Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html
Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík, Dana Kořínková listopad 2011
Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., Ing. Dana Kořínková listopad 2011
Obsah Úvod...................................................................................................................................... 3 Metodika ............................................................................................................................... 4 Výsledky................................................................................................................................ 5 Závěr..................................................................................................................................... 5 Literatura..............................................................................................................................13
2
Úvod Hnízdní budky slouží těm druhům ptáků, kteří nestaví vlastní hnízda, ale k hnízdění využívají obvykle dutiny, polodutiny nebo štěrbiny. Ty mohou vzniknout ve stromech přirozenou cestou (např. odlomem větví) nebo je do kmenů vytesaly jiné ptačí druhy z řádu šplhavců (Piciformes), v našich podmínkách obvykle strakapoud velký nebo datel černý. Může se však jednat i o různé polodutiny či štěrbiny, které se na stromech, ale i ve skalách, vyskytují obvykle v hojné míře. Přítomnost dutin se však váže především na vysokokmenné a navíc staré až přestárlé porosty. Doupnými stromy jsou pak většinou buky, duby a jiné listnáče, z jehličnatých stromů nejčastěji borovice a jedle. V lesích, kde probíhá intenzivní hospodaření se dřevem, je samozřejmě porostů s vhodnými doupnými stromy nedostatek a nabídka vhodných stromových dutin rozhodně neodpovídá potřebám různých živočišných druhů. V některých případech může nedostatek starých vysokokmenných porostů limitovat výskyt a velikost lokálních populací šplhavců (nepřijímají budky, ale dutiny sami vytesávají do kmenů starých stromů – Hudec & Černý 1977, del Hoyo et al. 2002, Hudec & Šťastný 2005), nebo nedostatek vhodných hnízdních dutin může omezovat velikost lokálních populací některých druhů ptáků (tzv. dutinových hnízdičů obvykle z řádu pěvců Passeriformes, příležitostně svišťounů Apodiformes, ale i sov Strigiformes aj.). Zatímco populace šplhavců lze zachovat pouze tím, že v hospodářských lesích bude ponechán dostatek starých, přestárlých a případně i padlých stromů (poskytují nejen hnízdní příležitosti, ale zejména potravu – obvykle velké larvy hmyzu), tak populace drobnějších dutinových hnízdičů lze podpořit vyvěšováním umělých dutin – budek. Metodika výroby budek je dnes velmi dobře propracována a ověřena dnes již mnoho desítek let trvající praxí (např. Henze & Zimmermann 1969, Zasadil 2001). Rozlišujeme nejrůznější typy budek - např. pro sýkory, špačky, šoupálky, dudky, rorýse, ale i netopýry (řád letouni Chiroptera), polobudek - např. pro rehky, lejsky, ale i kachny nebo sokolovité dravce. Samozřejmě existuje celá další řada možností jak podpořit a zvýšit nabídku hnízdních možností pro ptáky. Nicméně je třeba mít na paměti, že zcela zásadní zůstane i nadále přirozená nabídka hnízdních dutin a polodutin, tedy doupných stromů v lesích, poněvadž jen tento způsob je ryze přírodní a zajišťující tak adekvátní podmínky směřující k přirozené evoluci uvedených ptačích druhů a jiných živočichů.
3
Metodika Zájmovou oblastí jsou 4 lesní revíry při Lesní správě Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Jedná se o revíry Děvět Skal, Koníkov, Milovy a Skelné.
Obr. 1: Orientační mapa zájmové oblasti s vyznačenými kontrolovanými budkami.
4
Budky byly vyhledávány podle mapových zákresů, které jsme dostali k dispozici na Lesní správě Nové Město na Moravě. Budky byly vyvěšovány přibližně před 10 lety a v revíru Skelné v roce 2004. Budky nebyly již několik let kontrolovány a čištěny, a proto bylo jedním z hlavních cílů zjistit jejich aktuální stav. Drobné opravy byly provedeny při kontrole. Větší opravy si vyžádají více času i materiálu a jsou naplánovány na příští rok, případně nepoužitelné budky budou vyměněny za nové.
Výsledky Vedle vyčištění budek od starých hnízd, včetně několika vosích, byly v roce 2011 zjištěny obsazené budky sýkorou koňadrou, sýkorou uhelníčkem, brhlíkem lesním, špačkem obecným a plšíkem lískovým. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 112 budek, z toho 23 v revíru Devět Skal, 39 v revíru Koníkov, 4 v revíru Milovy a 46 v revíru Skelné. Kontrolované budky byly zaměřeny GPS.
Obr. 2: Dohledané a kontrolované budky v revíru Koníkov.
5
Obr. 3: Dohledané a kontrolované budky v revírech Devět Skal a Milovy.
6
Obr. 4: Dohledané a kontrolované budky v revíru Skelné.
Tab. 1: Obsazenost budek (v závorce je uveden počet prokazatelně obsazených budek daným druhem v roce 2011).
Revír
Budky (ks)
Sýkory
Devět Skal Milovy Koníkov Skelné Celkem
23 4 39 46 112
13 (2) 1 (1) 29 (21) 24 (14) 67 (38)
Revír
Budky (ks)
Devět Skal Milovy Koníkov Skelné Celkem
23 4 39 46 112
Sýkora koňadra 1 (1) 1 (1)
Sýkora uhelníček 1 (1)
4 (4) 6 (6)
5 (5) 6 (6)
Brhlík lesní 6 (0) 1 (0) 3 (1) 5 (0) 15 (1)
Plšík lískový
Vosy
Mravenci
3 (0) 1 (0) 1 (0)
7
7 (0) 10 (0)
1 (1) 1 (1)
Špaček obecný
1 (1) 1 (1)
Obr. 5: Typy budek.
8
Obr. 6: Budky obsazené sýkorami (vlevo: žlutě) a brhlíky (vpravo: červeně).
9
Obr. 7: Budky obsazené špačky (vlevo: fialově) a plšíky (vpravo: růžově).
10
Obr. 8: Budky obsazené vosami (vlevo: žlutě) a mravenci (vpravo: modrozeleně).
11
Tab. 2: Budky poškozené a predované strakapoudy. Revír Devět Skal Milovy Koníkov Skelné Celkem
Budky celkem 23 4 39 46 112
Budky poškozené od strakapoudů 0 0 23 11 34
Budky predované strakapoudem v roce 2011 0 0 3 4 7
Obr. 9: Budky poškozené strakapoudy (vlevo: oranžově) a budky, u nichž byla v roce 2011 zaznamenána predace strakapoudem (vpravo: červeně).
12
Závěr Naprostá většina budek je i po několika letech stále ve velmi dobrém stavu. Část budek však byla rozbitá od strakapoudů (34 ze 112) a vyžádala si opravu. Drobné opravy byly provedeny při kontrole a větší opravy budou provedeny v následujícím roce. V roce 2011 bylo 7 budek predováno strakapoudem. U budek bez oplechovaných vletových otvorů bude nutné toto oplechování doplnit, aby se omezila predace od strakapoudů, kteří nezřídka tyto otvory rozšířily. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 112 budek, u nichž bylo v roce 2011 provedeno dohromady 158 kontrol.
Literatura HENZE O. & ZIMMERMANN G., 1969: Opeření přátelé (z německého originálu Gafiederte freunde, Bayerischer Landwirtschaftsverlag GMBH, München, Basel & Wien, 1966, přeložil Z. Klůz). Státní zemědělské nakladatelství, Praha: 198 pp. del HOYO J., ELLIOT A. & SARGATAL J. (ed.), 2002: Handbook of the Birds of the World. Volume 7. Jacamars to Woodpeckers. Lynx Edicions, Barcelona: 296-555. HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K., 2005: Fauna ČR, Ptáci – Aves, Díl II/I (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 231-238. HUDEC K. & ČERNÝ W., 1977: Fauna ČSSR, Ptáci – Aves, Díl II. Academia, Praha: 232-237. ZASADIL P. (ed.), 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č.20. Český svaz ochránců přírody, Praha: 136 pp.
13
Příloha: Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet & Vojtěch Mrlík
Po několikaletém nečištění budek se v řadě z nich nahromadilo množství hnízdního materiálu.
Budka pro sýce rousného.
14
Budky bez oplechovaného vletového otvoru většinou dříve nebo později rozšíří strakapoud, který hnízda preduje, a někdy pro něj není překážkou ani oplechování.
15