Orientační běh 2015/5

Orienťák v zimě

Listopad a prosinec nejsou nabité událostmi sportovního rázu. Orienťák v zimě se druží společensky – hlavně ti mladší přišli načechrat peří na luhačovické O-gala. Školí se a účastní se seminářů. Dává dohromady termínovky. Schůzuje, odpočívá po náročné sezóně – to už je ale pryč a kola tréninku už znovu roztočil a přemýšlí, jak vyladit fazónu na další rok. Běhá zimní ligu. Svádí papírové bitvy v grantových řízeních. Doplňuje archívy. Vymýšlí nové virtuální vychytávky.

Redakce časopisu kromě toho lyžovala, cestovala, dělala zkoušky, léčila se z chřipek, ale nakonec se jí přesto podařilo poslední číslo loňského roku vypravit k jeho laskavým a trpělivým čtenářům. Už bylo ohroženo fúzí s prvním číslem nového ročníku, ale ne, orientační běžec nevzdává, bojuje do posledního dechu, byť tuší konec všech limitů závodu. Využije vytlápnutých pěšinek, přijme svačinu od kolemjdoucích, užírá zvířátkům z krmelce, pije z potoků – prostě bojuje, jak se dá, jen aby do cíle dorazil se všemi terčíky.

Děkujeme Vám za přízeň, těšíme se na nový ročník časopisu a i Vaše články o rychle se blížící sezóně 2016.

Němečková

4 __ Jiří Krejčík Jsem přírodňák, ale nohy si holím rozhovor s Martinou Tichovskou 7 Vlasta Zlesáková Kurz lyžování pro orientační běžce 10 __ Tomáš Babický Terezín nejlepší orientační terény 12 __ Peter Furucz Jak se naučit mapovou techniku? Na počítači! Simulátor orientačního běhu Virtual-O 14 __ Jiří Daněk, Luděk Krtička Novinky v OCAD 12 16 __ Dušan Vystavěl Zimní obojživelníci v akci 17 Jan Exner David Aleš: Se současným stavem příprav ME jsem spokojený, ale čeká nás ještě hodně práce.

18 __ Petr Kadeřávek Když to nevyjde letos, tak… Rozhovor s Janem Procházkou před ME v Šumperku

HonzaProcházkaasistujena O-GalapořadateliPetruVavrysovi

Vydavatel:

Tel./fax: 220 513 295, E-mail: csob@cstv.cz

Redakce a příjem inzerce: Žaket, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, www.casopisob.cz

Jiří Krejčík – editor, 1krysy@gmail.com

Lenka Klimplová – redaktorka, lenka.klimplova@gmail.com

Petr Žaloudek – redaktor, zhaly@seznam.cz

Jan Exner – redaktor, jenda.ex@seznam.cz

Radek Laciga – redaktor, rala@volny.cz

Na obálce: Jana Knapová na vyhlášení ankety Nejlepší o-běžec, foto Petr Kadeřávek

číslo 5/2015

Jarmila Němečková – inzerce a marketing, jarmila.nemeckova@zaket.cz, tel.: 603 157 803

Předplatné: Marie Dvorská, marie.dvorska@zaket.cz

Grafika, DTP: Jitka Štraitová – Žaket

Tisk: Žaket, www.zaket.cz, info@zaket.cz

Příspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy, apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí.

Registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vychází: 15. 2. 2016. Uzávěrka příštího čísla: 29. 2. 2016

20 __ Vojtěch Bořil Salomon S-LAB Advanced Skin3 5 Set Batoh pro nejnáročnější horské běhy! 21 __ Jarmila Němečková O-Gala 2015 a Valná hromada v Luhačovicích 22 Libor Zřídkaveselý Zdeněk Lenhart v síni slávy 23 __ Ivan Matějů Valná hromada v lavicích luhačovického zastupitelstva 24 Jarmila Němečková Kudy kudy cestička k orientačnímu běhu pro tisíce příchozích 26 __ Dušan Vystavěl Pozvánka na lázeňský sprint 27 Bezkontaktní ražení SPORTident AIR+ se stává standardem 29 World Cup a Mistrovství světa z technického pohledu 30 __ Výsledkový servis trail-o

1991–2016 let JSME TU PRO VÁS

Využijte naše zkušenosti v oblasti ofsetového i digitálního tisku map a startovních čísel.

Ofsetový tisk tratí levnější! Nové ceny na www.zaket.cz.

Tiskneme na kvalitní křídu nebo syntetické materiály se zvýšenou odolností.

Tiskneme pro české i zahraniční akce –od závodů pro 200 účastníků po etapové závody s 20 000 závodníky.

Jarmila

Jsem přírodňák, ale nohy si holím

Náš rozhovor nemůžu nezačít klasickou novinářskou otázkou: Martino, už ti to došlo? Hrozně lidí mi pořád připomíná, co jsem dokázala, takže v tomhle smyslu mi to došlo. Na druhou stranu jsem si vždycky představovala, že až vyhraju mistrovství světa nebo Evropy, tak to bude něco strašně neuvěřitelného, na co

jsem trénovala a čekala celý život. Ale teď mám pořád pocit, že to byl vlastně normální závod, kde se akorát všechno sešlo.

No počkej, jak sešlo? Tobě se to takhle sešlo několikrát po sobě! Já za to ale nemůžu. Myslím si ale, že jsem v kariéře jela

spoustu jiných závodů, které pro mě byly mnohem nároč nější než tyhle vítězné. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem už delší dobu jezdila s velkým usilím na hraně medailí, a teď se to najednou zlomilo a šlo to samo. Každopádně jsem překvapená že zvítězit na mistrovství světa šlo najednou tak hladce.

Jiří Krejčík casopisob@gmail.com

Foto: Jan.Svoboda©CykloDres.cz

Tak se pojďme ohlédnout trochu podrobněji. Bylo pro tebe těžší vyhrát mistrovství Evropy, nebo světa?

Sprint v Portugalsku byl zajímavý, protože se jel v uličkách historického města. Říkala jsem si, že to je hrozná výzva, a to mě baví. Kdežto v Turnově byl sprint v lesoparku, což je mapově jednodušší. Ale zase tam na mě ležela tíha toho, jak mi všichni věřili a fandili. Takže co se týče závodní a technické stránky, tak mi těžší přišla Evropa, kde jsem ale měla výhodu, že jsem od sebe nic nečekala. Kdežto na mistrovství světa už jsem věděla, že když pojedu dobře, tak můžu vyhrát.

Jaký vliv na tvé medailové žně v Liberci mělo to, že jsi na Evropě po vítězném sprintu vůbec nezvládla následnou klasiku? Pomohlo ti to třeba v tom, že ses vrátila na zem a uvědomila si svoje nedostatky?

To nedokážu říct. Já jsem paradoxně z celého mistrovství Evropy měla pocit, že nemám formu. Ten vítězný sprint byla spíš výjimka. Na middlu jsem měla problém koordinovat šlapání s mapou a vůbec mi nešlo takové to plynulé závodění, kdy ti to odsýpá a terčíky naskakujou. No a klasika, to byla apokalypsa. Možná z toho vyplynul i cíl pro Liberec, abych tu klasiku dojela na nějakém rozumném pořadí. Ale abych pravdu řekla, tak po celém tom týdnu na mistrovství světa jsem si spíš říkala, že si klasiku půjdu

jenom odjet, jak nejlíp umím, ale bez nějakých závazků. Byl to třetí závod a já jsem měla pocit, že už mám splněno.

Počkej, nepředbíhej ještě. Mistrovství světa v Liberci přece začínalo middlem, kde jsi skončila druhá. Byl to pro tebe spíš úspěch, anebo spíš zklamání? Přece jenom jsi zlato prohrála až v závěru trati.

Pro mě to bylo super, protože jsem dojela a všichni kolem mě jásali, že jsem mistryně světa. Ale já jsem jenom kroutila hlavou, vždyť všechny holky ještě ani nedojely! Věděla jsem, že jsem udělala na trati chybu, takže jsem nakonec spíš byla ráda, že z toho vyšlo druhé místo – jako takové spravedlivé ocenění slušného výkonu, který ale nebyl na vítězství.

Pomohlo ti to pak v tom, že jsi věděla, co v dalších závodech zlepšovat?

To jo, a hlavně jsem se před startem middlu cítila fakt strašně. Takže jsem si pak říkala, že jestli to takhle vypadá, když mi to nejede, tak jsem na tom asi dobře. A taky to byla moje první medaile z lesní disciplíny, což mi udělalo hroznou radost. Hrozně jsem si přála mít konečně medaili i z nějaké lesní disciplíny, abych dokázala, že nejsem jenom sprinterka. Hodně lidí totiž tvrdí, že sprint je pseudodisciplína, protože patnáct minut prý umí šlapat kdekdo.

Sama o sobě někdy říkáš, že nejsi žádná cyklistka. Jak vlastně nastal tvůj přerod z běžkyně v bikerku, pokud tedy vůbec nastal?

První krok bylo asi to, že jsem se v roce 2005 nenominovala na juniorské mistrovství světa ve Švýcarsku. Běhání jsem do té doby hrozně žrala, ale pak už mě přestávalo bavit. Tehdy jsem taky chodila s Radkem Lacigou, který mi ukázal jinou cestu, a po pár závodech na kole jsem zjistila, že když se vyvaruju největších kiksů, mohla bych mít šanci na úspěch i v MTBO. Ale pořád bych neřekla, že jsem bikerka.

Nedokážeš ani říct, jestli máš radši běh nebo kolo? Obojí mě hrozně baví, ale přijde mi, že u ničeho nevypadám moc profesionálně. Na kole mi mnozí říkají, že sedím jak paní radová a při běhu nemám zrovna krásný atletický styl. Z hlediska přípravy taky kombinuju obojí. Běhání je na trénink mnohem jednodušší. Nepotřebuješ k tomu skoro nic, strávíš tím míň času a finanční náklady jsou minimální. Ale zase z kola máš úplně jiný zážitek, třeba adrenalin ve sjezdech.

Kromě neortodoxního stylu jsi byla známá i tím, že k tréninku nepřistupuješ zrovna vědecky. Platí to pořád?

Asi jo. Nemám sporttester, nemám tachometr. Myslím si, že mnohem lepší než podle nějakých tepů, časů a kilometrů je trénovat na pocit. A když se ti zrovna nechce, tak ti tělo asi dává nějaký signál, že nějakou větší zátěž nesnese.

Jedeš i v nějakém jiném druhu zdravého životního stylu, nebo je tohle tvoje jediné přírodňáctví? Počkej – přírodňáctví možná jo, ale nohy si holím! Ale že bych řešila třeba nějakou zdravou výživu, to ne. Naopak

do značné míry sportuju proto, abych se pak mohla dobře najíst. A taky mi to samozřejmě vyplavuje endorfiny a bez sportu jsem protivná. Ale zkrátka žádné kalorie ani sportovní výživu neřeším. Sice fasujeme spoustu různých potravinových doplňků, ale já z nich věřím jenom energetickým gelům a regeneračním nápojům. A užívám je stejně jenom během týdne na mistrovství světa nebo Evropy, protože si myslím, že to při častém užívání taky musí docela huntovat tělo.

To holení nohou ale přece nesouvisí ani tolik s přírodňáctvím, jako spíš s tím, že je praktičtější na hojení, když spadneš a odřeš se. Máš z kola nějaké zranění? Žádnou lišej jsem nikdy neměla, hrozně se totiž bojím padat. Samozřejmě mám z každého víkendu modřiny, ale spíš z toho, jak se pořád člověk mlátí o kolo při naskakování a seskakování. Ale to je asi jenom důsledek toho, že jsem technicky naprosto nepolíbená. Třeba obracení kola na kontrole je pro mě skoro neřešitelný problém. Přitom když jsem na kole začínala, tak jsem měla vedení vskutku odborné –techniku mě v Prokopáči učil Kamenáč

To musela být radost! Trénuje tě někdo teď? Tak pozor, poslední dva roky jsem začala systematicky trénovat. Tréninkové období mi začíná v březnu, protože mě nebaví jezdit na kole v zimě. Do té doby běhám, a spíš jenom tak, abych nezakrněla. Pak začnu cyklistickou sezónu tréninkem na Mallorce a potom vždycky řeknu Báře Chudíkové, aby mi napsala plán. Kdybych ale měla jezdit na kole celý rok, tak mě to přestane bavit. Takhle přes zimu běhám, na jaře ještě kombinuju orienťák a kolo, přes léto jenom jezdím a na podzim zase přecházím na běhání na oblastních žebříčcích a pragováckých trénincích. Tím, že to takhle kombinuju, mě pořád baví oba sporty. Nedovedu si představit, že bych fungovala jako reprezentanti v běžeckém OB, kteří mají první svěťáky už někdy v lednu na jižní polokouli a poslední v říjnu. My naštěstí máme vrcholy sezóny víc nahuštěné.

Jakou roli v tvém tréninku má silnička?

Tu jsem si koupila před dvěma lety, ocelového oře za pět tisíc. Všichni se mi sice smějou, ale na trénink a nějaké úvodní najetí objemů to bohatě stačí.

A taky je to výhodné, že nemusíš jezdit někde v bahně.

Používáš kolo i jako prostředek pro transport, nebo jenom pro sport?

Jasně, jezdím na kole normálně do práce, je to nejrychlejší způ sob dopravy po městě. A když jedu z práce na kole rovnou na trénink, tak si tím krátím čas i dobu tréninku, protože to mám i s rozjetím a vyjetím.

A teď ještě vysvětli, jak do toho vstupují lyže. Jak probíhají tvé koketerie s lyžařským OB?

Podle mě tahle disciplína nemá s lyžováním nic společného. Tím ale její hodnotu vůbec nesnižuju. Naopak oceňuju lidi, kteří v něm podávají světové výkony, protože je to silově náročné a člověk musí být strašně obratný. Vtipné je, že mapově by LOBy měly být podobné MTBO, ale mně nikdy nešly. Je to prostě disciplína orienťáku pro ty nejotrlejší povahy.

Máš nějaký sportovní vzor? Asi ne. Když jsem běhala, tak jsem měla samozřejmě za vzor Sixtena Silda. A pak taky Luboše Matějů, protože to byl můj trenér. Oba jsem je měla nalepené v tréninkovém deníčku. Ale teď už si říkám, že mému přístupu ke sportu neodpovídá snad žádný sportovec.

Nedají se metody Sixtena Silda aplikovat i na bajky? Nevšímáš si třeba na sobě, že bys nosila kolo napřímo lesem víc než soupeřky? To záleží spíš na momentálním rozpoložení, jestli se mi chce kolo nést nebo ne. Ale spíš si myslím, že když je výhodnější většinu postupu kolo nést, tak je to chyba stavitele.

Pomáhá ti nějak ve výběru a analýze postupů i tvoje profese geologa? Že třeba už podle kresby vrstevnic a sítě cest poznáš, jaká by mohla být podložka? 

Mohla by mít. Třeba v krasu vím, že na vápencích je jílové podloží a bude to strašně klouzat. Nebo že když jsou

závody v Polsku, určitě tam bude písek. Ale to jsou spíš zkušenosti, přímo při závodě si nikdy nic takového neuvě domím. Takové věci geologové stejně z hlavy neví.

Hodně lidí považuje za ultimátní ukázku všestrannosti tvoji účast na dvou republikových závodech v jeden den – nejdřív běžecké MČR ve sprintu ve Valašském Meziříčí, a pak český pohár v MTBO v Náměšti na Hané. Já spíš za největší úspěch ve své všestrannosti považuju to, že Petr Klimpl, navzdory své nevraživosti vůči MTBO, zmínil můj evropský titul při komentování českého mistrovství na krátké trati na Eduardu. 

Jakou radost jsi měla z premiérového vítězství v letošní anketě o nejlepšího MTBO závodníka?

Velkou, protože jsem si ani letos nebyla úplně jistá. Zatím vždycky, když jsem byla s klukama nastejno, tak mi řekli, že jejich výkony jsou hodnotnější, protože je u nich větší konkurence. Což je sice pravda, ale ženská část reprezentace tím potom trpí: trenéři se mnohem víc věnují klukům, protože od nich mají větší očekávání. Teprve letos jsme konečně dosáhli větších úspěchů my holky, takže už se nemusíme cítit jenom jako nějaký povinný přívěšek.

Ony třeba taky bývaly doby, kdy měla běžecká repre speciální trenérku nebo trenéra pro ženský tým. Nezvažujete něco takového v MTBO?

Takhle my tam máme oficiálně napsanou Báru Chudíkovou. Ale v MTBO je to celé trochu jiné. Nemáme skoro žádné soustředění mimo samotné vrcholy sezóny a trenér funguje spíš jako manažer, který zajišťuje ubytování a dopravu. Možná je to trochu škoda, protože pak nedostáváme takovou zpětnou vazbu, jakou bychom potřebovali – a my holky obzvlášť

Vidíš ještě nějaké jiné věci, v nichž by se mohly běžecká

a biková reprezentace navzájem nějak inspirovat? Nemůžu moc posoudit jaká je atmosféra v běžecké reprezentaci, ale my jsme v MTBO skvělá parta a panuje tam pohodová atmosféra. Například v karanténě na mistrovství světa před závodem se pořád bavíme o blbostech a chechtáme se na celé kolo, zatímco všichni kolem se snaží soustředit se sluchátky na uších. Možná by se běžci mohli více uvolnit a my se od nich zase naučit trochu disciplíny. 

Takže to mám chápat tak, že to sice žerete míň než běžecká repre, ale v rámci světového MTBO jste spíš výjimka? Kdo to podle tebe žere nejvíc?

Jednoznačně Emily Benham.

To je žena, která MTBO naprosto žije. Možná přes zimu dělá nějaké mapy, ale jinak jenom jezdí na kole a téměř vše podřizuje tréninku. Samozřejmě jí tvrdý trénink nese své ovoce: například nikdy prý neměla žádné extra předpoklady pro vrcholový sport, ale vlastní pílí se vypracovala až na špičkovou úroveň Letos byla ve všech závodech světového poháru do šestky. Otázkou však je, jestli jí tahle neustálá pohotovost zase neškodí v tom, že se pak nedovede soustředit na nějaký opravdový vrchol sezóny. Každopádně i po organizační stránce toho pro MTBO a jeho vývoj dělá strašně moc.

A nějaký opačný příklad? Někdo, kdo to má hrozně na háku, a přitom je hrozně dobrý? Ne úplně na háku, ale zajímavý úkaz je třeba Cecilia Tomasson. Ona je mistryně Švédska v downhillu a na slušné úrovni jezdí i enduro. Teprve potom začala jezdit i MTBO. No a do toho studuje medicínu, což při jejím nasazení vůbec nechápu, jak to může stíhat.

No a co naše holky? Vidíš, že by ti rostla nějaká nástupkyně? Myslím, že Verča Kubínová má docela našlápnuto. Odmalička

kombinuje různé sporty, a pokud se jí vyhnou zranění, tak by mohla být v budoucnu hodně dobrá. A hodně se teď rozjezdila i Maruška Březinová. Ta měla podle mě nějaký psychický blok z velkých závodů, ale co se víc kamarádí s Renčou a se mnou, tak je mnohem klidnější.

Jak vidíš po téhle skvělé sezóně svou další budoucnost? Ještě jsi nevyhrála middle, a výzva by mohly být i štafety. Budeš se na tyhle disciplíny nějak víc soustředit?

Já bych chtěla, aby si někdo nemyslel, že získat medaile z domácího mistrovství bylo nějak snazší. Takže bych chtěla ještě medaili z nesprintového závodu na mistrovství světa příští rok. A pak už asi nějaká rodina a podobné radosti. Ale když to půjde a zbude mi trocha času a chuti na trénink, tak zkusím pokračovat i dál.

Počkej, rodina. Tvůj otec byl přece známý tím, že pro nápadníky svých dcer stanovil tři těžké podmínky… Jojo, že musí znát nazpaměť Vinnetoua i Rychlé šípy a porážet ho v orienťáku. Ale když jsme si obě našly partnery mimo orienťák, tak to asi vzdal.

Letošního kurzu se účastnilo 62 dětí a šest lektorů. Obsadili jsme celou Jilemnickou boudu, kde již tradičně máme velmi dobré zázemí. Bohužel, krásná zima plná sněhu se opět nekonala…

Lobácké mapníky a kontroly odpočívaly v krabici od banánů na skříni a mapová příprava se scvrkla na teorii v klubovně, ale treninkový čas jsme využili plně. Vysněžené svážnice, stadionek a silnice dávaly dobrou možnost nácviku techniky i prostor pro hry a další kratochvíle. I celá pětka se dala objet. Od konce kurzu se podmínky už pouze zhoršovaly. Rozmanitost fyzické i lyžařské výkonnosti u dětí je v tomto počtu opravdu velká, ale vše se dá zvládnout. A znovu musím konstatovat, že v partě se každý naučí pohybovým dovednostem rychleji než sám. Děti byly rozdělené do šesti skupin, skupiny byly prostupné, takže při měnící se výkonnosti byly přeřazovány tak, aby to pro ně bylo co nejefektivnější. Lyžařský výcvik je doplňován každodenním protahovacím cvičením,

mapovou teorií a technickou přípravou lyží na bruslení, to znamená parafínováním. Na přípravě lyží se realizuje hlavně Kazboš a Ivan Šmaus. MUDr. Marian Mrozek jako odborník na rehabilitaci výrazně pomáhá při protahovacím cvičení. Mladí trenéři byli také platnými členy týmu, Ondra Kantor jako bývalý reprezentant ČR v LOBu byl pro mladé určitě příkladem a Iva Tauchmanová byla u „malých“ velice trpělivá. Ivu v závěru týdne vystřídala další mladá lektorka Karolína. Jako každoročně se kurz obešel bez problémů, děti chodí všude včas a je s nimi bezvadná spolupráce. Také jsme zkonstatovali výrazné vylepšení ve výzbroji a výstroji, leč některé negativní drobnosti se pořád objevují. Proto je obsahem tohoto článku i návod, jak postupovat při nákupu materiálu. Na podzim 2016 plánujeme zorganizování burzy lyžařského materiálu, děti rostou a tato cesta je finančně schůdnější.

Technika volného způsobu běhu na lyžích

Nejdůležitějším bodem správného technického provedení je základní postoj.

boky jsou v rovnováze, mírný předklon

správný úhel v kotníku

záda a lýtka jsou rovnoběžné

pro přesun těžiště vpřed platí: ve fázi odrazu i skluzu zatěžujte svoji vahou přední část chodidel/příčnou klenbu/

správné zatížení a přenesení váhy je dů ležitým bodem pro pohyb vpřed

Horní část těla musí být aktivní!

aktivní rotace horní části těla ze strany odpichu na stranu skluzu a zakončení ve střední pozici – nesnažte se dostat váhu pryč z odrazové nohy!

Při nácviku techniky má každý lektor svoje speciální metody, které musí modifikovat vzhledem ke sněhovým podmínkám, věku a lyžařské vyspělosti dětí, stupni únavy a dalším faktorům. Ale základ je stejný. Metodiku výuky techniky najdete na www. czech-ski.com – běh na lyžích – metodické materiály.

zásadou je odrážet

Práce nohou:

položte nohu s lyží na sníh a OKAMŽITĚ na ni přeneste maximální hmotnost těla, skluz dokončete s váhou těla nad stojnou nohou!

dokončení odrazu nohy proveďte přes prstové polštářky pod palcem stojné nohy, těžiště má být pod klouby palců u nohy v průběhu většiny doby odrazu

úhel odvratu lyží je na rovině asi 30 stupňů, se vzrůstajícím sklonem svahu se zvyšuje

pata odlehčené nohy by měla předejít patu stojné nohy v přechodné fázi

lyži pokládáme na celou plochu, neprotlačujeme kotníky dovnitř

při jízdě do kopce protlačíme pánev a nohy „proti“ kopci, ramena nesmí předejít nohy a pánev

 koordinace s prací nohou se liší podle typu bruslení (oboustranné jednodobé a oboustranné dvoudobé)  při jízdě do prudkého kopce dráhu odpichu zkracujeme

vytažení paží dopředu je aktivním pohybem!







důležitý je totální přenos váhy nad stojnou nohu a aktivní rychlé vytažení paží vpřed

v

t

tomuto způsobu jízdy musí předcházet nácvik rovnováhy bez holí!!!

používá se na rychlém podkladu do mírného kopce (vyspělejší), na rovině a z velmi mírného kopce



zadek musí být v okamžiku odpichu před patami a ve vysoké poloze

přepad horní části těla je stabilizován tak, aby síla nešla do zášvihu, ale dolů do odpichu

využíváme přitom hmotnosti celého těla

odpich končíme za stehny nohou

zásadně „nepumpujeme“ v kolenou nahoru a dolů, pohyb těžiště je zhruba po přímce



označované jako 2+1, dvakrát odraz nohou a jednou paže

váha je opět nad stojnou (skluzovou) nohou

paže a hole se pohybují kolem těla vpřed plnou rychlostí, aktivním pohybem

trup a kyčle jsou stabilizovány tak, aby se těžiště těla (zadek) dostalo maximálně nad paty nohou, ne dozadu!

na skluzové straně mírně snížíme rameno – kvůli lepšímu odrazu





při vytažení vpřed jsou paže mírně pokrčené a jdou zhruba do výšky ramen, zakončení odpichu provádíme za stehny – pozor na vybočené lokty!





nesnažte se jít dopředu se zcela nataženýma rukama, vysadili byste zadek (kyčle) příliš dozadu



rytmus musí závodník umět přizpůsobit terénu, kvalitě sněhu a profilu tratě

musí tedy umět podle potřeby střídat různé způsoby bruslení a odpichu soupaž

Zásady pro nákup materiálu lyžařského materiálu pro bruslení

Musím uznat, že se od prvního ročníku mnohé změnilo, tedy hlavně ve ski-výbavě dětí. V minulosti jsme měli s kolegy „mazači“ plné ruce práce. Některé lyže nám prošly servisem obden a i to bylo někdy málo… Netvrdím, že rodiče musí zajistit svým ratolestem poslední model „Fíků s dírou“, ale ani krásně „vytuněný“ model z Tesca není to pravé ořechové. Dá se sehnat starší typ lyží za výrazně nižší cenu, nebo koupit materiál od kamaráda, který povyrostl… Pro přihlášené do dalšího ročníku kurzu se proto budeme snažit zajistit burzu ski vybavení. Pokud se rozhodnete ke koupi nové výbavy, snažte se dodržet tato základní pravidla.

lyže na skate styl

Výška postavy max +10cm pro vynikajicího lyžaře; pro začátečníka výška postavy max +5cm. Dobrý obchod vám poradi i s kvalitou skluznice.

hole na skate styl

Jednoduchá pomůcka: výška postavy x 0,9 a máte délku holí. (Vzor: při výšce 165 cm x 0,9 = 148,5 cm koupíme 150 cm). Dle finanční možnosti volíme carbonové či hliníkové. Pozor na kvalitu, vše se dá ošidit! obuv na skate styl

Každopádně kupujte obuv s kloubem a fixační přezkou. Všeobecně platí, že čím tvrdší bota, tím lépe. Pro nejmladší lyžníky se daji sehnat modely Skiathlon, Pursuit. Combi obuv je měkčí v ohybu a vhodná spíše pro turistiku.

Toto je jednoduchý návod pro případné pořízení ski-nádobíčka. Víme, že se nejedná o nic levného. Bohužel i zde se dá pořídit „matroš“, který dětem lyžování spíše znechutí, než aby je zaujalo. Pokud pořád váháte, během roku se na závodech OB pohybuje mnoho orienťáků-lyžníků, kteří jsou schopni poradit.

Tak ať to sviští…

Protahovat, protahovat, protahovat!!!

Připomenutí pro všechny mladé orientační běžce na lyžích

První protažení – ráno po probuzení (vzpomeňte si na kočku, když se probudí).

Po protaženém tréninku je nutností si lehce protáhnout nejvíce zatížené svaly.

Třetí protažení celého těla by mělo předcházet protažené regeneraci, tj. ve vašem případě dlouhému spánku.

Tři zásady pro správné provedení:

1. cvičit vnitřně rozehřátí, nejlépe po krátké aerobní námaze

2. cvičit v klidném prostředí, bez rušivých fenoménů z okolí (relaxační hudba doporučena)

3. cvičit pomalu, s výdrží v zaujaté poloze s cílem protažení vazivové složky svalů a s důrazem na koncentraci a pomalý dech (nepropružovat a necvičit přes větší bolestivost).

Pro ty, kdo mají sklerózu nebo neměli to štěstí se mnou cvičit opakovaně, odkazuji na nákres základního cvičebního souboru, který naleznete na internetovém vyhledávači pod heslem Suzukiho strečink.

Na závěr drobný vzkaz pro rodiče mladých nadějných LOBáků: Prosím, kupte svým dětem nějaké levné čelovky, aby si děti nemusely na cestu po chodbě ubytovny svítit mizerným světlem svých mobilů a tabletů. Předem děkuji. Skol!

Zdeněk Zikmund

MuDr. Marian Mrozek

O tvrzení, že

Kraj je sice na „orienťácké“ lesy skoupý, ale jinak velmi pěkný, s řadou krásných zákoutí, které stojí za návštěvu nejen s buzolou. A pro ty, kdo by si chtěli užít i pěkného kufrování, DLT objevil řádku zajímavých terénů. Lze připomenout parkány Litoměřic, zámecký park v Ploskovicích či Libochovicích, podhradí Hazmburku i Úštěcké schody. Ale koncentraci rozdílných zajímavých a překvapivých terénů na jednom místě, které asi v Česku nemá obdoby, může nabídnout pouze Terezín. Honit se za kontrolami a zakufrovat si v Terezíně je silný orienťácký zážitek pro orienťácké nohy i přemýšlivé hlavy. Terezín totiž v sobě kloubí už asi trochu okoukaná golfové hřiště, nezvyklou městskou zástavbu, charakterizovanou pravoúhlou sítí komunikací a lemovanou pevnostními valy, terénní a porostovou buš bývalého vojenského cvičiště, ale zejména pevnostní hradby i s přístupným podzemím. A jen tak pro zajímavost lze proběhnutí po opevnění, mezi golfovými jamkami a pravoúhlé kličkování kombinovat s hledáním kontrol ve sklepě i pod střechou sokolovny, jak to udělali pořadatelé Litoměřického Tulipánu. A o nic méně zajímavější asi nebylo ani zimní proběhnutí v rámci BORcup či Pražské zimní ligy, kde byla k dispozici celá mapa Terezína (v zimě 2015).

O tom, jaký je to terén, svědčí vyjádření některých účastníků Litoměřického Tulipánu, který se uskutečnil 1. května 2013: „Mohli jsme se na 1. máje vyvalit na Petříně, zuřivě hledat rozkvetlou třešeň, zajít na nějakou tu demošku nebo jen dostát názvu Svátek práce a hodit si nohy na stůl, ale my jsme řekli NE! Pro začátek se jednalo o docela jednoduchý závod, kde část probíhala na opevnění na okraji města a část na místním golfovém hřišti. Druhá etapa probíhala přímo v centru města Terezín. V tomto závodě už se našlo daleko více variant, jakým způsobem trať absolvovat, a to především kvůli povinnému postupu přes půlku mapy, který bylo možné absolvovat v jakémkoliv směru. Start poslední etapy byl hned u budovy Sokola přímo na jedné z hradeb terezínského opevnění. A to, co přišlo

Tomáš Babický babickyt@gmail.com

Golfové hřiště

Pevnostní hradby

„

po startu, to snad ani není možné popsat. Po závodě se celá řada lidí nechala slyšet, že závod v tak těžkém sprintovém terénu snad ještě neběžela. Chyby se zde nedělaly v řádu sekund, jak bývá na sprintech zvykem, ale v řádech minut. Běhalo se na malém prostoru mezi, uvnitř a na opevnění města. Bylo důležité umět vyčíst, kde je nahoře a kde dole, kudy se dostat nahoru, kudy překonat val a kam vedou jednotlivé tunýlky a přitom navíc myslet i na to, že je opět třeba některé kontroly sbírat v pevném pořadí. Snad každý doběhnuvší závodník koukal do své mapy a kroutil hlavou nad tím, co při závodě prováděl, a jak ho to celé vypeklo. Pořadatelům za tuto lahůdku patří veliký dík!“ (z webu DKP)

Každý sprintík byl úplně jiný. Ten první ranní na golfovém hřišti, kde všechny greeny, odpaliště a farawaye byly zakázané prostory, takže neexistovaly žádné rovné postupy. Než jsme se ale dostali na golf, připomenuli jsme si několika kontrolami v pevnosti, že jsme v Terezíně. Polední sprint byl v centru Terezína, typický městský sprint, ale i zde pár kontrol v pevnosti. To jsme ještě netušili, na co nás pomalu pořadatel připravuje, závěrečné bludiště v pevnosti. Sprintů jsem odběhala hodně, ale tak těžký si nepamatuji. Prostě ten třetí sprint byl, alespoň pro mne, třešnička na dortu, pohlazení po duši orienťáka.“ (Jana Omová, TJ Turnov)

„

Vrcholným zážitkem ale byla třetí etapa, která se běžela přímo na bastionech terezínského opevnění. Nejsložitější nebylo najít nejrychlejší variantu postupu, ale vůbec v té změti opevnění, podzemních prostor, můstků a příkopů nějaký postup vymyslet.“ (ze stránek OK Sparta Praha)

Jak se naučit mapovou techniku? Na počítači!

Peter Furucz peter.furucz@live.com

Myšlenku vytvoření nového simulátoru orientačního běhu nosím v hlavě už roky. Pocházím z orienťácké rodiny, starší bratry možná znáte jako trailové reprezentanty ze Slovenska. Takže když jsem chtěl zkusit vytvořit nezávislý komerční herní projekt, bylo jasné, co bude jeho cílem. Projekt je ve vývoji více než rok, do září 2015 byl držen pod pokličkou. Pak jsem ale přišel k závěru, že už je co ukazovat a nastal čas budovat komunitu. Chtěl jsem se dostat do kontaktu s lidmi, kteří hru budou potenciálně používat pro zábavu nebo trénink, pochopit, co vlastně od hry chtějí, a v nejlepším případě dát komunitě možnost zapojit se nápady a hodnoceními do vývoje. A ideálně navázat i kontakt s elitními běžci.

Co je cílem Virtual-O:

Chtěl bych vytvořit plně funkční simulátor orientačního běhu, který budou moci používat orienťáci od hobíků až po profíky a zlepšovat si na něm svou mapovou techniku. Zároveň by měl být potenciálně použitelný i na trénink orientace pro školy, skauty a podobně. Mým snem je i vytvoření určitého začátečnického módu, který by měl šanci přiblížit orientační běh i lidem, kteří jsou naším sportem naprosto netknutí.

Tajné touhy:

Rád bych zkusil zpřístupnit orienťák novým lidem. Běhání je v dnešní době neuvěřitelně populární, a proto věřím, že s dobrým marketingem by OB mohl simulátory využít tak,

Základní parametry Virtual-O

AAA grafika Denní a noční cyklus (je možné vreálnémčaseměnitsvětelnépodmínky v rámci celých 24 hodin, tj. i nočáky)

Realistická vegetace „Živé“ prostředí (ptáci, létající částice, vegetace ovlivněná větrem atd.)

Realistická simulace OB, cílem je co nejreálněji simulovat volbu postupů Podpora Foot-O, Trail-O Fyzikální simulace kompasu Potenciálně podpora virtuální reality Oculus Rift apod.

aby se stal větším sportem. Za tímto účelem jsem vymyslel koncept mapových asistentů, které si může hráč postupně zapínat od levelu automatického zorientování mapy po automatický pohyb mapy podle aktuální pozice, případně zobrazení aktuální pozice na mapě. Podobný koncept se používá v simulátorech aut, kde existují různí asistenti brždění, řazení, zatáčení a podobně. Jak se postupně hráč učí, tyto asistenty vypíná. Díky nim je však hra přístupná širšímu okruhu lidí.

Aktuální stav vývoje: Hra je v alpha verzi dostupná dobrovolníkům na testování v relativně uzavřené skupině. Alpha stav představuje jednu hratelnou pilotní mapu a vizuální editor tratí. Spousta hran ještě není obroušených a alpha verze slouží jako základ pro rozšiřování funkčností. Následně je na vyžádání dostupné širší facebookové early access forum, kde se lidé dostávají k informacím dříve, než jsou zveřejněny normálními kanály. Mají zde možnost diskutovat a hlasovat o nových nebo existujících funkcionalitách. V plánu je použít early access vývojový model podobně jako v hrách Rust nebo The Forest, které postupně procházejí alpha a beta fázemi až do verze finální. To umožňuje lidem zapojit se v blízké době do projektu, a tím i podpořit a ovlivnit jeho vývoj. Anebo se zapojit až do finálních fází.

Mapa je konvertovaná automaticky ze vstupního OCADu na základě nakonfigurovaného mapování symbolů. Tento konvertor je zatím přístupný jen interně, tedy ne hráčům.

Další plány:

Doplnění dalších funkcionalit: replay direction disturbance model (model narušení držení směru) zvuky další mapy atd. multiplayer, ranking v ideálním případě projekt dále zlepšovat bez pevného cíle Projekt by měl být prezentován na ECTO 2016 (3. a 4. kolo) a EOC 2016 Jeseník

V relativně blízké době do pár měsíců pokus prezentovat projekt na Steam Greenlight (za použití mapy z Adršpašských skal)

Novinky v OCAD 12

Produktová řada rozšířena Nejsofistikovanějším produktem OCADu 12 je nově „Mapping Solution“, který vlastně spojuje funkce verzí „Professional“ a „ThematicMapper“. Za pomoci „Mapping Solution“ můžeme vytvářet topografické mapy a tematické mapy jediným programem. Verzí „Professional“ můžeme vytvořit všechny myslitelné druhy mapových děl. „ThematicMapper“ je naopak předurčen jen k tvorbě tematických map. Tematické mapy jsou používány v mnoha oblastech k vizualizaci přírodních, sociálněekonomických a technických objektů a jevů. ThematicMapper byl na podzim 2015 oceněn švýcarskou kartografickou cenou „Prix Carto“. Všechny nové produkty jsou propojeny na obsáhlou OCAD 12 Wiki, kde jsou popsány veškeré funkce a nástroje programu.

Pro celou nabídkovou řadu OCADu 12 platí, že je nově k dispozici v 32 a 64 bitové verzi. Instalační program vám nainstaluje obě verze. 64 bitová verze není rychlejší než 32 bitová, ale její velkou výhodou je, že může přidělit více než 3,5 GB paměti RAM, jestliže je v počítači, notebooku nebo tabletu k dispozici. To je velmi důležité při načítání velkých rastrových podkladů nebo DEM souborů, respektive jde o velkou pomoc pro kartografy především při přípravě mapových podkladů, kdy jsou zpracovávána velmi podrobná a objemná data z leteckého laserového skenování (LLS). Stejně tak ovšem mohou tyto možnosti využít i trenéři a stavitelé při přípravě speciálních tréninků s použitím dat LLS (viz Jan Picek: Zpracování dat leteckého laserového skenování v programu OCAD, strana 22–24). Nový „Průvodce formátu DEM“ Vás jednoduše provede krok za krokem analýzou dat leteckého laserového skenování.

Verze Orienteering – především lepší editace

V rámci orientačních sportů je nejrozšířenější verze Orienteering, pojďme si tedy představit, co je nového. V oblasti editací se jedná o přidání drobných, ale užitečných funkcí zrychlujících práci. Vybraný editační bod se při dvojím poklepání mírně zvětší.

Jiří Daněk info@ocad.cz

Luděk Krtička ludek.krticka@osu.cz

Zdroje obrázků: Ocad 12 Wiki (dostupné na: https://ocad.com/wiki/ocad12/en/index.php?title=Main_Page)

Takto vybraný bod můžete posouvat pomocí čtyř kláves se šipkami. Odstranění většího množství editačních bodů: vyberte editovaný objekt – v horní liště zvolte „Odstranit bod“ a při stisknuté klávese Ctrl a levého tlačítka myši body „gumujete“ pouhým pohybem myši. Potřebujete upravit tvar pravoúhlého objektu? Vyberte bod k editaci levým tlačítkem myši a za stálého držení levého tlačítka myši posouváte bod. Přidáte-li k posunu stisk klávesy Shift, tak zůstane zachována pravoúhlost (Obr. 1).

k němu z obou stran připojené, čili sousední segmenty (Obr. 2 vpravo).

Praktickou informací je určitě zobrazení délky objektu na levé straně dolní lišty během kresby a editace (délka v mm/skutečná délka v reálu u liniových symbolů). Při kresbě v režimu „pravoúhelník“ se zobrazuje vzdálenost mezi jednotlivými body a po dokončení celkový obvod, celková délka. Při kreslení plošným symbolem se po dokončení kresby zobrazí celková plocha. Kontrola minimálních délek a ploch při kreslení je tedy nyní snazší.

Obr. 1: Se stisknutou klávesou Shift přesouvaný bod zachovává pravoúhlost všech dotčených segmentů.

Nově lze upravovat nejenom samotné vertexy (body), ale také segmenty (části mezi body). Na objektu zvolte kliknutím část, kterou chcete posunout a jednoduše segment přetáhněte na požadované místo. U pravoúhlých objektů je zachována pravoúhlost, znamená to, že posun lze realizovat pouze ve směru definovaném přilehlými segmenty (Obr. 2 vlevo). Samotný tvar vybraného segmentu se posunem nemění, mění se části

Objekty můžete nově vybírat pomocí nástroje Lasso, umožňující výběr objektů na základě nepravoúhlého zákresu „od ruky“. Zajímavou funkcí, umožňující zachránit mapu po provedení nevhodných zásahů nebo zjistit, kdy naposledy byla určitá část mapy editována, je možnost vybrat objekty podle data a času. Lze přitom rozlišit mezi okamžikem vytvoření objektu a okamžikem jejich poslední změny. Také je možné rozlišit mezi „všemi objekty“ a „všemi objekty ze zvolených symbolů“. Výsledkem dotazu je okno s výpisem objektů splňujících zadané parametry (Obr. 3), kliknutím na záznam se přesunete nad daný objekt v mapě. Také je možnost datum změny pro objekty hromadně měnit.

V topologii přibyla možnost generalizovat (zjednodušit) budovy nebo udělat prvky pravoúhlými, tato funkce umožňuje úpravu čárových a plošných objektů. Úhly blízké 90° jsou automaticky změněny na přesný pravý úhel. Nově můžete nechat odstranit

Obr. 2: Úprava segmentu objektu: vlevo je na pravoúhlém objektu zachována pravoúhlost, vpravo vidíme, jak jsou při posunu transformovány sousední segmenty.

27. října 2015 byl zahájen prodej nového OCADu. Za 26 let existence jde o 12. verzi tohoto rozšířeného kartografického softwaru. Možná se může na první pohled zdát, že „dvanáctka“ nepřináší do světa orientačního běhu mnoho nového. Lze tvrdit, že pro švýcarskou společnost OCAD AG bylo uvedení nové verze velmi důležitým mezníkem v její historii.

z objektů duplicitní body funkcí Remove duplicate vertices. Revize starších map při konfrontaci s novými produkty z LLS často naráží na problémy s lokálními nepřesnostmi. Ty lze úspěšně řešit pomocí nástroje Local transformation, což lze považovat za jednodušší a efektivnější lokální verzi funkce Spasování

(Rubbersheeting). Nejdříve je nutné nastavit poloměr kruhu, ve kterém se bude transformace odehrávat. Následně je klikáním do mapy nastaven posun bodů a provedena transformace (Obr. 4).

Pokud vám nevyhovovalo okno se symboly na pravé straně, nově si můžete dokovat

panel se symboly libovolně po pracovní ploše. V OCADu 12 se rozšířila možnost exportu do SVG formátu i na verze Orienteering, Starter, Course Setting a Viewer. Dvě drobné změny prodělala stavba tratí. Jednak byl vylepšen český překlad, jednak stavba štafet je nyní doplněna o možnost nastavit rozdílnou délku větvení na určitém úseku (např všichni běžci na druhém úseku poběží kratší variantu větvení).

Pořízení nově elektronicky Zásadní změna proběhla v systému distribuce. Zákazníci, kteří si objednají OCAD 12, dostanou emailem odkaz na elektronické stažení softwaru. Licenční podmínky zůstávají stejné; každá licence je určena jedinému uživateli. Elektronický download je na rozdíl od distribuce na CD-ROMu z účetnického hlediska elektronickou službou. Pro ty, kteří preferují mít zálohu softwaru na pevném datovém nosiči, existuje stále možnost si objednat dodání softwaru na USB flash disku (za příplatek). Objednávka z českého zastoupení OCAD AG je vždy cenově výhodnější, navíc okořeněná bonusy.

Závěrem

Obr. 4: Nástroj Local transformation v akci. Vlevo je vidět modrý kruh, ve kterém se projeví transformace a také šipka znázorňující přesun bodu do nové pozice. Vpravo je výsledek transformace.

Nelze popřít, že mezi hlavní změny v OCADu 12 patří zavedení nových, specifických produktů cílících na firemní zákazníky zabývající se širší kartografickou produkcí a možnost 64 bitové verze umožňující zpracování objemných dat. Ve verzi Orienteering tvůrci programu dokázali nabídnout několik nových nástrojů vylepšující již tak velké možnosti a kvalitu práce. OCAD je v oblasti tvorby map pro orientační sporty dlouholetým standardem. V nové verzi ale nabízí výkonnější moderní prostředí, které si své zákazníky určitě najde.

Obr. 3: Funkce Vyber objekty dle data a výsledek dotazu.

Zimní obojživelníci v akci

Dušan Vystavěl dusanvystavel@seznam.cz

Foto: Dušan Vystavěl

Biatlon a orientační běh – dva velmi podobné, přírodní sporty, které mají svou letní i zimní podobu. V případě biatlonu je mnohem známější zimní varianta, v případě orienťáku se zase mnohem větší počet závodníků věnuje jeho letní variantě. Smůlou lyžařského orienťáku je – a to nejen v Česku, ale v podstatě v celé Evropě – stále zvětšující se nedostatek sněhu. Pro masivnější rozšíření letního biatlonu je zase nevýhodou a limitujícím faktorem počet zbraní, které mají jednotlivé oddíly k dispozici.

Přesto se ale oba sporty snaží posilovat i ty svoje slabší disciplíny. V lyžařském orienťáku může být velkým stimulem a motivací pro mladé závodníky vidina účasti na Světové zimní univerziádě, která se bude konat v roce 2019 v ruském Krasnojarsku. Mottem této akce je slogan „real winter“, takže špatné sněhové podmínky na Sibiři by rozhodně tuto akci ohrozit neměly. Nicméně tři roky, které zbývají do zahájení, není až tak dlouhá doba, a tak někteří naši mladí závodníci využívají možností zazávodit si v letošní sněhově špatné zimě alespoň v biatlonu, kde to vypadá, že se domácí sezóna odjede celá. Pohledem do aktuálního biatlonového žebříčku zjišťujeme, že z nejvíce se daří jilemnické závodnici Veronice Gallové, která je v kategorii mladších dorostenek sice na průběžném sedmém místě, ale již v jednotlivém závodě zaznamenala i medailové umístění. V kategorii mladších dorostenců se plzeňský závodník biatlonového oddílu Elán Zruč Ondřej Hasman umisťuje zhruba ve 2/3 výsledkové listiny a patří mu celkově patnáctá příčka. Obdobně je na tom i prostějovský Ondra Vystavěl, který je v nejpočetnější kategorii staršího dorostu na třiadvacáté pozici. Všem třem závodníkům, členům širšího kádru juniorské reprezentace LOB, jsme položili dvě otázky:

1. Kolik procent svého tréninkového času věnuješ biatlonu a kolik orienťáku?

2. Jakého svého biatlonového výsledku (i dílčího) si v letošní sezóně nejvíc vážíš?

Verča G:

1. V letošní sezoně jsem s přechodem do dorostenecké kategorie (a tedy ze vzduchovky na malorážku) dala jednoznačnou přednost biatlonu a trénuji naplno s jilemnickým oddílem. Sice těžko, ale určitě, se našel čas pro LOBy.

2. Nejvíc si vážím asi 1. místa na MČR v letním biatlonu v Letohradě. V letošní zimní

sezóně se mi hodně povedl závod s hromadným startem, kde jsem skončila třetí (pozn. redakce: zejména výborné střelby ve stoje –obě položky za jedna).

Ondra H:

1. Snažím se o vyrovnané tréninky jak v biatlonu, tak v orientačním běhu. Prakticky nejvíce trénuji jízdu na běžkách, v čemž mi nejvíce pomáhají tréninky se Sportclubem Plzeň. V mapě už je to trochu horší, snažím se alespoň jednou týdně chodit na tréninky se svým klubem Kos Slavia VŠ Plzeň. Asi nejvíce mi ale v mapě pomáhají soustředění s reprezentací v LOBu. Stejně jako mapu se snažím trénovat i střelbu alespoň jednou týdně. Bohužel se tréninky musí řídit podle volného času našeho trenéra, jelikož ještě nemohou střílet sám.

2. V letním biatlonu, kdy se běhá a střílí, si nejvíce vážím 5. místa na MČR. V zimě jsem rád za nedávné 9. místo v ČP.

Ondra V:

1. Biatlon dělám opravdu jen doplňkově, když se závody kryjí pouze s céčkama. V tréninku se zaměřuji výrazně na orienťák. Na střelnici jsem zhruba tak patnáctkrát za rok.

2. Spíše než umístění si vážím toho, že se mi od letošní sezóny daří střílet vleže (úspěšnost asi 85%, objevilo se i pár nul). Stojka bohužel tak dobrá není…

Děkujeme za odpovědi a ať se vám daří jak při střelbě, tak – hlavně – i při hledání správné stopy.

Ondra Vystavěl

Veronika Gallová

Ondra Hasman

divočák(KSU)

Šumperskýdivočák(KSU)

Šumperskýdivočák(KSU)

Rumcajsovymíle(SJC) Rumcajsovymíle(SJC)

Rumcajsovymíle(SJC)

Eduard2016(EKP,ONO)

Eduard2016(EKP,ONO)

Eduard2016(EKP,ONO)

Jak v této chvíli hodnotíš aktuální stav příprav ME?

V současné chvíli jsem se stavem příprav celkově spokojený.

Objevil se v rámci příprav přece jenom nějaký zádrhel, nějaká oblast, která vás trápí?

Nejsem spokojený s náborem dobrovolníků. Kapacitu zatím nemáme naplněnou. Je to oblast, ve které máme nedostatky, protože termín šampionátu pro nás není dobrý. Není to o prázdninách, kdy mají studenti volno a kdy si lidi raději vezmou dovolenou. V květnu jsou maturity, začíná zkouškové období a třeba učitelé si nedovolí vzít volno ze škol.

V jaké fázi se teď nachází příprava map, tratí a související technické zajištění? Zhruba před rokem jsme byli ve skluzu, který jsme teď dohnali. Mapy máme hotové a na jaře, jakmile sleze sníh, budeme dělat jejich revizi. Tratě se v současné chvíli nacházejí ve stavu, že se na nich dá téměř běžet. Téměř znamená, že jsou na nich ještě potřeba nějaké finální úpravy, například pro potřeby České televize nebo takové, které se vyskytnou po jarním štítkování.

Jaký je zájem o ME ze strany zahranič ních výprav? Přijedou některé z nich na tréninkové kempy?

Organizaci tréninkových kempů jsme svě řili Robertu Zdráhalovi a jeho sportovnímu klubu a organizaci Haná Orienteering. Vím, že teď připravují dva tréninkové kempy –jeden v období velikonočních prázdnin

a druhý těsně, týden nebo čtrnáct dní před ME, aby to bylo po závodech světového poháru v Polsku a zároveň proti tomu nešly žádné další závody. Co se týká přihlášek, vím, že si jednotlivé týmy objednávají ubytování a že přihlášek přibývá. Zatím to tedy vypadá na takový zájem, jaký jsme očekávali. Další uzávěrku přihlášek máme nyní na konci ledna a to nám naznačí, jak velký zájem o ME je.

Jaké nejdůležitější organizační kroky čekají organizátory ve zbývajících čtyřech měsících před začátkem ME?

Kdybych to měl shrnout, čeká nás tisíc a jedna věc. Najeli jsme na systém, kdy se organizačný výbor setkává každých čtrnáct dní nebo tři týdny a neustále se do aktivní práce začíná zapojovat čím dál tím více lidí. V loňském roce pracoval organizační výbor ve zhruba čtyřčlenném složení a teď na konci dubna budeme mít zasedání ve zhruba deseti lidech. Důležité bude dát nyní dohromady celý organizační tým. Technický úsek a ubytování jsou ve velmi dobrém stavu. Budeme finalizovat arény, kde víme, co kde chceme mít, ale ještě nás čekají nějaké finální úpravy.

Mistrovství Evropy je akce náročná i finančně. Už máte sestavený rozpočet? V tuto chvíli nemáme ještě potvrzeno, zda dostaneme dotaci na sportovní akce od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a z rozpočtu kraje. Je to poměrně velká částka a jsme připravení na to, že bychom případně museli rozpočet nějakým způsobem upravit. Podařilo se nám sehnat nového generálního partnera, kterým budou Lesy ČR, s. p., a zároveň jednáme s dalšími partnery. Zároveň jsme domluvení na podpoře s Moravskoslezským a Olomouckým krajem. Hlavní je tedy v této chvíli dát dohromady organizační tým. Celkově nás ale

Když to nevyjde letos, tak…

Rozhovor s Janem Procházkou před ME v Šumperku.

Ahoj Bete, půjde tu pořád o ten samý sport, ale pro začátek trochu jinam –pokud se nepletu, tak ses 11. prosince postavil na start takového trochu jiného životního maratonu?

Je tomu tak, tento den jsme si s Martinou řekli ANO a tak trochu stylově jsme tak zakončili naše působení v Brně.

Máš tedy v úmyslu nasmě rovat v blízké budoucnosti život trochu jinak, s větším příklonem k jiným životním radostem – rodina, bydlení, práce…?

Koncem minulého roku jsme se přestěhovali do Dobřichovic. Pro mě je to po čtyřech letech návrat domů a pro Martinu přechod do nového prostředí. Doktorandské studium v Brně se mi přehouplo do módu dálkového studia a já od října začal pracovat pro jeden start-up, jako projektový manažer. Zatím mám pružnou pracovní dobu a čas na trénink. Jedinou změnou v životě je tak konec dlouhodobého plánování, ale rozhoduji se z roku na rok, zda budu ještě pokračovat s orientačním během na vrcholové úrovni.

Ještě jedna odbočka od sportu, čtu tu v jednom starším rozhovoru, že jsi bě hem studií přilnul k sociální geografii a následně jsi se v rámci doktorandského studia věnoval rozvoji venkova. K čemu jsi došel, nabyl jsi nějakých nápadů, jak rozvoji venkova přispět?

No právě, že jsem zatím žádné aplikovatelné výsledky neměl, proto přešlo studium do dálkové podoby. V zásadě se věnuji „novému“ fenoménu místních akčních skupin

a poslední články byly kritickým srovnáním funkčnosti těch českých a západoevropských.

Kdyby někdo ze čtenářů pracoval v tomto oboru, tak ať se mi ozve. Dokončení studia jsem ještě neodpískal.

Tento rok je předpokládám ze sportovního hlediska ještě jasný – jak do něj tedy zapadá nadcházející náročná sezóna a konkrétně pak ME?

Pro českého reprezentanta je vrcholná akce na domácí půdě jistě výzvou.

Zažil jsem MS v Olomouci a SP v Liberci a vím tedy, co vrcholová akce na domácí půdě znamená. ME je pro mě jasnou prioritou nadcházejícího roku. Závodit před domácím publikem je ohromný zážitek a já si ho chci naposledy užít.

Už máš rozmyšleno, na jaké disciplíny se budeš soustředit, resp. už i přímo rozhodnuto, že některé vynecháš? Soustředím se hlavně na lesní disciplíny. V hlavě mám však stále i smíšené štafety. Na jednu stranu máme ve smíšených štafetách super tým, ale na druhou stranu bych rád konečně uspěl v individuálním lesním závodě. Mám stále v hlavě MS ve Skotsku, tam jsem týmu moc nepomohl.

Pokud tě chytím za slovo, zmínil jsi tento závod spíše v kontextu té odpovědi, že počítáš i se sprintovým závodem, nebo ti doteď leží v hlavě o něco víc než ostatní výkony ve Skotsku?

Sprintové štafety mi leží v hlavě od podzimního SP ve Švýcarsku a pravidelného „masážního“ přísunu Vojty Krále a Denisy Kosové. MS ve Skotsku zmiňuji, protože tam

jsem se také soustředil na lesní disciplíny a výkon ve městě podle toho vypadal…

… a pokud se takové věci smí vyslovit – jaké jsou pro ME cíle – předpokládám individuální medaile?

Petr Kadeřávek (psáno pro www.orientacnisporty.cz)

Být do desítky je nesmírně těžké, do šestky je to pódium, ale medaile je jen pro první tři. Zkusím tam být! Pokud to nevyjde na ME, tak už asi nikdy…

Začátek ME, konkrétně sprintový víkend, je ten hned následující po Tiomile, může to mít vliv nebo není výkon na Tiomile zas až tak zásadní na dostatečnou regeneraci během dalších 6 dní? Ano, určitě je to blízko Tiomily, na druhou stranu je to v Česku. Takže všichni si můžeme v týdnu v klidu odpočinout doma na rozdíl od ostatních zemí…

Už za sebou samozřejmě máte přípravu v relevantních terénech, kolem Rejvízu nebo Vidnavy to pro zkušeného našince není až tak neznámé, ale Bílá voda, to už je pro většinu z nás fakt bílé místo na mapě republiky – bylo to tedy při přípravě i výrazněji odlišné od známějšího okolí Jeseníku?

V zásadě, máme víc informací spíš o terénu longu. Tedy zmiňované Bílé Vodě. To bude typický jesenický terén, i když v nižší nadmořské výšce, čímž se mírně změní charakter lesa. Větší výzvou však je terén krátké a štafet. Zde stále přemýšlím nad místním terénem a taktice závodění v něm. Prostor závodů je totiž přechodem Vidnavy do Jeseníků, tedy něco opravdu specifického co se jinde v Česku těžko hledá.

Přinesly tedy tréninky v relevantních terénech nějaké natolik nové poznatky, že třeba pomohly nasměrovat další přípravu trochu jinak, než jsi čekal, jak ve vztahu ke kondici, tak k technice? Od letoška spolupracuju s Petrem Losmanem a zařadil pár inovací do mého tréninku. Tou největší je pravidelné testovací kolečko na Brdech. Snažili jsme se nakopírovat profil klasiky ME a brdské lesy jsou Rychlebským horám celkem podobné. Další fáze nastane až na jaře, a to v rámci taktické přípravy. Bude důležité se správně naštelovat na závodění v Česku.

Do přípravy na ME zapadalo trochu i MČR na klasice, i když se konalo na odvrácené straně Jeseníků. Jak hodnotíš srovnání s Baptistem Rollierem, který se tam stal tvým jediným přemožitelem?

Na MČR na klasice jsem se cítil dobře, ale Baptiste byl silnější jak fyzicky, tak podal i stabilnější mapový výkon. Byl jsem však na dostřel od jednoho z nejlepších světových závodníků, což byla pozitivní zpráva před začátkem zimního tréninkového období.

Takže na to tedy naváži obligátní otázkou – jak se zatím zimní příprava daří?

Zatím jsem s přípravou spokojený, v tomto týdnu jdu s reprezentací na fyzické testy a uvidím, kam jsem se od listopadu posunul. Na jih jsem se zatím moc nehrnul, ale v únoru vyrážím na POM (Portugal O Meeting), což bude první test před novou sezónou. Ukáže se, jak na tom jsem a zda je potřeba změnit něco v tréninku.

V rozhovoru pro Svět běhu uvádíš, že za rok 2014 jsi naběhal 5 600km, odtrénoval 580 hodin, z toho 480 hodin běhu a z nich asi třetinu času s mapou. Mezitím nám skončil rok 2015, jaké jsou Tvé statistiky z něj?

Loňský rok byl o něco slabší, protože jsem během závodního období neměl sílu pořádně trénovat, jak jsem byl zadřenej. Stejně to dalo asi 560 hodin a 5 400 naběhaných kilometrů a odhaduji opět 30–40% s mapou nebo terénem.

Jak s trochu větším odstupem vnímáš uplynulou sezónu? Nechal jsi se slyšet, že už na jaře to nebylo podle

představ, což se nakonec asi dalo říct i o MS. Ale závě rečné kolo svěťáků nakonec mohlo být dobrým povzbuzením do další přípravy? Našel jsi třeba nakonec i nějaké vysvětlení, proč sezóna nedopadla podle toho, jak jsi se na ni připravoval?

Mám za sebou tři poslední sezóny a všechny jak na houpačce. 2013 a 2015 jsem se zúčastnil prvního kola SP na jižní polokouli a v obou letech jsem během závodní sezóny na svém těle sledoval příznaky přetrénování. Před MS 2013 ve Finsku jsem téměř nedokázal pořádně trénovat a loni jsem všechno běhal zadřený a neuvolněný. Až

po MS jsem si dal pauzu a trochu jsem se vzchopil. Běhání najednou opět šlo lehce. Z toho důvodu jsem na letošní sezónu začal pořádně trénovat až v prosinci, snažím se trénovat více systematicky a neodjel jsem trénovat do JARu (tj. i přes zimu v teple a nadto vysoké nadmořské výšce…). O tom jsem tajně snil, ale…

Vida, takže do tohoto vývoje jako opačný pól té houpačky zapadá rok 2014 a 4. místo na middle ME a tím pádem pak i rok 2016. Takže za to nemohla jižní polokoule sama o sobě (že by z nějakého důvodu negativně zapůsobily okolnosti jako

časový posun, výrazně jiné prostředí), ale prostě nutnost začít brzy během zimní přípravy trénink?

Myslím, že tam jsou dva faktory. Prvním je nutnost začít velmi brzy s tréninkem, tedy skoro vynechat podzimní pauzu. A druhým je zboření systematického rozvoje. Ten měsíc prostě chybí, člověk totiž ať chce nebo nechce tak cestuje a trénink přizpůsobuje okolním podmínkám a ne systematickému rozvoji.

Jsi už zkušený o-běžec, je ještě stále co „objevovat“ v systému tréninku, přípravy, regenerace,…?

V zásadě je pro mě největší výzvou nalézt rovnováhu mezi tvrdým tréninkem a dostatečnou regenerací. Z toho důvodu jsme se Sosákem (Petr Losman) v zimě zkrátili některé rychlé tréninky, protože je už hůř regeneruji a nejsem poté schopný odběhat zbytek tréninků v týdnu.

Budeš se po hradeckém Vánočním sprintu ještě někdy chtít postavit na start nějakého městského závodu? Asi narážíš na příhodu se psem, který naštěstí ulovil pouze kus mého plandajícího dresu. Ukazuje to však, že mám pořád slušnou rychlost, kdybych byl pomalejší, tak ho mám zakousnutého v zadku. Takže ano pro MS plánuji comeback do města…

No tak to je myslím do nové sezóny super zpráva, tak dík a ať jsi tedy pořád před pronásledovateli o krok napřed!

Správná hydratace je při dlouhých bězích nezbytná Především v letním období je správná hydratace velmi důležitou součástí tréninku. Na trhu je v současné době nepřeberné množství různých typů běžeckých hydratačních systémů, od ledvinek a speciálních láhví, až po běžecké batohy. Salomon patří v tomto směru k pionýrům mezi běžeckými značkami a každý rok přichází s inovativními produkty, které se vyznačují nízkou váhou a neuvěřitelným komfortem. Díky spolupráci s nejlepší horskými běžci světa jako jsou Kilian Jornet, Anna Frost či Jonathan Wyatt reflektují batohy řady S-LAB skutečné potřeby běžců.

První dojmy aneb sedí dokonale Na produktech Salomon mám hodně rád jejich neskutečný komfort. Jak boty, tak i další produkty hned při prvním použití sedí skvěle a nejinak tomu bylo u závodního S-LABového batohu Advanced Skin3. Salomon má obecně střih běžeckých batohů hodně propracovaný. Komfortu přidává také unikátní dvojřadé Twin Link stahování na hrudi a konstrukce Motion Fit Trail, díky kterým si každý běžec uzpůsobí nastavení batohu své postavě a potřebám.

Běžeckých batohů jsem měl možnost vyzkoušet více, ovšem už jenom díky komfortnosti a střihu preferuji právě Salomon. Po prvním delším běhu nechcete mít na zádech při laufu nic jiného. Navíc tento batoh je k dispozici dokonce ve čtyřech velikostech.

Soft flask láhve – lehčí už to nebude

Samotný hydratační systém je vyřešený pomocí takzvaných „soft flask“ láhví, které jsou umístěny ve speciálních kapsách v přední části batohu. S tímto konceptem p šli designéři Salomonu před několika lety, kdy ve svých závodních batozích nahradili nejčastěji používané hydrovaky právě extrémně lehkými soft flasky.

V setu s batohem dostanete dvě tyto soft flask láhve, které jsou dobře využitelné i bez samotného batohu. V parném letním počasí je to ideální doplněk také na kratší běhy, při kterých je batoh zbytečný, do ruky se ovšem voda hodí. Soft flask láhve jsou k dostání o objemu 150, 250 a 500 mililitrů Salomon ovšem myslí i na běžce, kteří přece jen preferují hydrovak. V zadní části batohu je totiž místo na hydrovak o objemu až 1,5 litru, který ovšem v ceně již není. Pro dlouhé letní ultratraily je ovšem kombinace soft flasks a hydrovaku možnost, jak mít na zádech při minimální váze batohu až 2,5 litru tekutin! Soft flask lahviček se ovšem zároveň týká jedna z mála výhrad, kterou k batohu mám. V situaci, kdy při závodě je tekutina v láhvi z více než poloviny vypita, tak se zhoršuje manipulace a samotný komfort občerstvování.

Každý milimetr batohu využitý na 100%

Z hlediska úložného prostoru, kapes a uchycení trekových holí jsou S-LABové batohy skutečně propracovány do posledního

SOUTĚŽ PRO PŘEDPLATITELE 2016

detailu. Jak název napovídá, testovaný model disponuje maximálním objemem 5 litrů. Do batohu bez problémů dám běžeckou bundu, návleky, mobil, dostatek tekutin a výživy na 5–6 hodin dlouhé výběhy. I přes to, že batoh je navržen ze strečového materiálu poměrně minimalistickým způsobem a váží mírně pod 300 gramů, kapes je na něm opravdu požehnaně. Všechny kapsy na gely, tablety, mobil a další vybavení jsou jednoduše dostupné bez nutnosti sundávat batoh. Díky zadní podélné „klokaní“ kapse po celé šířce je využit i prostor kolem boční strany těla. Integrovaná píšťalka je z hlediska bezpečnosti v horách samozřejmostí.

Zhodnocení

 skvělý střih, sedí dokonale díky Twin Link systému uchycení  dostatečný počet kapes a úložného prostoru  minimální váha, na těle batoh takřka necítíte

Do soutěže pro předplatitele jsme získali o něco objemnější verzi výše recenzovaného batohu Salomon S-LAB Advanced Skin3 12 Set.

V Luhačovicích proběhlo v zasedacím sále městského úřadu shromáždění sekce OB a valná hromada celého svazu, kde došlo mimo jiné ke zhodnocení činnosti svazu, k ustavení nové sekce ČSOS pro trailisty a ke schválení nových stanov ČSOS, které budou zároveň i stanovami krajských svazů jako pobočných spolků

O-Gala se ujala v roce 2015 mladá i starší luhačovická chasa a ples s vyhlášením nejlepších orientačních sportovců proběhl v prostorách středobodu luhačovických lázní, v paláci Elektra. Uvítání probíhalo ve folklórním stylu a krojovaní ogaři a cérky byli ozdobou plesu i pořadatelského zázemí. Všichni příchozí byli srdečně uvítáni, zobjímáni a napojeni místním životabudičem.

Hosté vytáhli róby a obleky, načechrali účesy a všichni byli opravdu šik, módní policie by měla těžkou práci. Také pitný režim všichni zvládli na jedničku, jelikož dnes je in věnovat se i tanci, nikoliv pouze konzumovat. Nádhera. Překvapivý moment: Lázeňské sborové těleso, které nastoupilo v kostýmcích bylo náhle po mém návratu do sálu v luhačovických dresech! Jen slíbená cimbálovka nedorazila (a to mi ji slibovali!), ale jak jsem tak pozorovala publikum při vystoupení místních raperů, nikomu to nevadilo.

Výsledky ankety vyšly již v čísle 4/15, ale zde zopakujeme jména nejlepších: Nejlepší O-běžkyně: Jana Knapová (nejlepší junior Jonáš Hubáček, nejlepší dorostenka Tereza Janošíková) Nejlepší O-bikerka: Martina Tichovská (nejlepší MTBO juniorka Veronika

Zdeněk Lenhart v síni slávy

Na letošní O-Gala byl slavnostně uveden do síně slávy českého orientačního běhu Zdeněk Lenhart (reprezentant, autor metodik, mapař). Zdeněk Lenhart oslavil letos 67 let. Na shromaždišti už jej příliš často nepotkáte. Zato jméno tohoto brněnského závodníka, člena oddílu VŠZ Brno, dnes VSK Mendelu Brno (VBM), najdete na mnoha českých mapách a publikacích. Lze tedy bez nadsázky říci, že se Zděnek Lenhart dá zařadit mezi legendy českého orientačního běhu a uvedení do síně slávy OB mu bez nadsázky rozhodně patří. S orientačním během začal ve svých 13 letech a od té doby zůstal tomuto sportu věrný. Možná jej také znáte pod přezdívkou Méďa, s kterou je spojen od brzkých orienťáckých začátků. S jeho jménem se můžeme setkávat ve třech rovinách. Tou první jsou sportovní výsledky. Zdeněk byl dlouholetým československým reprezentantem, účastníkem sedmi mistrovství světa (1970 až 1981) a získal dvě bronzové medaile ze závodu štafet v letech 1970 a 1979. Jeho jméno bychom našli i v popředí mnoha československých závodů tehdejší doby. Výčet jeho mistrovských medailí 8–2–3 je úctyhodný, uvědomíme-li si, že to byla doba bez sprintů, krátkých tratí, družstev, … Druhou rovinu známe snad úplně všichni. Vždyť publikaci „Technika a taktika orientačního běhu“, kterou Zdeněk napsal v roce 1976, četl či alespoň držel v ruce skoro každý z nás. Nevyšla jen jednou a s drobnými doplněními se v publikacích ČSOS pravidelně objevuje. Nejpřínosnější je, že se zdá být plně nadčasovou, neboť základní pravidla a poučky platí dodnes. Druhou známou knihou je „Stavba tratí“ z roku 1988. Rozsáhlá publikace byla výbornou pomůckou pro stavitele tratí a dodnes v ní lze nalézt inspiraci pro úspěšné uspořádání závodů. Třetí, a co do obsahu nejrozsáhlejší publikací, je „Tvorba map pro OB“ z roku 2000. Třetí možností, kde můžeme nalézt Méďovo jméno, je tiráž mnoha českých i zahraničních map. S mapováním začal v roce 1969, kdy společně s Lojzou Petrem zmapoval svoji první mapu – Babí lom (hřeben slepencových skal severně od Brna). Od té doby zmapoval, ať už sám nebo v týmu, více než 250 map na dvou kontinentech. V letošním roce jste se na Zdeňkově mapě mohli proběhnout při mistrovství na klasické trati, kde byl autorem části mapy. Závěrem vzpomeňme, všemi námi pravidelně využívaný, „Archiv map“. O ten se Méďa dlouhodobě stará a díky jeho preciznosti a pečlivosti máme v Čechách jeden z nejucelenější katalogů map pro všechny druhy orientačních sportů. Méďa je prostě orientační „legenda“.

Kubínová, nejlepší MTBO dorostenec Matyáš Ludvík)

Nejlepší O-lyžařka: Hana Hančíková (nejlepší LOB juniorka Petra Hančová, nejlepší LOB dorostenec Ondra Starý)

Nejlepší O-trailisté: Jana Kosťová (para) a Pavel Kurfűrst (open) Síň slávy: Zdeněk Lenhart

Tak zase za rok – zahodíme věci od bahna a reprezentujeme – tentokrát v Ústí nad Orlicí.

Náměstek krajského hejtmana Lubomír Nečas gratuluje Zdeňku Lenhartovi k uvedení do síně slávy SrdečnéuvítánívElektře Terka Janošíková – nejlepší dorostenka OB 2015

Valná

hromada v lavicích luhačovického zastupitelstva

Přehled důležitých informací z Valné hromady ČSOS, která se konala dne 28. 11. 2015 v Luhačovicích.

V zasedací síni Městského úřadu v Luhačovicích se dne 28. 11. 2015 konala valná hromada Českého svazu orientačních sportů za účasti 34 delegátů z 42, tj. 81%.

Vrcholný orgán našeho svazu měl desetibodový program, který delegáti VH, kteří vzešli z jednotlivých sekcí a krajských svazů ČSOS, zvládli za necelých 145 minut. Na programu se vedle procedurálních otázek – jako volba komisí, schválení programu, jednacího řádu a pracovního předsednictva, objevily jak tradiční body –zpráva o činnosti ČSOS (Kamenický), zpráva o plnění rozpočtu (Šubrt), zpráva revizní skupiny ČSOS (Macháček), informace ze sekcí OB (Klimpl), LOB (Škoda), MTBO (Pospíšek), tak i nové body – byly projednány a schváleny nové Stanovy ČSOS a návrh na ustanovení čtvrté sekce ČSOS Trail-O (viz níže). Po proběhlé rozpravě a diskusi byl schválen i Rozpočet ČSOS na rok 2016 a Usnesení valné hromady 2015.

Moje záznamy a úkoly z rozpravy, diskuse a směřování ČSOS jsou asi takovéto: velké ocenění za uspořádání MS a MSJ v MTBO v Liberci pro VLI, úspěch pořadatelský, sportovní, mediální (ČT), diplomatický i finanční (Kamenický) nárůst členské základny ČSOS dospě

oceněno zřízení a rozjezd TSM a Akademie OB, MTBO a LOB (P. Klimpl, P. Škoda, Z. Pospíšek)

informace o dobré přípravě ME v OB v Jeseníku, požadavek (prosba) na dobrovolníky – doplnění pro pořadatelský tým i diváckou účast na ME – podpora čs. týmu (P. Klimpl)

informace o přípravě přímých přenosů a dokumentů ČT z ME v Jeseníku a z MČR v OB v r. 2016 (I. Matějů)

podpora kandidatury na uspořádání MED OB v r. 2018, lokální pořadatel TUR a TJN (P. Klimpl)

informace a podpora ČSOS a Jč KS ČSOS při prezentaci v rámci Olympijského parku Rio 2016 na Lipně i lokálních OH parků (J. Vébr)

dobrá práce Komise rozvoje OB, rezervy v metodické oblasti ČSOS, snaha o vytvoření funkce metodika svazu (J. Němečková)

rezervy v průniku do celostátního tisku, nejsou lidi pro metodickou práci, malý zájem mladých o funkcionářskou práci, malé zastoupení v IOF, občasné problémy s majiteli lesů i orgány státní správy, nerovnoměrný rozvoj OB v jednotlivých oblastech (P. Klimpl – sekce OB)

příprava výpravy ČSOS na účast při Světových hrách v roce 2017 ve Wroclavi (I. Matějů)

Jako dva důležité body hodné zaznamenání uvádím:

Práce na schválení novelizovaných Stanov ČSOS.

Jejich změna byla nutná kvůli novému občanskému zákoníku. Novinkou oproti původním stanovám ČSOS jsou zejména změny ve zřízení statutárních orgánů ČSOS, tzv. „předsednictva ČSOS“, které tvoří předseda a dva místopředsedové ČSOS, dosavadní předsednictvo se stává „výkonným výborem ČSOS“ a nově řeší stanovy postavení krajských svazů ČSOS, které se stávají pobočnými spolky ČSOS a také je zde zakotveno postavení nově zřízených TSM. Nové stanovy byly po diskusi a zapracování připomínek jednomyslně schváleny.

Zřízení nové (čtvrté) sekce ČSOS pod názvem TRAIL-O, které předložila dosavadní pracovní skupina Forst, Dudík, Hůlka. Rovněž toto usnesení bylo přijato jednomyslně

V závěru musím poděkovat hostitelům z LCE (jmenovitě L. Slezákovi) za vytvoření dokonalých podmínek pro uspořádání jak shromáždění sekce OB, tak i VH ČSOS v Luhačovicích, prostředí i podmínky pro naše vrcholné jednání na městském úřadu v Luhačovicích byly skvostné a i spojení s následnou akcí O-GALA se ukázalo jako velmi dobré. Ale hodnocení této akce je již jiná kapitola, kterou provedou spíš mladší ročníky… Takže do Luhačovic ještě jednou – velké díky.

Ivan Matě

VýukovámapabylavytvořenavrámciProgramuV.MŠMT

Vloni proběhlo v projektu Dny orientace v přírodě přes 120 akcí, které připravilo 36 oddílů a startovalo v nich přes 17 000 běžců!

Vzniklo nebo bylo obnoveno a aktualizováno 40 výukových map v projektu Objev orientační běh.

V krajských kolech a ve finále Přeboru škol startovalo přes 2 400 žáků a studentů, krajská kola se konala ve 13 krajích, finále proběhlo v Ostravě

Areály pevných kontrol se dále množí, nejúspěšnější jsou zejména ty zřízené v blízkosti rekreačních středisek, kde i méně trpí vandalismem než u větších měst.

Jsou to úctyhodná čísla, zvláště když víme, že akcí pro příchozí se koná mnohem více, jen některé oddíly nemají čas na pár jednoduchých administrativních úkonů s přihlášením akce do projektu. Vždyť aktivních je zcela jistě více než 36 oddílů. Všem, kteří těmto akcím věnují čas, děkujeme a těšíme se na bohatou termínovou listinu v roce 2016. Již v polovině ledna bylo přihlášeno skoro 30 závodů pro příchozí veřejnost v 6 krajích.

Těšíme se na přihlášky nových pořadatelů: zamyslete se i vy, zda do toho půjdete. Taková akce se dá uspořádat i na jednoduché mapce

zahrnující jeden parčík nebo areál školy. Nebojte se toho, spoustu těchto podniků má na svědomí jeden, dva nebo tři aktivní pořadatelé. Jde o představení orienťáku, nikoliv o soutěžní formát, kde je nutno mít vše jištěno. K příchozím je ale nutno přistupovat s empatií, nezahrnout je orienťáckou hantýrkou, ale co nejjednodušeji vysvětlit a představit orienťák jako zajímavou aktivitu pro celé rodiny. Stačí zaslat přihlášku na mail Kristýny Skyvové, vše potřebné najdete na stránkách komise rozvoje OB, http://krob.eso9.cz Kristýno, díky.

Jarmila Němečková Jarmila.nemeckova@zaket.cz

Pozvánka na lázeňský sprint, do jednoho z nejlepších middlových terénů na Moravě a na středověký hrad

Ano, tato lákadla čekají na závodníky první dubnový víkend v okolí Hranic na Moravě a Lipníka nad Bečvou. Pořadatelé z SK Prostějov a SOB Olomouc připravují závody, které jsou určeny jak pro elitní závodníky, tak pro dorostenecké reprezentanty středoevropských zemí, ale i pro širokou orienťáckou veřejnost, neboť sobotní závod je zařazen jako soutěžní hned pro tři oblasti. Do terénu lázní v Teplicích nad Bečvou česká elita zamíří po 10 letech od historické premiéry sprintu v roce 2006. Tehdejší účastníci si možná ještě pamatují, že vítězné časy se nevešly do limitu a že mapa v závěrečných pasážích, kde se překrývalo hodně vrstevnic s lázeňskými asfaltovými cestami, nebyla moc dobře čitelná. Podobných chybiček se pořadatelé snažili pro tentokrát vyvarovat. Stavitel tratí Jakub Zimmermann se může opřít o výsledky a kilometrové průměry z předchozích závodů, mapař Bob Háj využil možností a tolerancí, které mu dovoluje aktuální mapový klíč a čitelnost mapy se hodně zlepšila.

Sobotní závod se poběží v terénu, který v jednom z předchozích čísel časopisu nazval autor Honza Drbal jedním z nejlepších na

Moravě. Uvidíme, jaký názor bude mít stodvacítka dorosteneckých reprezentantů středoevropských zemí a také zhruba sedm stovek závodníků oblastních žebříčků. Start závodu bude v 10 hodin (dorostenecké kategorie reprezentantů a elita), první závodníci oblastních žebříčků vyrazí na start o dvě hodiny později. Mapa opět bude z dílny Boba Háje, stavby tratí se ujal Jirka Otrusina. Nedělní štafetový závod zavede běžce do okolí hradu Helfštýna. Ano, tam se již také nedávno (2013) štafety běžely. Tratě tentokrát ale povedou kolem (nebo možná dovnitř?) samotného hradu a pořadatelé slibují, že tentokrát divácká kontrola bude skutečně divácká a nikoliv utopená v lese. Myšlenka na uspořádání takovéto akce pro dorost vznikla z důvodu umožnit závodníkům dorosteneckých kategorií (šestnáctek i osmnáctek) získávat ostré mezinárodní zkušenosti před vlastním vrcholem těchto věkových kategorií – mistrovstvím Evropy dorostu. Akce je určena pro reprezentační výběry jednotlivých zemí a to v počtech až šesti závodníků (a s tím souvisejících 2 štafet) v jednotlivé kategorii. Je otevřena pro kterýkoliv národní výběr, ovšem s pořádáním

by se mělo střídat jen 5 zemí – Viszegrádská čtyřka a Rakousko. Protože by se mělo jednat o „low-cost“ akci, spaní bude v tělocvičně či třídách, bude se jednat vždy o dva závody (jednotlivci a štafety) o víkendu a vlastní závody by měly být organizovány v pětiúhelníku Vídeň–Budapešť–Banská Bystrica–Krakov–Brno, tedy tak, aby i cestovní náklady byly co nejmenší. Specialitou letošního prvního ročníku poháru by kromě samotných závodů měl být i „program pro mladé novináře“, který připravujeme ve velmi úzké spolupráci s ČSOS (sekcí OB) a pod patronací IOF. Tento program (workshop) by měl být zaměřen na spolupráci s tiskem, televizí, účastníci by si měli v praxi vyzkoušet jak připravovat reportáže ze závodů v orienťáku. Samozřejmě bychom chtěli, aby to nebyl jen osamocený „výstřel do tmy“, ale aby čeští účastníci tohoto workshopu se v budoucnu pravidelně zapojovali do příspěvků na svazový web a do časopisu.

Webové stránky obou akcí už fungují: http://ewgorienteering.org/ceyoc2016 resp. http://ewgorienteering.org/wre a budou na nich doplňovány aktuální informace.

Dušan

technika a vybavení

Jedním z posledních příkladů použití SI AIR+ byl Světový pohár LOB v německém Oberwiesenthalu, současně pořádaný i jako Mistrovství světa veteránů. Bezproblémový průběh závodu prokázal spolehlivost a komfort, který bezdotykové ražené poskytuje a to jak závodníkům, tak organizátorům.

Co představuje SI AIR+ s čipy SIAC ?

Nový systém bezdotykového ražení pro orientační sporty byl pojmenován AIR + a vyjadřuje trend ke stále vyšší rychlosti, spolehlivosti a pohodlnosti ražení. Čip, který je používán v systému AIR +, se nazývá SI Active card, neboli SIAC. Aktivní ve jménu znamená, že se nejedná o pasivní zařízení jako starší čipy, které pro oražení musíte strčit do krabičky. Tento čip má v sobě baterii, díky které se stává aktivním zařízením. K oražení kontroly pak dojde v okamžiku, kdy se závodník ke kontrole přiblíží na předepsanou vzdálenost. Tato vzdálenost se liší podle specifikací sportu, může se pohybovat od 60cm (pro pěší OB) až do tří metrů

Rozsah dosahu je dán pravidly IOF a je řízen použitou kontrolou.

Při oražení je závodník spolehlivě informován samotným čipem – jeho výrazným bliknutím a pípnutím. Při prodlení u kontroly probíhá ražení a signalizace opakovaně, což není na závadu a chybné ražení je díky tomu prakticky vyloučeno.

Kompatibilní na všech závodech Důležitou výhodou pro uživatele je, že pokud není na kontrolách aktivováno aktivní bezkontaktní ražení, lze SIAC používat naprosto

Již Bezkontaktní ražení SPORTident AIR+ se stává standardem orientační běh | 27

stejně jako starší čipy SICard. SIAC je v podstatě nejvýkonnější čip SI-11, který při ražení bliká, rozšířený o bezkontaktní ražení.

Stačí staré krabičky!!!

mohou uživatelé čipů SIAC razit bezdrátově Ostatní však razí klasicky. Pořadatelé tedy mohou použít stávající infrastrukturu. Pro exponovaná místa, kde nejde o ražení klasické kontroly, jako je povinný úsek, sběrná kontrola nebo cíl, mohou použít kontroly BS11 s vyšším dosahem až 3m, s použitím antény až 9m.

Jaké jsou tedy varianty krabiček? Na co jsou jaké krabičky vhodné? BSF-7/8 (klasické velké i malé krabičky) kontaktní a bezkontaktní ražení do 60cm. Tyto kontroly jsou vhodné pro kontroly pro pěší OB. BS11-BS small – bezkontaktní ražení do 150cm

BS11-BL large – bezkontaktní ražení do 300cm (možnost vytvoření módu brány –GATE MODE)

BS-11 Loop Antene – bezkontaktní ražení –cílová čára (nyní až 9m šířka )

Hlavní výhody bezkontaktního ražení Orientační běžec při ražení nemusí zastavit a zůstává v kontaktu s naplánovaným postupem a mapou, zároveň však musí být v předepsané vzdálenosti od kontroly (u pěšího OB do 60cm).

Před používáním bezkontaktního ražení se při hromadných startech prakticky nedalo vyhnout situacím, kdy mezi závodníky docházelo k tlačenici a doslova k boji o kontrolu. Použitím bezkontaktního ražení a případně kontrol s delším dosahem probíhá závod plynule. Díky signalizaci oražení čipu pípáním i blikáním je pro závodníky využití SIAC naprosto spolehlivé a předchází problémům s diskvalifikací.

Výhody pro další disciplíny (LOB, MTO) U lyžařského orientačního běhu jsou problémy s bržděním a zastavováním u kontrol ještě nepříjemnější. Jeho vlivem dochází

k odkrytí sněhu, neúměrnému zpomalení kontrol a nebezpečí poškrábání lyží stejně jako zvýšenému nebezpečí úrazu. Tato rizika bezkontaktní ražení pochopitelně odstraňuje. Podobné zlepšení nastává i u MTBO.

Sprintové štafety: Pouze SIAC

IOF striktně požaduje pro sprintové štafety použití bezdotykového systému AIR + s čipy SIAC. Tato moderní mediálně atraktivní disciplína je od počátku koncipována pro použití systému bezkontaktního ražení čipem SIAC.

Závěr

Bezkontaktní ražení je skvělou službou pro závodníky a díky oboustranné kompatibilitě jak čipů, tak kontrol je pořadateli závodů realizovatelné za minimálních nákladů. Trend bezkontaktního ražení jednoznačně směřuje od vrcholových mezinárodních závodů k lokálním závodům na národní úrovni a jednoznačně se stává novým standardem v orientačním běhu.

Benefity SPORTident SIAC  plynulost a rychlost ražení  spolehlivost  bezproblémové použití při hromadných startech a štafetách  použitelnost čipů SIAC i při použití klasických kontaktních kontrol  použitelnost starších čipů současně se SIAC  použití starších kontrol BSF7 a BSF8 pro bezkontaktní ražení pouze upgradem firmware

Pro konzultace ohledně nasazení systému AIR + a čipů SIAC se obraťte na výhradní zastoupení SPORTidentu pro ČR fi

World Cup a Mistrovství světa z technického pohledu

TRAŤ

Všechny kontroly v lese byly standardní BSF-8 v režimu BEACON CONTROL. Závodníci tedy mohli bezkontaktně razit pouze přiblížením se ke kontrole na vzdálenost cca 60cm. Odpadá tedy složitá manipulace s čipem a hůlkami. Právě tato skutečnost výrazně přispívá k plynulosti závodu, vyšší bezpečnosti a komfortu závodníků.

CÍL

START

Všichni závodníci využívali čipy SIAC bezkontaktně. Z tohoto důvodu je startovací koridor částečně prodloužen o další úkony oproti klasickému uspořádání při použití kontaktních čipů.

1. CLEAR (nulování) – použita BSF-8 v běžném nastavení na nulování. Nulování probíhá klasickým kontaktním způsobem vložením čipu.

2. CHECK (kontrola+ SIAC on) – použita BSF-8 v běžném nastavení na prověření vynulovaného čipu. Je však potřeba zdůraznit, že kontrola v běžném režimu CHECK zároveň funguje i jako SIAC on, dojde tedy k nastartování čipu do režimu bezkontaktního ražení.

3. TEST PUNCH (prověření funkč nosti bezdotykového ražení) –použita BSF-8 v běžném nastavení BEACON CONTROL. Kontrola slouží pro prověření, zda funguje bezdotykové ražení. Závodník přiblíží čip ke kontrole a vyzkouší, zda dojde k akustickému a optickému signálu a ražení funguje.

4. START – dvě kontroly BS BS11-BL large v režimu GATE vytvoří bránu 3 m širokou. Ta je cca 5m od výdeje map. Start závodníka tedy je měřen přesně ve chvíli protnutí této startovací brány.

Součástí systému je také kontrola v režimu SIAC battery test. Ta slouží k prověření dostatečné kapacity baterie v čipu. Tato kontrola byla závodníkům k dispozici v centru závodu, nicméně vzhledem k tomu, jaká je předpokládaná životnost baterie v čipu SIAC, není zatím tak akutně zapotřebí prověřovat stav baterie.

Technická konfigurace cíle se skládala ze základní časomíry a záložních řešení z důvodu vyšší bezpečnosti. Základním prvkem je kontrola BS-11 Loop 6m (Antenna/Station/Case). Anténa v zemi ve sněhu vytvoří jasnou cílovou čáru. Kontrola je nastavena do režimu TIMING MODE, který vyhodnotí čas průjezdu přesně ve chvíli protnutí cílové čáry.

Dále byl cíl vybaven záložní fotobuňkou, která však pouze zaznamenávala časy prů jezdů do nezávislého systému a sloužila jen jako případný záložní zdroj dat.

Ještě pro potřeby komentátora závodu, byl cíl doplněn o kontrolu s rádiovým vysíláním tak, aby měl přehled o aktuálních dojezdech do cíle dříve než dojde k vyčtení čipů Po dojezdu došlo samozřejmě ke standardnímu vyčítání čipů. I to však může být realizováno bezdrátově. Poslední krabičkou, která byla závodníkům k dispozici, byla BSF-8 v režimu SIAC off, která vypíná čipy, aby nedocházelo k vybití baterie. Závody proběhly bez jakýchkoliv problémů s technologií a žádná výše zmíněná záložní řešení nemusela být použita.

Je to potvrzení toho, že bezkontaktní ražení AIR+ s čipy SIAC představuje spolehlivé robustní řešení, které rozhodně má svoji budoucnost, přesnost a komfort, který závodníci i pořadatelé ocení.

MISTROVSTVÍ SVĚTA TRAIL-O 2015,23.-30.6., Záhřeb, Chorvatsko http://www.wtoc2015.org/

Open

– jednotlivci (68závodníků) body čas

1.MicheleCera ITA 51 193

2.AnttiRusanen FIN 5065,5

3.MartinJullum NOR50 189

4.MarkoMäättälä FIN 49100,5

5.VitaliyKyrychenko UKR49136,5

6.GuntarsMankus LAT 49143,5

19.PavelKurfürst CZE47 153

24.TomášLeštínský CZE46 77

33.LiborForst CZE45348,5

Paralympic – jednotlivci (42závodníků) body čas

1.VladislavVovk UKR49398,5

2.IvicaBertol CRO48 114

3.SørenSaxtorph DEN47262,5

4.OlaJansson SWE46 138

5.MichaelJohansson SWE45 113

6.JanaKosťová CZE44 230

15.PavelDudík CZE40 213

17.BohuslavHůlka CZE38 193

Týmy (20týmů): body čas

1.Ukrajina(Kyrychenko,Vovk,Opanasenko) 77 174

2.Chorvatsko(Bertol,Varnica,Tišljar) 74 89

3.Finsko(Rusanen,Turto,Seppä) 74 159

4.Českárepublika(Leštínský,Kosťová,Forst)7262,5

5.Švédsko(Wiksell,Fredholm,Jansson) 70 69

6.Lotyšsko(Mankus,Rukšans,Jakubovskis) 70 88

TempO (61záv.): čas

1.AnttiRusanen FIN 242,5

2.JánFurucz SVK 279,5

3.SondreRuudBråten NOR 286 4.LarsJakobWaaler NOR 303 5.LauriMäkinen FIN 325,5 6.LuisGonçalves POR 336 9.TomášLeštínský CZE 379

EVROPSKÝ

DOMÁCÍ SOUTĚŽE TRAIL-O 2015 http://www.trailo.cz/vysledky/

MISTROVSTVÍ ČR v Trail-O 2015, (Javorník, Vápenná, DOB)

Klasika – Open body čas

1.LiborForst 22 27

2.JánFurucz 22 69

3.JiříFišer 21 12

4.PavelKurfürst 21 14

5.MiroslavSlovák 20 13

6.DušanFurucz 20 68

7.JiříKalousek 20 78

8.MartinLocker 18 80 9.MarkétaŠimková 17 34 10.MagdalenaKurfürstová 17 79 11.MiroslavŠimek 17 86 12.LenkaForstová 15 26 13.SentaKrajcarová 13 139

Klasika – Paralympic body čas 1.JanaKosťová 22 17 2.HanaDoležalová 21 31 3.BohuslavHůlka 19 146

4.PetrKrystek 14 18 5.MiroslavŠpidlen 13 94 6.EvaTomanová 13 104 7.MilanLučný 12 87 8.BorisDvorský 10 104 9.JarmilaMrtková 10 144 10.JitkaKadlecová 7 101

Klasika – Junior body čas

1.AntonínForst 20 12 2.TomášLocker 18 15 3.DanielLocker 14 16

TempO – Open (23záv.): čas

1.JánFurucz 95 2.PavelKurfürst 151 3.JiříFišer 164 4.MartinLocker 177 5.LiborForst 183 6.DušanFurucz 203 7.MagdalenaKurfürstová 210 8.JanaKosťová 225 9.HanaDoležalová 283 10.LenkaForstová 317

TempO – Junior čas 1.DanielLocker 148 2.TomášLocker 157 3.AntonínForst DNQ

ČESKÝ POHÁR TRAIL-O 2015

Open (40záv.): 1.FuruczDušan ZAK 1010,8 2.FuruczJán ZAK 1002,9 3.FišerJiří SLP 984,2 4.KurfürstPavel FSP 973,8 5.KalousekJiří DKP 957,2

6.DudíkPavel JPV 955,7 7.ForstLibor MFP 934 8.LockerMartin SRK 923,3 9.ForstováLenka MFP 890,9 10.KurfürstováMagda FSP 888,5

Paralympic (11záv.):

1.DoležalováHana VRL 955,8

2.KosťováJana KVP 892,4 3.HůlkaBohuslav KVP 871,6 4.LučnýMilan KVP 755 5.ŠpidlenMiroslav KVP 715,1 6.DvorskýBoris KVP 656,8

Junior (6záv.):

1.ForstAntonín MFP 901,1 2.LockerTomáš SRK 809,1 3.LockerDaniel SRK 729,8

RANKING 2015

Open (20záv.):

1.ForstLibor MFP 1054,8

2.FuruczJán ZAK 1009,3

3.KurfürstPavel FSP 1002,9 4.LeštínskýTomáš DOB 991,2 5.FuruczDušan ZAK 984,6 6.FišerJiří SLP 974,1 7.KalousekJiří DKP 969,7 8.DudíkPavel JPV 960,5 9.ForstováLenka MFP 954,4 10.ŠimekMiroslav LME 932,4

Paralympic (10záv.):

1.KosťováJana KVP 968,9 2.DoležalováHana VRL 968,4 3.HůlkaBohuslav KVP 950 4.LučnýMilan KVP 720,4 5.DvorskýBoris KVP 685,5 6.ŠpidlenMiroslav KVP 659,4

Junior (5záv):

1.ForstAntonín MFP 888,7 2.LockerTomáš SRK 752,1 3.LockerDaniel SRK 634,9

TempO (27záv.):

1.FuruczDušan ZAK 1015,3 2.FuruczJán ZAK 1009,4 3.KurfürstPavel FSP 971,4 4.ForstLibor MFP 959,1 5.KalousekJiří DKP 931,6 6.KurfürstováMagda FSP 929,1

7.ForstAntonín(jun.) MFP 877

8.ForstováLenka MFP 865,8

9.KosťováJana KVP 852,6 10.HůlkaBohuslav KVP 833,4

Partneři ČSOS pro rok 2015

Jistotu na trati Vám dává servis TOI TOI.

To ostatní je na Vás!

Pronájem a servis mobilních WC, pisoárů, mycích žlabů a stání, toaletních karavanů, odpadkových košů, velkoplošných stanů a ochrany povrchu. Pronajímáme a prodáváme mobilní oplocení, obytné, kancelářské, skladové a sanitární kontejnery. Nabízíme kompletní hygienické zabezpečení hromadných společenských, sportovních a kulturních akcí.

Slaný, České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Olomouc, Brno