Page 1

EVL Na Oklice Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných v rámci II. etapy projektu Biodiverzita

Ester Ekrtová, Vojtěch Kodet, Petr Hesoun, Ivo Dvořák & Jaromír Maštera

2015


Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 3 PR Na Oklice......................................................................................................................................... 4 1 Charakteristika a poloha lokality.......................................................................................................... 5 2 Metodika ............................................................................................................................................. 8 3 Výsledky ............................................................................................................................................. 8 3.1 Obnova a vytvoření drobných tůní................................................................................................. 8 3.2 Redukce náletových dřevin ......................................................................................................... 11 3.3 Asanační kosení.......................................................................................................................... 13 3.4 Zásahy na podporu významných druhů mechorostů ................................................................... 14 4 Zhodnocení stavu biodiverzity území ................................................................................................ 16 4.1 Flóra a vegetace ......................................................................................................................... 16 4.2 Mykobiota.................................................................................................................................... 18 4.3 Fauna.......................................................................................................................................... 20 5 Doporučení pro ochranu a management lokality ............................................................................... 23 5.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče........................................................................................ 23 5.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území ....................................................................... 24 PR Nad Svitákem................................................................................................................................ 29 1 Charakteristika a poloha lokality........................................................................................................ 30 2 Metodika ........................................................................................................................................... 33 3 Výsledky ........................................................................................................................................... 33 3.1 Vytvoření drobných tůní a obnova části koryta potoka................................................................. 33 3.2 Redukce náletových dřevin ......................................................................................................... 37 3.3 Kosení......................................................................................................................................... 41 3.4 Stržení drnu................................................................................................................................. 42 4 Zhodnocení stavu biodiverzity území ................................................................................................ 44 4.1 Flóra a vegetace ......................................................................................................................... 44 4.2 Mykobiota.................................................................................................................................... 45 4.3 Fauna.......................................................................................................................................... 46 5 Doporučení pro ochranu a management lokality ............................................................................... 48 5.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče........................................................................................ 48 5.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území ....................................................................... 48 Literatura.............................................................................................................................................. 51

Zadavatel: Kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Řešitelé: RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D., nám. Bratří Čapků 264, 588 56 Telč, esterhof@centrum.cz Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Úvoz 23, 586 01 Jihlava, vojtech.kodet@email.cz Ing. Petr Hesoun, Hradecká 315, 378 53 Strmilov, petr.hesoun@seznam.cz Ivo Dvořák, Tylova 23, 586 01 Jihlava, ivo.dvorak@post.cz Mgr. Jaromír Maštera, Slavíčkova 22, 586 02 Jihlava, mastera.jaromir@gmail.com Za poskytnutí mykologických údajů děkujeme Ing. Marku Bromovi a za technickou spolupráci Ing. Daně Kodetové a Ing. Martinu Tejkalovi, Ph.D. Realizováno v rámci II. etapy projektu Kraje Vysočina s názvem „Biodiverzita“, který byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Krajem Vysočina.

2


Úvod Evropsky významná lokalita Na Oklice patří k nejcennějším územím Kraje Vysočina. Tvoří ji dvě oddělené části, a to přírodní rezervace Na Oklice a přírodní rezervace Nad Svitákem. V případě PR Na Oklice se jedná o rozsáhlý a mimořádně zachovalý komplex minerotrofních rašelinišť, rašelinných a vlhkých luk a na ně podél gradientu vlhkosti navazujících podhorských smilkových trávníků a vřesovištní vegetace. Lokalita je typickou ukázkou vegetace a flóry vyšších poloh centrální části Českomoravské vrchoviny vázané na různě bázemi bohaté vývěry spodních vod. Svým rozsahem a zachovalostí některých svých částí má lokalita nadregionální význam. PR Nad Svitákem představuje typické údolní rašeliniště s navazujícími bočními svahovými rašelinnými prameništi s různě bázemi bohatými vývěry spodních vod. Lokalita je silně zasažená dlouhodobou absencí pravidelného hospodaření, jehož výsledkem byla jednak masivní sukcese dřevin a také ruderalizace lokality spojená s šířením nežádoucích expanzních druhů. V letech 2014 – 2015 proběhly na obou lokalitách zahrnutých do jedné EVL zásahy na podporu biodiverzity, při nichž autorský kolektiv prováděl dozor, kontrolu a vyhodnocení vlivu provedených opatření na jejich biodiverzitu. Cílem realizovaných zásahů byla především obnova dlouhodobě neobhospodařovaných částí obou lokalit. Jednalo se o asanační seče dlouhodobě nekosených ploch, obnovu původních pastvin a rašelinných luk odstraněním rozsáhlých ploch náletů dřevin. Dále se zásahy zaměřily na úpravu vodních poměrů a vybudování tůní v silně degradovaných částech území, které zatraktivnily jinak z pohledu ochrany přírody nevýznamné plochy a v delším časovém horizontu mohou pozitivně ovlivnit celkovou biodiverzitu území. Autorský kolektiv prováděné práce koordinoval a dohlížel nad jejich provedením, aby nedošlo k nevratnému poničení cenných biotopů a populací významných druhů živočichů a rostlin. Dále bylo cílem zdokumentovat a vyhodnotit realizaci a úspěšnost těchto zásahů. V rámci prací proběhl orientační monitoring cílových a z hlediska ochrany přírody klíčových biotopů a na ně vázaných významných živočichů a rostlin. Nedílnou součástí hodnocení je stručný návrh doporučení pro budoucí management území. V rámci této zprávy jsou z důvodu přehlednosti a lepší využitelnosti zpracovány odděleně jednotlivé části EVL Na Oklice, kterými jsou PR Na Oklice a PR Nad Svitákem.

3


PR Na Oklice

Ester Ekrtová, Vojtěch Kodet, Petr Hesoun, Ivo Dvořák & Jaromír Maštera

2015

4


1 Charakteristika a poloha lokality Lokalizace:

Kraj Vysočina, okres Jihlava, obec Milíčov, luční rašelinné prameniště, vlhké louky a pastviny mezi samotou Na Oklice a obcí Milíčov, asi 500 m – 1,5 km severně od centra obce.

Katastrální území:

Milíčov u Jihlavy

Výměra:

32,27 ha

Nadmořská výška:

642 – 665 m n. m.

Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 1896 Biotopová charakteristika: Přírodní rezervace Na Oklice je výjimečně zachovalou ukázkou mozaiky luční a mokřadní vegetace vyšších poloh centrální části Českomoravské vrchoviny. Jedná se o rozsáhlé rašelinné svahové prameniště v široké pramenné míse, které podél gradientu vlhkosti přechází ve vegetaci vlhkých pcháčových luk, podhorských smilkových trávníků a vřesovištní vegetaci. Výjimečnost lokality spočívá především v přítomnosti vývěrů bázemi bohatých spodních vod, na které jsou vázána mimořádně cenná rašeliništní společenstva a velkém rozsahu a zachovalosti lokality, která nebyla v minulosti nijak významně narušena odvodněním a celkově vykazuje výrazně reliktní nelesní charakter. Jedinou významnou degradaci na lokalitě způsobila dlouhodobá absence hospodaření, jejímž důsledkem byla rozsáhlá expanze nežádoucích náletových dřevin především na sušších, oligotrofních typech biotopů po obvodu lokality a na části lokality výrazně expandoval rákos, který potlačil původní druhově bohatou vegetaci rašelinných pramenišť. Okrajově se negativně projevily nežádoucí eutrofní splachy z okolních zemědělských pozemků a skládkování navážek na okrajích lokality.

Obr. 1: Poloha PR Na Oklice v Kraji Vysočina.

5


Obr. 2: Orientační poloha PR Na Oklice.

6


Obr. 3: Vymezení lokality Na Oklice podle hranice přírodní rezervace.

7


2 Metodika Lokalita byla navštívena jednotlivými odborníky před začátkem prací v červnu 2014, kdy se jasně definovaly konkrétní požadavky na provedení prací a upozornilo se na případná problematická místa, kde by mohlo dojít při realizaci navrženého projektu k poškození cílových biotopů a populací významných druhů rostlin a živočichů. Všechny požadavky byly podrobně projednány s realizátorem stavebních i nestavebních prací. Stav lokality byl před začátkem hlavních obnovních prací fotograficky zdokumentován a byly zaměřeny polohy (GPS) a směry (azimut) pořízených fotografií. Zároveň byla formou opakovaných návštěv průběžně získávána aktuální floristická a faunistická data z lokality. V průběhu realizace projektu byly veškeré práce (tvorba drobných tůní, výrazná redukce náletových dřevin, asanační seč) pravidelně opakovaně dozorovány formou terénních návštěv lokality. Přehled kategorií ochrany a ohrožení jednotlivých taxonů, které jsou v textu uvedeny vždy za jejich názvem: Taxony zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění §1 = kriticky ohrožený §2 = silně ohrožený §3 = ohrožený Taxony Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012) C1 = kriticky ohrožený C2 = silně ohrožený C3 = ohrožený C4a = vzácnější vyžadující pozornost Taxony červených seznamů dalších skupin (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005, HOLEC et al. 2006, KUČERA et al. 2012, ŘEZÁČ et al. 2015) RE = regionálně vymizelý CR = kriticky ohrožený EN = ohrožený VU = zranitelný NT = téměř ohrožený DD = chybí dostatečné údaje Taxony regionálně významné V = regionálně významný, neuvedený ve vyhlášce ani v národním červeném seznamu

3 Výsledky V následujících podkapitolách jsou komentovány jednotlivé zásahy a jejich provedení s ohledem na biodiverzitu, vzácné, chráněné a ohrožené druhy či společenstva. Konkrétní rozsah a provedení stavebních i nestavebních opatření je doloženo dokumentacemi skutečného provedení zhotovitelů.

3.1 Obnova a vytvoření drobných tůní Důvod zásahu: Podpora populace obojživelníků a vybraných druhů bezobratlých živočichů za účelem zvýšení celkové biodiverzity lokality. Vytvoření a obnova drobných osluněných tůní přinese na území PR další mozaiku biotopů, která zde dosud byla zastoupena jen minimálně a je významná pro řadu vzácných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů mokřadů. V místě realizace byly 2 menší tůně, které byly v létě 2014 vyschlé. Byl zde zjištěn ojedinělý výskyt skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae, §1/VU) v suchozemské fázi a v minulosti byli v těchto tůních v menších počtech čolci horští (Ichthyosaura alpestris, §2/VU) a čolci obecní (Lissotriton vulgaris, §2/NT).

8


Provedení: Obnova tůní byla realizovaná na západním okraji lokality. V místě byly již přítomné dvě hluboce zahloubené terénní deprese se stagnující vodou zčásti až zcela zarostlé mokřadní vegetací a zastíněné náletem dřevin rostoucím na valech zeminy po jejich obvodu. Záměrem projektu bylo částečně obnovit stávající tůně společně s vykácením náletu dřevin, aby tůně byly dostatečně osvětlené, a v jejich blízkosti vybudovat další drobné tůně. Na podzim r. 2014 byla obnovena vodní hladina v částech dvou stávajících depresí. Valy zeminy byly částečně sníženy a plocha v bezprostředním okolí depresí byla zbavena většiny náletových dřevin s výjimkou solitérních keřů hlohu (Crataegus sp.). Část mokřadních porostů v zazemněných tůních tvořená především ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) byla zachována. Dále byly vytvořeny dvě zcela nové tůně v pasené části vlhkých luk v těsné blízkosti stávajících obnovených depresí. Možnosti obnovy stávajících depresí byly značně svázány jejich nepříliš vhodným původním umístěním a podobou. V případě nových tůní byly vytvořeny optimálně tvarované deprese s mělkými pozvolně se svažujícími okraji, které plynule přecházejí v okolní vegetaci, a s hlubokým středem tůně. Sediment vzniklý při obnově a tvorbě tůní byl v tenké vrstvě rozprostřen do ruderálního porostu na okraji PR nebo v bezprostředním okolí tůně, kde byla málo hodnotná vegetace. Nevznikly žádné viditelné valy či deponie. Vše prorostlo v sezóně vegetací a není již v terénu patrné. Výsledek realizace: Výsledek obnovy a vytvoření nových tůní lze označit za zdařilý. Nedošlo k likvidaci významné vegetace či populace významných druhů rostlin. Naopak vytvořil se prostor pro rozrůznění stanovištní mozaiky v jinak degradovaných anebo vegetačně uniformních porostech. Vzniklo stanoviště pro výskyt mokřadních i vodních rostlin, které měly doposud na ploše PR omezené možnosti svého výskytu. V tůních byl v sezóně 2015 zaznamenán výskyt rdestu zplývavého (Potamogeton natans) a rdestu maličkého (P. pusillus agg.), dále z mokřadních druhů se objevila bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata, C4a), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata, C4a), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) či žabník jitrocelovitý (Alisma plantago-aquatica). Tůně byly již na jaře osídleny populací hnědých skokanů rodu Rana sp., nalezeno bylo několik snůšek náležejících skokanu hnědému (Rana temporaria, NT). Následně pak byly v létě v tůních nalezeny i desítky larev čolka obecného (Lissotriton vulgaris, §2/NT), čolka horského (Ichtyosaura alpestris, §2/NT) a skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae, §1/VU). Zaznamenáno bylo epigamní chování tří druhů vážek a nálezem larev bylo potvrzeno rozmnožování dalších 5 druhů tohoto řádu, i když se nejednalo o druhy vzácné. Zjištěn byl i výskyt mandelinky rákosníčka Donacia versicolorea (EN), potravně vázaného na rdesty, zejména rdest vzplývavý (Potamogeton natans). V případě bezobratlých bude s postupující sukcesí a zarůstáním tůní makrofyty docházet i k obsazování tůní významnějšími druhy.

Obr. 4: Částečná obnova tůně v zarostlé terénní depresi (vlevo před zásahem: 14.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet). Kromě obnovení vodní plochy na části původní tůně, bylo provedeno také odstranění náletových dřevin z důvodu lepšího oslunění tůně.

9


Obr. 5: Nově vytvořené tůně na ploše degradovaných vlhkých až rašelinných luk na západním okraji PR (vlevo před zásahem: 14.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

Obr. 6: Snůšky skokanů (Rana sp.) v nově vybudované tůni (19.4.2015, P. Hesoun).

10


3.2 Redukce náletových dřevin Důvod zásahu: Redukce porostů náletových dřevin představovala zásadní zásah obnovy PR Na Oklice. Náletové dřeviny zde v různé míře degradovaly především plochy původních podhorských smilkových trávníků a vřesovišť. Podhorské smilkové trávníky a vřesoviště jsou heliofilní společenstva a zapojené porosty dřevin je silně druhově ochuzují a celkově mění jejich stanovištní charakter, vzácné a ohrožené druhy těchto stanovišť zde ustupují až zcela mizí. Cílem projektu bylo obnovit původní, dnes již unikátní charakter lokality s otevřenými slunnými pastvinami lemujícími rozsáhlé rašelinné prameniště. Výběrově proběhla také redukce dřevin a vrbin v ploše rašelinných luk a to především v nejcennějších místech bázemi bohatých pramenišť. Cílem zásahu bylo co nejvíce oslunit a rozšířit plochy s výskytem těch nejvýznamnějších druhů rostlin a rostlinných společenstev na lokalitě. Zároveň také omezit nežádoucí okyselení prameniště opadem ze solitérních smrků. Provedení: V první fázi byly označeny dřeviny a jejich skupiny, které budou na lokalitě ponechány. Poté probíhalo od podzimu 2014 do jara 2015 odstranění náletových dřevin a vyklizení pokácené dřevní biomasy. Hlavní práce skončily na začátku dubna 2015 z důvodu začátku hnízdění bekasiny otavní. V této fázi již bylo vše vykáceno a většina ploch byla i celkem důkladně vyklizena. Pouze na části byly ještě přítomné hromady těžebních zbytků, které byly odstraněny v polovině sezóny 2015, kdy již nehrozilo rušení hnízdících ptáků. Na plochy vykácených pastvin byla hned v sezóně 2015 zavedena pastva hovězího dobytka. Po vypasení na podzim r. 2015 byly, již v rámci zajištění udržitelnosti projektu, pořezány jednoroční výmladky krušiny olšové na obnovených pastvinách.

Obr. 7: Husté porosty náletových dřevin s jeřábem ptačím, krušinou olšovou a smrkem byly prokáceny na otevřené plochy s jednotlivými solitery dřevin nebo jejich skupinami (vlevo před zásahem: 14.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně. Z porostů různě zapojených dřevin (smrk, bříza, jeřáb ptačí, krušina, borovice lesní aj.), které měly místy již charakter lesního porostu, byla znovu obnovena pastvina s roztroušenými jedinci jalovce obecného a dalšími solitérními dřevinami a křovinami. Při okrajích byly místy ponechány skupiny dřevin, které ploše dodávají mozaikovitý charakter. Konkrétní postřehy jsou níže shrnuty v několika bodech: Nevyskytly se žádné problémy s expanzí ruderálních nebo invazních druhů rostlin na čerstvě obnažených plochách vzniklých zejména na místech po těžbě smrku. Naopak na čerstvě vykácených plochách spontánně zmlazovaly druhy původních trávníků: metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), psineček obecný (Agrostis capillaris), brusnice borůvka Vaccinium myrtillus), kostřava červená (Festuca rubra) aj. 11


Po první sezóně se zdá, že většina jedinců jalovce obecného (Juniperus communis, C3) uvolněného vykácením dřevin ze značného zastínění zásah přežije a bude na lokalitě prosperovat.

Obr. 8: Díky redukci dřevin a přepasení obnoveného bezlesí v sezóně 2015 se původní společenstva krátkostébelných luk a vřesovištní vegetace začala rychle obnovovat (vlevo před zásahem: 14.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

Obr. 9: Na srovnání levého (před zásahem: 14.8.2014) a pravého snímku (po zásahu: 20.10.2015) je dobře vidět obnova otevřeného charakteru pastvin s řídkým porostem dřevin (V. Kodet). 12


Problematické je zmlazení krušiny olšové (Frangula alnus), která tvořila značnou část křovinného náletu. Krušina po jednorázovém odstranění velmi intenzivně zmlazuje a pastva ji nedokáže tlumit, protože dobytek tento druh nežere. V následujících letech bude potřeba zmlazení výběrově likvidovat křovinořezem, než se rostliny alespoň částečně vyčerpají a odumřou. Plochy po odstranění dřevin v místech rašelinných pramenišť regenerovaly okamžitě a hned se zde místy vyskytly cílové druhy rostlin, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium, C2), starček potoční (Tephroseris crispa, C4a) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a).

Obr. 10: Redukovány byly i solitérní dřeviny a křoviny v nejcennější části rašeliniště, jelikož jejich zástinem, opadem a plíživým rozrůstáním docházelo k zmenšování rozlohy těch nejvýznamnějších rašeliništních společenstev s výskytem celé řady ohrožených druhů rostlin, hub a živočichů (vlevo před zásahem: 14.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

3.3 Asanační kosení Důvod zásahu: Pravidelná, pečlivě provedená seč a odvoz sena je nezbytná pro zachování vysoké biodiverzity rašeliništních biotopů. V PR Na Oklice byly pravidelně koseny již řadu let nejcennější části rašelinných pramenišť. Vlhké až střídavě vlhké louky po obvodu lokality se kosily konvenční zemědělskou technikou. Ovšem stále zde byly přítomné rozsáhlé plochy potenciálně kvalitních rašelinných až vlhkých luk a podhorských smilkových trávníků ponechané dlouhodobě bez péče. Na dlouhodobě nekosených a nepasených plochách bylo nahromaděné velké množství stařiny, která blokovala růst konkurenčně slabších druhů. Dále se zde vyskytovala místa se silnou expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), rákosu obecného (Phragmites australis) či šťovíku vodního (Rumex aquaticus) aj. Cílem zásahu bylo maximálně rozšířit plochu cenných přírodních společenstev na lokalitě na úkor degradovaných, z pohledu ochrany přírody omezeně cenných porostů. Provedení: Zásah spočíval v pokosení dlouhodobě nekosených ploch a důkladném odstranění pokosené biomasy včetně stařiny. Práce byly realizovány v průběhu července a srpna sezóny 2014 a na jaře 2015. Práce byla provedena vesměs celkem kvalitně, jen místy nedošlo k důkladnému vyhrabání pokosené biomasy. Avšak na řadě dlouhodobě nekosených míst byl terén pro prvoseč obtížný, značně bultovitý, nerovný, s přítomností zarostlých balvanů a starých mravenišť. Práce také komplikoval deštivý průběh počasí v druhé polovině vegetační sezóny r. 2014. Výsledek realizace: Zásah lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Pokosení a vyklizení dlouhodobě nekosených ploch v kombinaci s vykácením části náletových dřevin překvapilo rychlou regenerací. Již 13


ve vegetační sezóně r. 2015 zde byl stav některých společenstev velmi dobrý a byl zde zaznamenán místy početný výskyt významných druhů rostlin, např. prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, §3/C3), zábělníku bahenního (Comarum palustre, C4a), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica, C4a) či vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata, §3/C3). Sušší část pokosených a vyklizených ploch byla v jarním období r. 2015 přepasena a bude dále pasena v rámci pravidelné údržby PR. Kvalita a struktura porostů se kombinací seče a pastvy významně zvýšila a expanzní druhy silně degradující tyto plochy zaznamenaly překvapivě výrazný ústup. Tento zásah vhodně podpoří výskyt některých významných druhů otevřených a lučních mokřadů, například mandelinky dřepčíka Neocrepidodera brevicollis (CR) nebo saranče mokřadní (Stethophyma grossum, VU).

Obr. 11: Sečení v jižnější části lokality (22.9.2014, V. Kodet).

3.4 Zásahy na podporu významných druhů mechorostů Důvod zásahu: Vzácné druhy mechorostů bývají řádově citlivější na narušení vodních poměrů a chemické či sukcesní změny stanovišť. Jejich přežití bývá závislé na drobné mikrostanovištní mozaice rašelinných biotopů. Právě tato mikrostanovištní mozaika velice úzce souvisí s tradičním způsobem využívání rašelinných luk a mokřadů. Vzácné druhy mechorostů jsou úzce spjaty s periodicky narušovanými plochami, kde je potlačen jejich silnější konkurent (rašeliníky, cévnaté rostliny) a kde vznikají heterogenní mikrostanoviště. Taková mikrostanoviště vznikala dříve díky tradičnímu hospodaření, jehož ústup často vedl k dramatické proměně lokalit. Prostá seč, která je dnes nejčastějším způsobem ochranářského managementu cenných rašeliništních lokalit, většinou nenarušuje povrch mechového patra a mikrostanovištní heterogenita se ztrácí. Pokud chceme populace vzácných a ohrožených druhů zachovat, je potřeba pro přežití a rozvoj jejich populací provádět speciální zásahy, které budou simulovat mozaikovité narušení typicky vznikající při tradičním využívání těchto biotopů. Provedení: Ručně provedený maloplošný zásah spočíval v pokosení vybraných ploch až k povrchu země s pomístním seseknutím mechového patra s dominantními rašeliníky, důkladném vyhrabání včetně stařiny a proředění mechového patra. Na vybraných ploškách byly mírně prohloubeny šlenky pro obnovu zvodnělých míst a byly obnoveny drobné stružky v porostu. Zásah byl vždy proveden mozaikovitě, aby 14


se na ploše provedení zásahu vyskytovaly plošky vyvýšenější s ostrůvky důkladně pokosené původní vegetace a místa snížená s výrazně proředěným mechovým patrem. Pokosená biomasa byla vždy pečlivě shrabána a odstraněna z lokality. Část vyhrabaného mechového patra z cennějších ploch byla použita k mulčování na ploše obnovovaných trávníků v místě terestrické rákosiny. Zásah se netýkal přímo porostů a plošek výskytu cílových ohrožených druhů, ale byl realizován v jejich návaznosti či blízkosti, kde se mohou cílové druhy uchytit a obsadit uvolněný prostor.

Obr. 12: Vlevo pohled bezprostředně po zásahu – stržení drnu za účelem podpory biotopu významných druhů mechorostů (červen 2014, E. Ekrtová) a vpravo praktické provedení prací (V. Kodet).

Obr. 13: Stav stejné plochy (viz obr. 12 vlevo) zachycené přibližně 8 týdnů po provedeném zásahu (srpen 2014, E. Ekrtová). Výsledek realizace: Zásahy lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Bohužel efekt zásahů byl značně oslaben tím, že v letech 2014 a 2015 byla lokalita v důsledku absence vyšší sněhové pokrývky v zimě a suchých jar zasažena výrazným suchem. To se negativně projevilo na možnostech regenerace na zasahovaných plochách. Přesto na zásah velmi pozitivně reagovala řada druhů cévnatých rostlin. Přechodně se bohatě obnovila populace bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora, §2/C1). Mnohonásobně se na 15


zasahovaných plochách zvětšila populace bařičky bahenní (Triglochin palustris, C1), významně zde zmlazoval všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1) a v případě sušších trávníků i všivec lesní (Pedicularis sylvatica, §2/C2). Na zasahovaných plochách také podstatně více kvetla ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2) a nově se na obnovované ploše objevil fertilní trs suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium, C2). Také v případě mechorostů se zásah projevil pozitivně. Na většině zasahovaných ploch vzrostl počet druhů mechového patra, nově se místy objevil výskyt srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicossus, VU) či bařinatky obrovské (Calliergon giganteum, VU). Zásah na některých plochách vedl k expanzi vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata, §3/C3) a zatím se nepodařilo obnovit populaci hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba, §1/C2), která se zde v minulosti vzácně vyskytovala.

4 Zhodnocení stavu biodiverzity území Jednoznačně lze konstatovat, že provedené zásahy významně pozitivně podpořili rozvoj cílových biotopů a populací významných druhů rostlin, hub a živočichů vázaných na plochu PR.

4.1 Flóra a vegetace PR Na Oklice představuje z dnešního pohledu unikátně zachovalou mozaiku rašeliništních a lučních biotopů typických pro prameništní komplexy výše položených oblastí Českomoravské vrchoviny. Lokalita je výjimečná nejen svou rozlohou, ale především zachovalostí a pestrostí rostlinných společenstev a druhů. Není zasažena velkoplošným odvodněním ani silnou eutrofizací. Vzhledem k tomu, že takto zachovalých rozsáhlých území, která jsou navíc dlouhodobě kosená a pasená je dnes v celé České republice minimum, jedná se o lokalitu nadregionálního významu.

Obr. 14: Všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1, 19.5.2014) a tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2, 18.8.2014, V. Kodet). 16


Z vegetačního hlediska je velice cenná pestrá škála rašeliništní vegetace od bázemi bohatých slatinišť s kalcikolními druhy až po kyselé typy rašelinných luk (sv. Sphagno warnstorfianiTomenthypnion, sv. Caricion canescenti-nigrae), které podél gradientu vlhkosti přechází v mozaiku vegetace vlhkých pcháčových luk (sv. Calthion palustris), podhorských smilkových trávníků (sv. Violion caninae) a vřesovištní vegetace (sv. Genisto pilosae-Vaccinion). Okrajově se zde vyskytují i dva drobné rybníčky s různě vyvinutou vodní vegetací, ale bez výrazně vyvinutých litorálních zón. Z floristického hlediska se jedná o lokalitu velmi bohatou s výskytem těch nejvýznamnějších druhů rostlin vázaných na bázemi bohatá rašelinná prameniště a oligotrofní louky a pastviny. Z nejvýznamnějších druhů rašeliništní vegetace lze uvést druhy jako je bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora, §2/C1), suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile, §1/C1), všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum, §2/C2), ostřice dvoumužná (Carex diandra, C2), o. blešní (C. pulicaris, §3/C2), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium, C2), tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2), bařička bahenní (Triglochin palustris, C2), bublinatka menší (Utricularia minor, C2) a jetel kaštanový (Trifolium spadiceum, C2). Z posledních 20 let je z lokality ještě vzácně udávána hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba, §1/C2), ale její výskyt se již několik let nepodařilo ověřit. Z dalších ohrožených druhů se zde nacházejí bohaté populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, §3/C3) a vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata, §3/C3), vzácně zde roste také rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia, §2/C3).

Obr. 15: Prstnatce májové (Dactylorhiza majalis, §3/C3) a všivce lesní (Pedicularis sylvatica, §2/C2, 21.5. a 23.5.2015, V. Kodet). Ve vegetaci smilkových trávníků se vzácně vyskytuje kociánek dvoudomý (Antennaria dioica, C2), roztroušeně až místy hojně zde nacházíme všivec lesní (Pedicularis sylvatica, §2/C2) a chlupáček myší ouško (Pilosella lactucella, C2). Zejména na pastvině je roztroušeně přítomný jalovec obecný (Juniperus communis, C3) a vzácně se objevuje plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum, C3). Populace vzácných druhů (C4a), jako je starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), vrbovka bahenní 17


(Epilobium palustre), zábělník bahenní (Comarum palustre), ostřice rusá (Carex flava) a ostřice Hartmanova (C. hartmanii), vázaných na komplexy rašelinné vegetace a vlhkých až podhorských smilkových luk, jsou zde velmi početné. Místy se vyskytuje vrba pětimužná (Salix pentandra, C4a). Z regionálně floristického pohledu je zajímavý výskyt kokrhele většího (Rhinanthus major, V) a rdesna hadího kořene (Bistorta officinalis, V). Rdesno hadí kořen je druh v rámci Kraje Vysočina hojně rozšířený v oblasti Žďárských vrchů, jinde v kraji je jeho výskyt ostrůvkovitý a místy zcela chybí. V případě kokrhele většího je trend podobný, ale druh je výrazně vzácnější. Mezi jednu z nejohroženějších skupin vodních mikroorganismů u nás patří sladkovodní zelené řasy krásivky, kterých bylo na lokalitě zjištěno 25 druhů (ŠŤASTNÝ 2008). Nejvýznamnějším nálezem je zde Closterium pusillum (V), který je velmi vzácným druhem efemerních, periodicky vysychajících biotopů.

Obr. 16: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia, §2/C3, 28.6.2015, V. Kodet).

4.2 Mykobiota Na lokalitě se vyskytuje velmi cenné společenstvo hub. Vzhledem k zastoupení vzácných a ohrožených druhů se jedná z pohledu hub o lokalitu nadregionálního významu. Zachovalému stavu slatiniště a okolních luk odpovídá ukázková mykobiota rašelinišť, vlhkých pcháčových luk, mezofilních ovsíkových luk a nehnojených, acidofilních krátkostébelných (smilkových) trávníků jako např. muscikolní, sfagnikolní a turfikolní makromycety z rodu mecháček (Arrhenia), čepičatka (Galerina), kalichovka (Omphalina) a penízovka (Sphagnurus). Na lokalitě se vyskytují např. mecháček laločnatý (Arrhenia lobata, V), kalichovka rašeliníková (Arrhenia sphagnicola, EN), čepičatka smíšená (Galerina hybrida, V), čepičatka močálová (Galerina paludosa) a penízovka rašeliníková (Sphagnurus paluster). Kyjankovité houby (Clavariaceae s. l.) jsou významné z hlediska indikace zachovalosti lučních porostů, z nichž k velmi vzácným v rámci České republiky a na lokalitě se vyskytujícím řadíme např. závojenku kuželovitou (Entoloma cuspidiferum, V), závojenku Mougeotovu (Entoloma mougeotii, CR) nebo voskovku juchtovou (Hygrocybe russocoriacea, CR). Z červeně zbarvených voskovek pak voskovku liškovitou (Hygrocybe cantharellus, DD) a voskovku vroubkovanou (Hygrocybe coccineocrenata, EN). Potěšující je výskyt pýchavky ocasaté (Lycoperdon caudatum, EN). Mezi ochranářsky významné druhy dále patří na lokalitě roztroušeně se vyskytující polnička bažinná (Agrocybe paludosa, NT), závojenka sazolupenná (Entoloma jubatum, V), hlízenka ostřicová (Myriosclerotinia sulcatula, V) nebo límcovka bílá (Stropharia albonitens, EN). Typické houby letního až podzimního aspektu a to jak v nevyhraněných krátkostébelných porostech, tak střídavě vlhkých, acidofilních krátkostébelných trávnících s vyšší pokryvností mechorostů zastupuje např. čepičatka Atkinsonova (Galerina atkinsoniana) a čepičatka kyjovitá (Galerina clavata), 18


voskovka mírná (Hygrocybe insipida, DD), helmovka niťonohá (Mycena filopes), lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata), kalichovka oranžová (Rickenella fibula), v teplotně mírných zimních obdobích kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea) a z břichatkovitých hub pýchavka čokoládová (Lycoperdon molle). Charakteristickou mykobiotu hostí polykormony vrby ušaté (Salix aurita) a vzácně vrby popelavé (Salix cinerea) a soliterní jedinci smrku ztepilého (Picea abies) a břízy bělokoré (Betula pendula) jako např. pavučince (Cortinarius), lakovky (Laccaria), ryzce (Lactarius) či holubinky (Russula) aj. Na soliterní jedince smrku ztepilého (Picea abies) je vázán vzácný výskyt pavučince odchylného (Cortinarius anomalus), ryzce smrkového (Lactarius deterrimus) a palčivé holubinky Queletovy (Russula queletii). Na minuloročních plodnicích těchto druhů roste penízovka Cookeova (Collybia cookie). Na “živé” a “mrtvé” vrbové dřevo jsou vázány četné druhy tvrdohub (Pyrenomycetes s. l.), nižších stopkovýtrusných hub (Heterobasidiomycetes) a skupin hub chorošovitých (Polyporaceae s. l.) a kornatcovitých (Corticiaceae s. l.) aj. Zlatožlutou barvou zaujme heterobasidiomycet rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) a hnědavý černorosol terčovitý (Exidia recisa). Dále lze jmenovat vřeckovýtrusnou houbu voskovičku číškovitou (Hymenoscyphus calyculus) vegetující na drobných větvičkách ležících na zemi. Z typických a hojných chorošů se vyskytují síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa), ohňovec tečkovaný (Fomitiporia punctata) anebo ohňovec obecný (Phellinus igniarius). Mezi kornatci upoutá kornatec růžový (Corticium roseum). Z lupenatých lignikolních hub jsou pro tato stanoviště charakteristické trepkovitka Cesatiho (Crepidotus cesatii) a kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus). “Mrtvé” dřevo jeřábu obecného (Sorbus acuparius) na navazujících extenzivních pastvinách často hostí nápadné chorošovité houby outkovku rumělkovou (Pycnoporus cinnabarinus) a outkovku chlupatou (Trametes hirsuta). Významné je zastoupení koprofilních makromycetů na exkrementech skotu. Hojnými jsou např. kropenatec motýlovitý (Panaeolus papilionaceus) a límcovka polokulovitá (Protostropharia semiglobata) a někteří miniaturní a efemerní zástupci rodu hnojník (Coprinopsis). Z nepůvodních druhů byl na lokalitě zjištěn květnatec Archerův (Clathrus archeri). Mykobiota lokality se svojí druhovou diverzitou a vysokým zastoupením vzácných, ohrožených a charakteristických druhů rašelinišť, rašelinných, vlhkých a acidofilních krátkostébelných acidofilních (smilkových) trávníků náleží mezi nejbohatší lokality na Českomoravské vrchovině (BROM 2015).

Obr. 17: Závojenka Mougeotova (Entoloma mougeotii, CR, 18.5.2014, V. Kodet). 19


4.3 Fauna Zachovalost a široká škála biotopů se podílejí na vysoké diverzitě fauny. Celkově má lokalita z pohledu fauny nadregionální význam, avšak řada skupin zde dosud nebyla sledována. V PR Na Oklice bylo v letech 2013 - 2014 zaznamenáno 19 druhů měkkýšů (MYŠÁK 2015), včetně jednoho z našich nejohroženějších plžů vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri, CR). Jedná se o glaciální relikt, který je zároveň naturovým druhem, a na lokalitě má na zachovalých rašelinných loukách relativně početnou populaci. Dalšími významnými měkkýši jsou vrkoč rýhovaný (Vertigo substriata, NT), vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo, VU) a kuželík tmavý (Euconulus praticola, VU). Půdní fauna zde byla studována pouze v místě terestrické rákosiny, kde byly zjištěny běžné druhy, a to 4 druhy žížal: Dendrobaena octaedra, Dendrodrilus rubidus, Eiseniella tetraedra, Octolasion tyrtaeum, 1 druh suchozemského stejnonožce: Trachelipus rathkii, 1 druhy mnohonožky: Julus scandinavius a žádný druh stonožky (TAJOVSKÝ et PIŽL 2015). V letech 2013 - 2014 byl na lokalitě potvrzen výskyt 62 druhů pavouků (JELÍNEK 2015), včetně několika vzácnějších druhů. Faunisticky i bioindikačně významným nálezem je skálovka mokřadní (Gnaphosa nigerrima, EN), velice vzácný druh mokřadních luk s mechovými bulty. Nehojným druhem je plachetnatka řemínková (Centromerus levitarsis, VU) žijící v mechu a detritu zejména na rašeliništích, ale i v jiných typech mokřadů. Slíďák potápivý (Pirata piscatorius, VU) se vyskytuje v blízkosti vodní hladiny na okrajích čistých rybníků, mezi litorální vegetací i na některých vlhkých loukách. Slíďák rašeliništní (Pirata uliginosus, VU) je bioindikačně významný druh, který je poměrně striktně vázán na zachovalá rašeliniště a rašelinné louky. Bylo zde zaznamenáno 5 druhů sekáčů patřící mezi běžné a široce rozšířené druhy (BEZDĚČKA et BEZDĚČKOVÁ 2015). V letech 2013 - 2014 bylo na lokalitě zjištěno 12 druhů vážek (KŘIVAN 2015c), z nichž nejvýznamnější je acidofilní druh šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum, NT). Při orientačním průzkumu v r. 2015 (P. Hesoun) byl prokázán výskyt 10 druhů vážek, z nichž byly 2 druhy nové. Z druhů osidlujících čerstvě vytvořené nádrže byly pozorovány např. vážka ploská (Libellula depressa), šídlo královské (Anax imperator) či šidélko větší (Ischnura elegans), které využily nově vytvořené tůně k rozmnožování. Byly však nalezeny i larvy druhů poněkud náročnějších, jako lesklice měděná (Cordulia aenea). V letech 2013 - 2014 bylo na lokalitě zjištěno 15 druhů rovnokřídlých (KŘIVAN 2015b). Lokalita je významná výskytem malé populace saranče mokřadní (Stethophyma grossum, VU), která byla v tomto území zaznamenána poprvé. K významnějším druhům patří zde poměrně hojná chladnomilná kobylka krátkokřídlá (Metrioptera brachyptera, V) a dále kobylka mokřadní (Conocephalus dorsalis, V), jinak převažují běžné druhy vlhčích biotopů typické pro region. Při orientačním průzkumu v r. 2015 (P. Hesoun) zde bylo zaznamenáno 10 druhů. Kromě 4 druhů eurytopních (Metrioptera roselii, Omocestus viridulus, Chorthippus biguttulus, Chorthippus dorsatus) poměrně početná skupina druhů vlhkomilných (Metrioptera brachyptera, Conocephalus dorsalis, Chorthippus montanus, Euthystira brachyptera a Chrysochraon dispar), včetně saranče mokřadní (Stethophyma grossum, VU). V letech 2013 - 2014 zde byl proveden průzkum ploštic (BAŇAŘ 2015). Nejvýznamnějším nálezem je kněžice malá (Rhacognathus punctatus, VU). Jedná se o sporadicky sbíraný druh, který je arborikolní, přičemž nejčastěji se vyskytuje na vrbách (Salix sp.), ale často je sbírán i na nízko rostoucích keřích a polodřevinách (Erica, Vaccinium, Calluna). Je predátorem bezobratlých a nejčastěji udávanou kořistí jsou larvy brouků, zejména mandelinkovitých a nosatcovitých. Z významnějších druhů byla zaznemanána ploštička kozlíková (Acompus rufipes, NT), která preferuje vlhká, zastíněná stanoviště. Jedná se o oligofágní druh, jehož živnými rostlinami jsou různé druhy kozlíků (Valeriana sp.). Na příhodných biotopech není vzácná, ale je poněkud lokální. Lokálně vyskytujícím se druhem je také pobřežnice bílé C (Saldula c-album, NT), která obývá podmáčené biotopy v blízkosti vody a je predátorem lovící drobné bezobratlé. Ze skupiny eusociálního blanokřídlého hmyzu bylo na lokalitě zjištěno 21 druhů (BEZDĚČKOVÁ et BEZDĚČKA 2015), přičemž mezi ohrožené druhy podle vyhlášky (§3) je zařazeno 7 druhů čmeláků: Bombus lapidarius, B. lucorum, B. pascuorum, B. pratorum, B. terrestris, B. bohemicus, B. campestris a 20


silně tyrfofilní mravenec rašelinný (Formica picea), který je citlivý na sukcesní zarůstání a odvodňování. Z mravenců, jež jsou potenciálními hostiteli evropsky chráněných modrásků rodu Phengaris, byli na lokalitě zjištěni Myrmica rubra, M. ruginodis, M. scabrinodis. Z hlediska brouků se jedná o významnou rozsáhlou a velmi zachovalou lokalitu s mozaikou rašelinných a lučních biotopů. Z vybraných skupin sledovaných na lokalitě v letech 2013 - 2014 zde bylo zjištěno 89 druhů brouků (KŘIVAN 2015a). Zjištěny byly kromě typických acidofilních druhů (střevlíci Pterostichus rhaeticus, V, Europhilus gracilis, V) také některé spíše teplomilné druhy otevřených mokřadů, jako jsou střevlíci Chlaenius nigricornis (V) a Ch. tristis (VU). V regionu je velmi výjimečný také nález vlhkomilného páteříčka Silis ruficollis (VU). K dalším velmi významným druhům patří vodomil Crenitis punctatostriata (VU). Nejvýznamnějším druhem vázaným na osluněné porosty vrb je krytohlav Cryptocephalus decemmaculatus (EN). Ze zvláště chráněných druhů byl v území zjištěn zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta, §3), který však dnes patří k široce rozšířeným druhům. Řada druhů byla potvrzena a některé další druhy zaznamenány při orientačním průzkumu v r. 2015 (P. Hesoun). Významné je společenstvo fytofágních brouků vlhkých, střídavě podmáčených i sušších otevřených lučních ploch. Tady můžeme jmenovat některé typické druhy jako velmi vzácnou mandelinku dřepčíka Neocrepidodera brevicollis (CR), běžnější mokřadní mandelinku bázlivce Galerucella pusilla či na pcháče vázaného nosatce Larinus cf. turbinatus. Na vegetaci nacházíme i lokálně se vyskytující mokřadní slunéčko Coccinella hieroglyophica. Ze skupiny vodních brouků byly zaznamenány jak druhy dávající přednost pomalu tekoucím vodám (Hydraena sp., Limnebius sp.), tak běžné druhy vod stojatých z čeledi potápníkovitých (Graptodytes pictus, Laccophilus minutus, Agabus bipustulatus), druhy čeledi Scirtidae (Cyphon sp., Scirtes hemisphaericus) i několik druhů vodomilů, z nichž pro rašeliniště je typický acidofilní druh Enochrus affinis. Poměrně málo vyvinuté je společenstvo brouků vázaných na dřeviny. Většina druhů je zde vázaná na porosty vrb, na kterých byl nalezen například drobný krasec Trachys minutus či nosatec Tachyerges salicis. Při podrobném lepidopterologickém průzkumu v letech 2000 - 2003 zde bylo zjištěno 761 druhů motýlů (DVOŘÁK et ŠUMPICH 2005), což je na poměry mokřadů Českomoravské vrchoviny neobvykle vysoký počet. V roce 2013 (ŠUMPICH 2014) zde byl nově zaznamenán další druh motýla zdobníček Cosmopterix lienigiella (V), který je typickým rákosinovým druhem a patří k lokálnějším druhům pozorovaným pouze na zachovalých stanovištích. Při orientačním průzkumu v roce 2014 bylo na lokalitě zaznamenáno 206 druhů motýlů (DVOŘÁK 2015), přičemž byli potvrzeni významní indikátoři otevřeného rašeliniště a vlhkých luk. Toto společenstvo představují druhy jako ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe, V), šedovníček Eudonia pallida (V), píďalka vachtová (Orthonama vittata, VU), kovolesklec západní (Plusia putnami, V), světlopáska bahenní (Deltote uncula, V) a především hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina, EN), který je zde díky letité péči o rezervaci poměrně hojný. Nově byl na lokalitě zjištěn vzácný a lokální zoubkovníček Epermenia falciformis (V) se silnou vazbou k mokřadům. Další skupiny motýlů jsou již vázané na ostatní biotopy v okrajových částech - na rákosiny jsou vázány druhy můr jako jsou Mythimna straminea (V) a Leucania obsoleta. Na zeleň roztroušenou jak na otevřených plochách (především různé druhy kulových vrb), tak v zapojených porostech ve východní části rezervace (krušina olšová, bříza, topol, osika, jeřáb aj.) jsou vázány druhy jako makadlovka Carpatolechia proximella, obaleči Eupoecilia ambiguella, Phiaris umbrosana, Phiaris micana (V), Phiaris bipunctana, Ancylis unculana (V), píďalka Spargania luctuata, můrka Colobochyla salicalis. Na různých druzích trav a ostřic najdeme především různé druhy můr - Helotropha leucostigma, Photedes minima, Apamea remissa, Apamea unanimis (V), Mythimna pudorina, Eurois occulta či Graphiphora augur. Zajímavé je také společenstvo motýlů vázaných na porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) - krásněnka Pleurota bicostella a makadlovka Neofaculta ericetella (V), nebo na borůvku (Vaccinium myrtillus) - kovovníček Incurvaria oehlmanniella, makadlovka Neofaculta infernella (V), obaleč Ancylis myrtillana (V), píďalka Jodis putata nebo můra Hypena crassalis. Otevřené vodní plochy se živnou rostlinou okřehkem menším (Lemna minor) obývají zavíječi Elophila nymphaeata a Cataclysta lemnata. Na tůně jsou vázáni obojživelníci, ze kterých byli na lokalitě zaznamenáni čolek obecný (Lissotriton vulgaris, §2/VU), čolek horský (Ichthyosaura alpestris, §2/NT), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU) a skokan hnědý (Rana temporaria, NT). Z minulosti je z lokality uváděn ještě skokan ostronosý (Rana arvalis, §1/EN). Z plazů zde byla zastižena užovka obojková (Natrix natrix, 21


§3/NT) a ještěrka živorodá (Zooteca vivipara, §2/VU). Z významnějších druhů savců zde byl zjištěn plšík lískový (Muscardinus avellanarius, §2).

Obr. 18: Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU) v PR Na Oklice (7.6.2014, V. Mrlík). První soupis avifauny PR Na Oklice byl pořízen před 15 lety (KODET 1999). Podrobný ornitologický průzkum lokality již s využitím akustických záznamníků proběhl v hnízdním období roku 2012 (KOŘÍNKOVÁ et al. 2012) a v rámci této studie zde byla sledována avifauna v letech 2014 a 2015 (KODET et al. 2015a). Z lokality je k dispozici také řada dalších příležitostných pozorování, z nichž některá byla publikována (KUNSTMÜLLER et KODET 2005). Dosud je z lokality a jejího nejbližšího okolí známo 87 druhů ptáků, přičemž v hnízdním období v letech 2014 - 2015 zde bylo zaznamenáno 53 druhů ptáků. Z pohledu ptáků má lokalita největší význam jako pravidelné hnízdiště bekasiny otavní (Gallinago gallinago, §2/EN), která vyžaduje podmáčené kosené louky či pastviny, přičemž rašelinné louky vhodně udržované mozaikovitou sečí jsou pro ni zcela ideální.

Obr. 19: Bekasina otavní (Gallinago gallinago, §2/EN) v PR Na Oklice (18.4.2014, V. Kodet).

22


Na obnovené ploše podmáčených luk po vysečení rozsáhlé terestrické rákosiny v obou letech hnízdila také čejka chocholatá (Vanellus vanellus, VU). Z dalších významných druhů vázaných na louky hnízdí na lokalitě křepelka polní (Coturnix coturnix, §2/NT), linduška luční (Anthus pratensis, V) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra, §3). V minulosti zde byl zjištěn hnízdní výskyt také chřástala polního (Crex crex, §2/VU), koroptve polní (Perdix perdix, §3/NT), motáka lužního (Circus pygargus, §2/EN) a ojediněle i motáka pilicha (Circus cyaneus, §2/CR) a kalouse pustovky (Asio flammeus, §2/VU). Jako své tokaniště využívá lokalitu pravidelně sluka lesní (Scolopax rusticola, §3/VU) a v minulosti též tetřívek obecný (Tetrao tetrix, §2/EN), který však již z celé oblasti vymizel. Na rozptýlené dřeviny jsou vázáni krutihlav obecný (Jynx torquilla, §2/VU), ťuhýk šedý (Lanius excubitor, §3/VU), ťuhýk obecný (Lanius collurio, §3/NT) a řada dalších běžnějších druhů. Významným zjištěním byl po mnohaleté pauze v roce 2015 zpívající samec strnada lučního (Miliaria calandra, §1/VU). Některé druhy hnízdící v okolí využívají lokalitu jako své loviště, patří mezi ně jestřáb lesní (Accipiter gentilis, §3/VU), moták pochop (Circus aeruginosus, §3/VU), krkavec velký (Corvus corax, §3/VU), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes, §3/VU), vlaštovka obecná (Hirundo rustica, §3) a další. Ojediněle zde byl v minulosti v hnízdním období zjištěn orel křiklavý (Aquila pomarina, §1/RE). V rámci Vysočiny se jedná o ornitologicky mimořádně významnou lokalitu, na které se pravidelně vyskytují a rozmnožují chráněné a ohrožené druhy ptáků. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších lokalit pro luční druhy ptáků na Vysočině.

Obr. 20: Čejka chocholatá (Vanellus vanellus, VU) v PR Na Oklice (18.4.2014, V. Kodet).

5 Doporučení pro ochranu a management lokality 5.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče Předchozí péče o PR se soustředila na údržbu nejzachovalejších částí rašelinných pramenišť a díky ní se zde zachovaly populace nejvýznamnějších druhů. Po r. 2008 se péče začala soustředit i na sušší typy biotopů silně zasažené expanzí dřevin. Byla zde poměrně velkoplošně zavedena pastva hovězího dobytka. Bohužel chyběl razantní zásah redukce náletových dřevin, což pozitivní efekt pastvy na zastíněných plochách podstatně oslabilo. Nicméně zavedení pastvy sušší obvodové partie území zarostlé jen řídce dřevinami velmi významně pozitivně ovlivnilo a po asi sedmi letech pastvy nacházíme místy velmi kvalitní pastevní trávníky. Původně druhově uniformní a značně degradované porosty s dominantní metlicí trsnatou a na řadě míst s významnou expanzí třtiny křovištní jsou dnes výrazně druhově pestřejší a více květnaté porosty. Vzácně až roztroušeně na nich nacházíme některé významné druhy oligotrofních 23


pastvin a vlhkých luk: hadí mord nízký (Scorzonera humilis, C4a), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica, C2), všivec lesní (Pedicularis sylvatica, §2/C2), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum, C2), jalovec obecný (Juniperus communis, C3). Zásadním počinem pro zlepšení stavu PR byla redukce rozsáhlé terestrické rákosiny, která byla realizována od r. 2012 Pobočkou ČSO na Vysočině v rámci projektu Ochrana hnízdišť bekasiny otavní. Regenerace na ploše silně degradované a druhově extrémně chudé terestrické rákosiny byla překvapivě rychlá a po třech letech pravidelné opakované seče se zde obnovila společenstva vlhkých až rašelinných luk s pestrou druhovou skladbou a výskytem řady významných druhů rostlin jako je všivec bahenní (Pedicularis palustris, §1/C1), tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum, C2), ostřice dvoumužná (Carex diandra, C2), vrbovka bahenní (Epilobium palustre, C4a), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii, C4a), starček potoční (Tephroseris crispa, C4a), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), vachta trojlistá (Menyantes trifoliata, §3/C3) aj. Na této ploše byl opakovaně zaznamenáván výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago, §2/EN) a v r. 2015 zde bylo nalezeno její hnízdo. V letech 2014 a 2015 zde hnízdily také čejky chocholaté (Vanellus vanellus, VU). Naopak problematickým faktorem při údržbě lokality v minulých letech byla absence větší mozaikovitosti při seči rašelinných a vlhkých luk, což je klíčové především pro podporu populací významných druhů hmyzu i některých druhů ptáků, jako jsou chřástal polní (Crex crex, §2/VU), křepelka polní (Coturnix coturnix, §2/NT) či bramborníček hnědý (Saxicola rubetra, §3). Rozloha a kvalita kosených trávníků zde umožňovala aplikaci mozaikovité či fázové seče, ale přesto se zde dlouhodobě praktikovalo kompletní každoroční pokosení cenných porostů, což mělo jistě negativní dopad na vitalitu populací některých významných druhů hmyzu. V minulosti (ještě před vyhlášením PR) bývala lokalita tokaništěm tetřívků obecných (Tetrao tetrix, §2/EN). Přestože však byl zaznamenáván výrazný početní úbytek v celém regionu, byl i na posledních zbývajících tokaništích každoročně povolován odstřel kohoutků. Pouze se snižoval povolovaný počet k odstřelu. Poslední výskyt tetřívků byl v oblasti Čeřínku zaznamenán v r. 1992 na nedalekém vrchu Mešnice.

5.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území Pro péči o území PR Na Oklice je zásadní údržba mokřadní a luční vegetace pastvou a sečí, proto se doporučení soustředí na tyto činnosti. Konkrétní doporučení pro ochranu a péči o PR Na Oklice jsou shrnuty v následujících bodech: Kosení Plochy vlhkých, rašelinných luk a pramenišť doporučujeme udržovat mozaikovitou sečí (1x/rok) v termínu od 20.6. do 30.8 (viz obr. 21). Kosit je potřeba na co nejnižší strniště, pokosení části mechového patra (zejména rašeliníků) není na závadu. Plochy kosené zemědělskou technikou je možné kosit 2x ročně, doporučené je občasné bránování v podzimním nebo časně jarním období (před hnízděním ptáků). Nepřípustné je mulčování. Žádoucí by bylo i na těchto plochách nechávat část porostů (cca 15 %) neposečených. Při seči je důležité ponechávat náhodně rozmístěné nedosečky o různé velikosti (5 – 30 m2). Každoročně by mělo být ponecháno neposečeno min. 15 % plochy cenných porostů. Poloha nedosečků musí být meziročně střídána a neměly by být umisťovány do ploch s výraznou přítomností expanzních druhů (rákos, třtina křovištní). Kosení ploch zasažených expanzí rákosu (Phragmites australis) by mělo probíhat každoročně v termínu od 20.6. do 10.7. Pozdější seč již není vhodná, jelikož již nemá na oslabení rákosu významný vliv. Pokud je to možné, tak zejména v porostech s expandujícím rákosem by měly být výběrově ponechány odkvetlé rostliny všivce bahenního (Pedicularis palustris, §1/C1). Druh velmi účinně rákos oslabuje a

24


zdá se, že ponechání odkvetlých rostlin v jinak pokoseném porostu významně zvyšuje vysemenění a úspěšnou regeneraci semenáčků a tím i populační početnosti tohoto kriticky ohroženého druhu. Pokosená biomasa by měla být usušena na místě a důkladně shrabána a odstraněna do 10 dnů po seči. Delší ponechání ležící biomasy na lokalitě je velmi nežádoucí.

Obr. 21: Orientační vyznačení doporučeného rozsahu pravidelné seče vlhkých a rašelinných luk (pozemky kosené zemědělskou technikou nejsou zahrnuty).

Obr. 22: Mozaikovitá seč v PR Na Oklice (30.9.2015, V. Kodet). 25


Obr. 23: Pastva v PR Na Oklice (28.6.2015, V. Kodet). Pastva Pastvou je vhodné udržovat plochy střídavě vlhkých až suchých podhorských trávníků a vřesovišť. Dosud realizovaná pastva hovězího dobytka je velmi vhodná, dobře ji bude doplňovat i případná pastva ovcí, která byla započata v roce 2015 v jižní části PR. Pastva by měla být rotační - pasené plochy jsou rozděleny na více ploch (cca 6-7), které jsou během roku postupně vypaseny. Celkový doporučený rozsah pastvy viz obr. 24. Pastva by měla začínat již v jarním období (květen) a pořadí vypásaných ploch by se mělo meziročně střídat (plocha vypasená v jednom roce jako poslední by se v následujícím roce měla vypásat jako první). Ze současně pasených ploch by bylo vhodné vyjmout plochy vlhkých luk a pramenišť, kde údržba pastvou není dostatečně účinná (viz obr. 25).

Obr. 24: Orientační vyznačení doporučeného rozsahu pravidelné pastvy. 26


Obr. 25: Orientační vyznačení ploch, které doporučujeme vyjmout z pastvin a udržovat je spíše pravidelným kosením.

Obr. 26: Mozaika pastvy a sečení s ponecháváním nedopasků a nedosečků vytváří na lokalitě pestrou nabídku rozmanitých stanovišť, která umožňuje výskyt vysokého počtu druhů (30.9.2015, V. Kodet). Redukce náletových dřevin a jejich výmladků Zásadní redukce náletových dřevin byla provedena v rámci realizovaného projektu. Žádná další významná redukce není v této fázi zásadní. Jakékoliv kácení na lokalitě je nutné předem konzultovat s mykologem. Je však potřeba řešit nežádoucí výmladky odstraněných dřevin, zejména krušiny olšové (Frangula alnus). Problematické zmlazení se vyskytuje zejména v ploše obnovených pastvin a zde by mělo být odstraňováno pokosením křovinořezem. Pokosení výmladků krušiny je nejvhodnější provést v pastvině bezprostředně po vypasení již v průběhu vegetační sezóny, což by mělo teoreticky dřevinu nejvíce oslabovat. Dostatečné oslabení zmlazující krušiny lze očekávat za 2-3 roky pravidelné seče. Teprve pokud by mechanická likvidace nebyla úspěšná, bylo by vhodné přistoupit k vytrhání a vykopání pařízků i s kořeny, případně je možné uvažovat o výběrové likvidaci herbicidními prostředky. 27


Údržba tůní Pro zachování optimálních podmínek pro vzácné a ohrožené druhy vyžadují tůně údržbu, kterou je potřeba zaměřit zejména na to, aby tůně nezarostly vysokými rákosinami. Zejména nežádoucí jsou rákos (Phragmites australis) a orobinec (Typha sp.), které je vhodné průběžně vytrhávat. Do tůní nesmí padat posečená biomasa, případně je nutné ji z tůní vyhrabat. V některých případech je žádoucí vyhrabávat i listový opad. Vhodný je zárůst ponořenou či vzplývavou vegetací, vegetací vysokých ostřic apod. Pro řadu organizmů je žádoucí, aby na tůních byla zachována volná vodní hladina. Do budoucna je nutno počítat s údržbou tůní v případě jejich nadměrného zárůstu (pravděpodobně ve výhledu 10-20 let po vytvoření). V takovém případě je vhodné provést obnovu pouze části tůní a další tůně obnovit s odstupem cca 5 let. Optimální situace je, když se na lokalitě vyskytují tůně v různé fázi sukcese – čerstvě obnovené, starší, zarostlé bohatou vegetací i tůně již krátce před zánikem. Některé vybrané tůně je možno ponechat bez údržby až do jejich úplného zárůstu a zániku. Jednotlivé tůně mohou fungovat dosti odlišně, proto je zapotřebí zhodnotit jednou za čas situaci podle aktuálního stavu, např. vždy při aktualizaci plánu péče.

Obr. 27: Nově vytvořené tůně v degradovanějších plochách zvýšily biotopovou nabídku na lokalitě (30.9.2015, V. Kodet).

28


PR Nad Svitákem

Ester Ekrtová, Vojtěch Kodet, Petr Hesoun, Ivo Dvořák & Jaromír Maštera

2015 29


1 Charakteristika a poloha lokality Lokalizace:

Kraj Vysočina, okres Jihlava, obec Milíčov, rašelinné louky a prameniště západně obce Milíčov podél toku Milíčovského potoka nad rybníkem Sviták, asi 500 m – 1,2 km západně od centra obce.

Katastrální území:

Milíčov u Jihlavy

Výměra:

14,06 ha

Nadmořská výška:

630 – 650 m n. m.

Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 5741 Biotopová charakteristika: PR Nad Svitákem je typickou ukázkou komplexu údolního rašeliniště a bočních svahových pramenišť a rašelinných luk zasažených dlouhodobou absencí pravidelné péče. Podél gradientu vlhkosti vyznívají rašelinná společenstva ve vlhké pcháčové louky až podhorské smilkové trávníky. Poměrně bohatě je zde zastoupena křovinná vegetace mokřadních vrbin a porostů náletových dřevin vzniklých sukcesí na původních rašelinných a vlhkých loukách. Nezanedbatelnou část PR tvoří degradované porosty původních rašelinných a lučních společenstev, které vlivem dlouhodobé absence seče a přísunu nežádoucích živin ztratily původní charakter. Tvoří je druhově chudé porosty s výraznou dominancí chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), rákosu obecného (Phragmites australis), psárky luční (Alopecurus pratensis) nebo skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). Na západním okraji území jsou tyto porosty navíc místy značně ruderalizované, např. kopřivou dvoudomou (Urtica dioica).

Obr. 1: Poloha PR Nad Svitákem v Kraji Vysočina.

30


Obr. 2: Orientační poloha PR Nad Svitákem.

31


Obr. 3: Vymezení lokality Nad Svitákem podle hranice přírodní rezervace.

32


2 Metodika Lokalita byla navštívena jednotlivými odborníky před začátkem prací v červnu 2014, kdy se jasně definovaly konkrétní požadavky na provedení prací a upozornilo se na případná problematická místa, kde by mohlo dojít při realizaci navrženého projektu k poškození cílových biotopů a populací významných druhů rostlin a živočichů. Všechny požadavky byly podrobně projednány s realizátorem stavebních i nestavebních prací. Stav lokality byl před začátkem hlavních obnovních prací fotograficky zdokumentován a byly zaměřeny polohy (GPS) a směry (azimut) pořízených fotografií. Zároveň byla formou opakovaných návštěv průběžně získávána aktuální floristická a faunistická data z lokality. V průběhu realizace projektu byly veškeré práce (vytvoření tůní, obnova přirozeně meandrující části toku, redukce náletových dřevin, asanační seč, kosení) pravidelně opakovaně dozorovány formou terénních návštěv lokality. Přehled kategorií ochrany a ohrožení jednotlivých taxonů, které jsou v textu uvedeny vždy za jejich názvem: Taxony zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění §1 = kriticky ohrožený §2 = silně ohrožený §3 = ohrožený Taxony Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012) C1 = kriticky ohrožený C2 = silně ohrožený C3 = ohrožený C4a = vzácnější vyžadující pozornost Taxony červených seznamů dalších skupin (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005, HOLEC et al. 2006, KUČERA et al. 2012, ŘEZÁČ et al. 2015) RE = regionálně vymizelý CR = kriticky ohrožený EN = ohrožený VU = zranitelný NT = téměř ohrožený DD = chybí dostatečné údaje Taxony regionálně významné V = regionálně významný, neuvedený ve vyhlášce ani v národním červeném seznamu

3 Výsledky V následujících podkapitolách jsou komentovány jednotlivé zásahy a jejich provedení s ohledem na biodiverzitu, vzácné, chráněné a ohrožené druhy či společenstva. Konkrétní rozsah a provedení stavebních i nestavebních opatření je doloženo dokumentacemi skutečného provedení zhotovitelů.

3.1 Vytvoření drobných tůní a obnova části koryta potoka Důvod zásahu: Podpora populace obojživelníků a vybraných druhů bezobratlých živočichů za účelem zvýšení celkové biodiverzity lokality. Dále byl zásah směřován na zatraktivnění plochy lokality pro bekasinu otavní. Vytvoření a obnova drobných osluněných tůní přinese do území další mozaiku biotopů, které zde dosud chyběly a jsou významné pro řadu vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů mokřadů. Před realizací byla na lokalitě vedle malého rybníčku oploceného u chatky pouze 1 tůň na levé straně potoka. V této tůni byl početný výskyt skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae, §1/VU) a potvrzeno rozmnožování čolků obecných (Lissotriton vulgaris, §2/VU). Na mokřadech byl 33


zjištěn ojedinělý výskyt skokanů hnědých (Rana temporaria, NT) a skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae, §1/VU). Na pravé straně potoka nebyly tůně žádné. Provedení: Vytvoření tůní bylo realizováno na západním, nejsilněji degradovaném okraji lokality. Několik různě rozsáhlých tůní bylo umístěno do silně zvodněného a ruderalizovaného porostu s dominantním zastoupením chrastice rákosovité pod rybníkem v místě původní nivy toku Milíčovského potoka. Koryto potoka zde však bylo v minulosti upraveno v rámci pokusu o odvodnění lokality. Postupem času se zcela zaneslo a byla zde přítomná rozsáhlá silně zvodnělá plocha místy zcela bez patrného koryta toku. Navíc byla plocha překryta silnou vrstvou hlinitého eutrofního sedimentu, zřejmě sem v minulosti postupně naplavovaného. V rámci projektu bylo nově obnoveno meandrující koryto potoka (viz obr. 4 a 5), vytvořeno několik různě rozsáhlých tůní (viz obr. 6 - 9) a částečně byly obnoveny mělké odvodňovací kanálky. Nové tůně byly vytvořeny v degradovaných a ruderalizovaných plochách na pravém břehu potoka v přímé návaznosti na porosty relativně zachovalých rašelinných luk a rašelinišť. Byly vytvořeny optimálně tvarované deprese s mělkými pozvolně se svažujícími okraji, které plynule přecházejí v okolní vegetaci s hlubokým středem tůně. Sediment vzniklý při obnově a tvorbě tůní byl zčásti odvezen a zčásti v tenké vrstvě rozprostřen do ruderálního porostu na okraji lokality. Nevznikly viditelné žádné valy či deponie, které by bránily vývoji strukturované litorální vegetace, či stěžovaly následné kosení revitalizovaných ploch. Na řadě ploch zůstalo zachováno přirozené vzlínání vody k povrchu a byla vytvořena mozaika různě zvodnělých ploch. Bohužel projekt neumožňoval odstranění všech nežádoucích hlinitých sedimentů z lokality, což by kvalitě následné vegetace na revitalizovaných plochách velmi prospělo.

Obr. 4: Obnovené koryto potoka v západní části lokality (21.5.2015, V. Kodet). Výsledek realizace: Výsledek vytvoření soustavy tůní a obnovy části toku potoka lze označit za velmi zdařilý. Při realizaci nedošlo k likvidaci významné vegetace či populace významných druhů. Tůně byly vytvořeny v ploše, která byla nevýznamná z pohledu ochrany přírody. Jejich realizací se plocha výrazně obohatila o mozaiku zajímavých a cenných mokřadních a vodních biotopů. Porosty dominantní chrastice rákosovité se již v první sezóně po zásahu obohatily o druhy vlhkých luk, pramenišť a obnažených zvodnělých substrátů, jako jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), řeřišnice hořká (Cardamine amara), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), přeslička behenní (Equisetum palustre), přeslička poříční (Equisetum fluviatile) aj. V nově vybudovaných tůních se v sezóně 2015 objevily bohaté porosty vodních makrofyt, konkrétně rdestu vzplývavého (Potamogeton 34


natans), r. maličkého (P. pusillus agg.) a r. kadeřavého (P. crispus) a hvězdoše háčkovitého (Callitriche hamulata). V litorálních zónách tůní se objevil zevar vzpřímený (Sparganium erectum), dvouzubec nící (Bidens cernua), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Navíc obnovou koryta potoka a části mělkých odvodňovacích kanálků bude možné plochu pravidelně udržovat sečí (před zásahem nebylo reálně proveditelné), což porosty v následujících letech výrazně druhově obohatí a zvedne jejich kvalitu z pohledu celkové biodiverzity území. Vytvoření tůní přineslo i zvýšení počtu zjištěných druhů vodních brouků stojatých vod a vážek. Jedná se však zejména o nenáročné eurytopní druhy, případně o druhy ranných sukcesních stadií, tzv. „pionýrské“. V případě bezobratlých bude s postupující sukcesí a zarůstáním tůní makrofyty, docházet i k obsazování tůní významnějšími druhy. V nových tůních byly hned v první sezóně zaznamenány snůšky hnědých skokanů, a to skokana hnědého (Rana temporaria, NT) a vzácně (1 snůška) i skokana ostronosého (Rana arvalis, §1/EN), v pozdějším období zde byli poměrně početní pulci také zelených skokanů, patrně skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae, §1/VU) a larvy čolka obecného (Lissotriton vulgaris, §2/NT).

Obr. 5: Vhodně upravený vodní tok poskytuje prostor pro osídlení reofilními druhy, zejména bezobratlých živočichů (2015, P. Hesoun).

Obr. 6: Stav plochy bezprostředně po vybudování soustavy tůní (září 2014, E. Ekrtová). 35


Obr. 7: Pohled na soustavu tůní v brzkém jaře (6.3.2015, V. Kodet).

Obr. 8: Tůně byly vybudovány v degradovaných porostech s výraznou dominancí chrastice rákosovité, často ruderalizovaných kopřivou dvoudomou aj. Byly modelovány tak, aby plynule přecházely v okolní vegetaci (vlevo před zásahem: 12.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet). 36


Obr. 9: Jedna z tůní zarostlá již zčásti vodní a mokřadní vegetací (srpen 2015, E. Ekrtová).

Obr. 10: Skokani krátkonozí (Pelophylax lessonae, §1/VU) v porostu rdestu maličkého (Potamogeton pusillus agg.) v nové tůni (18.7.2015, V. Kodet).

3.2 Redukce náletových dřevin Důvod zásahu: Redukce porostů náletových dřevin představovala významný zásah obnovy v PR Nad Svitákem. Náletové dřeviny na lokalitě v různé míře degradovaly především cenné plochy původních rašelinných luk. Jejich odstranění bylo zásadní pro kompletní obnovu, případně rozšíření rozlohy cenných druhově bohatých porostů. Navíc došlo k výraznému snížení nežádoucího zástinu některých částí rašeliniště a zbytků rašelinných pramenišť. Bohužel redukce náletu dřevin byla realizována jen na pozemcích, kde se zásahy souhlasil vlastník pozemku. Z důvodu nesouhlasu vlastníka nebyla nejcennější část lokality do obnovy zahrnuta, což celkový efekt akce poněkud snižuje. Provedení: Redukce dřevin probíhala na pozemcích ve třech částech PR. V první fázi byly označeny jednotlivé dřeviny a polykormony vrbin, které budou na lokalitě ponechány. Poté probíhalo v zimním období r. 2015 odstranění náletových dřevin a vyklizení pokácené dřevní biomasy. Hlavní práce skončily na začátku dubna 2015 z důvodu začátku hnízdění bekasiny otavní. V této fázi byly již práce kompletně dokončeny včetně pečlivého vyklizení drobných těžebních zbytků. Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně. Konkrétní postřehy jsou níže shrnuty odděleně pro tři části PR, kde byly zásahy provedeny:

37


Rašeliniště a vlhké louky na pravém břehu potoka v západní polovině PR: Zásah významně redukoval rozsáhlé polykormony vrbin a jednotlivé nálety dalších dřevin. Cílem bylo relativně zachovalé porosty kyselejších typů rašelinné vegetace a vlhkých luk výrazně prosvětlit a vzájemně propojit i spolu s navazujícími zemědělsky kosenými loukami. Vytvořit spojitý nelesní komplex údolního typu pouze s jednotlivými polykormony solitérních vrb. Záměr se poměrně dobře zdařil. Na místě vykácených vrbin velmi dobře regenerovaly kvalitní porosty vlhkých až rašelinných luk s bohatým výskytem starčku potočního (Tephroseris crispa, C4a), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica, C4a), zábělníku bahenního (Comarum palustre, C4a), škardy bahenní (Crepis paludosa) aj. Okrajově byl zaznamenán i výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, §3/C3). Celá plocha údolního rašeliniště a vlhkých luk na pravém břehu potoka je výrazně rozsáhlejší a světlejší.

Obr. 11: Při porovnání stavu před zásahem (vlevo: 12.8.2014) a po zásahu (vpravo: 20.10.2015) je patrná redukce mokřadních vrbin na pravém břehu potoka (V. Kodet).

Obr. 12: Regenerace trávníků na ploše odstraněných mokřadních vrbin (květen 2015, E. Ekrtová). Vykácení skupiny náletových dřevin v místě již téměř zaniklého svahového prameniště na levé straně potoka: Na vymezené ploše byla odstraněna většina dřevin tvořící zde již poměrně zapojený hustý porost. Ponechány byly pouze jednotliví solitérní jedinci vrby pětimužné (Salix pentandra, C4a) a břízy pýřité (Betula cf. pubescens, V) aj. Porost rašelinných luk na ploše odstraněných náletových dřevin překvapivě spontánně a rychle regeneroval. Již v sezóně 2015 se zde vyskytovalo velmi kvalitní společenstvo s bohatou populací vachty trojlisté (Menyantes trifoliata, §3/C3) a kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica, C4a), jejichž populace po vykácení mnohonásobně vzrostly. Nově se objevila početná populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, §3/C3). Velkým úspěchem byla masivní regenerace silně ohrožené bařičky bahenní (Triglochin palustris, C2), která se před zásahy pohybovala na lokalitě na hranici vymření. 38


Obr. 13: Původní svahové prameniště bylo zcela zarostlé náletem dřevin (vlevo před zásahem: 12.8.2014), přičemž zásah obnovil jeho nelesní charakter (vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

Obr. 14: Po vykácení zapojeného náletu dřevin (vlevo před zásahem: 12.8.2014) se po zásahu objevily bohaté porosty bařičky bahenní (hnědavý porost vpravo: 20.10.2015, V. Kodet).

Obr. 15: Detail porostu silně ohrožené bařičky bahenní (vlevo: srpen 2015, E. Ekrtová, vpravo: září 2015, V. Kodet).

39


Obr. 16: Pohled na obnovené svahové prameniště v jarním aspektu (květen 2015, E. Ekrtová). Nelesní enkláva na levém břehu potoka na východním okraji PR: Výrazná redukce náletových dřevin zde velmi podstatně rozšířila cílový biotop vlhkých až rašelinných luk až sušších typů trávníků. Ze zastíněného úzkého pásu zbytků cenných trávníků je díky redukci dřevin otevřený světlý prostor, který poskytuje velmi dobrý potenciál pro regeneraci cílových typů trávníků a rozvoj populací významných druhů, které zde byly zaznamenány: ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2), starček potoční (Tephroseris crispa, C4a), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3) či ostřice Hartmanova (Carex hartmanii, C4a).

Obr. 17: Ukázka rozšíření východní enklávy vlhkých a rašelinných luk. Díky redukci dřevin se plocha významně oslunila a otevřela (vlevo před zásahem: 12.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet). 40


3.3 Kosení Důvod zásahu: Pravidelná, pečlivě provedená seč a odvoz sena je nezbytná pro zachování vysoké biodiverzity rašeliništních biotopů. Pravidelná seč postupně odstraňuje nežádoucí nahromaděné živiny na plochách, které byly dlouhodobě bez seče anebo vystaveny jejich zvýšenému splachu z okolí. Také dochází k tlumení výrazných, často nežádoucích dominant, čímž se otevírá prostor pro přežívání širokého spektra druhů od konkurenčně slabých druhů po typické dominanty porostů. Území PR Nad Svitákem je typickou ukázkou dlouhodobě neobhospadařované lokality, kde je pravidelná seč, na degradovaných místech i opakovaná, zásadní pro obnovu lokality. Cílem zásahu bylo maximálně rozšířit plochu cenných přírodních společenstev na lokalitě na úkor degradovaných a z pohledu ochrany přírody omezeně cenných porostů. Provedení: Seč v sezóně 2014 byla provedena na všech do projektu zařazených pozemcích. Degradované plochy byly pokoseny 2x, zachovalé části 1x za vegetační sezónu. Seč byla provedena mozaikovitě, na zachovalých plochách byly ponechány nedosečky. Seč i vyhrabání sena byla provedena kvalitně. Jisté problémy byly zaznamenány pouze s odvozem sena staženého poměrně dlouhou dobu na hromadách na západním okraji PR. Ovšem vše bylo nakonec odvezeno. V r. 2015 byla seč rozšířená i na revitalizované plochy na západním okraji PR a na plochy vzniklé po odstranění dřevin. První seč zde byla na degradovaných plochách provedena začátkem sezóny a postupně byla prováděna mozaikovitá a fázově posunutá seč na ostatních plochách rašelinných luk. Výsledek realizace: Kvalitně provedená a ve velkém měřítku realizovaná mozaikovitá seč lokalitě jednoznačně prospěla. Již ve vegetační sezóně r. 2015 zde byl stav některých společenstev o poznání lepší než v předcházejících letech. Na degradovaných plochách se snížilo zastoupení ruderálních druhů a porosty se celkově druhově obohatily. Lokalita se stala řádově lépe prostupnou. Pokosení dlouhodobě nesečených porostů navazujících přímo na pravidelně kosené louky po obvodu lokality poskytuje potenciální prostor pro šíření cílových druhů ze zachovalých společenstev do částí degradovaných dlouhodobou absencí seče v minulosti.

Obr. 18: Rekonstrukce koryta potoka, vybudování tůní a několika mělkých odvodňovacích kanálků umožnilo pravidelnou seč i na silně zvodnělém západním okraji lokality, zarostlém expanzní chrasticí rákosovitou. Díky narušení povrchu při zemních pracích a opakované seči se trávníky značně obohatily o řadu druhů vlhkých luk a mokřadů (vlevo před zásahem: 12.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

41


Obr. 19: Seč byla obnovena na dlouhodobě nekosených plochách (vlevo před zásahem: 12.8.2014, vpravo po zásahu: 20.10.2015, V. Kodet).

Obr. 20: Provedení mozaikovité seče v zachovalé části území na pravé straně potoka (srpen 2015, E. Ekrtová).

3.4 Stržení drnu Důvod zásahu: V případě silně degradovaných ploch s dominantním zastoupením expanzních a ruderálních druhů je nejefektivnějším způsobem obnovy plochy stržení drnu. Na holé obnažené ploše po odstranění blokujících dominant velice dobře regenerují cílová společenstva (aktivace semenné banky, zdroj diaspor v okolí). Zároveň se plocha částečně zbaví nežádoucích živin, což je pro regeneraci vlhkých až rašelinných luk a mokřadů velmi důležité. Dále se stržení drnu prování na místech, kde jsou přítomné nežádoucí staré deponie, které se často obtížně obhospodařují, brání vytvoření kontinuálnímu gradientu vegetace podél gradientu vlhkosti či způsobují nežádoucí stagnaci vody apod. Provedení: Stržení drnu bylo na lokalitě provedeno v západní části na kontaktu dlouhodobě nekosených silně degradovaných porostů s pravidelně strojově kosenými, druhově bohatými loukami spolu s budováním tůní v prostoru této silně degradované vegetace. V druhém případě byl drn stržen v místě staré deponie a zaneseného kanálu na západním okraji střední části území se zachovalejšími rašelinnými loukami na pravém břehu potoka. Práce proběhly bez komplikací a nedošlo při nich k žádnému nežádoucímu narušení populací významných druhů a vegetace. Výsledek realizace: V západní části území se díky stržení drnu propojila dlouhodobě neobhospodařovaná část s druhově bohatými loukami, což je důležité pro postupné druhové obohacení obnovených porostů. Výrazně se zlepšila praktická dostupnost území a možnost bezproblémové údržby plochy sečí. Stržením 42


drnu, srovnáním povrchu a obnovou drobného kanálku na západním okraji rašelinných luk se vytvořil prostor pro vyvážení biomasy z těchto podmáčených pozemků a plocha je jako celek bez problémů udržovatelná sečí. V obou případech významně kleslo zastoupení nežádoucích expanzních a ruderálních druhů na plochách se strženým drnem.

Obr. 21: Stržení drnu na silně degradovaných plochách v okolí nových tůní v západní části lokality urychlí obnovu druhově pestrých lučních společenstev. Plocha přímo navazuje na sousední květnaté louky (září 2014, V. Kodet).

Obr. 22: Stržení drnu v místě staré deponie a obnova mělkého vodního kanálku na západním okraji rašelinných luk na pravém břehu potoka. V místě deponie byl ponechán mírně vyvýšený plochý val umožňující přístup pro snazší vyklizování posečené biomasy (září 2014, V. Kodet).

43


4 Zhodnocení stavu biodiverzity území Celkově lze současný stav území hodnotit velmi pozitivně. Provedené zásahy významně podpořili rozvoj cílových populací významných druhů rostlin a živočichů vázaných na plochu PR. Jednoznačně lze konstatovat, že provedené zásahy zde vytvořily skvělou startovní pozici pro další rozvoj území, jehož regenerační schopnosti se ukázaly být stále velmi vysoké. Je potřeba této situace využít a v obnově území pokračovat v dalších letech.

4.1 Flóra a vegetace PR Nad Svitákem představuje i přes značný stupeň degradace porostů stále cennou lokalitu rašeliništní vegetace. Z pohledu současné krajiny poškozené velkoplošným odvodněním a intenzivním zemědělstvím zde stále nacházíme kvalitní rostlinná společenstva s velkým potenciálem regenerace při zavedení odpovídající péče. Bohužel nejcennější partie území zůstává v poměrně tristním stavu a nebyla z důvodu nesouhlasu vlastníka do projektu zařazena.

Obr. 23: Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3, 23.5.2015, V. Kodet). Z vegetačního hlediska jsou zde cenné především porosty rašelinných luk až přechodových rašelinišť. Jedná se o fragmenty bázemi bohatých slatinišť s kalcikolními druhy a dále kyselejší typy rašelinných luk a přechodová rašeliniště (sv. Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion, sv. Caricion canescenti-nigrae, sv. Sphagno-Caricion canescentis). V menší míře jsou zastoupeny vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris) až podhorské smilkové trávníky (sv. Violion caninae), které výrazně podlehly sukcesy dřevin, nebo byly silně degradovány dlouhodobou absencí péče a splachy živin. Místy je zastoupena také vegetace vysokých ostřic, (sv. Magno-Caricion elatae, as. Equiseto fluviatilisCaricetum rostratae) s dominantním zastoupením ostřice zobánkaté a mochny bahenní, která představuje 44


typickou sukcesní fázi dlouhodobě nekosené rašeliništní vegetace. Stav jednotlivých společenstev je velmi různý. Nacházíme zde relativně zachovalé druhově celkem nasycené porosty s vyvinutým mechovým patrem, ale nezanedbatelnou část PR tvoří degradované porosty původních rašelinných a lučních společenstev, které vlivem dlouhodobé absence seče a přísunu nežádoucích živin ztratily původní charakter. Tvoří je druhově chudé porosty s výraznou dominancí chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), rákosu obecného (Phragmites australis), psárky luční (Alopecurus pratensis) nebo skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). Na západním okraji území jsou tyto porosty navíc místy značně ruderalizované, např. kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Poměrně bohatě je zde zastoupena křovinná vegetace mokřadních vrbin (sv. Salicion cinerea) a porostů náletových dřevin vzniklých sukcesí na původních rašelinných a vlhkých loukách. Z vegetačního pohledu jsou nejzachovalejší vlhké až střídavě vlhké louky po obvodu lokality obhospodařované dlouhodobě zemědělskou technikou. Z floristického pohledu je to území stále poměrně bohaté. Nacházíme zde početné populace řady významných rašeliništních a lučních druhů jako jsou ostřice Hartmanova (Carex hartmanii, C4a), ostřice dvoumužná (Carex diandra, C2), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), starček potoční (Tephroseris crispa, C4a), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a) aj. Zbytkově zde přežívají populace bařičky bahenní (Triglochin palustris, C2) či ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2). V případě bařičky bahenní se díky provedeným zásahům populace obnovila a je lokálně velmi početná. Na pravidelně kosených loukách po obvodu území nacházíme kompletní škálu druhů vlhkých až podhorských smilkových luk s početnými populacemi významných druhů rostlin jako je všivec lesní (Pedicularis sylvatica, §2/C2), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum, C2), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subs. succisifolia, C3), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia, C3) aj. Bohužel populace výjimečně vzácných rašeliništních druhů, mezi které patří suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile, §1/C1), suchopýr širolistý (E. latifolium, C2), všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia, §2/C3), vrba plazivá (Salix repens, §1/C1), prstnatech Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii, C4a) či bublinatka menší (Utricularia minor, C2) se zde nepodařilo v posledních 5-20 letech ověřit. Ovšem řada těchto druhů má stále ještě teoretickou šanci v území úspěšně regenerovat. V minulosti bylo území velmi významné z bryologického hlediska, ovšem vzhledem k nevhodné péči jsou populace vzácných druhů mechorostů srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus, VU) bařinatky obrovské (Calliergon giganteum, VU), rašeliníku modřínového (Sphagnum contortum, NT) a vlasolistce vlhkomilného (Tomentypnum nitens, NT) extrémně malé a skomírající. Nacházíme je v místě bázemi bohatého rašelinného prameniště na levé straně potoka ve střední části lokality. Zda na lokalitě stále přežívá ohrožený štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides, EN) není v současnosti známo (Štechová in verb).

4.2 Mykobiota Vzhledem k dlouhodobé absenci hospodaření v minulých desetiletích a silné degradaci cenných přírodních biotopů lze dnes na lokalitě najít pouze běžné zástupce mykobioty rašelinišť a vlhkých luk a to ještě v malé početnosti na plošně velmi omezených partiích. Na lokalitě fruktifikují čepičatka močálová (Galerina mairei) a penízovka rašeliníková (Sphagnurus paluster). Typické houby letního až podzimního aspektu, a to jak v nevyhraněných krátkostébelných porostech, tak acidofilních krátkostébelných (smilkových) trávnících s vyšší pokryvností mechorostů, zastupuje např. čepičatka Atkinsonova (Galerina atkinsoniana) a čepičatka kyjovitá (Galerina clavata), voskovka mírná (Hygrocybe insipida), lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata), kalichovka oranžová (Rickenella fibula), v teplotně mírných zimních obdobích kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea) a z břichatkovitých hub pýchavka čokoládová (Lycoperdon molle). Všechny uvedené druhy jsou vázány na obhospodařované louky po pravé straně Milíčovského potoka. Charakteristickou mykobiotu hostí polykormony vrby ušaté (Salix aurita) a vzácně vrby popelavé (Salix cinerea) a porosty nebo solitery bříz (Betula pendula a Betula pubescens) jako např. lakovky (Laccaria), ryzce (Lactarius) či holubinky (Russula) aj. Pod břízami vzácně fruktifikují např. kozák bílý 45


(Leccinum holopus, NT), holubinka březová (Russula betularum), holubinka chromová (Russula claroflava) nebo čirůvka žlutohnědá (Tricholoma fulvum). Na “živé” a “mrtvé” vrbové dřevo jsou vázány četné druhy tvrdohub (Pyrenomycetes s. l.), nižších stopkovýtrusných hub (Heterobasidiomycetes) a skupin hub chorošovitých (Polyporaceae s. l.) a kornatcovitých (Corticiaceae s. l.) aj. Zlatožlutou barvou zaujme heterobasidiomycet rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) a hnědavý černorosol terčovitý (Exidia recisa). Dále lze jmenovat vřeckovýtrusnou houbu voskovičku číškovitou (Hymenoscyphus calyculus) vegetující na drobných větvičkách ležících na zemi. Z typických a hojných chorošů se vyskytují síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa), ohňovec tečkovaný (Fomitiporia punctata) anebo ohňovec obecný (Phellinus igniarius). Mezi kornatci upoutá kornatec růžový (Corticium roseum). Z lupenatých lignikolních hub jsou charakterističtí trepkovitka Cesatiho (Crepidotus cesatii) a kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus). Oproti blízké PR Na Oklice je zdejší mykobiota výrazně chudší, s velmi nízkým zastoupením vzácných, ohrožených a charakteristických druhů rašelinišť, rašelinných a vlhkých luk. Pro nepříznivé povětrnostní podmínky v létě a na podzim 2015 nelze v tuto chvíli říci, jakou hodnotu z hlediska mykologického mají acidofilní krátkostébelné (smilkové) trávníky na pravém břehu Milíčovského potoka (BROM 2015).

4.3 Fauna Také na fauně se jistě projevily sukcesní změny proběhlé v PR Nad Svitákem, avšak oproti botanickým údajům nám zde chybějí starší faunistická data. Doloženo bylo 8 druhů vážek. Převážně se však jednalo o pionýrské nebo eurytopní druhy. U čtyř z nich, vážky ploské (Libellula depressa), vážky černořitné (Orthetrum cancellatum), šidélka kroužkovaného (Enallagma cyathigerum) a šidélka většího (Ischnura elegans), byly nalezeny i larvy v nově vybudovaných tůních. Z rovnokřídlých byly zjištěny pouze 4 druhy otevřených mokřadních lučních stanovišť (Chorthippus montanus, Euthystira brachyptera, Chrysochraon dispar, Conocephalus dorsalis) a tři druhy eurytopní (Metrioptera roeselii, Chorthippus biguttulus, Chorthippus dorsatus). Na lokalitě přežil silně tyrfofilní mravenec rašelinný (Formica picea, §3), který je citlivý na sukcesní zarůstání a odvodňování. Motýli zjištění v PR Nad Svitákem v rámci této studie jsou prvním dokladem o motýlí fauně této lokality. Celkem zde bylo v roce 2014 zjištěno 125 druhů motýlů, kteří potvrzují významnost lokality. Mezi nejvýznamnější nálezy patří mokřadní až tyrfofilní druhy - hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina, EN), šedovníček Eudonia pallida (V) a můrka Hypenodes humidalis (V), které jsou poměrně striktně vázané na mokřady a rašeliniště. V rámci Českomoravské vrchoviny byly zjištěny pouze na nejkvalitnějších rašeliništích, včetně přilehlé PR Na Oklice. Dalšími, na lokalitě velmi význačnými stenotopními druhy, jsou motýli životně spjatí se zachovalými rozsáhlejšími porosty rákosu obecného můry Leucania obsoleta a zejména Mythimna straminea (V). Z ostatních, avšak neméně významných druhů motýlů obývajících zachovalé vlhké louky, je nutné upozornit na ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe, V), píďalku vachtovou (Orthonama vittata, VU) a kovolesklece západního (Plusia putnami). Velmi slabě je vyvinuta fauna fytofágních brouků vázaných na otevřená luční stanoviště. Jediným řídce se vyskytujícím druhem zjištěným při orientačních průzkumech byl dřepčík Longitarsus atricillus (V) vázaný na pryskyřníky (Ranunculus sp.). Naopak početné společenstvo s významnými druhy je vázáno na dřeviny. Kromě poměrně častých nosatců (Orchestes rusci, Tachyerges salicis, Orchestes calceatus) a také hojného krasce Trachys minutus, byly nalezeny vzácné mandelinky s vazbou na vrby a to druhy Cryptocephalus decemmaculatus (EN) a Cryptocephalus exiguus (CR). Z vodních brouků bylo zaznamenáno několik druhů tekoucích vod (Limnius volckamri, Elmis maugetii, Hydraena sp.) a v nově vybudovaných tůních pak 7 druhů stagnikolních, například potápníci Colymbetes fuscus, Laccophilus minutus, larvy rodu Dytiscus sp., z vodomilů pak drobní vodomilové rodu Anacaena sp. 46


Na tůně jsou vázáni obojživelníci, ze kterých byli na lokalitě zaznamenáni čolek obecný (Lissotriton vulgaris, §2/NT) a skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU). Na mokřadech byl zjištěn ojedinělý výskyt skokanů hnědých (Rana temporaria, NT). V roce 2015 pak byl tento výčet obohacen o rosničku zelenou (Hyla arborea, §2/VU) a skokana ostronosého (Rana arvalis, §1/EN).

Obr. 24: Čerstvě rozplavaní pulci skokana hnědého (Rana temporaria, NT) v nové tůni (2015, P. Hesoun). První soupis avifauny PR Nad Svitákem byl pořízen před 15 lety (KODET 1999) ještě před vyhlášením přírodní rezervace. V rámci této studie zde byla sledována avifauna v letech 2014 a 2015 (KODET et al. 2015b). Z lokality je k dispozici také několik dalších příležitostných pozorování, z nichž některá byla publikována (KUNSTMÜLLER et KODET 2005). Dosud je z lokality a jejího nejbližšího okolí známo 68 druhů ptáků, přičemž v hnízdním období v letech 2014 - 2015 zde bylo zaznamenáno 41 druhů ptáků. Další druhy byly zjištěny na rybníce Sviták, který již nebyl do této studie zařazen. Ornitologický význam lokality spočívá zejména v pravidelném hnízdění bekasiny otavní (Gallinago gallinago, §2/EN), která vyžaduje podmáčené kosené louky či pastviny, přičemž rašelinné louky vhodně udržované mozaikovitou sečí jsou pro ni zcela ideální. Bekasina zde nově s oblibou využívá také podmáčené plochy kolem vytvořených tůní. Z vodních ptáků byla na tůních zatím zjištěna pouze kachna divoká (Anas platyrhynchos) a jako své loviště je využívá volavka popelavá (Ardea cinerea, NT). V nesečených plochách hnízdí cvrčilka říční (Locustella fluviatilis, V), cvrčilka zelená (Locustella naevia, V), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Na sušších loukách je posunutý termín seče a díky tomu zde byl zaznamenán hnízdní výskyt chřástala polního (Crex crex, §2/VU) a křepelky polní (Coturnix coturnix, §2/NT). Jako své tokaniště využívá lokalitu sluka lesní (Scolopax rusticola, §3/VU). Na rozptýlené dřeviny jsou vázáni krutihlav obecný (Jynx torquilla, §2/VU), ťuhýk obecný (Lanius collurio, §3/NT), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice slavíková (Sylvia borin), pěvuška modrá (Prunella modularis) a další. V minulosti zde byl zjištěn také hnízdní výskyt strnada lučního (Miliaria calandra, §1/VU) a hýla rudého (Carpodacus erythrinus, §3/VU). Některé druhy hnízdící v okolí využívají lokalitu jako své loviště, patří mezi ně moták pochop (Circus aeruginosus, §3/VU), krkavec velký (Corvus corax, §3/VU) a další. V minulosti hnízdili vodní ptáci, jako např. potápka malá (Tachybaptus ruficollis, §3/VU) a lyska černá (Fulica atra, V), na zarostlém rybníce na severozápadním okraji lokality, avšak tento rybník byl v 90. letech 20. století vybagrován a od té doby je bez porostů a pro vodní ptáky ztratil význam. I přesto se v rámci Vysočiny jedná o ornitologicky významnou lokalitu, na které se pravidelně vyskytují a rozmnožují chráněné a ohrožené druhy ptáků.

47


5 Doporučení pro ochranu a management lokality 5.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče PR Nad Svitákem patří k nedávno vyhlášeným ZCHÚ (2012) a obnova pravidelné péče zde bohužel začala až po roce 2010. Výjimku představují pouze pravidelně zemědělsky kosené porosty po obvodu, které jsou většinou velmi cenné a druhově bohaté. Dlouhodobá absence péče se na stavu většiny rozlohy lokality projevila velmi negativně. Většina cenných ploch je stále v pokročilém stadiu degradace (sukcese dřevin, expanze konkurenčně silných druhů travin, splachy živin). Na současném stále špatném stavu území se také podepsal nevhodný způsob managementu, který zde byl v posledních letech praktikován. Na nejcennější části lokality – rašelinném prameništi na levé straně potoka, kam byl a je soustředěn výskyt nejvýznamnějších druhů rostlin a mechorostů, nebyl nálet dřevin odstraněn, ale byl zde pouze proředěn. Nejcennější plochy s výskytem vzácných druhů mechorostů nebyly v posledních letech koseny vůbec, a to i přes probíhající pravidelnou seč. Z tohoto důvodu stále výrazně degradují. Bohužel plocha nemohla být zařazena do projektu obnovy lokality. Celkově největší slabinou předchozí péče byla zcela chybějící nebo velmi nedostatečná redukce náletových dřevin a dostatečně razantní provedení seče na klíčových místech lokality. Oslunění je zásadním faktorem pro úspěšnou a rychlou regeneraci rašeliništní vegetace. Obnovou seče se stav společenstev sice výrazně zlepší, ale pro podporu populací těch nejvýznamnějších druhů rostlin a mechorostů prostá obnova seče na zastíněných a fragmentovaných lokalitách většinou nestačí. Navíc pokud byly dřeviny likvidovány, tak na některých plochách byly ponechány neodklizené hromady větví, které se v pokročilém stadiu rozkladu velmi obtížně likvidují a zbytečně degradují cenná společenstva.

Obr. 25: Původně nejcennější část lokality, svahové prameniště s vývěry bázemi bohatých vod. Bohužel její obnova nebyla z důvodu nesouhlasu vlastníka součástí projektu. Plocha vypadá sice z krajinářského pohledu malebně, ale stále degraduje a není využit její regenerační potenciál (E. Ekrtová).

5.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území Díky realizaci tohoto projektu obnovy dostala lokalita výrazný nový impulz. Došlo k likvidaci části nežádoucího náletu dřevin, většímu propojení a oslunění alespoň vybraných částí lokality a obnově části cenných rašelinných luk. Zároveň byl revitalizován silně degradovaný a odvodněním narušený západní okraj území, což umožní provádět zde pravidelnou seč. Ovšem nejzásadnější zásah území teprve čeká. Je potřeba velmi razantně a neprodleně obnovit nejcennější část lokality (viz obr. 25 a 26). Jen částečné proředění náletu dřevin a prostá seč zde nejsou dostatečné. Stále ještě existuje šance na regeneraci populací některých nejvýznamnějších druhů, např. suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile, §1/C1) či suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium, C2), a podporu populací dalších ustupujících a vymírajících druhů, jako jsou např. bařička bahenní (Triglochin palustris, C2), srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus, VU) či bařinatka obrovská (Calliergon giganteum, VU). Konkrétní doporučení pro obnovu této části lokality jsou shrnuty v následujících bodech: 48


Na vyznačené ploše je potřeba razantně redukovat dřeviny. Ponechat pouze do 3 – 5 jednotlivých solitér. Zásadní je odstranění dřevin (především vrbiny) na jižním, spodním okraji prameniště (viz obr. 26). Cílem zásahu je plochu maximálně prosvětlit a zbavit listového opadu. Alespoň část pařezů po odstranění dřevin by bylo vhodné vyfrézovat. Piliny po frézování vyhrabat a odstranit mimo plochu rašelinného prameniště. Ve spodní, nejcennější části prameniště je velmi žádoucí provést ostrůvkovitě razantní zásahy na podporu vzácných druhů mechorostů (obdobně jako na lokalitách V Lisovech, Na Oklice aj.). Kosení lokality provádět mozaikovitě v termínu od 1.7. do 15.8. velmi pečlivě na co nejnižší strniště a pečlivě vyhrabávat pokosenou biomasu. Ponechání nedosečků na této ploše je možné, ale ponechávat pouze drobnější ostrůvky a jejich polohu důsledně meziročně střídat. Po dobu minimálně 5 let po obnově plochy neumisťovat nedosečky do nejcennějších ploch s výskytem vzácných druhů mechorostů.

Obr. 26: Orientační vyznačení nejcennější plochy území (zeleně), která potřebuje okamžitou razantnější obnovu (redukce dřevin, zásahy na podporu vzácných druhů mechorostů). Červeným křížkem je označena skupina vrbin, které by bylo vhodné odstranit pro lepší oslunění a otevření plochy. Modře jsou označena místa, kde je doporučená razantní redukce dřevin z důvodu potenciálně dobré regenerace původních společenstev, nebo propojení jednotlivých cenných částí lokality. Celkově by se měla údržba PR Nad Svitákem zaměřit na realizaci pravidelné seče na zachovalých plochách rašeliništních lučních společenstev, případně další postupnou redukci dřevin vedoucí k lepšímu propojení jednotlivých zachovalých částí PR a obnovu potenciálně dobře a rychle regenerujících rašeliništních a lučních společenstev. Konkrétní doporučení jsou uvedena v bodech níže: Kosení Plochy vlhkých a rašelinných luk a pramenišť doporučujeme udržovat mozaikovitou sečí (1x/rok) v termínu od 20.6. do 30.8. (viz obr. 27). Kosit je potřeba na co nejnižší strniště, pokosení části mechového patra (zejména rašeliníků) není na závadu. 49


Plochy kosené zemědělskou technikou je možné kosit 2x ročně, doporučené je občasné bránování v podzimním nebo časně jarním období (před hnízděním ptáků). Nepřípustné je mulčování a obnova drnu. Žádoucí by bylo i na těchto plochách nechávat část porostů (cca 15 %) neposečených. Při seči je důležité ponechávat náhodně rozmístěné nedosečky o různé velikosti (5 – 30 m2). Každoročně by mělo být ponecháno neposečeno min. 15 % plochy cenných porostů. Poloha nedosečků musí být meziročně střídána a neměly by být umisťovány do ploch s výraznou přítomností expanzních anebo ruderálních druhů (rákos, třtina křovištní, chrastice rákosovitá). Kosení ploch zasažených expanzí nežádoucích druhů, jako jsou chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rákos obecný (Phragmites australis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), psárka luční (Alopecurus pratensis) aj., by mělo probíhat každoročně v termínu od 20.6. do 10.7. Pozdější seč již není vhodná, jelikož již nemá na oslabení nežádoucích druhů tak významný vliv. Eutrofizací zasažené plochy, většinou s expanzí chrastice rákosovité, by bylo vhodné kosit 2x/rok, alespoň po dobu 5 let. Pokosená biomasa by měla být usušena na místě a důkladně shrabána a odstraněna do 10 dnů po seči. Delší ponechání ležící biomasy na lokalitě je velmi nežádoucí. Neponechávat pokosenou biomasu v ploše tůní. Případnou napadanou biomasu do tůní vyhrabat.

Obr. 27: Orientační vyznačení doporučené plochy každoroční seče v PR Nad Svitákem. Redukce náletových dřevin a jejich výmladků S výjimkou výše zmiňované nejcennější části lokality byla zásadní redukce náletových dřevin provedena v rámci realizovaného projektu. Kromě již zmiňované plochy není další redukce dřevin v této fázi zásadní. Pouze na dvou plochách vyznačených na obrázku 23, by bylo vhodné v redukci dřevin v blízké budoucnosti pokračovat. Kácení dřevin předem konzultovat s mykology. Výmladky v rámci projektu odstraněných dřevin a polykormonálních vrbin by měly být pravidelně každoročně odstraňovány pokosením v rámci pravidelné seče lokality. Na lokalitě je dostatek různě zapojené a rozptýlené zeleně. Zmlazení a regenerace odstraněných dřevin zde není žádoucí. Může se zdát, že jde o zásah, který by mohl negativně ovlivnit vzácné na vrby vázané brouky (např. Cryptocephalus decemmaculatus, EN a Cryptocephalus exiguus, CR). Tyto druhy však mají v lokalitě dostatek živných rostlin a přednostně využívají dřeviny dobře osluněné. Naopak může tento zásah podpořit výskyt stejně významných druhů otevřených lučních stanovišť, nalezených v blízké PR Na Oklice.

50


Údržba tůní a obnoveného vodního toku Pro zachování optimálních podmínek pro vzácné a ohrožené druhy vyžadují tůně údržbu, kterou je potřeba zaměřit zejména na to, aby tůně nezarostly vysokými rákosinami. Zejména nežádoucí jsou rákos (Phragmites australis) a orobinec (Typha sp.), které je vhodné průběžně vytrhávat. Do tůní nesmí padat posečená biomasa, případně je nutné ji z tůní vyhrabat. V některých případech je žádoucí vyhrabávat i listový opad. Vhodný je zárůst ponořenou či vzplývavou vegetací, vegetací vysokých ostřic apod. Pro řadu organizmů je žádoucí, aby na tůních byla zachována volná vodní hladina. Do budoucna je nutno počítat s údržbou tůní v případě jejich nadměrného zárůstu (pravděpodobně ve výhledu 10-20 let po vytvoření). V takovém případě je vhodné provést obnovu pouze části tůní a další tůně obnovit s odstupem cca 5 let. Optimální situace je, když se na lokalitě vyskytují tůně v různé fázi sukcese – čerstvě obnovené, starší, zarostlé bohatou vegetací i tůně již krátce před zánikem. Některé vybrané tůně je možno ponechat bez údržby až do jejich úplného zárůstu a zániku. Jednotlivé tůně mohou fungovat dosti odlišně, proto je zapotřebí zhodnotit jednou za čas situaci podle aktuálního stavu, např. vždy při aktualizaci plánu péče. V obnoveném vodním toku Milíčovského potoka budou do budoucna opět problémy s nežádoucím sedimentem a zvýšeným přísunem živin, pokud nebude stávající stav řešen. Tvoření nežádoucího sedimentu ve vodním toku je patrné už po první sezóně. Zcela zásadním problémem je neexistence čistírny odpadních vod v obci Milíčov. Obec má vybudovanou kanalizační síť pokrývající cca 30 % obce a tyto odpadní vody jsou odváděny do Milíčovského potoka, který protéká PR Nad Svitákem. Ekosystém vodního toku je negativně ovlivňován neustále a při zvýšených průtocích dochází k negativnímu ovlivňování přeplavované nivy. Stav je žádoucí řešit i z hlediska vodohospodářského, neboť Milíčovský potok je jednou ze zdrojnic vodní nádrže Hubenov, která je zdrojem pitné vody pro Jihlavu a okolí.

Obr. 28: Dvouzubec nicí (Bidens cernua) v nové tůni (30.9.2015, V. Kodet).

Literatura BAŇAŘ P., 2015: Ploštice rašeliniště vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. BEZDĚČKA P. et BEZDĚČKOVÁ K., 2015: Sekáči vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. BEZDĚČKOVÁ K. et BEZDĚČKA P., 2015: Eusociální blanokřídlí vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. BROM M., 2015: Makromycety vybraných rašelinných a lučních stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz.

51


DVOŘÁK I. et ŠUMPICH J., 2005: Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu motýlů (Lepidoptera) v přírodní rezervaci Na Oklice (Kraj Vysočina). – Acta rerum naturalium 1: 71–104. DVOŘÁK I., 2015: Výsledky průzkumu motýlů 11 vybraných lokalit v Kraji Vysočina. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. EKRTOVÁ E., EKRT L., ŠTECHOVÁ T. et HOLÁ E., 2015: Cévnaté rostliny, mechorosty a vegetace vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631–645. HOLEC J. et BERAN M. [eds.], 2006: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282. JELÍNEK A., 2015: Pavouci vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KODET V., 1999: Ornitologický průzkum vybraných mokřadů v okrese Jihlava v roce 1999. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. KODET V., KODETOVÁ D. et NESKROMNIK T., 2015a: Avifauna PR Na Oklice. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KODET V., KODETOVÁ D. et NESKROMNIK T., 2015b: Avifauna PR Nad Svitákem. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KOŘÍNKOVÁ D., KODET V. et MRLÍK V., 2012: Monitoring ptáků a biotopů na rašeliništi Na Oklice. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KŘIVAN V., 2015a: Brouci vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KŘIVAN V., 2015b: Rovnokřídlí vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KŘIVAN V., 2015c: Vážky vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KUČERA J., VÁŇA J. et HRADÍLEK Z., 2012: Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis (Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza). – Preslia 84: 813–850, 2012. KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v Kraji Vysočina. – ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: 1-220. MRLÍK V., 2015: Obratlovci vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. MYŠÁK J., 2015: Měkkýši vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. ŘEZÁČ M., KŮRKA A., RŮŽIČKA V. et HENEBERG P., 2015: Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. – Biologia 70(5): 645–666. DOI: 10.1515/biolog-2015-0079. ŠŤASTNÝ J., 2008: Krásivky přírodních rezervací „Chvojnov“ a „Na Oklice“. – Acta rerum naturalium 4: 13–16. ŠUMPICH J., 2014: Motýli vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. TAJOVSKÝ K. et PIŽL V., 2015: Půdní fauna (žížalovití, suchozemští stejnonožci, mnohonožky a stonožky) vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz.

52

EVL Na Oklice [JI] 2015  

Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných Krajem Vysočina v rámci II. etapy projektu Biodiverzita

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you