P e t r a
K l u m p a r o v á
výzva jménem v e n k o v
: :
s r o z u m i t e l n o s t
: :
[ aby se i složitá architektonicko-urbanistiká rovina interpretovala jednoduše ] [ aby pomocí jednoduchého vizuálního stylu rozuměl problému malý i velký ]
: :
g r a m o t n o s t
: :
[ aby se zvyšovalo obecné povědomí o tom, co je „hezké“ a co ne ] [ abychom se naučili jít po podstatě a nepodléhali trendům ]
: :
š i r o k é
v e ř e j n o s t i
: :
[ aby se téma týkalo běžného života běžných obyvatel ] [ aby práce nebyla zakázkou pro jednoho investora ]
: :
r o l e
a r c h i t e k t a
: :
[ aby bylo řemeslo architekta a urbanisty dobře chápáno ] >> i jako poradní odborný hlas >> ne jako nedosažitelný standart >> ne jen pro ty, kdo mají peníze
: :
m y s l e t
j i n a k : :
[ abychom nepřemýšleli podle předem daných vzorců ] [ ale např odpovídat na otázku Co by se stalo, kdyby? ]
c í l e
p r á c e
I
d n e š n í
v e n k o v
CO JE DNEŠNÍ VENKOV? JAKÉ JSOU HODNOTY VENKOVA? JAKÁ JE ROLE VESNICE DNES? NEŽIJEME MĚSTSKÝ ŽIVOT NA VESNICI?
Styl života na dnešní vesnici už jen málo připomíná ten původní. Ze spousty vesnic se stávají satelity nebo noclehárny, ze kterých lidé dojíždějí do nejbližších spádových měst. Jsou ale i venkovy jiné. Vzdálenější. Zástavba se pomalu přeměňuje v takovou, jakou si ji „městský člověk“ vysní. Velká parcela, uprostřed ní dům, bazén, garáž atd... Není výjimkou, že mizí původní ráz obce a ke klasické tradiční zástavbě přirůstají suburbánní satelity. Aby se tento trend nestal normálem, je třeba znát hodnoty, kterou má konkrétní vesnice, a snažit se je připomínat a předat je dalším generacím. Regionální architektura a urbanismus by měly zvítězit nad katalogovým principem stavění. Názorů na to, jak by měla vypadat dnešní vesnice, je hodně. Jiný pohled mají samotní obyvatelé venkova, jiný památkáři, jiný architekti a urbanisti. V reálných případech se setkáváme i s těmi nejextrémnějšími případy. Jedním z nich je přistavování zcela nových oblastí rodinných domků. Jedná se o stavby, které svým vizuálem nenavazují na to, co je pro obec vlastní. Jde o výstavbu pro novou klientelu lidí, která často nemá s původními obyvateli vesnic téměř nic společného. Vznikají zde nové komunity lidí, které většinou nevytváří vazby s životem obce. Práce si klade za cíl najít strategii zastavování venkova. Výzvou je důsledně prověřit, zda by šly výsledky zjištění nějak zobecnit, aby tak byly aplikovatelné dál.
POKORA K MINULOSTI VÝZVA DO BUDOUCNISTI
r o z h o v o r y
„
Co dělá venkov venkovem? Jaký je dnešní venkov? Jaké jsou jeho hodnoty? V co se přeměňuje? Jak s ním pracovat? Jak rozšiřovat? Jak komunikovat se starosty? Co se strukturou obyvatel? Jací jsou a jak se mění jejich požadavky? Jaký důvod mají mladí lidé bydlet na vesnici? Každý vidí situaci dnešního venkova ze svého úhlu pohledu. Každý přidá kousek do skládačky.
K AT E Ř I NA Š E DÁ : : v ý t v a r n i c e , a rc h i t e k t k a ro k u 2 0 1 7 „Malý dědiny jsou dneska strašně stejný a to je velká škoda! Na venkově se sice mladí snaží obnovovat tradice, pořádají kdovíjaký hody, ale kde je nějakej inovativní přístup? Něco totálně novýho? Něco, co tu ještě nebylo? Rozčiluje mě, když se od sebe obce neliší. A přitom je už z názvu poznat, že každá dědina mělo kus něčeho svýho, unikátního, jedinečnýho. Takovýto věci se mají hledat!“ BA R B OR A VAC KOVÁ :: socioložka Citlivá přeměna venkova, který byl, na venkov, který je, je zcela správná. Musíme počítat s tím, že se člověk a jeho potřeby s měnící se dobou přetváří. Je na místě hledat pro lidi alternativy ke katalogovému domu. Co by ale bylo potřeba víc: aby ty alternativy nebyly extrémně finančně náročné. Aby to ty stavitele neodradilo hnedka v počátku. Je potřeba pochopit realitu stavění na venkově. Od ceny pozemku, přes sehnání materiálu, dodržení veškerých regulativů a legislativních postupů. Možná by bylo zajímavé udělat si soupis všech aktérů, které člověk při stavbě domu potřebuje. Pomoct stavebníkovi vytvořit takový scénář, který ho nezruinuje. Najít truhláře, který mu udělá dveře za srovnatelnou cenu jako kdybych si je šel koupit do Hornbachu apod...“ K A R E L H AV L I Š :: urbanista „Zmapovat dnešní venkov, najít nějaké cesty a přístupy k jeho dotváření a přetvářet to v nějaký snadný pochopitelný jazyk, je velkým úkolem pro několik lidí na několik měsíců. Určitě je ale důležité se o těchto věcech bavit a přispívat tak do diskuze, jak dál. Není moc lidí, kteří by se touto problematikou zabývali, takže každé nové zjištění bude přínosné.“
JA N K R I S T E K : : d ě k a n FA V U T , a rc h i t e k t , u r b a n i s t a „Ono vůbec to slovo venkov, to je strašně těžký dneska říct, co to je. Ani se nedá říct, že jsou vesnice bližší k městům rozvinutější. Vesnice s „městským stylem života“ paradoxně nejsou ani tak závislé na geografické blízkosti, ale spíše na dobrém dopravním napojení na město. Závisí na tom, jak rychle se do města obyvatelé vesnice dostanu. Takže obce u sjezdů z dálnice jsou ve vývoji mnohem víc napřed oproti obcím, které jsou sice blízko u dálnic, ale neměly to štěstí (nebo možná právě měly) být v těsné blízkosti nájezdu na dálnici. Další věc jsou pak optické kabely. Je to takový ten princip digitálních nomádů. Dneska můžete dělat práci z domu ze sebemenší obce, pokud máte dobré napojení na internet. Bylo by zajímavé pozorovat rychlost zahušťování obcí, skrz které vedou dálkové cesty optického kabelu.“ JA N HOR A : : a rc h i t e k t , a t e l i é r O r i g i n á l n í re g i o n á l n í a rc h i t e k t u ra „Já bych ze všeho nejvíc vždycky hledal to, co je na vesnici územní rezerva. Hledal bych místa, proluky, řadovky, cokoli, kde by bylo možný něco postavit. A to nejde bez nějaké, aspoň základní, strategie obce. Musí se vědět, kam chce směřovat, jaký má priority. A lidem, kteří staví, bych nabídl manuál, podle kterého můžou svou obec dostavovat. V R AT I S L AV Z Í K A : : a rc h i t e k t „Ono je to všechno vlastně v pohodě, prostě se modernizuje... Co je ale otázka architektury a urbanismu, je to, že vesnice měly nějaký řád a účelný smysl – teď se ten řád zcela vytrácí a je nahrazovaný anarchií a nahodilostí. A to vede k pocitu rozpadu prostředí. Bohužel to ale asi nejde řešit jinak než zákazem, regulací, nebo omezením... Ty jsou ale vlastně jen formální, protože nemají nic společného se současnými potřebami. Osobně se bojím, že vesnice je něco, o čem se už budeme za chvilku jen učit – všechno se změní v suburbia s trpaslíkama, trojgarážema a bazénama na tři tempa...“ JA N GR OL IC H : : s t a ro s t a o b c e Ve l a t i c e „Jsem si vědom toho, že ne všechno v naší obci je ideální. Ta naše výstavba nahoře je nepovedená. Je to možná způsobeno tím, že se ty baráky dělali víc než 20 let. Některé z nich jsou úplné novostavby, některé jsou z doby těsně po revoluci. Pak je to takový miš maš všech různých typů. Z toho bychom se chtěli poučit! V nové lokalitě, kterou chceme stavět, chceme dát nějaké rozumné regulativy, aby to nebylo, jak se říká: „každý pes jiná ves“. Chybami se člověk učí a my se rádi poučíme z této!“ M A R T I N K L AŠ K A : : a rc h i t e k t „Výstavba satelitů ať u měst nebo u vesnic, je smutná. Jedna věc je samotný urbanismus, ale druhá je celkový přístup ke stavbě. Podle mě je velký problém vysvětlit lidem, že hodnotná věc něco stojí. Možná je to klišé, ale v té dnešní konzumní době, kdy jsme zvyklí všechno hnedka mít, je pro většinu obyvatel nereálné představit si, že by investovali do stavby víc, než by bylo potřeba pro nejbližších 5, 10 let jejího života. Setkávám se s klienty a vedeme diskuze na téma dlouhodobosti. Klíčem k pochopení je akceptovat, že existuje určitá přímá úměra mezi tím, jak je věc kvalitní a jak dlouho vydrží. Takže pokud chci dům, kterému nebudu muset vyměňovat podlahy za 10 let, ale až za 50, tak do něho budu muset holt investovat.“
R OM A N T U R Č A N : : a rc h i t e k t m ě s t a S l i a č (S K ) „Někdy je skutečně těžké lidem říct jakoukoli kritiku nebo radu k jejich stavbám. Tak nějak se mi zdá, že před pár lety víc vnímali, že architekt je odborník a je v pořádku to nechat na něm. Někdy mám ale i jinou zkušenost. Obyvatelé našeho městečka začínají vnímat, že architekt není jen o těch rodinných domech a barvách. Když se ped pár lety postavila lokalita, kterou jsme s manželkou navrhli, tak lidé zjistili, že tam funguje doprava. Že tam není problém zaparkovat. Není problém, když přijede návštěva. Že si mají děti kde hrát. Jsou tam takové zklidněné ulice se zakřivením, které má svoje opodstatnění v tom, že tam nikdo nenabere velkou rychlost, nemusí se tam dělat retardéry a tak dále. A další věc: Architekt musí vždy hledat kompromis mezi veřejným zájmem a tím soukromým. To se promítlo například i na ploty. Řadové domy nemají ploty žádné. Samostatné domy ploty mají, ale jen s omezenou výškou. Zdá se mi zvláštní dnešní praxe, když si lidé staví dvoumetrové ploty s plnými stěnami.“ R A DE K T OM A N : : a rc h i t e k t „Je to úplně jasný! Starostové v malých vesnicích jsou šikovní týpci, ale o architektuře většinou nic moc neslyšeli. Natož o urbanismu, žejo. Ale bylo by supr, kdyby se třeba vyučenýmu elektrikáři podařilo představit, o co nám jde.„ BÁ R A P ON E Š OVÁ a rc h i t e k t k a „S tím, jak vypadá obraz vesnice, má většinou co dočinění starosta. Buď je to někdo, kdo spolupracovat chce a kdo si nechá poradit, anebo je to marná snaha. Někdy je mi z t toho až smutno, když se studenty něco navrhneme, starosta nám to odkývne a pochválí, ale za pár měsíců zjistíte, že se vůbec těmi našimi návrhy něřídil. Že se ty vize někam úplně ztratily. Takže starosta. Na něm to stojí i padá.“ M A R I E JA N KOVÁ : : o b y v a t e l k a Ši t b o ř i c ( 2 0 1 3 o b y v . ) „Co dělá venkov venkovem? Pro mě je to zaručeně ta komunita. I přesto, že do vesnic u Brna už se stěhují cizí lidé, kteří tam zakládají ty satelity… Tak tady u nás a v okolí je to pořád o tom, že je prostě na pohřbu plný kostel. Kdo toho člověka znal, což jsou většinou skoro všichni, tak tam prostě na ten pohřeb jde. Stejně tak spolky. Třeba hasiči, myslivci, to jsou všecko takový komunity lidí. Ale bývá to narušováno právě těmi satelity. Vím, že v jiných vesnicích blíž Brna mají velký problém, že se tam lidé jezdí z Brna jenom vyspat a vůbec do té komunity obce nepřispívají. U nás v Šitbořicích je regulace na prodej nových stavebních míst. Můžou si je koupit jenom místní. Což je zároveň nebezpečný, protože bychom tu mohli zdegenerovat, ale když se podívám na tu Tvarožnou, tak jsem asi ráda, protože ta má právě s tímto velký problémy. M IC H A E L A H U DE Č KOVÁ : : o b y v a t e l k a o b c e L e l e ko v i c e (1 8 4 9 o b y v . ) „U nás na vesnici vyrostla nová oblast domů, a ti lidé, co v nich bydlí, se vůbec nijak nezapojují do dění u nás. Byli jsme je třeba zvát na hody, ale odmítali nás. Ale čeho jsem si všimla a co je dobrým pojícím prvkem, je ŠKOLA. Skrz děti se rodiny starousedlíků a těch nových propojí mnohem rychleji, než kdyby do školy nechodily.“
A N NA S EV E R OVÁ : : o b y v a t e l k a o b c e Ve l a t i c e ( 7 2 2 o b y v . ) „V naší vesnici se za posledních pár let postavilo několik nových domů. Ale je to totální nepochopení toho, co by tam mělo být. Hrozně mě mrzí, že si lidé myslí, že mají to, co chtěli. Ale nemají. Nejraději bych všem vysvětlila, že ty domky uprostřed pozemku, že to je lež. Myslí si, že právě tam mají to svoje soukromí, ale nemají. To my s naším stavením a dvorkem máme soukromí. Bungalovy tady nemají co dělat. Polovalby taky ne. Štíty směrem do ulice vůbec ne. V naší dědině byl vždycky jeden jediný dům štítem do ulice, ostatní kolmo k ní... Myslím, že by bylo na místě lidem aspoň trochu regulovat jejich pravomoc. Když si každý staví, co chce, je z toho guláš.“ K A R OL Í NA ZVON ÍČ KOVÁ : : o b y v a t e l k a Zd o u n e k (1 5 0 0 o b y v . ) „Za mě je venkov místo, kde jsem vyrůstala. Lidi se tam navzájem znají. Vzájemně o sobě vědí. Člověk tam nemá tu anonymitu jako ve městě. Ať už vyjdeš ven a potkáš kohokoli, tak víš, že tě zná. A taky je to pro mě místo, kde je jedna sámoška, jedno středisko. Takové trochu nerozvinuté. Člověk tam nemá možnost pořádného nákupu...“ K AT E Ř I NA V Í T KOVÁ : : o b y v a t e l k a n o v ě b u d o v n é u l i c e Vá ž a n n a d Li t a v o u (6 9 6 o b y v . ) „Proč stavíme na venkově? No, my nemáme na to koupit si parcelu ve městě. Natož dům. Říkali jsme si, že bychom si koupili třeba byt, ale ani ten nás nevyjde líp. Takže prostě stavíme 15 km od Brna. A aspoň budeme na víkendy mimo město a odpočineme si. Na to se těším.“
U v e d e n é t ex t y j s o u p o u z e p a ra f r á z e m i n á z o r ů d o t a z o v a ý c h osob. V současné chvíli se jedná o jejich názory bez souhlasu s u v e ř e j n ě n í m . P ř i s t u p u j m e t e d y k u v e d e n é m u t ex t u j a ko k n e v e ř e j n é m u . P ro p o t ř e b y d i p l o m o v é p r á c e b u d e v y ž á d á n o d dotazovaných jejich souhlas.
II
m ě s t s k ý
a r c h i t e k t
:: současný trend českých měst :: Česká komora architektů (ČKA) v současné době (2018) uvádí, že je pozice městkého architekta zřízena ve 104 českých městech. V některých obcích je role vykonávána formou hlavního pracovního úvazku, jinde jde jen o roli konzultační, externí... Otázka zní, zda by se tento fenomén nemohl posunout ještě dál a uvést do života roli venkovského architekta.
:: venkovský architekt :: Tento pojem by označoval člověka, jehož úkolem by nebylo obec navrhnout, ale střežit hodnoty konkrétní vesnice, regionu, kraje... Možná, že by stačilo připomínat, co je důležité a podstatné, ukazovat, „jak se to dělá jinde“, otevírat diskuzi a pomáhat argumentovat proti názorům, že „nic nejde, protože nejsou peníze“. Venkovský architekt by mohl mít na starosti rozvoj několika obcí, ne jen jedné. Obce by se od sebe mohly učit a inspirovat...
:: zkušenost z Litomyšle :: Není náhodou, že se z města Litomyšle stala tzv. Mekka české architektury. Když se do pozice městského architekta dostala ing. arch. Zdeňka Vydorová, udělala chytrý krok. Naložila místní zastupitele a vlivné osoby do autobusu a společně jeli na ukázkový zájezd po zajímavé architektuře v zahraničí. Ukazovat na reálných příkladech, že to „jde i jinak“, je dle mého vhodná strategie, jak lidem tříbit vkus a otevírat oči.
:: města spolupracující s městskýcm architektem ::
:: nabídka ČKA :: „Česká komora architektů (ČKA), která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu vystavěného prostředí i kulturní krajiny, je připravena poskytnout státní správě, samosprávě i veřejnosti podklady i konzultace, týkající se zodpovědné správy svěřeného území, obecního majetku i všech okruhů problémů spojených s místním rozvojem.“ / www.cka.cz / 20. 09. 2018 /
:: sdílení zkušeností :: V poslední době je role městského architekta tématem nejen pro architektonickou obec, ale i pro širokou odbornou veřejnost. Obyvatelé ČR se postupně seznamují s tím, jaké výhody plynou z funkční spolupráce mezi městem, potažmo zastupiteli města, a architektem hrajícím roli odborného poradního hlasu. Hlavním úkolem městského architekta je vytvářet prostor pro diskuzi a spojovat jednotlivé aktéry, kteří hrají roli ve výstavbě sídel. Zda se tato praxe daří nebo ne, je předmětem jednoho celého čísla časopisu ERA 21.
:: příručka pro starosty :: V malých obcí je starosta zodpovědný za mnoho věcí. Zvládá vnímat potřeby urbanistické? A zná vhodná řešení? Alternativou k roli „venkovského architekta“ by mohla být útlá brožura, která by shrnovala to podtatné, o co v architektuře a urbanismu jde. V předpřipravené příručce by byly naznačeny problémy současných vesnic a jejich řešení. Starosta obce by tak měl k dispozici nástroj, který by mu pomohl se dovzdělat a informovat se o možných cestách rozvoje obce. Tvorba a dotvorba vesnic by tak mohla být lépe uchopitelná.
:: manu ál :: JAK STAVĚT NA VENKOVĚ ?
III
p ř í k l a d y
z p r a x e
:: příklady dobré a špatné praxe :: Stejně jako platí „chybami se člověk učí“, tak se učíme i dobrými příkaldy. Často se naše povědomí o architektuře formuje na základě již dříve viděného. Než popisovat tisíci slovy, je vděčné ukázat jeden obrázek. Na následujících stránkách je představených několik referenčních příkladů, které demonstrují, že dobrý výsledek přestavby budovy není závislý na velikosti obce. :: pokora k původnímu :: Není příliš radostné vidět v moravské krajině stavby, jež mají se svým krajem pramálo společného. Není výjimkou, že se často setkáváme s nejroztodivnějšími tvary domů, barvami fasád atd. Je správné, že vše není stejné a že má každý možnost vlastního názoru. Zapomínáme ale na to, že je důležité předávat dalším generacím to, co nám ty předchozí zanechaly. Nejde tu o nějakou striktní památkovou ochranu a romantické zakonzervování něčeho, k čemu nás motivuje sentiment k minulosti. Spíše se jedná o uvědomění si, které prvky ve výstavbě jsou v místním regionu tak silné a důležité, že je dobré je dál zachovávat. Většina tvaroslovných motivů, které se opakují několik generací, a jsou tedy ověřené časem, bývají přesně tím, co stavby v lokálních podmínkách potřebují. Ať už jsou to přesahy střech, spodní sokl na fasádě, materiál vnějších konstrukcí a podobně. :: když ne tak, tak jak? :: Jedním z cílů práce je hledat odpověď na otázku, co může za vznik objektů, které nerespektují (ať už svým měřítkem, barvou nebo celkovou hmotou) charakter lokality, a následně se zabývat tím, jak přispět k „dobrému stavění“ na vesnicích. Nejde tedy o hodnocení líbí / nelíbí, ale spíše o hledání vhodných tvarů domu, sklonů střech, kombinací barev, použití materiálů apod. :: kategorie staveb :: Není úkolem této publikace, aby obsáhla veškeré stavební kategorie. Nabízí nástin možného nahlížení na věc. Porovnává ukázkové referenční příklady, které pro přehlednost dělí do třech bloků: občasnká vybavenost, obecní úřady a rodinné domy. Každá z těchto podkapitol má své zástupce v podařených i méně podařených příkladech.
o b č a n s k á
v y b a v e n o s t
Jiné zajímavé příklady se objeví, když vyfiltrujeme ty budovy, u kterých se zdá, že dobře demostrují cit k zachování starého (tradičního), ale zároveň přináší doklad dnešní doby. V takovém případě nezáleží příliš na tom, zda se jedná o drobný rodinný dům o rozloze 100 m2 nebo o významné velkokino ve městě. U takových příkladů se můžeme inspirovat pokorou k historii a k uchovávání hmotného dědictví, aniž by musely být stavby striktně legislativně chráněny.
h o s p o d a
Máslovice (353 obyvatel)
Hrusice (829 obyvatel)
h a s i č k a
Těšany (1242 obyvatel)
Sentice (610 obyvatel)
š k o l a
Hovorčovice (2400 obyvatel)
Kamenné Žehrovice (1700 o.)
h o s t i n e c
Těšany (124 2 obyvatel)
J íloviště (638 obyvatel)
m u z e u m
Rokytnice (2047 obyvatel)
Svatý Jan nad Mašlí (550 o.)
o b e c n í
ú ř a d y
Budovy obecního úřadu jsou specifické tím, že je to sama obec, která má na starosti jejich správu. Obecní úřad je vizitkou obce a ovlivňuje tak celkový obraz vesnice. Z úrovně estetické kvality budovy obecního úřadu lze vyvozovat, jaký směr tato vlajková loď nastavila dalšímu stavění v obci.
Bílovice (3646 obyvatel)
Líbeznice (2800 obyvatel)
Velatice (722 obyvatel)
Zvolené příklady jsou nedávno rekonstruované budovy obecního úřadu. V současné chvíli jsou „oblečeny do nového kabátu“, je ale jen otázkou času, kdy tento kabát vyjde z módy. Tyto stavby demonstrují současné (ne-li minulé) trendy českého stavebnictví. Stavbám chybí nadčasovost a pochopení držení kontinuity místa.
Horní Bludovice (2400 obyvatel)
Ústín (436 obyvatel)
Pavlov (103 obyvatel)
r o d i n n é
d o m y
Smyslem představování příkladů je stavebníky nadchnout, ne je kritizovaat. Jde o vyzdvižení podařených příkladů, od kterých se můžeme učit. Ne formou regulativů, ale formou doporučování. U ne tcela zdařených příkladů lze namítnout ne ani tak to, že jsou poplatné své době, ale že svým tvarem, měřítkem, barevností a celkovou hmotou nerepsektují ráz krajiny, do které jsou zasazeny. Ja na zváženou, zda by se měl v moravské krajině objevovat přízemní bungalov apod.
R O D I N N É
D O M Y
Roketnický region
R O D I N N Ý
D Ů M
Jabloňovce
R O D I N N Ý
D Ů M
Malá Lhota
R O D I N N Ý Lučatín
D Ů M
R O D I N N Ă? Mikulov
D ĹŽ M
D Ů M
S E
S T O D O L O U
Staré Bříště
R O D I N N Ý
D Ů M
u Železného Brodu
R O D I N N ร
U S E D L O S T
Oravskรก Jasenica (SK)
IV
t v รก ล e
v e s n i c
:: pochopit strukturu :: Smyslem práce je zachovat a rozvíjet tradiční struktury sídel. Následující kapitola má pomoct zorietovat se v jejich rozdílnostech. Představuje různá měřítka, od půdorysného typu vesnice až po konkrétní typ domu.
:: můj kraj :: Každý kraj má svou vlastní podobu a své zákonitosti. Sběžný souhrn umožňuje uvědomit si, který rukopis patří ke které oblasti. Nebylo by dobré, kdybychom si v touze zachovat lidovost staveb pletli jednotlivé prvky a detaily, a tak vnucovali svým obcím jiný ráz, než ten, který je jim vlastní.
p ů d o r y s n é v e s n i c
t y p y
Urbanistiská typologie vesnických sídel nemá doposud zcela přesné názvosloví. Zde je uvedeno jedno z nich.
a) hromadné (shlukové)
b) návesní
c) řádové (řádkové)
d) lánové (lineární forma)
e) lánové (radiální forma)
f ) řetězové
t y p y
z á s t a v b y
a) řadová
b) rozvolněná
c) rozptýlená
d) plošná (urban sprawl)
t y p y
o b y t n é h o
d o m u
Typ obytného domu, tj. půdorysné, objemové a materiálvé řešení, určuje ráz archiektury. Na následujícím rozdělení je ukázáno několik půdorysných typů venkovského domu, jak je rozděluje metodika zpracovaná Ústavem územního rozvoje (verze 2018).
:: základní dělení ::
řadový
izolovaný
:: další dělení ::
obdélný
hákový
trojstranný
dvorcový
dvojdomek
atriový
t y p y
o r i e n t a c e
d o m u
:: štítová orientace :: s t ře c h a s h ře b e n e m o r i e n t o v a n ý m ko l m o n a u l i č n í č á r u Štítová orientace je charakteristická pro naprosto převažující většinu staveb v Čechách (u staveb situovaných při návesním prostoru). Obytné i hospodářské stavby jsou situovány zpravidla kolmo k veřejnému návesnímu prostoru.
:: okapová orientace :: s t ře c h a s h ře b e n e m o r i e n t o v a n ý m ro v n o b ě ž n ě s u l i č n í č á ro u Okapová orientace je charakteristická pro vesnice střední a jižní Moravy. Tato orientace však může být v mnoha případech jen dojmová, vzniklá překrytím původně volného vjezdu sýpkovými polopatry a střechou. Často se za souvislou zástavbou skrývá hákové uspořádání s usedlostmi ve tvaru písmene „L“.
t y p y
d o m ů
d l e
k r a j ů
Česká republika se navzdory nevelké rozloze vyznačuje několika typy lidového domu. Hlavní příčiny rozdílů lze spatřovat nejen v přírodních podmínkách a dostupném materiálu, ale také v situování uprostřed Evropy, kde na ní měla vliv řada stavebních kultur. Krajina je rozdělena do 11 celků, bez závislosti na správní členění. Hranice jednotlivých regionů jsou neostré, tj. vzájemně se prolínají. Obrázky jsou pouze ilustrativního charakteru. Komentáře jsou převzaty z knihy Lidové stavby, kteroá je výsledkem mnohaletého opzorování a výzkumu Jiřího Škabrady. 1 Střední Čechy Dům je většinou situován kolmo k veřejnému prostoru, a tak aby vstupní strana obrácená do dvora byla osluněná. Okolo zbývajících částí dvora se nacházely hospodářské budovy. Patrové budovy jen zřídka. 2 Jižní Čechy Starší výstavba dřevěná, typická je však zděná. Dřevěné domy měly často i zděnou část a dřevěná se následně přezdívala. Bohaté zděné štíty různých obrysů navazují na barokní tradice. Od poloviny 19. stol. začal přechod od štítového uspořádání do veřejného prostoru k řadovému (hřebenovému). Přezdívané hospodářské budovy jsou oproti obytným částem tvarově jednoduché: bílé plochy, prkenné stěny, tmavé vjezdy, červené taškové střechy. 3 Jihozápadní Čechy Často jsou návsi pravidelně vyměřené – obdélníkové i okrouhlé. Štíty roubených domů jsou bedněné svisle nebo i složitěji avšak symetricky. Hrázděné konstrukce byly uplatněné nejprve ve šítech, následně i na stěnách patrových hospodářských budov. Obvyklé byly i patrové budovy. Často se zde vyskytuje polovalbová střecha. 4 S e v e ro z á p a d n í Č e c h y Patrová výstavba nastala velmi brzy. Patra byla hrázděná, někdy s pavlačemi, roubené jen přední obytné části. Zděné stavby se začaly budovat vzhledem k nedostatku dřeva a dostatku kamene také velmi brzy. I zde se vyskytovaly zděné zdobené štíty, avšak daleko dříve než v jižních Čechách. 5 Severní Čechy Patrové stavby se vyskytovaly na německy hovořícím území, České byly většinou přízemní. Typické je setkání tří technologií roubené, zděné a hrázděné. Použití pískovce zpracovávaného na kvádry.
5
4 1 3
2
6 7 8
11 9
10
:: rozdělení ČR podle krajů ::
6 S e v e ro v ý c h o d n í Č e c h y Starší domy severovýchodních Čech jsou roubené konstrukce, provedené na kamenné podezdívce z důvodu zemní vlhkosti. V oblasti Podkrkonoší jsou pro zcela či zčásti roubené domy příznačné tzv. křížové světničky. Sedlové střechy domů byly kryté šindelem, poté nahrazovaném rovněž lehkými šablonami nebo lepenkou. Domové štíty jsou bedněny svisle, přičemž v horní třetině mohou být prkna kladeny rovněž ve směru štítových ramen. Mladší domy jsou zděné či přezdívané v celém půdorysném a výškovém rozsahu převážně od 19. století . 7 Vý c h o d n í Č e c h y Navazují plynule na architekturu středních Čech. Zástavba je většinou přízemní. Přezdívání nastalo poměrně pozdě. Na Broumovsku se stavení přezdívala v klasicistním stylu (typické štíty). Patrové domy z masivního roubení bez podstávky, profilované římsy, pavlače, bohaté lomenice. Pod Orlickými horami strmější střechy, dřevěné stěny častěji bíleny vápnem zvenčí. Silná tradice tesařského řemesla, i mladší zděná výstavba hmotově i dispozičně kopíruje „dřevěné“ zvyklosti. Mnoho dochovaných dřevěných kostelů a zvonic 8 Č e s ko m o ra v s k á v r c h o v i n a Starší roubené domy se vyznačují střechami krytými ponejvíce šindelem. Štíty domů mají podobu odsazené lomenice lichoběžníkového tvaru a šikmo bedněné (často do tvaru X). Mladší přezdívané a zděné domy mívají shodnou architektonickou formu jako starší dřevěné stavby. Na jihu byly později stavěny i okapově orientované zděné domy, vystavěné za užití kamene, cihel a pálené střešní krytiny. 9 J i ž n í Mo ra v a Hlína jako základní stavební materiál. Vápenné i barevné nátěry stěn, silná vrstva slaměné krytiny na střeše. Protáhlé, ulicové uspořádání návsí. Dříve než jinde snaha o stavbu podélně situovaných objektů 10 S t ř e d n í a v ý c h o d n í Mo ra v a Specifický zdící materiál – války – oválné smotky hlíny se slámou. Oproti jiným územím netypický vjezd do stodol ze štítové strany. Bohatá oblast Hané – brzo patrové domy, výrazné štíty a honosná průčelí. Přechod na výstavbu z pálených cihel až v pol. 19. stol, běžně neomítané. 11 S e v e r n í Mo ra v a a S l e z s ko Oblast Jeseníků navazuje na stavební zvyklosti Orlických hor. Při mladších povrchových úpravách se zejména na štítech užívali břidlicové desky. Oblast Valašska má typicky odlišný charakter roubené zástavby.
V
z รก v ฤ r
Účelem uvedené práce je vytvořit soubor informací, ze kterých je možné vycházet při doplňování výstavby venkova. Mou snahou při tvorbě diplomové práce bude uvedené principy aplikovat při návrhu výstavby vesnic u Brna. V rámci práce se budu zaměřovat na aplikaci regionálních prvků, jak urbanistických, tak architektonických.
Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel Národní památkový ústav (2014) ISBN 978-80-86516-78-3 Lidové stavby: Jiří Škabrada Vydavatelství ČVUT (1996) ISBN 80-01-01435-5 Charakter a struktura zástavby venkovkých sídel v územních plánech Ministerstvo pro místní rozvoj (2018) ISBN 978-80-7538-173-6 Manuál: Ako stavať por Rozsutcom Združenie obcí Mikroregión Terchovská dolina (2017) ISBN 978-80-972852-0-3 Sídelní kaše: Pavel Hnilička Host (2012) ISBN 978-80-7294-592-4
internetový portál Památky a lidová architektura ČR www.lidova-architektura.cz (2000 - 2018) autor: Martin Čerňanský
z d r o j e
leden 2019