MANUÁL | Jak stavět na vesnici | 2019

manuål jak stavět na vesnici

aneb p ř í r u č k a

p ro

s t a ro s t y

aneb a r c h i t e k t ů m

p o d

po k l i č k u

aneb j a k

u v a ž u j e

u r b a n i s t a

aneb s t u d e n t ů m

p ro

p o c h o p e n í

4

m a n u á l je výsledkem mé diplomové práce, kterou jsem zpracovala v akademickém roce 2018/2019 na FA VUT pod vedením doc. ing. arch. Karla Havliše a ing. arch. Adély Chroboczkové.

P e t r a

K l u m p a r o v á

6

s m y s l

m a n u á l u

T e n t o man uál s i k l a d e z a c í l z pro s tř e d kov at malý m ob cím, jak u v ažuje ur ban i s ta -a r c h i te k t. N e c h c e vnu cov at u niv erz ální ře šen í . Nao p ak . Hl e d á r e g i o n á l n í pra v i d la a identitu .

Ch ce sp ojo v at vš e c h n y ty , k te ř í s e po d í l e jí na tv orb ě s ídel.

Po m o cí st rat egi e v n i tř n í c h r e z e r v n a b í z í a lternativ u s atelitním obl ast em , k t er é n e r e s pe k tu j í l o k á l n í po d mínky.

J eh o n edí l n ou s o u č á s tí j e př í l o h a d e m o n st r uj í cí , „ž e to j d e i j i n a k “.

P řík l a dy

do bré

pra xe

o b s a h

11

úv od em

a n e b co je cílem

15

d n eš n í v e nko v

c o j e d neš ní v enkov? d e fi n i ce v es nice s ta ti s t ické okénko u r b a n is té o v enkov u j e to to v enkov? pro č dů m na v es nici?

23

d v ě ro v i ny pro b l é m u

a r c h i tektu ra u r b a nis mu s

33

o co ta d y j d e?

d o b a s atelitov á c o j e t o ten s atelit? c h a ra k ter s atelitů c o d ě lá u lici u licí? k d e j e v ětš í s ou kromí?

45

jak z t o h o v e n?

j s e m s taros ta a... n e ž o slov ím u rb anis tu ... z n á m v nitřní rez erv y... s ro vn al js em s i...

55

m oh lo b y se h o d i t . . .

pá r u rb anis tický ch rad s o u tě ž e č e s k á komora architektů m ě s ts k ý architekt s tra teg ický plán pa r ti c ipace

71

ap lika c e na v e l a t i c e

s tra teg ie v nitřních rez erv pá r u rb anis tický ch rad

z áv ěre m

z d ro j e po d ě kov ání

121

Ăşvodem

a n e b

c o

j e

c í l e m

jen tak z rychlíku Tento manuál si neklade za cíl odpovědět na všechny otázky týkající se problematiky venkova. Jde o náčrt některých klíčoých témat. Kéž by se stal podkladem a inspirací pro hlubší diskuzi. Rozvedení jednotlivých podklaptol by si zasloužilo ještě větší pozornost.

být mostem, být spojkou Při tvorbě obcí a jejich struktur se zapojuje několik aktérů. Snahou této publikace je významné z nich propojovat. Mluvit takovým jazykem a věnovat se takovým tématům, kterým rozumí a o kterých mluví jak architektonická obec, tak zastupitelé malých obcí.

jak dál?

Doba se mění, společnost se mění, také politické, ekonomické a sociální aspekty se mění. Manuál si je vědom toho, že vždy v průběhu historie vznikaly takové stavby, které si celospolečenská situace vyžadovala. Proto bylo neskromnou snahou hledat a mít na paměti tyto příčiny, důvody a jejich důsledky, ale zároveň se věnovat především tomu, na kolik a jak ovlivňovat budoucnost. jižní morava Hlavní inspirací při tvorbě manuálu byly jihomoravské vesnice. Právě jim bylo cílem pomoci najít správný „architektonický směr“. Většina z myšlenek a tezí je ale ve výsledku aplikovatelná na drtivou většinu malých obcí v ČR.

13

dneĹĄnĂ­ venkov

c o

j e

d n e š n í

v e n ko v?

Jaké jsou hodnoty venkova? Jaká je role vesnice dnes? Nežijeme městský život na vesnici?

Styl života na dnešní vesnici už jen málo připomíná ten původní. Ze spousty vesnic se stávají satelity nebo noclehárny, ze kterých lidé dojíždějí do nejbližších spádových obcí. Zástavba se pomalu přeměňuje v takovou, jakou si ji „městský člověk“ vysní. Velká parcela, uprostřed ní dům, bazén, garáž apod. Není výjimkou, že mizí původní ráz obce a ke klasické tradiční zástavbě přirůstají suburbánní satelity. Aby se tento trend nestal normálem, je třeba znát hodnoty, které má každá konkrétní vesnice, a snažit se je připomínat a předat je dalším generacím. Regionální architektura a urbanismus by měly zvítězit nad katalogovým principem stavění.

Názorů na to, jak by měla vypadat dnešní vesnice, je hodně. Jiný pohled mají samotní obyvatelé venkova, jiný památkáři, jiný architekti a urbanisté.

V reálných případech se setkáváme i s těmi nejextrémnějšími případy.

Jedním z nich je přistavování zcela nových oblastí rodinných domků. Jedná se o stavby, které svým vizuálem nenavazují na to, co je pro obec vlastní. Jde o výstavbu pro novou klientelu lidí, která často nemá s původními obyvateli vesnic téměř nic společného. Vznikají zde nové komunity lidí, které většinou nevytváří vazby s životem obce.

„

Práce si klade za cíl najít strategii zastavování venkova. Výzvou je důsledně prověřit, zda by šly výsledky zjištění nějak zobecnit, aby tak byly aplikovatelné dál.

Pokora k minulosti, výzva do budoucnosti.

17

d e f i n i c e

v e s n i c e

urbanisticky sídlo tvořené nízkopodlažní zástavbou, převaha RD, dominantní náves, málo vyvinutá uliční síť, vysoký podíl zeleně architektonicky sídlo tvořené nízkopodlažní zástavbou, přízemí bez parteru (obchod a služby), domy se zázemím pro hospodářskou činnosti, oddělen dvůr a zahrada sociálně sídlo s úzkými sociálními vazbami, dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast ekonomicky buď: sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin anebo: sídlo, jehož převážná část obyvatelstva dojíždí za prací mimo něj historicky sídlo, které nezískalo městská práva administrativně obec, kterou stát neurčil jako město nebo městys statisticky obec s menším počtem obyvatel, než je zákonem stanovená hranice (dnes: 3 000, dříve: 2 000)

18

s t a t i s t i c ké

6258

počet obcí na území ČR

606

z toho měst

226

z toho městysů

5422 4

672

čr

z toho vesnic z toho vojenských újezdů

počet obcí na území jihomoravského kraje

50

z toho měst

39

z toho městysů

582

o ké n ko

jmk

z toho vesnic

1

z toho vojenských újezdů

7

počet okresů

21

počet obcí s rozšířenou působností

34

počet obcí s pověřeným ob. úřadem

19

u r b a n i s t é

o v e n ko v u

a nejen oni

Oproti původní vesnici s velkoryse založenou návsí je novější zástavba ochuzena o kvalitní veřejná prostranství. Ulice jsou ve svých šířkových profilech podměrečné a zmatečně vedené s mnohými slepými cestami, často dokonce bez možnosti otáčení vozidel.

pavel hnilička

Na venkově nemůžeme pouze vnášet obecné estetické kapacity. Architekti musejí našlapovat po špičkách. Vesnice je neuvěřitelně těžká. Město většinou vydrží - každý barák je jiný, proč ne? Ale na vesnici to takhle nefunguje...

jan jehlík

Město má make-up, venkov má pleť.

bohuslav blažek

To, co bylo donedávna jasně srozumitelným městem, ztrácí dnes své hranice a s nimi i svou identitu. Je to totiž obrostlé ohromným věncem čehosi, o čem nevím, jak to nazvat. Město tak, jak tomu slovu rozumím, to není, ba ani předměstí, a tím méně vesnice. Mimo jiné proto, že to nemá ani ulice, ani náves. Jsou to nahodile rozhozené ohromné přízemní velkosklady, průmyslové zóny bez průmyslu, supermarkety a hypermarkety, prodejny aut i nábytku, benzinové pumpy, stravovny, ohromná parkoviště, osamělé vysoké domy ke kancelářskému pronajmutí, skládky všeho možného i jakési soubory vilek, které si jsou sice blízko, ale přesto jsou beznadějně osamělé.

A mezi tím vším – a to mi vadí nejvíc – jsou veliké kusy země, které nejsou ničím, to znamená ani loukou, ani polem, ani lesem, ani pralesem, ani smysluplným lidským osídlením.

václav havel

20

j e

t o t o

v e n ko v?

ukázka nové zástavby

Moravany u Brna

Charakter nové (současné) zástavby je diametrálně rozdílný oproti charakteru tradiční (původní) vesnické zástavby. Otázkou je, jaké obce chceme.

a

tavb

zás asná souč 9 8 od 19

a

tavb

á zás

lečn pová 5 4 9 1 d o

a

vb ásta dní z tí o v ů p e . stol od 13

Moravany u Brna

21

p ro č

d ů m

n a

v e s n i c i?

motivy nových obyvatel

Co čekáme od bydlení na venkově? Motivy jednotlivých stavebníků se mírně liší. Co mají věšinou společné nebo co jsou nejčastější důvody pro bydlení v malé obci, je vyjmenované v následujícím přehledu:

DŮM ideálně samostatný, volně stojící, prostorný

ZAHRADA bezprostředně navázaná na dům mít místo, kde si můžu dělat, co chci ...

PŘÍRODA v docházkové vzdálenosti mít blízko do lesa, na pole ...

KLID daleko od hlučného a rychlého města mít kam utéct po práci, o víkendech ...

SOUKROMÍ touha po samotě mít to „svoje“, kam mi nikdo nevidí

22

Současné hodnoty venkova se výrazně liší. Ti, co se na vesnici přistěhovali, protože chtějí žít v přírodě, uvažují zcela jinak, než ti, kdo zde koupili dům a dojíždějí s dětmi do měst, a jinak, než lidé, kteří se zde narodili.

Lucie Wittlichová | starostka zlatý řez n.39

„

I při splnění všech požadavků na moderní styl bydlení nemusí vznikat satelity.

Venkov volí někdy jako východisko ti, kdo si nemůžou dovolit srovnatelné bydlení v dostupnější poloze.

Milena Hauserová | architektka zlatý řez n.39

23

dvÄ› roviny problĂŠmu

vzhled staveb :: a tomu se věnuje obor

a rc h i t e k t u ra

struktura obcí :: a tomu se věnuje obor

u r b a n i s m u s

27

a rc h i t e k t u ra Vzhled staveb je určitým zrcadlem celospolečenské situace. Každá doba měla své lepší i své horší realizace. Snahou vedení obce by mělo být podporovat kvalitní architekturu. Právě totiž stavba občanské vybavenosti (OV) by mohla a měla být jakousi vlajkovou lodí, ať už je to obecní úřad, škola, společenské centrum, kulturní dům nebo třeba hospoda.

Tento manuál (a především jeho příloha Příklady dobré praxe) se snaží nabízet kvalitní příklady a pomáhat kultivovat vkus všem, kteří se na stavění v obcích podílí. Lidské oko totiž kultivuje to, co vídá, s čím se setkává.

Na následující stránce jsou uvedeny příkaldy demonstrující rozdíl mezi kvalitní architekturou a stavbami, které ztěží naplňují nějaké architektonické kvality. Jedná se pouze o výběr ze staveb OV. To neznameá, že by se se stejným problémem nepotýkaly rodinné domy. Ty ale nemohou být do svého důsledku ovlivněny vedením obce natolik, nakolik právě stavby OV.

Podařené realizace (nalevo) jsou výsledkem spolupráce s architektem. Zvolené materiály a technologie vhodně odrážejí dnešní dobu a sám čas prověří, nakolik jsou to stavby nadčasové.

Jejich objem a umístění v obci odpovídá jejich důležitosti.

Realizace napravo jsou rekonstrukcemi původních budov.

Je smutnou realitou, že i takovéto stavební úpravy stále vznikají.

Hlavními problémy jsou: nevhodně zvolená barevnost, nekvalitní materiály a nevyužitý potenciál důležitých budov v obci.

Jde o rekonstrukce původních budov (Velatice), přístavby (Hovorčovice) i novostavby (Těšany).

Zárukou pro příští lepší počiny by mohla být cesta spolupráce s architektem, nebo dokonce vypsání architektonické soutěže, která by zajistila velkou škálu představ a nápadů.

28

Hovorč ov ic e (24 00 o b y v a te l)

Ka m e n n é Že h ro vi c e ( 1 7 0 0 o byva t e l )

Těša n y (1 24 2 ob y v a te l)

S e n ti c e (6 1 0 o byva t e l )

Vela t ic e (722 o b y v ate l)

Ho rn í B l u d o vi c e ( 2 4 0 0 o byva t e l )

29

u r b a n i s m u s

Názorů na to, jak by měla vypadat dnešní vesnice, je hodně. Jiný pohled mají samotní obyvatelé venkova, jiný památkáři, jiný architekti a urbanisté.

V současné době se setkáváme i s těmi nejextrémnějšími případy. Jedním z nich je přistavování zcela nových oblastí rodinných domků, těmto oblastem říkáme satelity.

Jedná se o stavby, které svým vzhledem nenavazují na to, co je pro obec vlastní. Jde o výstavbu pro novou klientelu lidí, která často nemá s původními obyvateli vesnic téměř nic společného. Vznikají zde nové komunity lidí, které většinou nevytváří vazby s životem obce.

Původní zástavba přirozeně podporuje tvorbu ulic. Domy v těsném sousedství jasně vymezují veřejný (společný) prostor, který je doplněn o předzhrádky. Ty tvoří přechod a jakýsi nárazník mezi soukromým a veřejným.

Současným trendem převzatým ze západních zemí je tzv. americký sen. Mít vlastní dům, garáž a ideálně bazén. Soudobá parcelace i legislativa těmto snům nahrává.

Projektují se pozemky, na kterých je možné stavět vpodstatě jen „solitéry“, které je následně potřeba oplotit a s ulicí nebýt v kontaktu.

Sociální kontrola zde funguje automaticky. Domy mají do ulice orientované obytné místnosti, takže je okny vidět, co se na ulici děje.

Vznikají tak lokality s pouhými příjezdovými cestami.

O charakteru ulic se zde téměř nedá mluvit.

30

Velatice původní zástavba

Velatice nová zástavba

Moravany původní zástavba

Moravany nová zástavba

Březina původní zástavba

Březina nová zástavba

31

o co tady jde?

d o b a

s a t e l i t o v á

bude naše přízvisko?

Schwarzplány jednotlivých obcí znázorňují strukturu uspořádání domů.

Původním strukturám v průběhu historie přibývaly různé nové oblasti. Co se děje v dnešní době a v nedávné minulosti, je představeno růžovou barvou.

Na okraji sídel vznikají nové „čtvrti“, které se jen málokdy podaří začlenit do chodu obce.

Tento boom se dá vysledovat se změnou ve společnosti. V porevoluční době spolu s příchodem svobody a finančním pokrokem přišla vlna nového stylu stavění. V krajině se tak začaly objevovat tzv. katalogové domy, které mají jen máloco společného s tradicí konkrétních sídel.

Naše krajina se tak „obohatila“ nejen o novou vrstvu staveb, ale i o nové oblasti, které jsou primárně určené k bydlení. Právě toto je jedna z jejich dnešních bolestí: monofunkčnost, čili chybějící služby. Za těmi je potřeba dojíždět do měst, nebo v ideálním případě do centra obce.

Z nových lokalit se staly tzv. noclehárny, kam se jejich obyvatelé vrací na večery a na víkendy.

zástavba do roku 1989 zástavba po roce 1989

Před zabíráním orné půdy je nutné prověřit, že je rozšiřování zastavěného území opravdu nezbytné. Proto by mělo být prvním krokem v návrhu nové zástavby hledání volných míst v současné struktuře.

moravany

žebětín

telnice

březina

mokrá - horákov

ostopovice

velatice

těšany

35

c o

j e

t o

t e n

s a t e l i t ?

a proč je vlastně špatně?

individuální bydlení

samostatně stojící domy

uměle vymezované soukromí

levná výstavba

zábor krajiny

zabírání orné půdy

rozpínání civilizace

odosobněná krajina

daleko od vybavenosti

nákladné na údržbu

závislost na automobilech

chudý veřejný prostor

chybí chodníky

voleny špatné materiály

monofunkčnost

převládá bydlení

chybí drobné služby

místo na přespání (a víkendy)

závislost na autě

ekonomicky náročné

znečišťování planety

„parazit“ obce Velatice

„parazit“ obce Ostopovice

„

Mnohé malé obce ztrácejí svůj původní charakter a stávají se rozlehlými noclehárnami.

c h a ra k t e r

s a t e l i t ů

a ukázka některých z nich

Soudobá výstavba rodinných domů nemá s „vesnickým charakterem nic společného. Vesnické stavby stály téměř vždy na hraně pozemku s veřejným prostorem, s okny a hlavní obytnou místností otočenými do tohoto prostoru.

Pavel Hnilička :: architekt a urbanista Neuvědomili jsme si, že to, jakým způsobem stavíme města (vesnice), ovlivňuje životní styl a životy lidí. Ulice by měla být příjemná a bezpečná místa s lidským měřítkem.

Jan Gehl :: architekt a urbanista (Dánsko) Hlavním nástrojem elementárního urbanismu jsou tzv. dvě čáry urbanismu.

První odděluje zastavitelné od nezastavitelného. Druhá veřejné od soukromého.

Roman Koucký :: architekt a urbanista Dnes dochází k paradoxní situaci, kdy je jádro sídla pomalu opouštěno a obyvatelstvo se stěhuje do okrajových partií, kde má sice vybudované moderní obydlí, ale často bez vazby na jakékoli služby, které pak musejí být dodávány z blízkého měta. Historické jádro vesnice přitom představuje výrazný územní potenciál, v němž lze vybudovat zázemí služeb i moderní bydlení.

Zuzana Pešková :: architektka a urbanistka K tématu Změna přírodního prostředí: Hodnotu věcí si začínáme uvědomovat teprve tehdy, když je citelně postrádáme a když se jejich ztráta stává zdrojem pocitů ohrožení.

Milena Hauserová :: architektka a urbanistka

„ 38

pole zábor orné půdy rozpínání do krajiny

plot vysoký a neprůhledný uměle vymezované soukromí

solitéry samostatně stojící domy neefektivní zábor půdy bez regulativu (uliční čára apod.)

parcelace geometricky přehledné, ale: uživatelsky nepřívětivé závislost na automobilech

parcelace malé pozemky minimální možné odstupy standardizace staveb

cesty pouze příjezdová komunikace bez vybavení, mobiliáře chudý veřejný prostor bez stínu

39

c o

d ě l á

u l i c i

u l i c í?

aneb cesta nerovná se ulice

Není ulice jako ulice. A taky: každá cesta není ulicí. Od ulice očekáváme (kromě jejího hlavního účelu) také funkci pobytovou. A tím není míněno, aby na ní člověk trávil čas, ale aby se zde cítil bezpečně, aby mu bylo procházení po ní komfortní, aby se nebál, že do něj narazí auto, aby se měl kde zastavit a kde popovídat... Zkrátka aby se na ní mohl odehrávat život.

Některé z budovaných „ulic“ svým charakterem této definici zdaleka neodpovídají. Často se setkáváme s 3 metry širokou vyasfaltovanou silnicí, odkud vedou příjezdové cesty k jednotlicým parcelám.

V následujícím přehledu je zmíněno pár ze základních prvků, které z obyčejné komunikace pomáhají tvořit ulici:

cesta

stín

chodník

zastávka

domy

stromy

fasády

posezení

okna

dlažba

předzahrádky

trávník

ploty

odpovídající šířka

osvětlení

...

„

Až se vás někdo bude ptát, o co vám jde, řekněte mu: „No, víte, o ulicotvorné prvky!“

40

ulice Josefa Horáka, LIDICE (vítězný návrh architektonické soutěže, 1945) architekti František Marek, Václav Hilský, Richard Podzemný a Antonín Tenzer

plot nízký, průhledný

chodník dostatečně široký

stromy zajišťující stín trávník jako veřejný pobytový prostor

dlažba žulové kostky

stín pro pobytový komfort

domy s okny do ulice

předzahrádky oddělující soukromí

domy na hranici pozemku

vizualizace územní studie RANTÍŘOV Pavel Hnilička Architekti, s.r.o.

Příkladů, jak stavět nové lokality dobře, není mnoho. Pro urbanisty tak zůstává výzvou, aby se s pokorou učili ze starých, časem ověřených struktur a navrhovaly tak přirozené lokality, které nebudou zbytku obce odcizené.

Tímto způsobem vznikl jeden z návhrů ateliéru Pavla Hniličky.

kd e

j e

v ě t š í

s o u k ro m í?

umístění domu na pozemku

Ukázka staré a nové zástavby v obci Moravany u Brna. Znázorněné umístění domu na parcele naznačuje nevýhody stavby koncipované do středu pozemku. Chybějící soukromí se obyvatelé snaží získat pomocí vysokých neprůhledných plotů.

stará řadová zástavba

nová solitérní zástavba

í

m ro uk

so

42

soukromí ?

soukromí soukromí ?

soukromí

jak z toho ven?

Na následujících stránkách jsou naznačeny možné scénáře, které se mohou odehrávat v hlavách vedení obce při uvažováním nad územím. Nejedená se o definitivní konečný a nezpochybnitelný výčet. Spíše naopak. Úkolem je zjednodušeně demonstrovat varinaty a možnosti, kterými myšlenkovými pochody je možné jít a nabízet témata, nad kterými je dobré uvažovat.

jsem starosta a...

Mám vesnici.

Chci nové bydlení.

Vím kam?

1

Prověřím vnitřní rezervy.

2

Určím novou lokalitu.

A dám si pozor, aby ...

nevznikl satelit !!!

47

než oslovím urbanistu...

Ví m ,

c o

c hc i .

strategický plán

Klíčovým krokem pro rozvoj obce je stanovit si cíle a vize, ke kterým by obec chtěla směřovat. Takovému dokumentu říkáme Strategický plán. Měl by vzniknout na základě komunikace s občany.

Příklad: školky, cesty, bydlení, cyklostezky, občanská vybavenost...

Ví m ,

c o

m á m .

katastr

Mezi základní znalost, s čím může obec nakládat, patří nejenom zmapování obecních pozemků, ale například i pozemků, které jsou potenciální k odkoupení nebo těch, které jsou sice v rukou soukromých vlastníků, ale jejich poloha a pozice je zásadní v dalším rozvoji obce.

48

Ví m ,

c o

m ů ž u .

RP

ÚS

Urbanisté zpracovávají různé druhy dokumentací. Mezi základní podklady patří územní studie, která prověřuje možnosti zastavění území (a není závazná) a regulační plán, který je nástrojem zpřesňujícím územní plán.

Oproti územnímu plánu podrobněji definuje prostorové regulativy a stejně jako on závazný.

Ví m ,

c o

m u s í m .

ÚP

Územní plán je klíčovým nástrojem pro výstavbu v obci. Pracuje s plochami a jejich funkčí náplní. Stanovuje oblasti, pro které je třeba pořídit územní studii, případně regulační plán. Aby nebyl na malých městech kamanem úrazu, měl by vznikat na základě diskuze s občany.

49

znám vnitřní rezervy...

Před zabíráním orné půdy je nutné prověřit, že je rozšiřování zastavěného území opravdu nezbytné. Proto by mělo být prvním krokem v návrhu nové zástavby hledání volných míst v současné struktuře.

Smyslem následujících schémat je demonstrovat, jaké druhy rezerv v území obce mají. V reálu se zpravidla jedná o místa, která sice nejsou ve vlastnictví obce, ale to nemusí nutně znamenat, že s těmito lokalitami nemá mít obec co do činění. Svým přístupem a celkovou strategií může stavební činnost na těchto místech podporovat, aby se z obce stávalo sídlo kompaktní, které se nebude rozpínat daleko do krajiny, a ve kterém se bude lidem dobře žít.

prol u ka Jde o místa, která jsou v současné době nezastavěná. Vznikla buď tak, že zde nikdy nic nestálo, nebo se jedná o pozůstatek níže uvedené ruiny.

r u i n a Stavba nemusí být v havarijním stavu, ale stavebník se rozhodne místo přestavět a upravit tak, aby splňovalo nároky na současné bydlení.

50

z a hrá d ky Chatové a zahrádkářské oblasti na krajních částech obcí problém nejsou.

Jinak je tomu ale když se nachází taková plocha v blízkosti středu obce. Tam patří hustěji zastavěná struktura, která napomáhá přirozenému životu obce.

kon c e

pa rc e l

Nejen pro Jižní Moravu je typická historická parcelace obcí s dlouhými lány.

Ta v dnešní době nenachází své uplatnění oproti dob minukých, kdy se na těchto parcelách hospodařilo. Jedním z navrhovaných využití je nevyužívané konce parcel přeparcelovat a připravit k nové výstavbě.

d ěl e n í

bu d o v

Nejen pro široká stavení na hlavních návsích obcí platí nabídka rozdělení domu na dvě a více bytových jednotek. Reálně se tak děje.

51

srovnal jsem si...

v n i t ř n í

v ý s ta v b a

ekonomicky Pro obec je finančně výhodnější kompaktní zástavba. Nemusí budovat nové sítě, osvětlení, komunikace, zajišťovat údržbu na rozlehlých koncích sídla. sociálně Obyvatelé domu uprostřed obce budou pravděpodobně mnohem snáz zapojitelnější do kominuty a života obce. Nebude tak docházet k problematickému soužití nových a původních obyvatel. Ne v takové míře. provozně Umístění blíž k centru s sebou přirozeně nese i blízkost k vybavenosti obce. A to ne jen té občanské, ale i dopravní atd. Není tak daleko na zastávku, na poštu, do potravin. Většina služeb je pěšky dostupná. ekologicky Když nebudou potřeba na běžnou denní potřebu auta, nebude docházet ke zbytečnému znečišťování krajiny.

52

s a t e l i t n í

v ý s t a v b a

ekonomicky Výstavba na zelené louce je samozřejmě pro stavitele levnější. Pro obec se ale takovýto satelit stává drahým, protože musí zajišťovat například údržbu komunikací a dodávat potřebnou energii na osvětlení. sociálně Bývá spíše výjimkou, že mají noví obyvatelé potřebu se srdružovat a zapojovt do života obce. Požadavky na obec mívají, ale investovat nechtějí. provozně Mimo pohodlí vlastního domu přináší vzdálená výstavba i nevýhody v podobě špatné dostupnosti do obce, a to jenen pro obyvatele této oblasti, ale i opačně - například pro pošťačku. ekologicky Kromě splodin od automobilů je velkým problémem zabírání zemědělké půdy pro stavební parcely. Sídla se tak rozrůstají do přírody a narušují tím krajinu.

53

mohlo by se hodit

p á r

u r b a n i s t i c k ý c h na co pamatovat?

v n i t ř n í

r e z e r v y

: : n á va z n o s t n a pů vo dní s tru ktu ru : :

h r a n i c e

s í d l a

: : o c h ra n a ro z pí n á n í do krajiny : :

n o v á

p a r c e l a c e

: : s o u č a s n é po ž a d a v k y na b y dlení : :

ra d

v e ř e j n á

p r o s t r a n s t v í

: : tv ro b a u l i č n í h o pro s to ru : :

p r o s t u p n o s t

s í d l e m

: : n o v é pě š i n k y m e z i pa r c e lami : :

p r o p o j e n í

s k r a j i n o u

: : v z ta h k e k ra j i n ě : :

57

s o u t ě ž e

architektonické i urbanistické

d r u h y

s o u t ě ž í

architektonická :: urbanistická Předmětem architektonické soutěže je záměr menšího měřítka. Zpravidla jde o stavbu, prostranství nebo objekt. Urbanistická soutěž prověřuje záměr většího měřítka, většinou jde o území a vztahy v něm. otevřená :: vyzvaná Hlavním rozdílem mezi těmito soutěžemi je v okruhu soutěžících. V prvním případě se do soutěže může zapojit (téměř) kdokoli, v vyzvané soutěži jsou účastníci oslovení vyhlašovatelem. Často se vyskytuje i kombinace. standartní :: studentská Studenstké soutěže jsou cvičnou formou standartní souteže. Využívají je zpravidla stavební firmy, které takovéto soutěže vyhlašují - např. soutěž Xella (YTONG) nebo Active House Award (VELUX). Touto cestou ale mohou jít i obce, jako to například udělalo i město Kladno, které vyhlásilo soutěž o návrh revitalizace části sídliště Kročehlavy. ideová :: projektová Ideová soutěž slouží vypisovateli pro úvodní seznámení s problémem.

Její výsledky mohou být podkladem pro vypracování podmínek pozdější projektové soutěže. Vítěz projektové soutěže bývá zpravidla budoucím zpracovatelem výsledného záměru. jednofázová :: vícekolová Další kola u vícekolové soutěže probíhájí v užším kruhu účastníků, kteří uspěli v kole prvním. Slouží k podrobnějšímu dialogu mezi účastníkem a vyhlašovatelem soutěže.

58

p ř e d m ě t y

s o u t ě ž í

(příklady různých měřítek)

památník

park

dům

p r o č

divadlo

obec

s o u t ě ž

:: množství návrhů možnost získání originálních architektonických i urbanistických řešení :: odborná porota záruka zodpovědného finálního výběru nejoptimálnějšího řešení :: hlubší zamyšlení při zadávání nehrozí přenesení odpovědnosti na konkrétního projektanta :: vyloučení zaujatosti a korupce princip transparentnosti a otevřenosti :: důvěryhodný postup rovná příležitost všem účastníkům

„

:: správný způsob správy a hospodaření obce :: medializace obce zlepšování obrazu sídla v regionálním i celonárodním měřítku :: doporučení České komory architektů „Soutěž je nejtransparentnější a zároveň ekonomicky výhodný a kvalitu zdůrazňující způsob zadání veřejné zakázky na architektonické či urbanistické dílo.“

59

7

d ů v o d ů

p r o č

s o u t ě ž www.cka.cz/cs/souteze

1 Historie 2 Kvalita 3 Transparentnost 4 Komunikace a participace 5 Úspora veřejných financí 6 Odborná porota 7 Servis ČKA

k d o

p o m ů ž e ?

ČKA poskytuje vyhlašovatelům bezplatnou odbornou spolupráci při přípravě architektonických, urbanistických, případně jiných soutěží. „Uvažujete-li nebo budete-li někdy uvažovat o uspořádání soutěže, nabízíme Vám naši plnou podporu a servis s její přípravou. Pomůže Vám k tomu tým odborníků pracovní skupiny pro soutěže. Schůzky možné v kanceláři ČKA v Brně a v Praze a v místě konání soutěže.“

ro z d í l

o d

j i n é

v e ře j n é

ČKA

z a k á z k y

Architektonická soutěž přináší konkrétní návrh řešení stavby/území.

Zárukou kvalitního návrhu není ani nízká cena za jeho zpracování, ani seznam předchozích realizací uchazeče o zakázku, ani jeho životopis, ani jeho finanční obrat.

p á r

p ř í k l a d ů

Na následující stránce naleznete drobný výběr ze soutěží pořádaných ve spolupráci s ČKA. Jedná se o soutěže, jejichž vyhlašovatelem byla obec.

60

Obecní dům Mo ra v ské Brá n ic e

Úz e m n í pl á n Ne l a h o z e ve s

vyhlašovatel :: Obec Moravské Bránice 1. místo :: Apropor Architects s.r.o.

vyhlašovatel :: Obec Nelahozeves 1. místo :: M. Dvořák, I. Gogolák, L. Grasse, P. Grasse

architektonická veřejná jednofázová projektová

urbanistická veřejná jednofázová projektová

Revi ta li zace ce n t ra obce Žá dovi ce

Ha sič ská z b ro jn i c e a m o d e rn í zázemí technických služeb obce Líbe z n ic e , ú pra va o ko l í Do m u slu ž e b

vyhlašovatel :: Obec Žádovice 1. místo :: Ing. arch. Lucie Kadrmanová Chytilová

vyhlašovatel :: Obec Líbeznice 1. místo :: FAM ARCHITEKTI s.r.o.

architektonicko-urbanistická veřejná jednofázová projektová

architektonická vyzvaná jednofázová projektová

Rekon str ukce b ý v a lé hosp od y se sá lem v Má slov ic íc h

Sm u t e č n í o b řa d n í s í ň v e Va la šs ké m Me zi ří č í

vyhlašovatel :: Obec Máslovice 1. místo :: Atelier bod architekti

vyhlašovatel :: Město Valašské Meziříčí 1. místo :: ateliér Archislužba

architektonická veřejná jednofázová projektová

architektonická veřejná dvoukolová projektová

61

česká komora architektů kdy je dobré o ní vědět?

ČKA je stavovská profesní organizace s přeneseným výkonem státní správy.

Sdružuje všechny autorizované architekty, jakož i autorizované urbanisty a autorizované krajinářské architekty. Nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů a urbanistů v ČR.

nabídka samosprávám Česká komora architektů, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu vystavěného prostředí i kulturní krajiny, je připravena poskytnout státní správě, samosprávě i veřejnosti podklady i konzultace, týkající se zodpovědné správy svěřeného území, obecního majetku i všech okruhů problémů spojených s místním rozvojem. www.cka.cz/cs/svet-architektury/novinky/architektura-pro-komunalni-volby

cit. 9-5-2019

pomoc při soutěžích Česká komora architektů poskytuje vyhlašovatelům bezplatnou odbornou spolupráci při přípravě architektonických, urbanistických, případně jiných soutěží! https://www.cka.cz/cs/souteze/jak-pripravit-soutez/konzultace-cka-k-soutezim

cit. 9-5-2019

pomoc s vybíráním městkého architekta „Česká komora architektů (ČKA) poskytuje zájemcům, kteří uvažují o zřízení pozice městského architekta bezplatné konzultace, které upřesní, prohloubí či rozšíří informace zde uvedené. V případě dalšího zájmu nabízí ČKA odbornou spolupráci při zřízení pozice městského architekta a také při přípravě, průběhu a vyhodnocení výběrového řízení na tuto pozici.“ www.cka.cz/cs/cka/tema-CKA/mestsky-architekt

62

cit. 9-5-2019

m ě s t s k ý

a rc h i t e k t

k čemu je dobrý?

současný trend českých měst Česká komora architektů (ČKA) v současné době (2018) uvádí, že je pozice městkého architekta zřízena ve 104 českých městech. V některých obcích je role vykonávána formou hlavního pracovního úvazku, jinde jde jen o roli konzultační, externí... Otázka zní, zda by se tento fenomén nemohl posunout ještě dál a uvést do života roli venkovského architekta.

venkovský (obecní) architekt Tento pojem označuje člověka, jehož úkolem by nebylo (stejně jako ve městech), obec navrhnout, ale střežit hodnoty konkrétní vesnice, regionu, kraje... Mnohdy stačí připomínat, co je důležité a podstatné, ukazovat, „jak se to dělá jinde“, otevírat diskuzi a pomáhat argumentovat proti názorům, že „nic nejde, protože nejsou peníze“. Venkovský architekt by mohl mít na starosti rozvoj několika obcí nebo mikroregionu. Obce by se od sebe mohly učit a inspirovat.

Zkušeností z praxe je, že činnost (neformálního) obecního architekta vykonává zpracovatel územního plánu obce – ať už při pořizování územního plánu nebo potom jako konzultant-externista.

povinnosti městského architekta Nejen o tom, jaká je role a jaké povinnosti městského architekta, se píše v brožurce, kterou vydala ČKA. Příručka obsahuje kapitoly věnované otázkám právního Kdo je MA? Proč zřídit MA? Může MA projektovat? Vztah MA k samopsrávě. Nejčastější problémy s výkonem funkce MA. Zkušenosti s MA.

64

MĚSTSKÝ

ARCHITEKT

Hlavním úkolem městského architekta je vytvářet prostor pro diskuzi a spojovat jednotlivé aktéry, kteří hrají roli v tvorbě sídel.

65

s t ra t e g i c k ý

p l á n

není jen papír navíc

c o

t o

j e ?

Rozvojový dokument, jehož cílem je najít kompromis v názorech na rozvoj v daném území mezi různými aktéry. Definuje dlouhodobé cíle a priority a v návaznosti na ně navrhuje konkrétní projekty včetně harmonogramu, způsobu jejich realizace a financování. (www.suburbanizace.cz)

k

č e m u

j e

d o b r ý ?

Aktuální strategický plán je klíčovým podkladem pro osloveného urbanistu (architekta), který plánuje s obcí nějaký záměr. V ideálním případě odráží to, co občané a vedení obce v následujících letech očekávají a o co usilují.

k d e

h o

1 :: profesionální varianta

v z í t ?

2 :: improvizovaná varianta

strategický

strategický

plán

plán

Ale vždy: diskuzemi, komunikací, zapojením občanů, participací apod.

66

67

p a r t i c i p ac e

občané až na prvním místě Toto cizí slovo neznamená nic jiného než zapojování těch, kdo se do procesů plánování chtějí zapojit. Jedině tak totiž dojde ke ztotožnění občanů se záměry obce. Následující příklady představují různé způsoby, jak na to: lepítkové hlasování story of březina V roce 2015 inicioval starosta obce Březina setkání, na kterém se občané mohli vyjádřit ke konceptu nového středu obce. Názory se psaly na flipchart tabuli a následně se hlasovalo. Dnes má Březina platnou koncepci, podle které úspěšně probíhají změny a rozvoj obce. pocitová mapa story of velké popovice Obec Velké Popovice se rozhodla, že osloví ateliér Pavel Hnilička Architekti, aby jim pomohl s urbanistickým rozvojem obce. Klíčem k úspěchu bylo zapojení občanů do aktivity zvané Dílna nápadů, kde mohl každý vyjdřit svůj názor. Od té doby ví obec, co chce. Ona i občané. strategický plán story of ostopovice Obec Ostopovice se v roce 2015 obrátila na Nadaci partnerství, v jejíž spolupráci uspořádatala setkání, při kterém se stanovily hlavní pilíře směřování obce.

Interaktivně tak vznikla celková cize na období 2016-2026. námětová mapa story of poříčany V létě 2013 podnikla v obytném karavanu Mobilní architektonická kancelář (MAK) dvouměsíční cestu po českých vesnicích. Zastavila se i v Poříčanech. Pomáhala tam soukromým stavebníkům, ale i obci s projekty nejrůznějšího druhu i měřítka. Více se zeptejte u nich!

68

aplikace na velatice

Brno

Ve l a t i c e Podolí

Tvarožná

Hostěnice

Pozořice Sivice

Viničné Šumice

Rousínov

Kovalovice

jiho m o ravský

kra j

Obec Velatice je malebná jihomoravská vesnice ležící asi 10 kilometrů východně od Brna. Katastrální území obce má rozlohu 226 ha a žije zde 690 obyvatel. m ikro re gio n

Roketni c e

Svým umístěním patří do mikroregionu Roketnice. Ten tvoří 8 obcí: Hostěnice, Kovalovice, Podolí, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice. Je zajímavý svojí zeměpisnou polohou. Zasahuje do CHKO Moravský kras a do památkové zóny bitvy u Slavkova.

73

h i s t o r i c k ý

v ý v o j

původní náves Obec svým původním tvarem odpovídá návesnímu typu sídla. Domy jsou zde orientovány okapovou stranou do ulice a tvoří souvislou sevřenou zástavbu.

V souvislosti se zemědělským způspobem života se na lánových pozemcích objevovali stodoly a jiné hospodářské budovy.

13. - 20. století Rosrůstání obce probíhalo v několika etapách. Podobně jako na hlavní návsi se u hlavní cesty stavěly domy okapově orientované, v těsné blízkosti.

Postupem času docházelo k rozvolněnější zástavbě, a to především ve 20. století, kdy nastoupila výstavba dvojdomků a jednodomků. Ulice ještě zachovávají uliční frontu.

21. století Výstavba porevoluční dala možnost stavění solitérních domů. Ty už nevykazují mnoho společných rysů. Pozemky jsou koncipovány jako plošná kobercová zástavba. Domy jsou zpravidla umístěny uprostřed parcel. Cesty mezi nimi jsou především příjezdovou komunikací.

74

75

s o u č a s n ý

z á m ě r

Obec má vypracovanou územní studii prověřující plochu bývalého areálu JZD a sousedních parcel.

Studie představuje výstavbu 29 rodinných domů, které by měly podléhat některým základním regulativům.

Obec se chce poučit z výstavby nedávno minulé a vytvořit vhodné podmínky pro vznik kvalitnějšího místa k životu.

Kapitola „strategie vnitřních rezerv“ má mimo jiné za cíl nabídnout tomuto záměru alternativu. Její principy jsou platné i v případných dalších záměrech s rozšiřováním obce.

Kapitola „pár urbanistických rad“ reaguje na tento záměr, který, zdá se, bude z části realizován. Obecnými urbanistickými principy se snaží tento nový, polohově oddělený záměr alespoň částečně začlenit do struktury obce a připojit ho tak funkčně ke zbytku sídla.

76

77

t y p y

z á s t av b y

hákový řadový dům řadová zástavba sevřená

dvojdomek

(50. léta 20. stol.)

řadová zástavba volná

dvojdomek

(70. léta 20. stol.)

řadová zástavba volná

78

solitérní dům plošná (kobercová) zástavba

?

?

?

?

solitérní domy + dvojdomky plošná (kobercová) zástavba ???

strategie vnitřních rezerv doplňování původní zástavby

79

strategie vnitřních rezerv

Jako reakce na plánovaný záměr vybudování nové lokality P2 vznikl koncept zastavování vnitřních rezerv. Jedná se o alternativu, která s sebou nese výhody kompaktního sídla, což je jeden ze základních principů zdravé obce.

Kompaktnost totiž přináší řadu výhod, jako je například lepší dostupnost do středu obce, blíže ke službám, rychleji na zastávku, snáz k společenskému dění ve veřejném prostoru atd.

Jedná se o ideál, o vizi, o jakýsi urbanistický pohled, který nebere v úvah současné majetkové poměry, ale na prvním místě vnímá strukturu obce jako celek. Zastavuje prázdné parcely, dostavuje uliční frontu, doplňuje ulice.

Pomocí tohoto myšlenkového konceptu je možné přivézt soukromé vlastníky k přemýšlení o jejich vlastních parcelách.

82

m a p a

n o v ý c h

z á s a h ů

6

9

5

3

7 2 1

4

8

1

2

3

4

5

6

šest míst doplňujících vnitřní strukturu

7

8

9

tři místa doplňující nové vnější ulice

83

Prvním místem nového zásahu je parcela u hlavní silnice.

Objem nových domů je navržen tak, aby dotvářel uliční prostor.

Navazují na uliční čáru, která sice byla sousedním domem porušena, ale kterou je dobré zpátky dodržovat. Tím domy pomáhají vytvářet bezpečný uliční prostor a vnáší do místa život. Jejich výška navazuje na výšku domů převládající v obci - jednopodlažní zástavba s podkrovím. Sklon střechy odpovídá sklonu okolních střech.

84

85

Druhý zásah je v místě současné proluky na začátku oblasti Zaosadí. Sousední objekty jasně napovídají, jaká by měla mít doplněná stavba parametry.

Jde opět o jednopodlažní dům se šikmou střechou, navazující na sousední (pravou) stavbu.

Parcela je poměrně hodně široká a málo hluboká, proto dům reaguje na uliční frontu, ale nezastavuje pozemek po celé délce uliční čáry. Nechává tak přístup na dvůr.

86

87

Třetí zásah reaguje na stavbu bývalého mlýna. Na jeho dvoře, který se už nevyužívá pro svůj původní účel, navrhuje stavbu s velkorysou zadní částí.

Přesná pozice nového domu není definována. Stejně tak ani finální tvar a počet podlaží.

Důležité je při návrhu dbát na „návaznost“ na své okolí, která bude jiná při napojení domu přímo na objekt mlýna a jiná při napojení na rohový dům s tzv. stanovou střechou.

88

89

Čtvrá stavba je umístěna poblíž potoka Roketnice. Jedná se o dvojdům kubického tvaru.

Jakožto jeiný zásah nemá tento dům sedlovou střechu. To proto, že se nachází v oblasti novější výstavby, a historický charakter obce zde není třeba urputně zachovávat. V těsné blízkosti domu je společný veřejný prostor s komunitní zahrádkou.

Stavba pomáhá doplnit strukturu jinak kompaktní vesnice a zmenšit měřítko okolí potoka.

90

91

Pátý zásah je návrh celé nové ulice. Ta je kocipována jako paralelní náves. Navržené domy jsou orientované do rozšířeného prostoru bývalé úzké “záhumenky“, z které je vytvořena nová plnohodnotná ulice. Domy mají předzahrádky.

Nová příjezdová cesta zde tvoří nejen dopravní koridor, ale i místo k pobytu. Ulice nemusí být dvousměrná, stačí jeden jízdní pruh. Zbytek by byl koncipován jako vydlážděný chodník pro pěší.

92

Nová ulice je kocipovaná jako paralelní náves.

Navržené domy jsou orientované do rozšířeného prostoru bývalé “záhumenky“. Příjezdová cesta zde tvoří nejen dopravní koridor, ale i místo k pobytu.

93

Šestý zásah se nachází na pomyslném rozhraní nové a staré zástavby. Současná cesta, u které jsou domy rozmístěny, odděluje oblast solitérních rodinných domků od zbytku obce. Je primárně komunikací zajišťující dopravu.

Návrh mění tento charakter na pobytový, cestu zklidňuje, rozšiřuje, nabízí veřejné prostranství a lemuje cestu souvislou řadou fasád nových rodinných domků. Tento princip nabízí alternativu k satelitnímu zastavování pozemků.

94

95

n o v á

u l i c e

Znázorněný záměr je pouhou demonstrací principu zastavování. Tato lokalita by si zasloužila být prověřena územní studií nebo jiným nástrojem, který by nabídl různé možnosti zastavění tohoto konkrétního území.

96

97

n o v á

u l i c e

Znázorněný záměr je pouhou demonstrací principu zastavování. Tato lokalita by si zasloužila být prověřena územní studií nebo jiným nástrojem, který by nabídl různé možnosti zastavění tohoto konkrétního území.

98

99

n o v á

u l i c e

Znázorněný záměr je pouhou demonstrací principu zastavování. Tato lokalita by si zasloužila být prověřena územní studií nebo jiným nástrojem, který by nabídl různé možnosti zastavění tohoto konkrétního území.

100

101

pår urbanistických rad

v n i t ř n í

r e z e r v y

:: n á va z n o s t n a pů vo d n í s tr u ktu ru : :

104

Před zabíráním orné půdy je nutné prověřit, že je rozšiřování zastavěného území opravdu nezbytné.

Proto je prvním krokem v návrhu nové zástavby hledání volných míst v současné struktuře.

Tento princip zastavování zahušťuje obec v první fázi o 17 domů (znázorněných růžovou barvou.) V druhé fázi je nabídnuta koncepce nových ulic, které obci přinesou asi 37 domů (znázorněných světle modrou barvou).

Celkově by se tedy mohlo jednat o kapacitu pro nových 200-250 obyvatel. Je třeba mít na paměti, že s rozšiřováním celkového počtu obyvatel vznikají nové nároky (nejen) na občanskou vybavenost. Návrh počítá s novou budovou pro služby i vzdělání, kterou komponuje na osu hlavní návsi, do blízkosti nové ulice na západní straně obce.

h r a n i c e

s í d l a

: : o c h ra n a ro z pí n á n í d o k rajiny : :

106

Hranice velatické zástavby jsou definovány různými způsoby. V historickém vývoji byly určující hranicí zejména přírodní poměry, v tomto případě strmý terén, lesy a pole. Další přirozenou hranicí byly záhumenní cesty, které byly v minulosti důležité pro provozování hospodářství, zajišťovali přístup k polím za vsí a do hospodářských částí obydlí. Dnes už ztrácejí původní význam, ale pro začlenění sídla do krajiny jsou stále důležité.

V současné době se dá o hranicích obcí těžko mluvit, jelikož je téměř každá změna územního plánu posouvá a obec rozšiřuje. Navržením přírodních prvků jako jsou aleje, meze, remízky, sady nebo jen cesty, jsou hranice sídla podtržené. Zamezí se tak bezbřehému rozpínání obce do krajiny.

n o v á

p a r c e l a c e

: : s o u č a s n é po ž a d a v k y n a b y dlení : :

108

Pro plynulý přechod mezi sídlem a krajinou je zvolen princip ukončení vesnice cestou lemovanou domy po obou dvou stranách. V opačném případě, kdy jsou domy jen na vnitřní straně cesty, není komunikace plně využitá, ale především ztrácí charakter ulice.

Zahradami krajních domů je vytvořena přirozená bariéra od okolních polí, která tvoří vnější okraj sídla. Tak tomu bylo u tradičních uspořádání sídel.

v e ř e j n á

p r o s t r a n s t v í

: : tv ro b a u l i č n í h o pro s to ru : :

110

Formování veřejného prostoru na vesnici je specifické. Neexistuje zde tak jasné rozhraní mezi veřejným a soukroomým, jak tomu bývá ve městě.

Přesto je důležité se tomuto druhu prostoru věnovat.

Inspirací původními návsemi vzniká v návrhu několik ploch, které sice nejsou nijak rozlehlé, ale které jsou svým charakterem důležité. Jde o nové ulice, součástí kterých jsou i rozšířená místa tvořící nové drobné návsi. Ideálem vybavení tohoto prostoru je co nejmenší plocha zpevněného terénu. Je zde ponechán prostor zeleni: košatým listnatám stromům, zatravněným plochám předzahrádek, kamenným kostkám chodníků přecházejícím v trávník apod.

K výsledné podobě těhto vnitřních prostorů, ale i k práci s vnějšími hranicemi obce, je ideální přizvat odborníka, zahradního architekta, který mj. doporučí, jaké materiály jsou vhodné v dané lokalitě a daných podmínkách zvolit.

p r o s t u p n o s t

s í d l e m

: : n o v é pě š i n k y m e z i pa r c e lami : :

112

Když je budována nová výstavba a vznikne oblast, skrz kterou nelze projít, stává se bariérou nejen pro uživatele těchto domů, ale i pro všechny, kterým byl výstavbou znemožněn průchod. Tento princip pamatuje na pěší, kteří jsou schopni si své cesty zkracovat drobnými cestičkami, pěšinami, stezkami, uličkami.

Dimenze takových uliček nemusí být nijak velká, ale jejich přítomnost je podstatná. Na obrázku je demonstrováno několik takoých průchodů mezi parcelami jednotlivých stavebníků. Sídlo se tak stává ještě kompatnějším, hustějším a životaschopnějším.

p r o p o j e n í

s k r a j i n o u

: : vz ta h k e k ra j i n ě : :

114

Aby se neztrácel vztah obyvatel k okolní krajině, je třeba podporovat fyzické propojení sídla a krajiny sítí cest. Historicky toto propojování probíhalo intuitivně. Člověk se staral o půdu a vytvářel si k ní vztah. Dnes mluvíme o tzv. fenoménu odzicení krajiny, které je spojeno s relativně nedávnou kolektivizací.

Proto se spolu s krajinnými architekty díváme na krajinu jako na místo, kterému je potřeba pomoct s přirozeným znovunalezením lidského zájmu.

Jedním z klíčových kroků je uvědomit si a definovat atraktivní místa v krajině. Kapličky, rozhledny, cyklostezky, výhledy, sady, lesy. Vytipování takových míst pak napoví, odkud kam by nové cesty mohly vést.

Zpravidla budou takové cesty začínat v místech, kde končí zpevněná cesta a začíná polní.

Dalším ze základních kroků je najít síť cest, která propojuje nejbližší obce navzájem, aniž by se musela použít komunikace pro auta. Takové cesty jsou uživatelsky příjemnější například pro cyklisty a pěší turistiku.

p r o p o j e n í

s o b c í

: : z a m e z e n í s l e pý m c e s tá m : :

116

Hlavní myšlenka prostupnosti území je ryze z praktických a funkčních důvodů.

Upozorňuje na to, aby nevznikaly slepé ulice, které se stávají pouhou příjezdovou komunikací. V místech, kde to není možné, je nabídnuta alternativa alespoň pěšího propojení se zbytkem obce.

Modrou barvou jsou znázorněny cesty nutné k obsluze navrhovaných domů, růžová barva tyto komunikace dokončuje. Jedná se o vizi, kudy by výhledově mohla vést plnohodnotnější cesta nebo popřípadě jen stezka.

u l i č n í

č á r a

:: v y tv á ř e n í př i ro z e n ý c h pros torů : :

118

Na mapě je znázorněno pár příkladů uliční čáry, která je v obci souvislá (v původní části zástavby) i nesouvislá (rozptýlená satelitní zástavba), respektive nulová, chybějící.

Nové ulice jsou definovány striktní souvislou uliční čárou, jak je to typické pro tradiční vesnické prostředí. Hmoty domů jasně ulici vymezují a ohraničují veřejný prostor. V takovém prostoru se cítíme příjemně, bezpečně a orientujeme se v něm.

Prostor mezi domy a komunikací je tvořen předzahrádkou. Ta pomáhá vymezit soukromí místnostem přiléhajícím do ulice. Pro dobré fungování ulice je důležité, aby do ní byly orientovány obytné místnosti. Jedině tak je zajištěna přirozená sociální kontrola.

Zástavbu je možné regulovat nejen uliční čárou, ale i orientací domu na pozemku, typologií rodinného domu s maximálně jedním domem na pozemku apod. Doporučené zásady jsou u takové nové zástavby například sklon střechy 45-30° nebo barevné a materiálové řešení.

zรกvฤ rem

p řá n í Kéž by byl tento manuál alespoň malou pomocí pro ty, kteří se podílejí na tvorbě českých sídel.

Kéž by byl připomenutím toho, co je potřeba střežit.

Kéž by byl podkladem pro další diskuzi na téma venkov.

p o d ě ko v á n í Děkuji všem, kteří se se mnou podělili o své zkušenosti a díky kterým mohl tento manuál vzniknout.