Péče o Pístovské mokřady Vojtěch Kodet & Dana Kořínková listopad 2014
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html
Péče o Pístovské mokřady Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková listopad 2014
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Metodika................................................................................................................................................. 3 Výsledky .................................................................................................................................................. 5 Zhodnocení přínosu projektu ............................................................................................................... 5 Literatura................................................................................................................................................. 6 Fotodokumentace ................................................................................................................................ 7
Tento projekt (č. 141415) byl v roce 2014 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
2
Úvod V roce 2007 byly na Pístovských mokřadech zbudovány dvě tůně pro obojživelníky, jako nápravné opatření za zničené biotopy navážkou zeminy z výstavby obchvatu města Jihlavy. Od roku 2008 pečuje o lokalitu, která hostí řadu chráněných a ohrožených druhů, náš Pozemkový spolek Galliango. Vlastníkem 7,6 ha pozemků, které máme v užívání, je Statutární město Jihlava. Lokalita není územně chráněná a bez odpovídající péče by postupně zarostla nežádoucími expanzními druhy a náletovými dřevinami, čímž by vzácné luční a mokřadní druhy ztratily vhodné podmínky pro svoji existenci. Jedná se o lokalitu, která je součástí bývalého vojenského prostoru, jehož celková rozloha je podstatně větší. Na naší lokalitě jsme domluvili odklizení černých skládek a postupně také obnovili či vytvořili soustavu rozmanitých tůní. Nechali jsme zde (většinou na větší ploše 30 - 40 ha) zpracovat průzkumy rostlin (zjištěno 295 druhů), sekáčů (9 druhů), vážek (19), mravenců (11), vos (4), čmeláků (7), brouků (57), motýlů (287), doplnění denních motýlů (30), obojživelníků (10), plazů (4) a ptáků (55; BERKA 2011, DVOŘÁK et MAŠTERA 2009, DVOŘÁK et al. 2010, KODET 2010). Tyto průzkumy se staly jedním z podkladů pro nastavení péče o tuto lokalitu, ve které jsme pokračovali také v roce 2014.
Metodika Zájmová plocha o rozloze 7,6 ha se nachází v severozápadní části bývalého Pístovského vojenského prostoru J od Pístova a asi 3 km JZ od centra města Jihlavy v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Jedná se o postmilitární lada zarůstající náletovými dřevinami, avšak historicky se zde nacházely otevřené luční biotopy. Významný podíl biotopů tvoří podmáčené a mírně vlhké louky a tůně, a to jak staré zazemňující se, tak i v nedávné době nově obnovené a vybudované o velikostech od necelého 1 m2 po cca 100 m2. Nacházejí se zde fragmenty zachovalých biotopů smilkových trávníků a pcháčových luk s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů. Zájmová lokalita z klimatického pohledu spadá do mírně teplé (MT3) klimatické oblasti (QUITT 1971) a z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Jeníkovské vrchoviny (DEMEK 1987). Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika (SKALICKÝ 1988) a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 557 - 578 m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny asociace Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.
3
Obr. 1: Orientační poloha zájmové lokality.
Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality.
4
Pro podporu biodiverzity lučních společenstev byla realizována mozaikovitá a fázově posunutá seč, která zajistí existenci vhodných podmínek pro různé druhy. Při sečení byla na lokalitě zohledňována rostlinná společenstva a jejich zachovalost. Snahou je postupně navrátit degradující louky do podoby vyhovující chráněným a ohroženým druhům. Proto byly silně degradované plochy (zejména zarůstající třtinou) sečeny 2x ročně. Vybrané zachovalejší plošky zůstaly ponechány neposečené.
Výsledky Na Pístovských mokřadech se v roce 2014 podařilo zorganizovat a provést mozaikovitou a fázově posunutou seč s vynechávkami pro přežívání bezobratlých živočichů a strhávání drnu na celkové ploše 2,8 ha. Cílenou péčí byla podpořena biodiverzita místních společenstev, neboť byly zajištěny vhodné podmínky pro výskyt a rozmnožování chráněných a ohrožených druhů, které se na lokalitě vyskytují.
Zhodnocení přínosu projektu Extenzivní obhospodařování území zůstává nezbytným předpokladem zachování podmínek pro výskyt charakteristických i vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů na této lokalitě (rokýtek vlhkomilný, prstnatec májový, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý, bradáček vejčitý, kozlík dvoudomý, vachta trojlistá, zábělník bahenní, vrbovka bahenní, vrbovka tmavá, rdest alpský, rdest maličký, blatěnka vodní, rozrazil štítkovitý, prlina rolní, šídlo rákosní, šidélko kopovité, šidélko menší, šídlatka hnědá, mravenci Formica cunicularia, F. fusca, F. sanguinea, F. truncorum, čmeláci Bombus lapidarius, B. pratorum, B. terrestris, B. hypnorum, B. hortorum, B. campestris, sekáči Nemastoma lugubre, Paranemastoma quadripunctatum, Lacinius dentiger, střevlík Scheidlerův, potápník Ilybius chalconatus, vodomil Hydrochara flavipes, modrásek nejmenší, modrásek černolemý, okáč rosičkový, ohniváček černočárný, ohniváček modrolemý, vřetenuška čičorková, osenice západní, polnice šťovíková, šedavka bahenní, šedavka mnohotvárná, travařka nejmenší, plavokřídlec pobřežní, lišejníkovec mokřadní, zavíječ červenožlutý, otakárek fenyklový, čolek velký, čolek obecný, kuňka obecná, blatnice skvrnitá, skokan ostronosý, skokan krátkonohý, skokan zelený, skokan hnědý, rosnička zelená, ropucha obecná, ještěrka živorodá, ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka obojková, sluka lesní). Realizace tohoto projektu nám umožnila vedle spolufinancování prováděných prací také financování nezbytných režijních a organizačních nákladů spojených s péčí o tuto lokalitu.
5
Literatura BERKA T., 2011: Botanický průzkum Pístovských mokřadů. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-30. DEMEK J. [ed.], 1987: Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. – Academia, Praha. DVOŘÁK I. et MAŠTERA J., 2009: Inventarizační průzkum motýlů v bývalých VVP Pístov a Vílanec. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-71. DVOŘÁK J., 2010: Herpeto - batrachologický průzkum Pístovských mokřadů. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-22. EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. DVOŘÁK J., KODET V., KŘIVAN V., BEZDĚČKA P. et BEZDĚČKOVÁ K., 2010: Zoologické průzkumy Pístovských mokřadů. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-43. KODET V., 2010: Ornitologický průzkum Pístovských mokřadů. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-18. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SKALICKÝ V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [ed.]: Květena České socialistické republiky. – Academia, Praha, 1: 103-121.
6
Fotodokumentace foto Dana Kořínková & Vojtěch Kodet
7