__MAIN_TEXT__

Page 1

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html

Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Na Oklice 2012 Dana Kořínková, Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík listopad 2012

Tento projekt byl v roce 2012 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.


Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Na Oklice 2012 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Dana Kořínková , Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc. listopad 2012

Obsah Úvod.......................................................................................................................................... 2 Metodika.................................................................................................................................. 3 Výsledky ................................................................................................................................... 7 Zhodnocení přínosu projektu............................................................................................... 20 Literatura ................................................................................................................................ 20 Fotodokumentace................................................................................................................ 21

Úvod Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje od roku 2012 o část rašeliniště Na Oklice v Kraji Vysočina. Výsledky této studie budou jedním z podkladů pro optimalizaci péče o tuto lokalitu.

2


Metodika Zájmová lokalita o rozloze 29,6 ha se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava asi 5 km jihovýchodně od Vyskytné a 1 km severně od Milíčova. Jedná se o územně nenarušený komplex unikátně zachovalých rašelinišť, ostřicových luk a smilkových trávníků prameništního rašeliniště na evropském rozvodí. Studovaná lokalita spadá do chladné klimatické oblasti, podoblasti CH7 (QUITT 1971). Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Vyskytenské pahorkatiny. Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 642 - 665 m n. m., zasahuje do jedlo-bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska centrální část s pramennými vývěry představuje typ prameništního svahového rašeliniště s ostřicovo-mechovými a ostřicovo-rašeliníkovými společenstvy svazů Caricion demissae, Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion, Eriophorion gracilis a Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Na tyto porosty dále navazují společenstva ostřicových a vlhkých luk svazů Calthion a Caricion fuscae. Nejsušší obvodová část lokality je tvořena starou zarůstající pastvinou odpovídající společenstvům svazu Violion caninae.

Obr. 1: Poloha zájmové lokality.

3


Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality.

Ornitologický průzkum lokality v roce 2012 byl prováděn vizuálně a akusticky, a to ve dnech 2.4., 18.4., 21.-23.4., 15.5., 28-30.5., 14.6., 28.6., 5.-8.7. Ze čtyř úplných kontrol byla odhadnuta i početnost běžných druhů a sestavena tabulka dominance. Jinak při návštěvách lokality byly zaznamenávány všechny zjištěné druhy a u druhů chráněných, ohrožených a lokálně vzácnějších též jejich počty. Vedle presenčního průzkumu byl proveden ornitologický akustický průzkum, který byl prováděn pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterými lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Průzkum byl zaměřen na večerní, noční, ranní a dopolední dobu, čímž lze předpokládat podchycení všech akusticky se projevujících druhů vyskytujících se v okolí záznamníků. Podmínkou metodiky je vhodné počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Na lokalitě bylo instalováno 10 akustických záznamníků (viz obr. 3), které dohromady nahrály během 10 dní celkem 129,5 hodin zvukového záznamu, který byl vyhodnocen. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Vybraná data vzácnějších druhů byla zapsána do NDOP.

4


Řazení druhů bylo zachováno podle metodického doporučení pro faunistické výzkumy v České společnosti ornitologické (HUDEC 1993). České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické zařazení do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1983, 1984, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005).

Obr. 3: Umístění akustických záznamníků na lokalitě v roce 2012 (čtverec: 21.-23.4. [L1], kolečka: 28.-30.5. [L2,R,T], trojúhelníky: 5.-8.7. [A,B,C,D,E,G]).

5


Mapování biotopů lokality bylo v roce 2012 provedeno během dvou návštěv (14.6. a 9.7.), při kterých byl pořízen přehled všech zjištěných vyšších rostlin (E3, E2, E1) a vymapovány a popsány jednotlivé typy biotopů dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Vylišené biotopy byly zakresleny do mapy a vytvořena vegetační mapa. V úplném seznamu byly vylišeny zvláště chráněné druhy (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.), druhy zařazené do červeného seznamu (GRULICH 2012), dále druhy regionálně, fytogeograficky či indikačně významné a v neposlední řadě druhy v území nepůvodní, případně invazní. U vzácnějších druhů rostlin byla zaznamenávána podrobnější data o výskytu, což je důležité zejména s ohledem na prováděnou péči o lokalitu. Seznam rostlinných druhů je řazen v abecedním pořadí. Použitá nomenklatura a české názvosloví vychází z Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Typy biotopů jsou uvedeny dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Data byla zapsána do NDOP.

Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů: A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.: §§§ - kriticky ohrožený §§ - silně ohrožený § - ohrožený B) Označení regionálně chráněných druhů rostlin podle nařízení OkÚ Jihlava č. 8/99: * - regionálně chráněný C) Označení kategorií ohrožených druhů ptáků podle červeného seznamu ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003): CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený D) Označení kategorií ohrožených druhů rostlin podle červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH 2012): C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený C4a - vyžadující další pozornost – méně ohrožený C4b - vyžadující další pozornost – nedostatečně prostudovaný E) Označení lokálně vzácnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu: ○ - lokálně významný F) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008): !!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost !! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost ! - hnízdiště zasluhující pozornost

6


Výsledky 1) Avifauna Tab. 1: Výsledky kvantitativního průzkumu avifauny ze čtyř úplných kontrol v roce 2012. Druh Volavka popelavá Kachna divoká Káně lesní Moták pochop Poštolka obecná Bekasina otavní Křepelka polní Holub hřivnáč Hrdlička divoká Žluna zelená Strakapoud velký Skřivan polní Linduška luční Linduška lesní Pěvuška modrá Červenka obecná Bramborníček hnědý Drozd zpěvný Drozd brávník Drozd kvíčala Kos černý Pěnice slavíková Pěnice černohlavá Pěnice hnědokřídlá Rákosník proužkovaný Cvrčilka říční Budníček větší Budníček menší Sýkora uhelníček Sýkora koňadra Sýkora lužní Sýkora modřinka Ťuhýk obecný Sojka obecná Vrána šedá Špaček obecný Pěnkava obecná Zvonek zelený Strnad obecný celkem 39 druhů

18.4. + + + + + + + + + + + + + + +

Pozorování 15.5. 30.5. + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

7

Dominance 28.6. + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

2,1 3,2 1,1 1,1 1,1 4,3 6,4 3,2 1,1 2,1 3,2 4,3 1,1 6,4 1,1 9,6 5,3 1,1 1,1 6,4 3,2 1,1 7,4 1,1 1,1 3,2

11,7 1,1 5,3

Hnízdní páry (n) 0 0 0 0 0 2 2-3 0-1 0-1 0 0-1 3-4 5-6 3 0-1 2+ 2-3 3-4 0-1 0 6+ 1 8-9 4-5 1 1 5-6 2-3 1 6-7 0-1 1+ 2-3 0 0 0 10 - 11 0-1 4-5 74-94 párů


Tab. 2: Deset nejběžnějších druhů ptáků a jejich dominance. Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Druh Pěnkava obecná Pěnice černohlavá Sýkora koňadra Kos černý Budníček větší Linduška luční Strnad obecný Pěnice hnědokřídlá Drozd zpěvný Skřivan polní

Dominance Dominantní druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Doprovodný (influentní) druh Přídatný (akcesorický) druh Přídatný (akcesorický) druh

% 11,7 9,6 7,4 6,4 6,4 6,4 5,3 5,3 4,3 4,3

Počet párů 10 - 11 8-9 6-7 6+ 5-6 5-6 4-5 4-5 3-4 3-4

Obr. 4-6: Lokalizace vybraných druhů ptáků ze čtyř úplných kontrol v roce 2012.

8


9


Tab. 3: Přehled všech zaznamenaných druhů ptáků na lokalitě v hnízdním období 2012. Ochrana a ohrožení NT,!! ○,! §,VU,!!

§§,NT,! §§,EN,!! §,VU,!!

○ ○,! LC,!

§,LC LC,!

§,LC,!

○ ○,! ○

Taxon

Záznam

BRODIVÍ (CICONIIFORMES) Volavka popelavá (Ardea cinerea) VRUBOZOBÍ (ANSERIFORMES) Kachna divoká (Anas platyrhynchos) DRAVCI (ACCIPITRIFORMES) Moták pochop (Circus aeruginosus) Káně lesní (Buteo buteo) Poštolka obecná (Falco tinnunculus) HRABAVÍ (GALLIFORMES) Křepelka polní (Coturnix coturnix) DLOUHOKŘÍDLÍ (CHARADRIIFORMES) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Sluka lesní (Scolopax rusticola) MĚKKOZOBÍ (COLUMBIFORMES) Holub hřivnáč (Columba palumbus) Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) KUKAČKY (CUCULIFORMES) Kukačka obecná (Cuculus canorus) ŠPLHAVCI (PICIFORMES) Žluna zelená (Picus viridis) Strakapoud velký (Dendrocopos major) PĚVCI (PASSERIFORMES) Skřivan polní (Alauda arvensis) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Linduška lesní (Anthus trivialis) Linduška luční (Anthus pratensis) Pěvuška modrá (Prunella modularis) Červenka obecná (Erithacus rubecula) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Kos černý (Turdus merula) Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Drozd brávník (Turdus viscivorus) Cvrčilka zelená (Locustella naevia) Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice slavíková (Sylvia borin) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Budníček menší (Phylloscopus collybita)

Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Králíček obecný (Regulus regulus) Sýkora lužní (Parus montanus)

10

28.6. (1 ex.) 18.4., 22.4. 15.5. (1 M) 2.4., 18.4., 30.5., 6.7., 8.7. 28.6. 28.-30.5., 5.-7.7. (2-3 vol. M) 18.4., 21.-23.4., 15.5., 14.6., 28.30.5., 28.6., 5.-7.7. (2 p.) 22.4., 23.4., 6.7. (1 vol. M) 22.4., 23.4., 15.5., 29.5., 30.5., 28.6., 6.7., 7.7. 28.6., 5.-7.7. 29.5. (1 vol. M) 18.4. (1 vol. M) 22.4., 28.6., 6.7. 18.4., 15.5., 29.5., 30.5., 28.6., 6.7., 7.7. 14.6. 15.5., 29.5., 30.5. 21.-23.4., 15.5., 29.5., 30.5., 28.6., 5.-7.7. 2.4., 21.4., 23.4., 15.5., 28.-30.5. 2.4., 18.4., 15.5., 30.5., 6.7., 7.7. 15.5., 30.5., 28.6. (2-3 p.) 2.4., 18.4., 21.4., 22.4., 15.5., 28.30.5., 28.6. 28.6. 21.4., 22.4., 15.5., 28.-30.5., 6.7. 15.5., 30.5. 28.-30.5., 5.-9.7. 15.5., 5.7., 6.7. 30.5. 5.7., 7.7. 15.5., 29.5., 30.5., 28.6., 5.-7.7. 15.5., 30.5., 6.7., 7.7. 18.4., 15.5., 29.5., 30.5., 28.6., 5.7.7. 18.4., 15.5., 29.5., 30.5., 28.6., 5.7.7. 18.4., 15.5., 28.-30.5., 28.6., 6.7. 29.5., 30.5. 2.4., 22.4., 28.6., 6.7.


Sýkora uhelníček (Parus ater) Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Sýkora koňadra (Parus major) §,NT,! §,VU,!! NT,!

Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Sojka obecná (Garrulus glandarius) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Vrána šedá (Corvus cornix) Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Zvonek zelený (Carduelis chloris) Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) Strnad obecný (Emberiza citrinella) Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) Celkem

2.4., 18.4., 28.6. 18.4., 15.5. 2.4., 18.4., 21.-23.4., 15.5., 29.5., 30.5., 28.6. 15.5., 28.-30.5., 28.6., 7.7. (2-3 p.) 2.4., 15.5., 28.5., 28.6., 6.-8.7. 6.7. (1 vol. M) 15.5. 29.5., 30.5., 6.7., 7.7. 2.4., 18.4., 21.4., 22.4., 15.5., 28.30.5., 28.6. 22.4., 23.4., 29.5., 28.6., 6.7. 2.4. 2.4., 18.4., 22.4., 15.5., 28.-30.5., 28.6., 5.-7.7. 22.4., 23.4., 5.-7.7. 48 druhů

2) Biotopy Seznam rostlinných druhů: Aconitum plicatum Rchb. – oměj šalamounek; pravděpodobně zavlečený; C3 Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha Agrostis capillaris L. – psineček tenký Agrostis stolonifera L. – psineček výběžkatý Achillea millefolium L. – žebříček obecný Ajuga reptans L. – zběhovec plazivý Alchemila monticola Opiz – kontryhel pastvinný Alisma plantago-aquatica L. – žabník jitrocelový Alopecurus pratensis L. – psárka luční Anemone nemorosa L. – sasanka hajní Angelica sylvestris L. – děhel lesní Antennaria dioica L. – kociánek dvoudomý; *,C2 Anthoxantum odoratum L. – tomka vonná Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. – kerblík lesní Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý Arrhenatherum elatius L. – ovsík vyvýšený Avenella flexuosa (L.) Drejer – metlička křivolaká Avenula pubescens (Huds.) Dum. – ovsíř pýřitý Bistorta major S. F. Gray – rdesno hadí kořen; * Briza media L. – třeslice prostřední Calamagrostis epigejos (L.) Roth – třtina křovištní Calluna vulgaris (L.) Hull. – vřes obecný Caltha palustris L. – blatouch bahenní Campanula rotundifolia L. – zvonek okrouhlolistý Cardamine pratensis L. – řeřišnice luční Carex acuta L. – ostřice štíhlá Carex canescens L. – ostřice šedavá Carex demissa Hornem. – ostřice skloněná; * Carex diandra Schrank – ostřice přioblá; *,C2 Carex echinata Murray – ostřice ježatá; *

11


Carex flava L. – ostřice rusá; *,C4a Carex hartmanii Cajander – ostřice Hartmanova; *,C4a Carex nigra (L.) Reichardt – ostřice obecná Carex ovalis Good. – ostřice zaječí Carex pallescens L. – ostřice bledavá Carex panicea L. – ostřice prosová Carex pilulifera L. – ostřice kulkonosná Carex pulicaris L. – ostřice blešní; §,C2 Carex rostrata Stokes – ostřice zobánkatá Carex vesicaria L. – ostřice měchýřkatá Carex viridula Michx. – osřice pozdní; C2 Cerastium holosteoides Fries subsp. triviale (Spenner) Möschl – rožec obecný luční Cirsium arvense (L.) Scop. – pcháč oset Cirsium oleraceum (L.) Scop. – pcháč zelinný Cirsium palustre (L.) Scop. – pcháč bahenní Convolvulus arvensis L. – svlačec rolní Crepis paludosa (L.) Moench – škarda bahenní; ○ Cynosurus cristatus L. – poháňka hřebenitá Cytisus scoparius (L.) Link – janovec metlatý Dactylis glomerata L. – srha říznačka Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes – prstnatec májový; §,C3 Danthonia decumbens (L.) DC. – trojzubec poléhavý Deschampsia caespitosa (L.) P. B.– metlice trsnatá Dianthus deltoides L. – hvozdík kropenatý Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. – bahnička mokřadní; ○ Elytrigia repens (L.) Nevski – pýr plazivý Epilobium angustifolium L. – vrbovka úzkolistá Epilobium palustre L. – vrbovka bahenní; C4a Epilobium tetragonum L. – vrbovka čtyřhranná Equisetum fluviatile L. přeslička poříční Equisetum palustre L. – přeslička bahenní Eriophorum angustifolium Honck. – suchopýr úzkolistý; ○ Eriophorum gracile Koch – suchopýr štíhlý; §§§,C1 Eriophorum latifolium Hoppe – suchopýr širolistý; *,C2 Festuca rubra L. – kostřava červená Filipendula ulmaria (L.) Maxim. – tužebník jilmový Galium album s. lat. Mill. – svízel bílý Galium aparine L. – svízel přítula Galium palustre L. – svízel bahenní Galium uliginosum L. – svízel slatinný Geum rivale L. – kuklík potoční; * Geum urbanum L. – kuklík městský Glechoma hederacea L. – popenec obecný Glyceria fluitans (L.) R. Br. – zblochan vzplývavý Heracleum sphondylium L. – bolševník obecný Hieracium pilosella L. – jestřábník chlupáček Holcus lanatus L. – medyněk vlnatý Holcus mollis L. – medyněk měkký Hypericum maculatum Crantz – třezalka skvrnitá Chaerophyllum hirsutum L. – krabilice chlupatá Juncus articulatus L. – sítina článkovaná Juncus conglomeratus L. – sítina klubkatá Juncus effusus L. – sítina rozkladitá Juncus filliformis L. – sítina níťovitá; * Knaucia arvensis (L.) Coulter – chrastavec rolní

12


Lathyrus pratensis L. – hrachor luční Lemna minor L. – okřehek menší Leontodon hispidus L. – máchelka srstnatá Leucanthemum vulgare Lamk – kopretina bílá Linum catharticum L. – len počistivý; * Lotus corniculatus L. – štírovník růžkatý Lotus uliginosus Schkuhr – šťírovník bažinný; * Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. – bika mnohokvětá Lycopus europeus L. – karbinec evropský Lychnis flos-cuculi L. – kohoutek luční Lysimachia vulgaris L. – vrbina obecná Melandrium album (Mill.) Garcke – knotovka bílá Mentha arvensis L. – máta rolní Menyanthes trifoliata L. – vachta trojlistá; §,C3 Milium effusum L. – pšeníčko rozkladité Myosotis nemorosa Besser – pomněnka hajní Nardus stricta L. – smilka tuhá Parnassia palustris L. – tolije bahenní; §,C2 Pedicularis palustris L. – všivec bahenní; §§,C1 Pedicularis sylvatica L. – všivec lesní; §§,C2 Petasites hybridus (L.) Gaertn., Meyer et Scherb. – devětsil lékařský Phalaris arundinacea L. – chrastice rákosovitá Phleum pratense L. – bojínek luční Phragmites australis (Cav.) Steud. – rákos obecný Plantago lanceolata L. – jitrocel kopinatý Poa palustris L. – lipnice bahenní Poa pratensis L. – lipnice luční Poa trivialis L. – lipnice obecná Polygala vulgaris L. – vítod obecný Potamogeton natans L. – rdest vzplývavý Potentilla anserina L. – mochna husí Potentilla erecta Räuschel – mochna nátržník Potentilla palustris (L.) Scop. – mochna bahenní; *,C4a Prunella vulgaris L. – černohlávek obecný Ranunculus acris L. – pryskyřník prudký Ranunculus flammula L. – pryskyřník plamének Ranunculus repens L. – pryskyřník plazivý Rhinanthus minor L. – kokrhel menší Rubus fruticosus agg. – ostružiník křovitý Rubus idaeus L. – ostružiník maliník Rumex acetosa L. – šťovík kyselý Rumex hydrolapathum Huds. – šťovík koňský; * Rumex obtusifolius L. – šťovík tupolistý Scirpus sylvaticus L. – skřípina lesní Scorzonera humilis L. – hadí mord nízký; *,C4a Scutellaria galericulata L. – šišák vroubkovaný Senecio jacobea L. – starček přímětník Sparganium erectum L. – zevar vrpřímený Stellaria graminea L. – ptačinec trávovitý Succisa pratensis Moench – čertkus luční Symphytum officinale L. – kostival lékařský Taraxacum officinale agg. – pampeliška lékařská Tephroseris crispa (Jacq.) Schur – starček potoční; *,C4a Thymus pulegioides L. – mateřídouška vejčitá Trifolium alpestre L. – jetel alpínský; *

13


Trifolium dubium Sibth. – jetel pochybný Trifolium pratense L. – jetel luční Trifolium repens L. –jetel plazivý Trifolium spadiceum L. – jetel kaštanový; C2 Triglochin palustris L. – bařička bahenní; *,C2 Trichophorum alpinum (L.) Pers. – suchopýrek alpský; §§,C2 Trisetum flavescens (Host) P. Beauv. – trojštět žlutavý Typha latifolia L. – orobinec širolistý Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá Utricularia minor L. – bublinatka menší; *,C2 Vaccinium myrtillus L. - brusnice borůvka Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý; *,C4a Verbascum thapsus L. – divizna malokvětá Veronica chamaedris L. – rozrazil rezekvítek Veronica officinalis L. – rozrazil lékařský Veronica scutellata L. – rozrazil štítkovitý; *,C4a Vicia crraca L. – vikev ptačí Vicia sepium L. – vikev plotní Viola canina L. – violka psí Viola palustris L. – violka bahenní; * Dřeviny: Alnus glutinosa (L.) Gaertn. – olše lepkavá Betula pendula Roth – bříza bělokorá Corylus avellana L. – líska obecná Crateagus laevigata (Poir. in Lam.) DC. – hloh obecný Frangula alnus Mill. – krušina olšová Juniperus communis L. – jalovec obecný; *,C3 Picea abies (L.) Karsten – smrk ztepilý Populus tremula L. – topol osika Quercus robur L. – dub letní Salix aurita L. – vrba ušatá Salix caprea L. – vrba jíva Salix fragilis L. – vrba křehká Sambucus nigra L. – bez černý Sambucus racemosa L. – bez hroznatý Sorbus aucuparia L. – jeřáb ptačí Rosa canina L. – růže šípková Viburnum opulus L. – kalina obecná

14


Obr. 7: Výskyt vybraných vzácnějších druhů rostlin na lokalitě.

15


Vegetační charakteristika: Obr. 8: Mapa biotopů.

16


1) Biotop M1.1 (Rákosiny eutrofních stojatých vod) a) stanoviště s monokulturním porostem rákosu obecného (Phragmites australis), ojediněle doplněn tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), svízelem bahenním (Galium palustre) b) stanoviště s orobincem širolistým (Typha lathyfolia), je zastoupeno pouze ostrůvkovitě ve sníženinách se stálou vodní hladinou, nebo při okrajích rybníka a tůní. Ojediněle se vyskytují ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice štíhlá (Carex acuta), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) [*,C4a], bahnička bahenní (Eleocharis palustris) [○], zevar vzpřímený (Sparganium erectum)

2) Biotop M1.6 (Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů) stanoviště s podrostem vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) [§,C3], přesličky bahenní (Equisetum palustre), ostřice obecná (Carex nigra) a dále jsou zastoupeny ostřice prosová (Carex panicea), ostřice šedavá (Carex canescens), mochna bahenní (Potentilla palustris) [*,C4a], svízel bahenní (Galium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○], přeslička poříční (Equisetum fluviatile)

3) Biotop M1.7 (Vegetace vysokých ostřic) stanoviště s dominantním porostem ostřice zobánkaté (Carex rostrata), kterou doplňují ostřice obecná (Carex nigra), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), mochna bahenní (Potentilla palustris) [*,C4a], suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○], přeslička poříční (Equisetum fluviatile), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium)

4) Biotop T1.5 (Vlhké pcháčové louky) stanoviště s vysokou druhovou pestrostí, které reprezentují ostřice obecná (Carex nigra), psárka luční (Alopecurus pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kostřava červená (Festuca rubra), z dalších druhů se vyskytují pcháč bahenní (Cirsium palustre), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), děhel lesní (Angelica sylvestris), máta rolní (Mentha arvensis), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice bledavá (Carex pallescens), sítina rozkladitá (Juncus effusus), hrachor luční (Lathyrus pratensis), svízel bahenní (Galium palustre), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)

5) Biotop T1.6 (Vlhká tužebníková lada) stanoviště s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), který doplňují skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ostřice obecná (Carex nigra), psárka luční (Alopecurus pratensis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), děhel lesní (Angelica sylvestris), svízel bahenní (Galium palustre), přeslička poříční (Equisetum fluviatile)

17


6) Biotop R2.2 (Nevápnitá mechová slatiniště) a) stanoviště s výskytem ostřice obecné (Carex nigra), ostřice přioblé (Carex diandra) [*,C2], ostřice šedavé (Carex canescens), ostřice ježaté (Carex echinata) [*], ostřice skloněné (Carex demissa) [*], ostřice Hartmanovi (Carex hartmanii) [*,C4a], ostřice prosové (Carex panicea), ostřice blešní (Carex pulicaris) [§,C2], suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) [○], violky bahenní (Viola palustris) [*], kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) [*,C4a], tolije bahenní (Parnassia palustris) [§,C2], mochny nátržník (Potentilla erecta), všivce bahenního (Pedicularis palustris) [§§,C1], mochny bahenní (Potentilla palustris) [*,C4a], pryskyřníku plamének (Ranunculus flammula), prstnatece májového (Dactylorhiza majalis) [§,C3], starčku potočního (Tephroseris crispa) [*,C4a], rozrazilu štítkovitého (Veronica scutellata) [*,C4a], lnu počistivého (Linum catharticum). V mechovém patře jsou zastoupeny druhy rašeliníků (Sphagnum sp.) b) trvale zamokřené sníženiny reprezentují stanoviště s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata) [§,C3], všivcem bahenním (Pedicularis palustris) [§§,C1], bublinatkou menší (Utricularia minor) [*,C2], ostřicí přioblou (Carex diandra) [*,C2], ostřicí skloněnou (Carex demissa) [*], ostřicí rusou (Carex flava) [*,C4a], prstnatecem májovým (Dactylorhiza majalis) [§,C3], ojediněle se vyskytuje suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) [§§,C2], bařička bahenní (Triglochin palustris) [*,C2]

7) Biotop R2.3 (Přechodová rašeliniště) stanoviště jehož kostru tvoří druhy ostřic, ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○]. Dále zde najdeme sítinu níťovitou (Juncus filiformis) [*], děhel lesní (Angelica sylvestris), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), mochny nátržník (Potentilla erecta), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), mochna bahenní (Potentilla palustris) [*,C4a], svízel bahenní (Galium palustre), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) [§,C3], kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4a], ostřice Hartmanovi (Carex hartmanii) [*,C4a], starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4a], vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) [§,C3]. V mechovém patře jsou zastoupeny druhy rašeliníků (Sphagnum sp.)

8) Biotop T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky) stanoviště s výskytem psinečku tenkého (Agrostis capillaris), trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens), tomky vonné (Anthoxantum odoratum), kostřavou červenou (Festuca rubra), a dále s druhy rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), řebříček obecný (Achillea milefolium), rožec obecný (Cerastium holosteoides), jetel plazivý (Trifolium repens)

9) Biotop T2.3B (Podhorské a horské smilokové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis))

18


stanoviště s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta) a dalšími druhy jako je mochna nátržník (Potentilla erecta), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), psineček výběžkatý (Agrostis capillaris), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), třeslice prostřední (Briza media), jetel alpínský (Trifolium alpestre) [*], medyněk vlnatý (Holcus lanatus), vítod větší (Polygala vulgris), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) [*,C4a], všivec ladní (Pedicularis sylvatica) [§§,C2], kokrhel menší (Rhinanthus minor), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), velice vzácně se vyskytuje kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) [*,C2]

10) Biotop V1G (Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofitů) stanoviště reprezentují makrofyty na vodní hladině rybníka, kterými jsou rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), rdest vzplývavý (Potamogeton natans) a okřehek menší (Lemna minor)

11) Biotop X7B (Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní porosty) a) druhově velice chudá společenstva s dominantním porostem třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), kterou doplňují konkurenčně silné druhy původního společenstva vlhkých tužebníkových lad (T1.5), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč bahenní (Cirsium palustre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), hrachor luční (Lathyrus pratensis) b) stanoviště je zastoupeno směsicí ruderálních, třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), srha říznačka (Dactylis glomerata), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ostružiník maliník (Rubus idaeus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), svízel přítula (Galium aparine)

12) Biotop X12A (nálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné porosty) suchá stanoviště starých pastvin, které zarůstají dřevinami, břízou bělokorou (Betula pendula), smrkem ztepilým (Picea abies), topolem osikou (Populus tremula), vrbou jívou (Salix caprea), jeřábem ptačí (Sorbus aucuparia), krušinou olšovou (Frangula alnus). V podrostu jsou dominantní traviny, metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), kostřava červená (Festuca rubra), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), psineček tenký (Agrostis capillaris). Podstatná část stanoviště je degradačním stádiem biotopu T2.3B (Podhorské a horské smilokové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)), dominantní je smilka tuhá (Nardus stricta) s druhy mochna nátržník (Potentilla erecta), hrachor luční (Lathyrus pratensis), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum). Ostrůvkovitě se rovněž vyskytují porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtilus), vřesu obecného (Calluna vulgaris) či jen několik jedinců jalovce obecného (Juniperus communis) [*, C3]

19


Zhodnocení přínosu projektu Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro dané biotopy, tak i druhy vzácnější a zvláště chráněné. Představuje ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zapsáno 177 rostlinných druhů, z toho 17 dřevin. Z nich náleží 8 mezi zvláště chráněné druhy (kategorie kriticky ohrožené: suchopýr štíhlý), 24 druhů je uvedeno v červeném seznamu (2x kategorie C1,10x kategorie C2, 4x kategorie C3 a 8x kategorie C4a) a 23 druhů patří mezi regionálně chráněné. Celkem bylo vylišeno 12 základních biotopů. Takováto mozaika biotopů a druhová pestrost je v kontextu Křemešnické vrchoviny dnes již ojedinělá. Na studované lokalitě byl v hnízdním období v roce 2012 zjištěn výskyt celkem 48 druhů ptáků, které lze většinou považovat za ptáky hnízdící na lokalitě, případně v bezprostředním okolí, avšak v takovém případě využívající lokalitu jako svá loviště. Ze zaznamenaných druhů patří 8 mezi zvláště chráněné, a to 2 silně ohrožené (§§) a 6 ohrožených (§); 12 druhů je zařazeno do červeného seznamu, a to 1 jako ohrožený (EN), 3 zranitelné (VU), 4 téměř ohrožené (NT) a 4 málo dotčené (LC). Z pohledu důležitosti ochrany hnízdišť ptáků na Vysočině si lokalita aktuálně zasluhuje zvýšenou pozornost (!!) pro 5 druhů a pozornost (!) pro 9 druhů. Doložení hnízdění jednotlivých druhů by si vyžádalo podrobnější průzkum. Nejvýznamnějšími druhy jsou bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Výskyt řady chráněných a ohrožených druhů potvrzuje důležitost správného nastavení péče o danou lokalitu. Náš Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje od roku 2012 o část lokality. Výsledky této studie budou pro nás jedním z důležitých podkladů pro nastavení odpovídající péče o tuto lokalitu.

Literatura EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. GRULICH V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84/3: 631-645 (Appendix 1: 666 – 799). HUDEC K. [ed.], 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3/I, 3/II. – 1. vyd., Academia, Praha: 1-1236. HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. – Zprávy ČSO 37: 16-32. HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-672. HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. – Muzeum Komenského v Přerově: 1-462. HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1204. CHYTRÝ M., KUČERA T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. [ed.], 2010: Katalog biotopů České republiky – 2.vyd., AOPK, Praha: 1–445. KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. – Cinclus 19: 59-63. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [ed.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37. ŠŤASTNÝ K. et BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. – In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů ČR. Obratlovci. – Příroda 22: 95-120.

20


Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet, Dana Kořínková

Pohled na lokalitu z jihu na sever

Centrální část lokality

21


Menší rybník s porostem orobince širolistého

Biotop M1.6 (mochna bahenní, vachta trojlistá)

Biotop R2.2 (všivec bahenní, suchopýr úzkolistý)

22


rdesno hadí kořen (Bistorta major)

jetel kaštanový (Trifolium spadiceum)

mochna bahenní (Potentilla palustris)

všivec ladní (Pedicularis sylvestris)

23


suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum)

suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile)

bařička bahenní (Triglochin palustre)

vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)

24

Profile for Vojtech Kodet

Ptáci a biotopy rašeliniště Na Oklice 2012  

Závěrečná zpráva projektu "Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Na Oklice 2012" realizovaného Pobočkou ČSO na Vysočině.

Ptáci a biotopy rašeliniště Na Oklice 2012  

Závěrečná zpráva projektu "Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Na Oklice 2012" realizovaného Pobočkou ČSO na Vysočině.

Profile for ornitolog
Advertisement