v ý stava m ě s í ce
Plakát Jiřího Votruby jsem vylepil ve třídě hned vedle tabule a bavil se sledováním, jak na něj učitelé budou reagovat. Jako jediná potrefená husa se ohradila dějepisářka–ruštinářka. Klidné Vánoce s Občanským fórem vyrobil během šesti dnů Michal Cihlář.
vznikaly během chvilky, jiné
několik dní...
Ve své době představovala volba loga Občanského fóra mimořádně šťastný tah. Ručně kreslené logo s jemným humorem vytvořil Pavel Šťastný.
O dvě dekády později Plakáty téměř dvacet let ležely ve skříni, za tu dobu jsem si je prohlédl jen několikrát. Desáté výročí sametové revoluce proběhlo téměř bez zájmu médií i veřejnosti, zřejmě bylo ještě brzy na jakoukoli reflexi sametové revoluce. Když jsem se o kolekci zmínil koncem roku 2008 přátelům, věc se rozkřikla a o plakáty začal být velký zájem. Řada sdružení a institucí zabývajících se naší historií chtěla reprodukce pro nejrůznější knížky a projekty, originály plakátů byly vystaveny v Českých centrech v Tokiu, Moskvě, Stockholmu a do konce roku se objeví ještě v několika evropských městech. Úřad vlády vystavil kopie na zahradě Strakovy akademie. A čeho si cením nejvíce a co by mě před dvaceti lety opravdu nenapadlo, je, že povedu se třinácti autory plakátů rozhovory, které právě vycházejí knižně v nakladatelství XYZ. Ostatně v té době jsem ani nevěděl, že se sám stanu grafickým designérem a budu se na plakáty dívat nejen s nostalgií, ale i s odborným zaujetím. Na plakátech mě stále udivuje pozoruhodná stylová rozmanitost. Od čistě typografického řešení přes práci s fotografií po umělecká díla provedená linorytem nebo litografií. Některé plakáty vznikaly překotně, Ivan Král měl na svůj přímočarý plakát Konec vlády jedné strany! jen několik hodin, jiné – jako vánoční linoryt Michala Cihláře – vynikaly dokonalým zpracováním i těch nejmenších detailů. Z hlediska působení se plakáty výrazně liší: zatímco některé glosují aktuální dění pomocí karikatury, jiné hledí vstříc budoucnosti a nastiňují vizi směřování státu. Těžko hledat mezi plakáty nějaké pojítko, přesto lze při pohledu na celou kolekci učinit jisté závěry. Soubor především dokumentuje fakt, že i přes kulturní izolaci Československa v době totality si čeští výtvarníci udrželi svobodnou mysl a dokázali najít výrazové prostředky adekvátní situaci, pro kterou je škola ani praxe nepřipravovala: pro svobodné vyjádření zásadních myšlenek. Text byl původně napsán pro časopis TYPO, kde vyjde v prosincovém vydání číslo 37. Ukázky dalších plakátů na www.designiq.cz/1989.
22
Plakáty: archiv Filipa Blažka
Plakáty jsou pestré, některé
plakáty, provolání, výzvy ke generální stávce a podobně. Zhruba po týdnu se vše začalo mnohem více organizovat, objevovaly se první tištěné letáky a plakáty a z Mánesa se stalo jedno z hlavních distribučních center těchto tiskovin. Bral jsem si vždy po jednom nebo dvou plakátech od každého a lepil jsem je ve škole na okna. A tak jsem nevědomky položil základ sbírce, která je prezentována v tomto článku.