Péče o rašelinné louky V Hati Vojtěch Kodet & Dana Kořínková listopad 2014
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html
Péče o rašelinné louky V Hati Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková listopad 2014
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Metodika................................................................................................................................................. 3 Výsledky .................................................................................................................................................. 5 Zhodnocení přínosu projektu ............................................................................................................... 5 Literatura................................................................................................................................................. 5 Fotodokumentace ................................................................................................................................ 6
Tento projekt (č. 141420) byl v roce 2014 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
2
Úvod Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje již několik let o rašelinné a prameništní louky na lokalitě V Hati v Kraji Vysočina, které hostí řadu chráněných a ohrožených druhů. Lokalita není územně chráněná a bez odpovídající péče by postupně zarostla náletovými dřevinami, čímž by vzácné luční druhy ztratily vhodné podmínky pro svůj život. Jedná se o jednu z mála recentních lokalit na Jihlavsku bařičky bahenní a srpnatky fermežové, ještě nedávno i suchopýrku alpského, jehož výskyt však v posledních letech nebyl potvrzen. Jedná se o pravidelné hnízdiště bekasiny otavní. V roce 2009 jsme nechali na této lokalitě, která má celkově rozlohu 12,5 ha, zpracovat průzkum motýlů (zjištěno 354 druhů; DVOŘÁK 2009), v roce 2011 průzkum ptáků (zjištěno 52 druhů) a biotopů (vylišeno 10 základních biotopů, zjištěno 126 druhů vyšších rostlin; KOŘÍNKOVÁ et al. 2012). Tyto průzkumy se staly jedním z podkladů pro nastavení péče o tuto lokalitu. V roce 2012 jsme zde vykoupili 2 parcely, na kterých došlo koncem zimy k prokácení náletových dřevin a hned v témže roce na jedné z těchto našich parcel zahnízdila bekasina otavní. V péči o tyto louky jsme pokračovali také v roce 2014.
Metodika Zájmová lokalita o rozloze 12,5 ha se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava asi 12 km severozápadně od Jihlavy v katastrálním území Branišov u Jihlavy. Lokalita leží na prameništi pravostranného bezejmenného přítoku Hajnického potoka na JV okraji Farského lesa asi 1 km SSV od obce Branišov. Jedná se o pastvinu a zarůstající pastevní lada, prameniště, ostřicové mokřady a rašelinné louky, které jsou částečně zmeliorované a degradované, avšak stále se zde vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů. Lokalita spadá do mírně teplé klimatické oblasti, podoblasti MT3 (QUITT 1971). Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Jeníkovské vrchoviny (DEMEK 1987). Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika (SKALICKÝ 1988) a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 629 - 657 m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny asociace Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska se jedná o ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, vlhké až podmáčené pcháčové louky s četnými prameništi svazu Calthion a zrašelinělé louky ostřicovo-mechových společenstev svazu Caricion fuscae. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.
3
Obr. 1: Poloha zájmové lokality.
Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality.
4
Pro podporu biodiverzity rašelinných a podmáčených luk byla realizována mozaikovitá a fázově posunutá seč, která zajistí existenci vhodných podmínek pro různé druhy. Při sečení byla na lokalitě zohledňována rostlinná společenstva a jejich zachovalost i další místně specifické přírodní fenomény (prameniště, rozptýlená zeleň). Snahou je postupně navrátit degradující louky do podoby vyhovující chráněným a ohroženým druhům vázaným na mokré louky. Proto byly silně degradované plochy (zejména zarůstající třtinou) sečeny 2x ročně. Vybrané zachovalejší plošky zůstaly ponechány neposečené. K sečení byly používány kosy, křovinořezy a ručně vedená lištová sekačka. Posečená biomasa byla odklizena, přičemž část této biomasy se podařilo na lokalitě usušit, zbalíkovat a poskytnou k jejímu dalšímu využití. Zároveň proběhlo částečné odstranění náletových dřevin zarůstajících podmáčené louky.
Výsledky Na lokalitě V Hati se v roce 2014 podařilo zorganizovat a provést mozaikovitou a fázově posunutou seč s vynechávkami pro přežívání bezobratlých živočichů na celkové ploše 3,55 ha a odstranění části náletových dřevin. Na části lokality byla provedena extenzivní pastva dobytka. Péčí o rašelinné a podmáčené louky byla podpořena jejich biodiverzita, neboť byly zajištěny vhodné podmínky pro výskyt a rozmnožování chráněných a ohrožených druhů, které se na lokalitě vyskytují.
Zhodnocení přínosu projektu Extenzivní obhospodařování území zůstává nezbytným předpokladem zachování podmínek pro výskyt charakteristických i vzácných ohrožených druhů rostlin a živočichů na této lokalitě (srpnatka fermežová, bařička bahenní, tolije bahenní, rosnatka okrouhlolistá, prstnatec májový, vachta trojlistá, hadí mord nízký, kozlík dvoudomý, violka bahenní, zábělník bahenní, rozrazil štítkovitý, starček potoční, hnědásek rozrazilový, píďalka vachtová, píďalka mokřadní, žlutavka bahenní, blýskavka bahenní, travařka bažinná, lišejníkovec mokřadní, zavíječ bahenní, přástevník chrastavcový, ještěrka živorodá, bekasina otavní, křepelka polní, bramborníček hnědý, linduška luční). Realizace tohoto projektu nám umožnila vedle spolufinancování prováděných prací také financování nezbytných režijních a organizačních nákladů spojených s péčí o tuto lokalitu.
Literatura DEMEK J. [ed.], 1987: Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. – Academia, Praha. DVOŘÁK I., 2009: Výsledky faunistického průzkumu motýlů lokality „U farský hati“ u obce Branišov (okres Jihlava, kraj Vysočina) v roce 2009. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-26. EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. KOŘÍNKOVÁ D., KODET V. et MRLÍK V., 2012: Monitoring ptáků a biotopů V Hati 2012. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-37. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SKALICKÝ V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [ed.]: Květena České socialistické republiky. – Academia, Praha, 1: 103-121. 5
Fotodokumentace foto Dana Kořínková & Vojtěch Kodet
6
7