Bestsellerem je řada PC (Performance Carving) – sportovní modely na sjezdovku pro pokročilé až výborné jezdce se dvěma pláty titanalu ve třech šířkách 71, 74 a 77 mm.
Na ně konstrukčně navazují modely řady
Men Progress s jedním titanalem a Sport Carving (SC) bez titanalu pro klidnější jízdu. Dvě dámské řady oslovují sportovní (LP) i rekreační lyžařky (LL).
Širší allmountainové modely pro proměnlivý sníh jsou zastoupeny sérií CWR s dvěma nebo jedním titanalem a rockerem v jemně odstupňovaných šířkách 81, 84, 87, 91 a 95 mm. Široká je i nabídka lyží pro freeride, freestyle a touring, včetně závodních lyží, které patří k nejlehčím na trhu.
Grafika na míru
Grafické pojetí lyží Lusti zůstává střídmé a technické, edice ML pak přidává „luxusnější“ akcent (Steel/White Cross). Ale hlavně – v Lusti vám rádi navrhnou grafiku vlastní a poté aplikují unikátní dekor na jakýkoliv model kolekce Lusti. Dárek k životnímu jubileu? Stačí napsat a grafik zn. Lusti připraví návrh podle vašich představ od A do Z.
Allmountain bota Speedmachine 3 Boa s přídomkem
Dual Dial, což značí nový systém dvojitého zapínání boa, nabízí výjimečný komfort a výkon, i díky lepšímu usazení a držení paty v botě. Nová skořepina Tri-Force je přepracována tak, aby dokonale ladila se systémem Boa
Fit a maximalizovala přenos energie, potažmo výkon a kontrolu nad lyžemi. Pro skutečně osobní padnutí lze botičku i skelet snadno přizpůsobit.
Lyže snů, vyzbrojená neuvěřitelnou všestranností, umí jak krátké svižné, tak dlouhé plynulé oblouky. V konstrukci Double Core je dovnitř dřevěného jádra vložena elastomerová vrstva a zvnějšku dva pláty titanalu.
To poskytuje výjimečný výkon a přesnost a zároveň přináší neuvěřitelně klidnou a stabilní jízdu. Pro další posílení kontroly v rychlosti má ještě novou dvoudílnou výztuhu ze slitiny zinku a hliníku, jež maximalizuje přenos energie při zahájení oblouku a harmonizuje průhyb.
Výkon bez námahy – tímto heslem se řídí Nordica HF 110, která přináší dokonalou rovnováhu mezi pohodlím a výkonem. Tento model je určen pro všechny lyžaře, kteří chtějí jednoduše jezdit a užívat si každý den na svahu. HF, tedy Hands Free, je bota se zadním nástupem a k jejímu zapnutí je možné použít i hůlku, takže není potřeba se ohýbat. Díky oblíbené vnitřní botičce 3D Cork Fit lze jak botičku, tak skelet snadno přizpůsobit pro osobní fit. Boty jsou stejně pohodlné jako citlivé a reagují přesně na každý pohyb. Užij si den na svahu naplno – od prvního do posledního oblouku – s Nordica HF 110.
Zesil svůj prožitek z lyžování –a užívej si každý oblouk s úsměvem – s lyžemi Nordica Belle SL DC. S důrazem na sílu a přesnost jsou tyto vysoce výkonné lyže neuvěřitelně rychlé, živé a plynulé. V konstrukci Double Core je dovnitř dvojitého dřevěného jádra vložen plát titanalu a jedna elastomerová vrstva. To poskytuje intuitivní a stabilní jízdu. Užší střed lyže usnadňuje zahájení oblouku a zároveň pomáhá s rychlými přechody z hrany na hranu. Ať už hledáte perfektní oblouk, nebo jen brázdíte s přáteli upravené sjezdovky, Nordica Belle SL DC pozvedne vaše lyžování na vyšší úroveň a umocní zábavu z lyžování.
Nordica Promachine 85 W dokazuje, že i měkká bota může nabídnout perfektní usazení a slušný výkon. Díky měkčí flexi je vhodná pro lehčí lyžařky, které lyžují jemnějším stylem, ale přesto vyžadují jistotu. Šířka 98 mm a nízký objem přinášejí sportovní charakter, zatímco lehká konstrukce dělá botu živou a snadno ovladatelnou. Vnitřní botička s izolací Primaloft poskytuje hřejivý a pohodlný pocit, speciálně tvarovaná dámská zadní část skeletu vytváří více prostoru pro lýtko a zajišťuje přirozenější postoj. I přes měkkou flexi využívá skelet tužší plast v zadní části, který zajišťuje stabilitu a rychlý přenos energie. Promachine 85 W je ideální volbou pro lyžařky, které hledají pohodlí a jistotu, aniž by musely slevit z výkonu.
Spitfire DC 74 je stejně hravý jako výkonný. Díky multirádiusovému krojení se cítí jak v krátkých, explozivních obloucích, tak i v dlouhých a velkých, táhlých zatáčkách. V nitru skrývá jádro Energy Double Core, v němž je mezi dvě části dřevěného jádra umístěna vrstva elastomeru pohlcující rázy. To zvyšuje přesnost a odezvu a zároveň vytváří plynulou a tolerantní jízdu. Šířka pod botou 74 mm činí lyži všestrannou a obzvláště stabilní i v nejnáročnějších podmínkách.
Rossignol
Alltrack 130 HV Boa
Boa prosakuje trhem ke stále dalším a dalším značkám. Jedním z nováčků tohoto systému je i Rossignol, který jej aplikoval na univerzální boty řady Alltrack. Nesou ho tři modely v nejširším provedení skeletu (HV), my jsme testovali zejména ten nejsportovnější s flexí 130.
Modelová řada Alltrack je vhodnou volbou pro širokou škálu uživatelů, zejména od těch středně pokročilých výše. Zjevná je u ní snaha o odlehčení, třeba kombinací dvou plastů a optimalizací tloušťky stěn skeletu. Oproti závodní je jedna bota Alltrack (1,79 kg) lehčí o více než 600 g, na páru tedy ušetříte 1,2 kg.
Odvážný design, komfort a inovativní funkce uvnitř.
Michael Turek, autor recenze
Z technologií zaujme vedle nového boa nejvíce systém Step in. Vypadá jako běžné přepínání mezi režimy chůze a sjezdu, ale umí víc (viz box). Steel Spine je zase ocelová výztuha, která vzadu na komínu zajišťuje přesné spojení mezi komínem a spodní částí skeletu a zlepšuje přenos a dávkování energie.
Sedí. Funguje. A líbí se.
Bota se opravdu dobře obouvá. Kdo má štíhlou nohu, vklouzne lehce do každé boty, ale pro lyžaře a lyžařky se širším chodidlem nebo sníženou hybností kotníku může být snadné nazouvání první argument k výměně boty. Boa systém je prostě a jednoduše easy a fajn – na plynulé dotahování si zvykne snad úplně
každý. Byť je zřejmé, že přezky umí stáhnout botu ještě pevněji, rozsah dotažení je opravdu značný, a lze tak významně redukovat objem v nártu skeletu. Kombinace žluté, šedé a růžové může být pro někoho lehce divoká, ale nám se tento retro design zamlouval, stejně jako u pánské boty nezvyklý beránek na vnitřní botičce.
Komfort stojí na prvním místě: při jízdě bota dostatečně pevně sedí, noha je jako v pokojíčku. O to víc překvapilo, že bota i pod testéry s hmotností 90+ kg reagovala přesně, nekroutila se ani nedeformovala, a to ani při velmi vysokém tempu na lyžích s delším rádiusem. Jen málokdo z běžných lyžařů narazí na její limity.
Technologie Step in stojí za pozornější pohled – bota se díky ní umí překvapivě zaklonit, to ale zjm. za účelem obouvání. V režimu walk se v extrémním náklonu přepínač sám uzamyká – není to chyba, cílem je přinést snadnou fixaci komínu –prostě jen zatlačíte do komínu a bota se zamkne. Step in ale disponuje hned třemi polohami – na nástup do boty, na chození a na lyžování. Pro nasazení boty nejprve otevřete všechny přezky a zatáhněte táhlo mechanismu nahoru, čímž se manžeta sklopí dozadu a vytvoří dostatečný prostor pro pohodlný nástup. Jakmile máte nohu v botě, zapněte přezky a lehce se předkloňte – bota se automaticky zamkne do pevné lyžařské polohy. Pro přepnutí do režimu chůze otevřete přezky na manžetě a zatáhněte páčku mechanismu nahoru. Manžeta se vysune, uvolní pohyb kotníku a vy si tak můžete užít pohodlnou chůzi. Pro návrat k lyžování stačí přezky opět důkladně zacvaknout a tlakem do holeně zajistit, aby manžeta komín zase uzamkla pro jízdu dolů. Tento jednoduchý a rychlý systém, až si ho zažijete, ušetří síly a nervy nejen při obouvání, ale také ohýbání zad a nepohodlnou manipulaci s přepínačem.
Pro koho?
130 HV Boa je univerzální bota na sjíždění s mnoha moderními funkčními prvky pro komfort i slušný výkon. Zcela určitě si najde množství spokojených uživatelů, hlavně těch, kteří mají středně široké nebo širší chodidlo a chtějí maximální pohodlí při obouvání, a přitom pocit konstantního a celostního stažení nohy a sportovní charakter boty. Nabízí se i v dámském provedení a v různých designech a flexích.
systém Step in = snadné obouvání, chůze, a hlavně zamykání kombinace komfortu, nízké hmotnosti a slušné výkonnosti povedený design a zpracování
Francouzský lyžařský klenot Rossignol nabízí snad vše, co může lyžař potřebovat. Od výzbroje po oblečení, od sjezdovek přes skialpy až po běžky.
Jaké novinky pro sezónu 2025/26 nás nejvíce zaujaly?
Řada Forza, která letos dostala nový kabát, cílí na široké spektrum sjezdovkových lyžařů od vrcholných expertů až po rekreační a je svým způsobem ojedinělým zjevením trhu: Určení konkrétního modelu definuje podle toho, jak lyžař dokáže lyži zahranit. Ti nejlepší to podle Rossignolu dokážou pod úhlem 70° a více, proto je nejvyšším modelem série Forza 70+ Master. Modely 70 a 60 jsou stále vysoce sportovní, v konstrukci zaujme profilovaný V-titanal i technologie LCT neboli vertikálně orientovaná ti výztuha. Forza zaujme i svou geometrií – nejvýkonnější modely mají smělý smělých 77 mm pod botou (134–77–110) a R 14 m při délce 173 cm – tento koncept se proto uplatní nejen na čistě preparovaných tratích.
Patrol E2 38
Freeski lavinový batoh Patrol E2 s objemem 38 litrů se hodí na velké výpravy do terénu. Vychází z legendárního modelu Patrol E1 40 a znovu překračuje hranice inovace. Obsahuje airbagový systém Alpride E2, v současnosti nejlehčí na trhu. Je vybaven nejmodernější technologií superkapacitorů a vyveden v plošším designu, s nižší hmotností.
Oděruodolný materiál CORDURA®, kapsy na bezpečnostní vybavení, systém na uchycení lyží do A a diagonální uchycení, úchyt na helmu a cepín, oka na uchycení vybavení, k dostání v černé a modré barvě.
29 890 Kč
Vizion: top komfort nástupu
Rossignol v modelech Vizion přišel s řešením, které kloubí komfort a výkon. Zejména nástup do skeletu a výstup z něj je mimořádně snadný – ba dokonce možný bez použití rukou. Může za to technologie Step-in, která dovolí odklonit komín výrazně dozadu. Aretaci pro sjezd pak ovládá centrální přezka
Dejte dětem důvěru a vybavte je vestovým chráničem Scott Junior Airflow. Unikátní design zaručuje, že výborně odvětrává a děti se cítí svěží a v pohodlí i při nejdivočejších jízdách. Má jednoduše použitelný nastavitelný bederní pás: nastavíte pouze při prvním použití, ergonomický, přirozeně sedí a neutlačuje žaludek. Ochranný zádový plát Scott Airflow s technologií D3O® lze vyjmout a vestu vyprat. Celopropínací zip. Odolná recyklovaná síťovina pro lepší odvětrání.
3 150 Kč
s dvojí funkcí a potřebnou tuhost garantuje kovová výztuha. Bota díky tomu získala ocenění „Best of Test 2025“ od America’s Best Bootfitters.
Alltrack: boa a technologie Step-in Technologii Step-in adoptovaly i nové modely Alltrack, které navíc letos přicházejí i s nártovým boa, kterým jsou osazeny nejvyšší modely HV s šířkou chodidla 102. Nízké flexe 110 a 90 a „low volume“ (98 až 100 mm) zůstávají čtyřpřezkové.
Lyžařské brýle SCOTT Ambit LS
Lyžařské brýle Ambit nabízejí díky jedinečnému tvaru zorníku značně velké zorné pole, při lyžování tak výhled z nich nic nenarušuje. Jsou určeny na střední až velký obličej, dokonale sedí a umožňují vidět to, co ostatní nevidí. Světlocitlivý fotochromatický zorník je samozabarvovací a vhodný do proměnlivých světelných podmínek.
Maximální zorné pole, zorník s technologií Scott Amplifier, zorník Amplifier Light Sensitive, třívrstvá tvarovaná obličejová pěna NoSweat, Freeform tvar zorníku, obzvlášť široký pásek s protiskluzovou aplikací, k dostání v různých barevných kombinacích pásku a rámečku.
prodej & servis & půjčovna | testcentrum & bootfitting
KŘÍŽENECKÉHO NÁM. 990, 152 00 PRAHA 5 I WWW.PRAGUESPORT.CZ
Profesionální servis lyží pro rekreační i výkonnostní lyžaře
Perfektní hrany. Rychlá skluznice. Jistota výkonu.
Dokonalá J íz D a začíná u nás
Dual Boa? Dvě boa jsou efektní, ale třetí bych už nepřidával.
Petr Socha, autor recenze
Boa se osvědčilo – jak v praxi, tak hlavně obchodně.
Salomon se do sportovněji laděných bot s uzavíráním
boa pustil hned mezi prvními, takže dnes určitě ví, že dvě boa jsou víc než jen jedno. A patří proto i k pionýrům
Dual Boa, již využívají technologii lanka a utahovacího
kolečka i pro stažení komínu.
Model S/Pro Supra Dual Boa 120 GW, který jsme testovali, stojí v řadě pod nejtvrdším modelem tohoto typu s flexí 130. V nabídce má Salomon pak ještě dva dámské modely Dual Boa 105 a 115. Flex index 120 i šířka kopyta 100–106 mm (v rozsahu, který nabízí termoplastický skelet Custom Shell HD) napovídá, kde si bota bude hledat svého zákazníka – nebude to ryzí závodník, ale sporťák, který potřebuje pohodlí (pro své širší chodidlo). Ale nejen to, dvě kolečka, jedno na nártu a druhé na komínu, osloví i milovníky technologií a všechny, kdo chtějí vypadat moderně a in.
První pocit
Systém lanek není nikterak komplikovaný a pochopíte ho intuitivně, byť je potřeba se v něm nejprve pár vteřin zorientovat. Vrchní upínací bod na komínu je odpojitelný, musí se vysunout z ližiny, aby se po vsunutí nohy do boty opět zaaretoval a komínové boa se mohlo utáhnout. Při maximálním uvolnění boa na komínu může jeho lanko omezit
šíři roztažení manžet komínu, potažmo může ztížit nástup do boty. Kdo je zvyklý používat k roztažení manžet hrubou sílu, tady narazí – lanko ho nepustí. Reálný problém to může dělat jedincům s hodně širokým kotníkem nebo s jeho omezenou hybností.
Horní boa
Pokud už jsme v botě, manžeta komínu je vyladěná tak, aby se při jejím stažení tlak kolem lýtka rozložil rovnoměrně. Podobně jako spodní nártová část, která snad u všech bot se systémem Boa umí stáhnout skelet rovnoměrněji a jaksi delikátněji než přezky. Pokud chcete brutální stahovací sílu, to umí lépe přezky – ale to není standard této kategorie. Horní boa pak samozřejmě přebírá další z revolučních výhod nártového boa – stahuje nohu bez kroku, jemně a plynule tak, jak to zrovna v danou chvíli potřebujete. A i ono dává možnost dotažení průběžně, jednoduše, rychle, pohodlně a přesně ladit. Podobně jako nártová část, i komín má stupnici, která kvantifikuje aktuální stupeň stažení.
Takže pokud vyzkoumáte, že nejpohodlnější je stupeň například dva (dole) a tři (nahoře), snadno si můžete botu opakovaně utáhnout přesně tak, jak vám to vyhovovalo naposledy. Vnitřní botička Exowrap je propracovaná, dobře drží patu, nastavit lze i polohu jazyka, který je k botičce připevněn skrze suchý zip. Jazyk je zvnějšku vyztužen pevným profilovaným plastem, aby roznášel případný bodový tlak skeletu do celé holeně.
Při jízdě bota působí kompaktně, laterální tuhost je bezchybná, v přímé flexi je příjemná, nikterak agresivní a při tlaku plynule ustupuje, její tuhost ale může ovlivnit vnější teplota (daň PU skeletu). Flex index 120 pro naše potřeby sportovního lyžování na nezávodních lyžích plně stačil, výkonem rozhodně nikoho neurazí, ačkoli má i svou ještě tvrdší sestru.
Ovšem podobně jako ostatní boa boty se specificky konstruovaným skeletem vyžadují – aby správně fungovaly – přesnou velikost. Pokud vám bude o centimetr větší, už to může přinést problém, že se boty stahují víc, než je optimální (zkoušejte je tzv. skeletovou metodou).
Pro koho a kam
S/Pro Supra Dual Boa 120 je technologicky propracovaná, efektní bota, cílí na pokročilé až velmi dobré lyžaře, kteří tráví většinu času na sjezdovce a chtějí přesné ovládání pomocí boa systému –i ten na komíně přinese obdobný sled výhod, jako tomu je s kolečkem na nártu. Výborně sedne zejména lyžařům se středně a více širokými chodidly.
VÝHODY
efektní bota Dual Boa s dvojitým boa feelingem
Custom Shell HD výrazně rozšiřuje možnosti fitování
NEVÝHODY
vyžaduje přesnou velikost –zkoušejte důsledně, nejlépe s odborníky
Salomon letos posouvá dvě uživatelsky
jistě na hraně, k čemuž má přispět i titanalový plát. Škála nových šířek je 82, 86, 90, 96 a dámské W Pro 82 a 88. Řada pokrývá zejména celodenní allmountain, užší modely ale umí i carving. Ani u Salomonu nejde jen o výkon, ale čím dál více o udržitelnost. Stance má například z 50 % recyklovanou skluznici, podobně modely Addikt letos přidávají hned 100% recyklované bočnice.
Možná největší pozornost sezóny vyvolává nová boty S/Pro Supra Dual Boa. Dvě nezávislá „kolečka“ nezávisle řídí stažení komínu a nártu, což spolu s konstrukcí ExoWrap a rychlým tvarováním
Custom Shell HD přináší potenciál celoplošného efektivního stažení bez tlakových bodů, navíc s ojedinělým rozsahem pro vytvarování v oblasti chodidla pro šířky 100–106 mm. Pokračují modely S/Pro Supra Boa s jediným kolečkem ve spodní zóně.
Ve stopě přichází S/Race Skate na novém jádru Innowave: to znamená opět nižší hmotnost při zachování všech dalších vlastností. Posuvná deska Prolink Shift Race umožní rychle přenastavit polohu, potažmo těžiště lyžaře. Podobný technologický posun dostává i klasická větev S/Race eSkin.
Dvojí ovládání v Supra Dual Boa dovolí odděleně doladit sevření komínu a nártu. Novinka je vysoce efektní, leč neotestovaná praxí. Naopak jedno kolečko (Supra Boa) už má spoustu pozitivních recenzí, zejména pro svou přesnost a citlivost při stažení nártu, ale i pro snazší nástup do boty.
Závodní boty S/Lab a S/Race se objevují i ve variantách s boa, což přináší vedle jemného dotažení i možnost ovládat stažení chodidla přes uzavřený vnější plášť boty.
Salomon připravil i kolekci pro milovníky ryzí severské romantiky, jejíž oba modely lyží Outside 82 (nebo 65) Grip s hranami, šířkou 82 (65) mm a rockerem pro snazší pohyb v hlubokém sněhu jsou v nabídce s protiskluzem (šupiny) i bez. Do setu k nim patří voděodolné a zateplené boty s platformou pro vázání 105 Touring Fit v několika provedeních.
Stöckli 2025/26
Švýcarská značka Stöckli letos představila řadu novinek – výrazných, i těch, které objeví jen znalci. Ocení je ale všichni, protože lepších lyží nikdy není dost.
Kolekce Stöckli 2025/26 obsahuje jednu absolutní novinku, dámský Laser MP, vysoce výkonnou dámskou on-piste lyži. Vedle toho ale pokračuje v chytré evoluci a zpřesňuje chování klíčových modelů. Ve hře je nové jádro, inovované geometrie, optimalizace stávajících technologií pro vylepšování jízdních vlastností, ale i využívání nového povrchu lyže proto, aby lyže byly odolnější a svým nadšeným uživatelům déle vydržely. Takové novinky se letos dotkly asi poloviny kolekce.
Laser GS:
stabilita v dlouhém oblouku
Věhlasná civilní obřačka nechává geometrii beze změny, ale konstrukce je přeladěná pro vyšší stabilitu zejména díky novému jádru Race Core. Závodní bočnice pak zpřesní vedení hran a Carbon Steering Control (CSC) přidává účinné tlumení vibrací. Flex Torsion Control (FTC) zase nastavuje torzní tuhost špičky a dbá na čitelné zahájení i výjezd z oblouku. Nový Laser GS tak působí vyrovnaněji, zároveň ochotněji zatáčí, aniž by ztrácel jistotu ve vysoké rychlosti. Odolnější povrch lyže je pak razítkem toho, že když se do lyže zamilujete, vydrží vám opravdu dlouho.
Laser SL: nejen krátký oblouk
Také Laser SL ponechává tvar, ale dostává nové jádro a technologie pro rychlejší akceleraci z oblouku. Zásadní roli hraje CPT (Carbon Power Turn) – karbon pod vázáním, který zvyšuje dynamiku a akceleraci, FTC optimalizuje torzi a přispívá k tolerantnímu charakteru této výkonné slalomky.
Ve Stöckli dávno pochopili, že jedním z klíčů chování lyže je použitá deska pod vázání. Standardně se tedy lyže nabízejí s možností zvolit si tuhou/sportovní desku, anebo jemnější variantu, která sedne třeba lehčím lyžařům – často lze vybírat až ze čtyř variant. Konkrétně u top sportovních Laser GS & Laser SL je v setu se systémem základní deska SRT Carbon – lehká, ale tuhá, tedy ideální pro sportovní tempo a tvrdou pistu. Lze využít i jemnější SRT Speed D20, nebo naopak nekompromisní desku
WRT. Orea SC může mít obě verze desky SRT, ale i dvě komfortnější MC Fullflex D20 nebo MC D20.
Absolutní letošní novinkou je dámský Laser MP, vysoce výkonná sportovní lyže na sjezdovku, jakési něžnější WRT. Redakční text najdete na snow.cz/clanek/8064
Nové dřevěné jádro v kombinaci buku a topolu: vyšší podíl buku zajišťuje stabilitu a silný rebound.
Orea SC:
Laser SC v gala kabátu
Orea SC kopíruje nejnovější Laser SC – a to jak tvarem, tak konstrukcí – přidává ale exkluzivní design. Nový, více „slalomový“ shape se širší patkou a novými délkami posouvá on-piste výkon obou modelů SC směrem k přesnějšímu držení a energičtějším přechodům mezi oblouky. Orea SC je tak v jádru ten nejosvědčenější sjezdovkový univerzál, nese ale osobitější a výraznější styl.
Mezi nadšené testéry se zařadil i Jan Hudec, držitel olympijské medaile ve sjezdu
Tak, jak se Marcelu Hirscherovi podařily v nedávné minulosti vyladit „jeho“ lyže, nyní se zdá, že podobných výsledků bude dosahovat i v segmentu sportovní lyžařské obuvi. Závodní DNA se v nich rozhodně nezapře. Vymyšleno a testováno v Rakousku, vyrobeno v Itálii.
Přivítejte první šedou krásku Van Deer Pro Boot.
Bota je novinkou na sezónu 2025–26 vyvinutá od základu značkou Van Deer – těžko říct, nakolik se vývoj inspiroval u Lange, která byla ještě letos partnerskou botou Van Deer, určité podobnosti tam patrné jsou. Bude se prodávat ve dvou tvrdostech, s indexem 110 nebo 130 a v jedné jediné šířce skeletu 97 mm (v referenční velikosti 26,5 MP pro obě tvrdosti). Konstrukčně se jedná o klasiku. Čtyři poctivé přezky s mikroposunem, boční canting s dvojitými šrouby, poctivý a široký powerstrap od značky Sidas, odnímatelný spoiler a velmi zajímavý Grip Force Lifter – speciální výztuhu podrážky, která chrání samotný skelet, zajišťuje ještě lepší přenos sil, tlumí a zároveň zvedá botu o 5 mm. Samostatnou kapitolou by mohly být vnitřní botičky od renomované kanadské společnosti Intuition. Mají termoaktivní pěnu, rychle se tak tvaruje podle tvaru chodidla. Je tuhá,
pevná a těsně obepíná lýtko, což můžeme umocnit dotažením tkaniček.
Pro odpolední après-ski? Ne!
Shoda našich testérů zní takto: je to výrazně sportovní bota se závodním nádechem, která poskytuje velmi precizní a přesný zážitek. Ti, kteří jsou zvyklí na čistě závodní boty, třeba kanadsko-český olympionik Jan Hudec, který byl jedním z testérů, oplývali pozitivními dojmy ihned po prvních jízdách, hlavně díky přesnosti boty i míře jejího komfortu. Nejedná se o nepříjemný, čistě závodní skelet, přesto velmi výkonný. Přestože je úzký – 97 mm v referenční velikosti 26,5 MP, i testér se středně širokým chodidlem zvládal v botě fungovat celý den. Pozoruhodný je i fakt, že je o 6 mm kratší – v referenční velikosti 26,5 má délku podešve 298 oproti běžným 304 mm. I to pomáhá k efektivnímu přenosu sil na lyži.
Závodní bota pro normální sportovní lyžaře. Ohromí výkonem, překvapí komfortem.
Michael Turek, autor recenze
Také vnitřní botičky, jejich řemeslné zpracovávání, tuhost a pevnost, tvarovatelnost a možnost precizního dotažení tkaničkami jsou důvodem k čiré radosti. Bota je i díky nim neskutečně přesná, snese ta nejpřísnější měřítka a přenáší impulsy s minimální ztrátou. V kombinaci se sportovními obřačkami nebo slalomkami to byla na tvrdší a upravené pistě velká radost.
Hirscher a jeho tým odvedli při ladění celého konceptu dobrou práci, stejně jako italská manufaktura Scarpa, kde bota vzniká.
Pro koho?
První boty Van Deer nejsou úplně pro každého pro běžné odpolední klouzání, zaujme v první řadě ambiciózní lyžaře, kteří hledají závodní výkon s určitou mírou komfortu. Model ve flexi 130 osloví i juniorské a masters závodníky nebo sportovní lyžaře s 80+ kilogramy. Měkčí verze bude skvělá pro nižší hmotnostní kategorie mužů či sportovně laděné lyžařky.
VÝHODY
skoro závodní zážitek, přesný přenos sil vnitřní botička, její vlastnosti a zpracování
NEVÝHODY
jediná šířka skeletu – vhodná pro úzké a středně široké chodidlo
TEXT: PETR SOCHA FOTO: SIDAS
Svět lyžování zná mnohé krásné příběhy. Mají často společné to, že pramení z vášně, z potřeby lyžovat lépe, rychleji, bezpečněji, déle… A jeden takový právě slaví půlstoletí. Z těžké improvizace se nakonec vyklubal ojedinělý, světově respektovaný specialista na vše související s chodidlem a nohou. Jeho služby dnes využívá nejen elita sportovců, ale i sami dodavatelé vybavení, již se opírají o jeho specifické know-how. Sidas.
Nákup lyžařské boty 21. století: Skener zpracuje 3D model chodidla a databáze kopyt všech bot na trhu mu pak přiřadí ty nejvhodnější
Vpolovině sedmdesátých let řešili tři francouzští instruktoři – Loïc David, Jacques Martin a Gabriel Pellicot – den co den na svahu banální, ale neodbytný problém: tlačící boty, bolavá chodidla, ztracený cit a další omezení lyžování. Vlastně něco, co i dnes řeší možná každý lyžař. Byly to doby, kdy se noha prostě musela přizpůsobit botě. Díky těmto třem chlapíkům se postupem času situace obrátila. Přizpůsobuje se nikoli noha, ale bota. Prvním reálným krokem ke komfortu byla podle nich vize tepelně tvarovatelné stélky. Experimenty s výrobou prototypů probíhaly v kuchyni v běžné troubě a na obyčejném pekáči. Posun přišel zanedlouho – stélka podpořila klenbu, vycentrovala chodidlo a fixovala patu, což markantně pozvedlo komfort v botě. Další pozitivní efekty první individualizované stélky si tehdy ještě nikdo neuměl představit, dnes ale víme, že poloha chodidla ovlivňuje celou kosterní soustavu. A že stélky mají zásadní efekt i na přesný přenos sil, resp. ovládání lyží.
Z pokusů se postupně začal stávat systém, z improvizace opakovatelný postup – právě důkladná systematičnost se stala klíčem dalšího dění… Až přinesla lyžařskému světu značku Sidas a v podstatě celé jedno odvětví průmyslu.
Nejlepší bota teď
Dnes už se komfort řeší díky Sidasu na zcela jiné úrovni: skener převede tvar každé jedné nohy do jedniček a nul, které se spárují s digitalizovanými kopyty jednotlivých výrobců a modelů lyžařských bot. Jednoduše za vás vybere ty nejvhodnější boty počítač. Přesná sportovní stélka ale i dnes zůstává základem každé (nejen) lyžařské boty. A aby byla celá soustava dokonalá, začal Sidas vyvíjet a vyrábět i ponožky.
SIDAS znamená francouzsky Société d’Importation et de Distribution d’Articles de Sport – tedy cosi jako společnost pro import a distribuci sportovních produktů.
CHODIDLO OBSAHUJE NA 28 KOSTÍ, 33 KLOUBŮ, 34 SVALŮ, 112 VAZŮ A 7 200 NERVOVÝCH ZAKONČENÍ NAPOJENÝCH NA MOZEK.
Systém společnosti Sidas respektuje individualitu: První zásadní podmínkou je proto diagnostika – analýza chodidla. Až potom přichází výběr stélky, případně její tvarování, a nakonec doladění komfortu v botě. Sidas disponuje takovým know-how, že má vlastní divizi na vzdělávání odborníků po celém světě. Stojí za vybavením, které používají amatéři i světová elita, lyžaři, ale i mnozí další sportovci – už v polovině devadesátých let zahrnul do svého portfolia běh, turistiku či cyklistiku, dokonce vystavěl i čistě zdravotní divizi.
Sidas Fitting Lab
PODÍVEJTE SE NA LIDSKÉ TĚLO ODSPODU NAHORU A SOUSTŘEĎTE SVOU POZORNOST NA JEHO ZÁKLADNU. CHODIDLO JE SOUSTAVA SENZORŮ. PRSTY, BŘÍŠKA, PATA A KLENBA SPOLU KOMUNIKUJÍ A DISTRIBUUJÍ DÁLE INFORMACE O POHYBU.
Pokud prodejce nemá pokročilé technologie, měl by vám nohu přesně proměřit základním měřidlem – to vám velmi jednoduše změří délku a šířku chodidla a výšku klenby pro správnou volbu stélky
Od úplných začátků spolupracovali zakladatelé Sidas na vývoji a výrobě stélek s profesionálními lyžaři, později i na individuálně vstřikovaných vnitřních botičkách. Všechno se odehrávalo v prostorách firmy v Grenoblu, ještě předtím, než byl v roce 1989 založen Ortopedický sportovní institut Sidas. Právě tam dnes míří profíci, aby dali svým chodidlům tu nejlepší péči.
Fitting Lab, jak se dnes toto specializované centrum nazývá, je místo, kde si každý sportovec může zajistit skutečně to nejlepší pro svá chodidla (a nohy a tělo…) a díky expertize Sidas získat maximální dosažitelnou úroveň pohodlí při sportu. Fitting Lab disponuje nejlepším vybavením a službami pro sportovce všech úrovní. V roce 2020 se otevřelo podobné specializované pracoviště v Tokiu, v roce 2024 byl zprovozněn Fitting Lab v rakouském Salcburku a chystají se další.
Milníky Sidas:
Vznik značky Sidas. 1975
Vznik zdravotnické větve Podiatech. 1985
Vstup do multisportu (běh, outdoor ad.). 1995
2008
2011
2017
ISPO Award: Flashfit machine. Oceněná technologie pro rychlé tvarování.
OUTDOOR Award: 3Feet socks. Potvrzení konceptu 3Feet a jeho rozšíření do oblasti ponožek.
Digitalizace dat o lyžařských botách.
Založení Sidas Academy + Fit Protocol. Globalizace školení bootfitterů a standardizace procesu přizpůsobení.
Sidas na pódiu
Díky své mimořádné pozici se Sidas objevuje na vrcholné sportovní scéně nejen v alpském lyžování. V dnešním sportu rozhodují drobnosti, špičkovou laboratoř pro přizpůsobení výbavy proto využívá dlouhá řada elitních jmen včetně těch nejslavnějších. A často to nekončí jen u stélek, mnozí z nich používají i specifickou vypěňovací závodní botičku, kterou Sidas dlouhodobě nabízí a průběžně vylepšuje.
Značka má optickou nevýhodu, že její logo na stélce v botě neuvidíme, ale ve většině případů lze počítat s tím, že uvnitř boty obrázek se dvěma chodily prostě je – Sidas je tak zastoupen na stupních vítězů prakticky pokaždé. Elitní bootfitteři se rozhodují výhradně podle toho, s jakou kvalitou produktu – v našem případě celého systému – pracují. Sidas je v tomto jedinečný.
Závodníci Světového poháru ale stojí i na druhé straně – podílejí se na vývoji. I díky jejich přičinění vznikly například stélky Winter 3D Performance, jejichž tvrdší skořepina pod klenbou přispívá přesnějšímu přenosu sil a stabilnější pata pevněji usazuje chodidlo v botě. Sidas se specializuje na drobné technické doplňky, přesně tvarované slalomové chrániče nebo powerstrapy pro stahování skeletu – maličkosti, které ale mnohdy rozhodují. A samozřejmě, z intenzivní komunikace mezi závodníky a fir-
KDYŽ VEZMETE V ÚVAHU VŠECHNY TY ROLE CHODIDLA PŘI ZAJIŠTĚNÍ STABILITY A POHYBU, PŘI NESENÍ NAŠÍ HMOTNOSTI, TLUMENÍ NÁRAZŮ A UMOŽNĚNÍ POSTUPU VPŘED, POCHOPÍTE, PROČ SE PRÁVĚ ONO STALO POSEDLOSTÍ A HLAVNÍM ZÁJMEM ZNAČKY SIDAS.
Ne vždy je nutné stélku tvarovat na míru – ale vždy je třeba změřit si klenbu a vybrat si podle její výšky tu správnou stélku
mou vznikly dnes tak skloňované „shin protectors“ – holenní protektory na míru, které podle některých stály za úspěchy Marca Odermatta a dalších a které FIS od letošní sezóny zakázala. Dost možná o nich ještě uslyšíme i mimo oblast závodního lyžování.
Loïc David
Steve Jobs sportovních stélek
Tak mu dnes říká François Duvillard, partner a ředitel Sidas World. Loïc David byl „šílený génius“ zakladatelského tria, který vynalezl teplem tvarovanou stélku. Ačkoli všichni tři zakladatelé v průběhu let významně přispěli k růstu firmy, panuje shoda, že právě Davidův vklad byl hlavním motorem vzniku značky Sidas. „Byl to samouk, milý, vtipný a občas roztěkaný, rozmarný vynálezce neustále překypující nápady, který dnem i nocí pracoval na náčrtech, plánech a dalších projektech.“ První ředitel Ortopedického centra Sidas, Gilles Marquette, k tomu dodává: „Jsem mu zavázán. Je pro mě jako duchovní otec. Vedle něj jste museli pracovat nesmírně tvrdě, ale vždy projevil důvěru a vděčnost.“
TEXT: TEREZA JURCZYKOVÁ, PETR
Když se spojí špičkoví závodníci, vědecký přístup, patřičné senzory a datová analytika, vznikne testování, jaké (nejen) české lyžování dosud nezažilo.
Možná jste už ve SNOW nebo jinde zaznamenali, jak univerzitní tým ČZU vyvinul ve spolupráci s Janem Zabystřanem nová inovativní jádra pro jeho závodní lyže. Prototypy lyží pak čekal přísný test, jehož metodiku postavil tentýž tým vědců. Ukazuje, jak z lyže „vytáhnout“ co nejvíce tvrdých dat a jak moderní technologie přispívají k vývoji a stále rostoucí kvalitě sjezdových lyží.
Pod nohama českých reprezentačních sjezdařů Jana Zabystřana a Jana Kouly se testovaly prototypy GS lyží pro závodníky ve Světovém poháru v alpském lyžování vybavené jádry navrženými a vyrobenými na Fakultě lesnické a dřevařské
ČZU v Praze, adekvátní jako
Kästle RX12 GS FIS. Není to lyže pro každého, naopak, extrémně tuhé modely z nejlepších materiálů pro schopnost agresivního hranění na ledě a stabilitu při vysokých rychlostech si běžný lyžař neužije. Mezi kamuflovanými prototypy byly jak stávající modely, tak nové se třemi typy inovativních jader.
Z laboratoře na ledovec
Místem testu byl rakouský ledovec Kaunertal, tréninková základna české reprezentace. Vrchol naší tříleté práce vědeckého týmu přišel 7. a 8. května 2025 –rozhodovalo se, jestli se pozitivní laboratorně naměřené hodnoty potvrdí i v praxi.
Platformu GEERIDE (https://geeride.io/) českého startupu zakladatele Zdeňka Zeinera ale nevyužívají jen vývojové týmy univerzit nebo lyžařských značek. Je dostupná i trenérům a lyžařům všech úrovní jako nástroj pro zlepšování techniky, hledání slabých míst v oblouku nebo porovnání různých párů lyží. Data lze snadno vizualizovat na webovém dashboardu, analyzovat segment po segmentu a porovnávat jak různé modely lyží, tak i různé jezdce na stejné lyži
U Zabyho mělo testování ještě jeden rozměr navíc. Díky tomu, že si předem doslova osahal materiál všech testovaných dřevěných jader v rámci své bakalářské práce, vstupoval na svah s určitým očekáváním. Pro něj to tedy nebyl jen test jízdních vlastností, ale zajímalo ho i samotné chování prototypů s inovativními jádry nebo třeba reakce na zatížení a přenos energie. Materiálová stránka ho baví, a právě proto dokázal svým jízdním vjemům dát technický kontext, pro celý vývoj nesmírně cenný.
Samotné testování muselo začít brzy ráno, dokud je sníh tvrdý a podmínky co nejvíce srovnatelné v rámci všech jízd. Série byly rozděleny tak, aby se jízdy obou závodníků vzájemně doplňovaly a eliminoval se vliv postupně měknoucí tratě: Zaby bude první den začínat na lyžích 1–3–5 a zpět 5–3–1, zatímco Koulič pojede 2–4–6 a pak 6–4–2. Nakonec si série vymění, aby se výsledky daly porovnat.
1. HC časomíra
Nejdůležitějším parametrem v závodech je rychlost, té maximální však dosáhne jezdec, mimo svou dobrou techniku a přísný trénink, také tím, že se na daném materiálu cítí dobře a lyže reagují přesně tak, jak očekává.
HC Timing časomíra je systém určený pro přesné měření času v alpském lyžování a dalších sportech, kde rozhodují setiny sekundy. Využívá kombinaci elektronických branek, časoměrných jednotek a softwaru pro záznam a vyhodnocování průjezdů závodníků, zaznamenává startovní a cílové časy, ale i průběžné mezičasy.
Zaby má za sebou životní sezónu, kdy ve Světovém poháru poprvé nahlédl do nejlepší desítky. Kromě schopností lyžaře má ale na výsledky ve sjezdařském sportu zásadní vliv i úroveň vybavení. Případný náskok v kvalitě jádra by mu proto klidně mohl pomoci na stupně vítězů!
V našem případě byly na sedmnácti branách obřího slalomu rozmístěny čtyři mezičasy, které zároveň dělily trať na určité segmenty, díky nimž jsme dokázali identifikovat, co lyžím i jezdci nejvíce chutná. Po startu bez odpichu (aby se eliminovala razance dostartování obou závodníků, která by mohla být odlišná, a tudíž by zkreslova-
la výsledky) následovalo pár rozjezdových bran, po prvním mezičase se svah stal strmějším a brány se zavíraly. V polovině byl svah stejně strmý, ale brány se začínaly mírně otevírat a ke konci přišla rovinatější část, kde se ukázalo, kolik rychlosti si jezdec na daném páru dokázal do konce přivést a jaký mají lyže glide.
2. Protern – co se skrývá za rychlostí
Do testování lyží jsme zapojili platformu Protern.io, profesionální systém, který běžně využívají elitní týmy v alpském lyžování. Jedná se o GNSS (GPS) systém s vysokou přesností, který pomocí senzoru umístěného na zádech závodníka spojeného se 72 družicemi sbírá data o jeho
rychlosti, poloze, zrychlení, náklonech a efektivitě průjezdu tratí – a to až desetkrát za sekundu. Definuje, kde přesně se ztrácí nebo získává rychlost, dokáže porovnávat různé jízdní linie, analyzovat přechody mezi brankami a vyhodnocovat techniku oblouků.
Jakmile si testéři upevnili tyto senzory, věděli jsme o jejich jízdě prakticky vše. Každý průjezd branami i návrat skútrem na start se okamžitě proměnil v trajektorii na mapě, doplněnou o výškový profil a barevné škály výkonu. Z obrovského množství dat jsme se pro analýzu rozhodli vybrat tři klíčové metriky: 1. Maximální rychlost (km/h), resp. nejvyšší dosaženou rychlost v daném úseku, ukazující, jak rychle se jednotlivé lyže rozjíždějí, zda přenášejí rychlost i do dalších úseků a jestli maximální rychlost pramení z agresivní linie nebo plynulosti. 2. Maximální zrychlení (m/s²) vypovídající o tom, jak svižně lyže reagují na impuls a ilustrující dynamiku lyže
KDE
byla podle něj stabilní, dobře vedla a svižně reagovala v oblouku. Právě na ní dosáhl nejvyšších rychlostí ve všech částech trati a nejvyšších zrychlení v prudších pasážích.
a její schopnost nabírat rychlost. 3. Maximální boční sílu (G) působící kolmo na směr pohybu lyžaře. V praxi jde o sílu, kterou lyžař vyvíjí do hrany lyže při zatáčení, a tedy reakční sílu mezi lyží a sněhem, díky níž lyže drží v oblouku. Vyšší hodnota často signalizuje efektivní techniku, lepší grip nebo tvrdší konstrukci lyže.
Díky rozboru z Proternu jsme mohli sektor po sektoru najít silná i slabá místa každé varianty a zároveň porovnat styl a odezvu u obou závodníků. Jedna ze sérií prototypů se osvědčila u obou jezdců. Zaby na ní dosáhl nejvyšší maximální rychlosti celého testu, velmi dobře zvládal střední rychlý sektor a hned v první polovině jízdy vykazoval vysoké boční síly. Koulič na téže sérii zaznamenal své nejvyšší rychlosti napříč jízdami – lyže mu umožnila vynikající akceleraci, silný grip i výborné výkony v závěrečných úsecích. Zajímavý potenciál ukázala i tvrdší varianta jádra, která vyhovovala Zabyho agresivnímu stylu. Lyže
Díky v senzorech Geeride zabudovanému magnetometru, gyroskopu a akcelerometru i vysoké frekvenci snímání (až 400 Hz) a pokročilému filtrování dat bylo možné sledovat chování lyží v různých fázích oblouku, při zatížení i odlehčení. Systém dokáže analyzovat vertikální i horizontální vibrace, dopředné, boční a vertikální zrychlení, odhadnout rychlost, posun a orientaci lyže, provádět spektrální analýzy frekvencí a vyhodnocovat úhly náklonu lyží.
Každý testovaný pár lyží byl osazen šesticí senzorů: na špičce, v přední části u vázání a na patě – po třech na každé lyži. Velké množství nasbíraných dat bylo zpracováno pomocí různých analytických metod a výsledky byly následně prezentovány včetně detailních grafů. Z těch bylo například možné vyčíst, že některé prototypy sice vykazovaly vyšší rychlost, ale zároveň generovaly více vertikálních vibrací v oblasti špičky, což mohlo vysvětlit, proč je jezdci subjektivně vnímali jako méně stabilní. U jiných lyží se ukázalo, že dochází k výraznému zpomalení v konkrétních fázích oblouku, a právě senzory nám pomohly odhalit, že příčinou byla neideální práce středu lyže při přenosu sil mezi hranami. U jízd Zabyho bylo z naměřených dat patrné, že má výjimečně dobře zvládnutý přechod z hrany na hranu. Po zhlédnutí analýzy sám potvrdil, že právě za tuto dovednost ho trenéři často chválí. Díky dvojité
integraci a frekvenční analýze jsme navíc mohli určit, na jakých frekvencích jednotlivá jádra rezonují, a tyto hodnoty porovnat s tím, co jsme o nich věděli z laboratorního vibračního testování. A došli jsme k celkem zajímavým postřehům: Co v laboratoři vypadalo jako žádoucí tlumení, na svahu už tak dobře nefungovalo.
Každý z jezdců také popisoval, jak se na lyžích cítí a jak reagují. Páry se v závislosti na odlišné skladbě dřevin v jádru chovaly opravdu jinak. I tento poznatek dokládá, že na dřevině, která tvoří srdce sjezdových lyží, opravdu záleží. Jedna ze sérií prototypů byla např. tvrdší, stabilnější, dobře vedla a byla lépe zvládnutelná na prudkém svahu se zavřenými branami. U jiné série zase kluci pociťovali vyšší vibrace, špička byla poněkud měkká a lyže línější v přechodu do oblouku, nicméně v mírnějších pasážích trati jim tyto lyže seděly nejlépe. Jedny z párů s inovativním jádrem pak byly oběma závodníkům nejpříjemnější, ochotně šly do oblouku a poskytovaly maximální oporu a spolehlivost.
Zajímavým momentem testování byla vysoká míra pocitové shody mezi oběma závodníky. I když každý z nich hodnotil lyže zcela nezávisle po svém dojezdu, aniž by slyšel názor druhého, popisy chování jednotlivých lyží se nápadně shodovaly – i přes rozdíly v jejich stylu a technice jízdy.
Pocity navíc dobře korelovaly s naměřenými fyzikálně mechanickými vlastnostmi jader v laboratoři, což kluci nemohli tušit. Ukázalo se, že oba testéři jsou skuteční profesionálové, kteří svou výbavu nejen ovládají, ale také jí rozumějí, cítí ji a umí pojmenovat podstatné momenty.
Druhý den testování pak přinesl ještě jednu cennou zkušenost. Sněhové podmínky se výrazně změnily a místo tvrdé pisty nás čekal měkčí, čerstvě napadaný sníh a mlha, která omezila viditelnost. V hodnocení obou jezdců se přesto objevila velmi podobná zpětná vazba. Některé prototypy se v nových podmínkách chovaly výrazně jinak. Lyže, které den předtím působily příliš měkce, najednou na měkčím sněhu excelovaly a tužší modely naopak nepotvrdily své přednosti. Tento poznatek potvrzuje, že sněhové podmínky zásadně ovlivňují výběr lyže. Což platí i pro složení dřevěného jádra.
Testéři měli připevněnou na holeni nad botou GoPro kameru, která poskytovala obrazový záznam chování lyží během jízdy. Díky synchronizaci videa s daty z měřicích zařízení jsme mohli například analyzovat nejen samotné vibrace, ale i jejich příčiny – agresivní náklony lyže do oblouku, reakce na nerovnosti nebo změnu sněhových podmínek.
Který prototyp vyhrál?
Po vyhodnocení opravdu velkého množství dat nás samotné překvapilo, jak výrazně skladba dřevěného jádra ovlivňuje chování lyže. Laboratorní výsledky se víceméně potvrdily, pocitové hodnocení bylo konzistentní a s naměřenými daty korespondovalo. V momentě, když víte, kde se co v lyži děje, můžete ji dál ladit, zrychlovat, stabilizovat, oživit…
V testovacích podmínkách odpovídajících závodní trati byla jedna naše série prototypů vždy nejrychlejší, druhá mírně rychlejší než současně používané lyže RX 12 GS FIS, ale pocitově nejlepší. Třetí série první den neurazila, zato bodovala na měkčím sněhu druhý den a na rovinkách.
Sice nám to v ten moment úplně nedocházelo, ale z Kaunertalu jsme odjížděli opravdu spokojení. Přivezli jsme domů důležité poznatky a hromadu zkušeností. Ale taky zážitky, které se do tabulek nevejdou.
Příprava na závodní premiéru Prototypy před závodním nasazením bude čekat ještě dlouhá cesta. Pravděpodobně bude potřeba vyrobit další série,
Přípravu a servis lyží na svahu i mimo něj po celou dobu perfektně zajišťoval Sebastian
Bialobrzycki a technické zázemí testu včetně podpory využití
Protern analýzy nám poskytoval kondiční trenér Franta Andrle.
Měřicí techniku Geeride přivezl a neúnavně obsluhoval Zdeněk Zeiner. Přizvali jsme také Honzu Kubrichta z vibrační laboratoře JD Dvořák, s nímž jsme už dříve ve zkušebně měřili samotná dřevěná jádra. Průsečíkem obou Tech & Speed světů byl Petr Horák z ČZU.
správně je spárovat a vybrat ty nejlepší – přesně tak, jak je to v závodním prostředí běžné. Následovat bude ladění na míru pro Honzu, případně dalšího závodníka, a fáze takzvaného zajíždění, během níž si materiály „sednou“ a lyže dosáhne své závodní formy. Kdy se tak stane, to už bude záležet především na rozhodnutí závodního oddělení značky Kästle v rakouském Hohenemsu.
SJEZDOVÝCH LYŽÍ, OPRAVDU ZÁLEŽÍ.
Stál u výroby samotných jader, podílel se na jejich testování na zkušebních strojích a na Kaunertalu byl jako bývalý závodník jedním z mála, kdo zvládl prototypy otestovat v terénu. O zachycení atmosféry se postaraly objektivy Matúše Maciaka. Off site podporu zajišťoval Michal Malina, který v Kästle CZ zajistil výrobu testovaných lyží z dodaných jader. Velký kredit patří také Honzovi Chalupovi a Tomáši Jurczykovi, kteří se věnovali přípravě výpočetních modelů a detailní analýze dat.
A pak je tu Tereza Jurczyková, kdysi Zabyho „úča“, dnes jeho parťačka při vývoji závodních lyží. Před pár lety spolu ve škole začali mluvit o dřevinách v lyžařských jádrech a během necelých dvou let z toho vyrostl tento projekt, který Tereza vede. Pro nadšenou lyžařku to není jen odborný úkol, ale i srdeční záležitost. Právě ona uspořádala tento „lyžák“ s odborníky a elitními závodníky – a tím si splnila nejen profesní, ale i dětský sen.
TEXT: MICHAELA KRATOCHVÍLOVÁ FOTO: WORLD SKI TEST
Úterý na sklonku března. Vyrážíme směr Heiligenblut am Großglockner na
další ročník World Ski Testu v podání Gerharda Brügglera a jeho týmu. Právě
jeho test je největší svého druhu na světě, přičemž výsledky redakcím dodává už více než dvacet let.
Na úvodní večeři dorazíme s lehkým zpožděním, v Německu nám totiž na hlavní křižovatce v Reischachu vypoví službu spojka. Jen díky neskutečné ochotě místního automechanika Markuse Kaina, který s vozem dohrká do svého servisu, promptně objedná náhradní součástku a v nehorázném krupobití se pro ni vydá do vedlejšího města, můžeme pokračovat dál. Kam se na něj hrabe nějaký Ábel!
Na večeři potkáváme řadu nám dobře známých tváří – kolegy z Německa, Itálie, Polska, Maďarska a pochopitelně spoustu Rakušanů – i slavných tváří. Není snad tamhle mistryně světa ze Svatého Mořice 2017 a vítězka malého křišťálového glóbu za sjezd v sezóně 2019 Nicole Schmidhofer? A tamhle slalomový šampion z Val d’Isère Manfred Pranger? Ovšemže ano.
Závodníci i amatéři
World Ski Test je totiž unikátní hned z několika pohledů. Jednak samotnými testéry. Jejich jádro tvoří jak výše zmiňovaní aktivní či bývalí profesionální závodníci, tak lyžařští novináři, instruktoři, ale také třeba jejich příbuzní, kteří mají divoká prkénka a zasněžené svahy jako koníčka a mnohdy jde především o nadšence. Díky tomu vznikají výsledky na základě ohlasů širokého pole lyžařské veřejnosti.
Lyže a s kamufláží
Zaujmou i další pravidla. Předně se jedná o slepý test, což znamená, že jsou všechny modely zakryté jednotnou černou fólií. Samozřejmě, pokud do toho budete hodně šťourat, dá se většinou podle typických prvků nebo například značky vázání zjistit, na
čem právě jedete. Na stranu druhou – proč si kazit legraci a moment překvapení? Za sebe se musím přiznat, že jsem díky World Ski Testu objevila hned několik favoritů mezi lyžemi, u nichž bych to přitom vůbec nečekala. Je to testování, ale zároveň je to i hra.
Jedny lyže, jedna jízda
Materiál dodávají výrobci Gerhardovi sami, včetně brusu, jejž považují za optimální pro ten který model. Následně jsou lyže
Redakce dlouhé roky opakuje, že dnes takřka neexistují špatné nebo nepovedené lyže. Na to je celá branže příliš zralá a zkušená. Pokud se něco pokazí, může to být brus, ale i nevhodná délka (potažmo flexe) lyže pro konkrétního jedince, taky špatný kopec... Proto sami model testování World Ski Testu – který vlastně vytváří jakýsi žebříček lyží od nejlepších po nejhorší – považujeme za přežitý. Máme také za to, že podobně jednoduchým způsobem nejde lyži vyjádřit pouze číselně a že do metodiky vstupuje přespříliš nevalidních dat: dojmy, nálady, stav svahu, počasí, nízká disciplína i nedostatek zkušeností testérů. Proto doporučujeme brát výsledky testu s rezervou a nikterak se k nim neupínat.
O kvalitě lyžařského zážitku u 90 % lyžařů rozhoduje spíš to, jakou kategorii a délku lyže si pro sebe vyberou. To je také primárním
rozřazeny do různých kategorií – závodní, obřačky, high performance, ladies performance a podobně. V každé z nich se obvykle vyskytuje okolo sedmi až deseti různých typů. Testér si vyzvedne kartičku, s ní přejde k servismanovi, jenž mu nastaví vázání, a jde se na věc. Pravidla jsou jasně daná – jedny lyže, jedna jízda, stále stejná sjezdovka. Jen pár, na němž jel testér jako na prvním, přijde ještě jednou na řadu na konci – kdy už je s čím porovnávat.
Na svahu fouká nejvíc. A právě proto jsme v Bystřici pod Hostýnem vytvořili Merino Extreme Up – funkční mikinu z dvouvrstvého úpletu vysoké gramáže (275 g/m²), která tě nenechá promrznout ani při jízdě lanovkou na hřeben.
Kombinace kvalitní merino vlny a polyamidového hedvábí zaručuje ideální spojení tepla, pružnosti a odolnosti. Vysoký obsah merina (91 %!) tě zahřeje na „provozní teplotu“, i když se teploměr potápí hluboko pod nulu, a zároveň spolehlivě odvádí vlhkost při intenzivním lyžování.
Merino vlna s lanolinem má přirozené antibakteriální vlastnosti a samočisticí efekt, takže zůstaneš svěží i po celém dni v terénu.
A díky polyamidovému hedvábí mikina drží tvar, pruží při pohybu a zvládne i ostré oblouky nebo švih při nasazování pásů.
2 749 Kč
cílem veřejných testovacích akcí – které naopak všem velmi důrazně doporučujeme! Pokud si několik různých typů a délek vyzkoušíte a dojdete k výsledku, která kombinace vám nejlépe sedí, je už prakticky fuk, po jaké značce sáhnete – to pak už je expertní a ryze osobní výzkum, kdy vás opět k optimálnímu výsledku přivede další vlastní test než zjednodušený výsledek World Ski Testu.
Jak tedy výsledky WST vnímat? Spíš jako inspiraci nebo dokonce zábavu. Pokud chcete aspoň trochu a z papíru pochopit rozdíly mezi lyžemi na trhu, sledujte spíše redakční texty, které popisují obsáhlý kontext každého modelu a jsou s to aspoň částečně identifikovat jemnosti charakterů, jež v sobě lyže ukrývají.
Petr Socha
Toto funkční triko s dlouhým rukávem a kapucí je ideální první vrstvou pro dny strávené na horách. Je vyrobené z úpletu unikátní konstrukce, který spojuje jemný polyester na vnitřní straně a vysoce kvalitní merino vlnu z Nového Zélandu na vnější. Díky této chytré kombinaci polyester rychle odvádí pot od těla, zatímco merino vlna zajišťuje přirozenou termoregulaci a zabraňuje zápachu i při celodenní aktivitě. Navíc se nemusíš bát nepříjemného „kousání“ – vnitřní polyesterová vrstva zaručuje maximální komfort i pro citlivou pokožku. Navíc nepotřebuješ už ani kuklu, ani nákrčník.
Perfektní volba pro lyžování, skialpinismus nebo zimní turistiku, kde potřebuješ spolehlivé teplo, sucho a pohodlí v každé vrstvě.
1 699 Kč
ATOMIC Redster X9S Revoshock S
ATOMIC Redster S9 Revoshock S TESTOVANÁ DÉLKA: 165 cm
Kdo by neznal Thule.
Slavná švédská značka, byť v poslední době své aktivity značně rozšiřuje, je v první řadě lídrem v oblasti vybavení pro přepravu sportovního vybavení s mnoha chytrými řešeními povyšujícími uživatelský zážitek. My jsme dostali k testu nový střešní box Thule Force 3.
PVelký střešní box je nejchytřejší řešení přepravy lyží.
rávě střešní boxy Thule jsou asi tím nejvíc, co si lyžař může pro přepravu svých lyží a další výzbroje přát. Prémiové výrobky ale obvykle doprovází i prémiová cena, kterou tentokrát netradičně začneme – Thule Force 3 je totiž box překvapivě dostupný, v naší variantě L o objemu 450 l se oficiální cena drží na 16 490 Kč, což je velmi konkurenceschopná cifra. Největší varianta XL (500 l) stojí o dva a půl tisíce více.
Nový střešní box Thule Force 3 byl představen na konci roku 2024, na první pohled zaujme originálním vysoce technickým tvarem, který ale nevznikl bezdůvodně, stojí za ním optimalizace aerodynamiky. Tak alespoň tvrdí jeho konstruktéři, v praxi bychom si jejich slova ověřovat netroufli, takže tímto předáváme pouze tuto jejich citaci. A doplníme, že při naší cestě s naloženým boxem do Švýcarska a zpět jsme nezaznamenali žádný nepříjemný aerodynamický zvuk.
Kompaktní a prostorný
Co už ale ověřit v praxi lze, je využitelnost a velikost nákladového prostoru. Oficiální údaj říká 450 l, což je pro potřeby přepravy lyžařského materiálu údaj malinko nepraktický. Thule ale udává i přepravní kapacitu lyží, a to v našem případě jako 5 až 7 párů. Ukázalo se, že to je údaj značně podsazený, do boxu jsme vyzkoušeli naskládat maximální počet náhodně vybraných sjezdových lyží – vešlo se jich tam 10 párů dospělých a jeden dětský v délce 130 cm (viz foto). Box se pak ještě dal doplnit třemi páry lyžařských bot, holemi pro celou rodinu a samozřejmě dalšími drobnějšími předměty.
Velikost je podstatná zejména pro rodiny, které převážejí hromadu zavazadel, vícero typů lyží a snowboardů, mnoho párů bot (které by správně neměly být v prostoru auta kvůli bezpečnosti), takže pokud někdo cílí po objemu, určitě se mu vyplatí sáhnout po největším modelu XL. Ten má navíc výhodu zejména ve své vnitřní délce 207 cm (model L je o 20 cm kratší), takže do něj vměstnáte i dlouhé běžky.
Uživatelské vychytávky V Thule jsou mistry vychytávek. Z dlouhého seznamu vyzdvihnu systém rychlé montáže (Power Click) – velmi jednoduchý a rychlý systém uchycení boxu k příčníkům. A zámek víka SlideLock – uživatelsky komfortní závěr, který spojuje tři kotevní body víka v jeden centrální bod a svou polohou signalizuje bezpečné uzavření boxu. Funguje intuitivně a nezadrhával se i při přeplněném boxu. Náklad v boxu lze připevnit třemi řemínky, což je skoro hodně, ale lepší víc než míň. Samozřejmou, ale dnes už takřka nezbytnou kvalitou je možnost otevírání víka na obě strany (DualSide). V našem případě opět fungovalo hladce.
Co se nikde moc nevyzdvihuje, je celková hmotnost boxu. Ta je klíčová pro manipulaci s ním, nandávání a sundávání boxu ze střechy. Thule Force 3 L je překvapivě lehký, váží 18,7 kg a zcela bez problémů ho na nebo ze střechy donese jeden člověk.
VÝHODY
prostor a rozměry uživatelský komfort nízká celková hmotnost konkurenceschopná cena
David Lindr
01:29:01 | 30 km
VÝHODNÉ STARTOVNÉ DO 30. LISTOPADU!
Zdeněk Hnát:
muž, který přivezl Alpy do Česka
O tom, proč má smysl držet lyžování dostupné pro každého
Někdy se ty největší příběhy rodí nenápadně. Třeba ve chvíli, kdy stojíte ve skladu plném lyží, které už prémiová prodejna nechce nabízet. Venku zima, topení sotva hřeje a před vámi hromada vybavení, které by si ještě zasloužilo svah. Vyhodit? Prodat pod cenou? Nebo zkusit něco, co tu ještě nebylo?
Zdeněk v kostce
Téměř 30 let v lyžařském byznysu
Zakladatel Harfasportu a projektu
Lyžebraní
Rukama mu prošlo přes 100 000 párů lyží
Muž, který přivezl Alpy do Česka
Zdeněk se tehdy rozhodl pro třetí možnost. A vzniklo Lyžebraní – akce, která z malého výprodeje udělala zimní fenomén. Dnes nabízí přes 75 000 produktů a stovky lidí čekají, až se otevřou brány. „Jednou jsme dokázali udělat zácpu na Google mapách,“ směje se Zdeněk. A možná právě v tom je kouzlo celé značky – vznikla z nadšení, ale stojí na selském rozumu a respektu k lyžování jako radosti, která má být pro všechny.
Pamatujete si ještě začátky Lyžebraní?
Zdeněk: Pamatuju si to moc dobře. Měli jsme tehdy zbytky zboží z maloobchodu a zbytky bazarového zboží z velkobochodu. Byla škoda se jich zbavit bez využití. Chtěli jsme to udělat jinak, Chtěli jsme, aby si lidé mohli pořídit kvalitní lyže za příjemnou cenu. Tak jsme uspořádali první akci – malý výprodej.
A najednou jsme zjistili, že to lidem dává smysl. Z malého nápadu se stal moment, kdy se k nám začali sjíždět lyžaři z celé republiky. A tam někde začala značka, která lidem ukázala, že lyžování může být dostupné a přitom kvalitní.
Jak se z bazarové akce stala alpská kvalita
Odkud dnes lyže vlastně berete?
Zdeněk: Začali jsme s bazarovými lyžemi –a to nás vlastně formovalo. Chtěli jsme jim prodloužit život, hlavně dětským lyžím, ze kterých děti vyrostou po jediné sezóně. Postupně jsme ale přidali i nové vybavení. Dnes spolupracujeme s renomovanými evropskými partnery – hlavně z Rakouska a Francie, částečně také z Itálie nebo Švýcarska. Některé testovací a výstavní modely pocházejí i z USA. Všechno vybavení však prochází naším servisem, seřízením a kontrolou, aby splňovalo stejné standardy. Všechny lyže z bazaru jsou plně funkční, po servisu a s dvouletou zárukou. Reklamace řešíme okamžitě, ne až za 30 dní. Letos jsme navíc pořídili nejmodernější servisní stroje od značky Wintersteiger, na kterých kompletně brousíme i připravujeme lyže do prodeje. A v novém zboží nabízíme výhradně katalogové produkty světoznámých značek, nikoliv netransparentní privátní značky nebo tzv. SMU modely, které mají často v nabídce řetězce. Cílem není jen prodat, ale pomoci lidem vybrat to, co jim bude opravdu vyhovovat.
Co je podle vás hlavní myšlenkou Lyžebraní?
Zdeněk: Všechno na jednom místě. Aby si kvalitní vybavení mohl dovolit opravdu každý. Chceme, aby rodiny nemusely obcházet pět obchodů a ztrácet čas i energii. U nás najdou všechno na jednom místě – lyže, běžky, snowboardy, boty, přilby, oblečení i servis. Máme široké cenové rozpětí – od bazarových lyží za tisícovku až po špičkové závodní modely. Cílem je, aby si u nás vybral opravdu každý, kdo má rád sníh a pohyb. Nabízíme vlastně všechno, snad s výjimkou několika specialit
Počátky Lyžebraní byly skromnější, spíše bazarové a více improvizované…
typu Stöckli, které mají vlastní distribuci. Zákazníci přijedou a odjedou s pocitem, že jsou připravení na zimu. V tom je síla Lyžebraní – jednoduchost, férovost a ta specifická atmosféra, která zůstává, i když máme haly plné lidí. Často slyšíme, že k nám lidé nejezdí jen nakupovat, ale i poradit se, potkat známé nebo si prostě užít začátek zimy. A to je pro mě asi ten největší kompliment.
Dnes se hodně mluví o online nákupech a digitální době. Jak se s tím vyrovnáváte?
Zdeněk: My jsme vždycky byli hlavně o osobním přístupu, ale zároveň jdeme s dobou. Mnoho věcí si dnes zákazníci mohou vyřídit online – od rezervací až po konzultace. Ale to hlavní zůstává stejné: zážitek z výběru, z poradenství, z toho, že si lyže opravdu osaháte. E-shop je skvělý doplněk, ale osobní kontakt nenahradí. Zákazníci se k nám rádi vracejí právě proto, že cítí, že to děláme srdcem. Ať už stojí v hale, nebo nakupují z druhého konce republiky.
Jak je možné, že to nikdo jiný nedělá tak jako vy?
Zdeněk: Možná proto, že my jsme u toho od začátku a lyžováním opravdu žijeme. Není to pro nás jen obchod. Každý z nás rozumí lyžování od špičky po patku. Mnoho zákazníků se vrací rok co rok, často s celou rodinou. A to je pro mě největší odměna – že nám důvěřují. Za ta léta se z mnoha zákazníků stali přátelé. Známe jejich děti, sledujeme, jak rostou, a často jsme u toho, když poprvé stojí na svahu. To je ta energie, která nás pořád žene dál.
SERVISU A S DVOULETOU
ZÁRUKOU. REKLAMACE
ŘEŠÍME OKAMŽITĚ, NE AŽ ZA 30 DNÍ.
… Dnes už je vše mnohem více profi: obsluha, služby i nový, značkový materiál se 75 tisíci položkami skladem
Kam se Lyžebraní posunulo za ty roky? Zdeněk: Dnes jsme mnohem dál, než jsme si uměli představit. Máme stabilní tým odborníků, rozsáhlé zázemí a nabízíme přes 75 000 položek – od dětských setů po závodní lyže. Ale filozofie zůstává stejná: držet lyžování dostupné, pohodové a bez zbytečného stresu. Každý rok hledáme nové způsoby, jak to lidem ještě víc ulehčit. Vezměte si například rezervace nákupů. Spoustě lidem se to může zdát jako zbytečnost a zmar, ale já to beru jako to nejlepší, co jsme v posledních letech vymysleli, respektive, co nám dal covid. Předtím nebylo výjimkou čekat na Lyžebraní hodinovou frontu na zaplacení. A tímhle jsme to odbourali. A pořád se učíme. Každá sezóna přináší něco nového, ať už v technologiích, nebo v tom, jak se mění potřeby zákazníků. Ale základ zůstává: aby každý odcházel s pocitem, že našel vybavení přesně pro sebe.
Co vás osobně na tom všem pořád baví?
Zdeněk: Lyžování jako sport, zábava, životní styl. Když vidím, jak se děti radují z prvních oblouků, nebo jak si rodina vybírá lyže na další sezónu, vím, že to má smysl. Lyžování je pro mě svoboda. A když vidím, že díky nám si ji může užít někdo další, vím, že to stálo za to.
TEXT: MICHAEL TUREK
Tekuté skluzné vosky mění rutinu domácího servisu. Nabízejí rychlou, čistou a funkční alternativu k tradičnímu zažehlování, přičemž pro rekreační lyžaře představují velmi praktické řešení bez fluoru. Níže najdete přehled typů, tipy z praxe i doporučení pro bezproblémovou aplikaci.
Jsou tekuté skluzné vosky revolucí v péči o skluznice, ekologicky šetrnou alternativou k tradičnímu voskování, nebo jen chytrým reklamním tahem pro lenochy, kteří nechtějí zažehlovat? Pojďme si je v několika odstavcích představit, přidat pár poznatků z praxe trenéra a instruktora lyžování – a třeba si i odpovědět na výše položené otázky. Používání skluzných vosků je v pravém slova smyslu tradiční disciplína. Stejně jako ostatní lyžařský materiál, i vosky se díky rozvoji technologií a poznatkům vědy neustále vyvíjejí – a to nejen pro závodní, ale i pro rekreační použití. Je třeba si uvědomit, že výrobce v oblasti snowsports vybavení živí především široká sportující veřejnost, nikoli pár špičkových závodníků Světového poháru. Zatímco dříve dominovaly téměř výhradně pevné parafínové vosky nanášené klasickým zažehlováním, v posledních letech se do servisních kufříků stále častěji dostávají vosky tekuté. Důvody jsou prosté a pochopitelné: tekuté vosky nabízejí rychlejší a jednodušší aplikaci, jsou praktické a zároveň i šetrnější k životnímu prostředí. Samozřejmě bez fluoru. V následujícím textu se zaměříme především na tekuté vosky určené pro sjezdové lyžování.
Základem tekutých vosků jsou uhlovodíky, ale skluz dělají příměsi – třeba silikonové polymery, grafit či molybden pro špinavý
sníh ap. V podstatě ty samé, jako obsahují pevné vosky, jen rozpuštěné nebo rozptýlené v jiném nosiči – tím je nejčastěji isoparafinický uhlovodík, směs, která po aplikaci rychle vyprchá, přičemž na skluznici ulpí ony látky podporující skluz.
Vyšší řady vosků mívají složitější výrobu, složitější technologický postup, využívají jemnější disperze či optimalizované nosiče. Vauhti například používá dvoukrokové míchání a zpracování v organických rozpouštědlech. Proto dražší liquidy obvykle drží a jedou déle.
Přehled výrobců a typů tekutých vosků + tipy pro aplikaci
Na trhu existuje široké spektrum značek a výrobců specializujících se na skluzné vosky pro běžecké i sjezdové lyžování. Mezi nejznámější patří Toko, Swix, Vola, Holmenkol, Vauhti, Skigo či Start. Výrobci přizpůsobují své produkty jak závodníkům, tak především rekreačním a hobby lyžařům. Nabídka proto sahá od univerzálních vosků až po vysoce specializované modely pro konkrétní sněhové a teplotní podmínky. Bez ohledu na značku či doporučené použití lze tekuté vosky (tzv. liquidy) rozdělit do tří základních skupin, a to primárně podle způsobu aplikace a balení:
Michael Turek instruktor a trenér lyžování
Nejznámější a nejdostupnější varianta pro širokou veřejnost. Prodávají se v praktickém balení s integrovaným aplikátorem (houbička či tkanina). Jejich cena je přijatelná a aplikace mimořádně jednoduchá: vosk rovnoměrně rozetřete aplikátorem, necháte krátce zaschnout – a hotovo. Nevýhodou je zcela logicky kratší trvanlivost na skluznici, ale pro rychlé použití „na cestách“ nebo jako pohotovostní vosk v autě jsou ideální.
2. Tekuté
vosky bez aplikátoru
Dodávají se ve větších lahvičkách (250–750 ml) a vyžadují více zkušeností při aplikaci. Cenovka je úměrně velikosti balení vyšší než u předchozí kategorie. Tekutina má často konzistenci pasty (představme si například hustotu kečupu) a nanáší se měkkou tkaninou, houbičkou nebo štětcem. Zásadní je správné množství – ani moc, ani málo. Po nanesení by měla na skluznici zůstat velmi tenká a rovnoměrná vrstva, která během několika desítek sekund začne vizuálně zasychat. Poté vosk necháme 15–30 minut (dle doporučení výrobce) zaschnout a vyleštíme jemným kartáčem nebo lešticí utěrkou.
vosky ve spreji
Dodávají se v tlakové nádobce a nanášejí se prostým nástřikem. Cenová hladina se na první pohled zdá vyšší, ale je to částečně i optický klam, protože 150 ml spreje je prostě menší než 500 g pasty. I zde platí zásada „méně je více“ –aplikujte rovnoměrně a střídmě. Po zaschnutí skluznici opět vyleštěte nebo vykartáčujte. V této kategorii najdeme i tzv. finišery, které slouží jako finální vrstva po zažehlování, nebo jako druhá, doplňková vrstva tekutého vosku.
TEKUTÉ VOSKY ŠETŘÍ ČAS I NERVY, ALE POŘÁD
Porovnávat „jablka s hruškami“ je vždy těžké – výdrž 200 g pevného vosku se těžko srovnává se 170 ml tekutého spreje. Stejně tak není snadné přesně určit, co znamená „tenká vrstva“ při aplikaci tekutého vosku. U zažehlování máme aspoň určitou vizuální míru: když vosk kape po celé dílně a servisman si přilepí papuče k podlaze, bylo vosku zjevně příliš; když ho na skluznici sotva vidíme a začínají se nám odpalovat hrany, bylo ho málo.
U tekutých vosků je aplikace sice jednodušší, ale o to víc vyžaduje cit. Zlaté pravidlo zní: tak akorát. Cenově dnes nejsou rozdíly mezi parafínovými a tekutými vosky zcela zásadní. Z praxe mohu potvrdit, že lehce ušetřit se dá při konzervativním zažehlování, ale zda pár korun navíc stojí za úsporu času a pohodlí při aplikaci tekutých vosků, musí již posoudit každý lyžař sám.
Tipy trenéra a instruktora pro aplikaci tekutých vosků:
Skluznice musí být maximálně čistá a suchá.
Nanášejte rovnoměrně a střídmě, ať už hadříkem, houbičkou, štětcem či sprejem.
Pokud je tekutého vosku/pasty moc, lze ho po zaschnutí seškrábnout škrabkou jako vosk zažehlený.
Nechte zaschnout 20–30 minut v suchém prostředí (ideálně 18–23 °C), podle pokynů výrobce.
Nenechte se odradit – praxe dělá mistra, jednoduchost aplikace vás brzy přesvědčí.
Kombinujte – osvědčilo se mi základní vosk zažehlit a poté během pobytu na horách denně ošetřovat skluznici tekutým voskem.
Rekreantovi vystačí na týdenní servis pro pobyt v Alpách univerzální tekutý vosk střední třídy, například Swix HS, Toko Base Performance nebo Vauhti PURE One či Holmenkol Betamix Red klidně ve verzi pro všechny teploty. Tak dosáhne rozumného poměru cena/výkon. Ambiciózní jezdec nebo hobby závodník už užije vyšší řady. S vyšším výkonem souvisí promyšlená aplikace, sledování teplotního určení každého přípravku a vyšší cena.
Nejlehčí skialpové lyže pro holky na dlouhé výlety! Netahej zbytečná kila
V posledních letech mě lidé znají jako „holku, která skoro nesundá lyže z nohou“. Víkendy, které jsem loňskou zimu nestrávila na sněhu, bych spočítala na prstech jedné ruky. Ale víte co? Já lyžování dřív ze srdce nesnášela…
První prkýnka mi rodiče na nohy připnuli asi v pěti nebo šesti letech, ovšem potěšení mi to nečinilo. Dlouhá léta jsem žila v domnění, že lyžování rovná se nepříjemní vlekaři, fronty a zmrzlé ruce. Takže pár sklouznutí a šlus.
Ovšem, že na lyžích vůbec zima být nemusí a je to vlastně skvělá zábava, pokud má člověk dobré vybavení, jsem zjistila, až když jsem poprvé vyzkoušela skitouring. To se psal rok 2019. Za ta léta jsem už pár stovek kilometrů našlapala a ozkoušela různé typy lyží, věrná ale zůstávám řadě Atomic Backland. Moje první skialpy od této rakouské značky byly Backland 88 W, model z roku 2025, které jsou speciálně upravené pro ženy. Zejména hmotností.
Každý gram se počítá
Když jsem je v prodejně poprvé chytla do ruky, udivilo mě, jak jsou lehké. Na to jsem u modelu jiné značky nebyla zvyklá a mile mě to překvapilo. Na skialpech chodím spíše dlouhé výlety nebo přechody, lyže také často nosím na batohu, pokud je nutné „dojít za sněhem“. Nízká hmotnost je pro mě tedy klíčová. Nikdo nechce do kopce
Svezení i na manšestru
Ve Vysokých Tatrách jsem letos na jaře měla možnost otestovat také model Backland 85 z roku 2021. Tyto lyže, ač se jednalo o starší model, si mě získaly ještě nižší hmotností a zároveň svou ovladatelností. Díky relativně úzkému středu (85 mm) umožňují rychlé změny hran a dobře podrží i na tvrdé sjezdovce. Ovšem při vyšších rychlostech v rozbitém terénu může špička „uhýbat“.
Možná si říkáš: A co technické parametry?
Jaký je mezi modely vlastně rozdíl? Samotnou mě to zajímalo, a tak jsem nahlédla do popisu výrobce. Lyže Backland 88 se pyšní konstrukcí, která využívá více dřeva, méně sklolaminátu i pryskyřice; bočnice pak snižují množství produkovaného odpadu, aniž by byla obětována jediná špetka výkonu. Ve srovnání s modelem Backland 85 z roku 2021 mají nižší emise ekvio 30 %, což znamená celkově nižší dopad na životní prostředí.
Váháš, jaké vybrat?
Pokud je freeride tvé druhé jméno a radši se proháníš prašanem než horizontálně šoupeš a naháníš kilometry, ber širší Backland 88. Užiješ si svezení a ještě ochráníš životní prostředí. Jestliže jsi ale skitouringový začátečník, který si užívá spíš ťapání nahoru a pro pohyb dolů volí upravené cesty nebo sjezdovky, doporučuju Backland 85. Jsou užší pod patou, tím pádem lehčí a lépe drží i na tvrdším sněhu. Pro letošní sezónu mám pak k testování vyhlídnuté Backland 86 SL W. Hádám, že to bude jakási zlatá střední cesta.
Petra Šmídová ambasadorka Atomic IG @petra_kozovic
ORTOVOX – značka, která propojuje freeridovou vášeň s odpovědností vůči horám. Nová kolekce pro zimu 2025/26 staví na lehkých, odolných materiálech, které vám umožní cítit se svobodně i v nejdrsnějších podmínkách. Technická preciznost, chytrý design a udržitelný přístup dělají z Ortovoxu volbu všech, kdo chtějí spolehlivé vybavení pro skutečný backcountry freeride.
www.ortovox.com
RAVINE PLUS
RAVINE FREE
Pro freeriding v hlubokém prašanu, s maximální ochranou a hřejivou vlnou. Vyvinuta pro strmé žlaby, odlehlé svahy a jakékoliv povětrnostní podmínky. Zatímco prodyšný materiál RAVINE 3L chrání před živly, podšívka z merino vlny na hrudi a zádech zajišťuje teplo a pohodlí v chladných prašanových dnech. Kvalita se odráží v nadčasovém, ale zároveň velmi sebevědomém designu.
Kolekce vyvinutá pro divoké sjezdy v lese a rozlehlé prašanové pláně. Spolehlivě nepromokavý materiál RAVINE 3L chrání před živly a zároveň je pohodlný a vysoce prodyšný. Velká nastavitelná kapuce spolu s nastavitelnými lemy, odnímatelným sněhovým pásem a vysokým límcem poskytují dokonalou ochranu pro každý oblouk. Svěží barevné kombinace a design se speciálním jemným nádechem.
Pro sezónu 25/26 přichází ORTOVOX hned se dvěma novými revolučními konstrukcemi izolací, které posunou hranice komfortu v horách – METAWOOL & DOWNWOOL.
Spojuje přírodní merino vlnu s technickými vlákny a vytváří tak materiál, který je lehký, prodyšný a přitom výborně reguluje teplotu i vlhkost při pohybu. Inovativní izolace vyrobená z 80 % z německé merino vlny a z 20 % z kyseliny polylactidové (biologicky odbouratelný polymer, který se vyrábí převážně z obnovitelných zdrojů, jako je cukrová třtina nebo škrob).
Kombinuje jemné husí peří s merinem – výsledkem je izolace, která si bere to nejlepší z obou světů: nadýchanou hřejivost peří a odolnou termoregulaci vlny, která funguje i ve vlhkém prostředí. Tato inovativní izolace DOWNWOOL® by Grüezi bag® je vyrobena ze 70 % z peří a ze 30 % z alpské vlny.
Všechny ORTOVOX novinky na zimu 25/26 najdete na:
Women's Imperial Puffy Jacket
Pro lyžařky a milovnice zimních středisek, které ocení teplo a styl. Dvouvrstvá bunda se syntetickou izolací, kapsa Life Pocket™ pro delší výdrž baterie telefonu a ventilačními zipy v podpaží pro maximální pohodlí.
7 990 Kč
Women's Alphelia Elevate Jacket
Stylová a výkonná bunda pro náročné lyžařky. 4směrný streč a kombinace
ThermoPlume s izolací PrimaLoft® BLACK Eco zajišťují volnost i optimální tepelný komfort. Technologie H2FLOW™ reguluje teplotu. 14 590 Kč
Men's Kvitfjell Race
Insulated Ski Jacket
Women’s Legendary Insulated Ski Pants
Vyvinutá s norským lyžařským týmem pro maximální výkon. Voděodolná a prodyšná membrána HELLY TECH® Professional a 4směrný strečový materiál zaručují volnost pohybu. Bunda oceněná ISPO Award.
15 490 Kč
Men's Kvitfjell Race Insulated
Nejprodávanější stylové kalhoty s membránou HELLY TECH® Performance a strečovou tkaninou. Zahřejí díky izolaci PrimaLoft® a ochladí přes ventilační zipy. Dostupné i v plus velikostech.
5 290 Kč
Zip Off Ski Pants
Kalhoty ladící s bundou Kvitfjell, vyrobené ze stejných materiálů bez PFC. Velmi pružné a pohodlné, ideální pro náročné sportovce.
8 990 Kč
Men's Garibaldi 2.0 Insulated Ski Jacket
Pro milovníky freeridu i sjezdovek. Membrána HELLY TECH® Professional chrání před vodou a větrem, izolace PrimaLoft® Black Eco zahřeje a technologie H2FLOW™ reguluje teplotu.
11 990 Kč
Men's Garibaldi 2.0 Ski Pants
Odolné a vylepšené kalhoty s membránou HELLY TECH® Professional. Voděodolné, prodyšné a vybavené ventilačními zipy pro efektivní odvod tepla.
7 590 Kč
Univerzální bunda pro zimní dobrodružství. Membrána HELLY TECH® Professional zajišťuje voděodolnost a prodyšnost, kapsa Life Pocket™+ chrání baterii telefonu. Ventilační zipy se síťovinou sloužící i jako kapsy.
9 990 Kč
Women's Sogn Shell Ski Pants
Lehké a pohodlné kalhoty s vysokým nastavitelným pasem, tvarovanými koleny a velkými kapsami. Bunda i kalhoty nesou certifikát udržitelnosti bluesign®
8 390 Kč
V nové kolekci Sensoru si pohodlí a styl řekli své „ano“. Manželství a oblečení mají jednu věc společnou: Tak nějak doufáte, že to spolu potáhnete dlouhé roky. Český výrobce funkčního oblečení Sensor přeci jen lásku na celý život slibuje. A nutno říci, že v nové kolekci nezůstalo jen u slibů.
Umikiny, trička, spodního prádla, ba dokonce i čepice to máte vlastně jako s výběrem životního partnera. Chcete po něm, aby vás podržel a mohli jste se na něj spolehnout, i když vám dá život občas pěkně zabrat. A samozřejmě by měl taky dobře vypadat. Naštěstí tohle všechno v Sensoru po více než dvaceti pěti letech poctivé výroby vědí. Symbolickým SAY YES si tak pod bazilikou Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici pod Hostýnem do neúnavného rytmu jehlic šicích strojů řekli pohodlí a styl zase jednou „ano“.
Merino DF Skvělý společník pro skialpové výstupy i sjezdy. Dlouhý rukáv, ¾ zip, lehká konstrukce a výkon, který oceníš při každém kroku vzhůru i při rychlém sjezdu dolů. Tričko z úpletu Merino DF kombinuje to nejlepší z obou světů: vnitřní vrstvu z jemného polyesteru pro efektivní odvod potu od pokožky a vnější vrstvu z kvalitní merino vlny z Nového Zélandu, která poskytuje dokonalou termoregulaci a přirozenou odolnost proti zápachu.
Tahle kombinace funguje skvěle právě ve světě skialpinismu, kde se střídá intenzivní zátěž s chladnými přestávkami. Merino DF udrží tělo v suchu při výstupu a v teple při sjezdu. Vnitřní polyesterová vrstva navíc eliminuje „kousání“ vlny, takže komfort zůstává i při celodenním nošení. A v nové bazalkové barvě navíc vynikneš nejen na svahu, ale i při zaslouženém odpočinku v horské chatě.
Extreme Up
Nový materiál, nové mikiny a čepice – v ladících barvách pro muže i ženy naladěno na zimní dobrodružství.
Hřejivá funkční mikina z dvouvrstvého úpletu spojujícího kvalitní merino vlnu a polyamidové hedvábí z certifikované vlny a těžké gramáže. Říká se, že nahoře nejvíc fouká — právě proto jsme vyvinuli Merino Extreme Up.
Tento materiál je dokonalým parťákem pro skialpové túry, freeride i náročné horské přechody.
Vysoký obsah merina tě rychle zahřeje na provozní teplotu a zároveň spolehlivě odvádí vlhkost, když se do toho opřeš naplno. Lanolin ve vlně dodává antibakteriální účinky a samočisticí efekt, takže zůstaneš svěží i po dlouhém dni v terénu. A díky polyamidovému hedvábí je mikina vysoce elastická, pevná a tvarově stálá – zvládne s tebou každý pohyb i extrém.
Merino Bold
Ušité z extra jemné australské merino vlny o tloušťce pouhých 16,5 mikronu, takže je na dotek stejně příjemné jako bavlna, ale s výkonem, který oceníš v horském terénu.
Každé vlákno i steh vzniká v České republice – od barvení příze přes pletení až po finální šití. Díky tomu máme 100% kontrolu nad kvalitou i funkčností.
Díky plošné hmotnosti 220 g/m² a vysoké elasticitě můžeš Merino Bold nosit jako první nebo druhou vrstvu – ideální pro skialpinismus, zimní turistiku i lezení v chladných podmínkách.
Samozřejmostí jsou termoregulační, izolační a antibakteriální vlastnosti, které udrží tělo v teple, suchu a bez zápachu i při vícedenním nošení.
www.sensor.cz
TEXT: TOM ŘEPÍK
Běžecké lyžování zažívá v posledních letech zřetelný rozmach. S rostoucím zájmem o aktivní životní styl, moderní technologie a ekologické trendy se mění nejen preference uživatelů, ale i nabídka výbavy. Jak vypadá současný stav trhu u nás a co můžeme očekávat v blízké budoucnosti?
Globální trh s lyžařským vybavením prochází mírným, leč stabilním růstem, přičemž běžecké lyžování zaznamenává zvýšený zájem zejména v Evropě. Oborové prognózy odhadují, že tento segment bude v letech 2025–2030 růst průměrným tempem kolem 4–5 % ročně. V tuzemsku tento trend kopíruje rostoucí popularita běžeckého lyžování jako dostupného a zdravotně prospěšného sportu.
Výrobci kladou setrvalý důraz na inovace, zejména na lehčí, odolnější a výkonnější materiály, jež zvyšují komfort a efektivitu sportovců. Paralelně s tím se do popředí dostává ekologická udržitelnost – značky nabízejí produkty z recyklovaných materiálů a dbají na šetrné výrobní procesy, což odráží rostoucí povědomí o ochraně životního prostředí mezi zákazníky.
Tuzemský trh: nabídka a dostupnost
V Česku si trh s běžeckou výbavou drží mírně dynamický stav. Specializované e-shopy i kamenné prodejny pravidelně rozšiřují sortiment a využívají slevových akcí umožňujících pořídit kvalitní vybavení za přijatelné ceny, což přispívá k rozvoji běžeckého lyžování jako masovějšího sportu.
Předpokládá se, že zájem o běžecké lyžování bude v ČR dále růst. Takový růst podpoří nejen zlepšování dostupnosti kvalitní výbavy, ale také investice do infrastruktury – rozšiřování a údržby běžeckých tratí a zázemí pro lyžaře. Technologické inovace budou pokračovat, což umožní uživatelům dosahovat lepších výkonů při současném zvýšení pohodlí a bezpečnosti. Udržitelnost a ekologické aspekty budou hrát stále důležitější roli při výběru vybavení, což bude motivovat výrobce k dalším inovacím. V posledních letech prochází běžecké lyžování obdobím intenzivní transformace. Tři vzájemně se ovlivňující tlaky — ekologicko regulační, technologický a tržně společenský — vytvářejí pro aktéry v oboru (výrobce, servisy, sportovní svazy, kluby, lyžaře) potřebu rychlých inovací a adaptací. České prostředí je zvlášť citlivé díky geografickým a klimatickým podmínkám a kultuře běžeckého lyžování.
Atomic před pár lety posunul skate směrem ke kratším délkám a hlubšímu vykrojení (47–40–47 mm). Model Redster S9 Gen S díky tomu nabídl delší efektivní skluzovou linii a více efektivity.
Doprava, výroba a voskování (zejména fluorové produkty) zatěžují životní prostředí. Zimní sporty čelí kritice jako „neekologické“ – roste tlak na transparentnost a snižování uhlíkové stopy.
Technologický pokrok
Vývoj se ubírá směrem k lehčím, tužším, a přitom pružným lyžím s optimalizovaným profilem pro skluz i odraz. Používají se nové karbonové vrstvy, 3D tisk forem, variabilní torzní tuhost. Závodní a sportovní modely se stále víc individualizují (na hmotnost, výšku, techniku).
EU (a další mezinárodní orgány) zakázaly fluorové sloučeniny kvůli jejich vysoké perzistenci v životním prostředí a zdravotní závadnosti. Fluorové vosky byly klíčové pro závodní servis – nabízely extrémní vodoodpudivost, snižovaly tření a zvyšovaly rychlost. Výrobci i servismani museli hledat alternativy – nové vosky bez fluoru, mechanické úpravy skluznic, nebo nové materiály skluznic. Závody zavádějí zařízení pro detekci fluoru, což komplikuje servisní praxi a zvyšuje náklady. Roste tlak na využívání recyklovatelných nebo udržitelných materiálů v lyžích, botách a vázání. Tradičně používané kompozity, pěny, plasty a hliníky jsou z většiny nerecyklovatelné; nově značky zkouší dřevěná jádra, recyklovatelné plasty, bio epoxidové pryskyřice apod.
Nové systémy vázání nabízejí rychlé nastavení bez nářadí, boty využívají karbonové díly pro přesnější přenos sil. Vývoj napříč modelovými řadami se ubírá směrem k většímu pohodlí pro rekreační lyžaře, bez obětování výkonu.
Není to tak dávno, co Fischer přinesl novinku: voskovatelnou bočnici vyrobenou z téhož materiálu jako skluznice. Snižuje tření při větších úhlech a v měkkém sněhu. Voskovatelná bočnice se zabydlela i na novince – Fischer Speedmax Helium Skate – patrně nejlehčí závodní běžce na trhu s 950 g / pár (186 cm).
Rottefella MOVE Tune přišla nedávno s posuvným vázáním, a to posuvným i za jízdy. Systém nabízí 9 poloh po 6 mm v rozsahu +18/−30 mm, stačí točit ovladačem, a vázání se posouvá, aniž byste se museli zouvat. Když jste vpředu, máte víc kontroly a jistější odraz, vzadu pak delší skluz hlavně v měkkém sněhu.
Atomic/Salomon Prolink Shift-In řeší totéž otočným kolečkem a ergonomie ovládání je výborná i v rukavicích.
Využívají se senzory pro měření tlaku, flexe a skluzu během testování i tréninku. Vyvíjí se aplikace pro výběr výbavy: na základě výšky, hmotnosti, stylu lyžaře a sněhových podmínek systém doporučí optimální model lyže i vhodné vosky. Přichází éra „chytrého servisu“ — servisních strojů vybavených skenery, profilometry skluznice, asistenty pro strukturaci.
Po zákazu fluoru se více experimentuje se strukturováním skluznic. Vyvíjí se nové typy vosků založených na parafínech, voskových emulzích a syntetických polymerech. Nadále roste obliba skinových lyží pro absenci potřeby výběru stoupacích vosků.
Jak závodní technologie mění běžecké lyžování
V posledních letech dochází v běžeckém lyžování k výraznému sbližování technologických rozdílů mezi závodními a rekreačními modely. Zatímco vývoj v závodním segmentu je hnán stálou snahou o maximální výkon, výsledné inovace se postupně dostávají i do výbavy pro rekreační lyžaře. Následuje přehled klíčových oblastí, kde se závodní technologie pozitivně promítly do dostupnějších modelů určených pro širokou veřejnost.
Lehkost a pevnost díky moderním materiálům
Závodní lyže staví na pokročilých kompozitech, zejména karbonových vláknech, jež zajišťují vysokou tuhost při minimální hmotnosti. Díky pokroku ve výrobních procesech a snižování nákladů se odlehčené materiály dostávají i do rekreačních modelů. Výsledkem jsou lyže, které jsou snáz ovladatelné, méně unavují lyžaře a přispívají k většímu komfortu při delším pohybu v terénu.
Lepší skluznice i pro běžné uživatele Technologie vysoce kvalitních sintrovaných skluznic, běžně využívaných v závodním prostředí, nachází své uplatnění i u vyšších rekreačních řad. Takové skluznice lépe absorbují vosk a přinášejí plynulejší skluz i při menší údržbě. I levnější varianty pak těží z poznatků o mikroporézní struktuře materiálu a z povrchových úprav zvyšujících životnost skluznice.
Geometrie a profil inspirovaný elitou
Optimalizace tvaru lyží, tedy vykrojení, tvar špičky či konstrukce patky, vychází z potřeb závodníků pro maximální efektivitu. V rekreačním segmentu tyto úpravy přinášejí lepší stabilitu, jednodušší vedení lyže a snazší odraz, což ocení jak začátečníci, tak pokročilejší lyžaři.
Vývoj vázání a obuvi
Závodní systémy kladou důraz na co nejpřesnější přenos síly mezi botou a lyží. Výsledkem jsou nové standardy vázání a konstrukce bot s karbonovými prvky. Tyto prvky se s drobnými úpravami přenášejí i do rekreačních variant, kde přinášejí lepší kontrolu, stabilitu a vyšší komfort.
Odolnost a nízké nároky na údržbu
Moderní povrchové úpravy a zpevněné hrany testované v závodních podmínkách se uplatňují i u rekreačních modelů. Výsledkem je delší životnost lyží a menší potřeba servisních zásahů, což ocení zejména příležitostní lyžaři.
Závodní segment slouží jako výzkumné a vývojové laboratoře běžeckého lyžování. Inovace, které v něm vznikají, se postupně prosazují i v rekreační sféře, kde přispívají ke komfortnějšímu, efektivnějšímu a dostupnějšímu zážitku z pohybu na sněhu. Díky tomuto technologickému přenosu dnes mohou i běžní uživatelé využívat výhod, které byly ještě před několika lety vyhrazeny výhradně profesionálům.
Jak vybrat běžkařskou výbavu: Co se vyplatí?
Chystáte se na běžky a řešíte, jaký set vybrat, kdy nakoupit a jestli se vám vyplatí investovat do lepší výbavy? Zde je rychlých 5 tipů, jež vám ušetří peníze, čas a nervy.
1.Cena vs. výkon:
Slevy a výprodeje jako příležitost Pokud nehledáte nejnovější technologii za každou cenu, zaměřte se na modely z předchozích sezón. Výprodeje a akční sety často nabídnou skvělý poměr ceny a výkonu – rozdíl v ceně může být výrazný, zatímco rozdíl ve funkčnosti minimální.
2.Nowaxy:
Volba pro proměnlivé podmínky Skin lyže (s integrovaným páskem) a další nowaxové systémy (prolisy, nanogripy atd.) oceníte zejména v oblastech s častými změnami sněhových podmínek. Nabízí méně starostí s voskováním, vyšší spolehlivost stoupání, menší nároky na údržbu.
3.Kvalitní
servis = delší životnost
I ta nejlepší výbava bude k ničemu, pokud nebude správně servisovaná. Vyplatí se najít specializovaný servis, který nabízí: strukturování a broušení skluznice, správné mazání včetně aplikace stoupacích vosků, zkušenosti s úpravou nowaxových lyží. Špatně servisované lyže se rychle opotřebují a ztrácí své jízdní vlastnosti.
4.Kdy nakupovat:
Sezónní načasování – chytrý nákup mimo hlavní sezónu (jaro, podzim) může přinést výrazné slevy. Sledujte akce u ověřených prodejců a nebojte se sáhnout po loňském modelu – rozdíl ve výkonu bývá zanedbatelný.
5.Rekreace vs. sportovní výkon
Rekreační běžkaři si většinou vystačí s půjčeným nebo základním vybavením střední třídy. Pokud jezdíte párkrát za zimu, netřeba utrácet zbytečně. Náročnější a sportovní jezdci ocení kvalitní výbavu, která nabídne lepší skluz, nižší hmotnost a přesnější odezvu. V tomto případě má smysl investovat i do pravidelného servisu.
Tržní a společenské změny
Po pandemii vzrostl zájem o out doorové aktivity a sporty s nižším rizikem – včetně běžeckého lyžování.
Rekreační běžkaři hledají jednoduchost, spolehlivost a snadnou údržbu, nikoli elitní výkon. To posiluje trend „nízkoúdržbovosti“ (skinové modely, univerzální voskování). Značky reagují nabídkou lyží, které kombinují dobrý výkon a snazší použití.
V ČR jsou značné rozdíly mezi regiony v dostupnosti upravovaných běžeckých stop, technického zasněžování, servisu a půjčoven. V zimách s nedostatkem přírodního sněhu některé oblasti úplně přestanou být funkční pro běžkaře. Posilovat bude rozmach suchých tratí pro kolečkové lyže jako doplňku pro celoroční trénink.
Sport ovlivňují stále větší dopady změny klimatu a nejistota sezóny: vyšší teploty, méně stabilní sněhové období, rychlé tání, nutnost zasněžování. Zkracování sezóny nutí posuzovat investice do technologií zasněžování, sněhových matric (sbírání sněhu z jedné sezóny pro následující), izolace sněhu (např.
Loni představený systém SkateX přesouvá zámek na podešvi pod bříško chodidla a funguje podobně jako nášlapy na kole. Kompatibilní boty (s podešví SkateX) jsou Madshus Redline Skate X a Alpina Elite 3.0 SkateX.
krycí rohože) apod. V čím dál více (nejen tuzemských) oblastech se běžkařská infrastruktura propadá pod hranice výnosnosti, roste závislost na dotacích.
Novinky a trendy
Lepší jádra při zachování nízké hmotnosti – značky experimentují s kombinacemi karbonu, kevlaru, lehkých dřevěných sendvičů, pěn a syntetických vložek. Cílem je maximalizovat torzní tuhost při optimálním podélném průhybu modelu. Je kladen důraz na optimalizaci struktury skluznice podle druhu sněhu a teploty. Značky testují nové mikroskopické struktury a povrchové úpravy pomáhající skluzu zejména u mokrého nebo rozbředlého sněhu.
Pandemickými lockdowny a uzavírkami sjezdovek vyvolaný výrazný zájem o backcountry vybavení pro pohyb v neupraveném terénu neupadá ani v následujících letech, navzdory relativně omezenému sortimentu, vyšším cenám, výpadkům v nabídce a delším dodacím lhůtám u některých značek. Rostoucí outdoorová kultura, zájem o přírodu a udržitelné alternativy budou vyživovat backcountry segment nadále.
Sílí tlak, aby materiály byly recyklovatelné, aby neobsahovaly škodlivé přísady a aby proces výroby spotřebovával méně energie. Značky nabízejí opravitelné komponenty, výměnné stoupací skiny či modulární design, kdy se dá snadněji repasovat skluznice nebo bota. Nová obuv je stále lehčí, s vylepšeným materiálem podšívky, odvětráváním a vycpávkami, které zajišťují teplo i při nízkých teplotách. To je důležité nejen pro vrcholové sportovce, ale pro veřejnost, u níž i pár stupňů rozdílu znamená komfort. Důraz je kladen na stabilitu boty; technologické novinky se týkají upínání (BOA systémy, pěnové výplně, anatomické stélky) a zesílené konstrukce paty.
Vázání jsou lehčí, zároveň pevná a spolehlivá. Výroba se soustředí na materiál, odolnost
při nízkých teplotách a na spojení vázání skluznice, kde působí velké síly. Díky kompatibilitě systémů NNN a Prolink lze hovořit o uživatelské univerzálnosti v rámci odvětví. Prémiové modely vázání umožňují předozadní rektifikaci.
Holím dominují ultra lehké materiály – karbon, slitiny a mikrovložky; sílí poptávka, aby hole byly co nejtužší a zároveň co nejlehčí. V Evropě i v ČR se v důsledku klimatických změn zvětšují průměry košíčků u typů určených pro běh v hlubším sněhu a mimo stopy. Asi nejvíce viditelnou změnou v odvětví je zákaz používání fluorových vosků (od sezóny 2023/24) v soutěžích FIS a IBU. Mimo závodní segment se stále diskutuje, jak široce by měl zákaz platit i pro hobby lyžaře. Fluorové vosky jsou extrémně pomalu rozložitelné, hromadí se v přírodě a mohou mít škodlivé účinky na zdraví. To je hlavní důvod regulace. Servisní týmy hledají alternativy, které dosahují výkonu blízkého fluorovým voskům, zejména při rozbředlém / mokrém sněhu, kde fluor dříve výrazně pomáhal. Proces mazání je nyní citlivější: volba teploty, způsob aplikace, struktura skluznice. Chyby v přípravě mají větší dopad.
Boa v top třídě už není výjimka
Salomon S/Race Skate Boa představil závodní botu s karbonovým skeletem a boa zapínáním. Aby to nebylo málo, přišel Fischer a Madshus s botami, které mají hned dvě boa: Fischer Speedmax 9 RL Boa i Madshus Redline Boa nabízí klasickou i skate verzi špičkové boty.
TRATÍ SE RYCHLE PROPISUJÍ DO REKREAČNÍCH ŘAD: LEHČÍ JÁDRA, PŘESNĚJŠÍ VÁZÁNÍ, KOMFORTNĚJŠÍ BOTY.
Peltonen Nanogrip: klasika bez stoupacího vosku
Peltonen zpopularizoval „nanopovrch“ v odrazové zóně: místo šupin či skinu má skluznici potaženou hydrofobním mikrovrstvením. Výsledek? Stabilní odraz a přijatelný skluz ze stoupací komory na každý povrch bez jakéhokoli mazání. Pro rekreační až sportovní klasiku je to nejcivilnější „no-wax“ řešení poslední dekády, pro otce od běžkařských rodin je to spása, protože klistrovat (a pak to zase smývat) lyže pro děti a rodiče je naopak peklo.
trhu v ČR a výhled do příštích sezón
Běžkování jako rekreační aktivita zažívá v ČR v posledních letech renesanci – zájem dětí roste, dálkové běhy jako Jizerská 50 vykazují stabilní nebo rostoucí účast. Problémem zůstávají klimatické změny: nejistota sněhové pokrývky, v nižších polohách časté oblevy, což zkracuje dobu, kdy se běžkařské stopy dají efektivně udržovat.
Jedním z nejvýznamnějších trendů je rostoucí počet hobby běžkařů, kteří vstupují na tratě s jiným očekáváním než závodníci. Důraz je kladen především na komfort, jednoduchost používání a minimální nároky na údržbu. Tomu odpovídají i preference vybavení – stále častěji se prodávají modely běžek s důrazem na pohodlnou obuv, stabilní konstrukci a snadnou manipulaci. Segment závodních modelů si nicméně drží své tradiční pozice.
Závodní modely běžeckých lyží si drží vysokou cenovou hladinu; tu ovlivňují nejen náklady na špičkové materiály a technologii výroby, ale i logistika, kurzové pohyby či dovozní podmínky. Naopak rekreační modely jsou cenově dostupnější, i když někdy za cenu kompromisů v použitých technologiích nebo životnosti materiálu, ne však v uživatelském komfortu.
Na závodní scéně se již běžně používají kontrolní mechanismy k ověřování přítomnosti fluoru ve voscích. Tyto kontroly vycházejí z mezinárodních regulací a snahy o ekologičtější přístup ke sportu. V hobby segmentu ale podobně přísná pravidla zatím chybějí. Vzniká tak určitý nesoulad mezi tím, co je vyžadováno od profesionálních sportovců a co si může či chce dovolit běžný uživatel. Vývoj do budoucna naznačuje, že se pravidla budou zpřísňovat napříč celým spektrem, což bude klást nové nároky i na výrobce a prodejce rekreačního vybavení.
Běžecké lyžování v Česku vstupuje do nové fáze vývoje – mezi rostoucím zájmem veřejnosti a nejistými přírodními podmínka-
Pro poslední roky nabízejí mnohé top značky specializované lyže pro soupaž, tzv. Double Poling modely (DP). Mohou být kratší se specifickým vzpruhem pro rychlou akceleraci bez stoupacího vosku (Fischer Speedmax 80 Double Poling Sprint) nebo obvykle dlouhé s profilem bez mazací komory (Fischer Speedmax Classic Doublepole, Kästle RX10 2.0 DOPO či Madshus Redline DP / DP2, Rossignol X-IUM Premium+ DP…). DP modely nejsou lyže pro turisty, ale pro soupažnou techniku v závodech a dálkových bězích.
mi. Budoucnost bude zřejmě patřit technologiím, které dokážou překlenout klimatické překážky, a zároveň vybavení, jež zvládne oslovit široké spektrum rekreačních uživatelů. Výrobci i provozovatelé tratí tak stojí před výzvou, jak skloubit inovace s dostupností a udržitelností.
Před zhruba deseti lety Salomon opustil profil vázání SNS a uvedl místo něj Prolink – nízké vázání kom patibilní s NNN botami. To mělo velmi pozitivní důsledek pro běžný trh, a totiž jednodušší kombinování bot a vázání napříč značkami. Prolink/NNN/Turnamic jsou vzájemně kompatibilní ekosystém. Naopak SNS kompatibilní není a už je minulostí. Pokud někde narazíte na botu nebo lyži vázání s normou SNS, nekupujte je, těžko k nim seženete adekvátní protikus.
SEGMENT SYSTÉM VÁZÁNÍ (PŘÍKLADY) KOMPATIBILNÍ PODEŠEV BOT
Upravená stopa –classic/skate NNN (Rottefella Xcelerator/Move), Prolink (Salomon/ Atomic), Turnamic (Fischer/Rossignol) NNN (včetně bot označených „Prolink“ od Salomon/Atomic)
Upravená stopa –skate (nová norma) Rottefella SkateX (MOVE Pro/Tune) SkateX (Madshus, Alpina – speciální podrážka)
Upravená stopa – skate SNS Profil / SNS Pilot (Salomon – ukončený ekosystém) SNS Profil (1 tyč) / SNS Pilot (2 tyče)
Backcountry – v terénu NNN BC / Rottefella BC (také Alpina/Alfa aj. boty) NNN BC (širší žlábky, silnější tyč)
Backcountry – nová generace Rottefella Xplore (SpringPin) Xplore (XP) – speciální podrážka (Alfa, Alpina, Fischer, Rossignol aj.)
Technologie běžeckého lyžování se posouvají kupředu rychleji než kdy dřív –a značky Madshus a Rottefella patří k těm, které tento vývoj dlouhodobě určují.
Madshus staví na více než stoleté zkušenosti s výrobou lyží, které jsou konstruovány s maximálním důrazem na efektivní přenos energie, stabilitu a přirozený odraz. Výsledkem je škála produktů – od závodní řady Redline až po tréninkové a výkonnostní modely – využívající stejné konstrukční principy a materiály, jen v různém poměru k potřebám konkrétního typu lyžaře.
Rottefella, průkopník v oblasti běžkařského vázání, pokračuje v rozvoji systémů s důrazem na kontrolu, stabilitu a přizpůsobitelnost. Nejnovější adaptivní desky a vázání jsou vyvíjeny v úzké spolupráci s výrobci lyží i závodníky, aby umožnily optimální přenos síly a pocit přímého kontaktu se sněhem.
V současnosti se vývoj obou značek soustředí na maximální přesnost, optimalizaci hmotnosti a zlepšení dynamické odezvy materiálů. Každý nový model je výsledkem detailní analýzy, testování a spolupráce s nejlepšími sportovci světa – protože ve světě, kde rozhodují desetiny sekundy, hrají roli i ty nejmenší detaily.
Madshus Redline Boa
Vrchol závodní řady – nyní s dvojicí koleček Boa Fit System pro mikronastavení i v top závodních podmínkách. Red Carbon Chassis zaručuje maximální přenos síly, stabilitu a kontrolu, zatímco konstrukce Race
Overlap vytváří precizní spojení mezi nohou a lyží.
Madshus Pulse Boa
Výkonnostní bota přináší benefity Boa Fit Systemu pro všechny sportovní lyžaře. Kromě tradičních variant na klasiku nebo bruslení ji najdete také v populární variantě Universal kombinující střih a oporu skatové boty s měkkou podrážkou umožňující i klasický odraz.
Madshus Endurace
Revoluční technologie Fiber Wrap, která v loňské sezóně změnila zásadně nejen vzhled, ale také vlastnosti nejvyšších modelů značky Madshus, je nyní dostupná i pro sportovní lyžaře. Je zachována výjimečná stabilita, přesnost vedení lyže, nízká hmotnost a návratnost energie při odrazu, ale zároveň je konstrukce přizpůsobena méně výkonnostnímu pojetí jízdy a respektuje rozdíl mezi vaší technikou v porovnání se závodníky světového poháru.
Madshus Active Pro & Nordic Pro
Modely pro rekreační běžkování využívají technologie z vyšších řad: konstrukci Fiber Wrap, skluznici Universal Base a především skinový pás Profiber Skin, který prokázal své vynikající odrazové schopnosti na skutečně širokém spektru sněhových podmínek. Lyže Nordic Pro přináší díky své až o 5 mm větší šířce extra porci stability, která ale není na úkor sportovního pocitu z jízdy.
Skutečně univerzální deska. Díky systému výměnných insertů se přizpůsobí použití jakéhokoliv vázání z rodiny Rottefella Move. Je zároveň nezbytným krokem pro uvedení nové generace posuvného vázání MOVE, které nabízí maximálně integrované ovládací „kolečko“ a poloautomatickou možnost upnutí lyže na botu. Při připínání lyže se již nemusíte ohýbat, stačí nacvaknout.
Oficiálními pořadateli zimní olympiády jsou sice Milán a Cortina d'Ampezzo, ale zejména lyžařské disciplíny se budou konat i v mnoha jiných střediscích. Kromě Cortiny se bude soupeřit v Bormiu, Livignu, v údolí Val di Fiemme a v Antholzu/ Anterselvě. V těchto místech je zejména v únoru 2026 těžké až nemožné sehnat cenově dostupné ubytování, určitá omezení však čekají návštěvníky i mimo toto období.
Itálie je první zemí, která zavádí povinnost lyžovat a snowboardovat na sjezdovce nebo ve snowparku v ochranné přilbě i pro dospělé (dosud se povinnost vztahovala jen na děti a mládež do 18 let). Podobně musí být přilbou vybaveni i sáňkaři. V ostatních zemích mají povinnost nošení helmy pouze děti (do 14 let ve Slovinsku, do 15 let na Slovensku a v Rakousku, jinde jen doporučení).
V Itálii i nadále platí povinnost mít při lyžování uzavřené pojištění odpovědnosti vůči třetím osobám a nebýt pod vlivem alkoholu (s obecnou tolerancí půl promile) nebo návykových látek.
Zasněžování je výkonnější a chytřejší
Výkonnost zasněžovacích systémů se stále vylepšuje, což umožňuje snižovat energetickou náročnost a při využívání zásobních nádrží na vodu i celkovou zátěž pro okolní prostředí. Kromě toho některé areály experimentují také s uskladňováním sněhu z předchozí sezóny, což se ukazuje jako perspektivní a ekologické řešení.
Kdysi opomíjené lednové termíny na sjezdovkách stále více připomínají vrchol prázdninového ruchu. Mnoho lyžařů má flexibilnější časové možnosti, a pokud jsou sněhové a povětrnostní podmínky ideální, vyrazí spontánně klidně ze dne na den. V lednu je přitom obecně největší „zimní“ nálada.
Ceny ubytování, skipasů i občerstvení na sjezdovkách letos opět povyskočily, a to zvláště v žádaných a populárních horských střediscích. U skipasů ovšem mizí pevně stanovené ceny, takže se poněkud rozpíjí hranice mezi zdražením a zlevněním. Každopádně existují také menší a výrazně levnější areály, které kupodivu bojují spíše s klesající návštěvností než přílišným zájmem.
Loňská sezóna lyžaře „namlsala“ velmi slunečným počasím a solidními sněhovými podmínkami, a to doma i v Alpách. Počasí však v posledních letech ukazuje, že umí být velmi dynamické a překvapivé. Výjimkou nejsou „kalamitní“ chumelenice ani nadprůměrně teplé počasí. Spolehnout se tak moc nelze na tradiční „vzorce“ počasí, což je rizikem i příležitostí zároveň. rh
TEXT: RADEK HOLUB
V zimní sezóně 2025/26 se lyžaři mohou těšit na mnoho nových lanovek nebo zasněžovacích nádrží, které pomohou k rychlejšímu a spolehlivějšímu pokrytí sjezdovek technickým sněhem. Investice podporuje solidní návštěvnost lyžařských středisek i zimní olympiáda, pro niž se mohutně buduje v italských Alpách, které ji hostí. Některé z projektů se však do doby konání Her nejspíš nestihnou dokončit.
Kromě „olympijských“ projektů probíhá běžná modernizace lanovek v mnoha alpských střediscích, přičemž některé z nových lanovek se dají považovat za (r)evoluční v rozvoji daného areálu tím, že výrazně usnadní přístup do nich nebo pohyb po jejich sjezdovkách. Lyžaře však mohou zajímat i investice do rozvoje a rekonstrukce dálniční sítě na příjezdových trasách do hor.
Lanovka typu 3S letos přibude ve Val di Fassa PROJEKTY PRO OLYMPIÁDU BUDOU ZČÁSTI DOKONČENÉ AŽ PO NÍ
Velká staveniště v Cortině d’Ampezzo… Závody v alpském lyžování žen hostí areál Tofana v Cortině d’Ampezzo, kde proto vzniká celá soustava nových lanovek, obsluhujících areál.
Ve výstavbě je zcela nový první úsek, který spojí centrum města s areálem Tofana. Tuto pouze přístupovou lanovku, jíž bude 10místná kabinka, staví historicky známý, dnes však prakticky nefungující výrobce lanovek Graffer. Olympijské zakázky zřejmě mají zapomenutou značku „oprášit“, nicméně termín dokončení je s ohledem na minimum zkušeností a nestabilní podloží v místě stavby poměrně šibeniční. Naopak již před dokončením je druhý úsek, který tvoří 10místná kabinka Doppelmayr. Ta vede z osady Lacedel v lokalitě Socrepes přes mezistanici do místa, kde končila stávající 2sedačka Ra Freza. Nová kabinka nahradí jak původní páteřní 4sedačku Socrepes, tak navazující krátkou 2sedačku. Kabinka Lacedel – Socrepes obslouží mírné sjezdovky pro začátečníky a díky svému prodloužení zajistí také rychlejší přístup k tranzitní lanovce směrem k Cinque Torri.
Spolu s novou přístupovou lanovkou z města dojde zároveň k „přiblížení“ obou hlavních areálů v Cortině – Tofana a Faloria. Kdysi zcela
„roztříštěné“ areály okolo Cortiny se tak alespoň částečně stmelí.
V příštím roce rekonstrukci završí nová 10místná kabinková lanovka na vrchol Pomedes, kam dosud vede pomalá 3sedačka a kde zároveň startují závody ve sjezdu a super-G. … a v Livignu Již v loňském roce začala modernizace areálu Mottolino, který bude při olympiádě hostit freestylové disciplíny v nově vznikajícím Snowparku Livigno. Vyměněny byly přístupová kabinka Mottolino a páteřní sedačková lanovka Monte Sponda. Letos se buduje především obří snowpark, který zabere prakticky celý svah na úpatí Mottolina. Ten bude obsloužen novou 4sedačkovou lanovkou.
V protilehlém areálu Carosella 3000 se staví nová 6sedačka Blesaccia 2, která nahrazuje dosavadní 4sedačku a zpřístupňuje nejvyšší vrchol Vetta Blesaccia.
V nejbližší budoucnosti, snad již v sezóně 2026/27, se pak oba areály – Carosello a Mottolino – propojí novou lanovkou, která povede z lokality San Rocco pod Carosellem přes mezistanici na okraji města až k horské chatě Camanel na Mottolinu. Při přejezdu mezi areály tak odpadne nutnost přestupovat na skibus.
Bormio stíhá jen demolici, výstavba proběhne až příští rok
Do olympijské sezóny měl areál v Bormiu vstoupit s novou 10místnou kabinkou, která by z města vedla do bývalé mezistanice Ciuk, a to ve shodné trase jako někdejší 6místná kabinka, která byla před zhruba 20 lety zrušena. Z Ciuku pak má navazovat další nová lanovka, a to expresní 6sedačka k horské chatě La Rocca. Obě lanovky mají za úkol obsloužit mužskou olympijskou závodní trať Stelvio, a jejich stavbu proto financuje prostřednictvím olympijských fondů stát. Kabinková lanovka Ciuk i 6sedačka La Rocca se však budou stavět až napřesrok po olympiádě.
Vzhledem ke kolizi trasy se současnou 4sedačkou Fontanalonga byla ovšem tato lanovka již letos na jaře odstraněna. Přemístěna má být na místo současné neodpojitelné 3sedačky Pian dei Larici, která obsluhuje náměstí nad Bormiem 2000. Ani tato výstavba zatím neprobíhá. V olympijské sezóně tak Bormio zřejmě přijde o spojení z Fontanalongy do horního patra areálu na Cimino, aniž by vznikla jakákoliv nová lanovka. Zrušena má být také neodpojitelná 4sedačka Laghetti.
Interiér nové 20místné kabinky typu TRI-Line
Nová lanovka TRI-Line ve švýcarském Hoch-Ybrigu
Nepohodlný nebo ve špičkách nedostatečně kapacitní přístup do lyžařského areálu trápí mnohá oblíbená alpská střediska, nevyjímaje ta prvotřídní. Modernizace páteřních lanovek, zajišťujících výjezd lyžařů z údolí ke sjezdovkám, proto patří k nejužitečnějším investicím.
Pohodlná, větruodolná kabinka z údolí Fassa na Sella Rondu
Velkým milníkem pro údolí Fassa v Dolomitech je letos dokončená přístupová lanovka z Campitella do areálu Col Rodella, který je součástí okruhu Sella Ronda. Starou kyvadlovou kabinu pro 125 (stojících) osob nahradí nejmodernější lanovka systému 3S – ve 30místných kabinkách budou všichni cestující pohodlně sedět na vyhřívaných lavičkách a díky dvojnásobné přepravní kapacitě (zpočátku 2 000 os./ hod., v budoucnu je možné ji dále navýšit) odpadnou ranní fronty. Horní stanice je navíc umístěna blíže sjezdovkám, takže již nebude nutné se od stanice trmácet ještě kus pěšky s lyžemi na ramenou. Zároveň je budova nenápadněji integrována do okolní krajiny. Systém 3S znamená, že lanovka je tvořena trojicí lan, což jí zajišťuje vysokou větruodolnost.
Světová novinka zpřístupní švýcarský Hoch-Ybrig
Ještě revolučnější lanovka se dokončuje ve švýcarském středisku Hoch-Ybrig. Původní kyvadlová lanovka je nahrazena moderní kabinkovou lanovkou, a to zcela nového systému TRI-Line, který je „vylepšením“ systému 3S. TRI-Line umožňuje zvýšit přepravní kapacitu lanovek až na dosud nevídaných 8 000 os./hod. (běžná přepravní kapacita výkonných lanovek je mezi 2 000 a 3 000 os./hod.), vystačí si přitom s kompaktnějšími stanicemi i jednoduššími podpěrami a kabinky pro 12 sedících a 8 stojících osob jsou vybavené dveřmi z obou stran pro rychlejší nástup a výstup.
Nová páteřní lanovka v tyrolském Kapplu Stařičkou 4místnou kabinku, sloužící téměř 40 let v Kapplu v údolí Paznauntal, letos nahrazuje moderní 10místná kabinka. Jde přitom o již „použitou“ lanovku, vyrobenou pro zahrádkářskou výstavu v Nizozemí konanou v roce 2021. Poté byla lanovka znovu postavena na zahrádkářské výstavě v Německu v roce 2023. Kappl tak tedy bude již třetím působištěm zánovní lanovky.
V nenápadném Fageralmu nedaleko Schladmingu ustoupí staré sedačky zánovní kabince
Obě navazující staré a pomalé přístupové 2sedačky ve Fageralmu jsou letos nahrazeny repasovanou 8místnou kabinkovou lanovkou s mezistanicí, přemístěnou z nedalekého střediska Grossarltal. Trasa lanovky je přitom prodloužena až do výšky 1 745 m n. m. (původní stanice se nacházela ve výšce 1 601 m n. m.). Nejstarší z původních lanovek sloužila od roku 1984, kdy byl areál vybudován Aloisem Rohrmoserem, zakladatelem a tehdejším vlastníkem továrny na lyže značky Atomic.
Santa Caterina obnovuje přístup do areálu z centra vesničky
V italské Santa Caterině odpojitelná 4sedačka s bublinou konečně nahradí již před lety zrušenou 2sedačku Paradiso, zajišťující přístup z centra Santa Cateriny do lyžařského areálu. Nová lanovka bude pokračovat výše nad úroveň horní stanice zrušené 2sedačky, a to v trase rovněž dříve zrušených vleků Gavia. Celkové převýšení tak dosáhne téměř 500 m. Od horní stanice nové 4sedačky bude možné sjet zpět do Santa Cateriny nebo k mezistanici páteřní kabinky, tedy do celého lyžařského areálu. Nejedná se o zcela novou lanovku, ale o přemístěnou starší lanovku Fortini z Madonny di Campiglio.
Folgaria má novou moderní kabinku pro přístup na sjezdovky
Malebné turistické městečko Folgaria je nejvýznamnějším ubytovacím letoviskem rodinné lyžařské oblasti Alpe Cimbra nedaleko Trenta. Po zrušení staré dvousedačky bylo nutné dojíždět až do výše položených letovisek Fondo Grande nebo Fondo Piccolo. Nová 10místná kabinka z osady Francolini na vrchol Sommo Alto opět „přiblíží“ sjezdovky k městečku Folgaria.
Nejdelší sjezdovka v Les Arcs s novou kabinkou, která trojnásobně zrychlí výjezd Moderní prostorná 10místná kabinka zajistí pohodlný a rychlý přístup z obce Villaroger do lyžařského areálu Les Arcs. Oproti předchozím dvěma navazujícím 3sedačkám Replat a Plan des Violettes s rychlostí 2 m/s dosahuje nová lanovka rychlosti až 7 m/s. Jízdní doba se tak zkrátí z dosavadních 20 na 5,5 minuty. Ve Villarogeru končí nejdelší sjezd v Les Arcs a zároveň jeden z nejdelších v Alpách, dosahující převýšení 2 000 m.
Sölden posiluje spojení na ledovec i v rámci areálu
Dvě starší sedačkové lanovky Silberbrünnl a Einzeiger jsou letos nahrazovány novějšími vyhřívanými a pohodlně polstrovanými 8sedačkami. Obě jsou přitom jedněmi z nejvytíženějších lanovek v Söldenu, neboť tvoří přístupovou trasu z Giggijochu na ledovec Rettenbachgletscher.
Nová 8sedačka Silberbrünnl má oproti své 4sedačkové předchůdkyni z r. 1993 téměř o polovinu vyšší přepravní kapacitu 3 800 os./ hod. a o pětinu vyšší rychlost 6 m/s. Cesta bude zároveň pohodlnější a bezpečnější, což zajistí široké sedáky, individuální opěrky nohou a automatická pojistka proti nechtěnému zvednutí zábrany. Ve stanicích bude kromě vlekařů hlídat provoz také umělá inteligence (AI). Ráno a dopoledne velmi vytížená 8sedačka Einzeiger poskytne kapacitu dokonce 4 000 os./hod. Oproti předchozí lanovce bude také odolnější proti větru, který ve zdejším exponovanějším vysokohorském terénu často fouká.
Méně nápadnou, ale o to praktičtější novinkou je vybudování propojek mezi sjezdovkami, které z oblasti Gaislachkoglu a Giggijochu míří do údolí. Vzniká tak nejen mírnější okružní varianta sjezdu do údolí, ale především bude
Courchevel
Karolinka
4sedačka místo vleku
Tanvaldský Špičák
Krytá 4sedačka Tanvaldský Špičák I místo sedačky
Alpe d'Huez
10místná kabinka Rif
Nel místo kombinované lanovky
10místná kabinka Poutran
1+2 místo staré kabinky
Avoriaz [Portes du Soleil]
Expresní 6sedačka Linga
Express místo kabinky (Châtel)
Expresní 8sedačka Rosta místo sedačky (Les Gets)
možné mezi těmito dvěma hlavními částmi areálu snadno přejet bez toho, aby bylo nutné lanovkami vyjíždět do vysokohorských poloh. V případě uzavření vyšších poloh areálu odpadnou také dosavadní přesuny skibusem mezi oběma nástupními stanicemi ve městě. Sölden mění i dosavadní mapu sjezdovek, které byly zobrazeny formou jednoduchých čar. Nově jsou sjezdovky na mapě zobrazené i s přibližnou plochou, na které se rozkládají – lépe jsou tak rozeznatelné široké dálniční sjezdovky od úzkých příjezdových cest.
Ve Schladmingu se zrychlí přejezd mezi Planai a Hauser Kaiblingem
Nová kabinková lanovka Sender spolu s novou luxusní 8sedačkou Mitterhaus zrychlí přejezd mezi areály Hauser Kaibling a Planai. Desetimístné kabinky jsou prostorné a vybavené držáky na lyže uvnitř kabinky, sedačky mají zase vyhřívané polstrování, bublinu a samostatné opěrky na nohy. Kapacita každé z lanovek dosahuje téměř 3 000 os./hod. Nahrazované lanovky pocházejí z roku 1998 a jsou těmi, které oba areály původně propojily.
Ischgl vylepšuje svou flotilu nejluxusnějších sedačkových lanovek Nová 8sedačková lanovka, zajišťující přede -
10místná kabinka Chenus
místo staré kabinky a sedačky
Flaine [Le Grand Massif]
Expresní 6sedačka Gron místo sedačky (Les Carroz)
La Plagne
10místná kabinka Roche de Mio 1+2 místo staré kabinky
Les Arcs
10místná kabinka Villaroger místo dvou starých sedaček
Meribel | Mottaret
10místná kabinka Rhodos
1+2 místo staré kabinky
10místná kabinka Côte
Brune místo 4sedačky
Orcieres 1850
Nová expresní 6sedačka Muande
vším tranzit mezi Höllbodenem a Idalpem, má oproti své předchůdkyni prodlouženou trasu a horní stanici situovanou cca 500 m východně od Idalpu, což odlehčí provoz na této rušné centrální křižovatce celého lyžařského areálu.
Sedačky jsou nově vyhřívané a kryté bublinou a zároveň se zvyšuje rychlost lanovky ze 4,5 na 6 m/s.
Krátkou neodpojitelnou tranzitní lanovku
Sassgalun nahrazuje luxusní rychlá a vyhřívaná 8sedačka s bublinou.
Dachstein West nahrazuje zastaralou sedačku a vlek
V blízké a oblíbené lyžařské oblasti Dachstein West dvě nové 6sedačky s bublinou výrazně zatraktivní centrální část areálu mezi Zwieselalmem a Riedlkopfem a zároveň zrychlí přejezd do Annabergu a zpět. Nahrazena bude zastaralá a pomalá 4sedačka Aussichtsberg, obsluhující jednu z nejpřívětivějších sjezdovek v celém areálu, a také vlek Anger. Zajímavostí nové lanovky Angeralm je, že několik let sloužila v bavorském areálu Jenner, než byl loni zrušen.
Větruodolnější lanovka na Aineck v Katschbergu
Nová kabinková lanovka na vrchol Aineck, nahrazující 40 let starou 3sedačku a zajišťující
Tignes [Espace Killy]
Expresní 6sedačka Aiguille
Percée místo 3sedačky
Val Thorens
10místná kabinka Face
Nord místo dříve zrušených sedaček
Alta Badia
10místná kabinka La Crusc
1 místo 4sedačky
Expresní 6sedačka Forcelles místo 4sedačky
Arabba Marmolada
10místná kabinka Lezuo
místo 4sedačky
Carezza (Karersee)
10místná kabinka Franzin
místo vleku
Cortina d'Ampezzo
10místná kabinka Apollo-
nio–Mortisa–Socrepes
10místná kabinka
Lacedel–Socrepes místo 4sedačky
Folgaria [Alpe Cimbra]
Nová 10místná kabinka
Francolini–Sommo Alto
Krytá 4sedačka Montebello místo staré sedačky
Expresní 6sedačka Blesaccia 2 místo 4sedačky 4sedačka Baby Lac Salin místo 3sedačky
Madonna di Campiglio
10místná kabinka Nube d'Argento místo 2sedačky
Obereggen
10místná kabinka Latemar místo 4sedačky
Paganella
4sedačka Meriz místo 2 sedačky
Santa Caterina
Krytá 4sedačka Paradiso místo 2sedačky a vleků
Speikboden
Krytá 6sedačka Bernhard
Glück místo 4sedačky
Val di Fassa - Belvedere Col
Rodella
30místná kabinka 3-S Col
Rodella místo kyvadlové lanovky
Garmisch-Partenkirchen –Classic
Krytá 8sedačka Kreuzwankl-Ski-Express místo 6sedačky
Mitterfirmiansreut (Mitterdorf)
Krytá 6sedačka Amberg místo 2sedačky
4sedačka Kleiner Almberg místo vleku
páteřní spojení mezi jednotlivými částmi areálu Katschberg, skýtá kromě pohodlnější přepravy (ergonomické sedačky, klidná a tichá jízda bez drncání) především spolehlivější provoz při větrném počasí, a to až do rychlosti větru 80 km/h.
Nová kabinka na Sella Rondě a odložená výstavba pod Marmoladou
V Arabbě je letos nahrazena velmi frekventovaná 4sedačka Lezuo na trase Sella Rondy novou 10místnou kabinkou, která by měla především odlehčit odpoledním frontám při návratu lyžařů do údolí Fassa a Gardena ve směru od Arabby a Marmolady – kapacita se totiž zvýší z 2400 na 2 800 os./hod.
Naopak se stále odsouvá stavba kabinkové lanovky Arei, která by měla nahradit zrušené vleky z Malga Ciapely a obnovit možnost se odtud přímo vrátit směrem k Arabbě, ne pouze oklikou přes vrchol Marmolady. Kabinová lanovka na Marmoladu je především od pozdního dopoledne do brzkého odpoledne přetížená „výletníky“ a čekací doba dosahuje mnoha desítek minut. Bohužel chybí jakýkoliv ukazatel čekací doby u nástupu na 4sedačku Padon, která je v současnosti jedinou možností, jak se Marmoladě „vyhnout“.
Již kompletně modernizovaná Carezza
V lyžařském areálu Carezza se rozjede nová 10místná kabinka Franzin na místě starého vleku. Jednotlivé části areálu tak budou již plně propojeny moderními odpojitelnými lanovkami, převážně kabinkami.
Alpe d’Huez buduje nové propojení jednotlivých resortů
Ve francouzském Alpe d’Huez letos začínají s „upgradem“ své rozsáhlé sítě lanovek, které propojují jednotlivé resorty mezi sebou a dále s dominantním vrcholem Pic Blanc. V letošní sezóně bude dokončena rychlejší, pohodlnější a kapacitnější přístupová lanovka z resortu Oz (10místná kabinka) a modernizovány omšelé stanice lanovek na Pic Blanc.
V dalších letech pak přibudou další 10místné kabinky – z resortu Villard-Reculas nebo podél horní části legendární sjezdovky Sarenne.
Obnovené spojení přes Col de Thorens ve Třech údolích
Nová 10místná kabinková lanovka Face Nord na vrchol Col de Thorens nahrazuje již dříve zrušené sedačky Col a Glacier a zároveň obnovuje alternativní lyžařské spojení mezi Val Thorens a Orelle.
Ischgl / Silvretta Arena
Berwang [Zugspitz Arena]
10místná kabinka Obere
Kar II místo vleku
Dachstein West
Krytá 6sedačka Angerexpress místo vleku
Krytá 6sedačka Aussichtsberg místo sedačky
Damüls Mellau
Expresní 6sedačka Hohes
Licht místo sedačky
Fageralm
8místná kabinka místo
2sedačky Forstau a Jäger
Fieberbrunn
6sedačka Maiskopf místo vleku
Hauser Kaibling
10místná kabinka Sender místo sedačky
Krytá 8sedačka Höllboden místo sedačky
Krytá 8sedačka Sassgalun místo sedačky
Kappl
10místná kabinka Dias
místo staré kabinky
Katschberg
8místná kabinka Aineck místo 3sedačky
Kaunertaler Gletscher
Nový vlek Sonnen
Nassfeld
10místná kabinka Gartnerkofel místo 4sedačky
See im Paznauntal
Expresní 8sedačka
Familienglück místo pomalé sedačky Rossmoos
Schladming – Planai
Krytá 8sedačka Mitterhausalm místo staré sedačky Sonneck Sölden
Krytá 8sedačka Einzeiger místo pomalé sedačky
Krytá 8sedačka Silbrebrünnl místo 4sedačky
Waidring – Steinplatte
Krytá 6sedačka Bäreck místo 4sedačky
Zauchensee
10místná kabinka
Schwarzwand místo staré kabinky
Štrbské Pleso
Krytá 8sedačka Medvedia kopa místo vleku
Interski
V Meribelu a Courchevelu budou v provozu nové kabinky Rhodos a Chenus, nahrazující své vysloužilé předchůdkyně.
Pohodlně na Roche de Mio v La Plagne
Nová kabinková lanovka Roche de Mio nahrazuje velmi starou, nepohodlnou a hlučnou 6místnou kabinku s nízkou kapacitou, sloužící již 50 let. Oproti ní však vede na vrchol Roche de Mio v nové zalomené trase s mezistanicí v sedle Col de Forcle. Nová mezistanice usnadňuje přístup lyžařům přijíždějícím ze směru od Plagne Centre. V provozu zároveň zůstává krátký úsek původní kabinky mezi Plagne Bellecote a Belle Plagne jako propojení těchto ubytovacích resortů.
Inovativní „taxi“ lanovka v Laaxu
Nová lanovka systému Rope Taxi v lyžařské aréně Laax zpřístupňuje vrchol Cassons, na nějž vedla do r. 2015 stará kyvadlová kabinová lanovka. Rope Taxi funguje na principu „taxi“, kdy každá kabinka lanovky může jet do jiné cílové stanice podle toho, jakou si cestující zvolí. A právě výchozí stanice nově budované lanovky Segnes je křižovatkou, z níž se další větev lanovky odpojuje směrem na Nagens Sura.
Andermatt / SkiArena
Krytá 6sedačka Val Val–
Calmut místo 4sedačky
Krytá 6sedačka Val Val–
Cuolm místo 4sedačky
Anzére
10místná kabinka
Grillesses–Duez–Le Bâte místo 2sedačky
Čtyři údolí
Kombi lanovka
(6sedačka | 10kabinka)
Les Planards–Savoleyres místo kabinky a vleku
Expresní 6sedačka
Lac des Vaux 2 místo
3sedačky
Flims Laax Falera
Nová 10místná kabinka
Segnes–Cassons 8místná kabinka Fuorcla–Crap Masegn
místo staré kabinky
8místná kabinka
Fuorcla–Vorabgletscher místo staré kabinky
Schilthorn
100místná kabinová lanovka typu funifor
Birg–Schilthorn místo kyvadlové lanovky
Ybrig
20místná kabinka
3-S Weglosen–Seebli místo kyvadlové kabinky Zermatt [Matterhorn ski paradise]
Krytá 8sedačka Gifthittli místo 6sedačky
Nová 10místná kabinka Schwarzwand v Zauchensee
Trasa původní 4místné kabinky v Zauchensee
Bondovský vrchol Schilthorn „dobyt“ novou lanovkou
Ve švýcarské oblasti Jungfrau nahradila větruodolná kabinová lanovka systému funifor s širokým rozchodem lan původní kyvadlovou lanovku na vrchol Schilthorn, známý z bondovky Ve služnách Jejího Veličenstva. Kapacita nové lanovky se zvýšila z 600 na 800 os./h. Obě větve nové lanovky jsou na sobě nezávislé a mohou být v provozu samostatně.
Již v předchozích letech byla vybudována nová osa lanovek z údolí přes Mürren a Birg.
Štrbské Pleso má luxusní 8sedačku
Nová luxusní 8sedačka nahrazující vlek Interski nabídne nejen pohodlnější obsluhu sjezdovek v dolních partiích lyžařského areálu na Štrbském Plese, ale díky prodloužené trase také přímé napojení na sjezdovky a lanovku Furkota.
Inovovaný šumavský Mitterdorf hned za hranicemi
Velká modernizace rodinného lyžařského areálu Mitterfirmiansreut, zvaného krátce Mitterdorf, zahrnuje stavbu dvou nových lanovek namísto starších vysloužilých zařízení a zasněžovací nádrže pro rychlejší a spolehlivější vysněžení sjezdovek.
Školní sjezdovka na Paganelle s novou lanovkou
Neodpojitelná 4sedačka obsluhuje mírnou výukovou sjezdovku v mezistanici Meriz nad Fai della Paganella místo dosavadní historické 2sedačky. Lanovku mohou využít také sáňkaři, využívající přírodní sáňkařskou dráhu vedenou obloukem lesem podél sjezdovky.
Mírnější dojezd sjezdovky do Wolkensteinu ve Val Gardeně Ve Wolkensteinu byl letos rozšířen a terénně upraven dojezd sjezdovky z Ciampinoi. Ulehčí sjezd méně zdatným lyžařům a zároveň umožní trať využít při mistrovství světa v alpském lyžování 2031.
Rozšíření areálu Berwang v oblasti Zugspitze
Méně známý rodinný areál Berwang v oblasti Zugspitz Arena na tyrolsko-bavorském pomezí se letos rozšiřuje. Nová kabinková lanovka nahrazuje původní vlek Thanellerkar v trase prodloužené o 140 výškových metrů a s novými úseky sjezdovek.
Kaunertal i pro začátečníky
Nový vlek Sonnenlift na Kaunertalském ledovci zpřístupňuje mírné sjezdovky poblíž centrální restaurace a parkoviště. Méně zdatní mohou vystoupit v mezistanici vleku a vrátit se po modré sjezdovce, zdatnější naopak mohou pokračovat až k horní stanici a vybrat si mezi delší modrou nebo kratší a strmější červenou sjezdovkou.
pust), tedy 28. prosince 2025 až 5. ledna 2026 a 15. až 22. února 2026. V tomto období bude možné si koupit jednodenní skipas pouze tehdy, bude-li na daný den prodáno méně než 15 000 skipasů. Omezení se nijak nedotkne držitelů vícedenních skipasů nebo sezónek, neboť tyto typy skipasů budou ve sledovaném počtu automaticky zahrnuty. Nijak omezeny nebudou ani lokální skipasy platné pouze ve Folgaridě, Marillevě nebo Pinzolu.
Kromě čipové karty si můžete skipas „nahrát“ přímo do aplikace v mobilním telefonu, zatím však jen ve vybraných střediscích. K nim se letos přidává Ski Juwel Alpbachtal Wildschönau, Obergurgl Hochgurgl (obě v Rakousku), San Martino di Castrozza (Itálie) nebo Zermatt (Švýcarsko).
NOVÉ DOPRAVNÍ TEPNY
Do Krkonoš a rakouských Alp rychleji díky novým silnicím, ale i v kolonách kvůli přestavbám
Příjezd do lyžařských středisek v Krkonoších usnadní již nově otevřený obchvat Nové Paky. Podobně obchvat Českých Budějovic spolu s novým úsekem dálnice D3 v uplynulé sezóně zhruba o půl hodiny zkrátil cestu ze středních a jižních Čech do Rakouska, zejména do středisek v okolí Lince, Schladmingu, Salcburku, ale i třeba do Korutan. V příštích letech přitom budou přibývat další úseky dálnice, a to na české i rakouské straně.
Naopak rozsáhlé rekonstrukce na tranzitních trasách zpomalují cestu do Itálie. Na Brennerské dálnici A13 probíhá až do roku 2027 výstavba nového mostu Luegbrücke, kvůli níž je stávající most zúžen na jeden pruh v každém směru, jen ve vybraných dnech jsou zachovány dva pruhy. Občas se tvoří kolony na desítky minut, v případě nehod i na několik hodin.
Omezen je kvůli výstavbě protilavinových galerií i průjezd přes průsmyk Reschenpass na západě Tyrolska.
O prázdninových a víkendových špičkách jsou některá oblíbená lyžařská střediska navštěvovaná až příliš. Někde se snaží motivovat lyžaře k návštěvě v jiné, klidnější části sezóny dynamickými cenami skipasů, v Madonně di Campiglio si letos naopak zvolili limit pro jednodenní návštěvníky. Omezení denního počtu návštěvníků se má týkat pouze dvou nejvytíženějších týdnů sezóny (Silvestr, maso-
Po dvouleté rekonstrukci tunelů je konečně volněji průjezdná Taurská dálnice A10 od Salcburku na jih. Tuto trasu lze alternativně využít místo Brenneru při cestě do nejvýchodnějších středisek Itálie.
Nově vlakem do Korutan
Nové vlakové spojení z Prahy přes Vídeň a Graz do Villachu se otevírá od prosince 2025. Přímým vlakem ComfortJet se dostanete až do Korutan 3x denně.
S příchodem zimní sezóny zpřísnila
Itálie pravidla pro lyžaře i další návštěvníky horských středisek. Od listopadu nesmí na svah bez helmy děti ani dospělí. Nové opatření navazuje na již platná pravidla na sjezdovkách týkající se alkoholu a povinného pojištění odpovědnosti.
Od 1. listopadu je v italských Alpách povinná helma při všech zimních aktivitách
– tedy kromě lyžování a snowboardingu také při sáňkování a bobování. V průběhu let se toto pravidlo několikrát změnilo. Zatímco dříve se vztahovalo pouze na děti do 14 let, v roce 2022 došlo k posunutí věkové hranice na 18 let a od letošní sezóny se povinnost týká i dospělých. Helmy navíc musí vyhovovat technickým požadavkům a být označeny značkou CE, garantující splnění evropských standardů. Kdo pravidla poruší, riskuje pokutu až 200 eur (zhruba 5 tisíc korun). V případě, že se dopustíte prohřešku opakovaně, můžete přijít až na tři dny o skipas. Pohyb na sjezdovce bez helmy může mít vliv také na vyplacení pojistného plnění v případě nehody. „Lidé by měli myslet na to, že pokud dojde k úrazu na lyžích v zemi, kde je nošení helmy povinné, a oni ji mít nebudou, má pojišťovna právo krátit pojistné plnění,“ upozorňuje Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny.
Zodpovědnost lyžařů roste
Co se nošení ochranných prostředků týče, nadšenci do zimních sportů jsou rok od roku zodpovědnější. Podle aktuálního průzkumu NMS Research pro ERV Evropskou pojišťovnu si dnes vždy bere na svah helmu 83 % dospělých lyžařů. Před 6 lety ji pravidelně používalo jen 71 % z nich.
„Je dobře, že se situace s nošením helem zlepšuje. Poranění hlavy totiž patří k těm vůbec nejvážnějším. Kvalitní helma tak často může doslova zachránit život,“ říká Vlastimil Divoký. U dětí je situace naštěstí dlouhodobě lepší. Přilbu nosí 94 % z nich. Mnohem méně rozšířený je však chránič páteře, známý jako páteřák. Podle průzkumu ho pravidelně používá pouze 17 % dospělých a 35 % dětí.
Na sjezdovku bez
Dalším opatřením pro zvýšení bezpečnosti na italských sjezdovkách je téměř nulová tolerance alkoholu. Ta přišla v platnost již roku 2022. V praxi to znamená, že pokud se v krvi prokáže alkohol nad povolenou hranici 0,5 promile, hrozí lyžařům pokuta od 250 do 1 000 eur. Jakmile hladina přesáhne 0,8 promile, hrozí až půl roku odnětí svobody. Stejně jako pohyb na sjezdovce bez přilby, může
mít i alkohol v krvi vliv na výplatu pojistného. „ERV Evropská je vůči menšímu množství alkoholu vstřícná, při vyšším užití alkoholu, zaznamenaném policií nebo lékařem, však můžeme škodu posoudit přísněji,“ říká Vlastimil Divoký.
Nepodceňujte cestovní pojištění Kromě dodržování pravidel a nošení helmy na sjezdovce myslete vždy na ohleduplnost k ostatním i na své vlastní zdraví. S tím souvisí také výběr kvalitního cestovního pojištění, protože Evropská karta pojištěnce (EHIC) v horských střediscích často nestačí. Většina klinik je soukromá, a tak s kartičkou nepochodíte. Náklady za ošetření, zásah horské služby, transport vrtulníkem nebo repatriace domů se navíc mohou vyšplhat do statisíců korun. Cestovní pojištění zahrnuje nejen samotné ošetření, ale i zásah horské služby, transport, spoluúčast či repatriaci. Stejně důležité je pojištění odpovědnosti, které vás chrání v případě, že na svahu zraníte jiného lyžaře. V Itálii je navíc povinné a nepojištěným lyžařům hrozí pokuta od 100 do 150 eur. Správně sjednané pojištění vám umožní užívat zimních radovánek v klidu a bez obav z vysokých nákladů v případě nehody.
lyžování vyžaduje hodně investic, tedy zdražuje
I přes rostoucí ceny skipasů, ubytování i souvisejících služeb se v sezóně 2025/26 vypraví na lyže, ať už do Alp, na Slovensko nebo na české hory, pravděpodobně rekordní množství návštěvníků. Ne všude však návštěvnost trhá rekordy a ne všude se zdražuje.
Na rostoucí ceny skipasů se každoročně žehrá u nás i třeba v Rakousku nebo Itálii. Ačkoliv nárůst cen oproti loňské sezóně se odehrává v jednotkách procent, tedy v podstatě ve výši inflace, pohled 10 let nazpět prozrazuje, že lyžování za tu dobu zdražilo výrazně „více“.
Ceny skipasů za 10 let překonaly inflaci. Proč?
Oproti roku 2015 zdražily skipasy v Česku o vyšší desítky procent, někdy až dvojnásobně, v Rakousku a Itálii pak o polovinu až dvě třetiny tehdejší ceny. Ve všech případech tak předehnaly souhrnnou inflaci, která u nás činila něco přes 50 % a v Rakousku necelých 40 %. Je však nutné upozornit, že v současné době již „okénkové“ ceny, které jsou v porovnání zohledněné, nevypovídají vždy o cenách, které lyžaři skutečně zaplatí. Mnoho areálů totiž přešlo na dynamické ceny a běžně se dají skipasy v e-shopu pořídit o 5 %, ale třeba i o 30 % výhodněji.
Nejdražší skipasy v Alpách letos stojí přes 80 eur na den
Zčásti se dá vyšší růst cen skipasů přičíst i tomu, že lyžování vyžaduje čím dál dražší infrastrukturu, zejména robustnější a výkonnější zasněžování. Této hypotéze
odpovídá i vývoj cen skipasů v západních Alpách, kde bývá zasněžování méně rozsáhlé, tedy ve Švýcarsku a Francii, a kde jsou nárůsty nižší.
(dospělí, 1 den v hlavní sezóně) U středisek
Skiresort Černá hora – Pec
Špindlerův Mlýn
V Česku se lyžuje okolo tisícovky za den, v Alpách skoro za dvojnásobek
Běžná cena skipasu v českých areálech se pohybuje okolo 1 000 Kč. Zhruba pět největších areálů má v hlavní sezóně cenu vyšší, naopak dvě stovky menších areálů drží ceny pod tisícovkou. Mnohé z nich nabízejí ještě levnější hodinové jízdenky. Nejdražší zůstává cena v kamenné pokladně Špindlerova Mlýna (1 690 Kč), kterou však využívá minimum lyžařů, neboť v e-shopu ji lze pořídit výrazně levněji.
V Alpách začínají ceny dospělých jednodenních skipasů v přepočtu přibližně na 1 500 Kč (60 eur), ale jdou i přes dva tisíce (80 eur). Tuto hranici letos překonává třeba Arlberg a Sölden v Rakousku nebo Dolomiti Superski v Itálii. Mnohé velké a moderní areály se však pod ní drží jen těsně. Absolutně nejdražší skipas v Alpách nabízí švýcarský Zermatt, který má však pouze dynamické ceny (běžně přes 100 franků), nebo francouzské Chamonix (100 eur, v e-shopu s předstihem méně).
Celkově jsou ceny skipasů ve Francii oproti Rakousku nebo Itálii nižší, nehledě na často obrovský rozsah lyžařských areálů. I v nejdražších Třech údolích vyjde jednodenní skipas na 82 eur, ve většině ostatních megaresortů pak na zhruba 70 eur a třeba v areálu Risoul Vars jen na 58 eur. Cenovým hitem zůstávají také menší areály v italské oblasti Friuli (Tarvisio, Sella Nevea Zoncolan), kde jednodenní skipas stojí pouhých 44 eur a děti do 18 let platí 10 eur.
Vysoké ceny samy o sobě neodrazují O to pozoruhodnější je, že nejvyšší návštěvnost vykazují nejdražší (a největší) horská střediska. Potvrzuje se, že návštěvníci hledají spíš vyšší až prvotřídní kvalitu a vynaloženou cenu „přepočítávají“ na celkový zážitek, do kterého mohutně vstupuje úroveň infrastruktury, sněhová jistota, scenérie nebo celková přívětivost daného místa.
Czech Skipass je celosezónní permanentka, se kterou lyžujete napříč největšími českými středisky bez omezení. Projekt pokračuje i v sezóně 2025/26 ve stejném rozsahu jako loni, což dává jistotu plánování i těm, kdo chtějí jezdit často a různorodě. S jedinou kartou můžete v zapojených střediscích mířit přímo k turniketu!
Český superskipas je určen zejména pro cestovatele a ty, kdo lyžují často v různých střediscích. Můžete s ním zamířit do všech světových stran: do Krkonoš, na Šumavu, Krušných hor či na Moravu. V součtu jde o zhruba 185 km sjezdovek a 147 lanovek a vleků v 18 areálech. A to už je záruka, že nuda nemá šanci.
AHS coby garant projektu
Koordinátorem projektu Czech Skipass je Asociace horských středisek ČR, která tím pro lyžařské Česko vysílá významnou pozitivní zprávu: České areály myslí moderně a jsou schopny se domluvit na společných konceptech, byť mají přínos spíš pro zákazníky než pro samotná střediska. A to je i doklad toho, že Česko je v nabídce lyžování konkurenceschopné zahraničním střediskům.
Navíc domácí střediska dlouhodobě investují do své infrastruktury s cílem poskytovat prvořadou kvalitu tratí i dalších služeb. Prudce vzrostla úroveň strojové techniky, vznikají nové akumulační nádrže, modernizují se zasněžovací systémy a nasazuje se digitální řízení úpravy s pomocí systémů jako SnowSat. Díky tomu se prodlužuje časové okno pro lyžování na kvalitním povrchu i při proměnlivém počasí.
Czech Skipass platí po celou sezónu a pořídíte ho přímo u zapojených středisek. Pokud lyžujete často a rádi střídáte resorty, návratnost bývá rychlá –zvlášť při vícedenních výjezdech a rodinném lyžování.
18 středisek
≈ 185 km sjezdovek ≈ 147 lanovek & vleků czechskipass.cz
V sezóně 2025/26 platí v areálech:
Špindlerův Mlýn; SkiResort Černá hora – Pec (Černá hora – Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Svoboda n. Úpou, Černý Důl); Malá Úpa; Dolní Dvůr; Vítkovice v Krkonoších; Klínovec; Plešivec; Špičák (Šumava); Lipno; Dolní Morava; Deštné v Orlických horách; Kohútka; Monínec; Bílá.
Období: celá sezóna 2025/26
TEXT: PETR SOCHA FOTO: MONÍNEC
Středočeský skiareál Monínec byl vždy inovativní, jako první v Česku investoval do Snowfactory, technologie zasněžování při plusových teplotách.
Podobně pionýrsky začal mezi sezónami skladovat sníh a obojí praktikuje dodnes. Nejmodernější sestava konvenčního technického zasněžování je pro něj povinnou samozřejmostí. A letos ještě přidal další čtyři moduly Snowfactory, aby už od podzimu nabídl lyžování nikoli jen na horní části svého kopce, ale na celé, přes kilometr dlouhé sjezdovce.
Úvahy o dokoupení dalších jednotek přišly ve spojení s loňskou zimou, kdy v horách sice byl dostatek mrazivých dní, ale v oblasti Středočeské pahorkatiny, kde Monínec leží, se držela inverze. „Po loňské anomálii, kdy nám inverze nedovolila spustit klasické zasněžování spodní části sjezdovky, jsme se rozhodli, že i spodek osadíme dalšími čtyřmi moduly Snowfactory ZF100. Nahoře už jsme měli dva velké moduly SF 200 a jedno mobilní SF 100, takže momentálně disponujeme celkem devíti moduly Snowfactory,“ popisuje ředitel skiareálu Jaroslav Krejčí mladší. Jednotky se podařilo poměrně rovnoměrně rozmístit od přemostění směrem k nástupu na lanovku – v avizované spodní části areálu, která tvořila kritické místo.
Lanovka a personál
„Cíl této investice je jednoduchý, chceme začínat sezónu v garantovaný termín, a to rovnou v celé délce sjezdovky. To má dva hlavní důvody. Zjistili jsme, že hodně lidí limituje to, že neumí nebo nechtějí jezdit na kotvě, zejména ty slabší lyžaře kotvový vlak odrazuje, ale za lanovkou přijedou.“ K tomu, aby mohla lyžaře na Monínci obsluhovat lanovka, musí fungovat sjezdovka celá, odshora dolů.
„Druhý důvod je personál. Zaměstnáváme sezónní pracovníky, kteří potřebují s předstihem a s jistotou znát nástup do zaměstnání, hlavně v gastroprovozech. Pokud bychom čekali na mráz, byli by bez práce a našli si třeba jinou,“ pokračuje.
Sněhová jistota v tomto období je zároveň garance návštěvnosti, lze si bezpečně nasmlouvat pobyty sportovních klubů nebo lyžařské kurzy, o jejichž termínech se rozhoduje už dlouho dopředu.
Na Monínci sněhové hospodářství zajišťuje trojice systémů: výkonné konvenční zasněžování použitelné pouze při minusových teplotách, Snowfactory a k tomu i překvapivě významný sklad sněhu čili snow storage.
První systém je základ – že mráz je pro lyžařské areály spása, platí i pro Monínec: „Když mrzne, dokážeme hnát na kopec nějakých 75 litrů vody za vteřinu. Abychom vysněžili čtyři hektary do šedesáti centimetrů sněhu, potřebujeme tři až čtyři a půl dne mrazů okolo minus 5 až 6 stupňů. Tak vyrobíme velmi rychle dostatek sněhu, navíc při úplně jiných nákladech, než vyžaduje Snowfactory. Problém ale je, že mráz si chodí, kdy chce, a může dorazit příliš pozdě, anebo taky vůbec…“
Pro tyto případy je tady Snowfactory. Jeho celková produkce je nějakých 800 kubíků za 24 hodin. Pro zasněžení celého areálu je to dostačující, ale… Kvůli ceně energie je dnes sníh ze Snowfactory sedm- až osmkrát dražší než konvenční technické zasněžování při mrazu. Proto musí být Snowfactory vždycky jen doplněk s jediným úkolem: zalepovat časové a prostorové mezery provozu. Neboli umožní garantovaně a včas spustit sezónu, případně přemostí kritická místa při nedostatku běžného technického sněhu. Jaroslav Krejčí dodává další souvislosti: „Sníh ze Snowfactory je svou strukturou úžasný jako podkladový sníh, ekonomicky ale může fungovat pouze při vysoké míře synergie, sama sjezdovka na něj nevydělá. Ale když kvůli němu u nás lidé bydlí a jedí, už to dává smysl i provozně a ekonomicky.“
3. Sníh ze skladu
Na Monínci ale sníh také skladují. Loni si pod speciální izolační plachty uschovali nějakých 15 až 17 tisíc kubíků sněhu. „Teď v srpnu tam bylo 9 tisíc kubíků sněhu, můj odhad je, že tam k použití zůstane 6 až 7 tisíc kubíků sněhu, to znamená, že dvě třetiny horní části sjezdovky bychom měli pokrýt z tohoto loňského sněhu,
který, jako když najdeš, je rychlý a levný. Snowfactory běží od 10. října, to bylo ještě skoro léto. Trochu se to protahuje, protože letos je země neskutečně naakumulovaná teplem, tím nám nový sníh samozřejmě ubývá. Na Monínci bylo i dost větrno a pro sníh je největší katastrofa právě teplý vítr.“
Za jak dlouho se shrabe sníh z monínecké sjezdovky na jednu kompaktní hromadu? „Musí se to stihnout rychle, protože i sníh ke skladování ohrožuje počasí. Dvě rolby to zvládnou za 24 hodin. Není to úplně logisticky jednoduché ani levné, ale finální ekonomický efekt to určitě má výrazně pozitivní. A čím víc uskladníte, tím menší úbytek máte, a tím víc ušetříte. Mobilní či operativní sklady sněhu, se kterými jde snadno manipulovat, jsou budoucnost,“ shrnuje své zkušenosti Jaroslav Krejčí ml.
A jaký je pro Monínec optimální scénář fungování jeho sněhového hospodářství? „Snový scénář? Tady je: Sezónu skončíme s koncem jarních prázdnin, protože dál provozovat středisko nemá z hlediska snížené poptávky význam. Na sjezdovce je tou dobou v průměru okolo jednoho metru sněhu, z toho jsme schopni uskladnit asi 15 až 20 tisíc kubíků, ideálně ve dvou částech, jednu ve stávajícím místě a druhou pod přemostěním, kde je vhodné místo a kde nesvítí tolik sluníčko. Sníh přikryjeme nikoli dvěma, jako jsme to dělali doposud, ale třemi vrstvami plachet – zjistili jsme, že pak by toho sněhu pro další sezónu zůstalo znatelně více, nějakých 60 % – což odpovídá objemu sněhu s výrobními náklady kolem jednoho milionu korun. Snowfactory by pak stačilo pustit na nějaké tři až čtyři týdny a budeme mít vysněženou sjezdovku v šířce 20–25 m.
Ta optimální varianta je Snowfactory vůbec nepustit, protože brzy přijdou čtyři dny mrazu kolem minus 6 stupňů, a celý kopec pak dosněžíme v uvozovkách za drobné…“
TEXT: RADEK HOLUB FOTO: MONÍNEC
„moníneckým“ způsobem energeticky náročné?
Provoz lyžařských areálů v nízkých nadmořských výškách (v Alpách se uvádí pod 1 500 m n. m., u nás by tomu odpovídalo zhruba 1 000 m n. m.) je podle „všech“ klimatických prognóz neperspektivní a z toho plyne všeobecné podezření, že zasněžování sjezdovek v nižších polohách musí být energeticky mimořádně náročné a celkově „proti přírodě“.
Nízko položené areály nemohou spoléhat na přírodní sněhovou nadílku a 100 % sněhu si tak musí vyrobit. Při dostatečných mrazech si vystačí s konvenčními sněžnými děly, u nichž se uvádí průměrná spotřeba 3 kWh/m³ sněhu (skutečná spotřeba vždy závisí na tom, při jaké teplotě vody, teplotě vzduchu a vlhkosti je vyráběn). V případě zasněžování pomocí zařízení typu Snowfactory, které je nezávislé na mrazech, je však spotřeba energie až 8x vyšší. Podle podmínek a výrobního mixu, tedy podílu Snowfactory a běžných sněžných děl na vyrobeném sněhu, vychází spotřeba areálu „moníneckého“ typu jen pro zasněžování zhruba na 50 až 200 MWh/rok. K tomu je potřeba přičíst spotřebu elektřiny lanovky či vleku nebo provozní budovy, což bude činit podle počtu dnů provozu rovněž do 200 MWh/sezónu. Je to hodně, nebo málo? Ze srovnání s provozem bazénů či zimních stadionů vychází lyžařský areál (mnohem) úsporněji, v případě velmi nepříznivých zim s vysokým podílem „drahého“ sněhu nebo významného dosněžování pak podobně jako krytý bazén. Lyžování z pohledu energetické spotřeby obstojí i v přepočtu na jednoho návštěvníka,
přičemž platí, že čím delší sezónu lyžařský areál má, tím „úspornější“ je výroba sněhu v přepočtu na návštěvníka.
Lyžování tak sice nelze považovat za energeticky „čistou“ aktivitu, ale ani za extrémního žrouta energie, a to dokonce ani v případě malého, nízko položeného areálu, který by si musel vyrobit významnou část sněhu tím nejnáročnějším způsobem, jaký představuje Snowfactory.
Při zohlednění energie nutné na příjezd návštěvníků, kteří nemusí ujet stovky kilometrů do sněhově spolehlivějších hor, pak lyžování v dosahu měst vyjde z pohledu celkově vynaložené energie ještě zajímavěji.
Spotřeba elektřiny pro zasněžování lyžařského areálu
Sjezdovka o délce
1 000 m × šířka 45 m = 45 000 m² (4,5 ha)
Vrstva sněhu 40 cm objem sněhu 18 000 m³
Scénář „100 % sjezdovky zasněženo běžnými sněžnými děly“:
18 000 m³ × 3 kWh/m³ = 54 000 kWh = 54 MWh
Scénář „20 % sjezdovky zasněženo Snowfactory a 80 % děly“:
Snowfactory: 3 600 m³ × 24 kWh/m³ = 86,4 MWh
Děla: 14 400 m³ × 3 kWh/m³ = 43 MWh
Celkem 129,4 MWh
Scénář „40 % sjezdovky zasněženo
Snowfactory a 60 % děly“:
Snowfactory: 7 200 m³ × 24 kWh/m³ = 172,8 MWh
Děla: 10 200 m³ × 3 kWh/m³ = 32,4 MWh
Celkem 205,2 MWh
Krytý bazén: ~300–600 MWh/rok
Zimní stadion: ~700–1 400 MWh/rok
Malý lyžařský areál: ~200–400 MWh/rok
Orientační energetická náročnost na 1 návštěvníka
Krytý bazén: ~4,0 kWh / návštěvu
Zimní stadion: ~21–32 kWh / návštěvu
Malý lyžařský areál: ~1,7–6 kWh / návštěvu
Pánská lyžařská bunda FISCHER RC4
Vysoce kvalitní bunda pro nejlepší sportovní zážitky. Díky vodnímu sloupci 20 000 mm, svařeným švům, nepromokavým zipům a teplé izolaci nabízí ochranu před nepříznivým počasím. Zajišťuje optimální větrání, odvádí pot, elastický materiál poskytuje pohodlí při lyžování.
Cena: k doptání v obchodě
Pánská lyžařská bunda SPYDER Titan
Bunda Titan nabízí výjimečnou ochranu proti povětrnostním vlivům, funkčnost i pohodlí na svahu. Mezi její klíčové vlastnosti patří vodní sloupec 30 000 mm, izolace PrimaLoft Silver ECO, zipy YKK AquaGuard a větrací systém na pažích.
Cena: k doptání v obchodě
V letošním roce přibudou na českých horách dvě repasované čtyřsedačkové lanovky. Mohutnější investice jsou plánovány na příští rok, kdy by po delší době měl být vybudován větší počet nových lanovek.
Tanvaldský Špičák: již druhá rychlá čtyřsedačka
Historie lanové dopravy na Tanvaldském Špičáku má dlouhou tradici. Připomeňme, že lanovka měla na Tanvaldském Špičáku stát již na konci osmdesátých let, když byla s tehdejší Tatrapomou podepsána smlouva na dodávku trojsedačkové lanovky. Přestože technologie lanovky byla dodána, postavit se ji kvůli podmínkám ochrany přírody nakonec nepodařilo. Lanovka pak čekala dlouhá léta složená ve Špindlerově Mlýně, až v roce 2000 byla po repasi postavena na Hromovku. Své první lanovky se tak Tanvaldský Špičák dočkal až v roce 2003, když nová neodpojitelná čtyřsedačka Doppelmayr s rozběhovým pásem nahradila deset let starý lyžařský vlek téhož výrobce, který byl posléze přesunut do jiné části střediska. Jako první v České republice byla tato lanovka vybavena pohonem v podzemním provedení, které přispívá k nižšímu hluku. Další milník v historii areálu nastal v roce 2017, kdy byl i přesunutý kotvový vlek Tanvaldský Špičák II, který hlavně po otevření nové sjezdovky Kostelní již nesplňoval nároky lyžařů na pohodlnou a rychlou přepravu na svah, nahrazen lanovkou. Mnozí se s touto odpojitelnou čtyřsedačkou s bublinami již možná setkali, protože pochází z rakouského Obertauernu, kde přepravovala návštěvníky mezi lety 1991 až 2017 jako lanovka Seekarspitzbahn. Délka trasy dosahuje 911 m při převýšení 220 metrů, celkem 69 sedaček umožňuje dosáhnout přepravní kapacity 2 200 osob za hodinu. Na trase je rozmístěno celkem 10 podpěr. Pohon je umístěn v horní stanici, hydraulické napínání se nachází naopak v dolní stanici. Vpravo od dolní stanice bylo situováno rovněž depo pro všechny sedačky. Výstavba
na Tanvaldském Špičáku byla zahájena demontáží původního vleku na konci května a završena provedením zátěžových zkoušek na konci listopadu, do pravidelného provozu pak nová lanovka byla uvedena 22. prosince 2018. Výhody odpojitelné technologie přiměly provozovatele nahradit také neodpojitelnou čtyřsedačku Tanvaldský Špičák I. Vybrána byla technologie odpojitelné čtyřsedačky Leitner opět z Rakouska – tentokrát ze známé Zillertal Areny, kde byla provozována od roku 1999 pod názvem Krimml X-Press jako spojovací lanovka se dvěma mezistanicemi a v roce 2023 nahrazena desetimístnou kabinkovou lanovkou. Výstavba na Tanvaldském Špičáku se měla původně uskutečnit již v roce 2024, s ohledem na katastrofální zimní sezónu 2023/24 však byla stavba o rok odložena. Délka trasy dosahuje 1 140 m při převýšení 270 metrů, celkem 95 sedaček zajistí přepravní kapacitu 2 400 osob za hodinu. Horní vratná stanice s hydraulickým napínáním leží v nadmořské výšce 813 m. Na trase nové lanovky je rozmístěno celkem 12 podpěr (z toho 2 tlačné). Obě kompaktní stanice jsou vybaveny nízkým zastřešením staničních dopravníků, pohon v podzemním provedení je umístěn v dolní stanici. Díky max. dopravní rychlosti 4,5 m/s se zkrátí doba jízdy na polovinu. Před znovupostavením na Tanvaldském Špičáku prošla technologie lanovky kompletní repasí a projekt byl dimenzován tak, aby bylo v budoucnu možné nasadit do provozu nové sedačky s bublinami. Stanice byly nově nalakovány dle původního barevného rozvržení, jen žlutou nahradila oranžová. V budoucnu se počítá taktéž s dostavbou depa sedaček, které se bude nacházet
polozapuštěné do svahu vedle dolní stanice.
Výstavba byla zahájena na počátku dubna demontáží původní lanovky, následně od května probíhala betonáž základů a pilířů obou stanic. Patky podpěr byly vybetonovány zcela nové. Na přelomu července a srpna následovala montáž nových podpěr na svá místa, pro podpěry č. 6 až 11 ve strmé horní části trasy byl využit vrtulník. V polovině srpna byla zahájena montáž technologie dolní stanice, následována v polovině září stanicí horní. Na polovinu října přišlo na řadu rozvinování a zaplétání dopravního lana a uvedení nové lanovky do provozu na začátku nové zimní sezóny již tedy nestojí nic v cestě, v plánu je zahájení provozu na začátku nové zimní sezóny. Stavební část zajistila osvědčená stavební firma Kers. Přepravní kapacita celého areálu se dvěma lanovkami, pěti lyžařskými vleky a 8,2 km sjezdovek dosahuje 7 260 osob/hod.
Karolinka: sedačka z Bílé nahrazuje letitý vlek
V letošním roce se své druhé lanovky dočkaly Javorníky, když skiareál Karolinka odkoupil neodpojitelnou čtyřsedačku Doppelmayr s rozběhovým pásem z nedaleké Bílé v Beskydech a postavil ji namísto téměř 40 let starého kotvového vleku.
Připomeňme, že jde o poměrně mladou technologii pocházející z roku 2006, která na Bílé v roce 2023 ustoupila rychlé odpojitelné šestisedačce s bublinami. Délka trasy dosahuje 736 m při převýšení 211 metrů, celkem 83 sedaček zajistí přepravní kapacitu 2 073 osob za hodinu.
Horní vratná stanice se nachází v nadmořské výšce 707 m. Na trase nové lanovky je rozmístěno celkem 11 podpěr (z toho 2 tlačné a jedna nosnotlačná). Uspořádání stanic zůstalo shodné jako na Bílé – tedy pohon je umístěn v dolní stanici a hydraulické napínání v horní stanici.
Výstavba byla zahájena na začátku dubna demontáží původního kotvového vleku, po
vybetonování všech patek podpěr a základů stanic v průběhu května a června byly na přelomu srpna a září smontovány všechny podpěry. Pro montáž podpěr č. 2 až 8 byl využit vrtulník, celkem bylo zapotřebí 34 letů. V polovině září se uskutečnila montáž dolní poháněcí stanice, kterou následovala na začátku října horní vratná stanice. V polovině října se pak již rozvinovalo a zaplétalo dopravní lano a zahájení provozu se plánuje na začátek nadcházející zimní sezóny. Celková hodnota investice do nové lanovky dosáhla 30 milionů korun.
V letošním roce proběhlo také posílení flotily sněžných děl –hlavně sněžných tyčí v prostřední části sjezdovky. Současně byl také přesunut dětský vlek v délce 150 metrů do spodní části sjezdovky – nastupovat se bude hned u restaurace.
Projekty v roce 2026
Podle aktuálního výhledu bude na nové projekty výrazně bohatší rok 2026. Především bude realizována první ze dvou propojovacích lanovek ve Špindlerově Mlýně – zcela nová odpojitelná šestisedačka s bublinou a kapacitou 2 000 osob/ hod., která je již objednána u firmy Leitner. Již v letošním roce navázalo na dříve zřízenou sjezdovku přemostění u dolní stanice. Další šestisedačka s bublinou, tentokrát repasovaná dovezená ze švýcarského Zermattu, nahradí stávající čtyřsedačku na Lysou horu v Rokytnici nad Jizerou. Na známé pražské pozemní lanovce na Petřín, jejíž trať aktuálně prochází kompletní rekonstrukcí, se na konci příštího roku rozjedou nové moderní panoramatické prosklené vozy – jejich výroba ve švýcarské firmě CWA již byla zahájena.
A postavena by měla být také již dříve dovezená trojsedačková lanovka v HEIparku Tošovice, která bude přizpůsobena pro využití místním vyhlášeným bikeparkem, a zahájen by měl být také projekt výměny trojsedačky Saxner v Černém Dole za odpojitelnou čtyřsedačku s bublinami.
Projektant kolejových vozidel a už od dětství nadšený průzkumník lanových drah. Od roku 2002 publikuje o lanovkách v odborných časopisech a na svém portálu www.lanove-drahy.cz.
Novinky v lyžařských střediscích sledujte na
snow.cz/novinky
TEXT:
V Alpách jsou desítky lyžařských areálů se sítěmi stovek kilometrů vzájemně propojených sjezdovek a mnoho dalších na takové propojení čeká. Většinou však pouze na papíře.
Ačkoliv některé z projektů propojení lyžařských středisek by byly technicky poměrně bez problémů proveditelné, nejrůznější důvody tomu brání. Nejčastěji jde o ochranu přírody, neboť propojení vyžaduje vybudování lanovek či sjezdovek v dosud „nedotčeném“ území. Zásadní je, zda se nově zpřístupněné lyžařské území nachází uvnitř administrativně stanovených hranic, v nichž se může lyžařský areál rozvíjet, anebo by bylo potřeba tyto hranice překročit. V tom případě se projekt svého uskutečnění pravděpodobně již nikdy nedočká.
Sölden + Pitztaler Gletscher = cca 200 km
Jeden z nejambicióznějších projektů posledních let plánoval propojit ledovcový areál
Pitztaler Gletscher (40 km sjezdovek) s ledovci
Rettenbach a Tiefenbach v Söldenu (143 km), a to přes dosud nezpřístupněné ledovcové
území kolem vrcholu Linker Fernerkogel. Výsledkem by byl „superledovcový“ areál na dohled nejvyšší tyrolské hory Wildspitze, přístupný jak z údolí Ötztal, tak Pitztal. Plány
podle očekávání narazily na tvrdý odpor kvůli ochraně přírody a musely být několikrát přepracovány. V červenci 2022 se pak v referendu těsná většina obyvatel údolí Pitztal vyslovila proti propojení lanovek s Ötztalem, čímž byl projekt „definitivně“ odložen. I vzhledem k tomu, že se následně prokázala manipulace s hlasy většího rozsahu, je možné, že ještě někdy v budoucnu znovu „ožije“.
St. Anton am Arlberg + Kappl = cca 350 km
Lyžařské území mezi Warthem, Lechem, Zürsem a St. Antonem am Arlberg se v letech 2014 až 2017 postupně propojilo v největší areál v Rakousku s 300 km sjezdovek (Ski Arlberg). Propojení lokality Rendl s areálem Kappl v údolí Paznauntal by přidalo dalších zhruba 50 km sjezdovek. Projekt však byl v r. 2018 soudně zastaven kvůli chráněnému území v údolí Malfontal, přes které by propojovací lanovky se sjezdovkami vedly. Soud při tom konstatoval, že negativní dopady na přírodu v tomto případě převyšují potenciální přínosy turistického rozvoje.
Serfaus Fiss Ladis + See im Paznauntal + Ischgl = cca 500 km
Malé rodinné středisko See im Paznauntal je „vmáčknuté“ mezi lyžařské giganty Serfaus Fiss Ladis (186 km) a Ischgl (239 km), kterým se svými 43 km sjezdovek konkuruje jen s obtížemi. Z toho důvodu se snaží o postupné rozšiřování svého areálu (v sezóně 2014/15 přibyla lanovka Versing, ve 2022/23 pak Furggerblick, vždy s novými sjezdovkami) a „přibližování“ k sousednímu areálu Serfaus Fiss Ladis, od nějž jej dělí jediné údolí Urgtal. To je již zčásti lyžařsky využité, neboť do něj spadají sjezdovky z Zwölferkopfu na severní straně Fissu. Výše položené polohy údolí Urgtal jsou však zatím lanovkami nezpřístupněné, využívají je pouze turisté a skialpinisté. Proti novým vyprojektovaným lanovkám, které by oba areály propojily, proto ochránci přírody v čele s Alpenvereinem důrazně protestují. Existují prý plány i na propojení s Ischglem, čímž by vzniklo celistvé lyžařské území s více než 500 km sjezdovek.
Lyžařské areály Hochzillertal (89 km) a Spieljoch (21 km) měla propojit lanovka „peak-to-peak“, tedy z vrcholu na vrchol, podobně jako v kanadském resortu Whistler Blackcomb. Lanovka systému 3S by překonávala údolí ve výšce stovek metrů a jízda by byla jistě silným zážitkem (a turistickým magnetem) sama o sobě. Megalomanský projekt se zdál být blízko k realizaci zhruba před 10 lety, kdy areál Spieljoch převzal provozovatel Hochzillertalu (rodina Schultzových, jíž patřily a patří i další střediska a hotely v Rakousku), čímž by oba své areály přímo propojil. Nakonec však došlo jen k modernizaci lanovek v rámci stávajících areálů, přičemž nástupní stanice lanovky Geols na úpatí Spieljochu a lanovek v Hochfügenu, který je s Hochzillertalem přímo propojen, dělí jen 8 minut skibusem.
Hochzillertal + Mayrhofen = cca 250 km
Rozsáhlé lyžařské území okolo Mayrhofenu v údolí Zillertal (142 km) by se mohlo propojit s Hochzillertalem přes nově zpřístupněné území mezi oběma areály, které dělí 6 km vzdušnou čarou. Probíhají údajně jednání s vlastníky pozemků.
Malý italský areál Colere v Bergamských Alpách prošel kompletní modernizací a spojí se se sousedním areálem Lizzola
3 Zinnen + Sillian + Val Comelico = cca 120 km
Od propojení areálů Helm a Rotwand v sezóně 2014/15 přes nově zpřístupněné území Stiergarten (86 km) se plánuje také rozšíření areálu přes hranice a spojení s rakouským Sillianem (22 km). Vzhledem k ochraně přírody i lavinovým poměrům v uvažovaném nově zpřístupněném lyžařském území se však realizace neustále odsouvá, ačkoliv na jihotyrolské straně hranice byl projekt již dokonce schválen. Nadějně nevypadá ani lanovkové propojení areálu Rotwand s areálem Padola (8 km) v údolí Val Comelico, s nímž má společný skipas a skibusové (a zčásti i lyžařské) spojení. Výstavba nových lanovek na jihotyrolském území není v tuto chvíli možná, teoreticky by však mohly vzniknout na benátské straně, tedy jižně od průsmyku Kreuzbergpass, čímž by došlo alespoň k „přiblížení“ stávajících sjezdovek.
Colere + Lizzola = cca 50 km
Malá a u českých lyžařů naprosto neznámá lyžařská centra Colere (21 km) a Lizzola (20 km) v Bergamských Alpách se propojí novými lanovkami a sjezdovkami, čímž vznikne celistvý areál s více než 50 km sjezdovek, velikostně tedy srovnatelný třeba s nedalekou Apricou. Projekt je schválen a financování by mělo být rovněž zajištěno. Propojení zajistí dvě nové lanovky – jedna ze strany Colere povede údolím Valle Conchetta do sedla Fontanamora, druhá ze strany Lizzoly. Před sezónou 2023/24 byl celý areál Colere kompletně zrekonstruován, takže je přístupný moderní 10místnou kabinkou a hlavní část areálu obsluhuje expresní 6sedačka. Modernizací projde i Lizzola, kde stávající tři lanovky nahradí jediná moderní kabinková lanovka. Projekt je podporován regionem v rámci strategického rozvoje turismu, který v posledních letech strmě upadal.
Alpe d’Huez + Les 2 Alpes + Les Sybelles = cca 800 km
Jeden z nejvíce „megalomanských“ projektů by ve francouzských Alpách vytvořil arénu s 800 km sjezdovek, a to propojením stávajících areálů Alpe d’Huez (250 km), Les 2 Alpes (200 km) a Les Sybelles (300 km). Některé plánované jednotlivé stavby již byly zamítnuty, takže je jisté, že v původní podobě se vize neuskuteční. Vyloučené však není propojení Alpe d’Huez s Les 2 Alpes impozantní lanovkou systému 3-S, která by „přelétla“ hluboké údolí mezi oběma resorty. Jízda mezi nimi by trvala zhruba 20 minut.
Zermatt + Cervinia + Monte Rosa = cca 500 km
Švýcarský Zermatt jsou s italskou Cervinií (322 km) propojeny přes ledovcovou planinu Plateau Rossa a spojení ještě posílila stavba kabinkové lanovky systému 3-S z vrcholu
Testa Grigia na italské straně na nejvyšší vrchol Klein Matterhorn ve Švýcarsku, čímž byl završen projekt Alpine Crossing (v první řadě s využitím pro turisty, nikoliv lyžaře). V plánu však bylo mezinárodní lyžařský areál, nazývaný Matterhorn Ski Paradise, propojit ještě s oblastí Monterosa Ski (132 km). Osmikilometrovou vzdálenost mezi Le Frachey (Monterosa Ski) a sedlem Colle Inferiore (Cervinia | Valtournenche) by překlenula nová lanovka, s níž by jízda trvala zhruba 30 minut. Nově propojené území by zahrnovalo přes 500 km sjezdovek a zařadilo by se tak mezi největší na světě.
Švýcarský Zermatt by se mohl v budoucnu propojit s italskou oblastí Monterosa Ski
Saalbach + Zell am See = cca 350 km
Saalbach s 270 km sjezdovek a Schmittenhöhe se 77 km jsou v podstatě propojené od sezóny 2019/20, kdy byla otevřena kabinková lanovka z Viehofenu v údolí Glemmtal směrem ke Schmittenhöhe. Do Viehofenu přitom klesá ze svahů nad Saalbachem a Leogangem modrá sjezdovka. Propojení měla završit protilehlá lanovka z Viehofenu na saalbašské svahy, která již měla dokonce povolení, ale stavba se kvůli pandemii covidu odložila.
Nyní se však zdá, že lanovka Saalbach XPress nebude postavena nikdy, a to kvůli zamítnutému povolení na zasněžovací nádrž nutnou pro spolehlivý provoz přilehlé sjezdovky zpět do Viehofenu.
Kitzbühel + SkiWelt Wilder Kaiser = 463 km
Světoznámý Kitzbühel (188 km) a rozsáhlá lyžařská „pavučina“ SkiWelt Wilder Kaiser (275 km) se prakticky dotýkají již od sezóny 2005/06, kdy byla uvedena do provozu kabinková lanovka KiWest z Aschau směrem k Westendorfu, nejjižnějšímu výběžku SkiWeltu. Od dolní stanice kabinkové lanovky Pengelstein je lanovka KiWest vzdálena pouhých 1,5 km, které skibus ujede za 3 minuty. Areály nemají společný skipas (lze si však pořídit extra skipas KitzSkiWelt Tour) a stavba případné propojovací lanovky tak není aktuální.
Flachauwinkl Kleinarl + Zauchensee = 73 km
Dvě lyžařské houpačky, které se rozvíjejí z Flachauwinklu na protilehlých svazích jedním směrem na Zauchensee (45 km) a druhým na Kleinarl (28 km), jsou de facto propojené již dnes – skibusem a skipasem. Ačkoliv přejezd mezi údolními stanicemi lanovek zabere jen pár minut, existuje projekt lanovky Winkl-Link, který oba svahy propojí „lyžařsky“. Plánovaná kabinková lanovka by byla dlouhá 400 m a jízda by trvala něco málo přes minutu. Lanovka by zároveň přetínala Taurskou dálnici A10. Ačkoliv se již v r. 2021 schylovalo ke stavbě, projekt zatím zřejmě narazil na spory o pozemky.
Axamer Lizum + Muttereralm
= cca 60 km
Velmi pravděpodobně se v příštích letech podaří propojit menší lyžařské areály Axamer Lizum (41 km) a Muttereralm (16 km) nedaleko tyrolské metropole Innsbruck. Nová lanovka by měla vést z Muttereralmu na vrchol Birgitzköpfl, kde bude mít mezistanici, a odtud dále dolů do Axamer Lizum. Zdatnější lyžaři by z Birgitzköpflu sjeli do Lizum po sjezdovce, která již v současnosti existuje – jde o strmou černou a nezasněžovanou trať, která proto nebývá často v provozu. V rámci propojení bude muset dojít k úpravě a vybudování zasněžování na této trati.
Val Gardena + Seiser Alm = 175 km
Lyžařská oblast se společným skipasem na 175 km sjezdovek je s omezením propojená již v současnosti. Z vrcholu Monte Piz na Seiser Almu lze sjet po obnovené červené sjezdovce Pilat do St. Ulrichu ve Val Gardeně, kde čeká 10- až 15minutový pochod uličkami malebného městečka a pěšími tunely s pojízdnými schody a pásy k lanovce směrem na Secedu. Uvažovalo se však o přímějším propojení mezi oběma areály, a to ze Saltrie (Seiser Alm) na Monte Panu (v sousedství slavného Saslongu), mezi nimiž lze nyní přejet jen jednorázově placeným skibusem (cca 20 min). Zamýšlená lanovka by spojení kapacitně posílila a zjednodušila, kromě překážek s ochranou přírody však není dostatečný zájem ani ze strany Val Gardeny (obec St. Christina projekt odmítla).
San Martino di Castrozza + Passo Rolle = 60 km
Menší, malebné a na poměry Dolomit opomíjené středisko San Martino di Castrozza (45 km) svůj lyžařský areál propojí s ještě opomíjenějším areálem okolo sedla Passo Rolle (15 km), které je dosud z města přístupné jen autem nebo skibusem. Nová kabinková lanovka s několika mezistanicemi je již ve výstavbě a do provozu by měla být spuštěna v následující sezóně 2026/27. Žádné nové sjezdovky nevzniknou.
Via Lattea + Montgenevre = 400 km
Lyžařská oblast Via Lattea zahrnuje italská střediska Sestriere, Sauze d’Oulx, Sansicario a Claviere, která jsou lanovkami propojena jak mezi sebou (byť místy krkolomně a zdlouhavě), tak s francouzským resortem Montgenevre. V plánu je však ještě nové propojení přes hraniční sedlo Colletto Verde. To je z francouzské strany přístupné novou 10místnou kabinkou Rocher de l’Aigle, odkud lze sjet po červené sjezdovce do Claviere. Nově postavená lanovka by měla sedlo zpřístupnit také z italské strany. Počítá se s přemístěnou expresní 4sedačkou, která již v Claviere před 20 lety jezdila do sedla Col Saurel, avšak lokalita byla pro lyžování uzavřena z rozhodnutí úřadů poté, co došlo v r. 2015 k lavinové nehodě a následně byly zjištěny další problémy ohrožující bezpečnost. Zánovní lanovka, vybudovaná teprve v r. 2000, od té doby čeká na nové využití, jímž by měl být přesun do sedla Colletto Verde.
TEXT: TOM ŘEPÍK
Díky právě probíhajícímu masivnímu rozšíření se utažské kultovní středisko stane jedním z největších lyžařských areálů
Deer Valley Resort, ležící v údolí nad Park City v Utahu, je již dlouho oblíbeným cílem movitých lidí. Nabízí perfektně upravené sjezdovky, špičkové vybavení, vynikající ubytování a zároveň si udržuje nejvyšší úroveň služeb ze všech lyžařských středisek světa. Možná nemá ty nejstrmější, nejvyšší ani nejdrsnější terény, ale stále nabízí jeden z nejvzácnějších lyžařských zážitků. Začíná to tím, že vám zaměstnanci pomohou vyložit vybavení v areálové základně. Pokračuje to, když kreslíte své obloučky po tamějším precizním manšestru s vědomím, že v rušných dnech je počet lyžařů omezen. Deer Valley také zůstává jedním z mála středisek na světě, které jsou stále určeny pouze pro lyžaře. Přidejte k tomu luxusní ubytování a nepřeberně gastronomických možností a dostanete jeden z nejlépe vyladěných lyžařských zážitků kdekoli.
Aktuálně středisko podstupuje první fázi mimořádné expanze, která více než zdvojnásobí jeho velikost. Po dokončení tohoto rozsáhlého projektu přibude 15 km2 nového terénu, hotely, restaurace a obchody. Deer Valley se tak stane jedním z největších středisek v Severní Americe (i když v oblasti je až druhé největší, hned za Park City Mountain Resort). Dobrý důvod poohlénout se do historie, jak toto luxusní útočiště vzniklo.
Zpočátku se dnešní Deer Valley jmenovalo Frog Valley. Stezky v dnešní oblasti základny Snow Park byly vybudovány, aby podpořily zimní rekreaci a zaměstnanost v regionu; v roce 1936 přijelo asi 600 lidí vlakem ze Salt Lake City přes Parley's Canyon na zimní karneval v Park City / Snow Park.
První lanovka v této oblasti byla otevřena v roce 1947 na hoře Flagstaff Mountain a byla pojmenována Snow Park Ski Area. Založili ji dva místní obyvatelé Park City, Bob Burns a Otto Carpenter, kteří zachránili lanovkové stroje z místních opuštěných dolů a poté pokáceli osiky a borovice, aby postavili jednoduché lanovkové věže. Lyžaři platili 1,50 dolaru za celodenní skipas. Středisko bylo v provozu až do roku 1968 a dnešní lanovky Burns a Carpenter na úpatí hory Bald Eagle Mountain jsou pojmenovány po původních majitelích lyžařského areálu.
Zrod Jeleního údolí
Deer Valley vzniklo pod vedením manželů Edgara a Polly Sternových, kteří strávili roky prací v oblasti mediálního vysílání a pohostinství. V roce 1948 založila rodina Sternových v New Orleans společnost Royal Street Corporation, jež vlastnila a provozovala pobočky NBC v Louisianě a Alabamě, než přešla k developerské činnosti a poté k provozování resortů a hotelů. Mezi její tehdejší vlajkové lodi patřil legendární hotel Stanford Court na Nob Hill v San Franciscu. Sternovi poprvé navštívili Park City v roce 1968 a v roce 1971 zakoupili stávající lyžařské středisko Treasure Mountain (dnes známé jako Park City Mountain Resort) spolu s dalšími pozemky, které se později staly součástí Deer Valley. Po několika letech prodali Park City Mountain, aby se mohli plně soustředit na rozvoj Deer Valley. Podle představ Sternových mělo Deer Valley poskytovat lyžařský zážitek zaměřený na
služby, s kvalitním ubytováním a nezapomenutelným stravováním. Chtěli vytvořit pětihvězdičkový resort od základů. Ačkoli k vybudování střediska přispělo mnoho lidí, v popředí stál olympijský vítěz z roku 1952 a průkopník freestylového lyžování Stein Eriksen. Eriksen radil Edgaru Sternovi při vytváření nejlepšího lyžařského areálu a nejlepšího lyžařského hotelu na světě, poté působil 35 let jako ředitel lyžování v Deer Valley a zároveň vedl místní Stein Eriksen Lodge, která oslavuje jeho odkaz.
V době svého otevření (1981) měl areál pět lanovek, 35 sjezdovek na horách Bald Eagle a Bald a dvě střediskové chaty. Následovala postupná expanze, která až do současného rozšíření čítala celkem 21 lanovek a 103 sjezdovek. K významnému rozšíření terénu došlo v roce 1998, kdy byly přidány dva další kopce, Little Baldy Peak a Empire Canyon. Během ZOH 2002 se v Deer Valley konaly soutěže ve freestylové jízdě v boulích, akrobacii a ve slalomu. Středisko i nadále hostí soutěže SP a olympijské kvalifikace.
Noví majitelé, nový rozvoj
V říjnu 2017 bylo oznámeno, že Deer Valley bude zakoupeno nově vzniklou společností, z níž se brzy stala Alterra Mountain Company, jeden z globálních lídrů branže. Příběh nabral v roce 2019 ještě nečekanější obrat s oznámením vzniku Mayflower Mountain Resort,
významného a nezávislého developerského projektu situovaného na zadní straně resortu Deer Valley.
Developer Mayflower, společnost Extell Development Company, známá především díky prestižním nemovitostem na Manhattanu, plánovala postavit tři hotely, z nichž alespoň jeden by měl pětihvězdičkový standard, s celkovým počtem přibližně 800 pokojů. Plány zahrnovaly výstavbu více než 1 500 bytových jednotek, dále bary, restaurace a maloobchodní prodejny, jež by zabíraly přes 23 tisíc m2 komerčních prostor. Součástí návrhu byly také nové lanovky.
Společnosti Extell a Alterra Mountain Company, majitel Deer Valley, podepsaly v roce 2019 smlouvu o pronájmu na 199 let, aby v budoucnu umožnily propojení obou středisek. V srpnu 2024 oznámily Extell a Deer Valley spolupráci, v jejímž rámci se obě střediska spojí pod názvem Deer Valley. První fáze rozšíření již byla zahájena.
Celkově resort přidá 615 akrů zcela nového, nejmodernějšího zasněžovacího zařízení s předpokládanou kapacitou 40 000 litrů za minutu. To zahrnuje asi 1 200 tyčí a 155 ventilátorů, vše plně automatizované. Ačkoli jsou děla TechnoAlpin tradičně žlutá, tato jsou zelená – ve střediskovém odstínu Deer Valley: „Natřeli nám je na zeleno. To si můžete dovolit chtít, když jich koupíte 155,“ komentuje střediskový manažer Graff.
Až bude rozšíření plně funkční, bude v zimní sezóně zapotřebí přibližně 1 500 dalších zaměstnanců. Deer Valley zaměstnávalo v loňském roce celkem asi 3 000 pracovníků. Podle Graffa se odhaduje, že pouze v horských provozech se počet zaměstnanců zdvojnásobí ze 700 na 1 400.
Rozšířená elegance
Deer Valley se tímto stane jedním z největších lyžařských středisek v Severní Americe. Po dokončení projektu bude resort disponovat více než 23 km2 lyžařského terénu na 10 horských vrcholech, přístupných 37 lanovkami obsluhujícími 238 sjezdovek, a také novou základnou
Deer Valley East Village. Tento rozvoj přichází v době, kdy se stát připravuje na olympijské hry v roce 2034, které bude hostit utažské Salt Lake City.
Nová vesnice East Village na úpatí střediska bude zahrnovat lyžařské školy, dětská zařízení, půjčovny, obchody a restaurace. Byla otevřena v listopadu 2024 spolu s novým hotelem Grand Hyatt Deer Valley, jenž letos v lednu hostil zahajovací večírek kultovního filmového festivalu Sundance. Grand Hyatt má 387 pokojů, 40 apartmá a 55 soukromých rezidencí. Vedle hotelu probíhá výstavba nového Four Seasons Resort and Residences Deer Valley. Kolují zvěsti, že se zde bude stavět i opulentní hotelový řetězec Aman Resorts, zaměřující se na miliardářskou klientelu.
Kdo zná středisko Deer Valley v jeho původní podobě, bude nejspíš ohromen rozlehlostí nového terénu táhnoucího se na míle daleko. Rozšiřování začalo v loňské sezóně a očekává se, že letos nabere na obrátkách a bude pokračovat i v následujících letech. Deer Valley bude i nadále omezovat denní počet hostů a hodlá zůstat resortem určeným výhradně pro lyžaře (zákaz snowboardů).
Pro ty, kteří do Deer Valley jezdí rádi, je toto středisko již dlouho synonymem úrovně služeb a dokonalosti, které bez nadsázky nastavily vysoký standard ve světě lyžování. Otevřenou otázkou možná zůstane, zda si tato oblíbená enkláva s privilegovaným prašanem a precizní úpravou sjezdovek zachová své základní hodnoty a elitní standardy i po svém výrazném rozšíření.
Vznikne propojený americký megaresort?
Ač spolu oba obří resorty Deer Valley a Park City sousedí, přímo lyžařsky propojené nejsou. Jejich „spojení“ je součástí vize ONE Wasatch, která uvažovala o propojení více resortů v okolí Salt Lake City. Šance na realizaci vize je však nízká, přinejmenším v nejbližších letech. Neběží žádné povolovací procesy a zájmy jednotlivých provozovatelů jsou také protichůdné, nehledě na odpor ochránců přírody nebo backcountry komunity. (rh)
ideální lyžařské středisko a za rozumnou cenu
V největším světovém lyžařském „supermarketu“ – v Alpách – jsou stovky lyžařských středisek s celkem dvaceti tisíci kilometrů sjezdovek, kromě toho máme zhruba dvě stovky areálů s pěti sty kilometry sjezdovek i doma v Česku, z toho pár „skoroalpských“, jinak převážně menších, vhodných pro spontánní návštěvu nebo výuku lyžování. A v nejbližším zahraničí je doplňují další desítky areálů podobného typu. Jak si mezi nimi vybrat?
Sněhová jistota je základ
Vysoká pravděpodobnost dobrých sněhových podmínek patří k nejvíce žádaným vlastnostem lyžařských středisek. Většina návštěvníků přijíždí o prázdninách nebo v termínech, které se plánují s velkým předstihem, a tak je záruka provozu areálu naprosto klíčová, protože návštěvník, který se cítí omezován problémy se sněhem, je často „ztracený“ i do budoucna.
Lyžařské areály proto mohutně investují do technického zasněžování, aby byly schopny připravit a udržet hlavní sjezdovky v provozu především v době nejvyšší očekávané návštěvnosti, tedy zhruba od Vánoc do začátku března. Většina alpských středisek a nejvýznamnější česká, slovenská či polská střediska tuto podmínku splňují, snad s výjimkou Vánoc, pokud jsou povětrnostní podmínky mimořádně nepříznivé.
Očekáváte-li ale více než jen pouhý „provoz“, a vyžadujete-li tedy perfektně upravené sjezdovky, které vydrží dobře sjízdné bez boulí, ledových ploten nebo břečky po celý den, budete nejspíš mířit do nejvýše položených středisek, které kombinují vysokou nadmořskou výšku s ledovcem nebo alespoň výkonným zasněžováním. Není proto divu, že sněhově nejspolehlivější střediska bývají také nejvíce navštěvovaná, zvlášť pokud vynikají i v dalších
kritériích, což pak lyžařskou nirvánu poněkud omezuje. Za pozornost proto stojí i menší a méně známá střediska, v nichž do vyšších poloh zasahuje třeba jen malá část sjezdovek, které pak představují oázu sněhové jistoty. Ne vždy je však vyšší nadmořská výška zároveň zárukou vyšší sněhové jistoty. V alpských polohách zhruba nad 2 500 m n. m. se obvykle rozkládá kamenná pustina, která vyžaduje mnohem mocnější vrstvu sněhu než níže položené sjezdovky na travnatých pastvinách nebo v lesních průsecích. Ještě zapeklitější situaci řeší tzv. ledovcové areály, kde ustupující ledovcové podloží zanechává „rozoranou“ morénovou krajinu, a zvláště v začátku sezóny nebo ve sněhově slabých zimách nemohou některé sjezdovky vůbec
Lyžařský areál Dachstein West je od hranic vzdálen do dvou hodin a nabídne lyžařské safari i panoramata
Italské Dolomity jsou jedinečné svými tvary, rozsahem sjezdovek i gastronomií zase dostávají obecně slabší příděly sněhu než návětří Alp, byť třeba v mnohem nižší nadmořské výšce (a samozřejmě s rizikem, že místo sněhu přijde déšť).
upravit. Tyto vysokohorské areály proto potřebují vydatné přívaly sněhu ideálně již na podzim před začátkem lyžařské sezóny a podle toho, zda přijdou, pak profitují ze své polohy a nabízejí lyžování na trvanlivém neodtávajícím sněhu, nebo naopak bojují s vyčnívajícími a vytrhanými kameny. Velké převýšení areálu, alespoň okolo 1 000 m, je další výhodou, která umožňuje lyžovat v polohách, jež jsou aktuálně povětrnostně nejpřívětivější (vysoko při teplém počasí, nízko v lesích při mlze apod.).
Velký vliv má samozřejmě také orientace svahu a klima. Severní svahy v polohách okolo 2 000 m n. m. jsou zvláště na jaře sněhově mnohem trvanlivější než slunečné pláně o pět set metrů výše. Vnitroalpské polohy, chráněné ze všech stran bariérou hor,
Sněhově nejspolehlivější období nejčastěji začíná okolo Vánoc či v lednu a trvá v nižších polohách do konce února, ve vyšších pak do března a v nejvyšších polohách a na ledovcích ještě hluboko do dubna. Neholdujete-li jízdě ve volném terénu, ale potrpíte si na kvalitně upravené sjezdovky s pevným nezledovatělým sněhem, pak začátkem a v první polovině sezóny areály v nižších a středních polohách mnohdy překvapí perfektním technickým sněhem. Rozhodně si ale nenechte ujít jarní lyžování, ať už na firnu nebo v čerstvém prašanu, protože právě jaro nabízí ty sněhově „nejspolehlivější“ příležitosti.
V Alpách mají nejvyšší jistotu přírodního sněhu střediska ve francouzských a švýcarských Alpách, která se nacházejí v nejvyšší nadmořské výšce, podobně pak ledovcové a vysokohorské areály v Itálii a v Rakousku. Naopak velké rakouské a italské areály ve středních alpských polohách dohánějí „chybějící“ výšku výkonnými zasněžovacími systémy, které dokážou sjezdovky pokrýt během několika dnů a díky průběžnému dosněžování na nich udržovat pevný a vodivý povrch bez ledových ploten, o což příkladně pečují třeba v Dolomitech.
Dlouhá sezóna s přírodním sněhem: Arlberg | Hintertux | Ischgl | Kaunertal | Kühtai | Les Arcs | Les 2 Alpes | Livigno | Obergurgl Hochgurgl | Pitztal | Sölden | Stubai | Sulden | Tignes | Tři údolí | Val Senales | Zermatt
Výkonné zasněžování: Campiglio | Flachau | Kronplatz | Saalbach | Sella Ronda | Schladming | Zillertal
Velké lyžařské oblasti slibují hlavně rozmanitost, ale i ruch
Velikost střediska je příslibem rozmanitosti a dostatečného výběru – jak mírných, tak strmějších terénů, sněhových podmínek, panoramat nebo horských chat. Ve velkých areálech s možností lyžovat „přes hory a doly“ si každý najde, co mu zrovna vyhovuje. Právě proto volí často pobyt ve velkých areálech i méně nároční lyžaři, navíc v rodině nebo skupině různorodých lyžařů je vhodné, aby místo pobytu vyhovovalo všem členům. A proto se jednotlivé areály snaží propojit přímo lanovkami a sjezdovkami, nebo aspoň nepřímo skipasem a skibusem, aby byly vnímané jako dostatečně velké, kam se „vyplatí“ jet na zimní dovolenou (alespoň okolo 100 km sjezdovek).
Největší lyžařské areály pak umožňují oblíbené výlety, kdy celý den (nebo dokonce každý den dovolené) putujete sítí sjezdovek, aniž byste se museli „nudit“ na stále stejných svazích. Je na každém, aby si našel poměr lyžování a „přesouvání“, který mu vyhovuje. Některé areály jsou pospojované dohromady spíš lyžařsky nezáživnými cestami, na druhou stranu zážitkem mohou být i okolní panoramata nebo komorní atmosféra sjezdovek, které stékají „opuštěnými“ údolími.
Atraktivita a obliba velkých středisek samozřejmě znamená, že jsou sama o sobě rušná s masou návštěvníků na silnicích i sjezdovkách. Zvláště na tranzitních trasách a centrálních křižovatkách vznikají neurotické „špunty“, které mají k horské romantice dost daleko. Kdo se jim však dokáže vyhnout, najde si i v nejvytíženějších areálech a ve špičkách sezóny klidná zákoutí. Ti ostatní si naopak lépe užijí méně rozsáhlá a klidnější střediska.
Tipy na velké lyžařské oblasti
Alternativou k velkým a propojeným lyžařským arénám je dojíždění do menších až středně velkých areálů, hvězdicovitě rozmístěných okolo místa ubytování. Zvláště v Rakousku a Itálii je mnoho oblastí, v nichž se soustředí více areálů různého typu, často dokonce s jednotným skipasem. Komu nevadí dojíždět každý den autem, užije si tak rozmanitosti i bez pobytu ve „velkých a drahých“ centrech.
V Alpách se nejbližší velké areály se stovkami kilometrů sjezdovek nacházejí okolo Salcburku (Flachau, Gastein, Saalbach, Schladming, Zell am See) a dále na západ v Tyrolsku (Kitzbühel, SkiWelt Wilder Kaiser, Zillertal) a Vorarlbersku (Arlberg, Montafon). V Itálii je největším propojeným územím Sella Ronda, zahrnující čtyři údolí v Dolomitech, a dále pak oblast Campiglio v Brentě. V západní části Alp pak kromě několika švýcarských (Čtyři údolí, Zermatt) a italských areálů (Sestriere, Cervinia, La Thuile) dominují velké francouzské resorty, jichž je několik desítek s celkem několika tisíci kilometry sjezdovek (k nejznámějším patří Tři údolí včetně Les Menuires a Val Thorens, Tignes, La Plagne, Les Arcs, Serre Chevalier nebo Alpe d’Huez).
V českých poměrech nabízí lyžařské safari (samozřejmě mnohem menšího rozsahu, ale s možností přejíždět mezi sousedními areály) SkiResort Černá hora – Pec nebo Klínovec.
Velká koncentrace sjezdovek: Campiglio | Ischgl | Les Arcs | La Plagne | Mayrhofen | Saalbach Hinterglemm | Serre Chevalier | SkiWelt Wilder Kaiser | Tignes | Tři údolí
Výletní safari: Alpe d’Huez | Čtyři údolí | Jungfrau | Kitzbühel | Portes du Soleil | Schladming | Sella Ronda | SkiResort Černá hora – Pec | Zermatt | Zillertal Arena
Velké lyžařské areály přitahují také hodně lyžařů (Wagrain)
Cena je měřítkem „výhodnosti“ lyžování
Zatímco zážitek z lyžování ovlivňuje poloha a velikost areálu, panoramata, sněhové podmínky, počasí nebo přívětivost hostitelů a celková atmosféra daného místa, na cenu mají největší vliv jiné faktory. Lyžování v malých areálech proto není tak levné, jak by se oproti velkým areálům v Alpách, skýtající nejen násobnou velikost, ale i intenzitu zážitku, mohlo zdát.
Sečteme-li celkové náklady na lyžařský pobyt, do nichž patří především ubytování a skipas, pak nejlevněji vyjde průměrné české středisko. Naopak v českých top areálech typu Špindl se celkové náklady vyšplhají i nad úroveň mnoha levnějších alpských center. Cenově výhodné je tedy lyžování v Česku především v běžných menších areálech a samozřejmě s ohledem na to, že jsou dosažitelné spontánně i pro kratší pobyt, navíc není nutné platit paušálně týdenní skipas, pokud chceme zkombinovat sjezdovky třeba s běžkami či jinými aktivitami a výlety. Náklady na jeden den lyžařského pobytu se pak mohou pohybovat mezi 1 000 a 2 000 Kč na osobu. V Alpách jsou cenově nejvýhodnější –nepřekvapivě – malé a méně renomované areály, často skromněji vybavené. I v nich se, zvláště v okrajích sezóny a při pobytu ve
vícelůžkovém apartmánu, dá pořídit týdenní pobyt s náklady v přepočtu do 2 000 Kč na osobu a den. Najdeme je především ve Francii a Itálii, jejich nevýhodou často bývá komplikovanější dopravní dostupnost.
Rakousko je dominantní ve střední cenové kategorii a v podstatě tak definuje „průměrné“ alpské ceny, které vycházejí v přepočtu okolo 3 000 Kč na den při pobytu v apartmánu a okolo 5 000 Kč při pobytu v hotelu s polopenzí. V malých rakouských areálech je to méně, ve velkých a prestižních více, ale rozdíly mezi nimi nejsou tak výrazné.
Známá a velká italská střediska v srdci Dolomit naopak patří spíš k cenovému nadprůměru v rámci Alp. Podobně jsou na tom nej-
Tipy na cenově výhodná střediska
větší a nejrenomovanější francouzské resorty, a to ještě pouze při pobytu v apartmánech. Ubytování v hotelech na sjezdovce přijde ve Francii klidně na dvojnásobek ceny v Rakousku či Itálii a je zcela srovnatelné s cenami ve Švýcarsku. Ve Francii navíc ceny enormně rostou během francouzských prázdnin, které běží zhruba od začátku února do poloviny března. Zatímco u nás nebo ve východní části Alp se ceny v prázdninové sezóně zvednou o 10 až 30 %, ve Francii je to o 50 až 100 %. V okrajích sezóny se ve vybraných areálech dají využít nejrůznější slevové akce pro děti i pro dospělé, občas prezentované jako „skipas zdarma“, vždy však jde o balíček skipasu s ubytováním.
Lyžařsky rozsáhlé cenově výhodné areály: La Rosiere | Les Sybelles | Montgenevre | Risoul Vars
Rodinné cenově výhodné areály: Alpe Cimbra | Aprica | Dachstein West | Goldeck | Kranjska Gora | Lungau | Monte Bondone | Paganella | Pejo | Ravascletto –Zoncolan | Sappada | Werfenweng
Dopravně dostupné areály lákají více než ty zapadlé
Dopravní dostupnost je podobně zásadním kritériem jako sněhová jistota, velikost areálu nebo cena.
„Nepřekonatelné“ jsou v tomto ohledu domácí příměstské i horské areály, které jsou vzdálené od několika minut až po zhruba dvě hodiny jízdy autem z jakéhokoliv města v Česku.
V Alpách jsou pro české lyžaře nejzajímavější střediska, kam lze dojet za půl dne až za den, což zhruba zahrnuje celou východní část Alp, tedy Rakousko, italské Dolomity, Brentu a Valtellinu, švýcarský Graubünden, Německo nebo Slovinsko. Desítky alpských středisek jsou dosažitelné za 4 až 5 hodin jízdy autem, a jsou tak oblíbené i na (prodloužený) víkend.
Západní Alpy, tedy především nejbližší lyžařská střediska ve Francii, ale třeba také v italské Aostě a Piemontu nebo švýcarském Wallisu, už jsou „bez problémů“ za den dosažitelné autem ještě tak z Čech (do 12 hodin jízdy), z Moravy jsou vzdálená už „příliš“. Příjezd do nejvzdálenějších francouzských resortů v jižní části Alp pak vyžaduje až 16 hodin jízdy, které však mimořádně lákavá cena nebo prostá zvědavost může vyvážit. Samostatným kritériem mohou být uzavírky a kolony, které zvláště v sobotu o prázdninách mohou příjezd, ať už do Rakouska, Itálie či Francie, prodloužit i o mnoho hodin.
Tipy na dopravně dostupná střediska
Nejblíže na sjezdovku: všechny české areály jsou vzdálené do 1 až 2 hodin z krajských měst
Nejblíže z Prahy do Alp: Dachstein West | Feuerkogel | Hinterstoder | Kasberg | Tauplitz | Wurzeralm
Nejblíže z Brna do Alp: Annaberg | Hochkar | Semmering | Stuhleck | Veitsch
Děti a začátečníci potřebují zdánlivě málo, ale ocení i atrakce
Jako vhodné pro rodiny s dětmi se dnes cítí v podstatě každé lyžařské středisko doma i za hranicemi. Zpravidla všude najdete cvičnou louku, obvykle i dětský park s lyžařskou školičkou. Velká anebo rodinně specializovaná střediska bývají atraktivně vybavená – kromě hravých výukových prvků mají zábavné dráhy typu funslope, lanovky přívětivé i pro ty nejmenší nebo třeba animační programy.
Možná ještě více s nejmenšími dětmi oceníte „neviditelnou“ přívětivost areálu, tedy zda je vše potřebné na dobře dostupném a klidném místě. Velmi záleží i na tom, nakolik se ve středisku mísí „provoz“ začátečníků
Tipy na střediska pro děti a začátečníky
a pokročilých lyžařů. Přirozeně „rodinnější“ proto bývají malá, kompaktní střediska, ve kterých se snadno zorientujete a která nepřitahují davy návštěvníků.
Úplně nejmenší lyžaři (3 až 4 roky) potřebují v podstatě jen plac, ať už na hraní nebo na první lyžařské pokusy a blízké zázemí – ubytování, vyhřívanou odpočívárnu nebo aspoň přívětivou horskou chatu. Kromě dětského parku nebo cvičné louky jsou důležité i svahy, kam děti pokročí, jakmile zvládnou bezpečně zatáčet (5 až 10 let). Potřebují klidné tratě, a to velmi lehké až lehké obtížnosti, na kterých získají sebevědomí a jistotu.
Příměstské a horské areály v Česku: Bílá | Hrubá Voda | Chotouň | Klíny | Lipno | Mladé Buky | Monínec | Olešnice na Moravě | Severák | Tošovice | Železná Ruda
Top rodinné areály v Alpách: Alpe Cimbra | Alta Badia | Hinterstoder | Katschberg | Livigno | Lofer | Paganella | Seiser Alm |Serfaus Fiss Ladis | Stubai | Tonale | Wildkogel Arena
Jedním z nejbližších alpských středisek při cestě z Čech je Feuerkogel v hornorakouské Solné komoře
Snowparky jsou hlavním lyžařským hřištěm teenagerů
Freestylové parky s nejrůznějšími zábavnými drahami, překážkami a skoky jsou „umělým“ výtvorem, který můžete ve velmi skromné, nebo naopak velkorysé podobě najít prakticky v jakémkoliv středisku. Záleží jen na tom, jak velké úsilí areál do výstavby snowparku vkládá. Zpravidla velké a známé areály nabízejí více snowparkového vyžití než malé, ale existuje mnoho výjimek, které překvapí. Navíc se „setup“ snowparků každoročně trochu mění podle kreativity, úsilí a sněhových možností „crew“, tedy týmu, který se o daný snowpark stará.
Nejmenším vystačí zábavné dráhy s vlnami a zatáčkami, zkušení freestylisté využijí i nejrůzněji tvarované překážky a zábradlí a samozřejmě „skokánky“. Nejrozsáhlejší snowparky mívají překážky rozdělené do vyznačených zón, obvykle značené jako „lines“, a to pro začátečníky, pokročilé nebo profíky.
Tipy na střediska s velkými snowparky
Alpendorf | Flachauwinkl | Hintertux | Hochkönig | Ischgl | Kreischberg | Livigno | Madonna di Campiglio | Mayrhofen | Obereggen | Saalbach Hinterglemm | Seiser Alm | Serfaus Fiss Ladis | Stubai | Val Gardena | Waidring – Steinplatte | Zillertal Arena
Horské scenérie a genius loci dodávají
„šmrnc“
Jednou z nejvýznamnějších součástí lyžařského zážitku je okolní prostředí. Jinak na nás působí temný les, jinak pláně s výhledy a ještě jinak strhující vysokohorská „divočina“ se strmými skalami a ledovci. Vrcholy s výhledy do všech stran pak dodávají lyžování „povznášející“ rozměr.
V tomto ohledu jsou Alpy nenahraditelné, i když domácí hory mají také své kouzlo a v nejvyšších polohách i horské výhledy. Centrální část Alp tvoří většinou dlouhé hřebeny, mezi nimiž se táhnou dlouhá údolí. Hory působí monumentálně, ale zároveň jsou poněkud stejnorodé. Okraje Alp sice nedosahují takové nadmořské výšky, zato je jejich reliéf často rozmanitější. Souvisí to i s tím, že usazené horniny, především vápenec, které se vyskytují na severním a jižním okraji Alp, přispívají v důsledku snazší eroze k větší členitosti hor než vyvřelé a přeměněné horniny, které tvoří střed Alp.
Naprosto jedinečné jsou pak útvary Dolomit, jediného pohoří na světě, které si zčásti zachovalo podobu korálových útesů, vynořených z hlubin dávného moře. Úchvatné jsou i čtyřtisícové vrcholy Alp, soustředěné především ve Švýcarsku a při hranicích Itálie a Francie.
Estetický zážitek z lyžování samozřejmě dotváří i genius loci daného místa – úhledná rakouská malebnost až kýčovitost, italská surovost kamenných horských vesnic, švýcarská čistota nebo třeba francouzský brutalismus, který do vysoko hor vnesl městskou infrastrukturu i duch.
Snowparky a crossové dráhy se ve Flachauwinklu rozpínají prakticky po celém areálu
Tipy na horské scenérie
Arlberg | Courmayeur | Cortina d’Ampezzo | Dachstein West | Heiligenblut | Jungfrau (CH) | Pitztal | Saas-Fee | San Martino di Castrozza | Sella Ronda | Stubai | Tauplitz | Zermatt
Klidná místa nabízejí „více“ lyžování Lyžařské areály v zapadlých údolích daleko od velkých měst a s nízkou ubytovací kapacitou jsou zárukou klidného lyžování, které může být mnohem intenzivnější než ve velkých rušných centrech. Překvapivý klid najdete i v malých areálech „ve stínu“ sousedních lyžařských gigantů. V Itálii jsou pak některé areály až neskutečně prázdné ve všední dny mimo prázdniny, naopak o víkendech zažívají nápor.
Tipy na střediska s klidem a nízkou návštěvností
Defereggental | Fageralm | Kaunertal | Lienz | Madesimo | San Martino di Castrozza | Sterzing –Rosskopf | Trafoi | Val Senales | Valdidentro San Colombano
Val Thorens je nejvýše položený ubytovací resort v Alpách, obklopený největším lyžařským areálem na světě
Ubytování na sjezdovce je někde standardem, jinde luxusem
Lyžování ve Francii se odehrává prakticky vždy v rozsáhlých lyžařských areálech, na jejichž úpatí jsou postavené kapacitní ubytovací rezidence, z nichž se vychází přímo na sjezdovku. V posledních dvou desetiletích pak přibývají i modernější a prostornější apartmány nebo hotely. Mimo Francii se tyto „uměle“ postavené resorty vyskytují ještě ve Švýcarsku, zejména ve francouzsky mluvících oblastech, a také v několika italských střediscích.
Tradiční italská nebo rakouská horská střediska mají lanovky a sjezdovky v blízkém či vzdálenějším okolí od původní zástavby. I v areálech umístěných zcela mimo původní města a vesnice lze však často najít ubytování poblíž sjezdovek, výběr a kapacita jsou pak samozřejmě omezené.
Tipy na střediska s ubytováním na sjezdovce nebo v pěším dosahu
Aprica | Folgarida Marilleva | Katschberg | Kühtai | Livigno | Nassfeld | Obereggen | Obertauern | Santa Caterina | Sella Ronda | Sestriere | Tonale | Turracher Höhe | Val Senales | prakticky všechny areály ve Francii
Nejlepší, nejlépe hodnocená a v žebříčcích obliby nejvýše umístěná střediska excelují v mnoha kritériích. Mají rozsáhlou síť sjezdovek, moderní infrastrukturu, sněhovou jistotu, bohaté vyžití i mimo lyžování a především téměř vždy velký výběr ubytování, zejména v nejvyšší kategorii a cenové hladině. Přitahují vysokou návštěvnost a vyšší jsou samozřejmě i ceny. Jsou „spolehlivým“ tipem pro plnohodnotnou zimní dovolenou, neboť každý si v nich může najít, co hledá.
Tipy na top střediska
Alta Badia | Arlberg | Cortina d’Ampezzo | Courchevel | Ischgl | Gstaad | Kitzbühel | Madonna di Campiglio | Megeve | Ötztal | Saalbach Hinterglemm | Svatý Mořic | Val Gardena | Verbier | Zermatt
Česká Mountain Ski základna v gruzínském Bachmaru
Od konce prosince do poloviny března, jistota přírodního prašanu a čistých stop.
all Exclusive servis: 6 dni catskiing – lyžování s rolbou, certifikovaný český guide UIAGM, 7 nocí ubytovaní (6x na základně, 1x v hotelu před odletem) s plnou penzí (skvělá místní strava, lokální kuchaři), sauna, transport z a na letiště, unikátní atmosféra, český personál…
Možnost zapůjčení kvalitní lavinové a lyžařské výstroje na místě
www.georgia-trip.com/cs/catski
Za největší běžkařskou akci v Rakousku je považován závod Dolomitenlauf, který se koná ve východotyrolském Obertilliachu. Hlavní závod se běží na 42 km a účastní se ho přes 1 000 závodníků včetně profesionálů ze seriálu Ski Classics, v roce 2025 z neuvěřitelného počtu 35 zemí. Obertilliach hostí zároveň také biatlonový IBU cup, což je sice biatlonová „druhá liga“, ale místo je natolik dobře situované, vybavené a již renomované, že si ho pravidelně pro soustředění svých A-týmů vybírají národní biatlonové svazy, Česko nevyjímaje (v roce
2025 zde naši trénovali bezprostředně před MS v Lenzerheide).
Střed místní arény leží v nadmořské výšce 1 385 m a před přímým sluncem je chráněna blízkým lesem, takže se podle jejího ředitele ještě nestalo, že by museli rušit biatlonový závod. Biatlonem okolí žije, konají se zde nejen zmíněné závody a mistrovství světa juniorů, ale i závody v biatlonu na fatbiku a kurzy klasického biatlonu pro veřejnost. Navíc, další pro biatlon ikonické místo, italská Anterselva, hostící zimní olympiádu 2026, je odtud vzdálena jen 68 km.
Maria Luggau může být kouzelným cílem výletu ve stopě Grenzlandloipe
TEXT: TOMÁŠ KOCANDA
ale také na lyže, kolmo i koňmo
Výtečných běžkařských destinací je v Alpách nepočítaně, jen obvykle nejsou tak všeobecně známé jako lyžařská, tedy sjezdařská centra. Tušili byste, že jedním z nejvýznamnějších rakouských středisek pro běžkaře (a také biatlonisty) je malebná vesnička v zapadlém údolí na jihu Východního Tyrolska?
Grenzlandloipe je nejoblíbenější běžkařskou trasou oblasti
Obertilliach má skvělé zázemí i autobusové spoje
Vlastní Obertilliach je obcí se 700 trvale žijícími obyvateli, ale s kapacitou 1 000 lůžek pro turisty. Běžkařsko-biatlonové centrum se skvělým zázemím v podobě WC, restaurace a prodejny s vybavením na lyže je ideálním záchytným bodem pro výlety na běžkách. Tím spíše, že téměř všechna nástupní místa místní běžkařské magistrály spojuje autobusová linka, která je pro ubytované (s kartičkou hosta) zdarma a jezdí v jedno- až dvouhodinových intervalech a velmi slušně i o víkendech a svátcích. Místní ji nazývají skibus, protože jeho cestujícími jsou skutečně většinou lyžaři a snowboardisté, ale je to ve skutečnosti klasický místní nízkopodlažní spoj linky 965 jezdící ze St. Lorenzen in Lesachtal na nejbližší vlak do Tassenbachu a do střediskové obce Sillian. A hosté mohou zdarma využívat nejen tuto linku, nýbrž úplně všechny místní busy po celém Východním Tyrolsku. Naopak zdarma nejsou všechny místní běžecké stopy; jsou upravované společností Dolomiti Nordicski a zpoplatněné 10 eury za den, což se odráží v jejich kvalitě, která je perfektní.
Běžecké trasy údolím i po hřebeni
Okolí Obertilliachu je tedy díky nadmořské výšce a skrytu lesa i bez technického sněhu ne snad přímo naprostou jistotou, ale přinejmenším velkou pravděpodobností kvalitního lyžování. Parádní podmínky zde byly i v čase, kdy jinde dávno znali sníh jen ze vzpomínek. Místní trasy jsou vymyšlené tak, že na své si
Východní Tyrolsko je zaslíbené běžkařům i sjezdařům a dostupné veřejnou dopravou
Východní Tyrolsko je oblast vymezená na jihu přibližně městy Sillian a Lienz a na severu tunelem Felberntauern.
Jedním z nejznámějších míst Východního Tyrolska je údolí Pustertal procházející oběma tyrolskými státy, tedy Rakouskem i Itálií. Dalšími většími a již jen čistě rakouskými údolími jsou Defereggental a Lesachtal. Jde o území zaslíbené jak sjezdovému
lyžování, snowboardingu, skialpinismu, tak běžkování, ale dokonce i biatlonu. Veřejnou dopravu lze využít jak pro cestu z Česka (do Lienzu jezdí autobus od vlakového nádraží v Mittersillu, kam se lze pohodlně dostat vlakem přes Salzburg), tak v místě při dopravě na výchozí místa běžeckých tras, a to s kartou hosta zdarma.
přijdou všichni. Když si odmyslíme různá „ouška“, tedy různé okruhy namotané na páteřní trasu, můžeme říct, že hlavní trasy jsou tu dvě. A obě jsou jak pro klasiku, tak bruslení.
První a jednoznačně více využívaná je Grenzlandloipe, tedy v překladu Pohraniční stopa. Vede údolím pohoří Karnische Alpen podél rakousko-italské hranice, přičemž Itálie je odtud jen 5 km.
Stopa Grenzlandloipe začíná v osadě Schuster, která je těsně u obce Kartitsch, nejbližší zastávka autobusu je Kartitsch, Abzw. St. Oswald („Abzw.“ znamená „Abzweigung“
Itálie je z Obertilliachu až tak blízko, že to kdysi dávno bylo jedním z důvodů, aby obec zavedla místního ponocného. Ten hlídal obec, tedy entitu tehdy téměř jen dřevěných stavení, před požárem a místní ovce před italskými zloději. Nějak se mi nepodařilo přijít na to, co bránilo Italům si chovat vlastní ovce, co je na tom tak pekelně sofistikovaného, že raději riskovali smrt vykrvácením v důsledku napíchnutí na halapartnu. Italové prý už ovce dávno nekradou, nicméně ponocný chodí Obertilliachem denně dodnes, a je tak hodně oblíbeným průvodcem noční obcí.
neboli odbočka, zde konkrétně odbočka na St. Oswald). Z této zastávky je to po silnici k východišti stop cca 600 m. A z východiště je hned velmi ostrý start. Tato část trasy je to nejobtížnější, co jsem tu za tři dny jel.
Stoupání přes osadu Neuwinkl na Rauchenbach je tak výživné, že jsem stopu měl jen pro sebe a pochopil, proč všichni běžkaři začínají až v Rauchenbachu, který je nejvyšším bodem trati. Navíc stopa se tam nachází hned u autobusové zastávky a je tu i parkoviště, takže právě zde je oblíbené místo pro začátek výletu. Nicméně, nemohu si pomoct, ten začátek už ze Schusteru si dejte, vychutnáte si hezké výhledy do údolí Gailtal a snad jsme sportovci, no ne?
Kouzelný cíl v Maria Luggau
Ti méně zdatní nebo méně motivovaní (nebo prostě ti, jimž stačí kratší či méně náročná trasa) tedy mohou začít výlet východním směrem v Rauchenbachu. Po dvou kilometrech roviny se profil zlomí a vy si vychutnáte krásný úsek – sjezd plný zatáček do údolí Gailtal a osady Leiten. Pokud si chcete dát do těla, můžete to, co jste sjeli, znovu vyjet po okruhu zvaném Schöntalrunde a vrátit se tak zase do Rauchenbachu. Pokud nejste vrchaři, můžete pokračovat cestou nejmenšího odporu na východ k běžkařsko-biatlonovému centru Obertilliach, ale ještě před ním máte možnost odbočit na kratší z jednosměrných okruhů Schwallerunde nebo na delší Leitertal. Oba jsou nenáročné. Následuje biatlonová aréna, kde si na různých perfektně upravených okruzích můžete vyzkoušet „chleba“ biatlonisty, který je dost tvrdý i bez flinty. Pro nás turisty mají prudké výjezdy z tunelu nebo přejezdy přes střelnici své kouzlo, jenže my nemusíme hlídat tepovku…
Kostel Panny Marie Sněžné v Maria Luggau má podle pověsti původ v úžasné tvrdohlavosti místní vesničanky z počátku 16. století, která měla sen, že po ní panna Marie chce postavit právě kostel. Snící žena moc nevěřila tomu, že by se právě jí zjevila panenka Marie, ale dala tomu snu šanci: zapálila svíčku a slíbila si, že pokud svíčka nezhasne po tři dny, bude to důkaz, že to nebyl sen, ale zjevení. Jelikož
svíčka nezhasla ani přes poryvy větru, pustila se žena (i přes nařčení sousedy ze spolčení s ďáblem) do přesvědčování místních ke stavbě skrovného kostela. Osobně moc nechápu, proč si místní v obci, kde kostel nebyl, vykládali vysloveně bohulibou snahu své sousedky jako čarodějnictví, ale ona kostel prosadila a jeho současná podoba je dominantou okolí a poutním místem.
Díky osvětlení je tu možnost večerního lyžování a zastávka busu je pouhých 100 m od stop. Právě odtud startuje již zmíněný závod Dolomitenlauf, který sem pořadatelé přesunuli z níže položeného Lienzu, aby se v noci nemuseli budit strachem z oblevy.
Právě úsek ze Schusteru k biatlonovému centru považuji na této trase za nejhezčí, dále na východ u Untertilliachu se údolí zúží a další úsek stopy Grenzlandloipe vede s malými výjimkami jen těsně podél říčky Gail.
Trasa údolím Defereggental
Na hřebenovku jen vlekem
Velmi logickým cílem putování je obec Maria Luggau. Kostel, poutní klášter i sama obec mají obří genius loci, a přestože jde o malou vesničku, chtělo se mi jí procházet pomalu pořád dokola, stále jsem objevoval nová úžasná místa, například zachovalý vodní mlýn.
Přestože Grenzlandloipe končí právě zde, dá se odtud běžet ještě dál na východ do St. Lorenzen im Lesachtal, ale to už nemám vyzkoušeno, mne víska Maria Luggau uchvátila natolik, že už jsem znovu na lyže nechtěl.
Kromě této údolní trasy nabízí Gailtal i jednu hřebenovou, zvanou Höhenlopie Dorfberg, a to ve výšce přes 1 800 m n. m. Je naprostým opakem stopy Grenzlandloipe.
Východiště se nachází v obci Kartitsch – St. Oswald, z jejíhož centra jezdí 2 km dlouhý vlek, obyčejná kotva. Na vrcholu ve výšce 1 820 m n. m. začíná stopa, která se příjemně klikatí i horizontálně vlní a z níž je vidět střídavě do údolí Gailtal, střídavě do údolí Pustertal. Nejvyšším a nejvzdálenějším bodem, kam lze na běžkách dojet bezpečně, je
bouda Dorfberghüttl ve výšce 2 020 m n. m., která možná někdy mívá otevřeno kvůli občerstvení, ale já ji našel zavřenou. V jejím okolí je několik stop upravených pro pěší výlety, takže je dost možné, že skialpinisté nebo šikovní běžkaři by jimi dokázali sjet třeba do Rauchenbachu, ale já to po několika metrech pro mne nebezpečného klesání vzdal.
Höhenloipe Dorfberg je vlastně dvojitý okruh, v němž jde dělat různé propojky (rolbař zde najel více stop, než bylo v mapě), celkem se tam bez opakování úseků dá najet okolo 15 km. Cesta dolů předpokládá buď
poprosit, ať vás vlekař vezme dolů skútrem, nebo to hodně opatrně sjet po sjezdovce, která je ale 2 km dlouhá a červená až krvavě.
O jiné variantě vyjma cesty pro pěší nevím.
Každopádně jde o skvělý zážitek, úplně
běžně v nadmořské výšce dvou tisíc metrů neběžkujeme, že.
Osamělá, ale o to působivější trasa k jezeru Obersee
Velmi izolovaná, ale nádherná (a veřejnou dopravou omezeně dostupná) stopa nazvaná Obersee se nachází vysoko nad obcí St. Jakob na konci údolí Defereggental u italských hranic.
Klid je nejvýraznější vlastností prakticky všech lyžařských areálů Východního Tyrolska, především ve srovnání se známějšími oblastmi na sever a na západ odtud. Terény se nacházejí především na svazích Vysokých Taur, což jim dává vysokohorský charakter a sněhovou jistotu. Největším lyžařským centrem je Grossglockner Resort Kals – Matrei s 39 km sjezdovek mezi 920 a 2 420 m n. m. Sjezdovky jsou dlouhé a převážně středně náročné s vysokohorskými výhledy až ke Grossglockneru.
St. Jakob in Defereggen je bokem veškerého ruchu. Nedávno se stavbou nové lanovky do výšky 2 683 m n. m. rozrostl na 24 km sjezdovek, které jsou profilově rozmanité od lehkých až po nejnáročnější tratě a díky severní orientaci svahu jsou sněhově velmi spolehlivé.
Trasa Obersee je dlouhá jen 5 km, tudíž zdánlivě nestojí za tu výzvu se k ní dostávat tak zarubanou cestou, ale pravdou je opak. Tím spíš, že ti, co jedou nahoru nebo dolů, vás – v případě příjezdu autobusem do St. Jakobu – solidárně milerádi vezmou, což jsem vyzkoušel osobně, s palcem nahoru jsem na stop nečekal ani pět minut. Sedlo ve výšce 2 000 m n. m. je eldorádem s velmi kvalitním sněhem a krásnými výhledy, v tomto případě kromě údolí Defereggental i na italské biatlonové středisko Anterselva.
U Obersee bez opakování trasy víc než 7 km
Přímo u hranic s Itálii v údolí Pustertal se nachází lyžařský areál Thurntaler (20 km sjezdovek), přístupný kabinkou z městečka Sillian. Mírné nebo středně strmé sjezdovky na bezlesých nebo řídce zalesněných pláních jsou otočené k jihu, a jsou tak slunečné prakticky po celou zimu.
Velmi slunečné, tedy jižně orientované svahy má i Obertilliach (13 km sjezdovek).
Vzhůru do areálu stoupá z malebné vesničky moderní kabinka, dále již navazují dva vleky. Lyžuje se na prostorných a hravě tvarovaných pláních, do údolí se pak spouštějí dvě dlouhé červené sjezdovky.
V oblasti je dostatek terénů i pro skialpy nebo pro pěší turistiku, takže zde se nebudou nudit ani nelyžaři. A na několika farmách nabízí také vyjížďky na koních.
„nenatočíte“, ale rozhodně to stojí za to. Tím spíše, když v údolí Defereggental můžete přidat dalších cca 15 km. Začít můžete už v Erlsbachu a skončit u vleku lyžařského centra St. Jakob in Defereggen.
Tomáš Kocanda
Běžkařský nadšenec, který kromě lyžování v bílé stopě miluje také cyklistiku, hudbu a veřejnou dopravu. Osobně rád pomůže tipem či radou všem milovníkům běžkování, stačí se ozvat na tomas.kocanda@snow.cz.
Užívejte si zimní slunce, vychutnejte si lyžování na širokých alpských sjezdovkách, relaxujte v teplé termální vodě
a objevujte zasněženou zimní krajinu na běžkách, skialpech nebo sněžnicích v Korutanech na jihu Rakouska!
Zima v Korutanech nabízí:
nadprůměrný počet hodin slunečního svitu
31 lyžařských středisek s jedním skipasem Kärntner Skipass
atraktivní paušální nabídky s mnoha službami zahrnutými v ceně nově od 14. 12. 2025: 3x denně přímé vlakové spojení Praha – Brno – Vídeň – Villach
www.korutany.com
Lyžování mezi
třítisícovkami ve
Vysokých Taurách
Čtyři lyžařské areály v oblasti národního parku Vysoké Taury nabízejí přes 100 km sjezdovek a sněhovou jistotu po celou sezónu. Zdejší výzvy nadchnou každého milovníka zimních
sportů – od tréninku světové úrovně na ledovci přes strmé sjezdy a svahy s hlubokým sněhem až po pohodový carving. To vše v úchvatné vysokohorské přírodě.
Panoramatický Mölltalský ledovec s lyžováním od října do května
„Mölli“ je jediná ledovcová lyžařská oblast v Korutanech a zároveň tréninkový areál pro mezinárodní lyžařské týmy. Za pouhých osm minut vyjedete lanovkou Gletscher Express do 2 200 metrů a odtud dál až téměř k vrcholu Schareck ve výšce 3 122 metrů. Lovci slev si rezervují svůj skipas za výhodných podmínek online na stránce www.gopass.travel. Majitelé Gopassu lyžují se sezónní permanentkou zdarma a získávají navíc i další výhody. Od 10. října do konce května se můžete spolehnout na jistotu sněhu.
Tipy:
7 km dlouhý FIS sjezd pro opravdu zdatné lyžaře
freestylový funpark s kickery a raily
široké carvingové svahy pro dokonalé obloučky
Ankogel je rájem freeridingu
Milovníci prašanu najdou na Ankogelu opravdový ráj a ti nejzdatnější si užijí nejdelší freeridový sjezd v Korutanech s převýšením 1 700 metrů. Na severně orientovaných svazích se drží prachový sníh až do jara. Ankogel je tajný tip pro lyžaře, kteří hledají dobrodružství. V údolí se pak nachází také ideální lyžařský areál pro začátečníky.
Tipy:
obří freeridové plochy trasy v hlubokém sněhu pro zkušené jezdce
lyžařské školy a vleky Köfele pro nejmenší lyžaře
Grossglockner/Heiligenblut skýtá neuvěřitelnou plochu pro freeride
Heiligenblut je opravdový ráj pro náročné lyžaře: 55 km perfektně upravených sjezdovek ve výšce od 1 301 do 2 902 metrů, tři náročné neupravované značené ski-route a neuvěřitelných 1 500 hektarů volného terénu na freeride. Sportovní výzvy se odehrávají před dechberoucí scenérií nejvyšší rakouské hory Grossglockner.
Tipy:
6 freeridových sektorů se službou checkpoint technicky náročné trasy ve Fleißtalu přírodní sníh a vysoká nadmořská výška
Malý a malebný Emberger Alm
Nepatří k největším, ale je dokonalý pro pohodové lyžování. Emberger Alm je ideální pro rodiny i začátečníky. Tři vleky, dva cvičné vleky a sluncem zalité svahy i na jaře skvěle poslouží jako terén pro lyžování bez stresu.
Vysoké Taury v kostce:
4 lyžařské areály
Mnohem víc než lyžování
100 km sjezdovek a 28 lanovek a vleků
Národní park Vysoké Taury toho nabízí daleko více než jen lyžování. Večerní sáňkování z prudkého kopce je korutanskou verzí après-ski. Milovníci přírody prozkoumávají národní park na sněžnicích, ideálně v doprovodu rangera národního parku. Celá oblast je jedno velké hřiště pro každého, kdo má rád pohyb v přírodě a sportovní výzvy. www.nationalpark-hohetauern.at/cs
40 km běžeckých stop
70 km zimních turistických stezek
10 sáňkařských drah jako korutanská verze après-ski
| Faaker See | Ossiacher See
V okolí malebného korutanského města Villach vás čeká rodinná dovolená v překrásné přírodě, slunné sjezdovky a dechberoucí panorama.
Pod nohama křupe sníh, lyžujete na slunci s výhledem na nádherné hřebeny Alp a korutanská údolí s jezery a po lyžování se přesunete do teplých termálních bazénů v lázních KärntenTherme. Zde v srdci Korutan všechno leží nedaleko a je snadno dostupné veřejnou dopravou nebo autem: dvě lyžařská střediska, Gerlitzen Alpe a Dreiländereck, sněhem pokrytý přírodní park Dobratsch, historické centrum Villachu s adventním trhem, který vybízí k zastavení, moderní termální lázně a mnoho ubytování s rodinnou atmosférou.
Gerlitzen Alpe s 53 km sjezdovek a jistotou sněhu od začátku prosince do 6. dubna 2026 má naprosto jedinečnou polohu v srdci Korutan jen několik minut jízdy autem od Villachu. Moderní lanovky a vleky vás vyvezou z údolí až do výšky 1 911 m n. m. Topografie sjezdovek zaručuje po celý den lyžování s paprsky slunce na tváři. 360° panorama vás bude neustále lákat vychutnávat si výhledy do okolí nebo se zastavit v jedné z 15 horských chat a restaurací, kde se necháte hýčkat místním kulinářským uměním.
Ze svahu do termálů
Není nic lepšího než si po dlouhém dni na lyžích dopřát teplou termální vodu a dobrou masáž. Obojí můžete zažít v moderních termálních lázních KärntenTherme. Prostorný areál s mnoha tobogány a vodními atrakcemi pro celou rodinu nabízí také wellness pro relaxaci a pohodu.
Tipy:
díky kombi skipasu si můžete užít lyžování i termální lázně
Dreiländereck zažívá zimní comeback Rodinné lyžařské středisko u Arnoldsteinu se po roční pauze znovu otevírá lyžařům. Dreiländereck leží na trojmezí Rakouska, Itálie a Slovinska a jedinečným způsobem spojuje lyžování a mnoho dalších zimních aktivit s krásnými výhledy do dálky. Pohodové lyžaře sem láká 15 km tratí a nerušený výhled na Julské Alpy na jihu a Dobratsch na severu. Aktivní návštěvníci mají na Dreiländerecku k dispozici překrásné trasy na výlety na sněžnicích
a skialpech. Obzvlášť romantická je atmosféra při večerních skitouringových výšlapech pod oblohou plnou hvězd.
Erlebnis CARD umí ještě další kouzla
Krásné zážitky z dovolené jsou ještě o něco hezčí, když šetří vaši peněženku. Umožňuje to zimní karta Erlebnis CARD, kterou hosté obdrží ve všech zúčastněných ubytováních.
www.visitvillach.at/cz
Korutany jsou jedinečné zejména díky kombinaci lyžování v Alpách a relaxace v termálních lázních. Oblast okolo jezera Millstätter See spojuje pět lyžařských areálů, dvoje termální lázně a nespočet dalších nabídek zimních aktivit – perfektní zázemí pro lyžující rodiny i milovníky wellness.
Ze sjezdovky do termálů v Bad Kleinkirchheimu
Přes 100 km sjezdovek, ski-in/ski-out a dvoje termální lázně St. Kathrein a Thermal Römerbad přímo v lyžařském areálu nabízí Bad Kleinkirchheim. Mírné široké sjezdovky i legendární závodní trať Franze Klammera se postarají o zážitek pro lyžaře všech úrovní. Vaše zimní dovolená bude ještě atraktivnější díky akčním nabídkám, jako je například dětský skipas za 1 euro, kombinace lyžování a wellness nebo speciální nabídky jarního lyžování.
Zábavný areál a komorník na sjezdovce na Turracher Höhe
Největší rakouský zábavní areál Fun Mountain nabízí snowparky a funparky, 43 km rozmanitých tratí nebo služby komorníka na sjezdovce se sektem pro dospělé nebo zmrzlinou pro děti přímo na svahu.
Cenově přívětivý Sportberg Goldeck
Rodinné lyžařské středisko u jezera Millstätter
See nabízí 30 km širokých sjezdovek a mnoho hodin slunečního svitu. A lyžování pro děti od 8. ledna 2026 zdarma.
Poklidné lyžování na Hochrindlu
Přehledný rodinný lyžařský areál s 21 km slunných sjezdů má širokou nabídkou pro nové nebo opětovné začátečníky.
Heidi Alm Skipark ve Falkertu je ideální pro děti
Malé, ale hezké středisko v pohoří Nockberge je ideální pro rodiny s dětmi. Lyžuje se na 11 km sjezdovek a děti se učí lyžovat hravou formou v perfektně vybaveném výukovém parku.
Lyžařský kolotoč Millstätter See Poloha jezera Millstätter See umožňuje lyžovat ve 31 lyžařských areálech s 845 km sjezdovek v Korutanech a Východním Tyrolsku – a to s jedním jediným skipasem. Jako příjemný doplněk si můžete dopřát jezerní wellness v lázních Badehaus Millstätter See přímo na břehu jezera.
Zážitky ve wellness
a termálních lázních
Korutanský region je jedinečný díky spojení lyžování a zážitků v termálních lázních. Termální lázně St. Kathrein v Bad Kleinkirchheimu zaujmou největší vodní plochou ze všech korutanských termálů a navíc zde najdete 86 m
V Bad Kleinkirchheimu děti obdrží skipas za 1 euro, v areálu Sportberg Goldeck děti do 14 let lyžují od 8. ledna zdarma. Skipark
Heidi Alm ve Falkertu má díky areálu
Heidi’s SchneeALM ideální cvičné sjezdovky pro první krůčky na lyžích.
dlouhý tobogán. Römerbad vás nadchne prostorným saunovým areálem na třech podlažích a panoramatickým výhledem na světoznámou sjezdovku Franze Klammera. Nabídku wellness doplňuje moderní lázeňský dům Badehaus Millstätter See se saunami a bazény přímo na břehu jezera Millstätter See.
V korutanech najdete ubytování přesně podle svého přání – od rodinných hotelů až po luxusní apartmány s wellness, často přímo u sjezdovek, tedy s pohodlím ski-in/ski-out, nebo na břehu jezera.
www.lakeandmountain.at/cs/zima
Opravdové zážitky jsou cenné a někdy není ani těžké je najít. Horní Rakousko je jakožto oblast sousedící s Českem velmi snadno dostupné. Cesta tam trvá krátce, je rychlá a nekomplikovaná. Dokonalá zimní dovolená na vás čeká hned za rohem u vřelých hostitelů v Horním Rakousku.
Horní Rakousko jako čtvrtá největší spolková země Rakouska zaujme především výbornými přírodními podmínkami pro zimní sporty. Na jihu zasahuje v oblasti Solné komory a v rekreační oblasti Pyhrn-Priel až do pohoří Alp. Na severu se rozprostírá až k vrcholkům horského masivu Böhmerwald. V těchto regionech se nachází sedm špičkových zimních sportovních středisek Horního Rakouska, které jsou rychle a pohodlně dostupné – zkrátka jsou nejbližší a ideální destinace pro zimní dovolenou v Rakousku. To znamená více zábavy na svazích v rodinných a přehledných lyžařských areálech – a to vše za mimořádně férový poměr ceny a výkonu.
Šest důvodů pro zimní dovolenou v Horním Rakousku:
1) Dovolená „za rohem“
2) Vstřícné k dětem a rodinám
3) Přehledné lyžařské areály
4) Běžecké tratě nebo zimní stezky pro pěší i sněžnice
5) Ceny jsou férové
6) Odpočinek v termálních lázních, města i poznávání
www.hornirakousko.cz
Jeden den lyžování zdarma v oblasti Pyhrn-Priel
Při ubytování na 3 a více nocí v jednom z mnoha ubytovacích zařízeních máte na výběr ze tří balíčků: varianta Klasik zahrnuje skipas na dny pobytu mimo příjezdový a odjezdový den, naproti tomu Maximum vám umožní strávit na sjezdovce každý den dovolené. Varianta Comfort zahrnuje jednodenní skipas při pobytu na tři noci. Tato nabídka platí od 1. prosince 2025 do 16. prosince 2025 a od 16. března 2026 do 3. dubna 2026.
Oblast prázdninového regionu Pyhrn-Priel tvoří jedinečná scenérie strmých skalisek pohoří Totes Gebirge a zalesněných vrchů Národního parku Kalkalpen. Zimní sporty a klidná příroda se tu dokonale doplňují.
Hinterstoder je znám jako dějiště Světového poháru v alpském lyžování, ovšem jeho lyžařský areál je všestranný a oblíbený rodinami s dětmi. Ambiciózní sportovce láká trať Světového poháru Hannes-Trinkl-Weltcupstrecke s délkou 3,5 km a sklonem až 60 %, pohodově laděné lyžaře naopak zavedou mírné a panoramatické sjezdovky až do výšky více než 2 000 m n. m., odkud je krásný výhled na okolní masivy Totes Gebirge.
Sousední lyžařský areál Wurzeralm nedaleko města Spital am Pyhrn je komornější a ještě rodinnější. Děti se vyřádí na crossové dráze s terénními vlnami nebo si vyzkoušejí měřený rychlostní úsek.
Wurzeralm přitom není pouze oblíbeným cílem pro rodiny s dětmi, ale patří také k nejoblíbenějším destinacím pro skialpinisty v celé zemi. Zde se můžete vydat po vyhrazené trase mimo upravené sjezdovky až na vrchol.
Dynamické ceny skipasů
V lyžařských areálech Hinterstoder a Wurzeralm si můžete koupit jedno- i vícedenní skipas v předstihu a díky dynamickému cenovému modelu výrazně ušetřit. Aktuální ceny skipasů naleznete na www.hiwu.at
Gerlinde Kaltenbrunner a svět osmitisícovek
V muzeu Mezi nebem a zemí – Gerlinde Kaltenbrunner a svět osmitisícovek ve městě Spital am Pyhrn se můžete ponořit do světa osmitisícových vrcholů. Jak přemýšlí a co cítí extrémní horolezci? Co je potřeba pro zdolání nejvyšších vrcholů? Jak vypadá 8 000 metrů shora? Jak již napovídá název, patronkou výstavy je extrémní horolezkyně Gerlinde Kaltenbrunner – první žena, která zdolala všech 14 osmitisícovek bez použití umělého kyslíku.
Böhmerwald, rakouská část Šumavy, se rozléhá přímo podél hranice mezi Rakouskem a Českem. Na lyžaře zde čekají především
rodinné sjezdovky a běžecké trasy, ale i kulinářské požitky.
V nejsevernějším koutu Horního Rakouska se na svazích horského masivu Böhmerwald nachází rodinný skiareál Hochficht, největší a nejpropracovanější rakouský lyžařský areál mimo Alpy. Hned u údolní stanice lanovky se nachází velký dětský svět, kde si malí lyžaři mohou užívat na sněhu v doprovodu zkušených instruktorů. Rodiče mezitím mohou brázdit sjezdovky anebo sledovat své ratolesti skrz panoramatická okna zdejší kavárny. Moderní a prostorná kabinková lanovka pro 10 osob, vedoucí na vrchol hory Reichlberg, má mezistanici přímo u zóny pro začátečníky vybavené zastřešeným dopravním pásem pro děti. Na dlouhé červené sjezdovce z vrcholu Hochficht si naproti tomu zalyžují i sportovní lyžaři, stejně jako na černé trati z vrcholu Zwieselberg.
Běžecké stopy kousek za lipenskou nádrží
Nordisches Zentrum Böhmerwald je síť 78 km běžeckých tras, jejichž výchozím bodem je BöhmerWaldArena v obci Schöneben, kousek od hranic s Českem. Kromě okruhů různých
délek se tu nachází také běžecká trasa pro začátečníky plná zábavných překážek, určená především pro děti.
Specialitou oblasti Mühlviertel jsou Leinölerdäpfel, což jsou zapečené brambory s lněným olejem. Lněný olej má kořeněnou chuť, vyrábí se v lisovně oleje ve městě Haslach a je vedlejším produktem tkalcovského řemesla. Pokud si k Leinölerdäpfel dáte pivní specialitu z klášterního pivovaru Schlägl, sejde se vám na stole jedinečná kombinace chutí regionu Mühlviertel.
Ušetřit za skipas lze brzkým nákupem
Ceny skipasů v lyžařském areálu Hochficht se dynamicky upravují v závislosti na poptávce, ročním období, dni v týdnu a datu rezervace. V každém případě platí, že čím dříve je skipas zakoupen, tím nižší je jeho cena. Aktuální ceny k danému dni naleznete na www.hochficht.at
pojí rodinné
Solná komora na jihu Horního
Rakouska tvoří úchvatnou alpskou krajinu s dokonalou symbiózou hor a jezer. Oblast je tradičním místem pro dovolenou již více než sto let a v současnosti nabízí zimním hostům rodinné lyžařské areály i freeridové terény. Odpočinout si pak můžete v termálních lázních.
V Solné komoře, kde hory a jezera tvoří jedinečnou malebnou krajinu, zvou čtyři lyžařská střediska k rozmanité zimní dovolené. Zatímco na Feuerkogelu v Ebensee u jezera
Traunsee a v Kasbergu v Grünau im Almtal budou nadšeni především méně nároční lyžaři a rodiny s dětmi, Freesports Arena Dachstein Krippenstein nabízí naopak vysokohorské scenérie a freeridové zážitky mimo sjezdovky. Gosau je pak ideálním výchozím bodem do největšího hornorakouského lyžařského areálu Dachstein West s neuvěřitelným panoramatickým výhledem na 2 995 metrů vysoký Dachstein. A Dachstein jako nejvyšší vrchol Horního Rakouska dominuje celé zimní scenérii Solné komory.
Zimní karta výhod Salzkammergut
Winter Card
Salzkammergut Winter Card nabízí slevy až 25 % na více než 60 oblíbených volnočasových atrakcích včetně muzeí, bazénů, jízd na saních tažených koňmi, půjčoven sněžnic, lyžařských škol a sportovních aktivit mimo sjezdovky. Karta platí od 1. listopadu 2025 do 30. dubna 2026 po celou dobu vaší dovolené a je k dispozici zdarma ve všech turistických a informačních centrech v Solné komoře při pobytu na tři a více nocí.
Dvě nové lanovky v areálu
Dachstein West
Nové 6sedačky s bublinou Angeralm a Aussichtsberg zajistí rychlejší a pohodlnější přejezd mezi jednotlivými částmi areálu, zvláště směrem na Annaberg. Čas výjezdu na jednu z nejhezčích červených sjezdovek areálu Dachstein West se zkrátí z téměř 7 minut na necelé 4 minuty.
Historie, túry i termály v Bad Ischlu
V Bad Ischlu, oblíbeném městě císaře Františka Josefa I., si užijete malebné centrum s historií i „gurmánskou vesničku“ Schmankerldorf s nejrůznějšími regionálními pochoutkami. Místní hora Katrin v Bad Ischlu, dostupná také krásnou historickou lanovkou, láká na skialpinistickou túru a především výhledy. Poté se zahřejete a načerpáte nové síly v bazénech s teplou slanou vodou v termálních lázních Salzkammergut Therme.
Tyrolsko je domovem řady lyžařských středisek, která se specializují na rodiny s dětmi všech věkových kategorií. Od infrastruktury zahrnující extra bezpečné lanovky a mírné cvičné svahy přes rozmanité atrakce a aktivity mimo sjezdovky až po útulná ubytovací zařízení s mimořádně příjemnými hostiteli – ve ski areálech v srdci Alp si všichni členové rodiny užijí pohodovou a nezapomenutelnou zimní dovolenou.
ádné domácí úkoly, žádné pracovní schůzky. Zato spousta zábavy a dobrodružství na sněhu. Kdo z vaší rodiny postaví nejhezčího sněhuláka? Kdo po procházce zasněženou krajinou na útulné horské chatě spořádá celou porci císařského trhance? A především - kdo lyžuje nejrychleji? To vše velice snadno zjistíte v některém z šestnácti tyrolských ski areálů s certifikací pro rodinnou dovolenou.
Jsme tady pro tebe. Vždycky
Právě tímto heslem se řídí tyrolští provozovatelé ubytovacích služeb, mezi nimiž je bezpočet rodinných podniků. Tito hostitelé dbají na vřelé přivítání a osobní kontakt se svými hosty, kterým jsou vždycky a v jakékoli situaci připraveni pomoci – jako kdyby patřili do rodiny. Pestrá škála ubytovacích možností zahrnuje také další zařízení, od horských chat
přes luxusní sruby, farmy, byty a apartmány až po rodinné nebo wellness hotely, z nichž některé stojí přímo na sjezdovkách. Tam všude prožijete zimu na pohodu.
Na sjezdovky, připravit, pozor, teď! Čím se tyrolské ski areály s certifikátem kvality liší od jiných středisek zimních sportů? Především hostům nabízejí unikátní „family-
-friendly“ infrastrukturu, bezpečné lanovky a cvičné louky s mírným sklonem, pojízdnými koberci a mnoha výukovými prvky, ideálními na vykroužení prvních obloučků.
Dále jsou zde lyžařské školy se zkušenými instruktory vyškolenými pro práci s dětmi a také vhodná zázemí s hernami pro caparty, kteří jsou ještě na lyže moc malí. Větší děti se mohou těšit na speciální tratě s překážkami, terénními vlnami, slalomovými brankami a bezpočtem dalších zábavných atrakcí.
Tato lyžařská střediska také často nabízejí výhodné slevy na rodinné a dětské skipasy.
Zimní procházky
Když se řekne pěší turistika v zimních měsících, možná si představíte vlezlou zimu, kluzký chodník a také – trochu nudy? V Tyrolsku však
tohle neplatí. Region srdce Alp je protkaný rozsáhlou sítí dobře udržovaných zimních turistických stezek, kde můžete na náročnějších túrách i pohodových procházkách z bezprostřední blízkosti objevovat půvab zasněžené tyrolské krajiny lemované majestátními horskými štíty.
Daleko od rušných ski areálů se dostanete také na sněžnicích, které usnadňují chůzi v místech s hlubokým sněhem. Na sněžnicích je obzvlášť lákavá skutečnost, že se můžete vydat, kam si vzpomenete, libovolným směrem mimo vyznačené trasy.
A když se budete potřebovat zahřát, ať už na procházce nebo při lyžování, nabízí se občerstvovací zastávka v některé z tradičních útulných chat, které jsou rozesety podél pěších stezek i sjezdovek.
Po pobytu na čerstvém vysokohorském vzduchu neexistuje nic lepšího než polévka s knedlíčky, císařský trhanec, vydatný Tiroler Gröstl nebo některá z dalších tradičních tyrolských specialit. Velmi oblíbené jsou speciální kulinářské túry, které vedou pohádkovou krajinou na horské chaty s vyhlášenou kuchyní.
Na běžky, nebo do akvaparku?
Mezi další oblíbené aktivity mimo sjezdovky patří běžkování. Zpravidla nepříliš náročné stopy se vinou malebnou krajinou mezi závějemi v údolích i na horských svazích a výuku správné techniky jízdy na běžkách pro děti, začátečníky i pokročilé nabízí většina lyžařských škol. Adrenalinové zážitky pro návštěvníky všech věkových kategorií slibují sáňkařské dráhy. Neslouží pouze ke sportovním výkonům, ale především k prožití nezapomenutelných momentů společně s celou rodinou. Řada z nich je osvětlená, takže se dá sáňkovat i po setmění pod nebem posetým hvězdami. A to ještě zdaleka není všechno. Můžete vyrazit také na skialpinistickou túru, bruslení, lama trekking, jízdu koňským spřežením, na návštěvu některého z bezpočtu muzeí nebo prohlídku středověkého města. Ve výčtu „nelyžařských“ aktivit samozřejmě nemůže chybět návštěva aquaparku.
V Tyrolsku prožijete rodinnou zimní dovolenou, o které jednou budou vaše děti vyprávět svým dětem. Začněte pomalu balit lyže –tyrolská zima už na vás čeká!
Lyžařské areály Hinterstoder a Wurzeralm v kouzelné kulise pohoří Totes Gebirge lákají české lyžaře krátkou dojezdovou vzdáleností z České republiky a množstvím atrakcí a zážitkových tratí pro děti.
Obě střediska tvoří lyžařské srdce oblasti
Pyhrn Priel na jihu Horního Rakouska. Díky pyhrnské dálnici A9 je oblast z Česka velmi snadno dostupná.
Hinterstoder dosahuje nadmořské výšky až 2 000 m, což mu spolu s výkonným zasněžováním zajišťuje dostatečnou sněhovou pokrývku. Zdejších 40 km sjezdovek má co nabídnout všem typům lyžařů od začátečníků až po nejzdatnější. Moderní kabinková lanovka z Hinterstoderu vyveze lyžaře pohodlně a rychle přímo z parkoviště do centra areálu ve 1 400 m n. m.
Wurzeralm nabízí 22 km spíš méně náročných sjezdovek s krásnými výhledy, které jsou z údolí snadno dostupné nejrychlejší pozemní lanovkou na světě. Přehlednost středisek ocení rodiny s dětmi, které tu najdou vše, nač si vzpomenou.
V dětských lyžařských parcích Sunny Kids Park v Hinterstoderu a na Wurzeralmu se mohou děti zábavnou formou učit své první obloučky. SnowTrail, hravá zážitková sjezdovka v Hinterstoderu, zabaví malé i velké
www.hiwu.at www.urlaubsregion-pyhrn-priel.at
lyžaře. Také Wurzeralm, klidná rodinná oáza v romantické přírodě, nabídne hravé sjezdovky s vlnami a zatáčkami pro děti, cvičnou závodní trať nebo úsek s měřením rychlosti. Útulné horské chaty pak zvou k odpočinku a slunění a samozřejmě nabízejí místní speciality z domácích surovin.
Túry v kouzelné kulise
A zkrátka nepřijdou ani ti, kteří si zimu raději užívají mimo sjezdovky. V oblasti Pyhrn Priel najdou vynikající podmínky pro alternativní zimní aktivity – pěší vycházky, túry na sněžnicích, skitouring, běžecké lyžování anebo romantický výlet na saních s koňským spřežením.
Oblast potěší také nádhernými horskými panoramaty. A nakonec i mnoha atrakcemi a výhodnými cenami.
pohoda pro celou rodinu
Nejde o výkon, ale o radost. Wildkogel Arena je místo, kde se děti cítí jistě, rodiče uvolněně a kde sníh zůstává až do jara. Wildkogel Arena nepatří mezi největší střediska, ale patří k těm, kam se rodiny rády vracejí – pro pohodu, výhledy a pocit, že zima tady ještě má svůj klidný rytmus.
Dvě malebné alpské obce – Neukirchen am Großvenediger a Bramberg am Wildkogel – tvoří společně Wildkogel Arenu, rodinné středisko, které si zakládá na pohodě, přehlednosti a jistotě sněhu. Leží na okraji Národního parku Vysoké Taury, v jedné z nejmalebnějších oblastí Rakouska, a přitom nabízí vše, co rodiny i rekreační lyžaři hledají – bezpečné tratě, přívětivou atmosféru a služby, na které se dá spolehnout od prosince až do jara.
Jistota sněhu znamená jistotu zážitku
Wildkogel Arena patří podle serveru skiresort.at mezi nejlepší lyžařské areály světa v kategorii do 80 km sjezdovek. Díky nadmořské výšce mezi 1 700 a 2 150 metry, příznivé poloze a moderním zasněžovacím systémům je zde záruka sněhu od začátku prosince až do dubna. To potvrzuje i oficiální meteorologická služba GeoSphere Austria. Pro lyžaře to znamená klid a plnohodnotnou sezónu i na jaře. A k tomu je zaručen výhled na zasněžené třítisícovky v čele s Großvenedigerem.
Wildkogel Arena
Sjezdovky:
75 km v nadmořské výšce 858–2 150 m
Sáňkařská dráha: délka 14 km, osvětlená
Sezóna:
5.–8. 12. 2025 a 12. 12. 2025–12. 4. 2026
Arena pro malé i velké jezdce
Zhruba 85 % sjezdovek má modrý nebo červený stupeň obtížnosti – ideální kombinace pro děti, začátečníky i rodiny hledající klid. Lyžařské školy mají instruktory, kteří se věnují dětem od tří let. Ti nejmenší začínají ve Zwergerlskurse, starší se mohou těšit na hravé výzvy ve Family Parku, na Speedchecku či slalomové trati Skimovie.
Přehlednost areálu má velkou výhodu –všechny sjezdovky se sbíhají do horského kotle, takže děti zůstávají doslova „na dohled“. Rodiče si tak mohou v klidu užít carvingové oblouky nebo posedět na terase restaurace, odkud se otevírá panorama Vysokých Taur. Maskoti Kogel-Mogel a Kogel-Mia jsou symbolem místní rodinné atmosféry. V soutěži Wildkogel Cup mohou děti sbírat body a odznaky na různých stanovištích po celé aréně –nenápadná motivace, která z učení dělá hru.
Světový rekord na saních
Od horní stanice lanovky Smaragdbahn se vine nejdelší osvětlená sáňkařská dráha světa, která skýtá 14 km čisté jízdy. Klesá o 1 300 výškových metrů do údolí a je otevřena denně až do 22 hodin. Na start vás vyveze lanovka, zpět vás čeká dobrodružná jízda i zastávky v útulných horských chatách.
Oblast Ortler/Ortles leží v Národním parku Stelvio, největším chráněném území Itálie, a dominuje mu Ortler (3 905 m), nejvyšší hora Jižního Tyrolska/Südtirol, nejsevernější oblasti Itálie. Vysokohorské prostředí se 14 třítisícovkami tvoří kulisu především pro lyžování na sněhově zajištěných sjezdovkách, freeride nebo skitouring.
Na úpatí téměř čtyřtisícového vrcholu Ortleru se nacházejí dvě horská střediska, která jsou přívětivým výchozím místem pro zimní aktivity všeho druhu.
Sulden am Ortler: sjezdovky již od podzimu
Díky více než třítisícové nadmořské výšce lyžařského areálu Madritsch nad městečkem Sulden/Solda začíná sezóna často již na konci října a trvá až do začátku května. Moderní lanovky vyvážejí lyžaře na celkem 44 km sjezdovek
všech obtížností v úchvatné vysokohorské kulise. Pro běžkaře je připraven 4,8 km dlouhý vysokohorský okruh s panoramatickými výhledy.
Trafoi am Ortler: rodinná idylka pod třítisícovkami
Horská vesnička Trafoi s klidnou atmosférou a zachovalou architekturou je ideálním místem pro rodiny a začátečníky, jimž vyhoví menší a kompaktní areál s 11 km sjezdovek. Kromě přívětivého terénu nabídne grandiózní výhled na samotný vrchol Ortleru.
Zimní aktivity mimo sjezdovky
Oblast Ortleru je jednou z nejlepších pro skialpinistické túry v celých Alpách. K dispozici jsou samozřejmě i horští vůdci. Zkušenější horolezci mohou vyzkoušet také lezení v okolních ledopádech. V klidném tempu můžete oblast poznávat při výletech na sněžnicích.
Ortler Guest Pass pro každého hosta
Každý host v partnerských ubytovacích zařízeních obdrží Ortler Guest Pass, který umožňuje využívat služby a slevy v místě pobytu.
Ortler v kostce
Sezóna: konec října 2025 až začátek května 2026
Nej sjezdy: dlouhý sjezd z areálu
Madritsch až do Suldenu (1 350 m převýšení)
Rodiny: poklidné lyžování v Trafoi
Freeride a skitouring: túry a sjezdy v kulise 14 třítisícovek, lezení v ledu na zamrzlých vodopádech
Relax: wellness hotely v Suldenu nebo Trafoi
sjezdovkách i skitouring od podzimu
Tři lyžařské areály nabízejí dohromady 66 km sjezdovek
Prázdninová oblast SterzingRatschings-Gossensass v kostce
Sezóna: 5. prosince 2025 až 12. dubna 2026
Akce: Early Bird – lyžování při východu slunce (Rosskopf), živá hudba na horských chatách (Ratschings-Jaufen), festival Lederhosen on Snow (Ladurns)
Rodiny: nová Ride and Race Zone v Ladurnsu, přírodní sáňkařská dráha v Ratschingsu a Rosskopfu
Relax: procházka historickým centrem Sterzingu nebo Gossensassu a posezení v kavárnách
Klidná prázdninová oblast na severu
Jižního Tyrolska v Itálii nabízí rodinné lyžování v areálech vybavených špičkovými lanovkami s vynikající sněhovou jistotou a k tomu kulturní vyžití v malém alpském městečku Sterzing/Vipiteno.
Jen pár kilometrů za Brennerským průsmykem/Brennero čeká na návštěvníky rozmanitá prázdninová oblast Sterzing-Ratschings-Gossensass. Malebné alpské městečko Sterzing s historickým centrem je obklopeno několika údolími s autentickým charakterem, nedotčenou přírodou a možnostmi jedinečných zážitků.
Tři lyžařské areály Ratschings-Jaufen, Rosskopf a Ladurns nabízejí dohromady 66 km sjezdovek s jistotou sněhu, moderní lanovky a 19 útulných horských chat. Oblast je ale také rájem pro běžkaře, sáňkaře, skialpinisty či milovníky zimní turistiky.
Lyžování s jistotou sněhu do jara
Díky poloze v blízkosti hlavního alpského hřebene je sníh zaručen od prosince až do dubna. Největším z lyžařských areálů v oblasti je Ratschings-Jaufen, nabízející široké sjezdovky všech obtížností. Rosskopf je oblíbeným střediskem se slunečnými svahy s 20 km sjezdovek,
SüdtirolGuest Pass pro každého hosta
sáňkařskými dráhami nebo vycházkovými stezkami a útulnými chatami.
V Ladurnsu si užijete dlouhé sjezdovky i zábavné atrakce pro děti.
Lyžování při východu slunce, nové snowparky a chaty
Na Rosskopfu můžete každý pátek od konce prosince do února zažít ranní lyžování při východu slunce v rámci akce Early Bird.
V Ladurnsu je nově vybudovaná zóna
Ride and Race, kde čeká děti a teenagery zábavná dráha funslope, překážková trať funcross a trať s měřením rychlosti.
V Ratschingsu je nově otevřená restaurace Summit Mountain Club.
Zima mimo sjezdovky
Na běžky lze vyrazit na upravené tratě v bočních údolích.
Na sáňkaře čekají přírodní dráhy s délkou až 10 km, některé z nich jsou osvětlené i pro večerní jízdy.
Město Sterzing láká v období od 27. listopadu do 6. ledna na adventní trh s kouzelnou atmosférou starého města, jemuž dominuje věž Zwölferturm. Návštěvníky lákají také elegantní kavárny a obchůdky.
Každý host v partnerských ubytovacích zařízeních obdrží Südtirol Guest Pass, který umožňuje neomezené cestování veřejnou dopravou po celém Jižním Tyrolsku.
Seiser Alm, největší vysokohorská pastvina v Evropě, slibuje zimní dovolenou plnou rozmanitosti a nezapomenutelných zážitků, a je tak ideální destinací pro rodiny s dětmi. S úchvatnými 360° výhledy na Dolomity, které jsou zapsány na seznamu UNESCO, perfektně upravenými sjezdovkami, rodinnou atmosférou, 300 dny slunečného svitu a spolehlivou zárukou sněhu nabízí vše potřebné pro nezapomenutelnou aktivní zimní dovolenou.
L1. Pohodové sjezdovky pro všechny úrovně lyžařů
Seiser Alm nabízí sjezdovky různé obtížnosti vhodné pro každého člena rodiny. Je tu mnoho mírných sjezdovek, které jsou ideální pro začátečníky a děti. Na pokročilé lyžaře naopak čekají strmější a náročnější sjezdovky.
2. Bezproblémový lyžařský zážitek
yžařské středisko Seiser Alm je známé jako jedno z nejvhodnějších lyžařských destinací v Alpách pro rodiny s dětmi. Jeho 60 km širokých, sluncem zalitých sjezdovek a mírný terén z něj činí ideální místo pro děti a začátečníky, kde se mohou učit lyžovat v bezpečném a příjemném prostředí. Ať už hledáte pohodové lyžování, nebo zábavné zimní aktivity, Seiser Alm má vše, což z něj dělá ideální destinaci pro rodiny s dětmi v Dolomitech.
Rodiny ocení zejména to, že lyžařský areál Seiser Alm je obsluhován výhradně pohodlnými sedačkovými lanovkami, takže děti nemusí neustále sundávat lyže. Navíc disponují dětskými bezpečnostními prvky. Všechny silnice, které kříží sjezdovky, jsou vybaveny podjezdy, což umožňuje lyžařům bezpečný a plynulý přejezd z jedné sjezdovky na druhou. Díky tomu je lyžování pro rodiče i malé děti mnohem snazší a pohodlnější, zejména při výuce dětí.
3. Interaktivní úniková hra na lyžích
V lyžařském areálu si rodiny, teenageři a mladí dospělí mohou užít jedinečné dobrodružství na lyžích – Čarodějnický let Seiser Almem. Jde o interaktivní únikovou hru, která probíhá v celém areálu. Lyžaři si mohou vybrat ze dvou úrovní obtížnosti a prohlídku absolvovat během jednoho dne, nebo ji rozložit na několik dní. Jsou vybaveni mapou pokladu a sbírají symboly na sedmi stanovištích, řeší hádanky pomocí aplikace a interagují se svým okolím, aby si užili magické dobrodružství.
Mladí lidé a nadšenci freestyle si zamilují zdejší snowpark, největší v Jižním Tyrolsku. Jeho délka přesahuje 1,5 km a nabízí 40 překážek. S raily, kickery, boxy a whoopy nabízí vše, co si freestylisté mohou přát – od lehkých úseků vhodných pro rodiny přes středně obtížné tratě, až po výzvy pro profesionální jezdce.
5.
Lyžařské zábavní parky
Lyžařské středisko Seiser Alm zaručuje nekonečnou zábavu pro rodiny s dětmi i milovníky adrenalinu. Jeho zábavní parky se vyznačují rozmanitým terénem s hravými prvky určenými pro děti všech úrovní dovedností. Starší děti i mladí dospělí si mohou vyzkoušet svou rychlost na vyhrazených časově řízených tratích, projet slalomovými brankami a dokonce si své jízdy natáčet pomocí samospouští.
6.
Lyžařský kurz a lyžařská školka
Na dětském lyžařském kurzu se děti učí lyžovat zábavnou formou. Trpěliví a zkušení instruktoři zajišťují zábavné a bezpečné
učení. Obě lyžařské školy nabízejí kromě kurzu pro všechny věkové kategorie také lyžařskou školku a hlídání dětí, kde se malí mohou učit lyžovat hrou, zatímco rodiče si mohou odpočinout nebo si užít čas na svahu.
Seiser Alm je proslulý nejen svými sjezdovkami, ale také autentickými chatami. Místo velkých restaurací zde atmosféru vytvářejí útulné rodinné chaty – místa, kde je pohostinnost osobní a kvalita na prvním místě. Ať už si členové rodiny užívají jakýkoli program, všichni se sejdou na oběd v horské chatě. Ty jsou snadno dostupné na lyžích, na běžkách nebo pěšky.
8. Speciální rodinná nabídka
Rodiny lyžují na Seiser Alm levněji! Při zakoupení skipasu pro dospělého získávají děti narozené po 1. lednu 2017 zdarma skipas stejného typu a trvání (1+1).
9. Pohodová a slunečná atmosféra
Jednou z hlavních devíz Seiser Almu je klidná a uvolněná atmosféra. Oblast není tak přeplněná jako větší lyžařská střediska, což rodinám umožňuje užít si pohodovou zimní dovolenou bez stresu. Rozlehlé otevřené prostranství, krásné scenérie a mírné zimní teploty s dostatkem slunečního svitu znamenají, že ani ti nejmenší při lyžování rychle neprochladnou, a všichni si tak odvezou krásné trvalé vzpomínky.
10. Rodinné aktivity mimo sjezdovky Kromě lyžování nabízí Seiser Alm rodinám řadu jiných zábavných zimních aktivit. Zasněženou krajinou se vine několik upravených sáňkařských drah, které slibují dětem i dospělým bezpečný a vzrušující zážitek. Rodiny si mohou vyzkoušet i běžecké lyžování na širokých, mírně zvlněných tratích, ideálních pro začátečníky. Pro kouzelný zimní zážitek si děti i rodiče mohou užít bruslení na malebném jezeře Völser Weiher, obklopeném zasněženými lesy a horami, s útulnými chatami v blízkosti, kde se můžete zahřát a občerstvit.
Zimní sezóna 2025/26 probíhá od 5. 12. 2025 do 6. 4. 2026
Od prvních oblouků po Světový pohár
Kranjska Gora je malebné, přehledné a přívětivé středisko ve slovinských Julských Alpách – ideální pro rodiny, začátečníky i ty, kdo chtějí během dovolené vyzkoušet více středisek, a to hned ve třech zemích. Nabízí ideální podmínky pro výuku lyžování i závody světové úrovně.
Na úpatí Julských Alp, jen pár kilometrů od trojmezí Slovinska, Rakouska a Itálie, leží Kranjska Gora – tradiční horské středisko s přátelskou atmosférou, které umí nabídnout jak rodinné pohodlí, tak sportovní zážitky světové úrovně. Kompaktní rozloha, výborná dostupnost a bohatý program zimních akcí z ní dělají ideální místo pro klidnou i aktivní dovolenou.
Ideální místo, kde se naučit lyžovat
Kranjska Gora je prototypem rodinného střediska. Lanovky a sjezdovky začínají přímo od hotelů, půjčovny a lyžařské školy jsou na každém rohu a nechybí ani bezplatný skibus. Kdo se teprve učí, ocení mírné a přehledné svahy, které jsou ideálním místem pro první oblouky malých lyžařů. Zkušenější mohou vyrazit na delší a strmější, zkrátka sportovnější svahy Vitrancu – ty stejné, na nichž se jezdí Světový pohár.
Díky mezinárodnímu skipasu International Julian Alps se z Kranjské Gory otevírají lyžařské možnosti v celém trojmezí – se skipasem lze lyžovat i v blízkých rakouských a italských střediscích. V žádném jiném alpském středisku se nedá tak snadno střídat lyžařská kultura a terény hned tří různorodých zemí.
Kde závodí elita
Každý rok se Kranjska Gora proměňuje také v centrum světového lyžování. Na tratích
Vitrancu se konají závody Světového poháru mužů i žen a nedaleká Planica patří k ikonickým místům skokanského světa. Tři různé světové poháry dávají Kranjske Goře unikátní sportovní náboj.
Jistota sněhu
Systém technického zasněžování pokrývá všechny hlavní tratě, takže sezóna je zajištěna i v teplejších zimách. Trvanlivost sněhu na sjezdovkách zajišťuje i severní orientace zdejších lyžařských svahů.
Zimní pohádka v srdci Alp
Během adventu se Kranjska Gora promění v malou horskou pohádku. Ulice zdobí světelné dekorace, na náměstí voní svařené víno a program doplňují koncerty, dětské akce i slavnostní otevření zimní sezóny.
Ledové kluziště v Planici
Letošní novinkou je venkovní ledové kluziště v Planici o rozloze 900 m². K dispozici je půjčovna bruslí, občerstvení a hudební doprovod. Ideální doplněk pro dny, kdy si chcete od lyží odpočinout, ale zůstat v pohybu.
Planica láká i na perfektně upravené běžkařské tratě s výhledem na legendární skokanské můstky, zimní pěší trasy a výpravy na sněžnicích do tichých údolí pod vrcholy Julských Alp. Kranjska Gora zkrátka nabízí vše podle vlastní volby mezi sportem, pohodou a tichem hor.
zimní dobrodružství na nejvyšší
Davos Klosters v majestátních švýcarských Alpách je jednou z hlavních světových destinací zimních sportů a freeridovým rájem, který rok co rok přitahuje milovníky sněhu z celého světa. Tento region zahrnuje šest různorodých lyžařských oblastí a je známý lyžováním ve vysoké nadmořské výšce, dlouhými a pestrými sjezdovkami s různými charakteristikami a výzvami. Davos Klosters je eldorádem svobody, dobrodružství a nedotčeného prašanu.
Kouzlo Davos Klosters Davos Klosters, mezinárodně uznávaný jako přední freeridová destinace, má šest jedinečných vrcholů – Jakobshorn, Parsenn, Madrisu, Rinerhorn, Pischu a Schatzalp, které nabízejí unikátní kombinaci přírodní krásy a sportovních výzev. Od úplných začátečníků až po zkušené freeridery… všichni si zde přijdou na své. Hluboký sníh, svoboda a horské dobrodružství jsou zde samozřejmostí: mezi náročné túry patří „Funi Line – High Altitude Tour“ a epická „3 Bahnentour Davos Klosters – Arosa/Lenzerheide“. Jakmile to jednou zkusíte, budete se sem chtít vracet znovu a znovu, do
davoského nevyčerpatelného freeridového ráje plného nekonečné zábavy.
Přehled místních hor
Jakobshorn: Davoský freeride hotspot je Mekkou pro freeskiery. Četné trasy přitahují začátečníky i experty, přičemž severní strana je obzvláště oblíbená díky úchvatným výhledům a široké nabídce backcountry možností. Rozsáhlý prostor a bohatá nadílka prašanu udělá z každého sjezdu úžasný zážitek.
Parsenn: Davos a Klosters se propojují na širokých otevřených svazích Parsennu: carvingové sjezdovky, boule
a strmé sjezdy s prašanem na severních svazích Weissfluhu a Gotschny. Z panoramatického vrcholu Weissfluh je možné vše, včetně epických sjezdů přes 10 km dlouhých až ke vzdáleným autobusovým zastávkám a železničním stanicím Rhétské dráhy, odkud se snadno vrátíte zpět do lanovkové sítě (doprava v rámci skipasu). Různorodý terén a trvale dobré sněhové podmínky činí Parsenn jednou z nejoblíbenějších hor pro freeride ve Švýcarsku.
Madrisa: Stranou a trochu opomíjená domácí hora střediska Klosters je volbou místních, když se jinde hromadí davy. Slunné svahy nabízejí pohodové lyžování na sjezdovkách a oběd s výhledem z Berghaus Erika. Pro skvělý lyžařský den není lepší místo pro jarní sníh a náročné backcountry túry přes hranice do Rakouska a zpět.
Rinerhorn: Vítejte v náročných lesních partiích, prašanu na severních svazích a sjezdech ve volném terénu. Freeridery, kteří hledají kombinaci dobrodruž
ství a nedotčené přírody, Rinerhorn nikdy neomrzí.
Pischa: To je opravdový zážitek. S rychlým výjezdem na velkou horu bez upravených sjezdovek je Pischa freeridovým snem. Nedotčená Pischa zve lyžaře, aby si vyřízli vlastní stopu v hlubokém sněhu. Žádné sjezdovky, žádné limity.
Schatzalp: „Pomalá hora“ Davosu nabízí návrat k poklidné atmosféře lyžování, jaké bývalo, s přírodním sněhem, klidnou sedačkovou lanovkou a historickým kouzlem tohoto slavného horského střediska. Kupte si jednosměrnou jízdenku na lanovku a vydejte se odtud na nezapomenutelný den plný skialpinistického dobrodružství.
Tipy na túry pro pokročilé lyžaře
Vysokohorská túra Funi Line: Náročný sjezd z Jakobshornu, přímo dostupný z horní stanice lanovky. Úžasné dobrodružství, hluboký sníh, plná koncentrace po celou cestu a zaručená vzrušující jízda.
3 Bahnentour Davos Klosters –Arosa/Lenzerheide: Ultimátní freeridový výlet spojuje čtyři proslulá lyžařská střediska východního Švýcarska skrz tajné přejezdy. Povinnost pro každého, kdo chce objevit všechny krásy tohoto regionu.
Proč Davos Klosters?
Nadmořská výška, sněhové podmínky, lanovky, skrytá údolí a veškeré
druhy terénu a náročností. Pokud to není dostatečný důvod, sdílená vášeň komunity freeriderů a živá atmosféra lyžařského města to jistě utvrdí. Davos (1.560 m n. m.) a Klosters (1.200 m n. m.) mají kolem dokola nádherné lyžařské hory a bezproblémovou pozemní dopravu autobusem a vlakem, která propojuje centra a přilehlé oblasti. Prostě učiněný freeridový ráj pro každého průzkumníka.
Akce: Backcountry Week Davos (29. 1. – 1. 2. 2026)
Backcountry week slaví již 10. výročí. Těšte se na speciální nabídky freeridu včetně túr s místními průvodci, workshopy a kurzy lavinové bezpečnosti. Více informací: backcountry-weeks.ch
Pro bližší informace o freeride v Davos Klosters navštivte: davos.ch/freeride
Kontakt:
Destination Davos Klosters Talstrasse 41
7270 Davos Platz davos.ch/zima // info@davos.ch
TEXT: ANDREA DRENGUBÁKOVÁ FOTO: SNOWTOUR
s bohatou historií i budoucností
Lyžování na šumavském Špičáku nabírá rok od roka moderní směr. Ať už jde o novou restauraci v alpském
stylu, vyhřívané skříňky na lyžařské vybavení nebo špičkový servis lyží. Na druhou stranu si tento sportovní areál stále zachovává tvář tradičního šumavského areálu s milou domácí atmosférou a bohatou lyžařskou historií.
Osobně by mi nevadil Špičák v takové podobě, jako jsem ho poznala malá – se starou tatrapomou a vůní horké griotky z jednoho jediného stánku. Současná doba si ale pochopitelně žádá moderní kroky, takže tu byla v nedávné době vybudována samoobslužná restaurace v alpském stylu, která podává moderní českou kuchyni, o patro níže je pak k dispozici například dětský koutek v rámci lyžařské školy, dále servis lyží prováděný na osvědčených strojích Wintersteiger a Montana a v neposlední řadě skidepot v podobě vytápěných skříněk.
Věděli jste, že první sjezdové závody se na Špičáku jely už v roce 1931? Trať dlouhá úctyhodných 2,2 km vedla „od kamene ke kolejím“, tedy od samotné skalky na vrcholu Špičáku (1 202 m) až dolů k nádraží. Lyžování jako takové se ovšem na Špičáku datuje už do konce 19. století, kdy tu lyžovali slavné osobnosti jako Jan Neruda nebo Jaroslav Vrchlický.
Sportovní charakter Špičáku potvrzuje i fakt, že byl pro rok 2027 zvolen jako dějiště
Zimní olympiády dětí a mládeže. Hostit bude hned několik disciplín od alpského lyžování přes skicross až po snowboarding.
Termín olympiády je naplánován na 24.–28. 1. 2027 a představit se na ní má více než 1 500 mladých závodníků.
Lyžařské závody, jakožto i krajské přebory, se na Špičáku jezdí dodnes, a to nejčastěji na jedné z nejsportovnějších červených tratí – na sjezdovce č. 3, jejíž prudký slalomák umí prozkoušet nejednoho špičkového lyžaře. Sportovní nádech se spoustou kratších padáčků nabídne ovšem i vedlejší rozmanitá trať č. 2 a srdcaři mohou při dobrých sněhových podmínkách zamířit i na nejprudší českou sjezdovku Šanci.
Komu by se „po starých“ časech přece jen zastesklo, nasaje tu nejautentičtější atmosféru „sedmdesátek“ v chatách Hanička a Blaženka. Obzvláště Blaženka si zachovala své kouzlo útulné horské hospůdky s kostkovanými ubrusy a správnou komorní atmosférou.
K jídlu už ale opět moderně, takže poručit si můžete třeba lívance s lesním ovocem nebo Germknödel a nechybí ani „plznička“ či Aperol Spritz.
Sportovní charakter ze Špičáku dýchá ať už díky parametrům sjezdovek, nebo sportovními akcemi, které se tu konají. Na druhou stranu se svojí tradiční lyžařskou školou, cvičnou sjezdovkou Spodní Šance a dětským parkem si Špičák říká o pozornost také rodin s dětmi, kterým je tu v posledních letech nabídnuté kvalitní a moderní zázemí.
9 km sjezdovek
2 lanové dráhy
5 lyžařských vleků
2 pojezdové koberce
NoVINKy Pro ZImu 2025/26
nová odpojitelná lanovka na Špičáku I
nový interiér a vybavení v půjčovně na Špičáku I
posílené zasněžování na Špičáku II
Zajistěte si skipas na sezónu 2025/26 za výhodných
podmínek v listopadovém předprodeji!
Zimní sezóna je za dveřmi a nejpopulárnější slovenská horská střediska připravují množství novinek, které potěší nejen lyžaře. Výborná lyžovačka, bohatý après-ski program, zimní turistika a zážitky pro malé i velké. Taková bude zimní sezóna v Jasné a ve Vysokých Tatrách, kde se připravují na to, aby návštěvníkům dopřáli ty nejkrásnější zážitky – a bude z čeho vybírat.
Zima v Jasné je synonymem špičkového lyžování, jedinečných zážitků a prémiových služeb. Největší lyžařské středisko na Slovensku nabízí více než 50 km sjezdovek různých náročností, kde se komfort moderních lanovek pojí s neopakovatelnou atmosférou Nízkých Tater.
Jasná není jen o sportu
Novinky této zimy přinesou do Jasné čerstvý vítr. Nový tematický projekt přemění část Brhliska na pohádkový svět plný nafukovacích soch, světelných instalací a videomappingu. Milovníky dynamické jízdy potěší nová skicrossová dráha dostupná i během večerního lyžování. Rodiny s dětmi zase ocení nový Maxiland v Krupové, který zpříjemní první kroky na lyžích nejmenším lyžařům. Jedinečný zážitek nabízí Fresh Track, ranní lyžovačka na nedotčených svazích doplněná snídaní v nejvýše položené restauraci na Slovensku – v Rotundě Chopok ve výšce 2 004 m n. m. Novinkou je večerní lyžování na osvětlených tratích dlouhých 4,3 km, které přinese sportovní zážitek i po západu slunce. O adrenalin se postarají freeridové zóny, upravené běžkařské tratě či atraktivní trasy pro skialpinisty. Během celé sezóny se návštěvníci mohou těšit na pestrou paletu akcí, které spojují hudbu, zábavu a nezapomenutelnou atmosféru.
Velkolepý Winter Jasná
Sezónu odstartuje 28. a 29. listopadu 2025 velkolepý Winter Jasná Opening s Dieterem Bohlenem z legendární skupiny Modern Talking. Od 16. do 18. ledna 2026 se mohou návštěvníci těšit na Jasná Gopass Festival s hvězdami světového formátu jako Rudimental a Pendulum. Od 12. do 15. února 2026 zase na Olympijský festival. O zábavu se postará klub Happy End Jasná, který chystá sérii legendárních párty během celé zimy. Na stagei se vystřídá výbušná energie GLEBA, předskokan Imagine Dragons – Mark Dann, rapová nálož od dvojice Pil C & Luca Brassi, ikonické Horkýže Slíže, nekompromisní Kontrafakt či nezaměnitelná diva Dara Rolins.
I Vysoké Tatry přinášejí návštěvníkům to nejlepší z různých zimních aktivit. Kromě 24 km sjezdovek nabízí tři horská střediska možnosti turistiky či sáňkování na 2,5km trati z Hrebienka do Starého Smokovce.
K tradičním lákadlům patří i letos Tatranský ledový dóm na Hrebienku, otevřený od 14. listopadu 2025. Jeho téma zůstává až do otevření zahaleno rouškou tajemství. Milovníci ledových staveb si přijdou na své i během mezinárodního mistrovství ve vyřezávání
ledových soch Tatry Ice Master, které se uskuteční 17. a 18. ledna 2026. Vánoční atmosféru na Hrebienku i letos dotvoří čtyři adventní víkendy s vánočními trhy.
Fresh Track s prázdnými sjezdovkami a výjimečnou snídaní
Skalnaté pleso okouzlí panoramatem pod Lomnickým štítem a Štrbské Pleso nabídne dokonale upravené tratě na sjezd, slalom či běžecké lyžování. Na Štrbském Plese a v Lomnickém sedle si budete moci vyzkoušet i jedinečný Fresh Track, který spojí ranní lyžování na prázdných svazích s výjimečnou snídaní.
I TUTO ZIMU POTVRZUJE STATUS DESTINACE, KTERÁ SPOJUJE SPORT, ZÁŽITEK A ZÁBAVU NA SVĚTOVÉ ÚROVNI. AŤ UŽ HLEDÁTE
DOKONALOU LYŽOVAČKU, VÝJIMEČNÉ GASTRO NEBO PESTRÝ KULTURNÍ PROGRAM, NÍZKÉ TATRY JSOU PŘIPRAVENY SPLNIT VAŠE OČEKÁVÁNÍ.
Lyžování a relax v jednom balíčku
Pokud vás lákají zasněžené sjezdovky, nejlepší volbou je rezervovat si ubytování přímo se skipasem. Takovou možnost nabízejí hotely Tatry Mountain Resorts v Jasné, ve Vysokých Tatrách, jakož i v Bešeňové a v chatovém středisku u Tatralandie. Všichni hosté mohou využívat lanovky a sjezdovky v Jasné, na Štrbském Plese, v Tatranské Lomnici, ve Starém Smokovci na Jakubkové louce nebo na Hrebienku. Vedle zábavy a adrenalinu na svahu si přijdou na své i milovníci termální vody – celodenní vstupy do vodních parků Tatralandia a Bešeňová jsou zahrnuty v ceně pobytu.
Pokud hledáte pompézní místo, rezervujte si Grandhotel Starý Smokovec nebo Grandhotel Praha ve Vysokých Tatrách. Na výběr máte také klidné „adult friendly“ destinace jako Hotel Tri Studničky či boutique Hotel Pošta,
Největší novinkou této zimní sezóny bude moderní 8sedačková lanovka Leitner ve speciální edici Pininfarina na Štrbském
Plese. Za jedenáct milionů eur je budováno nové spojení na Medvědí kopu s přístupem na Furkotku a do ostatních částí střediska.
které budou pro vás tou správnou volbou. Rodinná dovolená vhodná pro malé i velké lyžaře vás bude
čekat v Hotelu Grand Jasná. Naopak, pokud preferujete soukromí, apartmány v Chalets Jasná Collection vám poskytnou nerušenou pohodu s možností donášky snídaňových košů. Milovníci vodních parků ocení Hotel Galeria Thermal Bešeňová s exkluzivními pokoji Pamukkale a s privátními termálními jezírky na balkonech. Pro rodiny jsou vhodné také Hotel Akvamarín Bešeňová či Holiday Village Tatralandia.
Vstupní brána k zážitkům
Všechny zážitky v horských střediscích, vodních parcích nebo i ubytování se skipasy/vstupy do vodních parků, mají jedno společné – nejvýhodnější jsou dostupné přes platformu gopass. travel. Gopass startuje předprodej denních skipasů pro příští lyžařskou sezónu již začátkem listopadu. Čím dříve si klient denní skipas koupí, tím výhodnější cenu získá. V nabídce je stále i několik druhů Gopass SKI sezónky, která nabízí neomezené lyžování ve střediscích ve 4 zemích, možnost využití na lanovkách i během celého roku a další výhody. Za nákupy v Gopassu získává klient cashback v podobě goX, který slouží jako interní gopassové platidlo. Díky tomu tak Gopass Cashback zlevňuje nákup dalších produktů a služeb nabízených vybranými obchodními partnery programu Gopass.
Každý lyžař má svůj oblíbený svah, kam se s radostí vrací každou zimu.
Pro mnoho lyžařů z Oravy, ale i z dalších koutů Slovenska a Česka, je tímto místem Kubínska – menší středisko s rodinnou atmosférou a klidem, který se dnes hledá čím dál hůř.
Na vrchol ve výšce 1 345 m n. m. vás vyveze lanovka a hned u výstupu čeká útulný bar s terasou a lehátky. Ideální místo pro pauzu na slunci, horký čaj nebo jen ticho a výhled na hory.
Když hledáte klid a nechcete se na svahu ztratit
Kubínska sice nepatří mezi obrovské alpské resorty, ale má něco, co těm velkým často chybí – autentičnost, přátelskou atmosféru a prostor pro každého. Díky ideální šířce a sklonu sjezdovek je středisko jako stvořené pro rodiny s dětmi. Čeká tu na vás 14 km tratí rozdělených do 10 sjezdovek – od lehkých až po náročnější. U dolní stanice najdete lyžařskou školu a půjčovnu, takže o vybavení ani první oblouky se nemusíte starat.
V ceně skipasu také hrad či aquapark
Zima na Kubínské ale nekončí u lyží. S tří- a vícedenním skipasem získáte rodinné vstupy zdarma na největší lákadla regionu – Oravský hrad a Aquapark v Dolním Kubíně.
A to ještě není všechno. Pokud se ubytujete v některém z hotelů Kubínska Resorts, čekají vás další výhody: neomezený wellness, večerní lyžování, parkování zdarma přímo ve středisku, a dokonce přednostní vstup na lanovky. To zní jako docela dobrý deal, ne?
Tipy na nejvýhodnejší lyžovačku
Digitální karta Tím Kubínska
S kartou získáte slevy v restauracích, půjčovnách i servisech, a pokud se ubytujete ve městě, také bezplatný skibus. Aktivace je zdarma – stačí pár kliknutí.
Skipasy v předprodeji už od 460 Kč
Kubínska používá systém dynamických cen, takže kdo nakoupí včas, ušetří. Skipas na celý den si na e-shopu můžete pořídit už od skvělých 460 Kč – čím dřív, tím výhodněji.
Pobytový balíček ZIMA360°
Kompletní zimní zážitek už od 3 165 kč / osoba / 2 noci – zahrnuje ubytování s polopenzí, skipassy, neomezený wellness, vstup na Oravský hrad i do aquaparku, parkování zdarma ve středisku a přednostní vstup na lanovky. Navíc 15% sleva při rezervaci v těchto termínech: 11.–15. 1. 2026 | 18.–22. 1. 2026 | 25.–29. 1. 2026 | 1.–5. 2. 2026 | 9.–15. 3. 2026
www.kubinska.sk
Kubínska
14 km sjezdovek
2 lanovky a 8 vleků
Samostatný dětský vlek
SKI SCHOOL & RENT
Večerní lyžování na lanovce
10 bufetů a restaurací
Slevová karta Tím Kubínska
Letní ráno ve Whistleru má svou vlastní energii. Místo šustění lyží po sněhu se z údolí ozývá bzukot kol, lanovky se pomalu rozbíhají a vzduch voní pryskyřicí a prašnými stezkami. Největší severoamerické horské středisko zdaleka neusíná po zimní sezóně – naopak. Whistler Blackcomb dokázal proměnit letní měsíce v plnohodnotnou druhou sezónu, která se stala vzorem pro areály po celém světě.
Jeho recept na úspěch? Na první pohled prostý – nabídnout maximum z tamní přírody. Ale za kulisami se skrývá promyšlený systém, který spojuje precizní práci s prostředím, chytrý marketing a schopnost vyvolat v návštěvníkovi opravdový wow efekt. Klíčem je hluboké porozumění publiku – a to letní se od zimního liší téměř ve všem: motivací, očekáváním i způsobem, jakým krajinu vnímá.
Provozovatelé Whistleru dlouhodobě staví na myšlence celoroční udržitelnosti. Letní provoz není jen doplňkem zimy, ale strategickým pilířem, který rozkládá ekonomická rizika, stabilizuje zaměstnanost a dává místní komunitě nový rytmus. Horský areál tak funguje jako živý organismus – plynule se přizpůsobuje
sezónním změnám, aniž by ztrácel svou identitu. A právě tato schopnost – proměnit se, ale neztratit duši – dělá z Whistler Blackcomb modelový příklad pro moderní pojetí horského turismu.
Abychom pochopili, jak letní provoz Whistler Blackcomb tyto zásady ztělesňuje, vybral jsem to nejpodnětnější z mediálních výstupů dvou dlouholetých zasvěcenců, kteří od počátku pomáhali utvářet přístup resortu: Arthura De Jonga, bývalého manažera pro plánování horských oblastí a environmentální zdroje, a Roba McSkimminga, bývalého viceprezidenta pro rozvoj podnikání. Oba pracovali ve středisku dlouhé dekády již od osmdesátých let.
Co chce návštěvník
„Letní hosté mohou být zcela odlišní a pochopení toho, jaké zážitky hledají a jak s nimi komunikovat, je kritické. Rozdělili jsme si hosty na pozorovatele a aktivní návštěvníky; pravděpodobně 80 % turistických návštěv tvoří ti, které bychom nazvali pozorovateli. Jsou to lidé, kteří nejsou tak obeznámeni s horskými středisky nebo lanovkami, ale jsou opravdu uchváceni silou tohoto zážitku, protože se ho neúčastní tak často,“ začíná vyprávět McSkimming.
„A to je důležité, protože vyhlídkové jízdy lanovkou jsou zdaleka největší částí našeho podnikání a mají i nadále největší potenciál,“ pokračuje. „Pokud chci vybudovat životaschopné celoroční podnikání, je tato složka tajemstvím, jak toho významným způsobem dosáhnout.“
„Aktivní lidé, kteří jsou v zimě často lyžaři, jsou velmi aktivní, pokud jde o horskou rekreaci. Kromě našeho Bike Parku aktivní lidé vyhledávají turistiku, trail running a podobné aktivity. Vždy se snažíme zajistit, aby naše plánování zohledňovalo obě zmíněné skupiny. A to může být náročné, protože většina resortů se vyvinula jako aktivní zimní destinace,“ dodává McSkimming.
Aby se s tím vyrovnal, vytvořil Whistler letní tým složený ze zaměstnanců, kteří se přímo zabývali střediskovými návštěvníky v oblasti marketingu, rezervací, příjezdu, stravování atd. „Mít takhle opravdu zaměřený letní tým byl dobrý způsob, jak našim letním hostům porozumět a být schopni je vést,“ uvedl McSkimming.
Whistler leží v blízkosti rozmanité metropolitní oblasti Vancouveru, a aby resort uspokojil požadavky různorodého publika, nabízí širokou škálu letních aktivit, od lanových atrakcí, výletů džípy a via ferraty až po vyhlídkové aktivity. K turistickým cílům se lze dostat převážně z lanovek Blackcomb, Whistler a Peak2Peak, které tvoří trojúhelník mezi dvěma vrcholy, a z lanovky Peak Express. Ty obsluhují více než 50 km stezek na obou horách, plus prohlídky s průvodcem za medvědy a sezónní sněhové koridory vyřezané do zbytků zimního sněhu na Whistleru. Na vrcholu se také nachází provazový most Cloudraker Skybridge a vyhlídková plošina Raven's Eye.
Pro aktivnější návštěvníky nabízí zdejší Bike Park rozsáhlou síť sjezdových trailů obsluhovaných lanovkami. Jinde v obci Whistler se nachází noční procházka Vallea Lumina, lázně Scandinave, čtyři golfová hřiště a vodní sporty na jezerech a řekách v regionu, mimo jiné. Ve zdejší komunitě panovaly určité obavy, zda jsou tato mírnější dobrodružství v souladu se značkou světoznámého resortu. Jejich popularita ukázala, že buď ano, nebo že rozšířily to, co značka zahrnuje.
Bike Park je nejznámější letní aktivitou ve Whistleru a sehrál důležitou roli při budování letní viditelnosti střediska. Vykazuje mnohonásobně vyšší návštěvnost než jakýkoli jiný bikepark na světě. Od svého otevření v roce 1999 se rozrostl z jedné zóny pod lanovkou Whistler Village Gondola na čtyři odlišné oblasti: Fitzsimmons, Garbanzo, Whistler Peak a Creekside. S více než 100 km singletracků je to největší bikepark v Severní Americe přístupný lanovkou. „Extrémní terén a profesionální trasy jsou součástí úspěchu zde i v mnoha dalších bikeparcích,“ říká McSkimming. „Klíčem k budoucnosti je však to, že se jedná o rodinný sport. Jakmile se s ním rodiny seznámí, je to podobné jako u lyžování a snowboardingu. Děti se účastní programů po celé léto, všichni to dělají společně a stává se to součástí rodinného zážitku. Zohledňujeme všechny aspekty schopností a zkušeností jezdců – od těch, kteří jsou v parku poprvé, až po nejlepší jezdce na světě – a park vylepšujeme, aby se k nám vraceli.“
udělal Whistler Blackcomb. Přidal promyšlený systém turistických a vyhlídkových stezek vysoko na obou svých horách. Například na Whistleru je síť stezek přímo u lanovky Peak, která také vede k mostu Cloudraker Skybridge, instalovanému v roce 2018.
„Je to jako vybudovat lyžařský areál se zelenými, modrými a černými turistickými stezkami a trasami,“ popisuje De Jong. „Místo toho, abychom se zaměřili pouze na horský hřeben, vybudovali jsme stezky podél ekosystému, kde se subalpský les setkává s alpským. Každá zatáčka trailů nabízí jiný výhled a orientaci, má svůj příběh. Zdůrazňujeme všechny přírodní přednosti.“
„Návratnost je fenomenální,“ pochvaluje si De Jong. „Vzhledem k půl milionu dolarů investovaných do stezek nám to pravděpodobně vynáší několik milionů dolarů ročně. Jakmile lidem nabídnete výjimečný zážitek, budou ho chtít znovu a budou se vracet každý rok, protože jinde takový zážitek nenajdou: lanovka je vyveze do alpské oblasti a celý jejich zážitek zůstane v alpské oblasti, kde chtějí být. Nedá jim to žádnou velkou námahu se tam dostat a pak obdrží výjimečný zážitek na stezce. Tyto stezky mají nejvyšší návratnost investic ze všeho, co jsme kdy udělali, protože jejich výstavba nestála moc peněz a byly postaveny s promyšleným záměrem.“
FOTO: FACEBOOK
Faktor úžasu
Většina středisek má lanovky, jež návštěvníky dovezou na scénická místa, ale jak z nich docílit ještě něco silnějšího? Může to být prostřednictvím struktur a interpretačních prvků, což
„Podle našich průzkumů asi 70 % hostů neujde více než 500 metrů od vrcholu lanovky,“ dodává. „První okruh je tedy zavede asi 500 m do přírodní oblasti, kde není vidět žádná infrastruktura skiareálu. Pro ty, kteří nejsou zvyklí na pobyt v horách, to může být dobrodružství a v případě potřeby je to dost blízko na snadný návrat k lanovce. Od tohoto bodu vedou některé modré trasy, které jsou dlouhé asi jednu až dvě hodiny. Pro nedělní turisty se tak najednou otevírá celý svět přírodních zážitků. Tyto trasy jsou opravdu promyšlené tak, abyste se cítili jako v přírodě, a ne v lyžařském areálu. Nevidíte vůbec žádnou lanovku ani žádnou infrastrukturu.“
Pro ambicióznější turisty má středisko k dispozici černé stezky, které vyžadují celodenní výlety.
Existují způsoby, jak návratnost ještě zvýšit, například místní Skybridge. De Jong přiznává, že to byl drahý projekt: „A když jsme ho stavěli, setkali jsme se s velkou skepsí. Ale už v prvním roce provozu jsme zaznamenali přes sto tisíc návštěvníků. Návratnost investice byla od samého začátku dobrá. Za slunečného dne je most stejně rušný jako promenáda u moře.“
Je něco takového dostupné pro většinu středisek? Možná ano, možná ne. Zde vstupuje do hry kreativita a příležitost: „Závěsný most, pokud máte vhodné přírodní podmínky, nestojí tolik,“ říká De Jong. „Navíc náklady na výstavbu turistické stezky jsou zanedbatelné a představují jen zlomek toho, co stojí nová lanovka.“ Pro De Jonga je klíčovou otázkou: „Co můžete udělat s co nejmenšími náklady, abyste předvedli své přírodní bohatství?“
„Vzhledem k pokračujícímu dopadu klimatické změny na odvětví outdoorových sportů předpokládáme, že letní aktivity se stanou významnější a populárnější nabídkou u nás i v horských střediscích po celém světě,“ říká De Jong. „Téměř každé zimní středisko se nakonec bude muset vypořádat s klimatickými změnami. Klimatická změna se skutečně děje a zrychluje se.“
„Musíte zjistit, jak to ovlivní váš provoz. Budete mít sníh za 20, 30 nebo 40 let? Jak rychle se musíte přizpůsobit? Jak dlouho ještě můžete být odolní pouze jako lyžařské středisko? Jaké máte možnosti pro vytvoření zážitků mimo lyžování? S tím jsou spojeny náklady a vy je chcete rozložit. Musíte zajistit, aby to bylo ekonomicky rentabilní. Co je možné udělat v krátkodobém horizontu, abyste pronikli na trhy nesouvisející s lyžováním? To se bude lišit v závislosti na tom, zda se nacházíte v blízkosti velkého města nebo ne.“
Letní plánování
„Aby resort mohl využít léto, potřebuje komplexní, fázovaný hlavní plán pro léto od A do Z,“ říká De Jong. „Letní plány obvykle nebývají tak důkladné jako zimní. Pečlivě zvažte všechny možnosti, jež máte k dispozici. Co by mělo být na prvním místě? Co je finančně možné? Jaké jsou jednotlivé fáze?“
„V rámci tohoto procesu navrhněte komplexní letní vzhled a atmosféru. Léto v horských střediscích často znamená, že se na zimní zařízení nalepí řada aktivit a výsledek vypadá jako jiná verze lyžování – stále máte pocit, že jste v lyžařském areálu,“ radí ostatním střediskům De Jong.
„Zvažte celkový dojem, který vytváříte,“ připojuje se McSkimming. „Jak vypadá konečný vzhled, když vystoupíte z lanovky? Jsou vaše letní cedule nalepené přes zimní? Když se lidé dostanou do vysoké části střediska, prostě půjdou na nejvyšší bod, je to lidský instinkt. Tím, že na tomto místě a v jeho okolí něco podniknete, protože toto místo má sílu, můžete posunout zážitek, který nabízíte, na další úroveň.“
Město Whistler se rozrostlo a stalo se jedním z největších rekreačních středisek v Severní Americe. V zimě může pojmout až 50 000 obyvatel a hostů. Ačkoli město a resort neměly vždy stejnou vizi, pokračující úspěch a rozvoj prosperujícího letního podnikání prokázaly hodnotu spolupráce.
Jak resort rozvíjel svůj letní plán a začal přitahovat více návštěvníků, prospívalo to celé komunitě. „Všichni v podnikatelské komunitě měli rozhodně zájem o to, aby se mohli etablovat na celoroční bázi,“ říká McSkimming.
De Jong, který byl často hlavním představitelem v oblasti rozvoje resortů a od roku 2018 je členem městské rady, radí ostatním horským střediskům, aby se aktivně zapojovala do komunity – a to ještě předtím, než od města něco potřebují: „Nestačí jen mluvit, je třeba věci řešit. Budujte důvěru. Dávejte, dávejte, než začnete žádat. Až pak budete žádat, lidé budou připraveni vás vyslechnout.“
Adaptace, vize, rovnováha
Whistler Blackcomb dnes představuje víc než jen špičkové středisko pro zimní sporty. Stal
se živým důkazem, že horská destinace může růst a prosperovat, aniž by se vzdala své podstaty. Letní sezóna zde není kompromisem, ale rovnocennou kapitolou příběhu o tom, jak propojit přírodu, ekonomiku a lidský zážitek do udržitelného celku. Tam, kde dřív vládl sníh, se dnes potkávají generace návštěvníků – od adrenalinových jezdců až po rodiny, které chtějí objevovat krásu hor v pomalejším tempu.
Úspěch Whistleru přitom neleží jen ve velkolepých atrakcích či v objemu investic. Je především výsledkem porozumění tomu, co lidé v horách hledají – klid, prostor pro pohyb, dotek s přírodou i pocit, že jsou součástí něčeho výjimečného. Místní filozofie stojí na jednoduchém, ale mocném principu: nabídnout autentický zážitek, který dává smysl v každém ročním období.
V době, kdy klimatická změna mění podobu zimní turistiky a horská střediska po celém světě hledají cestu, jak zůstat relevantní, Whistler Blackcomb ukazuje, že klíčem je adaptace a dlouhodobé myšlení. Udržitelnost tu není módním slovem, ale strategií přežití –a zároveň inspirací pro ostatní.
Široké sjezdovky, jedinečné výhledy, spousta slunečných dní a termální lázně –ideální zimní dovolená v Korutanech. Kärntner Skipass
První vyhřívané rukavice s krátkou manžetou
Vyhřívané ponožky s patentovanou technologií S.E.T.
S.E.T ® SOCKS & GLOVES
TUNE YOUR TURN
