Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html
Doupní ptáci v lesích na Vysočině 2010 Vojtěch Kodet [ed.] prosinec 2010
Tento projekt byl v roce 2010 finančně podpořen státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
Doupní ptáci v lesích na Vysočině 2010 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Pavel Jirák, Ing. Ondřej Štěrba, Daniel Stejskal, Filip Hruška, Ing. Martin Tejkal, Ing. Dana Kořínková, Mgr. Dana Rymešová, Tomáš Skříček, Ing. Ivo Hertl, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., Pavel Hobza prosinec 2010
Obsah Popis projektu.................................................................................................................................................. 3 Výsledky projektu............................................................................................................................................ 4 Poděkování .................................................................................................................................................... 66 Literatura ........................................................................................................................................................ 66 Fotodokumentace ......................................................................................................................................... 67
2
Popis projektu
V roce 2010 jsme navazovali na předchozí projekty z let 2007 - 2009 (KODET 2008, KODET et al. 2009). V rámci tohoto projektu probíhalo vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů, kontrola obsazenosti dutin označených stromů, akustické mapování výskytu doupných sov, čištění budek a popularizace a osvěta této tématiky. a) Značení odumřelých a doupných stromů Vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů bylo realizováno v kraji Vysočina na lesních pozemcích s právem hospodařit LČR, s. p. Byly vyznačovány odumřelé stromy resp. jejich pahýly v počtu do 5 ks na 1 ha, dále prokazatelně doupné stromy a stromy s výskytem význačných druhů ptáků. Označené stromy budou ponechány v porostech k přirozenému dožití a následnému rozpadu. Takto vybrané stromy byly označeny plným rovnostranným trojúhelníkem světle modré barvy (se špičkou nahoru) o délce strany 12 cm ve výčetní výšce 130 cm. Podle velikosti byl každý strom označen 2-3 trojúhelníky rovnoměrně rozmístěnými po obvodu kmene. Označené stromy byly v terénu zaměřeny pomocí GPS. b) Kontrola obsazenosti dutin V hnízdním období byla kontrolována část dutin v označených stromech s cílem zjistit jejich obsazenost zejména hnízdícími ptáky. c) Akustické mapování výskytu doupných sov a analýza hlasové aktivity ptáků Mapování výskytu a rozšíření doupných sov v kraji Vysočina v roce 2010 bylo prováděno metodou SAVICKÉHO (2008), která spočívá v nahrávání pomocí zvukových záznamníků a následné analýze v programu AM Services. Touto metodou lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy, které se akusticky projevují. Zvukové záznamníky byly instalovány převážně ve větších lesních komplexech a zejména v místech, kde jsou označené doupné stromy. Celkem bylo nahráno a analyzováno přes 5 000 hodin zvukového záznamu pořízeného v lesích Vysočiny v roce 2010, z čehož byly sestaveny mapky rozšíření dutinových druhů sov. Pro analýzu hlasové aktivity vybraných lesních druhů ptáků během noci, respektive soumraku i svítání, a v průběhu roku byla využita také data z nahrávek pořízených v lesích Vysočiny v letech 2008 (126 h) a 2009 (1 820 h). d) Čištění budek Proběhlo vyčištění 42 budek instalovaných v lesích LČR, které nebyly delší dobu udržovány. Jednalo se o budky instalované na lesní správě Třebíč. Podle pobytových stop hnízdili v těchto budkách minimálně Brhlík lesní (Sitta europaea), Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), Sýkora koňadra (Parus major), Sýkora modřinka (Parus caeruleus) a Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). e) Popularizace a osvěta O projektu informujeme na našich webových stránkách www.cso.cz/vysocina.html, kde bude zveřejněna i tato závěrečná zpráva. Během roku proběhlo několik přednášek se zaměřením na ochranu doupných a odumřelých stromů a dutinových druhů. V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" konané v Roštejnské oboře se mohli děti i dospělí blíže seznámit se životem doupných živočichů a sami si vyzkoušet některé ze strastí i radostí dutinových obyvatel. Byly distribuovány dva barevné informační letáky propagující ochranu doupných stromů.
3
Výsledky projektu
a) Značení odumřelých a doupných stromů V roce 2010 bylo označeno celkem 115 stromů, z nichž je 19 torz anebo stromů s velkými hnízdy dravců či čápů černých a 96 stromů doupných s celkovým počtem 219 dutin. Od roku 2007 bylo celkem v kraji Vysočina v lesích, které spadají pod krajské ředitelství LČR Jihlava, označeno 2 230 stromů, z nichž je 1 954 stromů doupných s celkovým počtem 4 219 dutin. Mezi označenými stromy výrazně převažují listnaté dřeviny (87 %). Nejčastěji označovanou dřevinou je buk lesní (1 210 stromů; 54 %).
2240
Označené stromy v jednotlivých letech 2500
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
45 50 103 19
Doupné stromy
Doupné listnáče
Doupné jehličnany
219
605
907 77
264 96
Torza a stromy s hnízdy
489
539 39 90 128 19
Stromy jehličnaté
309
52 61 134 35
80
296
115
348
568
629
1000
500
1010
1004
1138
1500
1152
2000
0 Stromy celkem
Stromy listnaté
Počet dutin
Označené stromy celkem v letech 2007 - 2010 4500 4216
4000
1737
2000
1954
2500
1948
3000
2230
3500
Stromy jehličnaté
Torza a stromy s hnízdy
217
500
276
1000
282
1500
0 Stromy celkem
Stromy listnaté
4
Doupné stromy
Doupné listnáče
Doupné jehličnany
Počet dutin
Počty označených stromů v jednotlivých revírech v roce 2010 Lesní správa Ledeč nad Sázavou
Pelhřimov
Telč
Třebíč
Revír Bílý Kámen Přibyslav Rytířsko Temník Drážďany Horní Cerekev Kostelecký Vrch Horní Doubenky Nová Říše Pouště Radkovice Třebenice
Celkem
2010 12 12 10 1 21 36 4 4 5 2 1 6 115
Mapa 1: Označené stromy v letech 2007 - 2009 (modře) a v roce 2010 (červeně).
Mapy 2-16: Stromy označené v roce 2010 (červené body).
5
LS Ledeč nad Sázavou
revír Bílý Kámen (k.ú. Bílý Kámen [1], Hybrálec [3], Větrný Jeníkov[8]) 6
revír Přibyslav (k.ú. Dobrá [7], Žižkovo Pole [5]) 7
revír Rytířsko (k.ú. Henčov [5]) 8
revír Rytířsko (k.ú. Rytířsko [5]) 9
revír Temník (k.ú. Velešov [1]) 10
LS Pelhřimov
revír Drážďany (k.ú. Božejov [19], Pelec [2]) 11
revír Horní Cerekev (k.ú. Lešov [30]) 12
revír Horní Cerekev (k.ú. Nová Buková [5], Ostrovec u Houserovky [1]) 13
revír Kostelecký Vrch (k.ú. Bedřichov u Jihlavy [3]) 14
revír Kostelecký Vrch (k.ú. Kostelec u Jihlavy [1]) 15
LS Telč
revír Horní Doubenky (k.ú. Batelov [2], Bezděčín na Moravě [2]) 16
revír Nová Říše (k.ú. Knínice [4], Krasonice [1]) 17
revír Pouště (k.ú. Třešť [2]) 18
LS Třebíč
revír Radkovice (k.ú. Radkovice u Hrotovic [1]) 19
revír Třebenice (k.ú. Plešice [6]) 20
Mapy 17-27: Přehled jednotlivých druhů stromů označených v roce 2010.
Buk lesní
Dub letní
Lípa
Bříza bělokorá
Javor klen
Javor mléč 21
Olše lepkavá
Olše šedá
Smrk ztepilý
Borovice lesní
Modřín opadavý 22
Mapa 28: Stromy s datlí dutinou označené v roce 2010, přičemž tmavost barvy značí počet datlích dutin v jednom stromě od nejsvětlejší (1 dutina) po nejtmavší (7 dutin).
23
Mapa 29: Stromy se strakapoudí a žluní dutinou označené v roce 2010, přičemž tmavost barvy značí počet těchto dutin v jednom stromě od nejsvětlejší (1 dutina) po nejtmavší (25 dutin).
24
Mapa 30: Stromy s dutinou jiného původu (přírodní) označené v roce 2010, přičemž takováto dutina byla v jednom stromě vždy jen jedna.
Mapa 31: Odumřelé stromy (torza, pahýly) označené v roce 2010.
25
b) Kontrola obsazenosti dutin V roce 2010 bylo v označených stromech zaznamenáno hnízdění 9 druhů ptáků: Holub doupňák (Columba oenas) [14x], Žluna zelená (Picus viridis) [1x], Datel černý (Dryocopus martius) [14x], Strakapoud velký (Dendrocopos major) [14x], Sýc rousný (Aegolius funereus) [10x], Brhlík lesní (Sitta europaea) [6x], Špaček obecný (Sturnus vulgaris) [4x], Sýkora modřinka (Parus caeruleus) [2x] a Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) [1x]; dále byl zjištěn 1 doupný strom obsazený kunou.
Počet obsazený ch dutin
30 20 2010
10
2009
0
Rok
2006 2005
H
ol u
b St D dou ra a p ka t e ňá k p l Žl ou čer un d ný a ve Ku lí š Sý zel l ký e c ek r n ne ou á Šp Br jme sný Sý ač hlí k nš ko e k l e í Šo o s r up Lej a m bec ní ál se od ný e k ř l e Če k dl běl inka t n rv o o k í k en uh rk o l ka op ý on r ie obe st ý n e cn to á pý r ku ů na sr šn vo i sy
2008 2007
Druh
2005 2006 2007 2008 2009 2010
Mapa 32-41: Přehled obsazenosti dutin jednotlivými druhy v označených stromech zjištěná v roce 2010.
Holub doupňák
Sýc rousný
26
Žluna zelená
Datel černý
Strakapoud velký
Brhlík lesní
Špaček obecný
Sýkora modřinka
27
Lejsek bělokrký
Kuna
c) Akustické mapování výskytu doupných sov Pro akustické mapování byly v rámci projektu pořízeny dva zvukové záznamníky Olympus DM-450. Pro zimní práce v terénu byly pořízeny dva páry sněžnic.
Na následujících 3 mapkách jsou výsledky akustického mapování doupných sov Puštíka obecného (Strix aluco), Sýce rousného (Aegolius funereus) a Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v kraji Vysočina v roce 2010. Ukázky spektrogramů jejich hlasových projevů představují časový výsek 40 vteřin záznamu.
28
Dva houkající samci Puštíka obecného (Strix aluco), revír Radkovice, k.ú. Radkovice u Hrotovic, 27. 9. 2010, 19:45 hod.
Mapa 42: Zaznamenaná hlasová aktivita Puštíka obecného (Strix aluco) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu puštíka a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).
Výsledky potvrzují, že puštík obecný je naší nejběžnější sovou, což může být dáno i tím, že není striktně vázána na dutiny, neboť může hnízdit i v otevřených hnízdech po dravcích či krkacovitých ptácích apod.
29
Houkající samec sýce rousného (Aegolius funereus), revír Čeřínek, k.ú. Nový Rychnov, 6. 4. 2010, 23:19 hod.
Mapa 43: Zaznamenaná hlasová aktivita Sýce rousného (Aegolius funereus) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu sýce a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).
Výsledky ukázaly plošné rozšíření i u sýce rousného, který se začal na Vysočinu šířit až v posledních desetiletích. První prokázané hnízdění na Žďársku bylo koncem 80. let, na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku koncem 90. let 20. století a na Třebíčsku teprve počátkem tohoto století (KUNSTMÜLLER et KODET 2008). Výskyt nebyl zjištěn zejména v nižších polohách Třebíčska. 30
Houkající samec Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Pouště, k.ú. Loučky u Jihlavy, 14. 9. 2010, 5:56 hod.
Mapa 44: Zaznamenaná hlasová aktivita Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu kulíška a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).
Obdobně plošné rozšíření bylo zaznamenáno v roce 2010 i u kulíška nejmenšího, který se začal na Vysočinu šířit také až v posledních desetiletích. Pravidelná hnízdění jsou známa teprve od 90. let 20. století (KUNSTMÜLLER et KODET 2008). 31
Vzhledem k nerovnoměrnému pokrytí území kraje při nahrávání zvukovými záznamníky a různé intenzitě nahrávání, které bylo soustředěno zejména do lokalit s označenými doupnými stromy, by bylo žádoucí se nyní zaměřit na oblasti, kde výskyt těchto sov dosud nebyl potvrzen. To by umožnilo jasněji určit preference jednotlivých druhů a potvrdit vazbu jejich výskytu právě na existenci doupných stromů.
Podzimní hlasové projevy sýce rousného (Aegolius funereus), revír Svidník, k.ú. Těchobuz, 9. 10. 2010, 3:01 hod.
Na zpovzdálí volajícího Sýce rousného (Aegolius funereus) následně reaguje samice Puštíka obecného (Strix aluco), revír Čeřínek, k.ú. Hutě, 15. 9. 2010, 5:09 hod.
Podzimní hlasové projevy Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Pouště, k.ú. Loučky u Jihlavy, 14. 9. 2010, 5:55 hod.
Mezi houkáním samce Puštíka obecného (Strix aluco) je v pozadí slyšet volání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Mrákotín, k.ú. Mrákotín u Telče, 16. 9. 2010, 5:51 hod.
32
Analýza hlasové aktivity vybraných druhů ptáků V grafech zobrazujících hlasové aktivity vybraných druhů byly využity i nahrávky od roku 2008, které byly pořízeny v lesích na Vysočině. U každého grafu je uveden počet [n] zaznamenaných hlasových projevů, z kolika byl graf sestaven. Jelikož hlasová aktivita ptáků je ovlivněna východem a západem slunce, jsou vedle grafů závislosti na čase zobrazeny i závislosti na době od východu a západu slunce (ranní a večerní aktivita). Byly pořizovány nahrávky ve večerních, nočních a ranních hodinách (nejčastěji hodinu před západem slunce až hodinu po východu slunce). Během dne byly pořizovány nahrávky jen ojediněle. U denních druhů proto není zachycena kompletní hlasová aktivita během dne. V následujícím grafu je znázorněn pro jednotlivé měsíce počet hodin nahrávek pořízených v lesích Vysočiny v letech 2008 - 2010 zpracovaných při této analýze.
2000
Čas [h]
1500 1000 500
XII
XI
X
IX
VIII
VII
VI
V
IV
III
II
I
0 Měsíc
Sluka lesní (Scolopax rusticola)
Kvorkání Sluky lesní (Scolopax rusticola ) [n = 88] 0:00 22:00 20:00
Hodina
18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00 1-IV.
11-IV. 21-IV.
1-V.
11-V.
21-V.
31-V.
10-VI. 20-VI. 30-VI. 10-VII.
Datum východ/západ slunce
33
kvorkající sluka
Histogram kvorkání Sluky lesní (Scolopax rusticola ) [n = 88] 30
Četnost
25 20 15 10 5 23:00
22:00
21:00
20:00
19:00
18:00
17:00
16:00
15:00
14:00
13:00
12:00
11:00
10:00
9:00
8:00
7:00
6:00
5:00
4:00
3:00
2:00
1:00
0:00
0
Čas
Histogram ranního kvorkání Sluky lesní (Scolopax rusticola ) [n = 50] 12
Četnost
10 8 6 4 2 -310 -300 -290 -280 -270 -260 -250 -240 -230 -220 -210 -200 -190 -180 -170 -160 -150 -140 -130 -120 -110 -100 -90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20
0
Minuty před východem slunce
Histogram večerního kvorkání Sluky lesní (Scolopax rusticola ) [n = 38] 14
Četnost
12 10 8 6 4 2 0 -20 -15 -10
-5
0
5
10
15
20
25
30
35
Minuty po západu slunce
34
40
45
50
55
60
65
Holub doupňák (Columba oenas)
Volání Holuba doupňáka (Columba oenas ) [n = 185] 0:00 22:00 20:00
14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00 1-III.
16-III.
31-III.
15-IV. 30-IV. 15-V.
30-V.
14-VI. 29-VI. 14-VII. 29-VII.
Datum východ/západ slunce
volající holub doupňák
Histogram volání Holuba doupňáka (Columba oenas ) [n = 185] 70 60 50 40 30 20 10 0 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
Četnost
Hodina
18:00 16:00
Čas
35
Histogram ranního volání Holuba doupňáka (Columba oenas ) [n = 184] 25
Četnost
20 15 10 5
340
320
300
280
260
240
220
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního volání Holuba doupňáka (Columba oenas ) [n = 1] 1,2
Četnost
1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 -60
-50
-40
-30
-20
Minuty před západem slunce
Holub doupňák byl zaznamenán téměř výhradně jen v ranních hodinách, večerní volání bylo zaznamenáno pouze 1x. Nikdy nevolal před východem slunce.
36
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Datum východ/západ slunce
volající kulíšek
Histogram houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 696] 350 300 250 200 150 100 50 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
37
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 696]
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 -410 -390 -370 -350 -330 -310 -290 -270 -250 -230 -210 -190 -170 -150 -130 -110 -90 -70 -50 -30 -10 10 30
Četnost
Histogram ranního houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 609]
Minuty před východem slunce
Histogram večerního houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 87] 30
Četnost
25 20 15 10 5 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260
0
Minuty po západu slunce
Kulíšek nejmenší má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období, a to téměř vždy za soumraku po západu slunce a při svítání před východem slunce. Ranní hlasová aktivita byla několikanásobně vyšší než večerní.
38
Puštík obecný (Strix aluco)
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Datum východ/západ slunce
volající puštík
Histogram houkání samce Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 2 154] 350 300 250 200 150 100 50 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
39
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
c
Četnost
Hodina
Volání Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 2 642]
0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
Četnost
0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
Četnost
Histogram volání samice Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 489]
80
70
60
50
40 30
20
10
0
Čas
Histogram volání mláďat Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 1 861]
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Čas
40
Histogram ranního houkání samce Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 1 027] 70 60
Četnost
50 40 30 20 10 -420 -400 -380 -360 -340 -320 -300 -280 -260 -240 -220 -200 -180 -160 -140 -120 -100 -80 -60 -40 -20 0 20
0
Minuty před východem slunce
Histogram ranního volání samice Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 224] 25
15 10 5 0 -420 -400 -380 -360 -340 -320 -300 -280 -260 -240 -220 -200 -180 -160 -140 -120 -100 -80 -60 -40 -20 0
Četnost
20
Minuty před východem slunce
41
Histogram ranního volání mláďat Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 1 120] 70
Četnost
60 50 40 30 20 10 -310 -300 -290 -280 -270 -260 -250 -240 -230 -220 -210 -200 -190 -180 -170 -160 -150 -140 -130 -120 -110 -100 -90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20
0
Minuty před východem slunce
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -70 -50 -30 -10 10 30 50 70 90 110 130 150 170 190 210 230 250 270 290 310 330 350 370 390 410 430 450
Četnost
Histogram večerního houkání samce Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 1 126]
Minuty po západu slunce
42
Histogram večerního volání samice Puštíka obecného (Strix aluco ) [n = 265] 30
Četnost
25 20 15 10 5 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380 400
0
Minuty po západu slunce
Histogram večerního volání mláďat Puštíka obecného (Strix aluco) [n = 741] 70 60
Četnost
50 40 30 20 10 180 190
140 150 160 170
100 110 120 130
70 80 90
30 40 50 60
10 20
0
Minuty po západu slunce
Puštík obecný má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období. Jedná se o typického nočního živočicha s hlasovou aktivitou v průběhu celé noci. Samec houká častěji než samice. Podle hlasových projevů je puštík nejběžnější lesní sovou na Vysočině.
43
Sýc rousný (Aegolius funereus)
Datum východ/západ slunce
volající sýc
Histogram volání Sýce rousného (Aegolius funereus ) [n = 1 872] 300 250 200 150 100 50 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
44
26-XI.
6-XI.
17-X.
27-IX.
7-IX.
18-VIII.
29-VII.
9-VII.
19-VI.
30-V.
10-V.
20-IV.
31-III.
11-III.
19-II.
30-I.
10-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Sýce rousného (Aegolius funereus ) [n = 1 872]
Histogram ranního volání Sýce rousného (Aegolius funereus ) [n = 900] 70 60
Četnost
50 40 30 20 10 -420 -400 -380 -360 -340 -320 -300 -280 -260 -240 -220 -200 -180 -160 -140 -120 -100 -80 -60 -40 -20
0
Minuty před východem slunce
Histogram večerního volání Sýce rousného (Aegolius funereus ) [n = 972] 70 60
Četnost
50 40 30 20 10 -40 -20 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380 400
0
Minuty po západu slunce
Sýc rousný má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období. Jedná se o typického nočního živočicha s hlasovou aktivitou v průběhu celé noci. Podle hlasových projevů je sýc druhou nejběžnější lesní sovou na Vysočině.
45
Žluna šedá (Picus canus)
Datum východ/západ slunce
volající žluna šedá
Histogram volání Žluny šedé (Picus canus ) [n = 162] 70 60 50 40 30 20 10 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
46
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Žluny šedé (Picus canus ) [n = 162]
Histogram ranního volání Žluny šedé (Picus canus ) [n = 154] 30
Četnost
25 20 15 10 5 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního volání Žluny šedé (Picus canus ) [n = 8] 2,5
Četnost
2 1,5 1 0,5
10
0
-10
-20
-30
-40
-50
-60
-70
-80
-90
-100
-110
0
Minuty před západem slunce
Podle zaznamenaných hlasových projevů je žluna šedá na Vysočině podstatně méně častá a tedy vzácnější než výše uvedené doupné druhy sov. Oproti očekávání nebyla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita. V místech nahrávání byla žluna šedá zaznamenána častěji než žluna zelená.
47
Žluna zelená (Picus viridis)
Datum východ/západ slunce
volající žluna zelená
Histogram volání Žluny zelené (Picus viridis ) [n = 101] 35 30 25 20 15 10 5 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
48
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Žluny zelené (Picus viridis ) [n = 101]
Histogram ranního volání Žluny zelené (Picus viridis ) [n = 82] 14 12
Četnost
10 8 6 4 2 300
280
260
240
220
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
-20
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního volání Žluny zelené (Picus viridis ) [n = 19] 7 6
Četnost
5 4 3 2 1 70
60
50
40
30
20
10
0
-10
-20
-30
-40
-50
-60
-70
-80
-90
-100
0
Minuty před západem slunce
Podle zaznamenaných hlasových projevů je žluna zelená na Vysočině podstatně méně častá a tedy vzácnější než výše uvedené doupné druhy sov. Oproti očekávání nebyla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita. V místech nahrávání byla žluna zelená zaznamenána méněkrát než žluna šedá.
49
Datel černý (Dryocopus martius)
Datum východ/západ slunce
volající date černýl
Histogram volání Datla černého (Dryocopus martius ) [n = 669] 160 140 120 100 80 60 40 20 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
50
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Datla černého (Dryocopus martius ) [n = 669]
Histogram ranního volání Datla černého (Dryocopus martius ) [n = 494] 60
Četnost
50 40 30 20 10 -30 -10 10 30 50 70 90 110 130 150 170 190 210 230 250 270 290 310 330 350 370 390 410
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního volání Datla černého (Dryocopus martius ) [n = 175] 35
Četnost
30 25 20 15 10 5 -190 -180 -170 -160 -150 -140 -130 -120 -110 -100 -90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80
0
Minuty před západem slunce
Ze šplhavců byl datel černý zaznamenáván nejčastěji, což je dáno zejména jeho hlasitým daleko slyšitelným voláním. Oproti žlunám byla u datla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita.
51
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Datum východ/západ slunce
volající strakapoud velký
Histogram volání Strakapouda velkého (Dendrocopos major ) [n = 485]
0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Čas
52
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Strakapouda velkého (Dendrocopos major ) [n = 485]
Histogram ranního volání Strakapouda velkého (Dendocopos major ) [n = 288] 60
Četnost
50 40 30 20 10 250
230
210
190
170
150
130
110
90
70
50
30
10
-10
-30
-50
-70
-90
0
Minuty po východu slunce
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -140 -130 -120 -110 -100 -90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80
Četnost
Histogram večerního volání Strakapouda velkého (Dendocopos major ) [n = 197]
Minuty před západem slunce
Strakapoud velký je náš nejběžnější šplhavec, jehož volání není slyšet tak daleko jako u datla či žlun. Oproti žlunám byla u strakapouda velkého zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita.
53
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
Datum východ/západ slunce
volající strakapoud prostřední
Histogram volání Strakapouda prostředního (Dendrocopos medius ) [n = 231] 70 60 50 40 30 20 10 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
54
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Volání Strakapouda prostředního (Dendrocopos medius ) [n = 231]
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -20 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380 400 420
Četnost
Histogram ranního volání Strakapouda prostředního (Dendocopos medius ) [n = 184]
Minuty po východu slunce
Histogram večerního volání Strakapouda prostředního (Dendocopos medius ) [n = 47] 7
Četnost
6 5 4 3 2 1 -200 -190 -180 -170 -160 -150 -140 -130 -120 -110 -100 -90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20
0
Minuty před západem slunce
Strakapoud prostřední je na Vysočině vzácným druhem a všechny pořízené nahrávky pocházejí pouze ze 3 lokalit v nižších polohách Třebíčska.
55
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
Datum východ/západ slunce
zpívající lejsek
Histogram zpěvu samce Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis ) [n = 82] 80 70 60 50 40 30 20 10 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas
56
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Zpěv Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis ) [n = 82]
Histogram ranního zpěvu samce Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis ) [n = 72] 16 14
Četnost
12 10 8 6 4 2 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního zpěvu samce Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis ) [n = 10] 7 6
Četnost
5 4 3 2 1 0 -200
-190
-180
-170
-160
-150
Minuty před západem slunce
Lejsek bělokrký je na Vysočině vzácným druhem a všechny pořízené nahrávky pocházejí pouze z 1 lokality v nižších polohách Třebíčska, kde zpíval lejsek většinou ještě před východem slunce.
57
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
Datum východ/západ slunce
zpívající rehek
Histogram zpěvu samce Rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus ) [n = 143]
0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Čas
58
27-XII.
7-XII.
17-XI.
28-X.
8-X.
18-IX.
29-VIII.
9-VIII.
20-VII.
30-VI.
10-VI.
21-V.
1-V.
11-IV.
22-III.
2-III.
10-II.
21-I.
1-I.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Zpěv Rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus ) [n = 143]
Histogram ranního zpěvu samce Rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus ) [n = 141] 25
Četnost
20 15 10 5
-90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního zpěvu samce Rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus ) [n = 2] 2,5
Četnost
2 1,5 1 0,5 0 -90
-80
-70
-60
-50
Minuty před západem slunce
Rehek zahradní není v lesích na Vysočině běžným druhem, je zde však podstatně častější než lejsek bělokrký. U rehka zahradního byl zaznamenán hojný zpěv ještě před východem slunce.
59
Vzájemné porovnání hlasové aktivity vybraných druhů sov a šplhavců znázorňují následující dva grafy.
Histogram volání vybraných druhů sov (Strigiformes ) [n = 5 210] 300
Kulíšek nejmenší Četnost
250
Sýc rousný Puštík obecný - samec Puštík obecný - samice
200 150 100 50
23:00
22:00
21:00
20:00
19:00
18:00
17:00
16:00
15:00
14:00
13:00
12:00
11:00
10:00
9:00
8:00
7:00
6:00
5:00
4:00
3:00
2:00
1:00
0:00
0
Čas
Histogram volání vybraných druhů šplhavců (Piciformes ) [n = 1 648] 180 160
Žluna šedá
140
Žluna zelená Datel černý
120 100
Strakapoud velký Strakapoud prostřední
80 60 40 20
Čas
60
23:00
22:00
21:00
20:00
19:00
18:00
17:00
16:00
15:00
14:00
13:00
12:00
11:00
10:00
9:00
8:00
7:00
6:00
5:00
4:00
3:00
2:00
1:00
0 0:00
Č etnost
200
Pro zajímavost z běžných nedoupných druhů je zde zařazena ukázka hlasové aktivity králíčků.
Králíček obecný (Regulus regulus)
Datum východ/západ slunce
zpívající králíček obecný
Histogram zpěvu samce Králíčka obecného (Regulus regulus ) [n = 320]
0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Čas
61
29-VII.
19-VII.
9-VII.
29-VI.
19-VI.
9-VI.
30-V.
20-V.
10-V.
30-IV.
20-IV.
10-IV.
31-III.
21-III.
11-III.
1-III.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Zpěv Králíčka obecného (Regulus regulus ) [n = 320]
Histogram ranního zpěvu samce Králíčka obecného (Regulus regulus ) [n = 245] 30
Četnost
25 20 15 10 5 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240
0
Minuty po východu slunce
Histogram večerního zpěvu samce Králíčka obecného (Regulus regulus ) [n = 75]
12 10 8 6
Minuty před západem slunce
62
20
10
0
-10
-20
-30
-40
-50
-60
-70
-80
-90
-100
-110
-120
4 2 0 -130
Četnost
18 16 14
Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus)
Datum východ/západ slunce
zpívající králíček obecný
Histogram zpěvu samce Králíčka ohnivého (Regulus ignicapillus ) [n = 406]
0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Čas
63
29-VII.
19-VII.
9-VII.
29-VI.
19-VI.
9-VI.
30-V.
20-V.
10-V.
30-IV.
20-IV.
10-IV.
31-III.
21-III.
11-III.
1-III.
0:00 22:00 20:00 18:00 16:00 14:00 12:00 10:00 8:00 6:00 4:00 2:00 0:00
Četnost
Hodina
Zpěv Králíčka ohnivého (Regulus ignicapillus )
Histogram ranního zpěvu samce Králíčka ohnivého (Regulus ignicapillus ) [n = 288] 40 35
Četnost
30 25 20 15 10 5 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260 270
0
Minuty po východu slunce
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -190 -180 -170 -160 -150 -140 -130 -120 -110 -100 -90 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10
Četnost
Histogram večerního zpěvu samce Králíčka ohnivého (Regulus ignicapillus ) [n = 118]
Minuty před západem slunce
64
Histogram zpěvu samců králíčků (Regulus ) [n = 726] 100
Četnost
80 60 40 20 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00
0
Čas Králíček obecný
Králíček ohnivý
Histogram ranního zpěvu králíčků (Regulus ) [n = 533] 40 Králíček obecný
35
Králíček ohnivý 25 20 15 10 5 0 -80 -70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240
Četnost
30
Minuty po východu slunce
65
Histogram večerního zpěvu králíčků (Regulus ) [n = 193] 20 18
Králíček obecný
16
Králíček ohnivý
Četnost
14 12 10 8 6 4 2 20
10
0
-20 -10
-30
-40
-50
-60
-70
-90 -80
-100
-110
-120
-130
-140
-160 -150
-170
-180
-190
0
Minuty před západem slunce
Na řadě lokalit zpívají oba druhy králíčků pohromadě. Při nahrávání byl králíček obecný zjišťován od začátku března, kdežto králíček ohnivý až od konce března. Za povšimnutí stojí posun zpěvu u obou druhů v ranních a večerních hodinách, kdy vrchol zpěvu králíčka ohnivého byl v ranních hodinách později a ve večerních hodinách dříve oproti králíčku obecnému. Zjednodušeně řečeno králíček ohnivý vyžaduje pro svůj zpěv více světla anebo tepla.
Poděkování Děkujeme státnímu podniku Lesy České republiky za spolupráci při ochraně doupných a odumřelých stromů v lesích a za financování tohoto projektu. Děkujeme všem členům Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině, kteří se do projektu aktivně zapojili. Část zde zpracovaných dat ze zvukových záznamníků byla pořízena v rámci projektu "Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010", který byl podpořen Českým svazem ochránců přírody v rámci programu Ochrana biodiverzity, který je financován Ministerstvem životního prostředí ČR.
Literatura KODET V. [ed.], 2008: Ochrana odumřelých a doupných stromů v lesích na Vysočině v letech 2007 a 2008. – Cinclus 19, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 65-78. KODET V., ŠTĚRBA O., KNĚŽÍČEK T., HRUŠKA F., NOVÁK T., HLAVÁČOVÁ P., STEJSKAL D., SKŘÍČEK T., RYMEŠOVÁ D., MORAVEC J., KOUBEK P., HOBZA P., KUNSTMÜLLER I. et NOVÁKOVÁ J., 2009: Ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích v kraji Vysočina v roce 2009. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-75. KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. – ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: 1-220. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37. 66
Fotodokumentace Foto Vojtěch Kodet
V rámci projektu probíhala kontrola obsazenosti dutin a obnova značení. Zde fotografie z bučiny v revíru Radkovice, která je významnou ornitologickou lokalitou a kde proběhla letošní kontrola stromů označených v roce 2008 (foto vlevo dole). V roce 2010 zde byly zjištěny mimo jiné 4 obsazené dutiny silně ohroženým holubem doupňákem a byla zde zjištěna přítomnost jestřába lesního, puštíka obecného, žluny šedé, datla černého a dalších běžnějších druhů. V roce 2008 zde bylo napočítáno ve 23 označených stromech 40 dutin (9 přírodních, 18 datlích, 2 žluní, 11 strakapoudích), kdežto v roce 2010 zde bylo ve stejných stromech již 70 dutin (12 přírodních, 35 datlích, 4 žluní, 19 strakapoudích).
67
Podle současných znalostí patří lokalita Staré Duby (revír Třebenice, k.ú. Plešice) díky přítomnosti doupných a odumřelých stromů mezi 3 nejvýznamnější hnízdní lokality na Vysočině pro Strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis).
68
Ukázka maskování zvukových záznamníků instalovaných v terénu, kterými byla zjišťována hlasová aktivita ptáků zaměřená zejména na výskyt dutinových sov.
69
V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" konané v Roštejnské oboře a pořádané krajským ředitelstvím LČR se mohli děti i dospělí blíže seznámit se životem doupných živočichů.
70
V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" si mohli děti vyzkoušet některé ze strastí i radostí dutinových obyvatel. Zde ukázka "datlího trenažeru", krmení mláďat...
71
...trénování příletu do dutiny. Děti také malovali obyvatele dutin a odměnou jim byly vyřezávané sovičky posedávající na stromě, které si mohli odnést s sebou na památku.
72