__MAIN_TEXT__

Page 1

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html

Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Loučky 2012 Dana Kořínková, Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík listopad 2012

Tento projekt byl v roce 2012 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.


Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Loučky 2012 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Dana Kořínková, Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc. listopad 2012

Obsah Úvod.......................................................................................................................................... 2 Metodika.................................................................................................................................. 3 Výsledky ................................................................................................................................... 7 Zhodnocení přínosu projektu............................................................................................... 17 Literatura ................................................................................................................................ 18 Fotodokumentace................................................................................................................ 19

Úvod Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje od roku 2012 o rašeliniště Loučky v Kraji Vysočina. Výsledky této studie budou jedním z podkladů pro optimalizaci péče o tuto lokalitu.

2


Metodika Zájmová lokalita o rozloze 5,6 ha se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava asi 6 km severovýchodně od Třeště a 1,5 km západně od Louček. Jedná se o zbytek původně velkého prameništního svahového a údolního rašeliniště a zachovalé slatiniště v údolí Loučského potoka s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a jejich společenstev. Studovaná lokalita spadá do mírně teplé klimatické oblasti, podoblasti MT3 (QUITT 1971). Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křižanovské vrchoviny, podcelku Brtnické vrchoviny a na rozhraní okrsků Kosovské a Otínské pahorkatiny. Geologické podloží je tvořeno metamorfovanými horninami moldanubika (migmatity, pararuly). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika a ve čtverci 6659 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 590 600 m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska jsou nejcennější plochy představovány fragmenty ostřicovo- mechových společenstev svahových prameništních rašelinišť svazu Caricion demissae. Dále jsou částečně zachována ostřicovo rašeliníková společenstva přechodových rašelinišť svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Většinu lokality však přestavuje mozaika zčásti degradovaných mokrých luk svazu Calthion a ostřicových luk svazu Caricion fuscae.

Obr. 1: Poloha zájmové lokality.

3


Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality.

Ornitologický průzkum lokality v roce 2012 byl prováděn vizuálně a akusticky, a to ve dnech 25.3., 19.4., 25.-27.4., 16.5., 7.-10.6., 3.-7.7., 11.7. Ze čtyř úplných kontrol byla odhadnuta i početnost běžných druhů a sestavena tabulka dominance. Jinak při návštěvách lokality byly zaznamenávány všechny zjištěné druhy a u druhů chráněných, ohrožených a lokálně vzácnějších též jejich počty. Vedle presenčního průzkumu byl proveden ornitologický akustický průzkum, který byl prováděn pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterými lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Průzkum byl zaměřen na večerní, noční, ranní a dopolední dobu, čímž lze předpokládat podchycení všech akusticky se projevujících druhů vyskytujících se v okolí záznamníků. Podmínkou metodiky je vhodné počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Na lokalitě bylo instalováno 8 zvukových záznamníků (viz obr. 3), které dohromady nahrály během 11 dní celkem 91 hodin zvukového záznamu, který byl vyhodnocen. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Vybraná data vzácnějších druhů byla zapsána do NDOP. Řazení druhů bylo zachováno podle metodického doporučení pro faunistické výzkumy v České společnosti ornitologické (HUDEC 1993). České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické zařazení do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1983, 1984, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005).

4


Obr. 3: Umístění akustických záznamníků na lokalitě v roce 2012 (čtverce: 25.-27.4. [N,P,T], kolečka: 7.-9.6. [R,W], trojúhelníky: 3.-7.7. [L,U,V]).

Mapování biotopů lokality bylo v roce 2012 provedeno během dvou návštěv (7.6. a 8.7.), při kterých byl pořízen přehled všech zjištěných vyšších rostlin (E3, E2, E1) a vymapovány a popsány jednotlivé typy biotopů dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Vylišené biotopy byly zakresleny do mapy a vytvořena vegetační mapa. V úplném seznamu byly vylišeny zvláště chráněné druhy (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.), druhy zařazené do červeného seznamu (GRULICH 2012), dále druhy regionálně, fytogeograficky či indikačně významné a v neposlední řadě druhy v území nepůvodní, případně invazní. U vzácnějších druhů rostlin byla zaznamenávána podrobnější data o výskytu, což je důležité zejména s ohledem na prováděnou péči o lokalitu. Seznam rostlinných druhů je řazen v abecedním pořadí. Použitá nomenklatura a české názvosloví vychází z Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Typy biotopů jsou uvedeny dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Vybraná data vzácnějších druhů byla zapsána do NDOP.

5


Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů: A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.: §§§ - kriticky ohrožený §§ - silně ohrožený § - ohrožený B) Označení regionálně chráněných druhů rostlin podle nařízení OkÚ Jihlava č. 8/99: * - regionálně chráněný C) Označení kategorií ohrožených druhů ptáků podle červeného seznamu ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003): CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený D) Označení kategorií ohrožených druhů rostlin podle červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH 2012): C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený C4a - vyžadující další pozornost – méně ohrožený C4b - vyžadující další pozornost – nedostatečně prostudovaný E) Označení lokálně vzácnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu: ○ - lokálně významný F) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008): !!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost !! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost ! - hnízdiště zasluhující pozornost

6


Výsledky 1) Avifauna Tab. 1: Výsledky kvantitativního průzkumu avifauny ze čtyř úplných kontrol v roce 2012. Druh Kachna divoká Káně lesní Holub hřivnáč Kukačka obecná Strakapoud velký Skřivan polní Linduška lesní Střízlík obecný Pěvuška modrá Červenka obecná Drozd zpěvný Drozd brávník Kos černý Pěnice černohlavá Pěnice hnědokřídlá Budníček menší Sýkora koňadra Sýkora uhelníček Sýkora modřinka Sýkora parukářka Sýkora lužní Brhlík lesní Sojka obecná Pěnkava obecná Zvonek zelený Strnad obecný Celkem: 26 druhů

25.3. + + +

Pozorování 19.4. 16.5. + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

Dominance 11.7. + + + + + + + + + + + + + + + +

Hnízdní páry (n) 0-1 0-1 1-2 0-1 1-2 0 1 1+ 1 1 1 0-1 1 9 - 11 2-3 4+ 3-4 1 1 1 1 1 0-1 8 - 10 0 3 42 – 55 párů

3,6 3,6 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 20,0 5,5 7,2 7,2 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 18,2 5,5

Tab. 2: Deset nejběžnějších druhů ptáků a jejich dominance. Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Druh Pěnice černohlavá Pěnkava obecná Sýkora koňadra Budníček menší Strnad obecný Pěnice hnědokřídlá Strakapoud velký Holub hřivnáč Pěnice černohlavá Pěnkava obecná

Dominance Dominantní druh Dominantní druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Přídatný (akcesorický) druh Přídatný (akcesorický) druh Dominantní druh Dominantní druh

7

% 20,0 18,2 7,2 7,2 5,5 5,5 3,6 3,6 20,0 18,2

Počet párů 9 - 11 8 – 10 3-4 4+ 3 2-3 1-2 1-2 9 - 11 8 – 10


Tab. 3: Přehled všech zaznamenaných druhů ptáků na lokalitě v hnízdním období 2012. Ochrana a ohrožení ○,!

§§,NT,! §,VU,!!

○ ○,! §§,VU,!! §§,VU,!!

○ ○,! ○

○ LC

§,VU,!!

Taxon

Záznam

VRUBOZOBÍ (ANSERIFORMES) Kachna divoká (Anas platyrhynchos) DRAVCI (ACCIPITRIFORMES) Káně lesní (Buteo buteo) HRABAVÍ (GALLIFORMES) Křepelka polní (Coturnix coturnix) DLOUHOKŘÍDLÍ (CHARADRIIFORMES) Sluka lesní (Scolopax rusticola) MĚKKOZOBÍ (COLUMBIFORMES) Holub hřivnáč (Columba palumbus) Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) KUKAČKY (CUCULIFORMES) Kukačka obecná (Cuculus canorus) SOVY (STRIGIFORMES) Sýc rousný (Aegolius funereus) ŠPLHAVCI (PICIFORMES) Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Strakapoud velký (Dendrocopos major) PĚVCI (PASSERIFORMES) Skřivan polní (Alauda arvensis) Linduška lesní (Anthus trivialis) Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) Pěvuška modrá (Prunella modularis) Červenka obecná (Erithacus rubecula) Kos černý (Turdus merula) Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Drozd brávník (Turdus viscivorus) Cvrčilka zelená (Locustella naevia) Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Budníček menší (Phylloscopus collybita) Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Králíček obecný (Regulus regulus) Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) Sýkora lužní (Parus montanus) Sýkora parukářka (Parus cristatus) Sýkora uhelníček (Parus ater) Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Sýkora koňadra (Parus major) Brhlík lesní (Sitta europaea) Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) Sojka obecná (Garrulus glandarius) Krkavec velký (Corvus corax) Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Zvonek zelený (Carduelis chloris) Strnad obecný (Emberiza citrinella) Celkový počet druhů

8

19.4., 26.4., 27.4. 19.4., 25.-27.4., 11.7. vol. M 5.7. a 6.7. (okolní pole) 1 vol. M 25.4., 26.4. a 27.4. 26.4., 27.4., 16.5., 7.6., 11.7. 5.7. 1 vol. M 16.5. 1 vol. M 27.4. a 5.7. (okolní les) 1 vol. ex. 26.4. 26.4., 27.4., 16.5., 7.6., 4.-6.7., 11.7. 16.5. 26.4., 27.4., 16.5., 7.-9.6., 4.-6.7. 26.4., 27.4., 11.7. 26.4., 11.7. 19.4., 25.-27.4., 16.5., 8.6., 6.7. 25-27.4., 7.-9.6., 4.-6.7., 11.7. 25.-27.4., 8.6. 25.-27.4., 16.5., 7.-9.6. 16.5. 1 zp. M 7.-9.6. a 3.-8.7. 1 zp. M 8.6., 10.6. a 3.7. 16.5., 7.6., 8.6., 11.7. 26.4., 16.5., 7.6., 8.6., 3.-7.7., 11.7. 26.4., 27.4., 16.5., 7.-9.6., 4.-7.7., 11.7. 7.6., 8.6. 25-27.4., 7.6., 8.6. 26.4., 27.4., 8.6. 26.4., 27.4., 9.6., 11.7. 27.4., 11.7. 25-27.4., 16.5. 11.7. 25.3., 25.-27.4., 16.5., 8.6., 11.7. 8.6., 11.7. 26.4., 27.4. 16.5. 1 ex. 26.4. (přelet) 19.4., 25-27.4., 16.5., 7.-9.6., 4.7., 5.7., 11.7. 25.3., 4.7. 25.3., 25.-27.4., 16.5., 7.-9.6., 3.-6.7., 11.7. 36 (+ 1 na přeletu + 2 v blízkém okolí)


Obr. 4-6: Lokalizace vybraných druhů ptáků ze čtyř úplných kontrol v roce 2012.

9


2) Biotopy Seznam rostlinných druhů: Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha Agrostis stolonifera L. – psineček výběžkatý Ajuga genevensis L. – zběhovec lesní Ajuga reptans L. – zběhovec plazivý Alchemila monticola Opiz – kontryhel pastvinný Alopecurus pratensis L. – psárka luční Angelica archangelica L. – děhel lesní Anthoxantum odoratum L. – tomka vonná Arrhenatherum elatius L. – ovsík vyvýšený Avenula pubescens (Huds.) Dum. – ovsíř pýřitý Briza media L. – třeslice prostřední Calamagrostis canescens (Weber) Roth – třtina šedavá Calamagrostis epigejos (L.) Roth – třtina křovištní Caltha palustris L. – blatouch bahenní Cardamine pratensis L. – řeřišnice luční Carex canescens L. – ostřice šedavá Carex demissa Hornem. – ostřice skloněná; * Carex flava L. – ostřice rusá; *,C4a

10


Carex echinata Murray – ostřice ježatá; * Carex elongata L. – ostřice prodloužená; * Carex nigra (L.) Reichardt – ostřice obecná Carex ovalis Good. – ostřice zaječí Carex pallescens L. – ostřice bledavá Carex panicea L. – ostřice prosová Carex pilulifera L. – ostřice kulkonosná Carex remota L. – ostřice řídkoklasá Carex rostrata Stokes – ostřice zobánkatá Carex vesicaria L. – ostřice měchýřkatá Cardamine amara L. – řeřišnice hořká Cardamine pratensis L. – řeřišnice luční Cirsium palustre (L.) Scop. – pcháč bahenní Crepis paludosa (L.) Moench – škarda bahenní; ○ Dactylis glomerata L. – srha říznačka Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes – prstnatec májový; §,C3 Danthonia decumbens (L.) DC. – trojzubec poléhavý Deschampsia caespitosa (L.) P. B.– metlice trsnatá Epilobium palustre L. – vrbovka bahenní; C4a Epilobium tetragonum L. – vrbovka čtyřhranná Equisetum fluviatile L. přeslička poříční Equisetum sylvaticum L. – přeslička lesní Equisetum palustre L. – přeslička bahenní Eriophorum angustifolium Honck. – suchopýr úzkolistý; ○ Festuca rubra L. – kostřava červená Filipendula ulmaria (L.) Maxim. – tužebník jilmový Galeopsis pubescens Besser – konopice pýřitá Galeopsis tetrahit L. – konopice polní Galium album s. lat. Mill. – svízel bílý Galium aparine L. – svízel přítula Galium palustre L. – svízel bahenní Geum rivale L. – kuklík potoční; * Glyceria fluitans (L.) R. Br. – zblochan vzplývavý Heracleum sphondylium L. – bolševník obecný Holcus lanatus L. – medyněk vlnatý Holcus mollis L. – medyněk měkký Hypericum maculatum Crantz – třezalka skvrnitá Chaerophyllum hirsutum L. – krabilice chlupatá Juncus conglomeratus L. – sítina klubkatá Juncus effusus L. – sítina rozkladitá Juncus filliformis L. – sítina níťovitá; * Lathyrus pratensis L. – hrachor luční Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. – bika mnohokvětá Lycopus europeus L. – karbinec evropský Lychnis flos-cuculi L. – kohoutek luční Lysimachia vulgaris L. – vrbina obecná Lythrum salicaria L. - kyprej vrbice Mentha arvensis L. – máta rolní Menyanthes trifoliata L. – vachta trojlistá; §,C3 Myosotis nemorosa Besser – pomněnka hajní Nardus stricta L. – smilka tuhá Parnassia palustris L. – tolije bahenní; §,C2 Platanthera bifolia (L.) Rich. – vemeník dvoulistý; §,C3 Poa palustris L. – lipnice bahenní Poa trivialis L. – lipnice obecná

11


Polygala vulgaris L. – vítod obecný Potamogeton natans L. – rdest vzplývavý Potentilla erecta Räuschel – mochna nátržník Potentilla palustris (L.) Scop. – zábělník bahenní; *,C4a Ranunculus acris L. – pryskyřník prudký Ranunculus flammula L. – pryskyřník plamének Ranunculus repens L. – pryskyřník plazivý Rhinanthus minor L. – kokrhel menší Rubus fruticosus agg. – ostružiník křovitý Rubus idaeus L. – ostružiník maliník Rumex acetosa L. – šťovík kyselý Scrophularia nodosa L. – krtičník hlíznatý Scorzonera humilis L. – hadí mord nízký; *,C4a Scirpus sylvaticus L. – skřípina lesní Scutellaria galericulata L. – šišák vroubkovaný Solanum dulcamara L. – lilek potměchuť Stellaria graminea L. – ptačinec trávovitý Symphytum officinale L. – kostival lékařský Tephroseris crispa (Jacq.) Schur – starček potoční; *,C4a Trifolium alpestre L. – jetel alpínský; * Trifolium spadiceum L. – jetel kaštanový; C2 Trichophorum alpinum (L.) Pers. – suchopýrek alpský; §§,C2 Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý; *,C4a Veronica chamaedris L. – rozrazil rezekvítek Veronica officinalis L. – rozrazil lékařský Veronica scutellata L. – rozrazil štítkovitý; *,C4a Vicia sepium L. – vikev plotní Viola canina L. – violka psí Viola palustris L. – violka bahenní; * Dřeviny: Alnus glutinosa (L.) Gaertn. – olše lepkavá Betula pendula Roth – bříza bělokorá Daphne mezereum L. – lýkovec jedovatý; * Frangula alnus Mill. – krušina olšová Juniperus communis L. – jalovec obecný; *,C3 Picea abies (L.) Karsten – smrk ztepilý Populus tremula L. – topol osika

12


Obr. 7: Zákres vybraných vzácnějších druhů rostlin na lokalitě.

13


Vegetační charakteristika: Obr. 8: Mapa biotopů.

1) Biotop L1 (Mokřadní olšiny) stomovém patro je zastoupena především olší lepkavou (Alnus glutinosa), kterou doplňuje v keřovém patře krušina olšová (Frangula alnus) a z rostlin ostřice prodloužená (Carex elongata) [*], ostřice černá (Carex nigra), ostřice ježatá (Carex echinata) [*], vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), karbinec evropský (Lycopus europeus), škarda bahenní (Crepis

14


paludosa) [○], skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) [§, C3]. Rovněž bylo nalezeno několik jedinců lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) [*]

2) Biotop M1.6 (Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů) stanoviště s podrostem vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) [§,C3], přesličky bahenní (Equisetum palustre), ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a dále jsou zastoupeny ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice ježatá (Carex echinata) [*], mochna bahenní (Potentilla palustre) [*,C4a], svízel bahenní (Galium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○], vrbovka bahenní (Epilobium palustre) [○,C4a]

3) Biotop M1.7 (Vegetace vysokých ostřic) a) stanoviště s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), kterou doplňují ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), místy je přítomná i ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○]. K dalším druhům patří vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), pcháč bahenní (Cirsium palustre), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) b) stanoviště s dominantním porostem třtiny šedavé (Calamagrostis canescens), kterou jen ojediněle doplňují vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) c) stanoviště s dominantní ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria), kterou doplňují vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), kyprej vrbice (Lythrum salicaria)

4) Biotop T1.5 (Vlhké pcháčové louky) stanoviště s vysokou druhovou pestrostí, které reprezentují ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata) [*], psárka luční (Alopecurus pratensis), kostřava červenou (Festuca rubra), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), třtina šedavá (Calamagrostis canescens). Z dalších druhů se vyskytují pcháč bahenní (Cirsium palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4a], děhel lesní (Angelica sylvestris), máta rolní (Mentha arvensis), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), ze vzácnějších druhů pak prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) [§,C3], starček potoční (Tephroseris crispa) [*]C4a], suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○], kuklík potoční (Geum rivale) [*], škarda bahenní (Crepis paludosa) [○], rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) [*,C4a]

15


5) Biotop T1.6 (Vlhká tužebníková lada) a) stanoviště s dominantní vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), kterou doplňují tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa) [○], metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice prodloužená (Carex elongata) [*], ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice šedavá (Carex canescens), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), lipnice obecná (Poa trivialis), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) b) druhově chudé stanoviště s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), kterou doplňují vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina níťovitá (Juncus filiformis) [*], přeslička bahenní (Equisetum palustre)

6) Biotop T2.3B (Podhorské a horské smilokové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)) stanoviště s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta) a dalšími druhy jako je mochna nátržník (Potentilla erecta), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), violka psí (Viola canina), psineček výběžkatý (Agrostis capillaris), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), třeslice prostřední (Briza media), violka bahenní (Viola palustris) [*], medyněk vlnatý (Holcus lanatus), vítod větší (Polygala vulgris), kokrhem menší (Rhinanthus minor), ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) [C2], hadí mord nízký (Scorzonera humilis) [*,C4a], ojediněle i jalovec obecný (Juniperus communis) [*, C3]

7) Biotop R2.2 (Nevápnitá mechová slatiniště) nejcenější stanoviště s výskytem suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum) [§§,C2], který doplňují ostřice ježatá (Carex echinata) [*], ostřice skloněná (Carex demissa) [*], ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice rusá (Carex flava) [*,C4a], violka bahenní (Viola palustris) [*], kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4a], tolije bahenní (Parnassia palustris) [§,C2], trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), mochna nátržník (Potentilla erecta)

8) Biotop R2.3 (Přechodová rašeliniště) stanoviště jehož kostru tvoří druhy ostřic, ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata) [*] a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○]. Dále zde najdeme ostřici měchýřkatou (Carex vesicaria), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), violka bahenní (Viola palustris) [*], kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4a], děhel lesní (Angelica sylvestris), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), mochna nátržník (Potentilla erecta). V mechovém patře jsou zastoupeny druhy rašeliníků (Sphagnum sp.)

16


9) Biotop X7B (Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní porosty) a) stanoviště smonokulturní porostem třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios) b) druhově velice chudá společenstva s dominantním porostem třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), kterou doplňují konkurenčně silné druhy původního společenstva vlhkých tužebníkových lad (T1.5), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč bahenní (Cirsium palustre), svízel bahenní (Galium palustre), ostřice obecná (Carex nigra), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), hrachor luční (Lathyrus pratensis)

Zhodnocení přínosu projektu Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska poměrně druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro dané biotopy, tak i druhy vzácnější a zvláště chráněné. Představuje ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zapsáno 111 rostlinných druhů, z toho 7 dřevin. Z nich náleží 5 mezi zvláště chráněné druhy, 14 druhů je uvedeno v červeném seznamu (3x kategorie C2, 4x kategorie C3 a 7x kategorie C4) a 13 druhů patří mezi regionálně chráněné. Celkem bylo vylišeno 9 základních biotopů. Nejvýznamnějším druhem je suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum). Na studované lokalitě byl v hnízdním období v roce 2012 zjištěn výskyt celkem 36 druhů ptáků, které lze většinou považovat za ptáky hnízdící na lokalitě, případně v bezprostředním okolí, avšak v takovém případě využívající lokalitu jako svá loviště. Ze zaznamenaných druhů patří 2 mezi zvláště chráněné, a to 1 silně ohrožený (§§) a 1 ohrožený (§); 3 druhy jsou zařazeny do červeného seznamu, a to 2 jako zranitelné (VU) a 1 málo dotčený (LC). Z pohledu důležitosti ochrany hnízdišť ptáků na Vysočině si lokalita aktuálně zasluhuje zvýšenou pozornost (!!) pro 2 druhy a pozornost (!) pro 3 druhy. Doložení hnízdění jednotlivých druhů by si vyžádalo podrobnější průzkum. Nejvýznamnějšími druhy jsou sluka lesní (Scolopax rusticola) a krutihlav obecný (Jynx torquilla). Výskyt chráněných a ohrožených druhů potvrzuje důležitost správného nastavení péče o danou lokalitu. Náš pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje o tuto lokalitu od roku 2012. Výsledky této studie budou pro nás jedním z důležitých podkladů pro nastavení odpovídající péče o tuto lokalitu.

17


Literatura EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. GRULICH V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84/3: 631-645 (Appendix 1: 666 – 799). HUDEC K. [ed.], 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3/I, 3/II. – 1. vyd., Academia, Praha: 1-1236. HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. – Zprávy ČSO 37: 16-32. HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-672. HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. – Muzeum Komenského v Přerově: 1-462. HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1204. CHYTRÝ M., KUČERA T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. [ed.], 2010: Katalog biotopů České republiky – 2.vyd., AOPK, Praha: 1–445. KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. – Cinclus 19: 59-63. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [ed.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37. ŠŤASTNÝ K. et BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. – In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda 22: 95-120.

18


Fotodokumentace

Rašeliniště Loučky vytváří nevelkou enklávu mokřadního biotopu na okraji velkého lesního komplexu (25.3.2012, foto V. Mrlík)

Rašeliništěm protéká při okraji úzký potok (19.4.2012, foto V. Mrlík)

19


Mokré louky zarůstají olšemi (19.4.2012, foto V. Mrlík)

Zaplavená olšina na rašeliništi (19.4.2012, foto V. Mrlík)

20


Centrální část rašeliniště Loučky s jedním ze dvou jalovců na lokalitě (19.4.2012, foto V. Mrlík)

Mokřadní vegetace a vodoteč lemovaná olšemi (19.4.2012, foto V. Mrlík)

21


V okrajové části lokality jsou 3 menší tůně (19.4.2012, foto V. Mrlík)

Pcháčové louky v severní části lokality, foto V. Kodet

22


Ostřicové louky v jižní části lokality, foto V. Kodet

tolije bahenní (Parnassia palustris), foto V. Kodet

23


prstnatec májový (Dactylis glomerata)

kuklík potoční (Geum rivale)

jetel kaštanový (Trifolium spadiceum)

suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) foto V. Kodet

24

Profile for Vojtech Kodet

Ptáci a biotopy rašeliniště Loučky 2012  

Závěrečná zpráva projektu "Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Loučky 2012" realizovaného Pobočkou ČSO na Vysočině.

Ptáci a biotopy rašeliniště Loučky 2012  

Závěrečná zpráva projektu "Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Loučky 2012" realizovaného Pobočkou ČSO na Vysočině.

Profile for ornitolog
Advertisement