Kontrola budek 2012

Page 1

Český svaz ochránců přírody Jihlava (ZO č. 59/11) Hamerníkova 12, 586 01 Jihlava, IČ 70956502 http://csop-jihlava.euweb.cz

Kontrola budek v lesích na Vysočině 2012 Vojtěch Kodet & Dana Kořínková listopad 2012

Tento projekt byl v roce 2012 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.


Kontrola budek v lesích na Vysočině 2012 Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková ČSOP Jihlava listopad 2012

Obsah Obsah ..................................................................................................................................2 Úvod.....................................................................................................................................3 Metodika..............................................................................................................................4 Výsledky ...............................................................................................................................5 Závěr ....................................................................................................................................9 Literatura..............................................................................................................................9 Fotodokumentace............................................................................................................10

2


Úvod Hnízdní budky slouží těm druhům ptáků, kteří nestaví vlastní hnízda, ale k hnízdění využívají obvykle dutiny, polodutiny nebo štěrbiny. Ty mohou vzniknout ve stromech přirozenou cestou (např. odlomem větví) nebo je do kmenů vytesaly jiné ptačí druhy z řádu šplhavců (Piciformes), v našich podmínkách obvykle strakapoud velký nebo datel černý. Může se však jednat i o různé polodutiny či štěrbiny, které se na stromech, ale i ve skalách, vyskytují obvykle v hojné míře. Přítomnost dutin se však váže především na vysokokmenné a navíc staré až přestárlé porosty. Doupnými stromy jsou pak většinou buky, duby a jiné listnáče, z jehličnatých stromů nejčastěji borovice a jedle. V lesích, kde probíhá intenzivní hospodaření se dřevem, je samozřejmě porostů s vhodnými doupnými stromy nedostatek a nabídka vhodných stromových dutin rozhodně neodpovídá potřebám různých živočišných druhů. V některých případech může nedostatek starých vysokokmenných porostů limitovat výskyt a velikost lokálních populací šplhavců (nepřijímají budky, ale dutiny sami vytesávají do kmenů starých stromů – Hudec & Černý 1977, del Hoyo et al. 2002, Hudec & Šťastný 2005), nebo nedostatek vhodných hnízdních dutin může omezovat velikost lokálních populací některých druhů ptáků (tzv. dutinových hnízdičů obvykle z řádu pěvců Passeriformes, příležitostně svišťounů Apodiformes, ale i sov Strigiformes aj.). Zatímco populace šplhavců lze zachovat pouze tím, že v hospodářských lesích bude ponechán dostatek starých, přestárlých a případně i padlých stromů (poskytují nejen hnízdní příležitosti, ale zejména potravu – obvykle velké larvy hmyzu), tak populace drobnějších dutinových hnízdičů lze podpořit vyvěšováním umělých dutin – budek. Metodika výroby budek je dnes velmi dobře propracována a ověřena dnes již mnoho desítek let trvající praxí (např. Henze & Zimmermann 1969, Zasadil 2001). Rozlišujeme nejrůznější typy budek - např. pro sýkory, špačky, šoupálky, dudky, rorýse, ale i netopýry (řád letouni Chiroptera), polobudek - např. pro rehky, lejsky, ale i kachny nebo sokolovité dravce. Samozřejmě existuje celá další řada možností jak podpořit a zvýšit nabídku hnízdních možností pro ptáky. Nicméně je třeba mít na paměti, že zcela zásadní zůstane i nadále přirozená nabídka hnízdních dutin a polodutin, tedy doupných stromů v lesích, poněvadž jen tento způsob je ryze přírodní a zajišťující tak adekvátní podmínky směřující k přirozené evoluci uvedených ptačích druhů a jiných živočichů.

3


Metodika Zájmovou oblastí je 7 lesních revírů při lesních správách Nové Město na Moravě a Třebíč v Kraji Vysočina. Jedná se o revíry Devět skal, Milovy, Koníkov, Sklené, Třebenice, Hrotovice a Radkovice.

Obr. 1: Orientační mapa zájmové oblasti s vyznačenými kontrolovanými budkami.

4


Budky byly vyvěšovány většinou přibližně před 10 lety, přičemž u většiny budek nebyly k dispozici žádné mapové zákresy. Část budek byla dohledána již v minulých letech, část byla dohledána v terénu letos. Část budek bylo kontrolováno a čištěno po několika letech bez údržby již v loňském roce a nově dohledané budky nebyly několik let kontrolovány ani čištěny, a proto bylo jedním z hlavních cílů zjistit jejich aktuální stav. Drobné opravy byly provedeny při kontrole. Větší opravy si vyžádají více času, materiálu i financí, proto nemohly být realizovány v rámci tohoto projektu.

Výsledky Vedle vyčištění budek od starých hnízd, včetně několika vosích a sršních, byly v roce 2012 zjištěny obsazené budky lejskem bělokrkým, rehkem zahradním, sýkorou koňadrou, sýkorou modřinkou, sýkorou uhelníčkem, brhlíkem lesním, plšíkem lískovým, vosami a sršni. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 258 budek, z toho 22 v revíru Devět skal, 30 v revíru Koníkov, 4 v revíru Milovy, 50 v revíru Třebenice, 36 v revíru Sklené, 80 v revíru Hrotovice a 36 v revíru Radkovice. Nově nalezené budky byly zaměřeny GPS.

Obr. 2: Dohledané a kontrolované budky v jednotlivých revírech

Revír Devět skal a Milovy

5


Revír Koníkov

Revír Sklené

6


Revír Třebenice

Revír Hrotovice

7


Revír Radkovice

Tab. 1: Počty typů budek v jednotlivých revírech revír Devět skal kulíškovník 1 sýcovník šoupálkovník 8 sýkorník 13 celkem 22

revír Milovy 2 2 4

revír Koníkov 30 30

revír Sklené 18 18 36

revír revír revír Třebenice Hrotovice Radkovice celkem 2 3 2 26 50 80 34 227 258 50 80 36

Tab. 2: Obsazenost budek v jednotlivých revírech podle zjištěných druhů

sýkora sp. brhlík plšík lejsek běl. vosy, sršni ostatní nezjištěno prázdná

revír Devět skal 7 1 1 1 5 7

revír Milovy 1 2 1

revír Koníkov 15 1 2 12

revír Sklené 20 4 12

8

revír revír revír Třebenice Hrotovice Radkovice celkem 138 38 41 17 17 2 11 2 11 3 6 2 4 4 17 1 9 5 4 1 1 1 23 2 1 7 44 3 7 2


Tab. 3: Budky poškozené a predované strakapoudy

vletový otvor rozbité stěny nenalezena v pořádku

revír Devět skal 2 20

revír Milovy 4

revír Koníkov 17 1 1 11

revír Sklené 8 2 26

revír revír revír Třebenice Hrotovice Radkovice celkem 73 24 5 17 4 2 1 8 2 3 173 22 74 16

Závěr Nejoblíbenějším a tedy i nejpoužívanějším typem budek, které naši předchůdci vyvěsili, jsou jednoznačně sýkorníky, kdy z celkového počtu 258 kontrolovaných budek bylo 227 sýkorníků. Ostatní typy budek najdeme v kontrolovaných lesích jen výjimečně, jako je tomu např. v revíru Sklené a Devět skal, kde takřka polovinu tvoří šoupálkovníky (26 z 52). V závislosti na typu budky jsou v nich nejčastěji hnízdícím druhem sýkory (koňadra, modřinka a uhelníček). Z ostatních druhů je častěji přítomen pouze brhlík lesní, plšík lískový a druhy blanokřídlého hmyzu. Celkově zle říci, že ve všech sedmi kontrolovaných revírech byly budky ve velmi dobrém stavu a to i přesto, že jsou některé z nich vyvěšeny déle než 10 let. Zcela zničených budek bylo nalezeno jen minimum. Značná část budek byla rozbitá od strakapoudů, resp. měly vyklovaný a rozšířený vletový otvor. Celkem bylo rozbito od strakapoudů 73 z 258 budek a většina z nich si vyžádá opravu. U budek bez oplechovaných vletových otvorů bude nutné toto oplechování doplnit, aby se omezila predace od strakapoudů.

Literatura HENZE O. & ZIMMERMANN G., 1969: Opeření přátelé (z německého originálu Gafiederte freunde, Bayerischer Landwirtschaftsverlag GMBH, München, Basel & Wien, 1966, přeložil Z. Klůz). Státní zemědělské nakladatelství, Praha: 198 pp. del HOYO J., ELLIOT A. & SARGATAL J. (ed.), 2002: Handbook of the Birds of the World. Volume 7. Jacamars to Woodpeckers. Lynx Edicions, Barcelona: 296-555. HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K., 2005: Fauna ČR, Ptáci – Aves, Díl II/I (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 231-238. HUDEC K. & ČERNÝ W., 1977: Fauna ČSSR, Ptáci – Aves, Díl II. Academia, Praha: 232-237. ZASADIL P. (ed.), 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č.20. Český svaz ochránců přírody, Praha: 136 pp.

9


Fotodokumentace foto Dana Kořínková

revír Devět skal

revír Sklené

revír Hrotovice

10


Budka obezděná brhlíkem lesním

Budka s rozklovanou přední stěnou od strakapouda velkého

Staré sršní hnízdo vyndané z budky

11


Hnízdo brhlíka lesního

Hnízdo lejska bělokrkého

12


Záhadný obyvatel budky si zde udělal spižírnu plnou žaludů

Snůška sýkory

13


Mláďata sýkory

Mláďata sýkory koňadry

14


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.