Page 1

Mokřady u Chvojnova Vojtěch Kodet, Filip Lysák & Dana Kořínková listopad 2014


Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html

Mokřady u Chvojnova Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Mgr. Filip Lysák & Ing. Dana Kořínková listopad 2014

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 2 Metodika................................................................................................................................................. 3 Výsledky .................................................................................................................................................. 4 Zhodnocení přínosu projektu ............................................................................................................. 16 Literatura............................................................................................................................................... 16

Tento projekt (č. 141443) byl v roce 2014 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

2


Úvod Naše organizace se zabývá ochranou a výzkumem ptáků a jejich lokalit a prostřednictvím našeho Pozemkového spolku Gallinago se zabýváme i praktickou péčí o přírodně cenné lokality. Na lokalitě Chvojnov se původně v celé nivě rozkládalo rašeliniště s navazujícími rašelinnými loukami, které však byly v 80. letech odvodněny a zmeliorovány. Byl zachován pouze fragment rašeliniště, který byl v roce 1999 vyhlášen jako přírodní rezervace. V rámci výběrového řízení Ochrana biodiverzity jsme na lokalitě Chvojnov v roce 2012 realizovali monitoring ptáků a biotopů, který je pro nás jedním z podkladů pro nastavení péče o tuto lokalitu (KOŘÍNKOVÁ et al. 2012). Byly zde realizovány výkupy pozemků ze sbírky Místo pro přírodu. V současné době zde realizujeme projekt „Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov“, do kterého jsou zahrnuty i některé plochy ležící mimo území PR v jejím okolí. Snahou je umožnit vzácným a ohroženým druhům rozšířit se na větší plochu a na okolních degradovaných plochách zvýšit nabídku mokřadních biotopů.

Metodika Zájmová lokalita se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava 800 m západně od Dušejova a 10 km západně od Jihlavy. Přestože se zachoval pouze zbytkový fragment, jedná se o jedno z nejvýznamnějších rašelinišť v Jihlavských vrších. Lokalita spadá do chladné klimatické oblasti, podoblasti CH7 (QUITT 1971). Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Vyskytenské pahorkatiny (DEMEK 1987). Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika (SKALICKÝ 1988) a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 605 - 614 m n. m., zasahuje do jedlo-bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska se jedná o prameništní svahové rašeliniště. Nejcenější biotopy tvoří ostřicovo-mechová a ostřicovo-rašeliníková společenstva svazů Caricion demissae, Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion a Eriophorion gracilis, v centrální části lokality. Zachovalejší část území přechází v ostřicovo-rašeliníková společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis a ostřicové louky svazu Caricion fuscae, významná část je degradovaná porosty terestrického rákosu obecného. V okolí rašeliniště jsou zmeliorované louky, převážně dvakrát ročně sečené. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.

3


Obr. 1: Orientační poloha zájmové lokality.

Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality. Zeleně je hranice přírodní rezervace, kde také provádíme managementové práce. Červeně jsou ohraničeny zájmové parcely v okolí PR, které se podařilo vykoupit (3 parcely) nebo získat potřebné souhlasy (2 parcely).

Cílem projektu bylo zlepšení kvality a kvantity vhodných mokřadních biotopů v okolí stávajícího rašeliniště, což bylo realizováno formou obnovy lučních pramenišť, založením mokřadů s tůněmi a zarovnáním odvodňovacích příkopů.

4


Výsledky V roce 2014 proběhla na Chvojnově hlavní část revitalizace zničeného okolí rašeliniště, čímž byla podpořena biodiverzita a byly obnoveny nebo nově vytvořeny vhodné podmínky pro výskyt a rozmnožování chráněných a ohrožených druhů. Původní rašelinné louky byly zmeliorovány a zarostly náletovými dřevinami. Vojtěch Kodet, 2011

A – takto vypadala téměř celá zde fotografovaná plocha před zásahem (rašeliniště narušené historickou těžbou, odvodněním, zarostlé náletem dřevin) B – vykácení, vytrhání většiny pařezů, zplanýrování a zahrnutí melioračních příkopů C – vykácení, zplanýrování plochy, zahrnutí četných melioračních příkopů (rozteč do 10 m) FIlip Lysák, 8.4.2014

5


A – zachovalá část rašeliniště (nenarušený vodní režim, ochranářská péče) B – plochy zarostlé rákosem a nově sečené v rámci revitalizačního projektu C – plocha narušená těžbou a proto vyschlá a zarostlá dřevinami (revitalizační zásahy se nedějí pro nesouhlas vlastníků pozemků) D – revitalizovaná plocha Filip Lysák, 8.4.2014

Nové mokřadní plochy vznikají po důkladném vyhrabání stařiny po vysečení rákosin. Vojtěch Kodet, 17.9.2014

6


Cílem revitalizace je dostat vodu zpátky na povrch a obnovit původní reliéf. Přitom jsme využili melioračních příkopů k rozrůznění nabídky stanovišť a tím vznikly zajímavé tůňky. Filip Lysák, 8.4.2014

7


A – ve směru A-A běžel jeden z hlavních melioračních příkopů, nyní je přepažený zemními hrázkami nebo zasypaný B – bagrování velké tůně 2500 m2 C – plocha vykopávání drenáží v jižní části Filip Lysák, 8.4.2014

Různé typy tůní.

Vojtěch Kodet, léto 2014

8


Snahou je podpořit všemožné rozlitiny a prodloužit dobu zdržení vody v místě, čili zabránit (soustředěnému) odtoku vody z plochy. Tím by měly být nastoleny vhodné podmínky pro obnovu rašeliništní vegetace. Filip Lysák, 8.4.2014

Při déle trvajícím suchu některé plochy zcela vyschly. Vojtěch Kodet, 8.7.2014

9


Kaskáda tůní vzniklá na místě polozahrnutých melioračních příkopů, čáry označují směr příkopů. Filip Lysák, 8.4.2014

K zahrazení příkopů byly z velké části použity pařezy a větve, to vše promíchané rašelinou a jílem. Vznikly četné úkryty a zajímavý substrát pro biodiverzitu. Filip Lysák, 8.4.2014

10


V tůních zůstala vegetace, většinou jsou mělké a nedošlo k utopení rostlin. Toto je tůň, která hned od začátku výborně funguje ve prospěch biodiverzity. Filip Lysák, 8.4.2014

V tůních je živo a okolí je dostatečně podmáčené, plochu si oblíbily i bekasiny otavní. Vojtěch Kodet, 19.5.2014

11


Četné tůně i při déle trvajícím suchu zůstávají plné vody. Vojtěch Kodet, 8.7.2014

V místech s dostatkem vody na nově vytvořených plochách se tohoto dne zdržovala bekasina otavní. Vojtěch Kodet, 8.7.2014

12


V místech hlubokých otevřených melioračních příkopů bude vybudována velká tůň. Vojtěch Kodet, 4.3.2013

Budování velké tůně. Vojtěch Kodet, 18.4.2014

13


Velká tůň je hotová a pomalu se plní vodou, Filip Lysák, 13.5.2014.

U naplněné tůně se tohoto dne zdržoval vodouš kropenatý, Vojtěch Kodet, 8.7.2014.

Zarůstající mělčiny u naplněné velké tůně, Vojtěch Kodet, 17.9.2014 a 14.10.2014.

14


Z přerušovaných meliorací se ihned valí voda, zajílování snad pomůže vodu zastavit a dostat na povrch do původních pramenišť. Po nasycení profilu bude následovat vytvoření klikaté stružky na povrchu. Filip Lysák, 13.5.2014

Voda se valí čerstvě tvořeným korýtkem a ukazuje tak bagristovi spád budoucího toku (korýtko je dimenzované cca na Q30). Filip Lysák, 13.5.2014

15


Zhodnocení přínosu projektu Revitalizace území a obnovení či vytvoření nových mokřadů v okolí zachovalého rašeliniště je důležité pro posílení místních populací řady chráněných a ohrožených druhů, neboť umožní jejich šíření ze zachovalých ploch na okolní plochy, které byly v minulosti zničeny. Z chráněných a ohrožených druhů zde byly zjištěny mimo jiné bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), bařinatka třířadá (Calliergon trifarium), poparka třířadá (Meesia triquetra), štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), kruštík bahenní (Epipactis palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), všivec bahenní (Pedicularis palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), bublinatka menší (Urticularia minor), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), zábělník bahenní (Comarum palustre), čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), skokan krátkonohý (Rana lessonae), skokan zelený (Rana kl. esculenta), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola), chřástal kropenatý (Porzana porzana), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) či strnad luční (Miliaria calandra). Realizace tohoto projektu nám umožnila vedle spolufinancování prováděných prací také financování nezbytných režijních a organizačních nákladů spojených s péčí o tuto lokalitu.

Literatura DEMEK J. [ed.], 1987: Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. – Academia, Praha. EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. KOŘÍNKOVÁ D., KODET V. et MRLÍK V., 2012: Monitoring ptáků a biotopů na Chvojnově 2012. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-24. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SKALICKÝ V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [ed.]: Květena České socialistické republiky. – Academia, Praha, 1: 103-121.

16

Mokřady u Chvojnova [JI] 2014  

Závěrečná zpráva projektu "Mokřady u Chvojnova" realizovaného v roce 2014 Pobočkou ČSO na Vysočině.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you