Orientační běh 2014/4

Babí léto

Tak konečně přišlo! Trvalo to sice víc než měsíc, ale na konci září nám přece jen zasvítilo podzimní sluníčko na dobu delší než dva dny. A shodou okolností to vyšlo na mistrák na klasice. Nevím jak vy, ale pro mě osobně je tahle kombinace něčím, na co se celý rok těším a z čeho mám zároveň trochu strach. Ta opojná směs pocitů, v níž se vůně tlejícího listí a pohled na sluneční paprsky v ranní mlze mísí se zvláštním druhem úzkosti. Je to úzkost z návratu k povinnostem, kterou mám pořád někde hluboko zasunutou ze školních škamen a která se teď znovu vrací ve zlé předtuše, že na mistrovský long už zase nemám natrénováno? Anebo to souvisí s mnohem silnějším vědomím, že něco krásného a důvěrně známého pomalu končí a teď je potřeba vykročit do něčeho něco nového a nepředvídatelného? Letošní klasika mi jednoznačnou odpověď nedala a při pohledu do výsledků jsem z toho všeho možná ještě zmatenější: zkušeňáci z řad letošních třicátníků jsou pořád dobří, ale mlaďoši už jim šlapou na paty. Přejme tedy nejen jim, ať si tohle babí léto užijí co nejdéle. A já třeba zatím té záhadě přijdu na kloub.

4 ___ Libor Zřídkaveselý Písky stříbrné a bronzové

Mistrovství světa juniorů, Bulharsko

12 ___ Jiří Krejčík Akademici na Hané 19. AMS v orientačním běhu, Olomouc 14 ___ Jakub Zimmermann Postup čísla 18 Jakub Zimmermann, Jiří Krejčík Jak ti dupou králíci?

Klasická trať na AMS v Olomouci

Od čísla k číslu

Radim Hošek radimho@gmail.com

Šest medailí z domácího AMS je nad plán. K totální spokojenosti ale náročným fanouškům chyběla příležitost zazpívat si hymnu.

Na letních lampionových vícedenních se nic mimořádného nestalo a na Béďovi se tak mohlo každou neděli objevit: „Další pohodové vícedenní závody.“

Na klasiku ve skalách, kterou nerozhodovaly těžké dohledávky, si stěžovali někteří z 1200 účastníků žebříčku B-Čechy v Toulovcových Maštalích. Co naplat, že přesně tak to má být.

V hlavním vysílacím čase získal body a vteřiny času úspěšný servisman na MS MTBO. Jinak jsme mohli vidět podrobnou reportáž ze Smiřic, záznam z MS MTBO a vydatný vstup z masově navštíveného Beskydského azimutu, letos součásti akce ČOV Sportuj s námi, kam kromě 1 800 dětí zavítala i celebrita.

Medializaci OB však tentokrát vzali do svých rukou zejména královéhradečtí záchranáři. Díky jejich tiskové zprávě psala o českém orientačním běhu i média doslova na druhé straně planety, v Austrálii. Bude se po letech činnosti mediální komise svazu propagace OB outsourcovat?

Teď už je to naštěstí jen historka k pivu, ale jak připomíná hlavní rozhodčí dotčeného závodu Českého poháru štafet Martina Hepnerová, byly chvíle, kdy do smíchu nebylo. Navíc policie pořád ještě nevypátrala, kdo je za útok sršní odpovědný. „Pohostinné Hostinné.“ Tenhle nadpis vražedného diktátu si půjčil Kade ke svým fotkám ze sprintového závodu v Podkrkonoší. Rozbor fotky jednoho eliťáka, jehož nožka byla obklopena (dost možná v privátu rostoucími) květy, zaměstnala u počítačů několik prokrastinátorů. Asi to byl optický klam, protest nebyl podán. Že se sprintové štafety dají postavit zajímavě, i když se farstují jen „do dvou“, demonstrativně ukázal skeptikům Eda Šmehlík, stavitel premiérového mistrovství v téhle disciplíně, a je tak naším borcem na konec.

Orientační běh – časopis orientačních sportů

Vydavatel: Český svaz orientačních sportů, Zátopkova 100, P.S. 40, 160 17 Praha 6-Strahov

Tel./fax: 220 513 295, E-mail: csob@cstv.cz

Redakce a příjem inzerce: Žaket, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, www.casopisob.cz

Jiří Krejčík – editor, 1krysy@gmail.com

Lenka Klimplová – redaktorka, lenka.klimplova@gmail.com

Petr Žaloudek – redaktor, zhaly@seznam.cz

Jan Exner – redaktor, jenda.ex@seznam.cz

Radek Laciga – redaktor, rala@volny.cz

Na obálce: Radek Laciga, nejrychlejší servisman na světě, foto Robert Urbaník

číslo 4/2014

Jarmila Němečková – inzerce a marketing, jarmila.nemeckova@zaket.cz, tel.: 603 157 803

Předplatné: Marie Dvorská, marie.dvorska@zaket.cz Grafika, DTP: Jitka Štraitová – Žaket

Tisk: Žaket, www.zaket.cz, info@zaket.cz

Příspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy, apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí.

Registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vychází: 10. 10. 2014. Uzávěrka příštího čísla: 15. 10. 2014

21 Tomáš Dlabaja Orienteering Academy 22 ___ Radek Laciga Brambory bez kopru MS a MSJ v MTBO, Polsko 29 ___ Miloš Nykodým Vlastňák Miloše Nykodýma 30 ___ Libor Forst Slzelo nejen počasí MS v trail-O v Itálii 31 ___ Libor Forst Trail-o kviz 33 ___ Jiří Šubrt Zprávy ze Strahova

34 Bob Háj Vápenky Nejlepší orientační terény 35 ___ Bob Háj Vracovské duny Nejlepší orientační terény 36 ___ Jan Petržela Čekání na Supermana Český pohár ve sprintu, Hostinné 38 ___ Eda Šmehlík Premiéra nové disciplíny Mistrovství ČR sprintových štafet, Smiřice 40 ___ Petr Kadeřávek Orazte si, žádný spěch 42 ___ Žlutá armáda vrací úder 44 Výsledkový servis

Písky stříbrné a bronzové

Libor Zřídkaveselý zr@sky.cz

Foto: Robert Svoboda

Mistrovství světa juniorů, Borovec, Bulharsko 21.–28. července 2014

Letošní juniorské mistrovství světa zavítalo po 15 letech do Bulharska. Juniory tentokrát nevítaly pláže Slunečného pobřeží, ale horské terény pod nejvyšší bulharskou horou Musalou (2 925 m). Centrem mistrovství bylo horské středisko Borovec. Na závodníky tak čekaly čtyři náročné závody v různých terénech těchto krásných hor. Čeští junioři se opět nevrátili s prázdnou a přivezli domů jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili.

V netradičním termínu v druhé polovině července se do Borovce sjely necelé tři stovky juniorů a juniorek. Prvním závodem, který prověřil především jejich rychlost, byl sprint v blízkém městě Samokov. A kteří čeští junioři bojovali o cenné kovy? Českou republiku letos reprezentoval tradičně tucet závodníků: Gabriela Hiršová, Simona Chládková, Kateřina Chromá, Eliška Kulhavá, Markéta Novotná, Anna Štičková, Jan Čech, Patrik Horák, Petr Horvát, Jonáš Hubáček, Marek Minář a Ondřej Semík. Letošní sprint patřil k těm velmi jednoduchým, ale i přes tento fakt dokázali pořadatelé závodníky překvapit. Připravili pro ně totiž netradiční karanténu i prostor pro přípravu. Nebyla to žádná tradiční škola či hřiště, ale místní moderní sportovní hala, která pak v srpnu hostila třebas české volejbalistky. Hlavní hala tak sloužila především jako šatna a hala v suterénu pro rozcvičení. Pořadatelé přistoupili ke karanténě důsledně a okna, která v hale byla a umožňovala by získat nějaké informace, byla zatemněna. Závodníci, kteří se koridory vedoucími po chodbách a schodištích dostali k jednomu z mnoha východů, tak vybíhali bez sebemenší představy o tom, kterým směrem by mohla první kontrola být. A to, že se venku radikálně mění počasí z celkem pěkného polojasna do intenzivní pr ů trže mra č en, mohli zjistit jen podle zvuku kapek dopadajících na střechu haly.

Samotný déš ť byl pro č ást startovního pole ur č it ě nep ř íjemný, ale p ř i pohledu do výsledkové listiny je vidět, že i ti, kteří v něm startovali, se dokázali dostat do popředí výsledkové listiny. Obě tratě juniorů i juniorek mnoho obtížného nenabízely, neboť samotné město moc krásné nebylo, ba naopak některá místa i při volné procházce města vybízela k vyhnutí se velkou oklikou.

Je to tam! Juniorská štafeta navázala na loňský úspěch z Hradce Králové a vybojovala stříbro.

Vskutku skluzný sprint

Závod juniorek byl soubojem dvou seveřanek. Fyzicky lepší Heidi Mårtensson vedla v úvodní pasáži a při vracení se zpět přes most byl její náskok již skoro 20 vteřin. Pak však chybovala na 10. kontrolu a do čela závodu se dostala Švédka Sara Hagström, která jako jediná dokázala fyzicky Heidi stačit a také i v závěrečné pasáži udržet nepatrný náskok. Rozdíl v cíli byl 5 sekund ve prospěch švédské závodnice. I souboj o bronzovou medaili se rozhodoval až v samotném závěru trati, když po většinu času lépe běžící Frida Sandberg ze Švédska více váhala na posledních kontrolách a díky tomu si pro bronz doběhla Dánka Miri Thrane Ødum. Z našich se nejlépe dařilo pardubické Elišce Kulhavé, která sice postupně na vítězku pomalu ztrácela, ale skoro bezchybný výkon a rychlé nohy ji vynesly na krásné 10. místo. Další Češky se nevyhnuly chybám a v rychlém závodě je drobná zaváhání odsunovaly ve výsledkové listině níž a níž. I když závod juniorů byl vyrovnanější (20 nejlepších se vešlo do minutové ztráty na vítěze), tak v průběhu závodu k mnoha zvratům nedocházelo. Vítězný Tim Robertson z Nového Zélandu se do vedení dostal již na páté kontrole z dvaceti a své vedení udržel až do cíle. Pro stříbrnou medaili si doběhl loňský vítěz klasické trati Polák Piotr Parfianowicz a pro bronz Anton Johansson ze Švédska. Že sprint je závod, v němž se konkurence hodně vyrovnává, ukazuje čtvrté místo Tristana Bloemena z Belgie. Nejlepším z našich byl Jonáš Hubáček, který stejně jako Eliška žádnou výraznou chybu neudělal, ale postupně vteřinku po vteřince ztrácel na nejlepší. V konečném účtování v cíli to pak pro něj znamenalo 16. příčku. Ostatní se srovnali do několika málo vteřin: Marek Minář +1:13, Ondřej Semík a Patrik Horák +1:16, Petr Horváth +1:19 a Vojta Kettner +1:35.

Trať sprintu

Závodní prostor byl rozdělen řekou na dvě odlišné části. Západní břeh bylo sídliště, které už hodně pamatovalo, a úvod trati, který v něm byl pro obě kategorie připraven, byl velmi rychlý. Ve své podstatě šlo o to se vždy rychle rozhodnout, zda zprava či zleva a postup realizovat. Po návratu přes most zpět na východní stranu řeky čekal na závodníky jediný postup, kde opravdu stálo za to se chvíli zamyslet (junioři postup 8–9, juniorky postup 6–7). Varianty zprava/zleva byly vzdálenostně velmi vyvážené a rychlejší se nakonec o několik sekund ukázal postup zprava pro obě kategorie (u D varianta zprava převažovala o něco více). Závěrečná část trati se pak otočila okolo náměstí, kde byl i cíl závodu. Žádné složité pasáže se však neobjevily ani v těchto místech trati, a tak o výsledku rozhodovala výrazně více rychlost než mapová technika.

Trať klasiky

Úvod obou tratí byl v prudkém horském svahu. Holky začaly v části, která byla méně prudká a v obtížné části je čekala jen jediná kontrola – třetí. Tam také všechny Češky ztratily více než minutu na nejlepší mezičas. Kluci měli začátek o něco těžší a hned všechny 3 první kontroly patřily k těm nejobtížnějším v závodě. Ve svahu bylo potřeba nejen jít s rozvahou a hlídat směr běhu, ale i přemýšlet, jestli se nevyplatí seběhnout na blízkou pěšinku než traverzovat prudkým a místy i zarostlým svahem. Po tomto úvodu na obě kategorie čekal dlouhý postup na čtvrtou kontrolu. Obě kategorie měly postup myšlenkově podobný. Stavitel trati Kiril Nikolov nabízel na obou tratích delší variantu s využitím cest a pak kratší s menším převýšením, ale s nutností více mapovat a vše si hlídat. Podle stavitele tratí byly nejrychlejší obíhačky, ale ti nejlepší ve většině případů volili spíše některou z přímějších variant (viz obrázek s variantami postupů). Další kousek obou tratí byl v členitém a kamenitém prostoru. Otevřené oblasti plné velkých balvanů byly dobře čitelné i viditelné, a tak se v této části příliš neztrácelo. Druhou důležitou pasáží byl pro obě tratě středně dlouhý postup přes údolí s horským potokem. Zejména u juniorek (7–8) to byl postup, který mnohdy rozhodoval o posunu v řádu desítek míst výsledkovou listinou: nenabízel žádné zásadní volby, ale šlo spíše o nalezení dobré stopy spletí zeleně a kamenitého podkladu. Kdo tento postup zvládl, bojoval o umístění v první desítce. Postup juniorů byl o něco méně obtížný. Stavitel jim nabídl i obíhačku po meších pěšinkách, kterou si řada závodníků i vybrala, ale mnozí pak při realizaci chybovali a méně znatelné pěšinky v terénu nedokázali správně nalézt. I u juniorů se na tomto postupu hodně ztrácelo, ale přece jen ne tolik jako u juniorek. Na kluky po tomto postupu čekal poměrně obtížný motýlek. Jeho obtížnost nebyla ani tak technická, ale mapa v měřítku 1 : 15 000 byla v této oblasti hodně málo čitelná a kdo běžel bez lupy, měl problémy v krátkých postupech a jejich dohledávkách. Juniorky motýlek vynechaly a obě kategorie vystoupaly k cílové louce na divácký úsek. Po proběhnutí cílem čekala na závodníky závěrečná část v podmáčeném svahu s množství drobných potůčků, bažin

Trať longu s postupy Marka Mináře

Bronzová sprška

Další den čekala na závodníky klasická tra ť Po č así tentokráte p ř álo, žádné horko, po celý den zataženo a jen n ěkolikrát spadlo pár drobných kapek. Na start po ř adatelé závodníky vyvezli do nadmo ř ské výšky 1 800 m n. m., a tak se v závodě hodně klesalo a relativn ě méně stoupalo. Vždy ť parametry (junioři 10,2 km, 275 m převýšení a 23 kontrol; juniorky 7,2 km, 210 m p ř evýšení a 16 kontrol) na první pohled nenasv ě dč ují, že by se b ě želo v horském terénu. Terén byl opravdu pěkný a trat ě tentokráte oproti sprintu velmi povedené a technicky obtížné. Horský terén byl náročný, o čemž svědčí i rozdíly ve výsledkové listině. Vždy ť desátá juniorka Heidi Mårtensson ztratila na vít ě zku v cíli 7:47 a i desátý Riccardo Scalet z Itálie ztrácel v cíli jen o malinko mén ě – 7:32. Ale koukn ě me se na závody postupně

Jak jsem již zmínil v ráme č ku u popisu tratí, našim holkám tento typ závodu nesedl. Všechny něco málo či více ztratily už v úvodní pasáži do třetí kontroly a pak každá podle svých technických schopností svoji ztrátu zvětšovala rychleji či pomaleji. Nejlepšími Č eškami nakonec byly Ani č ka Štičková a Gabriela Hiršová (33. a 35. místo se ztrátami 18:55 a 19:10). O zlatou medaili si to v pohoří Rila rozdaly zlatá ze sprintu Švédka Sara Hagström a Norka Gunvor Hov Høydal. Souboj to byl, jak se pat ří. Norka po v ě tšinu č asu svoje soupe ř ky porážela a držela si vedení. Na diváckém úseku její náskok p ř esáhl 2 minuty, pak však p ř išla chyba v bažinatém svahu na 12. kontrolu a rázem byla v těsném vedení Švédka. Ta však přece jen byla ten den o malinko horší, náskok 18 sekund neudržela a se ztrátou 3 vteřin obsadila druhou pozici. Bronzovou medaili pak vyrovnaným výkonem získala Emmi Jokela z Finska.

ztrácelo. Kdo si neuvědomil, že v horském lese je vždy více drobných potůčků, které občas v mapě nejsou, a nenašel si jiné objekty pro dohledávku, ztrácel v této části cenné vteřinky, které už v úplném závěru, kde se mírně klesalo k poslední kontrole (junioři větším obloukem, juniorky příměji) nešlo získat zpět. OB světová scéna orientační běh | 7

Hradce Králové mezi širší okruh favoritů patřil. I mezi muži od počátku o zlato bojovala dvojice závodník ů , tentokráte to byli dva Švédové: Anton Johansson a Assar Hellström. Oba dva si od začátku budovali náskok, který pomalu zvyšovali, na divácké kontrole už činil okolo 3 minut na ostatní. Oba se nevyvarovali drobných chybek a v průběhu závodu si několikrát vyměnili po ř adí. V záv ě re č né pasáži za diváckou však m ě l více sil Anton Johansson a získal tak zlatou medaili. V boji o bronz bylo závodník ů více a mezi nimi byl i Marek Miná ř . Ten za č al oproti dv ě ma nejlepším troši č ku pomaleji, ale stále se pohyboval ve skupin ě bojující o bronzovou medaili. I v Márově závodě byla rozhodující pasáž za diváckou kontrolou. Ješt ě na pr ů b ě hu

se pohyboval na úrovni 4. až 6. místa, když rozdíly byly velmi malé. Na v tu chvíli třetího Rusa Kučmenka ztrácel 21 sekund. Záv ě re č nou pasáží však Mára prolétl v druhém nejlepším čase (rychlejší byl jen Anton Johansson), a tento výborný výkon jej s přehledem vynesl na bronzový stupínek a k první medaili pro Česko. Neméně dob ř e b ě žel Ondra Semík, který ješt ě na diváckém úseku byl jen o necelou minutu za Márou. V závěru však přece jen nedokázal běžet bez chybek a ztratil na výborného Mináře skoro 4 minuty. I tak to nakonec bylo parádní umístění na 11. místě.

Proč to dělat jednoduše…

Po dni volna, který v ě tšina strávila na modelu na middle, regenerací, př ípravou

na záv ě re č nou party č i vyhlašováním výsledků tradičních TOP 10 juniorů a juniorek, následovala kvali fi kace na middle. Prostor závodu se přestěhoval asi o 60 km na sever do pohoří Vitoša, které se tyčí nad hlavním m ě stem So fi í. Terén pro middle byl diametrálně odlišný od klasiky. Žádné mokro, naopak obrovské množství erozních rýh, vody hodně málo a nadmořská výška okolo 1 000 m n. m. Les místy borovicový, místy listnatý, ale hlavn ě hodn ě a hodn ě detailů, mezi kterými se daly lehce ztratit nejen vteřinky, ale i cenné minuty. Proč dělat věci jednoduše, když to jde i složitě. To je asi nejvýstižnější formulace pro chování po ř adatel ů p ř i middlu. Z centra odvezli závodníky do první karantény, kde je nechali zhruba hodinku posed ě t, aby je následn ě p ř evezli do druhé karantény, kterou udělali tak šikovně, že jste neustále p ř echázeli místní hlavní silnici. Našt ě stí k žádné kolizi nedošlo, ale dalo by se říci, že pořadatelé pro ni dělali maximum. O co více zmatk ů p ř ed závodem – už klasicky se startovní listinu se podařilo udělat až na třetí pokus (bohužel, pokus číslo 2 se rozdal závodníkům) – o to opět hezčí samotné tratě Mezi trenéry jsme chvíli diskutovali, která část závodního prostoru je pro finále hezčí a shodnout se nám nepodařilo, každý viděl v té své více zajímavého, ale nakonec nutno napsat, že ob ě tratě snesly ta nejpřísn ější měřítka a stavitel trati, kterým byl opět bulharský reprezentant Kiril Nikolov, postavil opět dva krásné závodní dny. Prostor kvalifikace by se dal přirovnat ke Skandinávii: spojíte-li dva r ů zné body na map ě , vždy to bude celkem p ě kný postup. Díky této charakteristice si stavitel mohl dovolit stav ě t trat ě všemi sm ě ry, d ě lat smy č ky, kde se mu zlíbilo, a tedy ve výsledku způsobit, že v lese se běhalo všude a všemi směry. Závodníci se tak museli spolehnout jen na sebe, protože vlastně žádné společné koridory nebyly. Kombinace psychického stresu z kvalifikace a technicky obtížného terénu si vybrala svou daň Časové rozestupy v cíli byly velké a u juniorek se dalo postoupit i se ztrátou 8 minut, u kluk ů pak jen 5. Všichni nejspíše znají známou pou č ku pro kvali fikace: stačí běžet pomaleji, soustředit se na mapu a zbytečn ě neriskovat. Realizovat ji je však obtížnější. A tak si tentokráte kvalifikace vybrala daň ve všech týmech, někde méně, někde více. U nás byla da ň o něco větší než normálně a do finále postoupilo jen sedm statečných – Simona Chládková, Kateřina Chromá, Gabriela Hiršová, Patrik Horák, Ond ř ej Semík, Vojt ě ch Kettner a Marek Miná ř. Nejvíce se ze zmíněné sedmičky dařilo Patriku Horákovi, který svoji skupinu vyhrál, v dalších skupinách pak zvítězili Andrea Svensson, Sara Hagström, Johanna Öberg, Miika Kirmula a Dmitry Polyakov.

Marek Minář si na klasice dobíhá pro svou první juniorskou medaili

Middle

Pro start zvolili pořadatelé místo na okraji hlubokého údolí s množství detailů. První kontroly byly obtížné, spouštělo se svahem s tisíci detaily mírně dolů a udržet směr či zvolit dobrý odrazový bod nebylo vůbec jednoduché. Však zde také řada závodníků hned v úvodu ztratila šanci bojovat o medaili. Po této úvodní pasáži v tomto hlubokém údolí následoval první přeběh přes žlutozelený pás. Bylo třeba zrychlit, držet směr a i v této části, která nebyla obtížná. Závodníci se dostali jen na okraj dalšího údolí, přesto se zde také poměrně hodně chybovalo. Přesun zpět přes polootevřený pás byl obtížnější. Oblast byla více zarostlá a kontrola za byla ve svahu. Chtělo to tedy dobře hlídat koncovku a neztratit tak závod těsně před koncem. Juniorky už pak rychle mířily k cíli. Junioři se naopak ještě jednou vrátili na stranu údolí, kde byl start, aby si vychutnali další pasáž plnou detailů.

Za zavřenými dveřmi Druhý den nás čekalo finále. Opět jsme si užili trošku zmatk ů, když pořadatelé nakonec rozhodli, že karanténa bude i pro finále B a C. No a protože první startovalo finále A, bylo divák ů na shromaždišti v těch nejzajímavějších chvílích pomálu. A jaké to bylo? Nakonec se v ě tšina junior ů shodla, že p ř ece jen obtížn ě jší bylo fi nále. Svahy byly o n ě co prudší a b ě h v nich tak obtížnější. Objevily se i pasáže

v žlutozeleném a hlavn ě trat ě byly op ě t pěkné.

V juniorkách byl souboj o vítězství opět soubojem pouhých dvou závodnic. Tentokráte Siny Tommer ze Švýcarska a op ě t Sary Hagström ze Švédska. Švédka své dosavadní souboje o zlato jednou vyhrála a jednou prohrála. Svou vyrovnanou bilanci shodou náhod nep ř eklopila ani na jednu stranu, neboť souboj se Švýcarkou dopadl

nerozhodně. Za stejný čas a více než minutový náskok na t ř etí Andreu Svensson ze Švédska si obě odvezly z Bulhraska zlaté medaile. Švédka si však tentokráte cestu za zlatem hodně zkomplikovala, když udě lala na první kontrole tříminutovou chybu. Dánka Cecilie Friberg Klysner, která tak Saru na první kontrole doběhla i předběhla, pak však už nestačila Sařině tempu a nakonec ještě jednu kontrolu vynechala a byla diskvalifikována. Ani Švýcarka se nevyhnula

Výrazy Gabči Hiršové a Katky Chromé v cíli middlu naznačují, jak se dnes českým barvám dařilo.

Patrik Horák se blýskl vítězstvím v rozběhu, ve finále krátké trati už se mu bohužel tolik nevedlo.

chybám a o sv ů j t ř íminutový náskok se sama p ř ipravila n ě kolika drobnými zaváháními. O bronzovou medaili svedla souboj dvojice Švédek Andrea Svensson a Tilda Johansson, když prvně jmenovaná si bronz vybojovala rychlejší postupem na poslední kontrolu. Zajímavostí určitě je i to, že zlatá Švýcarka byla vůbec první závodnicí, která doběhla do cíle. Našim třem juniorkám se závod příliš nevydařil. Katka Chromá udě lala dv ě dvouminutové chyby a skon č ila nakonec 19., Simona Chládková pak 48. a Gabriela Hiršová 51. Závod juniorů byl neméně zajímavý. Vedení se brzy ujal překvapivě dobře běžící Ital Riccardo Scalet, který od druhé kontroly b ě žel ve velké skupin ě , již vedl finský závodník Aleksi Niemi, který nechal na první kontrole 4 minuty. Riccardo svoji šanci na zisk zlaté medaile držel dlouho, nedostal se před něj ani Nick Hann (nakonec 5. místo) z Nového Zélandu, ani Xander Berger z Rakouska (nakonec místo čtvrté), ale až předposlední startující Miika Kirmula z Finska. Ten prolétl tratí skoro systémem start-cíl a s více než minutovým náskokem získal zlato. I bronzová medaile nakonec putovala do Finska – Olli Ojanaho na stříbrného Itala ztratil 10 sekund. Finové tak ukázali, že trať middlu jim opravdu sedla a že v takovém terénu běhat umí. Patrik Horák neza č al špatn ě na první kontrolu, bohužel však na té druhé udělal více než 6minutovou chybu a bylo po naději na dobré umístění. Druhá kontrola byla vůbec zakletá pro naše barvy, protože i Vojta Kettner zde ztratil hodně minut. Další ze čtyřlístku finalistů Marek Minář udělal velkou chybu už na první kontrole. Nejlepším z našich tak nakonec byl 37. Ondra Semík.

Šusem ke stříbru Posledním závodem jsou tradičně na juniorském mistrovství štafety. Pořadatele je připravili přímo v centru závodů v okolí Borovce. Tedy opět v horách v nadmořské výšce okolo 1 400 m n. m. Les nebyl příliš zajímavý – poměrně hodně zarostlý, s množstvím cest (zimních lyžařských standardek), bez složitějších oblastí s detaily. A jelikož centrum závodu bylo pod konci sjezdových tratí, byl závěrečný pytlík hodně kopcovitý v lese mezi sjezdovkami.

Ani počasí štafetám příliš nepřálo. Těsně p ř ed startem prvních juniorek se spustil prudký déšť, který zahnal pod střechy všechny kromě závodnic a koučů. Startovní pole juniorek se na trati příliš neroztrhalo, a tak na diváckou kontrolu se na prvním úseku blížila velká skupina, kterou p ř ivedla s drobným náskokem Norka Heidi Mårtensson. Markéta Novotná na začátku trati trochu ztrácela, ale ke konci svého úseku se vrátila do hlavní skupiny a předávala na

Štafety

Stavitelem tratí byl podruhé Petar Doganov (stavěl i sprint) a jeho pozice byla opět těžká, neboť terén toho sám o sobě moc nenabízel. Nakonec toho stavitel závodníkům příliš mnoho zajímavého nepřipravil. Začátek byl mezi cestami v jižní části mapy a teprve po vyběhnutí do nejvýše položeného bodu trati následovala zajímavější pasáž v okolí horské bystřiny, kde bylo pár bažinek, kupek a jam. Pak už jen jedna klička a rychle zpátky delším postupem na diváckou kontrolu. Po divácké kontrole následovala pro první dva úseky vrchařská prémie v lese nad sjezdovkou a pak už jen seběh ke sběrce. Trať juniorek nestoupala až tak moc nahoru a i jedna farsta na jejich trati byla zajímavější, tedy různá od tradičního schématu „společná – 3 farstované – společná kontrola“. Na poslední úseky čekala zajímavá divácká šou, neboť jejich závěrečná část byla o několik stovek metrů delší a závodníci o lepší umístění bojovali na kontrolách mezi sjezdovkami, když se objevovali na sjezdovkách a zase mizeli v blízkých lesících. Jinak však štafety stavitelsky nenadchly a potvrdily tak tradici posledních mistrovství, že štafety jsou zajímavé jen málokdy.

pěkném 5. místě. Eliška Kulhavá ztratila o 4 minuty více, než bylo potřeba, a předávala v hloubi startovního pole. Závodní pole se přece jen na druhém úseku trochu roztrhalo, do čela se dostaly dvě švédské štafety, Norky po druhém úseku ztrácely na třetím místě necelou minutu. Za nimi se objevilo druhé Norsko a pak už kone č n ě Ani č ka Štičková, která běžela výborně a předávala před větší skupinou pronásledovatelek na 5. místě, které v redukovaném pořadí znamenalo prozatím bronzový stupínek. Bulharům poprvé pořádně fungoval jejich vlastní GPS přenos, a na posledním úseku tedy bylo nač koukat. Finišmence Katce Chromé se zpočátku dařilo a její bod se pomalu přibližoval před ní běžícím Švédkám a Norkám. Pak však přišel jeden z trochu delších postupů a jedná z obtížnějších kontrol v bažinaté zelené oblasti. Katka zvolila přímý postup a v dohledávce ztratila více než 5 minut. To bylo příliš a mezitím se před ni dostala skupina pronásledovatelek. Souboj o vítězství mezi Švédskem a Norskem probíhal do posledních metrů, a tak bylo na co koukat nejen na monitorech s GPS přenosem, ale i na sjezdovkách. Sara Hagström měla na konci přece jen více sil a doběhla Švédsku pro vítězství a sobě pro třetí zlatou medaili. Druhé místo patřilo Norsku a o bronzovou medaili si zafinišovaly dvě švýcarské štafety, když nakonec druhá porazila v samotném závěru tu první. Simona Chládková z druhé štafety na svém úseku také n ěco ztratila a nakonec doběhla na 17. místě v neredukovaném pořadí. První úsek juniorů byl podobný juniorkám. Jen vp ř edu tahala startovní pole rychle vp ř ed dvojice Topi Raitanen (Finsko) a Oskar Lundqvist (Švédsko). Jejich náskok před velkou skupinou dalších byl něco málo přes půl minutky. V hlavní skupině, která měla okolo 20 závodníků, byl i Ondra Semík, který předával se ztrátou 1:08 na vedoucí Švédsko. Vojta Kettner chyboval o n ě co více a p ř edával s v ě tší ztrátou. I druhý

úsek u juniorů byl rozhodující. Startovní pole se v průběhu úseku roztrhalo a Jonáš Hubáček byl mezi těmi, kteří na roztrhání měli největší podíl. Nakonec na předávce s malinkým náskokem stále vedlo Švédsko před dvojicí Švýcarsko-Česko a s nepatrnou ztrátou čtvrté předávalo Finsko. Další štafety už ztrácely o minutu více a to je ztráta, která se v rychlém a vyrovnaném závodě stahuje jen těžko, zejména když na posledním úseku startují ti nejlepší. Souboj o medaile tak probíhal mezi čtyřmi štafetami. Nejméně se dařilo finskému Alexi Niemimu, který brzy chyboval a z boje o medaile se propadl do o dv ě minutky zpátky bojující skupinky o pódiová umístění. Souboj o vítězství probíhal až do úplného závěru. Švéd Anton Johansson sice na divácké kontrole m ě l drobný náskok, pak však mezi sjezdovkami mírně zaváhal a pronásledovatelé se mu hnedle přiblížili. V samotném závěru však už další chybu neudělal a s náskokem 10 sekund doběhl pro švédské vítězství. Souboj o stříbro mezi Markem Minářem a Švýcarem Svenem Hellmüellerem byl vyrovnanější, i když Švýcar na loukách po celou dobu mírně ztrácel. A tak to bylo i v posledních metrech – Mára svůj malý náskok udržel a s náskokem tří sekund doběhl Česku pro stříbrnou medaili. Na Švýcarsko zbyl bronz. Druhá česká štafeta ve složení Vojta Kettner, Patrik Horák a Petr Horvát doběhla na 24. místě v neredukovaném pořadí.

Vzhůru na sever!

Juniorské mistrovství sv ě ta pro nás skonč ilo dvojnásobným medailovým úsp ě chem – stříbrná a bronzová medaile. Příští mistrovství světa juniorů se poběží v Norsku a terény budou typicky skandinávské. Závody budou op ě t v horách, ale mnoho spole č ného s t ě mi bulharskými č i našimi domácími toho nebude. Bude to však jedno z technicky obtížnějších mistrovství a našim juniorům tedy přeji hodně úspěchů do další přípravy.

Nadace orientačního běhu

Těšínská 4, 612 00 Brno

vyhlašuje veřejné výběrové řízení pro přidělení grantů nejvhodnějším žádostem na provozování sportovních center dětí v orientačním běhu v roce 2015

Předmět grantu: Provozování sportovních center dětí v orientačním běhu, které soustředí a poskytnou talentovaným jedincům ve věku 11–14 let tréninkovou péčí pro jejich další výkonnostní růst v spádové oblasti působení centra. Doba provozování sportovního centra: 01/2015–11/2015

Jak zpracovat a poslat žádost o přidělení grantu: Žádost je nezbytné zpracovat a zaslat dle podmínek Zadávací dokumentace výběrového řízení umístěné na internetových stránkách www.obnadace.cz.

Jak si otevřít Zadávací dokumentaci na internetových stránkách www.obnadace.cz: Po otevření hlavní internetové stránky Nadace orientačního běhu v levé části obrazovky najít a kliknout na odkaz „Sportovní centra dětí“. Po otevření odkazu s jednotlivými ročníky najít a kliknout na odkaz „Ročník 2015“. Po otevření další stránky kliknout na odkaz „Zadávací dokumentace se všemi přílohami“. Doplňující informace:

Přidělení grantů pro rok 2015 proběhne po skončení výběru nejvhodnějších žádostí v době 01/2015.

Přidělené prostředky na jeden grant pro rok 2015 budou v rozmezí 0–80 000 Kč.

Vyvěšená zadávací dokumentace bude na internetových stránkách nadace k dispozici od 6. září 2014.

Ing. Evžen Cigoš předseda správní rady

Nadace orientačního běhu

Těšínská 4, 612 00 Brno vyhlašuje veřejné výběrové řízení pro přidělení grantů nejvhodnějším žádostem na provozování sportovních center mládeže v orientačním běhu v roce 2015

Předmět grantu: Provozování sportovních center mládeže v orientačním běhu, které soustředí a poskytnou talentovaným jedincům ve věku 15–18 let tréninkovou péčí pro jejich další výkonnostní růst ve spádové oblasti působení centra. Doba provozování sportovního centra: 01/2015–11/2015

Jak zpracovat a poslat žádost o přidělení grantu: Žádost je nezbytné zpracovat a zaslat dle podmínek Zadávací dokumentace výběrového řízení. Dokumentaci najdete na internetových stránkách www.obnadace.cz

Jak otevřít Zadávací dokumentaci na internetových stránkách www.obnadace.cz: Po otevření hlavní internetové stránky Nadace orientačního běhu v levé části obrazovky najít a kliknout na odkaz „Sportovní centra mládeže“. Po otevření odkazu s jednotlivými ročníky najít a kliknout na odkaz „Ročník 2015“. Po otevření stránky kliknout na odkaz „Zadávací dokumentace se všemi přílohami“. Doplňující informace:

Přidělení grantů pro rok 2015 proběhne po skončení výběru nejvhodnějších žádostí v době 01/2015.

Přidělené prostředky na jeden grant pro rok 2015 budou v rozpětí 0–80 000 Kč.

Vyvěšená zadávací dokumentace bude na internetových stránkách nadace k dispozici od 6. září 2014.

Ing. Evžen Cigoš předseda správní rady

Akademici na Hané

Foto: Klára Fajkusová, Michael Vambera

Ceremoniály se známkou punku, skvělé hodnocení AMS jeho účastníky

19. AMS v orientačním běhu, Olomouc 12.–16. srpna 2014

„

Vybrali jsme pro vás nejkrásnější terény v okolí a věříme, že se vám závody budou líbit,“ vítá účastníky i čestné hosty ve svém zahajovacím projevu předseda organizačního výboru Dušan Vystavěl. A jeho víra jej nezklame: letošní akademické mistrovství světa se po sportovní a společenské stránce skutečně líbí. Střet orienťácké punkové improvizace se striktními regulemi FISU však během mistrovského týdne přinese také řadu komických i dramatických situací. Ještě dva týdny po akademickém mistrovství světa doznívaly na sociálních sítích pozitivní ohlasy všech účastníků. Kouzlo Hané, Hanáků a dalších dobrovolných pořadatelů – neředínské koleje nevyjímaje –opět zafungovalo a sláva regionu se tak šíří akademickým sportovním světem.

„Chybí vám tam jedna vlajka,“ odtuší místo pozdravu delegace Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU), která právě dorazila na první neoficiální závod programu – smíšené štafety v Prostějově. Německý prapor se zapomněl někde na žákovském tenisovém turnaji a pořadatelský tým začíná tušit, že pokud organizace bude někde skřípat, tak někde mezi protokolem a ceremoniály. Už první z obřadů má řádně zabrnkat na nervy všech zúčastněných, které jsou zatím ještě pevné jako špagáty. Špagáty deště, který se nad Olomoucí spouští v den slavnostního zahájení přesně v 13:00. Mokrá varianta ceremoniálu neexistuje, technický ředitel Jindra Smička totiž rozhodl, že pršet prostě nebude. Když nádvoří staré Tereziánské zbrojnice už druhou hodinu bičuje průtrž mračen, delegace FISU znovu významně zvedá obočí –na vodní pólo sem nepřijeli. Jindru nahoře znají, generálka se sice odkládá, ale počasí se nakonec udobřuje a dvojice moderátorů Štěpán Škorpil a Honza Exner zahajuje mistrovství podle původního harmonogramu. Hrozící protokolární katastrofa je zažehnána.

Bronzové entrée Po štafetovém prologu v Prostějově se spekuluje, jak mohl Matthias Kyburz na závěreč ném úseku ztratit skoro minutu. Vysvětlení je jednoduché: prostě se šetřil na ostrý závod do Kroměříže. Akademická premiéra smíšených sprintových štafet přináší velmi rychlé tratě v zámeckém parku i historickém centru města. Stavitel Marek Otruba moc možností k roztrhání balíku nemá, a i když jako závod jednotlivců by byly jeho tratě hezké, u štafet rozhodují především rychlé nohy a chladná hlava než spekulace nad mapou. Z prvního úseku ještě přibíhají ženy v poměrně kompaktní skupině, na druhém úseku

Členka Výkonného výboru FISU Verena Burk předává vlajku dalším pořadatelům, jimiž budou za dva roky Maďaři.

však švýcarský závodník Martin Hubmann utíká svým soupeřům o více než minutu a jeho kolegové už pak jen bezpečně kontrolují náskok p ř ed druhým Švédskem. Pořadatelé sice zavrhli formát IOF s pořadím úseků DHHD a finiš svěřili mužům, o medailích je však rozhodnuto daleko před cílovou páskou. Historicky první akademické zlato z nové disciplíny získává švýcarské kvarteto Sarina Jenzer, Martin Hubmann, Julia Gross, Matthias Kyburz; na druhém místě dobíhá rovněž osamocený tým Švédska. Zatímco o (vcelku očekávaných) držitelích dvou nejcennějších medailí je brzy jasno, o tu bronzovou se v konkurenci 28 týmů dlouho tvrdě bojuje. Č eská štafeta se od začátku pohybuje ve skupině bojující o 3.–6. místo a postupně se propracovává dopředu. Iveta Šístková předává na závěrečný úsek už jako třetí těsně před Francouzkou Vercellotti, všechny č eské nad ě je má tedy v rukou a nohou finišman Vojtěch Král. A po nepovedeném mistrovství světa celkově pátým nejlepším časem znovu naznačuje své kvality a přivádí české kvarteto po promáčeném pódiu na kroměřížském náměstí až na bronzový stupínek. „ Francouzi Tranchandovi jsem poprvé cuknul, když jsme měli různé větvení trati a on se musel vracet. Na dlouhém postupu jsme se rozd ě lili a pak už jsem ho neviděl,“ popisuje průběh závodu šťastný finišman. Vendula Horčičková, Miloš Nykodým, Iveta Šístková a Vojtěch Král tak naplňují očekávání fanoušků už v první den šampionátu; za vítěznými Švýcary zaostávají o 1:47 minuty.

15 kilo od zlata Jestliže kroměřížský sprint neměl daleko k atletice, závod na klasické trati slibuje úplně jiný zážitek. Už zběžný pohled na starou mapu prostoru okolo Nectavy napovídá, že v závodě budou rozhodovat především volby postup ů a houževnatost. Hluboká zařízlá údolí a množství cest mají prověřit především fyzickou připravenost závodníků, tratě stavitele Jakuba Zimmermanna zase cit pro výběr optimální stopy a pečlivost při realizaci.

Kdo čeká velká dramata plná žaketů, kolapsů a následných vzkříšení, ten bude zklamán. Ženská kategorie se stává snadnou kořistí Norky Gøril Rønning Sund. Závodnice, která měla údajně zakázáno závodit, dokud nepřibere, tratí dlouhou 8,3 km doslova prolétá v č ase 68:06 a druhou Švýcarku Bettinu Aebi poráží o více než čtyři minuty. „Ani se nedivím, že mi Gøril v kopcích tolik nasadila –vždyť je o deset kilo lehčí,“ stýská si v cíli naše Jana Knapová. Pozdější prověrka subtilní seveřanky ukazuje, že je to dokonce patnáct, ke steskům však není důvod. Za suverénní Norkou zaostává Jana sice o 4:46, stačí to však na skvělou bronzovou medaili.

První disciplína, první medaile pro Česko: Vendula Horčičková, Miloš Nykodým, Iveta Šístková a Vojta Král s bronzem ze štafetového sprintu.

Martin Hubmann v kroměřížské zámecké zahradě plaší pávy, ale hlavně trhá balík.

e 5 m

Postup čísla

V dnešním díle našeho tradičního hádankového seriálu si vyřešíme stejné dilema, s jakým se museli potýkat účastníci i účastnice akademického mistrovství světa. Takřka hned po startu závodu na klasické trati v Nectavě vás stavitel Jakub Zimmermann vrhnul na postup o délce 1,7 kilometru vzdušnou čarou a se třemi údolími pod ní. Jak byste všechny tyto nástrahy nejrychleji zdolali vy?

V závodě mužů dominuje včerejší poražený Frédéric Tranchand časem 79:14. „Když jsem na páté kontrole před sebou náhle uviděl Matthiase Kyburze, docela mě to překvapilo,“ íká později v cíli čerstvý akademický mistr světa. Francouzský reprezentant využívá nabídnuté šance dokonale a silný tandem pak společně dobíhá až do cíle 12,4 kilometru dlouhé trati. Pro švýcarského závodníka to znamená st ř íbro, t ř etí místo obsazuje druhý z bratrů Kyburzů, Andreas. Nejlepší z našich Jan Petržela končí osmý se ztrátou 8:16.

Pouť flagelantů

„Tak jak to dneska tipuješ?“ ptá se mě u oběda před závodem ve sprintu anglický komentátor Nick Barrable. „U kluků Švýcaři, to je jasné,“ neváhám s odpovědí. „A u holek?“ zamýšlím se. „ No, t ř eba Anastasia Denisova je docela rychlá,“ lovím z paměti neč ekané jméno. Zv ě sti, které se ozývají

řešení najdete ve článku „Jak ti dupou králíci“ na str. 18–19

z pořadatelského tábora, totiž nasvědčují, že sprint na Svatém Kopečku u Olomouce bude především běžecký a přinejmenším stejně kopcovitý jako včerejší klasická trať Závěrečné táhlé stoupání k poutní bazilice si užije asi málokdo, pokud si zrovna nelibuje v sebemrskačství.

Kopce a krásné výhledy na tu naši Hanou však jsou asi tak to nejzajímavější, čeho se závodníci na sprintové trati dočkají. I když –jedna zásadní volba se najde. U mužů vede ze sedmi č ky na osmi č ku, u žen z p ě tky na šestku, a dá se o ní říci jediné: volba se začátkem pod čarou a koncem zprava je cestou do pekel. Sice vypadá kratší, a také o n ě jakých 40 metr ů je, jenže se na ní nastoupá o 20 výškových metrů více a zdaleka není tak plynulá. Největší favorit Matthias Kyburz na ní zřejmě neprohraje závod jen díky fantastickému běžeckému nasazení.

Ale nep ř edbíhejme. Úvod mužského závodu totiž skv ě le rozbíhá Vojt ě ch Král. Na začátku sice drobně ztrácí, ale dlouhý postup zvládá skv ě le a na pr ů b ě žném mezičase se dostává na druhé místo. Pak však síly docházejí a v cíli je z toho 5. místo. Přesto je Vojcek nejlepší z Čechů, na zlato mu chybí 21 sekund. A o nejcennější kov se bojuje vskutku tvrdě. Nor Gaute Hallan Steiwer se výborn ě popasuje s úvodem, nikoli však už s dlouhým postupem, a tak se na čele objevují dvě vcelku očekávaná jména: Švýcaři Martin Hubmann a Matthias Kyburz. Hubmann má velmi rychlý závěr, v záv ě ru stahuje malý Kyburz ů v náskok a na sb ě rce už zaostává jen o jedinou sekundu. A v cílové zatá č ce zrychluje natolik, že o jednoznačném vítězi nemůže rozhodnout ani cílová fotobuňka. Přesněji řečeno: fotobuňka by byla bývala rozhodla, jenže rozdíl mezi oběma týmovými kolegy je pouhých 27 tisícin sekundy. Po zaokrouhlení na desetiny se tedy musí sáhnout do rezerv pro dv ě zlaté medaile. Bronz získává vít ě z v č erejšího klasického závodu Francouz Frédéric Tranchand se ztrátou pouhých dvou sekund. Na sedmé př í č ce dobíhá Štěpán Kodeda, dobře běží i další dva naši závodníci – 10. Miloš Nykodým, 13. Pavel Kubát.

Fantastická vyrovnanost uvnitř týmu, bohužel to nikomu neulítlo až k medailím. A takřka totožná situace se opakuje i v ženské kategorii: nejlépe z našich končí obhájkyn ě vít ě zství ze sprintu z minulého akademického šampionátu Iveta Šístková, její čas stačí na 7. místo. O jednu pozici zpě t zaostává Adélka Indráková, nejlepší desítku uzavírá Vendula Horčičková. Novou akademickou mistryní sv ě ta se stává Karolin Ohlsson, a to naprosto drtivě. Švédka se na dlouhém postupu dostává do vedení, které už do cíle nepustí. O 19 sekund zpět zůstává největší p ř ekvapení závodu, Anastasia Denisova. A teď nemluvíme ani tak o překvapení po sportovní stránce. Pamětníci totiž vědí, že běloruská závodnice už jednu sprintovou medaili v Č esku získala – bronzovou na ME dorostu v roce 2011. Mnohem překvapivější byla partyzánská akce b ěloruského týmu, který p ř es výslovné zákazy z FISU narušil slavnostní ceremoniál a korunoval stříbrnou medailistku květinovým věncem. Pro úplnost dodejme, že sabotáži p ř ihlížela z bronzového stupínku Švýcarka Elena Roos.

Karolin Ohlsson neměla na Svatém Kopečku konkurenci v závodě…

Krása střídá nádheru, stříbrná bronzovou

„Co jsem ti říkal? Dvě medaile pro Česko,“ pomrkává na m ě Nick, když hodnotíme další kolo své interní tipovačky. „No jo. A já jsem ty Skandinávce zase podcenil,“ spílám si při pohledu na výsledkovou listinu middlu. Inu, pověstná bezradnost seveřanů ve žlutozelených porostech patř í minulosti; letos se naplno ukázalo, že Švédové zocelení několikaletým drilem v podobě série juniorských šampionátů ve střední Evropě už nemají s kontinentálními terény žádný problém. Naopak – v českém hustníkovém guláši se cítí doma stejně jako smrková větvička v závodníkově oku. A přesně takový hustníkový guláš čeká na závodnice a závodníky v Protivanově: typický český terén protkaný spoustou vodotečí a s rozmanitou průběžností porostů, kde je pro úspěch důležité především udržet směr v hustších porostech. A to se našim reprezentantům převážně daří. „Jednou jsem v hustníku sice trochu směrově ulítl a stálo mě to půl minutky, jinak jsem chyby nedělal,“ komentuje svůj výkon Jan Petržela. Český závodník startuje v úvodu a dlouho se drží na první pozici. Nakonec se však před něj dostávají soupeři startující v závěru – stříbrný Lucas Basset z Francie, a především zlatý Švéd Albin Ridefelt. „První půlka závodu byla velmi rychlá, pak člověk musel zpomalit a hlídat si všechny detaily. A to se mi dnes podařilo téměř dokonale,“ uvedl v cíli nový akademický mistr světa. Na Honzu Petrželu tedy zbyl bronz, který má však dnes cenu zlata. „Hodně jsem po medaili toužil a sen se mi splnil, jsem nadšený. Když dobíhali závodníci startující za mnou, byly to nervy, ale nakonec to vyšlo,“ raduje se

v cíli první český individuální medailista mezi muži. Závod žen má scénář vcelku podobný: první pozici dlouho drží česká reprezentantka Iveta Šístková, ovšem jen do doby, kdy se na trať vydá Sarina Jenzer. Švýcarská reprezentantka vede na všech mezičasech a do cíle přibíhá s ohromným náskokem 48 sekund. O třetí místo se dělí Francouzka Léa Vercellotti a Norka Gøril Rønning Sund. „Běžela jsem hodně opatrně, všechno jsem si hodně hlídala, a díky tomu jsem zaběhla čistý závod s jedinou drobnou chybkou,“ pochvaluje si svůj výkon Iveta. Chybovala však i Sarina, její náskok by při použití metody odčítače mohl být klidně dvojnásobný. Sílu českého týmu i vyrovnanost závodu potvrzují na děleném sedmém místě se ztrátou 1:22 minuty Jana Knapová a Vendula Horčičková. Dobrý příslib před štafetami, které se mají nazítří běžet opět v Protivanově

Horor ve sprše Největší vzruch před závěreč ným dnem obstarávají sami po ř adatelé, když vyv ě šují na web mapy s tratěmi middlu, i když se ve stejném prostoru mají nazítří běžet štafety. Týmoví vedoucí i kontroloři FISU se ale nakonec shodují, že je to tak možná férovější, a berou záležitost s nadhledem. Větší vrásky jim však dělá závěrečný program šampionátu. Ukazuje se, že původně zamýšlené prostory letního kina jsou nedů stojné protokolu FISU, ale především zde platí policejní hodina – oficiální banket je tedy v ohrožení. Po několika hodinách žhavení mozkových závitů i telefonních linek přichází organizační tým na spásné řešení: závěrečný ceremoniál proběhne na louce a večírek se po desáté hodině přesune na nedalekou diskotéku. Varianta je to elegantní a z organizačního hlediska nakonec i jednodušší, ani kontroloři FISU nejsou proti. Jen oficiální činovníci a hosté musí přinést oběť – několik minut čvachtání mokrou trávou v obleku a polobotkách. A že to bude čvachtat! Sobotní ráno v Protivanově vítá závodníky mrholením a kaluž uprostřed louky se zase o něco zvětšuje. Do sprchy jdou jako první dámy. A přestože zde za plentou žádný vrah nečíhá, jejich závod si svým průběhem s Hitchcockovým Psychem nijak nezadá. Pořadí se v hustnících s nízkou viditelností neustále přesýpá. Do čela jdou po prvním úseku Švédky, rozbíha č ka č eské štafety Vendula Horč i č ková přibíhá pátá s minutovou ztrátou. Čelo je však roztahané, každá holka vidí soupeřku před sebou. Z druhého úseku se jako první vrací Anna Forsberg, běžící za švédské béčko. Má to však drobný háček – nemá komu předat. Vítězka sprintu Karolin Ohlsson totiž místo běhání po lese kulhá po shromaždišti o berlích s poraněným kotníkem. Ve vedení tedy zůstává švédské áčko o 24 sekund př

ed

Město Prostějov Městys Protivanov

Albin Ridefelt se raduje v cíli i na stupních vítězů

Ani minuta na jedenáctou kontrolu nepřibrzdila Sarinu Jenzer v cestě za vítězstvím

Finskem; Jana Knapová přibíhá pátá, minutová ztráta na čelo se nemění. Chybka na dvanácté kontrole sice Janu mrzí, ale situace je pořád hratelná. Zvlášť když švédská finišmanka Lina Strand na začátku posledního úseku chybuje a pořadí se náhle zcela přesypává – k velké radosti domácích diváků, protože do čela jde Iveta Šístková. Na poslední radiové kontrole však Iveta před televizní kamerou dělá drobnou myšku a Švédka s Finkou se k ní znovu přidávají. Trať už je odteď pro všechny tři stejná a je jasné, že si rozdělí medaile v čistě

běžeckém závěru. V tom má nakonec nejvíce sil Švédka Lina Strand, Iveta Šístková dobíhá českým děvčatům pro stříbro. „Jednu chybku jsem na trati udělala, jako na potvoru zrovna na televizní kontrole, a Švédka mě tam znovu doběhla. V závěru už pak na tom byla běžecky lépe než já,“ lituje v cíli pardubická závodnice. Radost ze stříbra však nakonec převáží. „Už jsem byla třetí ve sprintových štafetách a druhá na krátké trati, tak jsem dnes chtěla zkompletovat postupku. To se mi sice nepodařilo, ale i tak jsem spokojená,“ uzavírá úspěšný šampionát Iveta.

Zřejmě slušný oddíl

Vytoužené zlato ale ještě pořád můžou urvat kluci. Začátek jejich závodu tomu však nenasvědčuje. Po prvním úseku jde do vedení Švédsko – překvapivě před štafetou Velké Británie, která se nejspíš rozpomněla na triumf svých předchůdců při mistrovství světa 2008 a dlouho se drží v popředí závodu. Nažhaveným českým fanouškům se záhy protahují obličeje – Miloš Nykodým předává až na desátém místě, dokonce až za béčkovou štafetou s Adamem Chromým. „Musel jsem mít nejdelší farsty, protože jsem na trati

neudělal žádnou chybu,“ dušuje se rozbíhač české štafety. A skutečně – stavitel Daniel Vláčil si na závodníky připravil hned na úvod drsný žertík v podobě tří zcela různých větví a jako bonus jednu výrazně pomalejší farstu. Rozbor mezičasů později ukáže, že Miloš byl na své variantě ze všech nejrychlejší. „Ale když jsem na první uzlovce doběhl Japonce, vůbec jsem to nechápal,“ kroutí nad zrádným prvním úsekem jeho protagonista. Každá voda ale nakonec steče dolů a Jan Petržela na druhém úseku dokonale využívá toho, že mu jeho kolega vyzobal horší kontroly. Při velkolepé stíhačce nejrychlejším časem na úseku předstihne všechny štafety

kromě dvou – švýcarské a švédské. A český finišman Vojta Král je rázem ve hře o medaili. Z té jako první odpadá Martin Hubmann, jenž nafasoval na začátku Milošovo horší větvení.

Je tedy jasné, že o vítězství si to stejně jako v ženách rozdají Švédové a Češi. Podaří se odveta? Zprávy z rádií naznačují, že by se s trochou štěstí povést mohla – Vojta se stále drží na dostřel Oskaru Sjöbergovi. Sestřelit Švéda z prvního místa se mu však nedaří. Na diváckém úseku se v čele objevuje Sjöberg a je jasné, že teď už vedení nepustí. „Viděl jsem Švéda celou dobu kus před sebou, ale nemohl jsem ho doběhnout. Musel jsem čekat na jeho chybu, jenže žádná bohužel nepřišla,“

komentuje svůj výkon finišman české štafety. Na jeho omluvu je nutno dodat, že švédští vítězové nejsou žádná ořezávátka – štafeta ve složení Andersson, Ridefelt, Sjöberg už loni suverénn ě vyhrála švédské mistrovství ve stejném složení v dresu OK Linné. „Odběhl jsem závod přesně podle plánu a bez chyby, jen soupeř byl tentokrát o něco lepší,“ dodává šumperský závodník skoro omluvně Na truchlení však není čas. Druhé místo pro štafetu Nykodým, Petržela, Král kompletuje č eskou sbírku medailí na t ř i st ř íbra a t ř i bronzy, a výsledné páté místo v celkovém medailovém pořadí se přeci musí oslavit na banketu – jak jinak než punkově.

Jak ti dupou králíci?

Největší čeští patrioti a fanoušci si na svou radost ještě museli pár dní počkat, ale notoričtí lampióni našli svůj vrchol akademického mistrovství světa už na klasické trati v Nectavském údolí. Jakub Zimmermann zde totiž připravil trať s několika postupy královských parametrů. Podívejme se tedy na podrobný rozbor mužské trati a porovnejme si jej s postupy tří nejrychlejších žen.

1–2 Začínáme pěkně zostra, naším postupem čísla. Stavitel tratí Jakub Zimmermann si totiž klíčovou volbu mistrovské klasiky nachystal už na druhé kontrole. Obíhačka zprava spodem není obíhačka, nýbrž past. Člověk při ní oproti postupu přímo ušetří jedinou vrstevnici a naloží si o tři čtvrtě kilometru více. Však zde také Matthias Kyburz ztrácí na Frédérika Tranchanda skoro minutu a půl. Nutno však dodat, že Francouz tady kromě bezchybné realizace zapojuje i přídavné motory, neboť postup vyhrává o půl minuty před druhým z bratří Kyburzů, Andreasem. První ze své série sci-fi postupů tady nasazuje celkově šestý Oskar Sjöberg a vychází to zhruba nastejno jako volba spodem. A teď se držte: úplně nejlepší, leč bohužel neprověřenou variantou klidně mohl být i křišťálově čistý Sild, tedy postup přímo pod spojnicí kontrol. Člověk si při něm sice naložil nějakých sedm vrstevnic

Jakub Zimmermann, Jiří Krejčík

navíc, ale zase ušetřil délku, protože vynechal úvodní mrcasení po cestách kolmo na čáru.

Dámy m ě ly postup tak ř ka totožný, avšak s pon ě kud odlišným výsledkem. Nezastavitelná Gøril Rønning Sund zde na nejhorší variantě spodem ztrácí jen 22 sekund na Bettinu Aebi, která běží přímo.

2–3

Zdánlivě jasná minivolba spodem po cestě, avšak v popisu kontroly stojí: srázek nahoře. Tím se otevírají i možnosti vrchem a středem, které šetří nejen délku, ale i vrstevnice. Medailisté traverzují prost ř edkem, ve výsledku nicmén ě všechny varianty vycházejí zhruba stejně, důležitá je hlavně přesná realizace. U holek, které měly kontrolu posunutou až za údolí, už prostřední varianta pozbývá smyslu; zato se však nabízí minivolba v závěru, kde závodnicím stojí v cestě žlutozelený napalm.

4–5

Tohle byla taky pěkná mrška. Zdánlivá obíhačka zleva totiž neřeší vůbec nic, stejně se musíte vydrápat na kopec. Nejlepší byl postup zprava po cestách včetně onoho trapně infantilního pravého úhlu, žlutý pruh byl až příliš houževnatý. Matthias Kyburz špatně odbíhá (podobně jako třeba náš Pavel Kubát), ztrácí půl minuty a je doběhnut Tranchandem. Ještě zajímavější volbu pak mají dámy, kterým jižně posunutá čtyřka otevírá i variantu úplně zleva pod lomem – pohříchu nevyužitou.

5–6–7

Nabídnutá přímka na šestku se nevyplácí, v cestě leží příliš mnoho klacků a šlahounů (dosvědčí třeba Štěpán Kodeda). Sedmička je zdánlivě jasná věc: naprat to rovně přes žleb a pak pod zeleným a žlutým dotraverzovat až ke kontrole. Traverzovat se ale dá už od samého začátku, není to však výhodnější, jak se přesvědčuje v dámském závodě Jana Knapová, jež zde ztrácí celou minutu i prů běžné vedení.

9–10

Zatímco u pánů vypadá postup vrchem jako hotová sebevražda (a také je o 20–30 sekund pomalejší), na dámské trati se dá o levé volbě uvažovat – vždyť ušetří skoro 300 metrů. 35 výškových metrů navíc však bolí, a to zejména Bettinu Aebi, která se zde propadá z průběžného prvního místa na konečné druhé. Gøril Rønning Sund tady potvrzuje svou extratřídu a nejbližším soupeřkám na stejném postupu naděluje přes půl minuty. Těžko říct, za kolik by obíhačku stihla Jana Knapová, kdyby hned v úvodu neodbočila na jinou cestu.

11–12

Recept na úspěch je jasný: co nejméně se odchýlit od čáry, což přesně odhalil Andreas Kyburz. Ušetřené vrstevnice na jiných volbách jsou na hranici statistické chyby, kdežto délkové metry přibývají po stovkách. Sjöberg tady svou totální obíhačkou překvapuje nejen stavitele, ale snad i sám sebe, stačí mu to totiž na sedmý mezičas. Zajímavé je i to, že Jakub Zimmermann tak moc věřil, že na kontrolu se bude přibíhat shora, že původně počítal i s vloženou třináctkou, aby se závodníci nepotkávali na cestě

Holky mají kontrolu sice pod stejným azimutem, ale o údolí dřív, a výhodnost variant se tak rázem proměňuje: lepší je to zprava.

12–13–14

Sjöbergova obíhačka na třináctku vypadá nesmyslně, a nesmyslná také je – Švéd ztrácí skoro minutu. A čtrnáctka? Pravý úhel a postup přes údolí na první pohled odrazují. Je to ale dobrá volba, vedoucí tandem na ní opět vítězí. Škoda, že se nikdo z nejlepších nepustil do odvážné, leč obtížné varianty středem, srovnání by mohlo být zajímavé. Sedmnáctka a osmnáctka pak nabízejí několik dílčích minivoleb s minimálními rozdíly, poslední klíčová volba však na závodníky teprve čeká.

19–20

Jestliže fotbal nemá logiku, co potom orienťák? Nejdelší postup závodu vyhrává tandem

Frédéric Tranchand – Matthias Kyburz volbou, se kterou stavitel nepočítal a za niž by člověk snad zbavoval svéprávnosti: když už zprava, proč ne až kolem jedenáctky? Volba nalevo od čáry vypadá mnohem plynuleji, přesto tu na vedoucí duo nikdo nestačí. Nutno však dodat, že Andreas Kyburz se podle vlastních slov v úvodu svého postupu trochu zamotal. Totální obíhačka zleva zlákala několik atletů, Štěpán Kodeda na ní dosahuje sedmého mezičasu. Oskar Sjöberg bojuje celou druhou půli s bolestmi zad a vyhýbá se proto všem kopcům, jak to jen jde. Nikdy se mu to však nevyplatí (i když třeba jen o pár sekund) a propadá se tak ze čtvrtého místa na šesté za krajana Anderssona a Nora Årstada.

22–23

Sjöbergův postup přes kopeček vypadá lišácky, ale v téhle fázi závodu už vyžaduje opravdu hodně sil, kterých se však závodníkům nedostává. Netroufají si ani na přímou variantu sedýlkem, a tak suverénně vítězí obíhačka po cestě s nulovým převýšením.

23–24–cíl

Diváci vidí několik běžců, kteří se potácejí korytem potoka a nemohou najít správný směr a stopu (celkově sedmý Švýcar Huber tady ztrácí 20 sekund), ale jinak už jsou závěrečné postupy formalitou, která pořadím na předních příčkách nehýbe. Velká bedna de facto krystalizuje už na dvanáctce a o vítězi rozhoduje – ano, dlouhý postup na dvojku. Škoda, že se pořadatelům nepodařilo trochu líp pořešit los: člověk by si rád zaspekuloval, zda by Tranchand v suverénním výkonu pokračoval, i kdyby si do tandemu doběhl ně koho slabšího než Kyburze. Ale na kdyby se nehraje, a přinejmenším za skvělé provedení klíčového postupu si francouzský závodník mistrovský titul určitě zaslouží.

Frédéric Tranchand 11:44 (1)

Andreas Kyburz 12:12 (5)

Oskar Sjöberg 12:34 (13)

Frédéric Tranchand 2:43 (2)

Oskar Sjöberg 3:05 (19)

Orienteering Academy

Akademické mistrovství světa v Olomouci nebylo pouze významnou akcí pro současné hvězdy světového OB, ale pevně doufám, že i velkou zkušeností pro hvězdy budoucí vyrůstající v českých lesích. Orienteering Academy byl zajímavý a ambiciózní nápad Dušana Vystavěla uspořádat speciální výcvikový kemp ve spojení s konáním mistrovství světa. Základní myšlenkou bylo představit českému dorostu zábavnou a motivující formou svět elitního orientačního běhu navenek i v zákulisí.

Všichni tušíme, že za leskem medailí je hodně dřiny, ale málokdo už zná bližší detaily. Vcelku početný pořadatelský tým (J. Janošíková, L. Knapová, A. Neradová, J. Valešová, T. Dlabaja, T. Novotný) s n ěkolika externími hosty a „komparsem“ závodníků akademického MS vytvořili na několik dní výjimečné podmínky k sbírání zážitků a vědomostí. Rozvoj mladého závodníka až na elitní úroveň je samozřejmě dlouhodobou záležitostí a žádný sebelepší týdenní kemp to nemůže nahradit. Přesto jsme se snažili i v tomto limitovaném čase pomoci mladým udělat si jasnější obrázek o kariéře v OB, přemýšlet o své cestě, ukázat si plusy a minusy, stanovit si cíle a snad i „najít sami sebe“. Otázek a odpovědí létalo spousty. A krom nich přistávaly na tričkách a dresech našich nadějí podpisy současných OB hvězd, které i za pořadatelského přispění naší party mohly prožít krásné mistrovství světa nejen na tratích u několika krásných historických památek Moravy. Náš tým absolvoval 4 mapové tréninky a 5 závodů. Na trénincích jsme se maximálně snažili využít našeho velkého počtu a simulovali jsme „nepříjemné“

stresové situace a narušování koncentrace. Předkládali jsme účastníkům náročnější orienťácké úkoly, než na jaké jsou zvyklí, ale vždy s následným rozborem. Řada českých orienťáků totiž ustrne na „dostačující“ úrovni a neklade úsilí na další technický růst. Abychom jen nevykládali pohádky z českých luhů a hájů, požádali jsme o přednášky a diskuzi také zahrani ční hvězdy. Švýcar Baptiste Rollier představil zákulisí své dlouhodobé přípravy a podrobně analyzoval příčiny svých úspě chů i neúspěchů. Nor Øystein Kvaal Østerbø mluvil o milnících své kariéry, o metodách své orientace a především sprintové přípravě Výbornou zkušeností byl také ostrý start v testovacím závodě smíšených štafet před zahájením mistrovství světa. Naše týmy srdnatě bojovaly proti Švýcarům, Švédům, Finům… Dosáhli jsme super výkonů i několika chyb z nezkušenosti, ale oboje je v tomto věku potřeba.

Díky všem, kteří se projektu Orienteering Academy zúčastnili ať už jako trenéři, nebo svěřenci, a hodně štěstí v dalším závodění!

Vysvětlení smyslu a cíle tréninku před vyběhnutím

7. místo českých dorostenců v ostrém mezinárodním testu smíšených štafet

Tomáš Dlabaja tdlabaja@gmail.com

Společné týmové foto trenérů a závodníků

Foto: Alena Neradová

Brambory bez kopru

MS a MSJ v MTBO, Białystok/Supraśl, Polsko, 24.–31. srpna 2014

Foto: Radek Laciga, Robert Urbaník

Jedním z důvodů, proč někteří z nás neradi Polsko, jsou brambory s koprem. Během našeho prvního zájezdu v roce 2006 do Varšavy nás touto stravou krmili celý týden a od té doby je kopr v jídelníčku české repre zakázanou bylinou. Ač kuchyně místního hotelu Bukowisko nebyla zrovna gurmánským požitkem, alespoň toho kopru jsme byli ušetřeni. Ne však brambor, těch si z polských lesů domů vezeme víc, než bychom si přáli.

Druhou příčinou, proč jsme se na letošní MS zrovna nadšen ě netěšili, bylo lo ň ské ME. To totiž pod vedením Jana Cegiełky mělo být generálkou pro letošní mistrovství světa, ale dopadlo spíše jako fraška o pěti dějstvích. Bylo dokonce tak nepovedené, že se uvažovalo o odejmutí pořadatelství. IOF nakonec přistoupila „pouze“ na výměnu organizačního výboru a Cegiełku nahradili lidé z úspěšného MS 2008 a SP 2010 a jako National Controller byl dosazen zkušený a nám dobře známý Sixten Sild. Nasazení legendárního Estonce se ukázalo jako dobré

řešení, neb přes celou řadu chyb a zmatků v organizaci závody samotné proběhly bez větších problémů

Složitá obhajoba Polsko se poslední dobou stává dálni ční velmocí, takže cesta k běloruským hranicím za obhajobou dvou zlatých medailí z loňského šampionátu proběhla nečekaně hladce. Cesta ano, se samotnou obhajobou to už bylo poněkud složitější. Kryštof Bogar, hlavní strůjce obou titulů, již dopředu ohlásil, že se tuto sezónu bude soustředit na cross

country (a velice úspěšně – na nedávném MS MTB v Norsku se jako jediný Čech probojoval ve sprint eliminátoru z kvalifikace do vy ř azovacích boj ů a spolu s Jardou Kulhavým a Katkou Nash získal fantastický bronz ve štafetě). Jeho bratr František, který loni famózně rozjel štafetu, po změně studentského života za pracovní proces prožívá pokles formy a na MS se letos neprobojoval. Zato Honza Svoboda, třetí z našich zlatých hochů, měl letos fazónu vynikající a před MS si brousil zuby na n ějakou tu medaili. Brousil, až přebrousil. Při jednom

Radek Laciga rala@volny.cz

Martina Tichovská si jede pro svou první „bramboru“ na middlu

Někteří by po sprintu radši strčili hlavu do písku…

„Začátek jako dobrý, ale pak se přejela ta lávka a bylo to v pr…“

Sprint mužů se zakreslenými postupy Radka Lacigy

bude Jirka Hradil i se zkrvavenou nohou bojuje a nakonec uzavírá top 10

Nejrychlejší servisman na světě?

aneb kterak redaktor časopisu OB k 8. místu na světě přišel

Zdar KLádine, prý jsi zažil comeback do bajkové repre. Jaks to dokázal? No jednoduše, v pátek 22. 8. jsem sednul do auta a odjel na MS do Polska. Tak jednoduché to asi nebylo? V podstatě bylo, už na jaře jsem se s Albertem domluvil, že si zopakujeme naši spolupráci z loňska, takže jsem měl nominaci jistou dřív než všichni ostatní, i když „jen“ na pozici cestujícího náhradníka. Ale výkonnostně jsem byl de facto až 3. náhradník. Zajímavé, co taková funkce obnáší? Řidič dodávky, servisman, nosič vody, prostě taková holka pro

všechno, no a především pak také redaktor časopisu OB a tedy autor tohoto článku. To je hezké, ale jak to bylo s tím comebackem? Následovně: v pondělí v týdnu odjezdu píše Mak (Jan Svoboda) status na facebook – „Půlminutový špurtový nástupy na biku. Krásnej trénink do doby, než přehrneš řetěz přes kazetu, šlápneš v plný intenzitě do prázdna… …Dodrbaný brzdy jakože fest a leduju zápěstí.“ V úterý pak přidává: „Přes 680 hodin tréninku vyletělo dneska tejden před MS oknem po CT zápěstí… Je po sezóně, sádra

na 8 tejdnů. “ To si ale nepřečtu, neb ten den mám příliš mnoho práce na surfování po netu. Takže si ve středu jdu v klidu do roboty s tím, že za 2 dny mě čeká pěkná dovolená. Tam se mě Miro Kovář ptá, jestli teda jedu místo toho Mačuse. Koukám na něj jako vejr, že o ničem nevím. Asi za 5 minut volá Albert a začíná něco ve smyslu: neštěstí pro jednoho, štěstí pro druhého… Lauič s Dukem takhle na poslední chvíli nemůžou, a tak to padá na mě. Domů se vracím s totální schízou! Ale pročpak? V neděli, 5 dnů před odjezdem, jsem se vrátil z LOBáckého soustředění: 9 dnů, 8 závodů (2 x ČP a 6 x Six numbers) celkem 28 odzávoděných hodin a k tomu dalších 9 hodin tréninků na kolečkových lyžích, běhu a kajaku. Zkrátka vše možné, jen ne závěrečná příprava před MS. Alespoň ses při tom nezrakvil jako Mak. No právě že jo. Ne zdravotně, ale fyzicky jsem byl totálně vyřízený, v týdnu pak musel dohánět pracovní resty a v Polsku si chtěl skutečně trochu odpočinout, případně potrénovat na kolečkových lyžích. Místo toho přišel závodní stres. Znovuzrozený reproš, ale tvé původní úkoly ti úplně neodpadly. Jojo, před sprintem za mnou u snídaně přišel redaktor ČT s tím, že jsem

byl vybrán jako objekt – nosič kamery na helmu. Že prý se ode mne stejnak nic nečeká, a tudíž se s tím můžu táhnout. Tak jsem se osvědčil, a v podstatě se stal pro celý týden druhým kameramanem ČT. Evidentně to nebylo na překážku k top 10 na MS. Jó, já to říkám pořád, sprint není o rychlých nohách, ale rychlé hlavě. Ten den jsem se dobře vyspal a už od rána cítil, že to bude dobré. Do karet mi toho však hrálo více. Byl to lesní, mapově a technicky náročný závod. A celý den pršelo, to byla moje spása. Měl jsem ideální startovní pozici – 30. z 90. Dost na to, aby se vyjezdily odbočky a fikačky, ale ne moc na to, aby se pěšiny rozbahnily a zpomalily. A 2minutový interval. Ono čekat v tom počasí 3 hodiny v karanténě také není žádný med. Pak už jen stačilo kopnout do sebe náhražku redbullu z Lidlu a ukázat, že ještě nepatřím do starého železa. A taky zabojovat za Maka, který si to zasloužil víc než já. Prý to s tím starým železem není tak horké. No jó, když jsem předloni ohlašoval pauzu od bajků, zároveň jsem dodával, že se vrátím a nejlépe s medailí ze sprintu na MS 2015 v Liberci. Teď, když už vím, jak na to nejlépe potrénovat, jsem k tomu zas o kus blíže. 

to spíše o hromadný start na nějaké delší distanci.

Prostor sprintu byl přímo v metropoli Podlaského Regionu – Białystoku. Začátek a konec probíhal v parku okolo místní zoologické zahrady, kde chovají chloubu zdejších lesů: zubry. Rozhodovalo se však jinde, a to po přejetí lávky přes hlavní silnici. Za ní se nacházel příměstský les a v něm spleť malých pěšinek, které přímo vybízely ke spoustě chyb. A že se jich urodilo. Opět se ukázalo, že sprint není pouze o rychlých nohou, ale hlavně o citu pro mapu a o tom, kdy je potřeba to rozbalit a kdy zatáhnout ruční brzdu a pohlídat si mapu. O překvapení tedy nebyla nouze. Největší zařídil asi Rus Grigorij Medved ě v startující hned v úvodu. Kousek za ním jsem startoval já a zařadil jsem

se za n ěj na druhé místo o cca 40 vteřin. V tu chvíli to bylo lehké zklamáníčko a čekal jsem, že jakmile přijede oranžová a červená skupina, půjde umístění šupem dolů. A tak se čekalo, a vzhledem ke zvolenému 2minutovému intervalu dost dlouho. K velkému překvapení ani dojetí oranžové skupiny pořadím na prvních dvou místech nezahýbalo. Až když došlo na červenou skupinu složenou z nejlepších 10 bajkerů současnosti, začaly se dít věci. Především pak v podání Nora Hanse Jørgena Kvåleho a Rusa Antona Foliforova. Ti se jako jediní dostali před Grigorije, a to hned ve shodném čase. Poprvé v historii MTBO tedy slavili jeden titul dva mistři světa. Mladý Medveděv uhájil senzační bronz i před takovými esy, jako jsou Gritsan, Erm či Hradil. Právě náš Jirka, v cíli

uzavírající top 10, měl při závodě jeden krizový moment. Poté, co ho zaskočily krátké schody nezakreslené v mapě, poznal tvrdost polské dlažby velmi zblízka. Ač dojel s pěkně zakrvácenou nohou, pro jeho výkony v dalších závodech se to obešlo naštěstí bez následků. Nejlepší z Čechů jsem tedy z pozice třetího náhradníka skončil na 8. příčce já, což se redaktorům ČT zalíbilo natolik, že dostali reportáž do BBV hned před zprávy z Vuelty. Contador s Froomem tentokrát museli ustoupit jiným borcům. V ženách se žádné velké překvapení neurodilo. Velmi dobře zajela Martina Tichovská – 6. místo a první velká bedna na jejím kont ě Za vítěznou Marikou Hara z Finska a Ruskou Tatianou Repinou skončila „až“ bronzová velká favoritka Britka Emily Benham. Hans

Honza Svoboda ani se sádrou na kole nezahálí, na MS však letos musel zapomenout

Jørgen tak měl večer na pokoji asi pěkné dusno, když si dovolil trumfnout svou partnerku. Však už se poté na medailových pozicích, na rozdíl od Emily, neobjevil.

Osudné zkratky

Middle nabídl zajímavý bajkový závod. Úvodní třetina v rovinatější části s delšími postupy na volbu byla vyloženě valící. Poté se však najelo do členitého „dunovitého“

prostoru, kde byla trať namotaná jak užovka na rozpáleném asfaltu. Fikalo se o sto šest (v Polsku se smí jezdit všude, i mimo cesty) a chybovalo stejně tak. Závěr se stal osudným i pro naše závodníky. Martina zde chybkou právě v jedné takové fikačce lesem přišla o bronz. Takhle z toho bylo sice pěkné, ale zase jen čtvrté místo. Budiž jí útěchou, že

Rozhodující místo na middlu: Švédka Thomasson měla dostatečný náskok a méně výhodná objížděčka její vedení neohrozila. Martina zde ve fikačce chybuje a propadá se za Britku Benham, která jede stejně jako Finka Hara. Ta se přibližuje k Martině a suverénně nejrychlejším závěrem ze všech ji nakonec odsouvá na 4. místo. Stejný postup u mužů, jen v protisměru, rozhoduje také. Erm od kontroly 47 fiká, zatímco Jirka Hradil volí „švédskou“ objížděčku a ztrácí s ním kontakt, což ho ve výsledku stojí zlato.

v tom nebyla sama. Pro Máru Pospíška, který sám p ř iznal, že nemá letos natrénováno tolik, kolik by bylo třeba, však byla bramborová medaile maximum možného a plná spokojenost. Stejné místo jako u Martiny se

Trať longu byla skutečně spletitá, na což doplácejí Nor Kvåle, Estonec Malsroos a další, když vynechávají nepříjemně schovanou kontrolu 36. Kvåle se navíc nachytává do dalšího stavitelského oříšku dvou postupů v přímce, a tak si dává pořadí 69–53–63–53. Prostě den blbec pro Nora.

stalo osudné Jirkovi Hradilovi. Ten po skvě lém výkonu dojel o interval obhájce titulu Estonce Erma. Kdyby s ním dojel do cíle, mohl slavit zlato. Na to se ale nehraje, a zatímco Estonec se neohroženě z 21. kontroly vrhl do lesa a celkově vydařeným závě rem poskočil na 5. místo, Jirka naopak objížděčkou po cestě a následnými chybkami na 24. a 25. kontrolu přihrál další titul do sbírky fenomenálnímu Rusu Gritsanovi. Na ten svůj první vytoužený si holt bude muset ještě chvíli počkat. A Češi se dnes na stupních vítězů pěkně dublovali. Jirku stříbrem napodobila v juniorkách Verča Kubínová, i když pro ni to byl fakticky posun dolů. Ze sprintu si totiž tato věkem ještě dorostenka přivezla zlato. Na druhém místě jí navíc na bednu doprovodila Katka Nováková, která si na middlu, pro změnu stejně jako její juniorský kolega Tomáš Staněk, připsala páté místo. Doba bramborová

Parametry longu dávaly tušit, že na n ě m nebude nic zadarmo. 45 km pro muže a 35 pro ženy (ty si samy v komisi sportovců prosadily zvýšení směrného času z 80 na 110 minut) je celkem slušná prácička. Pravda, zna č ná porce kilometr ů se najezdila na povinných úsecích. Ačkoliv se startovalo individuáln ě , stavitel vymyslel vskutku atraktivní divácký závod. Po úvodní pasáži následoval divácký průjezd, za kterým se trať dělila na lichou/sudou podle startovního po ř adí. P ř i dalším pr ů jezdu se kola prohodila, aby následoval třetí, tentokrát již poslední divácký úsek do záv ě re č né pasáže. Nakonec sb ěrka a finiš do pořádného kopce, takže něco pro fotografy a jiné paparazzi, ke kterým jsem se tentokrát přidal i já. Ovšem to bylo asi tak vše. GPS tracking s odůvodněním, že po nás jedou ještě dorostenci a veteráni, nevysílal. Mezičasy žádné a spíkr toho také moc neřekl. Divák tedy sice vid ě l neustále projíždě t ř adu závodníků, ale o vývoji závodu toho moc nevěděl. Vzhledem k tomu, že nebyla výměna mapy, jediný efekt toho všeho byla trať na první

kameraman ČT si v cílovém kopečku pěkně potrénoval.

pohled př ipomínající víc hlavolam, nežli cokoliv jiného. Naši naštěstí luštili správně a nejlépe opět Jirka. Opět dlouho vedl a opět o zlato přišel v závěru. Tentokrát však byla na vin ě nep ř esnost mapy v okolí kontroly č. 50, kde se bohužel nachytali nejen všichni naši muži, ale i řada žen. Na Jirku zbyla alespo ň cena út ě chy – bronz. Zato Martina, a č zajela další výborný závod, vyrovnan ě , bez chyb a porazila všechny největší favoritky v čele s Britkou Benham a Finkami Stengård, Laurilou a Harou, zase na medaili nestačila. O trochu rychleji než Martina dokázalo jet trio mladých závodnic: Rusky Olga Vinogradova a Svetlana Poverina a Dánka Camilla Søgaard. Třetí velká bedna a druhá bramborová medaile jsou pro Martinu krásné, ale zárove ň smolovaté výsledky. Další dvě 4. místa přidali junioři Katka s Tomášem, u kterého to bylo o pouhé 2 vteřiny! Medailově to znovu zachraňovala Verča, která bronzem zkompletovala svoji sbírku. Takový český bronzovo-bramborový den to byl.

Bronzová náplast Štafety nás zavedly znovu na okraj Bia ł ystoku. Terén nabídl jako zpest ř ení ř adu motokrosových pěšin, jinak to bylo velmi rychlé a rozhodovala hlavn ě rychlost a drobné chyby. Stavitel ve snaze zvýšit atraktivitu zvolil dvakrát průjezd diváckou kontrolou. V okolí centra to tedy bylo opět velmi zamotané a nepř ehledné, což nakonec ovlivnilo i výsledné po ř adí, našt ě stí v náš prosp ě ch. Ale p ě kn ě popo ř ádku. První úseky o ni č em nerozhodly. Všichni naši p ř edvedli to, co se od nich o č ekávalo. Verča v juniorkách s náskokem první, Vašek Šňupárek v juniorech v balíku, stejně jako Na ď a Skácelová v ženách. V mužích se Vojta Stránský po drobných chybkách v úvodu dotáhl na č elo a p ř edával druhý za Francouzi. Já jsem rozjížd ě l Bé č ko

Po dvouhodinové práci čekal závodníky cílový strk, který byl požehnáním pro fotografy, ale utrpením pro ně samé. I

Long rozhoduje nepřesnost mapy v okolí kontroly 50. Většina závodníků včetně Jirky Hradila zde chybuje. Foliforov má štěstí a do prostoru přijíždí v okamžiku, kdy kontrolu nachází jiný Rus – Gritsan.

a po delší úvodní farstě se také docvakl, až dv ě chybky v cílovém pytlíku znamenaly minutovou ztrátu na Vojtu, ale stále v kontaktu. Zato druhé úseky byly u č eských štafet klí č ové. Dívky v po ř ádku: Andrea Kameníková, druhá dorostenka ve štafetě juniorek, první místo udržela a Martina dostala také české ženy do vedení. Naopak u kluk ů se dob ř e promazaný stroj zadrhl. Junior Michal Német moc chtěl udržet štafetu v boji o medaile. Tak moc, až projel kolem sb ě rky bez oražení. A č tedy dofi nišoval Tomáš Staněk skutečně na třetí pozici, štafeta byla bohužel disk.

To jsou ty zkušenosti, jaké se nedají naučit, ty se musí získat. Zkušenosti, které jist ě nechyběly našim mužům na druhém úseku: Jirka Hradil jako již sedminásobný medailista z MS je v tomto ohledu od letoška nejúspěšnější český bajker v historii a Martin Šev č ík se prvního MS ú č astnil již v roce 2004 v Austrálii. Přesto právě oni nabrali na nejlepší několikaminutovou ztrátu, ať už zaviněnou chybkami či únavou z náročného longu, která prakticky znamenala konec nadějí na medaili. Tu naopak pro Rusy oživil po nepovedeném prvním úseku Ruslan Gritsan a senza č n ě také Litevci. T ě m se podařilo na prvních dvou úsecích udržet na zádech favorizovaných štafet a do finiše poslali své eso, čtvrtého muže z klasické trati Jonase Maiselise. Záv ě r se však odehrával v režii jiného pobaltského státu. Estonec Tõnis Erm nasadil hned od začátku k trháku a sólo závodem přidal ke dvěma individuálním z loňského domácího šampionátu také mistrovský titul týmový. Do souboje o stříbro se k finskému béčku a Francii výborně dotáhl Rus Foliforov, a už to vypadalo, že stříbro také vybojuje. Pouze však do chvíle, než na sb ěrce zjistil, že mu chybí jedna kontrola. Musel se tedy vrátit a absolvovat celý závěrečný pytlík znovu, což ho poslalo v pořadí až mezi obě české štafety. Mára Pospíšek s Vojtou Ludvíkem sice bojovali s Maiselisem, avšak

Foliforov si po šťastném vítězství na klasice vybírá slabší chvilku. Cestou na diváckou vynechává kontrolu, na sběrce si to však uvědomuje a dává si celý závěr trati napodruhé. Tím daruje bronz Francouzům a nám 5. místo.

Olga Vinogradova se inspirovala v OB, a také projevila svůj občanský názor. Nevím, co by na to řekl MOV, ale my tleskáme!

vinou několika chybek přenechali 4. místo Litevcům. Před těmi ještě dojelo finské áčko v redukovaném po ř adí nezapo č ítávané, bronzoví nakonec Francouzi t ě sn ě za fi nským béčkem. Důkaz toho, že Finové mají podobně jako Češi sice silný tým, ovšem bez jasného lídra, což znamenalo, že po dlouhých letech odjeli bez mužské individuální medaile. Jejich dámské kolegyně sice tento problém nem ě ly, ale na ruské trio Repina, Vinogradova a Poverina ani tak těsně nestačily. Renata Paulíčková na tyto dvě štafety neměla, 3. pozici však uhájila s přehledem. Pro sebe a Naďu tak vyjela prémiovou medaili z MS, pro Martinu bronzovou náplast za její smolné „bramborové“ výsledky z individuálních závod ů . Ješt ě

dlužím výsledek juniorek. Katka Nováková náskok navýšila a postarala se o nejlepší český výsledek dne.

Za rok v Liberci Polské mistrovství sv ě ta uzav ř elo svou poslední kapitolu. Neobešlo se bez potíží, řadu problémů působil souběh MS a JMS s evropským pohárem dorostu a veteraniádou (například na longu dojížděli poslední veteráni se západem slunce, nebo dilema, zda pouštět GPS tracking a tím pro odpoledne startující veterány odhalit tratě, nebo nepoušt ě t, a tím pop ř ít celý jeho smysl), čemuž by se mělo do budoucna předejít tak, že se tyto akce souběžně pořádat nebudou. Ještě dodám, že Míra Rygl napodobil svého bratra Jardu a stal se veteránským mistrem na klasice. Celková bilance jsou tedy 3 medaile pro dospělé, 5 juniorských (tam to letos táhly především dívky) a 5 bramborových. Příští rok se MS vrací po osmi letech do Česka, tak nezbývá než doufat, že Liberec

nebude bramborový, ale zlatý!

Divácká kontrola na štafetách nabídla skutečně zajímavá panoramata

Tréninkové úsilí zaměřené především na loňské domácí MS se Estoncům bohatě zúročilo i letos

Legenda světového OB Sixten Sild gratuluje legendě českého MTBO Jirkovi Hradilovi

České juniorky, ač z 66 % ještě dorostenky, jsou prostě jedničky!

Vlastňák Miloše Nykodýma

Tenhle zářez na dvě a půl minuty se mi podařil na první etapě letošních Pěkných prázdnin. Pár chybek jsem udě lal i před osudnou osmnáctkou, ale tohle je chyba tak z levelu H12. Při odběhu od sedmnáctky jsem si myslel, že nejtěžší část závodu už mám za sebou, ale to jsem se šeredně spletl. Podcenil jsem buzolu a vyrazil ležérně na směr. Vzdálenost jsem neřešil, protože jsem myslel, že mě krásně podrží vrstevnice. A dohledávku taky ne, protože tam je zas ten podélný hustník. Ale při náběhu na kopec jsem najednou vůbec nechápal směr svahu v porovnání s mapou a buzolou. A to jsem si zastavil a dal si na to čas. Najednou jsem vůbec nevěděl, co se děje, a náhradní plán jsem neměl. Přede mnou hustník, tak jsem ho proběhnul. Potkal jsem i výrazný strom, ale svah byl na druhou stranu. Našel jsem se až v údolí na cestě u posedu, kde jsem zjistil, že ten hustník, kterým jsem probíhal, vůbec není v mapě. Docela dobře odmapovaný závod jsem tímto poslal do věčných lovišť. Aspoň, že mě tahle chyba nestála etapové vítězství.

Miloš Nykodým nykec@seznam.cz

Slzelo nejen počasí

Po

bude jiná káva. Navíc zde jako

Libor Forst forst@trailo.cz

Foto: Libor Forst

Startovní TempO skvělé Prvním závodem bylo TempO a mně osobně připadalo velmi zdařilé. Podobně jako loni ve Vuokatti bylo velmi těžké, takže pohořeli ti, kteří dali přednost přemrštěné rychlosti nad přesností. A to je podle mého názoru podstata správného Tempa, pořád totiž hovoříme o sportu, kterému se ve Skandinávii i na jihu Evropy říká „precizní orientace“. Kvalifikace probíhala v lesním terénu se sm ě sí nevýrazných i výrazn ě jších tvar ů a bylo důležité se v mapě rychle a správně „najít“. A to mnohdy nebylo jednoduché. Smrtící bylo páté stanovišt ě – zatímco ostatní stanoviště dala bez chyby čtvrtina až polovina fi nalist ů , páté se bez chyby povedlo jen dvěma: mně (za 42 sec, až 11.

čas bez penalizace, ale nejlepší s penalizací) a Laurimu Kontkanenovi (za 49 sec). Finále probíhalo v městském parku a ještě před startem nám přišel Lennart říct, že Zero tolerance (povolená odchylka lampionu od správné pozice) je pět metrů. V té chvíli jsem očekával, že ostřílení stříleči půjdou závod s průměrem tří sekund na kontrolu. Ale vše bylo jinak. I v parku se staviteli překvapivě podařilo připravit složité problémy a přesnost hrála velkou roli. Směsice korektně, ale rozmanitě mapovaných porostů a občas nějaké terénní chytáky (na prvním stanovišti byly v mapě dominantními objekty dvě cesty, ale ani jedna nebyla přes terénní nerovnost vidět!) zamotaly hlavu i závodníkům absolutní světové špičky.

V ní se nakonec udržel 6. místem Tomáš Leštínský, skv ěle se dařilo i slovenským bratřím Furuczů m, závodícím u nás pod hlavičkou oddílu ZAK (ZAK by tak možná vyhrál světový přebor dvoučlenných oddílových týmů).

Bohužel jsme neměli dovoleno závod nafotit, takže poprvé od roku 2010 nebude vrcholné TempO na on-line trenažeru (www.yq.cz/ trail-o/TempO).

Nadějný první model zmátl

První modelový den byl trochu ubrečený, ale jinak vcelku povedený. Poněkud obtížné bylo se naladit na správnou generalizaci, co ještě je a co už není mapované, ale jakmile

Počasí se naštěstí vyřádilo na prvním modelu a pak nás už nechalo v klidu

nepříliš dobrém trailovém ME v Portugalsku jsme věřili daleko zkušenějším Italům, že jejich MS

adviser pracoval Lennart Wahlgren (SWE), jehož závody vždy patřily k těm nejlepším, co jsme kdy šli. Náladu kazila jen předpověď vytrvalých dešťů. Ale dopadlo to úplně obráceně – párkrát sice pršelo, ale výrazně méně, než se předpokládalo, zato tratě a mapy na MS za předpoklady dost zaostaly.

Smrtící páté stanoviště TempO kvalifikace s poměrně nepřehlednou klikatou dlouhou roklí.

si to člověk srovnal v hlavě, všechno klaplo, včetně různých záměrných linií. Jenže první soutěžní den bylo všechno jinak. Jedinou pozitivní změnou bylo, že nepršelo. Ovšem po předchozích deštích musela být zrušena třetí část trati, takže závod měl jen 12 kontrol, čímž např. ani nesplňoval pravidla pro zařazení do českého rankingu. A ke vší smůle se ze Solution zdálo, že třetí část byla nejhezčí. Zůstaly jen první dva úseky trati, první byl relativn ě jednoduchý a druhý značně problematický. Potíže i těm nejlepším dělaly zejména kontroly 8, 10 a 11 kvůli nepřesnosti mapy a 12, která byla z cesty téměř neřešitelná. Desítka byla nakonec zrušena, ale i tak v podstatě celá světová špička měla 0 až 3 chyby s poměrně náhodným rozložením. Tomu odpovídala i velmi neobvyklá jména v popředí výsledkové listiny a rovněž tak druhý den jejich časté pády v celkových výsledcích – např. z 6. na 46. nebo z 3. na 39.

Hrůzný model zmátl rovněž

Druhý modelový den byl pravým opakem svého předchůdce a kopíroval problémy prvního závodního dne. Jedni č ka bylo „mezi“, které se nezdálo být přesně uprostřed; dvojka byl konec skalního srázu a lampion určitě nebyl v místě, kde by sráz měl povinnou výšku 1 metr; šestka vycházela všem závodníkům jako C nebo D nebo někde uprostřed, podle toho, co vzali jako základ odhadu...

A tak jsme nastoupili do druhého závodního dne s očekáváním průšvihu à la první den. A hned začátek obavy potvrdil. Kontrola č. 3 „mezi prohlubní a kamenem“, s těžko odhadnutelným prostředkem a na 80 metrů zcela neodhadnutelnou přesností umístění na spojnici. Kontrola č. 9 se zjevným posunem lampionu o cca dva metry a házením si korunou, zda to je dost na Zero nebo ne… Jenže když jsme prošli trať a dostali Solution, ukázalo se, že jediným problémem byla ve skute č nosti devítka. Všechno ostatní

Trail-o kviz

Pro kviz jsme použili kontrolu 1 a 2 z prvního modelu na MS. K dispozici máte dva pohledy (zhruba ze Z a S), pořadí lampionů (zleva doprava A, B a C) je na obou stejné, ovšem také nemusí být správný žádný lampion (a odpověď zní „Zero“).

Libor Forst forst@trailo.cz

Foto: Libor Forst

perfektně sedělo. Dokonce i ta trojka byl nádherný dvojitý chyták – v terénu totiž bylo víc kamenů a bylo třeba si najít ten správný, tím se člověk uklidnil, že už prohlédl stavitelovu fintu, a úplně přehlédl, že ani ta zjevná prohlubeň není ta správná, která byla ve skutečnosti schovaná ve svahu! Nepamatuji, že by někdy byla na MS korektní kontrola s 20% úspěšností! Bohužel apriorní nedůvěra v mapu plynoucí ze špatného modelu krásný druhý závodní den poněkud znehodnotila. Z našich svědčila trať pouze závodníkům v kategorii Paralympic se dvěma zástupci na velké bedně. Oddíl ZAK si při svém debutu nevedl špatně ani na klasice a oba bratří Furuczové skončili ve druhé čtvrtině. Náš tým bohužel poškodilo dvojí špatné ražení a odsunulo ho na sedmé místo. I když – bez těchto dvou chyb by nás dělilo od bronzu jen pár vteřin na časovce, a to by asi mrzelo víc...

Závěrečná fraška

Na poslední den byla přichystána demonstrace štafet, nového formátu, který by měl už na MS 2016 nahradit týmovou soutě ž. Momentální plán je takový, že tříčlenný tým dostane mapu s např. 24 kontrolami a každý člen týmu si může vybrat libovolných 7 až 9 kontrol, které vyřeší a orazí. Bohužel to nebyla oficiální soutěž a Italové to pojali dle své nátury poněkud „po jižansku“. Mapa zřejmě vůbec nebyla korigována pro potřeby trailu a stěží by dostačovala pro oblastňák v pěším OB. Nesouhlasily porosty, směry ani vzdálenosti a nad Solution kroutili hlavou prakticky všichni. Demonstrace neprově řila ani způsob řešení předávky – respektive pouze ve smyslu cimrmanovského hledání

slepých uliček... Časový limit byl téměř nekonečný, takže si závodníci v týmech nevyzkoušeli ani nějaké taktické varianty. I když –třeba v naší štafetě Lenka na prvním úseku mířila do vzdálené části trati a cestou míjela šestnáctku, která se jí při letmém pohledu zdála jako úplně „ložené“ Zero. Nechtěla být „hamoun“ a neorazila ji. Po Lence šel Pavel a po něm já. Já jsem si špatně spočítal, na které kontrole mám začít a šel jsem řešit šestnáctku rovněž. Chvíli jsem se srovnával s tím, že v mapě nebylo parkoviště, kde stála naše auta, ale pak jsem to pochopil a chystal se razit Zero, když vtom jsem si všiml, že šestnáctku už máme oraženou, jenže jako A. Pavel se s chybějícím parkovištěm na špatné mapě bohužel nesrovnal... Je to hezký příklad pro taktickou přípravu týmů na štafety –má závodník orazit i kontrolu „navíc“, pokud je o ní pevně přesvědčen, anebo ji má nechat dalšímu s rizikem, že ji pokazí?

A opět poučení Stejně jako z portugalského ME si je třeba z MS vzít ř adu ponau č ení pro naše ME v Jeseníku. Je třeba počítat s nepřízní poč así a prov ěř it kvalitu plánovaných cest i po deštích. Ideální je samozřejmě mít v záloze jiný závodní prostor. Modelům je třeba věnovat stejnou péči jako závodu, připravit dobrou mapu a předvést očekávanou Zero toleranci. Špatný model dokáže pokazit i jinak velmi povedený závod! Pokud někde bude organizovaná doprava na start, musí se prověřit schopnost dostat včas na start potřebné množství vozíčkářů (první den byl start posunut o 15 minut). Mapy je třeba mít vytištěné a zkontrolované alespoň den

dopředu (druhý den se mapy tiskly po opravě až v noci před závodem, načež se zpozdil start o půl hodiny a ještě v mapě chyběly směrníky)…

Výsledky

(kompletní výsledky např. na http://www.yq.cz/trail-o/results):

Open:

1. Guntars Mankus (LAT) 30 b 256 sec.

2. Marit Wiksell (SWE) 30 b 293 sec.

3. Geir Myhr Øien (NOR) 29 b 103 sec.

24. Tomáš Leštínský (CZE) 27 b 168 sec.

36. Libor Forst (CZE) 26 b 252 sec.

56. Petr Dudík (CZE) 23 b 238 sec.

Para:

1. Michael Johansson (SWE) 29 b 213 sec.

2. Ola Jansson (SWE) 27 b 73.5 sec. 3. John Crosby (GBR) 27 b 301.5 sec. 4. Pavel Dudík (CZE) 25 b 101 sec. 6. Bohuslav Hůlka (CZE) 25 b 250.5 sec. 17. Jana Kosťová (CZE) 23 b 228 sec.

Družstva:

1. Chorvatsko 56 b 265 sec. 2. Švédsko 55 b 122 sec. 3. Lotyšsko 52 b 263 sec. 7. Česká rep. 50 b 280.5 sec.

TempO:

1. Martin Jullum (NOR) 546.5 sec. 2. Lauri Kontkanen (FIN) 576 sec. 3. Pinja Mäkinen (FIN) 584.5 sec. 6. Tomáš Leštínský (CZE) 741 sec. 13. Libor Forst (CZE) 856.5 sec.

Trail-o kviz řešení

ze str. 31

U první úlohy bylo důležité se dobře zorientovat v tom, které prohlubně jsou v mapě a které nikoliv. Z rozhodovacího stanoviště (od Z) vypadala prohlubeň s lampionem C velmi nadějně, ale při pohledu od severu se dalo ze vzájemné polohy pěti prohlubní za plotem usoudit, že prohlubeň s lampionem C určitě není jednou z oněch pěti a že správná leží zhruba uprostřed mezi lampiony B a C. Odpověď je Zero. I druhá úloha se snáze řešila ze severu. Bylo třeba odhadnout průběh vrstevnice tvořící údolíčko se stromem a zároveň nosík směrem ke kontrole a zhruba u paty nosíku měla být správná prohlubeň. Prohlubeň s lampionem A byla žhavým kandidátem, pro úplnou jistotu bylo dobré ověřit pohledem ze západu, že lampion opravdu stojí cca 12 metrů od plotu (3mm kolečko se na mapě 1:4 000 dotýkalo plotu). Odpověď A.

Zprávy ze Strahova

IOF

ME v LOB 2016 bude v Rakousku.

18.–19. října 2014 se v Praze na Strahově uskuteční IOF MTBO Event Adviser Clinic.

Česká unie Sportu

V sobotu 27. září 2014 proběhla v Nymburce „mimořádná“ 30. Valná hromada České unie sportu, která měla pouze jeden hlavní bod jednání, a to schválení vzájemné směny nemovitého majetku mezi ČUS, FAČR a hl. m. Prahou za účelem lepšího využití areálu Strahov.

MŠMT

Na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy byly odeslány ze sekretariátu ČSOS žádosti na obdržení státní dotace na rok 2015 na programy MŠMT: Program I – Sportovní reprezentace, Program II – Sportovní talent, Program III – Údržba a provoz sportovních zařízení, Program V – Organizace sportu, Program VI – Významná sportovní akce (MS v MTBO –Liberec)

ČSOS

Valná hromada Českého svazu orientačních sportů proběhne v sobotu 6. prosince od 13:00 v Praze na Strahově. V sobotu 6. prosince dopoledne od 9:00 se uskuteční i Shromáždění sekce OB. Shromáždění sekce MTBO proběhlo v pátek 3. října v Říčanech.

Ve středu 17. září proběhlo v Praze 5. zasedání P-ČSOS, které mimo jiné projednalo:  závěry Ekonomického semináře ČOV zaměřeného k problematice financování českého sportu z prostředků

darovaných ČOV ze strany loterijních společností  rozpravu k návrhu zákona o podpoře sportu  závěry veřejné rozpravy České unie sportu a Sdružení sportovních svazů ČR na téma financování sportu v regionech  informaci o přípravě MS v MTBO 2015 v Liberci  plnění rozpočtu ČSOS  závěry jednání předsednictva sekce OB ke koncepci práce s talentovanou mládeží a schválilo složení pracovní skupiny, která tuto koncepci dopracuje

a dále  doporučilo spuštění zkušební verze nového webu ČSOS od října 2014  svolalo VH ČSOS na 6. 12. 2014 od 13:00 do budovy ČUS v Praze na Strahově s účastí 42 delegátů s hlasem rozhodujícím  schválilo návrh plánu akcí orientačních sportů pro spolupráci s ČT Sport na rok 2015 (v návrhu jsou dva přímé přenosy z MS v MTBO (sprint, krátká trať), přímý přenos z MČR sprintových štafet a MČR na klasické trati, převzatý souhrn z MS v OB doplněný o dotáčky štábu ČT a dokumenty z MČR v OB a MTBO.

 vzalo na vědomí informaci MŠMT o plánovaných změ nách ve vykazování členské základny od roku 2015

 pověřilo SK Žabovřesky uspořádáním Ankety o nejlepšího O-sportovce 2014.

 poděkovalo Záchranné službě Královehradeckého kraje za rychlý a profesionální přístup při ošetření více než 30 účastníků při ČPS v OB 13. září po napadení rojem sršňů.

Komise rozvoje OB

Díky příspěvku, který letos obdržel ČSOS od ČOV na sport mládeže se vyskytla možnost ještě v roce 2014 finančně přispět klubům v ČSOS na uspořádání propagačních a náborových akcí pro mládež v orientačních sportech. Jedná se pořádání akcí typu Dny orientace v přírodě, Náborové sportovní akce pro školy a podobně, které se uskuteční (či uskutečnily) v roce 2014 na základě výzvy Komise rozvoje OB, viz: http://krob.eso9. cz/Pages/PreborSkol/DnyOrientaceVyzvaOddilum.aspx

Příspěvek je možno čerpat i „zpětně“, tj. na akce, které již úspěšně v roce 2014 proběhly a jsou zařazeny do seznamu akcí komise rozvoje OB. Podmínkou poskytnutí příspěvku na již uskutečněné akce je zaslání informací (protokolu) o akci (pořadatel – klub ČSOS, datum, místo, použitá mapa, počet účastníků, průběh akce, případně i fotodokumentaci) na adresu předsedkyně komise rozvoje OB Kristýně Skyvové: skyvova@volny.cz a v kopii na sekretariát ČSOS csos@cstv.cz

Z finančního příspěvku (daru) od Českého olympijského výboru bude nově ČSOS přispívat také na již probíhající projekty Výukové mapy a Areály pevných kontrol, které byly dříve financovány naším svazem z prostředků MŠMT

Pro rok 2014 zůstává příspěvek od ČSOS na projekt Výukové mapy stejný, tj. 1 500 Kč za zhotovení mapových podkladů pro Výukovou mapu. ČSOS pak ve své režii zajistí zpracování mapových podkladů a vytištění 1 000 ks Výukových map a dle zájmu i zaslání metodických

Ji

generální sekretář ČSOS csos@cstv.cz

materiálů. Více na stránkách komise rozvoje OB podmínky projektu Výukových map: http://krob.eso9.cz/Pages/ VyukoveMapy/VyukoveMapy_ Pokyny.aspx

Stejný zůstává i finanční příspěvek na vybudování Areálu pevných kontrol (APK), ve výši 15 tis. Kč na zhotovení mapové tabule, výroby a osazení kontrol a propagaci areálu. Tvorbu mapových podkladů a tisk map je možno opět řešit v rámci projektu Výukových map. Podmínkou zřízení Areálu je projednání a odsouhlasení kontrol s majitelem pozemku, případně s místní samosprávou či CHKO. Veškeré dotazy týkající se APK směřujte na garanta projektu Jarmilu Němečkovou: nemeckova@ email.cz

Vyhlášení Ankety o nejlepšího orientačního sportovce 2014 se uskuteční v rámci O-GALA v pátek 5. prosince 2014 v hotelu Voroněž v Brně

Nadace OB

Nadace OB vyhlásila veřejného výběrového řízení na předložení nejvhodnějších žádostí pro přidělení grantů na rok 2015 na provozování sportovních center dětí v orientačním běhu a sportovních center mládeže v orientač ním běhu. Více informací je na stránkách nadace OB: http://www.obnadace.cz/

Vápenky

Stav: 2014

Rozloha: 9 km2

Měřítko: 1 : 15 000 a 1 : 10 000, ekvidistance 5 m

Mapoval: Bob Háj

Poloha: 48.8749414°N, 17.6297147°E

Rychlost H21E: 6:30 min/km

Oddíl: TJ Slovan Luhačovice

Správce mapy: Libor Slezák Web: www.ob-luhacovice.cz

Bob Háj bobhaj56@gmail.com

Foto: Petr Kadeřávek, Bob Háj

Už z názvu Bílé Karpaty vyplývá, že se nacházíme na nejzápadnějším výběžku karpatského horského systému. To, společně s historickým kopaničářským osídlením, podmiňuje jedinečný krajinný ráz a nám nabízí několik typů terénu.

V úbočích nad údolím Vápenek, v táhlých svazích se značným převýšením, se během staletí, vlivem pro flyše charakteristických sesuvů půdy, vytvořil místy až nečekaně členitý reliéf. Tyto svahy jsou pokryty většinou dobře prů běžným, listnatým lesem, v některých partiích zarůstajícími pasekami a hustníky. Ve svazích vyvěrá množství prameništ, bažinek a vodotečí. Místy je úbočí rozrůzněno hlubokými žleby, mimo hlavní partie lesa porostlé většinou nízkými, keřovitými porosty šipákových doubrav. Druhým dominantním typem terénu jsou jedinečné květnaté louky, rozprostírající se ve velkých rozlohách na temenech hřbetů, nad lesnatými úbočími. Louky jsou charakteristické rozptýlenými soliterními stromy. Většinou jsou to statné duby, pozůstatky pasekářského hospodaření v minulosti, které místy vytváří až dojem anglického parku. Svážní cesty, přibližovací linky, oplocenky, průseky, posedy a krmelce jsou zde v běžné hustotě středoevropského hospodářsky využívaného lesa. Mapa byla zpracována v letech 2013–14, první závod zde byl v termínu 12.–13. dubna 2014, a to Žebříček B Morava, Slovenský rebríček jednotlivcov a český a slovenský pohár štafet a klubů. Mapoval Bohumil Háj na podkladech ortofoto a částečně laserscan z doposud nevyhodnoceného snímkování. Většina výškopisných měření a zejména mapování členitých pasáží v zapojeném lese proběhly bez podkladu – vlastními měřeními, tzv. „na čistý papír“. Střídání různých typů terénu i porostu umožňuje staviteli tratí střídat rychlé běžecké úseky s nutností zpomalit v členitých terénních tvarech. Běžecká rychlost se tak pohybuje v širokém rozpětí od sprintového tempa v parkovém prostředí luk po pečlivé čtení mapy a nároč nou orientaci v hustých porostech a detailních tvarech sesuvných území. Nevýhodou tohoto prostoru je jeho vzdálenost od center naší země, ale to může být také bráno jako jeho relativní výhoda. Nespornou výhodou je dobré zázemí v osadě Vápenky a expozice jedné z nejjižněji položených orienťáckých lokalit v republice.

Také turistických zajímavostí je v okolí slušná nabídka. Za návštěvu jistě stojí vrchol Velké Javoriny. Výlet po květnatých loukách, zvlášť za vrcholu květu travních společenstev, nabízí nezapomenutelné výhledy do krajiny přes koruny soliterních dubů. Nablízku je celý pohostinný kraj Moravského Slovácka s vinicemi, vinařskými cyklostezkami, zámky a památkami na historické slovanské osídlení.

V dnešní době je malým zázrakem nalézt zcela nový, panenský terén s dobrým zázemím a přístupem, natolik kvalitní a zajímavý, že vhodný pro uspořádání velkých OB závodů. Luhačovickému oddílu se to podařilo – v Bílých Karpatech, v údolí pod Velkou Javořinou.

Vracovské duny

Bob Háj bobhaj56@gmail.com

Foto: archiv autora

Jedinečný typ terénu, který jinde v naší republice v takovém rozsahu neexistuje – to jsou váté písky, jinak také nazývané Moravská sahara. Jak z názvů vyplývá, jde o terén, jehož podklad je tvořen čistým křemenným pískem, pocházejícím ze sedimentů třetihorních moří, o vrstvě mocné několik desítek metrů.

V daleké historii, než byla krajina zalesněna, vytvořil vítr písečné přesypy – duny. Od 1. poloviny 19. století jsou již zalesněné, stabilizované a bohužel i věky trochu setřené. Lesní masiv mezi Bzencem, Vracovem, Rohatcem a Strážnicí je v podstatě rovina, ozvláštněná právě těmito pískovými dunami, jež místy vytvářejí zajímavý reliéf. Krajina vátých písků pokračuje dál jihovýchodně za Hodonín, na slovenskou stranu řeky Moravy, kde se v prostoru Záhorie nachází další zajímavé terény. Prostor je porostlý v převážné většině druhotným borovicovým lesem. V mladších partiích borových hustníků byly vysázeny i listnaté

Stav: 2008

Rozloha: 15 km2

Mapy: Borovička, Littner, Vracovské duny, Duny,…

Měřítko: 1 : 15 000, ekvidistance 2,5 m

Poloha: 48.9408122°N, 17.2332858°E

Rychlost H21E: 4:30 min/km

Oddíl: SKOB Zlín

Web: www.skob-zlin.cz

remízky, které zde vytváří zajímavé porostové mozaiky. Místy se nachází i relikty původní doubravy a soliterní výrazné duby (Bzenecká doubrava). Specifikou hospodaření v těchto lesích jsou hráze vzniklé nahrnutím pařezů z mýtních pasek do souvislých linií. Ty pak v porostech tvoří zajímavé struktury. V několika sníženinách jsou v jinak suchém písčitém podkladu i bažinatá prameniště a jezírka, ze kterých vycházejí vodoteče, protékající k jihozápadu prostoru několika mělkými údolími. Prostor je protkán řadou cest, pravidelnou čtvercovou sítí velkých průseků, dělících lesní masiv do hospodářských celků, spoustou prů seků nižšího řádu a porostních hranic. Dobrá průběžnost většiny porostů a nevýrazné převýšení umožňují dosahovat při běhu maximálních rychlostí. Místy ale může být rytmus běhu náhle změněn umístěním krátkého sledu kontrol do husté situace terénních a porostových detailů První mapy zde vznikly již na přelomu 70. a 80. let (1979 Borovička a 1984 Littner) v jižní části prostoru. Severní část u Vracova byla zmapována v r. 1996 a postupně při dalších pořádaných závodech rozšiřována, až byla nakonec mapa prostoru propojena do jednoho celku. Byla zde již uspořádána řada velkých celostátních i menších závodů a na zve ř ejn ě ných mapách prob ě hla spousta soustředění.

Tak jako u prostoru Vápenek, je prostor Vracovských dun poměrně vzdálen od center republiky, ale jeho bezkonkurenční jižní expozice, společně s písečným podkladem, dává skoro stoprocentní záruku, že se zde může odehrát pěkný jarní závod i v situaci, kdy ve většině republiky ještě tvrdě vládne paní zima.

V nejbližším okolí prostoru se rozkládá vina ř ská oblast s veškerou pohostinností Moravského Slovácka. Překvapivě pro většinu návšt ě vník ů ze vzdálen ě jších kout ů republiky se v této části Jižní Moravy také nachází řada nádherných historických a kulturních památek. Pro orienťáky lačnící po závodech však asi bude největším lákadlem mistrovství republiky štafet a klubů, které na Dunách proběhne téměř přesně za rok, tedy 10.–11. října 2015.

Čekání na Supermana

Český pohár ve sprintu, Hostinné 13. září 2014

H21E

V mužském závodě se ve vedení vystřídali 4 závodníci. Začátek zvládl nejrychleji Jakub Kamenický, poté však na čele jasně vykrystalizovala trojice Jan Procházka, Vojta Král a Marek Schuster. Rozdíly mezi nimi byly po celý závod minimální. V první polovině vedl Král, poté ho na chvíli vystřídal v čele Procházka. Kvůli jeho neideálním postupům na 12. a 14. kontrolu se do čela dostal Marek Schuster. Když se na 17. kontrole dostal do čela opět Král, byl mezi trojicí rozdíl pouhé 3 sekundy. Závěr měl však jasně nejrychlejší Procházka, který nakonec zvítězil o 8 sekund před Králem a o 12 sekund před Schusterem. Nutno říci, že ani ti nejlepší se nevyvarovali špatných voleb, o čem svědčí čas supermana (vítězné mezičasy), který byl o 42 sekund rychlejší než vítězný Procházka.

Postup 2–3

Po úvodní ťukačce, kterou nejrychleji prolétl Jakub Kamenický, přichází na 3. kontrolu první zásadní postup. Závodníků, kteří nedokázali přečíst celý postup a chytili se tak do zavřeného plotu kousek

před kontrolou, nebylo málo. Ztráta Nykodýma, Šedivého nebo právě Kamenického se pohybovala kolem 25 sekund. Zajímavý je také pětivteřinový rozdíl mezi Králem a Procházkou, který vznikl jinou volbou na začátku postupu.

Postup 4–5

Podobná problematika jako předchozí volba, tentokrát už bez chytáku se zavřeným plotem. Volba zprava je o 18 metrů kratší než zleva a ukázala se jako jasně rychlejší. Nutno však říct, že Procházka zde nasadil forsáž a například Schusterovi zde na stejné volbě nasadil 5 vteřin.

Nejrychlejší trojice zvolila podobný postup přes náměstí (Král z náměstí uličkou) a vešla se do 4 sekund. Za zmínku určitě stojí mezičas Betova jmenovce Jana Procházky, který dokázal tento postup společně s Betem vyhrát, i když si přidal 17 metrů postupem napříč náměstím. Ze závodníků na čele zvolil jediný Miloš Nykodým postup zleva, který byl stavitelem tipován na nejrychlejší (o 10 m nejkratší a bez ostrých zatáček), Nykodým zde však ztratil 6 sekund. Jakub Kamenický na variantě cik-cak výrazně ztratil (+0:23).

Postup 11–12

Jan Petržela j.petrzela@seznam.cz

Postup 13–14

Z borců na čele volí ideální postup jediný Schuster a dostává se do celkového vedení. Procházka a Nykodým ztrácí volbou zprava téměř 10 sekund a Král si přidává na levé variantě obíhání domu navíc a ztrácí 11 sekund. Roman Horyna si dává rychlostní interval na stejné variantě jako Schuster a vyhrává tento mezičas.

Postup 7–8

Zamýšlený královský postup nakonec velké rozdíly mezi závodníky na čele neudělal.

Po ťukačce v areálu Ústavu pro mládež přichází volba zpět přes silnici do centra. Schuster volí ideální postup a nejrychlejším časem se v celkovém pořadí dotahuje na Krále i Procházku. Král běží sice stejný postup jako Schuster, ale kvůli drobné kličce ztrácí 5 sekund. Procházka volí dlouhou obíhačku zprava a ztrácí 8 sekund. Výrazně ztrácí Hadač, který si nevšímá branky, vrací se do hlavní brány, volí dlouhý postup zleva, a když ho na přechodu zdrží příliš aktivní policista, je z toho ztráta 23 sekund.

Postup 15–16

Krátký postup, kde bylo potřeba správně přečíst popis a nenechat se stáhnout na variantu zprava. Všem favoritům se

to podařilo. Pardubický David Procházka ztratil na obíhání plotu zprava 9 sekund. V celkovém pořadí vede Schuster s Procházkou, Král ztrácí 3 vteřiny.

Postup 16–17 Postup zleva/zprava kolem paneláku. O 21 metrů kratší variantu volí vedle Chloupka i Král, který tím srovnává v celkovém pořadí krok s Procházkou, jenž na variantě zleva

Druhý zářijový víkend patřil nejen premiéře sprintových štafet, ale i pohárovému sprintu v Hostinném, kde rozhodovaly nejen rychlé nohy, ale i rychlá hlava. Nad volbami postupů kategorie H21E se zamýšlí jejich původce Honza Petržela.

ztrácí 4 vteřiny, Schuster ztrácí 7 sekund a propadá se na 3. místo.

Postup 17–18

Všichni na čele volí správně postup zprava. Jan Procházka však nasazuje drtivý finiš,

odskakuje Schusterovi i Královi o 6 sekund a rozhoduje tak o svém celkovém vítězství. Delší variantu s několika zatáčkami volí jako jeden z mála Jakub Kamenický a výrazně ztrácí.

Postupy 18–19–20–21–cíl

V atletickém závěru už se nic na čele nezměnilo a Jan Procházka se tak mohl radovat z vítězství před Vojtou Králem a Markem Schusterem.

Výsledky

1. Procházka Jan PGP 13:33

2. Král Vojtěch SSU 13:41 + 0:08

3. Schuster Marek AOP 13:45 + 0:12

4. Nykodým Miloš ZBM 14:02 + 0:29

5. Losman Petr PHK 14:24 + 0:51

D21E

Závod dámské elity měl jednoznačnější průběh a také jasnější výsledek než mužský závod. Začátek sice rozběhla skvěle Denisa Kosová (vyhrála první 4 mezičasy), po její velké chybě na 5. kontrolu se ale do čela dostala Michaela Omová, která zvládla celý závod bez větších chyb a suverénně si doběhla pro vítězství o 29 vteřin před Lenkou Poklopovou a 43 vteřin před Denisou Kosovou.

Postup 2–3

Stejně jako v mužském závodě, i v dámách byla třetí kontrola jedna z rozhodujících. Kdo nepřečetl celý postup a nevšiml si zavřeného plotu, ztratil většinou kolem půlminuty. Denisa Kosová zde navazuje na výborný začátek z prvních dvou kontrol a vyhrává tento mezičas. Omová dělá drobnou kličku před kontrolou a ztrácí jako druhá nejrychlejší 4 vteřiny. Nejrychlejší z dam, které musely obíhat dům kvůli inkriminovanému plotu, je Martina Tichovská, která ztrácí 26 sekund.

také chyba vedoucí Kosové, která si nevšímá branky, na kterou některé dámy doplatily už při postupu na trojku. Její ztráta je 19 vteřin a propadá se na třetí místo. Zajímavé je, že nikdo z první desítky nevolí volbu zprava, která je jen o 20 metrů delší než ideální postup.

Postup 4–5

Na pátou kontrolu volí všechny závodnice na čele správně postup zleva, přichází zde však

Postup 7–8

Královský postup vyhrála postupem středem královna dne Míša Omová. Kosová ztratila na stejném postupu na Omovou pouze 4 vteřiny. Poklopová zvolila nejkratší postup zleva, avšak, stejně jako Nykodým v mužském závodě, ztratila tímto postupem 10 vteřin. Indráková si prodloužila postup špatným odběhem od kontroly a ztratila na své variantě 18 vteřin. Zajímavé je srovnání s postupy mužů na podobném postupu. Žádná žena z první

desítky nevolí nejčastější a nejrychlejší mužský postup – začátek po postupu Omové a poté po růžové čáře na variantu Indrákové. Naopak většina nejlepších dam volí stejný postup jako Poklopová a na Omovou ztrácí 10–15 vteřin.

8–9–10–11–12–13–14

Omová zvládá kontroly v areálu Ústavu pro mládež i následnou běžeckou pasáž v parku bez zaváhání a drží dvacetivteřinový náskok na své pronásledovatelky. Skvěle tuto pasáž zvládá také Poklopová a dostává se před Kosovou na druhé místo.

Postup 14–15

Mikrovolba zprava/ zleva dělá větší časové rozdíly, než

by se čekalo. Omová přikládá pod kotel, probíhá mezi živými ploty na variantu zprava a poráží ostatní závodnice na své variantě o 3 vteřiny. Poklopová a Hermanová ztrácejí na volbě zleva 8 vteřin! Další volby již vychází časově nastejno. V atletickém závěru již se nic podstatného nemění. Míša Omová kvůli drobné kličce Lenky Poklopové ještě navyšuje své vedení a vítězí o 29 vteřin před olomouckou závodnicí. Denisa Kosová drží těsný náskok před Zuzkou Hermanovou a může se radovat ze třetího místa.

Výsledky

1. Omová Michaela TUR 13:53

2. Poklopová Lenka UOL 14:22 + 0:29

3. Kosová Denisa PHK 14:36 + 0:43

4. Hermanová Zuzana LPU 14:38 + 0:45

5. Zvěřinová Martina LPU 14:45 + 0:52

6. Tichovská Martina PGP 14:48 + 0:55

Premiéra nové disciplíny

Mistrovství ČR sprintových štafet, Smiřice 14. září 2014

Eda Šmehlík esmehlik@gmail.com

Foto: Petr Kadeřávek

Druhou neděli v září si dali čeští orientaci dostaveníčko ve východočeských Smiřicích, konalo se tu totiž premiérové mistrovství České republiky v úplně nové disciplíně – smíšených sprintových štafetách. Nelehký úkol uspořádat mistrovství republiky v tomto zbrusu novém formátu byl svěřen pořádáním mnoha vrcholných akcí protřelým klokanům z hradecké Slavie.

Štafety všech věkových kategorií běží ve složení dva muži a dvě ženy, přičemž v rámci českého mistrovství všechny štafety běží v pořadí DHDH. Toto pořadí se liší od formátu používaného na mistrovství sv ě ta (a ostatních velkých podnicích IOF), kde je pořadí nastaveno na DHHD. IOF si tento formát odhlasovala s odvážným tvrzením, že ženy jsou ve vypjatých situacích labilnější než muži, tedy budou dělat více chyb a závod tak bude dramatičtější. Čeští bafíci se ale rozhodli, že nebudou přebírat úplně vše, co se v rámci IOF vymyslí, a rozhodli se pro svůj vlastní formát, v němž o medaile finišují muži. Směrný čas je pro všechny kategorie 12–15 minut.

…a hned málem přímý přenos!

Lokomotiva Pardubice si jistě představovala zářijový sprintový víkend jinak – po jednom vítězství v Hostinném zbyly na zelenomodrobílou sílu ve sprintových štafetách v obou mistrovských kategoriích nevděčné brambory. Eliška Kulhavá ale v zahradě hostinského Františkánského kláštera ukázala, že si ráda přidá i nějakou tu překážku navíc.

Od závodu se očekávalo tolik, že se svaz během roku 2013 dohodl s televizí na odvysílání p římého přenosu z jeho prů b ěhu. Bohužel se během května 2014 rozhodlo, že se kvůli Davis Cupu, který se ten víkend měl hrát, odvysílá pouze takzvaný odložený přímý přenos, a to hned večer po závodě. Naneštěstí ale v červnu televizáci dodatečně oznámili, že v nedělním večerním čase hrozí riziko kolize s první fotbalovou ligou. To se také později potvrdilo a přenos se opět odsunul, tentokrát na pondělních 21 hodin. Tento hlavní večerní vysílací čas po tolika změnách nevypadal vůbec špatně a všichni si libovali, že to pro nás dopadlo ještě docela dobře. To by ale nesměla přijít přibližně dva týdny před závodem poslední informace, která hlásala, že se kvůli IV. kvalifikačnímu závodu na Velkou Pardubickou odsouvá začátek sedmdesátiminutového odloženého přímého přenosu až na desátou hodinu večerní. Asi si dokážete představit nepříliš velké nadšení mezi pořadateli i lidmi z ČSOS. Jelikož je televize jasně ten, kdo si diktuje požadavky, jsme nuceni jen zatlačit slzy a spolupracovat tak, aby se závod povedl co nejlépe i tak.

ČT se rozhodla dorazit na závod v plné polní, s několika velkými přenosovými vozy a více než 45 pracovníky televize. Bylo domluveno, že se závod bude snímat patnácti kamerami. Zároveň svaz přikývnul na to, že přispěje po ř adatelů m i na GPS technologii, takže o atraktivitu závodu vysílaného ze záznamu v poměrně pozdním nočním čase (konec 23:30) bylo rázem postaráno.

Průběh závodu Pojďme se ale už nyní vrhnout na průběh samotného závodu. V dospělých bylo na startu 32 štafet. Jelikož postupový klíč byl nekompromisně založen pouze na pořadí v rankingu, mohli jsme na startu vidět unikátní seznam štafet: sedmkrát ZBM, šestkrát LPU, čtyřikrát PHK, třikrát PGP, a tak dále. Jelikož štafety SHK2, TBM1 a LPU7 odřekly start, umožnily tak nastoupit například štafetě AOP1 (se dvěma mladými reprezentanty Schusterem a Hadačem), která ve výsledku málem promluvila do bojů o medaile. Centrum závodu bylo na fotbalovém stadiónu ve Smiřicích, kde se startovalo i finišovalo o medaile. Zároveň bylo v areálu i několik posledních kontrol, včetně jedné ženské divácké farsty. Smiřice jsou profilem absolutní rovina (pokud pomineme výšvih na diváckou kontrolu, což je ovšem pouze uměle navezená halda), takže se od závodu očekávaly velmi rychlé průměry na kilometr. Na prvním úseku prokázala své výborné běžecké kvality jičínská Martina Uvizlová, která se od půlky úseku začala od svých soupeřek pomalu oddělovat a do cíle doběhla první, jen sedm sekund za ní pak předávala Martina Tichovská, která položila základní kámen úspěchu týmu PGP. Na třetím místě doběhlo béčko ZBM (Kateřina Chromá), na čtvrtém PHK (Daniela Čepová) a na pátém á č ko ZBM (Eva Kabáthová). Na druhý úsek tak vyběhl jako první juniorský mistr světa na krátké trati z roku 2006, jičínský Hóna Beneš. Podle předpokladů se na něj ale rychle dotáhl seniorský štafetový mistr světa z roku 2012, pragovák a zároveň slávista Honza Šedivý. Po osedlání čela závodu vedl po celou trať a nenechal si první pozici vzít ani v cíli od mocně stahujícího Adama Chloupka (ZBM). Druhým běžcem, který Šéďovi dýchal v průběhu druhého úseku na záda, byl v béčku ZBM běžící Daniel Hájek. Čtvrtý předával zkušený Petr Losman (PHK), pátý nakonec Hóna Beneš a šestý skvěle běžící Filip Hadač z AOP, který si zapsal nejrychlejší čas na úseku. O titulu se rozhodlo již na t ř etím úseku. Tam skv ě le zab ě hla s mírnou virózou bojující Martina Spurná a vytvořila pro PGP skoro minutový náskok před ZBM (Adéla Indráková), na třetím místě p ř edávala štafeta PHK (Denisa Kosová), čtvrté bylo béčko ZBM (Barbora Hrušková), do popředí se posunuly i tři pardubické štafety, které p ř edávaly tém ěř sou č asn ě

(Knapová, Šístková, Hermanová) se ztrátou téměř dvě minuty na čelo. Na posledním úseku s přehledem běžící Jan Procházka ještě zvýšil náskok týmu PGP, který nakonec bezpečně a zcela po zásluze toto premiérové mistrovství vyhrál. Áčku ZBM finišoval se ztrátou 72 sekund Miloš Nykodým. Ten sice v průběhu svého úseku závod trochu zdramatizoval velmi špatnou volbou na 7. kontrolu (ztráta 25 sekund), ale do cíle doběhl i tak s komfortním náskokem 45 sekund na třetí PHK. Tomu finišoval Jakub Kamenický, který si zapomněl při svém startu odebrat ze stojanů s mapami svou mapu a vybíhal tak z „brány borců“, jak Petr Klimpl vstupní bránu na fotbalové smiřické hřiště nazval, s mankem přibližně 10 sekund. O dalších místa se ale k velké radosti všech přítomných diváků finišovalo. Čtvrté místo patřilo LPU A (Tomáš Kubelka), páté AOP (Marek Schuster), šesté LPU B (Matěj Kamenický), sedmé LPU C (Filip Záveský) a osmé SJC (Jan Mrázek). Ztráta osmého v pořadí byla dvě a půl minuty, což potvrzuje vyrovnanost štafet v první desítce.

V závod ě dorosteneckých tým ů nakonec prokázala stejnou suverenitu jako Pragovka v dospělých štafeta OK 99 Hradec Králové, která s přehledem získala mistrovský titul. Byl to ale závod plný zvratů. Po prvním úseku vedla štafeta TRI (Kateřina Argalášová) o 12 sekund před LPU (Simona Chládková), dalších 12 sekund ztrácela KAM (Karolína Hausenblasová), tým PHK (Barbora Chaloupská) předával osmý se ztrátou 40 sekund, favorizované týmy JPV a SJI doběhly na 24. a 33. místě. Na druhém úseku šla do vedení štafeta JPV B (Jakub Chupek), 10 sekund zp ě t byli Mat ě j Mašata (PHK) a Ladislav Semrád (CHC). Štafety TRI a LPU se propadly na 14., resp. 13. místo, naopak JPV se zlepšil na 5. místo. Smůlu měla štafeta DKP, která byla ve vedoucí skupině, ale pro neoražení kontroly byla disk. Třetí úsek rozhodl o jasném vedení PHK, Klára Novotná vytvořila náskok přes 80 sekund před JPV (Tereza Janošíková), na třetí místo se posunula štafeta LPU (Eliška Kulhavá), čtvrtá byla štafeta PGP (Kateřina Janovská). Na posledním úseku Dan Vandas náskok ještě zvýšil a štafeta PHK si s přehledem doběhla pro zlato, na druhém místě finišoval Ondra Vystavěl, stříbrný tým JPV měl ztrátu 2:22 min., o bronzu pro SJI se rozhodlo až v závěru, kdy Honza Čech nejlepším časem na úseku posunul štafetu z 9. na 3. místo, č tvrté místo obsadila štafeta LPU (Jonáš Fencl), pátá byla PGP (Jakub Landovský) a šestá domácí SHK (Honza Gebrt). Na startu Veteraniády bylo poměrně málo tým ů , nová disciplína si z ř ejm ě ješt ě oblibu nenašla. I p řesto však byly boje vyrovnané.

Čtveřice OK99 Mašata, Vandas, Chaloupská, Novotná si dobíhá pro historicky první mistrovský titul ze sprintových štafet vybojovaný v českém OB

Miloš Nykodým se mohl za Honzou Procházkou už jen ohlédnout na startu 4. úseku

Jan Šedivý na druhém úseku dostal Pragovku do vedení

Orazte si, žádný spěch

Hostinský individuální i smiřický štafetový sprint se obešly bez pozávodních strkanic nad mapou, olivovou zelení, záhonky, ohraničenou vodou nebo ne/zdolatelnými zídkami či plůtky, mistrovský závod však přinesl jednu mrzutost stran jiného tématu, které je bližší právě sprintu nežli jiným disciplínám, a to příliš rychlému ražení. V závodě dorostenců byla ve skutečnosti v cíli druhá štafeta Kotlářky, běžec na druhém úseku však neměl v čipu 11. kontrolu. Byl tedy diskvalifikován, v souladu s pravidly OB, článkem A.II.7.: „V případě, že čip nenese záznam o průchodu závodníka některou z kontrol a závodník neprokáže svůj průchod oražením do mapy a jejím odevzdáním dle odst. A.II.4.a A.II.6., je závodník diskvalifikován.“ Na základě podaného protestu nechala jury vyčíst kontrolní jednotku, v níž záznam z čipu závodníka byl, ale pouze ve znění „Err8“. Bylo tedy sice dokázáno, že závodník na kontrole byl, nejednalo se však o oražení kontroly předepsaným způsobem a jury tak diskvalifikaci potvrdila. Závodník běžel s čipem starší třídy (nikoliv však nejstarší – třídy 6). Podle vyjádření firmy Sportident vytáhl závodník čip z krabičky o několik desetin sekundy dříve, nežli pro řádné oražení měl, s dodatkem, že u čipu verze 10 je již taková situace vyloučena (záznam je okamžitý).

Pro veteránská vítězství si doběhly štafety SRK (DH140), PGP (DH180), MLA (DH220) a PZR (DH240).

Televizní záznam závodu je možné kdykoliv shlédnout na webu České televize. GPS záznamy ze závodu jsou uloženy na webu http://www.gpsseuranta.net/

Tratě

Jádro obtížnosti tratí sprintových štafet leží na rozdíl od klasického sprintu hlavně v možnosti farstovat delší postupy s volbou do více variant tak, aby se závodníci nechali strhnout ostatními, nenačetli si důkladně následující postup a vyrazili bezhlavě na pro ně méně výhodnou variantu postupu. Tohle je určitě největší stavitelova zbraň. Zároveň je ale důležité snažit se vložit do tratí i prvky fungující dobře i v normálním sprintu jednotlivců. Pro mě to byly ve Smiřicích hlavně postupy s relativně rovnocennými a pokud možno zapeklitými volbami, kde se v ideálním případě závodník bude zbytečně dlouho zdržovat rozhodnutím, kterou variantu zvolit a ztratí tak několik cenných sekund. Jelikož se skrze moderní technologie dají městské terény dopředu velmi dobře nastudovat z tepla domova, začíná se v posledních letech ve světovém OB stále více objevovat trend „umělých plotů“. Pokud se to s umělými překážkami nepřežene, pak to určitě není špatná cesta. Uměle vytvořené překážky mohou při dodržení některých základních podmínek férovosti jednodušší terény, jako jsou Smiřice, opravdu dostat na

Oddíl DKP proti rozhodnutí jury podal odvolání, v zásadě zejména s odkazem na podstatu OB (když průchod kontrolou byl prokázán) a na skutečnost, že závodník s rychlejším čipem jej mohl držet v krabičce stejnou nebo i kratší dobu a diskvalifikován by nebyl –chybou diskvalifikovaného závodníka by pak bylo v zásadě to, že neběžel s čipem řady 10. Pravidla OB nijak neupravují a nenař izují vyčtení kontrolní jednotky, takže i nová skutečnost takto zjištěná je jen informativní – jediným ustanovením pravidel je v takové situaci výše uvedená automatická diskvalifikace. O zrušení diskvalifikace závodníka na základě záznamu z kontrolní jednotky (který však závodník neměl v čipu) tedy pravidla OB neuvažují, jury má ale právo na nestandardní řešení, jako je i toto. Otázkou pak zůstává kompetence odvolací komise, k níž tedy bylo odvolání proti rozhodnutí jury podáno. Pravidla IOF v tomto dávají jistější výklad a výslovně neuznávají ani průchod kontrolou potvrzený vyčtením krabičky, když není zaznamenán v čipu předepsaným způsobem – čl. 20.5: „If a competitor punches too fast and fails to receive the feedback signals, the card will not contain the punch and the competitor must be disqualified (even though the control unit may have recorded the competitor’s card number).“

vyšší úroveň technické obtížnosti. Pokud nepočítám práci s brankami na hřištích a řešení přebíhání hlavní smiřické silnice skrze uměle vytvořené přechody, pak jsme um ě lé ploty využili na tratích hned na pěti místech. V neposlední řadě není vůbec od věci u stavby sprintových štafet myslet i na tradiční prvky z klasických lesních větvících metod, zvlášť v parkových oblastech.

Pro analýzu tratí jsem si vybral pouze několik postupů z první půlky tratí mužů i žen, která byla pro obě kategorie stejná. Tato část byla z hlediska voleb postupů určitě nejzajímavější.

U štafet je víc než příhodné využít farstovanou kontrolu ještě v době, kdy je balík co nejvíc pohromad ě . Proto jsem hned na první kontrolu (Obr. 1) zařadil volbu postupu s farstou na konci (varianty na obrázku označeny jako A a B). Snažil jsem se postup vybalancovat tak, aby opticky méně výhodná jižní volba byla pro jižní kontrolu volitelná. Na prvním úseku šlo jižní volbu jen několik žen, což (vzhledem k tomu, že varianty tu byly rovnocenně rozděleny mezi všech 32 závodnic) znamená, že několik závodnic mající jižní kontrolu severní volbou ztratilo. Důvodem bylo nedostatečné na č tení postupu pod startovním tlakem. Je dobré dodat, že když se většina z těch žen, co tady udělaly chybu, podívala na

svůj postup na první kontrolu v klidu po doběhu, nezaváhaly skoro ani na vteřinu nad tím, kterou volbu zvolit. Při televizním přenosu jsme tak například mohli být svědky toho, jak reprezentantka Martina Zvěřinová z favorizované první štafety LPU hned na prvním úseku ztratila 25 sekund na jižní variantě, protože její kontrola se nacházela na severní straně budovy. Proto musela celou budovu ze západu obíhat dokola a prodírat se v protisměru závodnicemi odbíhajícími od kontroly. Pokud závodnice zvolily správnou volbu postupu pro svou variantu, byly na druhé kontrole přibližně ve stejnou dobu jako balík z druhé varianty, jelikož celková délka úseku byla v tomto místě vyrovnaná. Zajímavá chyba na první kontrolu se povedla na posledním úseku Vaskovi Komancovi z pořádajícího oddílu (Obr. 2). Na první kontrolu sice zvolil správnou volbu postupu pro svou variantu (B), ale rozhodl se, že školní budovu st ř ední školy potraviná ř ské podběhne z jižní strany. To byla bohužel chyba, jelikož tam na něj krom značného množství pavučin a zbytků stavebního materiálu

čekala i několik metrů vysoká neprůstřelná kamenná zeď. Ztráta 25 sekund.

Krátký postup na třetí kontrolu (Obr. 1) nabízel dvě varianty volby okolo dvou paneláků propojených umělým plotem. Ten byl nakonec tím, co zp ů sobovalo n ě kterým závodník ů m na tomto postupu nejv ě tší problémy. Našlo se pár jedinců, kteří tento plot v mapě přehlédli, nabíhali přímo mezi domy a ztráceli tak cenné sekundy. Jelikož byla opticky o něco kratší pravá varianta (z pohledu běžce), volila ji většina závodníků ve všech kategoriích. Časy se běhaly na obou variantách vyrovnané. Postup na třetí kontrolu byl ale v podstatě jen stavitelovou nahrávkou na smeč, protože za ním následoval tzv. „králík“ (královský postup závodu) do areálu základní školy, kde na závodníky čekaly dvě farstované kontroly – pro ženy i muže se jednalo o čtvrtou kontrolu v pořadí (Obr. 3). Ke každé z těchto dvou kontrol existovala ideální volba postupu s jednou nebo více mírně odlišnými alternativami. Cílem zde bylo rozdělit závodníky do dvou absolutně opačných směrů už při odběhu od kontroly, což se nakonec podařilo. Na severní farstu existovaly dvě téměř rovnocenné varianty (v obrázku označené jako A a B). Délky těchto variant: A – 505 m, B – 518 m. Na jižní farstu byly nejvýhodnější dva základní postupy C a D. Překvapivě hodně běžců však během závodu volilo na jižní kontrolu i variantu E, která byla o skoro 30 m delší: C – 530 m, D – 540 m, E – 556 m.

Důležité je na tomto místě dodat, že pro závodníky s jižní kontrolou nebylo vůbec špatné využít ideální postup závodníků se severní kontrolou (A), protože tento byl pro ně jen o cca 15 m delší nežli jejich ideální postup C. Svezení se se „špatným“ hadem se tedy v tomto případě téměř netrestalo, pokud si tedy závodník byl schopen pohlídat dohledávku. Totéž ale zdaleka neplatilo u severní kontroly. Pokud se totiž závodník se severní farstou svezl s hadem na jižní kontrolu (postup C) a následně si v areálu doběhl o pár desítek metrů dál vyzvednout svou farstu, naběhl na tomto postupu dohromady 575 m, což je o 70 m více nežli postup A. Tato délka navíc dělá u nejlepších mužů přibližně 17 sekund.

2 Obr. 3 Obr. 4

Z obou farst ve školním areálu následn ě vedla jedna tatáž ideální volba postupu na pátou kontrolu (Obr. 4) . Při této volbě se dvakrát křížila spojnice mezi kontrolami, na obrázku je tento postup znázorněn úzkou růžovou linií. Pokud se závodník se severní farstou rozhodl na pátou kontrolu zvolit vracečku ven ze školy, ztratil v případě mužů 4–6 sekund, v p ř ípad ě žen ješt ě p ř ibližn ě o 2 sekundy více. Přibližně podobné ztráty se dosahovalo i na úpln ě jižní variant ě

postupu z jižní farsty, která byla sice oproti prostřední variantě delší jen o cca 10 m, ale zato vedla po měkkém travnatém povrchu. Na páté kontrole se v případě zvolení ideálních voleb postupů na čtvrtou i pátou kontrolu obě skupiny závodník ů z obou větvení op ě t srovnaly, jelikož celková dosavadní délka tratě se zde se lišila pouze v řádech několika metrů

Obr. OB domácí scéna PER 210x98 009/08/2014

Žlutá armáda vrací úder

Sice to nebyl pátek, ale třináctka v datu tentokrát přinesla českým orientačním běžcům nepříjemné komplikace. Závod Českého poháru štafet, který pořádala Slavia Hradec Králové 13. září v Libíně, hned na začátku zdramatizovali sršni. Na běžce prvních úseků zaútočili na postupu na 1. kontrolu tak mocně, že na pomoc pobodaným závodníkům a závodnicím musela být přivolána záchranka. Lékařský tým nakonec ošetřil 30 lidí, z nichž 5 bylo převezeno do nemocnice. Vzájemnou korespondenci ČSOS a Hasičské záchrané služby Královéhradeckého kraje najdete níže.

V Praze 15. září 2014

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje

MUDr. Jiří Mašek Hradecká 1690 500 12 Hradec Králové

Vážený pane řediteli, Český svaz orientačních sportů by Vám rád poděkoval za profesionální přístup Vašich zaměstnanců, včetně povolání letecké záchranné služby a většího počtu záchranářských posádek, při ošetření více než 30 účastníků Českého poháru štafet v orientačním běhu, které v sobotu 13. září v osadě Libín u Šárovcové Lhoty, napadl roj sršňů

Někteří závodníci, kteří utrpěli alergickou reakci, byli ve vážném zdravotním stavu a jen díky Vašemu rychlému ošetření a následné rychlé přepravě čtyř nejvážnějších případů do fakultní nemocnice v Hradci Králové nedošlo k větším zdravotním komplikacím u těchto běžců.

Ještě jednou velké díky za profesionální přístup

Radan Kamenický Jiří Šubrt předseda ČSOS generální sekretář ČSOS

Vážený pane předsedo, děkujeme Vám za Vaši kladnou reakci na zásah zdravotnické záchranné služby při závodě orientačních běžců dne 13. září v osadě Libín a Vašeho poděkování si velmi vážíme. Je to povzbuzení pro všechny záchranáře ZZS KHK při jejich další práci.

Přejeme Vám i všem členům svazu pevné zdraví a málo „nehod“ při sportovní činnosti.

S pozdravem

MUDr. Jiří Mašek ředitel

tel.: 495 755 221

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Hradecká 1690/2A 500 12 Hradec Králové 12

Foto: Anatolij Truhlář, LZS Hradec Králové

Incident z Libína však není jediným zaznamenaným střetem závodníků a sosatců. Ti mladší si možná vybaví štafety v Dubovém Dvoře u Trutnova na podzim 2007, ti starší historickou událost z MČSSR v Nitře 1988. Zmíněný incident je skvěle zpracován tehdejším šéfredaktorem Pavlem Galíkem v občasníku vydávaném klubem VŠZ Brno. Ne nadarmo se

m v asníku vydávaném klubem VŠZ Brno Ne nadarmo se

Akademické mistrovství světa v OB 2014 Klasická trať – 13. 8. 2014 / CZE – Nectava Ženy (8.3 km, přev. 460 m, 16 K, 86 záv.)

1. Sund Gøril Rønning NOR 68:06 2. Aebi Bettina SUI 72:29 3. Knapová Jana CZE 72:52 4. Myhre Ingjerd NOR 73:40 5. Kadan Ursula AUT 74:25 6. Norrgrann Saara FIN 75:01 12. Indráková Adéla CZE 77:07 22. Kabáthová Eva CZE 79:21 25. Kosová Denisa CZE 80:07 Muži (12.4 km, přev. 680 m, 24 K, 97 záv.)

1. Tranchand Frédéric FRA 79:14 2. Kyburz Matthias SUI 81:03 3. Kyburz Andreas SUI 82:30 4. Andersson Rassmus SWE 84:18

5. Arstad Thomas Natvig NOR 85:45 6. Sjöberg Oskar SWE 86:13 8. Petržela Jan CZE 87:30 10. Kodeda Štěpán CZE 89:00 11. Chromý Adam CZE 89:33 20. Kubát Pavel CZE 90:43

Sprint – 14. 8. 2014 / CZE – Svatý Kopeček Ženy (2.0 km, přev. 115 m, 13 K, 91 záv.)

1. Ohlsson Karolin SWE 14:09,8

2. Denisova Anastasia BLR 14:29,0

3. Roos Elena SUI 14:39,0

4. Gross Julia SUI 14:43,3

5. Strand Lina SWE 14:45,2

6. Myhre Ingjerd NOR 14:51,8 7. Šístková Iveta CZE 15:12,5 8. Indráková Adéla CZE 15:14,9 10. Horčičková Vendula CZE 15:23,3

28. Kosová Denisa CZE 16:55,9 Muži (2.5 km, přev. 122 m, 17 K, 102 záv.)

1= Kyburz Matthias SUI 14:13,8

1= Hubmann Martin SUI 14:13,8 3. Tranchand Frédéric FRA 14:16,8 4. Kyburz Andreas SUI 14:33,8 5. Král Vojtěch CZE 14:35,3 6. Kymäläinen Severi FIN 14:47,9 7. Kodeda Štěpán CZE 14:52,2 10. Nykodým Miloš CZE 15:02,6 13. Kubát Pavel CZE 15:15,4 Krátká trať – 15. 8. 2014 / CZE – Protivanov Ženy (5.4 km, přev. 50 m, 22 K, 97 záv.) 1. Jenzer Sarina SUI 30:48 2. Šístková Iveta CZE 31:36 3= Sund Gøril Rønning NOR 31:42 3= Vercellotti Lea FRA 31:42 5. Kemp Emily Kathryn CAN 31:47 6. Ohlsson Karolin SWE 31:57 7= Knapová Jana CZE 32:10 7= Horčičková Vendula CZE 32:10 29. Kabáthová Eva CZE 35:44 Muži (6.9 km, přev. 75 m, 26 K, 110 záv.) 1. Ridefelt Albin SWE 31:44 2. Basset Lucas FRA 32:20 3. Petržela Jan CZE 32:32 4. Andersson Rassmus SWE 32:38 5. Král Vojtěch CZE 32:41 6. Huber Raffael SUI 33:05

Miloš CZE 33:58

Chromý Adam CZE 35:49

2014

(28 týmů) 1. Švýcarsko SUI 55:27 (Jenzer S., Hubmann M., Gross J., Kyburz M.)

Švédsko SWE 56:37 (Strand L., Högstrand J., Ohlsson K., Ridefelt A.)

Česká republika CZE 57:14 (Horčičková V., Nykodým M., Šístková I., Král V.) 4. Francie FRA 57:25 (Basset I., Basset L., Vercellotti L., Tranchand F.)

5. Norsko NOR 57:43 (Johanssen E. M., Ekeberg B., Steiwer K. H., Steiwer G. H.)

6. Rusko RUS 58:56 (Voitova A., Dobrynin S., Potapenko A., Tikhonov G.) Štafety – 16. 8. 2014 / CZE – Protivanov Ženy (22 započítávaných štafet)

1. Švédsko SWE A 91:29 (Forsgren Lilian, Karlsson Helena, Strand Lina)

2. Česká republika CZE A 91:44 (Horčičková V., Knapová J., Šístková I.)

3. Finsko FIN B 92:38 (Niittynen Miia, Nurmi Kirsi, Sianoja Maija)

4. Švýcarsko SUI A 93:31 (Aebi Bettina, Gross Julia, Jenzer Sarina)

5. Norsko NOR A 94:16 (Myhre I., Johanssen E. M., Sund Gøril R.)

6. Rusko RUS A 94:46 (Voitova A., Potapenko A., Neverova A.)

-. Česká republika CZE B 96:34 (Kabáthová E., Kosová D., Indráková A.) Muži (26 započítávaných štafet)

1. Švédsko SWE A 93:30 (Andersson R., Ridefelt Albin, Sjöberg Oskar)

2. Česká republika CZE A 93:56 (Nykodým Miloš, Petržela Jan, Král Vojtěch)

3. Švýcarsko SUI A 94:20 (Kyburz A., Kyburz M., Hubmann M.)

4. Velká Británie GBR A 95:53 (Jones K. M., Hodkinson P. J., Crickmore J. P.)

5. Finsko FIN A 97:34 (Simosas O., Kymäläinen S., Portin F.)

6. Norsko NOR B 98:07 (Oskarsson N., Westergard H. J., Indgaard J. F.) -. Česká republika CZE B 99:43 (Chromý A., Kubát P., Kodeda Š.)

Mistrovství ČR a veteraniáda v OB sprintových štafet 14. 9. 2014 / SHK – Smiřice Dospělí (celkem 32 štafet)

1. SK Praga PGP 1 56:00 (Tichovská M., Šedivý J., Spurná M., Procházka J.)

2. SK Žabovřesky Brno ZBM 1 57:12 (Kabáthová E., Chloupek Ad., Indráková A., Nykodým M.)

3. OK 99 Hradec Králové PHK 1 57:57 (Čepová D., Losman P., Kosová D., Kamenický J.)

4. OK Lokomotiva Pardubice LPU 1 58:14 (Zvěřinová M., Procházka D., Knapová J., Kubelka T.)

5. Přátelé orientačního běhu Opava AOP 1 58:22 (Tesařová M., Hadač F., Košárková I., Schuster M.)

6. OK Lokomotiva Pardubice LPU 2 58:23 (Horová P., Nožka R., Hermanová Z., Kamenický M.)

7. OK Lokomotiva Pardubice LPU 3 58:26 (Przyczková M., Štěrba Z., Šístková I., Záveský F.)

8. TJ Sportcentrum Jičín SJC 1 58:35 (Uvizlová M., Beneš J., Mrázková R., Mrázek J.)

9. OOB TJ Turnov TUR 1 58:42 (Krafková L., Wolf D., Omová M., Hradec P.)

10. SK Žabovřesky Brno ZBM 2 59:05 (Chromá K., Hájek D., Hrušková B., Bravený V.) Dorost (celkem 37 štafet)

1. OK 99 Hradec Králové PHK 1 52:40 (Chaloupská B., Mašata M., Novotná K., Vandas D.)

2. Oddíl OS SK Prostějov JPV 1 55:02 (Soldánová T., Kočí J., Janošíková T., Vystavěl O.)

3. OK Jihlava SJI 1 55:21 (Vacková A., Vacek V., Čechová T., Čech J.)

4. OK Lokomotiva Pardubice LPU 1 55:34 (Chládková S., Rusin J., Kulhavá E., Fencl J.)

5. SK Praga PGP 1 55:37 (Slavíková S., Koštejn V., Janovská K., Landovský J.)

6. TJ Slavia Hradec Králové SHK 1 55:38 (Větříčková A., Netuka V., Thýnová N., Gebrt J.)

7. K.O.B. Choceň CHC 1 56:18 (Semrádová J., Semrád L., Chaloupková V., Křivda T.)

8. SK Kamenice KAM 1 56:29 (Hausenblasová K., Hausenblas Š., Kováříková M., Valášek J.)

9. TJ TŽ Třinec TRI 1 56:36 (Argalášová K., Walach O., Tesařová J., Filipek S.)

10. TJ Slavia Hradec Králové SHK 2 56:57 (Červená A., Pek D., Malinová A., Hájek J.) DH140 (celkem 7 štafet)

1. SOOB Spartak Rychnov n. Kn. SRK 1 62:39 (Šklíbová J., Filip L., Filipová I., Potštejnský J.)

2. KOB Dobruška DOB 1 65:29 (Štěpánová D., Leštínský T., Černíková B., Fátor J.)

3. Slavia Liberec orienteering VLI 1 66:06 (Martanová D., Martan J., Heczková B., Petr J.) DH180 (celkem 9 štafet)

1. SK Praga PGP 1 56:10 (Kožinová J., Kondrát M., Mullis K., Janovský T.)

2. OOB Vamberk VAM 1 58:44 (Smutná J., Smutný M., Klapalová J., Netopil L.)

3. Přátelé orientačního běhu Opava AOP 1 60:38 (Kašparová Š., Hadač M., Barcíková R., Barcík P.) DH220 (celkem 4 štafety)

1. MLOK Mariánské Lázně MLA 1 53:20 (Miturová R., Fišák J., Opavová S., Milota J.)

2. OK Lokomotiva Pardubice LPU 1 56:16 (Kaplanová I., Novotný M., Novotná J., Farář V.)

3. TJ Sokol Kunvald KUN 1 65:36 (Nožková D., Šroler Z., Kalousová D., Trejtnar P.)

DH240 (celkem 7 štafet)

1. UNITOP SKP Žďár nad Sázavou PZR 1 57:33 (Rosecká A., Pospíšil J., Křížová Z., Kříž P.)

2. OOB TJ Turnov TUR 1 58:31 (Konopáčová J., Provazník J., Omová J., Folprecht M.)

3. OK Lokomotiva Pardubice LPU 1 64:33 (Víchová L., Sáňka B., Kubíková K., Třasák M.)

Mistrovství ČR a Veteraniáda v OB na klasické trati 27.–28. 9. 2014 / BOR – Holičky u Osečné Ženy (celkem 88 záv, F-A: 8.9 km, přev. 435 m, 13 K)

1. Kabáthová Eva ZBM 68:56

2. Omová Michaela TUR 70:24

3. Horčičková Vendula UOL 70:51 4= Šístková Iveta LPU 71:14 4= Zvěřinová Martina LPU 71:14 6. Hermanová Zuzana LPU 71:46 7. Tichovská Martina PGP 71:57 8. Knapová Jana LPU 71:59 9. Kozáková Zdenka TBM 72:56 10. Kolínová Kristýna DKP 73:28 Muži (celkem 125 záv., F-A: 15.2 km, přev. 745 m, 22 K) 1. Šedivý Jan PGP 100:33 2. Chloupek Adam ZBM 100:41 3. Nykodým Miloš ZBM 101:57 4. Kubelka Tomáš LPU 103:45 5. Král Vojtěch SSU 104:39 6= Bakó Áron HUN 105:00 6= Procházka Jan PGP 105:00 8. Schuster Marek AOP 106:31 9. Baumholczer Máté HUN 108:53

Bouchal Jiří VPM 109:51 D16 (celkem 61 záv., F-A: 4.7 km, přev. 220 m, 9 K)

Čechová Tereza SJI 37:17

Vyhnálková Barbora RIC 37:25

Chaloupská Barbora PHK 40:29

Kopecká Anna LPU 40:46

Janošíkova Tereza UOL 41:46

Sieglová Eliška PGP 43:54 6= Staňová Karolína BOR 43:54 D18 (celkem 55 záv., F-A: 5.7 km, přev. 285 m, 10 K) 1. Szuromi Luca HUN 52:53 2. Novotná Klára PHK 53:59 3. Weiler Virág BBM 55:07 4. Štičková Anna LLI 55:28

Vališová Martina OSN 55:53 6. Nováková Tereza DKP 56:36

D20 (celkem 33 záv., F-A: 6.2 km, přev. 300 m, 11 K)

1. Chromá Kateřina ZBM 54:49

2. Tesařová Markéta ZBM 56:26

3. Bořánková Karolína KAM 58:05 4. Tužilová Magdaléna ZBM 58:33

5. Lehárová Alžběta LPU 61:19

6. Horová Pavla LPU 62:33 H16 (celkem 63 záv., F-A: 7.3 km, přev. 360 m, 12 K)

1. Sýkora Vojtěch LCE 54:15

2. Bendák Jan LTU 56:03 3. Vystavěl Ondřej JPV 56:10 4. Hirš Otakar ZBM 57:06 5. Zacher Márton HUN 57:44

6. Černocký Libor LCE 59:04

H18 (celkem 56 záv., F-A: 8.8 km, přev. 425 m, 13 K)

1. Fürst Matouš LLI 61:57

2. Mudrák Štěpán LCE 62:42

3. Kettner Vojtěch KAM 62:46

4. Šmelík Martin ASU 62:47

5. Čech Jan SJI 63:33

6. Dalos Maté BBM 63:41

H20 (celkem 36 záv., F-A: 10.2 km, přev. 495 m, 15 K)

1. Semík Ondřej KAM 65:11

2. Minář Marek ASU 65:55

3. Horvát Petr ASU 69:28

4. Grundmann Jan LPU 70:14

5. Pavlovec Jan BOR 73:36

6. Dzioba Mateusz PHK 75:13

D35 (celkem 27 záv., F-A: 6.1 km, přev. 295 m, 10 K)

1. Heczková Bohdana VLI 57:46

2. Ryšavá Magdalena PGP 60:11

3. Mullis Kateřina PGP 60:24

D40 (celkem 39 záv., F-A: 5.5 km, přev. 260 m, 10 K)

1. Podmolíková Dagmar TZL 51:12

2. Horčičková Eva UOL 51:44

3. Škorpilová Jana SJC 53:30

D45 (celkem 36 záv., F-A: 5.0 km, přev. 240 m, 10 K)

1. Novotná Petra PHK 47:36

2. Tichovská Hana PGP 48:14

3. Kamenická Lenka OSN 48:28

D50 (celkem 42 záv., F-A: 4.7 km, přev. 225 m, 10 K)

1. Smutná Jana VAM 44:11

2. Klapalová Jana VAM 45:26

3. Voltrová Svatava ROZ 47:51

D55 (celkem 33 záv., F-A: 4.5 km, přev. 220 m, 9 K)

1. Víchová Ladislava LPU 52:46

2. Šedivá Miroslava EKP 54:03

3. Fantová Libuše EKP 55:01 D60 (celkem 24 záv., F-A: 4.2 km, přev. 200 m, 9 K)

1. Horová Magda VSP 43:44

2. Šaffková Zuzana CHA 48:52

3. Procházková Miluše DCE 56:36 D65 (celkem 11 záv., F-A: 3.9 km, přev. 190 m, 9 K)

1. Horáčková Stanislava VLI 55:16

2. Kubíková Květa LPU 65:32

3. Suchánková Libuše SOP 65:33 D70 (celkem 7 záv., F-A: 3.5 km, přev. 170 m, 8 K)

1. Stará Pavla BOV 45:02

2. Haňkovská Jana PGP 47:53

3. Liščinská Eva TBM 54:14

H35 (celkem 37 záv., F-A: 9.9 km, přev. 485 m, 14 K)

1. Skripnik Štěpán SCP 75:07

2. Horáček Michal VLI 75:48

3. Matějů Michal VLI 78:42

H40 (celkem 48 záv., F-A: 8.6 km, přev. 430 m, 14 K)

1. Ondráček Radim EKP 65:46

2. Kozák Petr KAM 67:23

3. Henych Petr VLI 68:44

H45 (celkem 69 záv., F-A: 7.6 km, přev. 380 m, 12 K)

1. Schniedegerg Nils GER 57:57

2. Pollák Jozef 84S 59:28

3. Barcík Peter AOP 60:03

H50 (celkem 50 záv., F-A: 6.5 km, přev. 330 m, 12 K)

1. Egei Tamás HUN 57:14

2. Němeček Jan VSP 57:37

3. Janovský Tomáš PGP 58:14

H55 (celkem 47 záv., F-A: 5.8 km, přev. 285 m, 11 K)

1. Václavek Tomáš STE 48:29

2. Milota Josef MLA 50:04

3. Šrámek Jaromír KSU 50:10 H60 (celkem 51 záv., F-A: 5.3 km, přev. 240 m, 11 K)

1. Uher Petr VSP 49:03

2. Hickethier Manfred VLI 49:53

3. Zdráhal Tomáš OOL 49:55 H65 (celkem 41 záv., F-A: 5.0 km, přev. 215 m, 10 K)

1. Chmelík Aleš VBM 53:09

2. Buriánek Jaromír SCP 56:00

3. Jakubec Jindřich TUR 56:26 H70 (celkem 22 záv., F-A: 4.5 km, přev. 200 m, 9 K)

1. Pospíšil Jaromír PZR 45:55

2. Vlach Oldřich BOV 51:44

3. Fišák Jan MLA 54:10 H75 (celkem 8 záv., F-A: 4.1 km, přev. 165 m, 8 K)

1. Havlík Jaroslav SJC 47:14

2. Láznička Alois TZL 54:09

3. Attl Vladimír PGP 54:13

Mistrovství světa v MTBO 2014, Mistrovství světa juniorů v MTBO 2014, Evropský pohár dorostu v MTBO 2014

Sprint – 26. 8. 2014 / POL – Białystok Ženy (4.9 / 6.4 km, přev. 40 m, 29 K, 53 záv.)

1. Hara Marika FIN 20:44

2. Repina Tatiana RUS 21:04

3. Benham Emily GBR 21:09

4. Poverina Svetlana RUS 21:22

5. Hakala Eeva-Liisa FIN 21:45

6. Tichovská Martina CZE 21:58

7. Vinogradova Olga RUS 22:10

8. Barlet Gaelle FRA 22:12

9. Arlauskiene Ramune LTU 22:17

10. Stengard Ingrid FIN 22:21

11. Paulíčková Renata CZE 22:30

18. Skácelová Naděžda CZE 23:46

27. Březinová Marie CZE 24:56 Muži (5.7 / 7.3 km, přev. 50 m, 31 K, 93 záv.)

1= Kvåle Hans Jørgen NOR 21:46

1= Foliforov Anton RUS 21:46

3. Medvedev Grigory RUS 21:52

4. Gritsan Ruslan RUS 22:02

5. Malsroos Lauri EST 22:07

6. Laurila Jussi FIN 22:11 7. Glukhov Valerii RUS 22:32

8. Laciga Radek CZE 22:35 9. Wuthrich Christian SUI 22:47 10. Hradil Jiři CZE 22:48 18. Stránský Vojtěch CZE 23:21 27. Ludvík Vojtěch CZE 23:50 30= Pospíšek Marek CZE 23:55 54. Ševčík Martin CZE 25:41 Juniorky (4.8 / 6.0 km, přev. 40 m, 27 K, 26 záv.) 1. Kubínová Veronika CZE 21:33 2. Nováková Kateřina CZE 21:56 3. Saarela Ruska FIN 22:19 4. Denaix Lou FRA 22:34 5. Saarinen Henna FIN 22:36 6. Kudre Doris EST 24:26 Junioři (5.2 / 6.7 km, přev. 50 m, 27 K, 61 záv.) 1. Sandberg Oskar SWE 20:18 2. Robertson Tim NZL 20:21 3= Vanhanen Konsta FIN 20:27 3= Rantala Aleksi FIN 20:27 5. Kiselev Vladislav RUS 20:32 6. Waldmann Andreas AUT 20:36 8. Staněk Tomáš CZE 21:24 21. Šňupárek Václav CZE 22:42 29. Nemet Michael CZE 23:43 Dorostenky (3,8 / 4,8 km, přev. 35 m, 21 K, 22 záv.) 1. Mikhaylova Olga RUS 18:20 2. Mikryukova Daria RUS 19:38 3. Fedoseeva Alena RUS 19:42 9. Kameníková Andrea CZE 21:34

Dorostenci (4,0 / 5,0 km, přev. 35 m, 23 K, 28 záv.)

1. Dott Anathael FRA 17:03

2. Bessonov Yury RUS 17:06

2. Rodin Valery RUS 17:06 10. Horák Jan CZE 19:23 16. Ludvík Matyáš CZE 19:49 Krátká trať – 27. 8. 2014 / POL – Jurowce Ženy (10.4 / 16.0 km, přev. 185 m, 20 K, 53 záv.)

1. Thomasson Cecilia SWE 49:41

2. Benham Emily GBR 50:15

3. Hara Marika FIN 50:55

4. Tichovská Martina CZE 51:06

5. Poverina Svetlana RUS 51:38

6. Vinogradova Olga RUS 52:14

7. Repina Tatiana RUS 53:04

8. Gigon Michaela AUT 54:40

9. Paulíčková Renata CZE 54:41

10. Barlet Gaelle FRA 54:52

23. Skácelová Naděžda CZE 1:01:35

36. Březinová Marie CZE 1:06:47 Muži (13.3 / 20.8 km, přev. 225 m, 26 K, 94 záv.)

1. Gritsan Ruslan RUS 55:20

2. Hradil Jiři CZE 55:51

3. Foliforov Anton RUS 56:23

4. Pospíšek Marek CZE 56:59

5. Erm Tõnis EST 57:10

6. Beill Cedric FRA 57:32

7= Glukhov Valerii RUS 57:54

7= Kvåle Hans Jørgen NOR 57:54

9. Dallavalle Luca ITA 58:18

10. Fuchs Baptiste FRA 58:23 15. Ševčík Martin CZE 1:00:22

18. Ludvík Vojtěch CZE 1:00:41

20. Stránský Vojtěch CZE 1:00:48

42. Laciga Radek CZE 1:06:16 Juniorky (7.9 / 11.8 km, přev. 140 m, 16 K, 26 záv.)

1. Engström Kajsa SWE 45:09

2. Kubínová Veronika CZE 45:46

3. Pirker Lisa AUT 46:01

4. Saarela Ruska FIN 47:04 5. Nováková Kateřina CZE 48:33

6. Denaix Lou FRA 52:08 Junioři (9.6 / 14.2 km, přev. 185 m, 22 K, 61 záv.)

1. Robertson Tim NZL 44:33

2. Kiselev Vladislav RUS 45:41 3. Chernykh Viacheslav RUS 46:29 4. Dobnik Rafael AUT 47:04 5. Staněk Tomáš CZE 47:11 6. Likhanov Pavel RUS 47:13 34. Šňupárek Václav CZE 57:06 Dorostenky (5.0 / 7.5 km, přev. 85 m, 10 K, 22 záv.)

1. Mikryukova Daria RUS 32:46 2. Edman Erica SWE 34:06 3. Mikhaylova Olga RUS 35:03 8. Kameníková Andrea CZE 37:25 Dorostenci (6.0 / 8.9 km, přev. 100 m, 14 K, 28 záv.)

Vercauteren Antoine FRA 30:29

Kulgavyy Alexander RUS 30:49

Jaroszek Jakub POL 32:55

Ludvík Matyáš CZE 35:49 8. Horák Jan CZE 37:21 Klasická trať – 29. 8. 2014 / POL – Supraśl Ženy (25.6 / 34.4 km, přev. 265 m, 30 K, 51 záv.)

Vinogradova Olga RUS 108:57

Poverina Svetlana RUS 109:17

Sogaard Camilla DEN 112:10

Tichovská Martina CZE 113:53 5. Hara Marika FIN 117:15 6. Laurila Susanna FIN 118:21 7. Barlet Gaelle FRA 118:28 8. Hunig Claudia SUI 119:55 9. Benham Emily GBR 120:14 10. Stengard Ingrid FIN 121:37 27. Paulíčková Renata CZE 132:00 31. Skácelová Naděžda CZE 133:17 35. Březinová Marie CZE 138:15

Muži (32.9 / 44.8 km, přev. 405 m, 37 K, 66 záv.)

1. Foliforov Anton RUS 110:18 2. Fuchs Baptiste FRA 112:02 3. Hradil Jiři CZE 112:22 4. Maiselis Jonas LTU 113:40 5. Saarela Samuli FIN 115:21 6. Souvray Clement FRA 115:22 7. Glukhov Valerii RUS 116:14 8. Dallavalle Luca ITA 116:22 9. Erm Tõnis EST 116:44 10. Beill Cedric FRA 117:16 18. Ševčík Martin CZE 120:54 20. Pospíšek Marek CZE 121:16 21. Stránský Vojtěch CZE 121:38 24. Ludvík Vojtěch CZE 122:35 Juniorky (20.4 / 26.3 km, přev. 230 m, 26 K, 26 záv.)

1. Saarela Ruska FIN 94:13

2. Saarinen Henna FIN 98:55 3. Kubínová Veronika CZE 101:32 4. Nováková Kateřina CZE 102:07 5. Pirker Lisa AUT 107:33 6. Kudre Doris EST 108:16 Junioři (26.8 / 35.0 km, přev. 290 m, 26 K, 60 záv.)

1. Waldmann Andreas AUT 88:34

2. Blomster Anders FIN 95:21

3. Kiselev Vladislav RUS 95:37

4. Staněk Tomáš CZE 95:39

5. Robertson Tim NZL 97:18

6. Emeliancik Vladimir RUS 98:14

18. Šňupárek Václav CZE 104:51

31. Nemet Michael CZE 110:27 Dorostenky (9.1 / 12.4 km, 15 K, 22 záv.)

1. Mikhaylova Olga RUS 60:09

2. Fedoseeva Alena RUS 63:41

3. Shatalova Natalia RUS 68:41

5. Kameníková Andrea CZE 70:01 Dorostenci (13.3 / 17.7 km, 16 K, 28 záv.)

1. Kulgavyy Alexander RUS 74:19

2. Dott Anathael FRA 75:14

3. Espina Manuel ESP 75:51

8. Ludvík Matyáš CZE 81:03

23. Horák Jan CZE 99:31 Štafety – 30. 8. 2014 / POL - Białystok Juniorky (8,5 / 11,5 km, 130 m.př., 15 K, celkem 8 štafet)

1. Czech Republic CZE 1:55:27 (V. Kubínová, A. Kameníková, K. Nováková)

2. Lithuania LTU 2:01:20 (V. Michnovic, P. Babrauskaite, A. Zaliauskaite)

3. Finland FIN 2:06:22 (E. Hakala, H. Saarinen, R. Saarela) Junioři (10,5 / 13,5 km, 160 m.př., 21 K, celkem 15 štafet)

1. Russia 1 RUS 2:06:03 (V. Chernykh, P. Likhanov, V. Kiselev)

2. France FRA 2:06:57 (T. Guelennoc, F. Pinsard, Y. Courtois)

3. Lithuania LTU 2:12:02

(A. Zigilejus, D. Kalvaitis, V. Miliunas)

Czech Republic CZE mp (V. Šňupárek, M. Nemet, T. Staněk) Ženy (10,3 / 13,6 km, 150 m.př., 21 K, celkem 15 štafet)

1. Russia 1 RUS 2:15:09

(T. Repina, O. Vinogradova, S. Poverina)

2. Finland 1 FIN 2:15:28

(E. L. Hakala, S. Laurila, M. Hara)

3. Czech Republic CZE 2:17:45

(N. Skácelová, M. Tichovská, R. Paulíčková)

4. Denmark DEN 2:20:58

(N. Hoffmann, C. R. Christoffersen, C. Sogaard)

5. Austria AUT 2:24:04

(S. Zinkl, M. Reiner, M. Gigon)

6. France FRA 2:24:07

(H. Garde, L. Coupat, G. Barlet) Muži (12,5 / 17,5 km, 200 m.př., 30 K, celkem 31 štafet)

1. Estonia 1 EST 2:20:04

(L. Malsroos, M. Hallik, T. Erm)

2. Finland 2 FIN 2:21:51 (T. Lahtinen, S. Saarela, J. Jutila)

3. France FRA 2:22:22 (B. Fuchs, C. Souvray, C. Beill)

4. Lithuania 1 LTU 2:25:48 (R. Kavaliauskas, S. Dmukauskas, J. Maiselis)

5. Czech Republic 1 CZE 2:26:11 (V. Stránský, J. Hradil, M. Pospíšek)

6. Russia 1 RUS 2:26:22 (V. Glukhov, R. Gritsan, A. Foliforov)

- Czech Republic 2 CZE 2:26:59 (R. Laciga, M. Ševčík, V. Ludvík)

Mistrovství ČR a Veteraniáda v MTBO na krátké trati

20. 9. 2014 / JIL – Mostek autokemp Ženy (7.8 km, přev. 155 m, 17 K, 24 záv.)

1. Tichovská Martina VSP 37:24

2. Paulíčková Renata SJI 39:33

3. Kubínová Veronika SKV 40:39

4. Skácelová Naděžda TSU 42:16

5. Fajtová Stanislava VBA 42:42

6. Tyszová Natália LDC 43:16

7. Březinová Marie TSU 43:53

8. Hrdinová Marie VSP 45:20

9. Prchalová Ivana SMR 45:36

10. Kaminska Anna POL 45:44 Muži (11.1 km, přev. 220 m, 26 K, 33 záv.)

1. Dallavalle Luca ITA 52:52

2. Pospíšek Marek TBM 53:13

3. Ševčík Martin TBM 53:20

4. Lauerman Jan SJI 55:21

5. Hradil Jiří TZL 55:22

6. Ludvík Vojtěch STB 55:42

7. Štěpánek Martin TBM 57:13

8. Rygl Miroslav TBM 58:04

9. Pucherna Jan ZUP 58:18

10. Rygl Jaroslav TBM 59:00 W17 (5.5 km, přev. 100 m, 12 K, 4 záv.)

1. Mišoňová Magdalena SMR 34:55

2. Kohoutová Barbora BOR 38:02

3. Králová Vilma TZL 41:59 -. Kiacová Veronika XPU DISK W20 (7.1 km, přev. 165 m, 16 K, 2 záv.)

1. Kameníková Andrea BOR 52:46

2. Šmejcová Anna SJC 87:00 M17 (6.8 km, přev. 110 m, 16 K, 8 záv.)

1. Mišoň Matěj SMR 46:41

2. Vávra Martin HOR 49:58

3. Zikmund Zdeněk SJC 60:04

4. Pelikán Lukáš SKL 60:55

5. Zemko Zdeněk SLA 64:02

6. Kašpar František SLA 70:26 M20 (9.5 km, přev. 205 m, 18 K, 8 záv.)

1. Nemet Michal BOR 48:28

2. Muller Matej VBA 51:01

3. Kanta Martin XPU 53:27

4. Šňupárek Václav TZL 53:40

5. Ludvík Matyáš STB 54:42

6. Skoupý Jan VIV 57:27 W40 (6.2 km, přev. 120 m, 13 K, 12 záv.)

1. Přibylová Eva PFP 39:31 2. Divilová Lenka TZL 42:27 3. Rejholcová Andrea BOR 42:45 W50 (5.5 km, přev. 100 m, 12 K, 9 záv.)

1. Lacigová Ivana VSP 38:12 2. Skácelová Naděžda TSU 39:31 3. Králová Dana TSU 41:37 M40 Long (9.0 km, přev. 175 m, 19 K, 22 záv.)

1. Klech Richard VRB 45:43

2. Malátek Rastislav VBA 46:28

3. Folprecht Eduard ZUP 47:23 M50 (7.5 km, přev. 165 m, 15 K, 15 záv.)

1. Pospíšek Zbyněk TBM 45:49

1. Hejna Jiří KNC 45:49

3. Maennel Harald BOR 45:53

M60 (7.5 km, přev. 165 m, 15 K, 3 záv.)

1. Nejedlý Petr TZL 51:03

2. Müller Petr JEP 56:30

3. Lukavec Míla SMR 62:14

Mistrovství ČR a Veteraniáda v MTBO na klasické trati 21. 9. 2014 / JIL – Mostek autokemp W21E (12.7 km, přev. 380 m, 13 K, 21 záv.)

1. Tichovská Martina VSP 66:36

2. Kubínová Veronika SKV 74:26

3. Drobníková Markéta ZUP 75:15

4. Skácelová Naděžda TSU 77:20

5. Paulíčková Renata SJI 77:54

6. Fajtová Stanislava VBA 78:01

7. Březinová Marie TSU 79:57

8. Prchalová Ivana SMR 80:40

9. Hrdinová Marie VSP 84:39

10. Fólová Martina SMR 86:32 M21E (20.2 km, přev. 735 m, 24 K, 33 záv.)

1. Dallavalle Luca ITA 102:52

2. Ludvík Vojtěch STB 106:47

3. Pospíšek Marek TBM 107:19

4. Ševčík Martin TBM 108:41

5. Lauerman Jan SJI 109:46

6. Hradil Jiří TZL 111:21

7. Štěpánek Martin TBM 111:38

8. Bogar František BOR 112:57

9. Laciga Radek VSP 114:24

10. Rygl Jaroslav TBM 119:03 W17 (7.8 km, přev. 210 m, 10 K, 5 záv.)

1. Kohoutová Barbora BOR 61:38

2. Kiacová Veronika XPU 69:30

3. Králová Vilma TZL 70:57

4. Rückerová Šárka HOR 71:04

5. Mišoňová Magdalena SMR 76:08 W20 (9.6 km, přev. 225 m, 12 K, 2 záv.)

1. Kameníková Andrea BOR 71:50

2. Šmejcová Anna SJC 110:28 M17 (11.1 km, přev. 280 m, 11 K, 8 záv.)

1. Mišoň Matěj SMR 72:53

2. Vávra Martin HOR 78:46

3. Zikmund Zdeněk SJC 89:08

4. Zemko Zdeněk SLA 89:23

5. Pelikán Lukáš SKL 118:01

6. Kašpar František SLA 121:07 M20 (16.4 km, přev. 535 m, 17 K, 6 záv.)

1. Šňupárek Václav TZL 92:58

2. Kanta Martin XPU 109:07

3. Muller Matej VBA 109:13

4. Ludvík Matyáš STB 120:49 5. Skoupý Jan VIV 125:48 -. Nemet Michal BOR DISK W40 (8.6 km, přev. 200 m, 10 K, 13 záv.)

1. Přibylová Eva PFP 58:22

2. Rejholcová Andrea BOR 59:20 3. Divilová Lenka TZL 67:13 W50 (7.8 km, přev. 210 m, 10 K, 8 záv.)

1. Králová Dana TSU 51:50 2. Lacigová Ivana VSP 57:56 3. Perůtková Ivana LCE 59:38 M40 Long (14.7 km, přev. 510 m, 15 K, 25 záv.)

1. Klech Richard VRB 89:44 2. Folprecht Eduard ZUP 90:17 3. Toloch Alexandr VIV 91:41 M50 (10.3 km, přev. 280 m, 11 K, 16 záv.)

1. Křeček Miroslav ZPV 62:31 2. Maennel Harald BOR 65:46 3. Kroupa Václav VIP 67:22 M60 (10.3 km, přev. 280 m, 11 K, 4 záv.)

1. Nejedlý Petr TZL 81:31

2. Müller Petr JEP 91:03 3. Lukavec Míla SMR 95:47

Partneři ČSOS pro rok 2014

Pronájem a servis mobilních WC, pisoárů, mycích žlabů a stání, toaletních karavanů, odpadkových košů, velkoplošných stanů a ochrany povrchu. Pronajímáme a prodáváme mobilní oplocení, obytné, kancelářské, skladové a sanitární kontejnery. Nabízíme kompletní hygienické zabezpečení hromadných společenských, sportovních a kulturních akcí.

Slaný, České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Olomouc, Brno