Orientační běh 2014/5

Samo se to neudělá

Přinášíme vám páté číslo, i když letos je už šesté. Vzpomínáte? Loni před Vánoci se totiž „trochu nestíhalo“, a tak vydání s označením 5/2013 doputovalo do schránek až letos v lednu, což nejednoho čtenáře zarazilo a několik jich dokonce donutilo k zamyšlení. I mě. „Ty jo, má cenu ten časopis objednávat?“ blesklo mi nejdřív hlavou, abych si vzápětí v duchu nafackoval. Negativistů je na světě vždycky dost; otázka zní jinak. „Nemůžu pomoct?“ (Povšimněte si, že tenhle princip platí v OB obecně.)

Odpověď je kladná. Koncem léta jsem poslal šéfredaktoru Jiřinovi krátký seznam tipů, co ‚by se‘ dalo do časopisu zařadit. Odepsal obratem: „Je to dobré, ale ‚by se‘ to neudělá, uděláš to ty a tím Dufkem začni.“

Tak jsem tím Dufkem začal a bylo to dobré. Kromě tři čtvrtě hodinky záznamu na diktafonu jsem si odnášel další tři hodiny výborného vyprávění. Otázku, jestli jsou hezčí biatlonistky nebo orienťačky, se sice zodpovědět nepodařilo, ale snad je aspoň z rozhovoru, který najdete na stranách 20–23, patrná ta pohoda našeho posezení.

A to všechno se semlelo díky tomu, že ta loňská pětka přišla pozdě. Takže jestli je opět už leden příštího roku a vy teprve otvíráte tohle číslo, nezatracujte nás a zkuste se sami sebe zeptat, jak pomoct. Možností je spousta, můžete časopis předplatit nejen sobě, ale třeba taky svému nejúspěšnějšímu svěřenci a/nebo své tajné lásce s dlouhými vlasy plnými jehličí…

Vše dobré do roku 2015!

Radim Hošek

Od čísla k číslu

Radim Hošek radimho@gmail.com

Reprezentace překopala struktury. Už ne A, B a C, ale A, B a U23. Takže třeba v ženském áčku osaměla Eva Juřeníková po ukončených a přerušených kariérách svých kolegyň

Veteránské MS v exotické Brazílii běžela začátkem listopadu necelá dvacítka Čechů, drahé kovy nepřivezli.

Výtah vetošů z „dospěláckého“ rankingu rozpálil doběla některé veterány na diskusním BENu. Následoval odkaz na web Libora Forsta, který si už druhý rok jen tak pro zábavu počítá ranking i pro veterány, a další snůška názorů i osobních invektiv v přehršli paralelních vláken. Bude to soumrak Českého poháru veteránů a úsvit veterankingu?

„Titul Mistra Světa je konečně doma,“ napsal hrdina předchozího čísla Radek Laciga po letošním vítězném tažení na SMIKu v Říčanech.

Omezení nominace sprintových štafet podle očekávání prošlo. Už od příštího roku nemůže ani ten nejsilnější oddíl postavit na MČR víc než šest čtveřic. Aneb vlk se nažral a Žába zůstala celá.

Žába podruhé, tentokrát ne brněnská, ale vrchlabská. Světový pohár v trailu zavítal do Čech a domácí terény dokonale sedly Hance Doležalové. Kromě vítězství v kategorii Para byla lepší i než všichni „choďáci“, což je naprostý unikát a je tak naším borcem na konec.

Orientační běh – časopis orientačních sportů

Vydavatel: Český svaz orientačních sportů, Zátopkova 100, P.S. 40, 160 17 Praha 6-Strahov

Tel./fax: 220 513 295, E-mail: csob@cstv.cz

Redakce a příjem inzerce: Žaket, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, www.casopisob.cz

Jiří Krejčík – editor, 1krysy@gmail.com

Lenka Klimplová – redaktorka, lenka.klimplova@gmail.com

Petr Žaloudek – redaktor, zhaly@seznam.cz

Jan Exner – redaktor, jenda.ex@seznam.cz

Radek Laciga – redaktor, rala@volny.cz

Na obálce: Michaela Omová pronásledovaná kameramanem Radomírem Dufkem, foto Jiří Bouchal

číslo

5/2014

Jarmila Němečková – inzerce a marketing, jarmila.nemeckova@zaket.cz, tel.: 603 157 803

Předplatné: Marie Dvorská, marie.dvorska@zaket.cz Grafika, DTP: Jitka Štraitová – Žaket

Tisk: Žaket, www.zaket.cz, info@zaket.cz

Příspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy, apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí.

Registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vychází: 5. 12. 2014. Uzávěrka příštího čísla: 31. 1. 2015

4 ___ Petr Kadeřávek Na Plzeň, Vávro, na Plzeň!

MČR v OB štafet a klubů, Starý Plzenec

8 ___ Petr Žaloudek Opravdová klasika Mistrovství ČR na klasické trati, Osečná

10 Petr Karvánek Kochat se a hvízdat tiše

14 Jana Knapová , Miloš Nykodým, Jan Procházka Vítěz bere vše Finále světového poháru v OB, Švýcarsko

16 ___ Libor Forst Deset kamínků na O-kroužku

17 Libor Forst Trail-o kviz

20 Radim Hošek Chci přinést zadýchaný záběr rozhovor s kameramanem Radomírem Dufkem

24 ___ Petr Mareček Vratič, Blatiny, Křišťálová studánka a Horka nejlepší orientační terény

26 ___ Libor Zřídkaveselý Belgické písky JEC 2014, Belgie

28 ___ Radek Laciga Deset let u kormidla rozhovor s trenérem MTBO reprezentace Jiřím Vraným

31 ___ Jan Schulhof Vlastňák Jendy Schulhofa

31 Výsledky ankety „O nejlepší orientační sportovce roku 2014“ 33 ___ Jan Exner Letem o-světem 34 ___ Jirka Funda Sršni, vosy, včely… 36 ___ Petr Žaloudek Láska až za HROB MČR v horském OB, Liberec 37 Zdeněk Koč Veteran King 39 ___ Radek Laciga Letem mtbo-světem 40 ___ Jan Žemlík Jak pořadatelé předběhli dobu 41 Jiří Šubrt Zprávy ze Strahova 42 Výsledkový servis

byť při závodě se v převážné míře běhalo na díle prvního uvedeného a méně zajímavé prostory blíže k dálnici D5 si pořadatelé nakonec nechali na jindy. Prostor s reliéfem jednoho rozložitějšího kopce nabídl mírně svažitý terén, většinou spíše s bílým lesem, ale našly se i pasáže zelenější. Tempo místy

přibrzdila kamenná pole a hřebeny s vyššími skalními útvary, zhruba v půlce obou závodů, při štafetách pak i v pytlíku.

Na tratích, které po oba dny postavil Václav Bohuslav, se volba postupu občas nabízela při obíhání zelenějších pasáží či nalezení správného kompromisu mezi délkou a převýšením p ř i p ř ebíhání hlavního h ř betu. Náročnější na dohledávku byly snad jen kontroly umístěné v zelenějších porostech;

v oblastech kamení sta č ilo jen zachovat chladnou hlavu. Jinak bylo potřeba v tempu štafetového závodu hlavně tradičně hlídat vlastní mapu a směr, nenechávat se strhnout na cizí farsty a pod tlakem situace nebo vlastní únavy neudělat nějakou zbytečnou chybu, čehož se ovšem nezřídka nevyvarovali ani ti nejlepší.

Autory mapy Radyně (pro štafety) a Andrejšky (pro M Č R klub ů ) byla č tve ř ice Aleš Hejna, Jiří Vištejn, Martin Hejna, Josef Hejna,

Petr Kadeřávek kade@email.cz

Foto: Petr Kadeřávek, Jiří Bouchal, Stanislav Rauch

Zlato v kategorii žen putovalo do Olomouce, výkony Adélky Jakobové a Venduly Horčič kové dotáhla do vítězného konce výborným výkonem Lenka Poklopová (na snímku). Předběhla Martinu Matějů, která doběhla Pragovce (a Vendule Ryšavé s Martinou Tichovskou) pro stříbro, třetí skončila Lokomotiva Pardubice (Zuzana Hermanová, Jana Knapová, Iveta Šístková). Žabiny sice měly tři štafety v desítce, nejlepší z nich ale skončila čtvrtá.

Mezi dorostenkami nastartovala víkend úspěšný pro OK 99 vítězstvím trojice Bára Chaloupská, Weronika Cych, Klára Novotná, stříbro brala Lokomotiva Pardubice (Anna Kopecká, Simona Chládková, Eliška Kulhavá) a bronz dokonce zůstal skoro doma, u kolegyň z Lokomotivy Plzeň (Magda Hanáková, Karolína a Barbora Šiková). Medaile dorostenců putovaly naopak kompletně na Moravu: 1. SK Prostějov (na snímku – zleva Otakar Hirš, Ondřej Vystavěl, Josef Kočí), 2. TJ Slovan Luhačovice (Štěpán Mudrák, Jan Slíva, Vojtěch Sýkora), 3. OK Jihlava (Vojtěch Vacek, Jan Bořil, Jan Čech).

Vítězství Pragy Praha (Jan Flašar, Jan Šedivý, Jan Procházka) před Žabovřeskami (Adam Chloupek, Adam Chromý, Miloš Nykodým) v H21 by se dalo tipovat i předem, ale bronz pro POB Opava byl pro sestavu Boris Navrátil, Filip Hadač, Marek Schuster s věkovým průměrem 21 a půl roku určitě výborným výsledkem. Maroš jej však na posledním úseku, na který vybíhal společně s Honzou Petrželou (OK 99 HK) a Štěpánem Kodedou (Sportcentrum Jičín) nezískal zadarmo. Petržela sice hned na začátku odskočil, drobnými chybami se však později nechal doběhnout a Schusterem i předběhnout a ten už těsný náskok uhájil až do cíle. Nejlepší čas na posledním úseku měl ale Vojta Král, který vytáhl Severku Šumperk ze 13. na 6. místo.

úseku m l ale áhl na

Prostor částečně zatopeného lomu východně od shromaždiště byl v sobotu jen předmětem volby jeho oběhnutí při postupu na jedničku, v neděli už bylo v jeho svazích umístěno pár kontrol v pytlíku. Následný odběh měl i takovouto variantu…

Závod dorosteneckých družstev se už ve svém průběhu začal vybarvovat do zeleno-žluto-bíla. OK 99 vedlo od t ř etího úseku a Daniel Vandas vybíhal na poslední úsek s komfortním náskokem 16 minut, za který byl jistě rád – letošní dorostenecký mistr Evropy byl od konce srpna stíhán zdravotními problémy, mistrovství na klasice vynechal a na štafetách o den d ř ív se teprve dostával do formy. Dalšími členy vítězné štafety byli (zleva) Weronika Cych, Barbora Chaloupská, Jan Bendák (hostující z LTU), Matěj Mašata, Klára Novotná (se zran ěním prstu u nohy, bylo ale dost času na to, do cíle jí donést), Adam Růžička, zcela vpravo je Vandas. Na dalších pozicích už se to mlelo až do konce: stříbro pro Lokomotivu Liberec, bronz pro OK Jihlava. Na dorost Pardubic zbyla, stejn ě jako na sprintových štafetách, zase brambora.

I pod Radyní útočil hmyz, ale v běžných mezích, v neděli pořadatelé řešili hlášení výskytu vos v závěrečném pytlíku, ale po příchodu na místo žádné nenašli, v neděli odjel s černošským rtem po včelí injekci Honza Petržela. Právě on na pátém a Pavel Kubát na posledním úseku byli strůjci stříbrné medaile pro svůj tým, jako by jim na fazóně přispěl severský vzduch – oba na víkend přiletěli ze svých přechodných finských domovů a na svých úsecích měli nejlepší časy: Kubát nejdřív předběhl Chloupka (Žabiny tak nakonec letos až bramborové), pak dostihl pardubického Nožku (se kterým si na snímku vzájemně Petržela gratuluje), s nímž se jednou dostali i na dohled Janu Procházkovi, po následující forsáži ale malou chybkou šanci na jeho dostihnutí asi už definitivně ztratili. Pragovka se dostala do vedení právě až na posledním úseku, do té doby předávaly na prvním místě skoro vždy Pardubice.

Východo č eši jsou tak ř ka tradi č ním vít ě zem závodu oblastních výběrů žactva. Letos ve složení (zleva): Jan Rücker (Hořice), Jana Peterová (Dobruška), Zuzana Štreglová (Vrchlabí), finišující Jan Rusin (Broumov), Tereza Chrástová (Studenec), Ond ř ej Metelka (OK 99 HK), Vít Štefan (Studenec) a schovaná Anna Kochová (Jičín). Nebylo to ale úpln ě o parník, s náskokem šesti minut na Vysočinu a dalších tří na Ještěd.

Ve Starém Plzenci nemohli vítězové na stupních bouchat špunty ničeho jiného, nežli zdejšího Bohemia sektu. Šampiónům jiných kategorií pak bylo v dárkových igelitkách připomenuto, že jedna z městských částí Plzně se jmenuje Božkov. A o čem je Plzeň zejména, to se dalo snadno vyzkoušet o sobotním večeru či noci. Pragovka vyhrála dospělé kluby po čtyřech letech, i v roce 2010 za Betem doběhl Pavel Kubát za OK99. Dalšími spoluúčastníky vít ě zství byli (zleva) Luboš Mat ě j ů , jeho č erstvá choť Martina dříve Spurná, Martina Tichovská, Jan Flašar, Vendula Ryšavá, Jan Šedivý.

Terka Janošíková (SK Prostějov) se kryje před předávacím útokem Aničky Šňupárkové, ale ani ofenzivní přístup děvčatům z Kotlářky k medaili nepomohl a skončila ve štafetách čtvrtá (družstvo v neděli pak páté).

Opravdová klasika

Mistrovství ČR na klasické trati, 27.–28. září 2014, Osečná

Petr Žaloudek zhaly@seznam.cz

Němeček

Kdyby tenhle závod měl na sobě etiketu jako potraviny, stálo by na ní něco jako pravá klasika přímo od farmáře. Žádné závod klasického typu, nebo orienťák s příchutí klasiky. Borákům se podařilo připravit ryzí mistrovskou klasiku, která naplnila všechny atributy této královské disciplíny.

Poslední individuální tituly se rozdávaly v terénu, který dlouho ležel ladem. V bývalém vojenském prostoru u Hamru na Jezeře se naposled běžela pětidenní Bohemie v roce 1995. I když se na první pohled nemusel zdát pro klasiku úplně vhodný, opak byl pravdou. Hodně členitému terénu, kde se nelehce hledala ideální stopa, šlo vytknout snad jen enormní množství cest. Jinak byl

takřka dokonalý, čehož stavitelé naštěstí dokázali perfektně využít.

Sobotní kvalifikace se šla v severní části a kus jí vedl v nepříliš záživné a obtížné rovině. On vůbec celý závod na první pohled nevypadal příliš zábavně. Když si ale pak závodník v klidu sedl nad mapu a podíval se na různé varianty postupů, leckdy zjistil, že co mu při-

šlo v lese jasné a nudné, to mělo úplně jinačí řešení a on se prostě nechal nachytat. A že takových lidí bylo! Nebylo proto překvapením, že se mimo postup do A-finále objevila některá zajímavá jména. Namátkou Adélka Indráková, Denisa Kosová (D21), Petr Fodor, Petr Losman, Marek Prášil, Osvald Kozák, Radek Nožka (H21), Katka Doležalová (D20), Eliška Kulhavá (D18) či Matěj Mašata (H18).

Foto: Petr Hostaš, Jan

V nedělním finále se běžci podívali více do východní části prostoru, a jestli bylo semifinále náročné, pak kulisy a parametry bojů o medaile byly pekelné. Ještě přibylo kopců, tratě se natáhly až k 15 kilometrům v případě mužů a únava z předešlého dne si vybírala daň u slabších kusů. Staviteli tratí Petru Karvánkovi se podařilo připravit náročné a zajímavé tratě se spoustou dlouhých postupů, které měly více variant než jen zprava-zleva. Profesionálně připraveným závodům šlo vytknout máloco: nepřesné hodnocení hustníků (některé světle zelené byly neprostupnější než ty tmavé), chybějící občerstvovačka na silniční variantě královského postupu, průběh přes sobotní karanténu, kde po sobě závodníci zanechali značné množství podpapíráků, velice úzkou izolepu na startu, se kterou oblepit popisy během minuty znamenalo zaútočit na světový rekord, a došlé pivo u stánku. Ale to je opravdu hnidopišství, v lese bylo jinak vše perfektní a to je hlavní. A jak na náročných tratích dopadly souboje o tituly? V ženách

byla před startem mnohými favorizována Míša Omová, nicméně důvěru úplně nesplatila. Rybník jí totiž vypálila Eva Kabáthová, která vedla skoro celou trať a v cíli byla nejrychlejší o jednu a půl minuty. „Nemůžu říct, že bych udělala chybu. Ke konci mi už docházely síly,“ hodnotila nová mistryně republiky.

Třetí pak skončila královna letošního mistrovského middlu Vendula Horčičková.

V mužích se na třetí kontrole usadil na čele Jan Šedivý a už před sebe nikoho nepustil. Jednoznačný průběh závodu však dostal v samém závěru příchuť dramatu. „Před koncem jsem nechal dvakrát po minutě špatnou volbou. Tušil jsem, že to není dobrý,“ vysvětloval do kamery České televize Šéďa, jak se z jeho dvouminutového náskoku stal souboj o vteřinky. K absolvování mistrovské trati jich nakonec potřeboval o osm méně než Adam Chloupek. „Stálo to za to, posledních 20 minut jsem chytal křeče a bylo to utrpení. Trať byla opravdu výživná,“ vyznal se z dojmů Adam po své první majstr-klasice mezi dospělými, kterou hned

ozdobil překvapivým stříbrem. K němu mu pomohl i Miloš Nykodým, který se připravil možná i o zlato špatně zvoleným postupem na sběrku. „A taky se mi moc nepovedla první kontrola, kde jsem si spletl výrazné stromy a vyběhl o pět vrstevnic výš. Ale docela se divím, že mě Adam porazil,“ lámal si Dým hlavu s tím, jak se před něj mladší oddílový koleda dostal.

Z ostatních kategorií vzpomeňme nové české mistry na klasice: Mladší dorostenku Terezu Č echovou, starší dorostenku Ma ď arku Lucy Szuromy, juniorku Kateřinu Chromou, mladšího dorostence Vojtu Sýkoru, staršího dorostence Matouše Fürsta a juniora Ondřeje Semíka. No a ohlédnutí za letošní klasikou zakon č í slova Honzy Šedivého: „Závod to byl běžecký, chtělo to dřít až do konce. Ale nemůžeme čekat, že takový závod bude lehký. Proto to děláme, protože se těšíme, že si to užijeme a půjdeme až na dno svých sil.“

Klasika bolí.

Kochat se a hvízdat tiše

Je poslední zářijová neděle a v prostoru mezi Hamrem na Jezeře a Osečnou pořádá

Petr Karvánek karvanek.petr@volny.cz

Semifinálová předehra sice o ničem významném nerozhodla, závodníkům ale přece jen hezkou řádku sil odčerpala. Bylo to překvapivě snadné, běžecké, ale muselo se valit. Kdo se málo snažil, dostal i tady pořádnou nakládačku. Na shromaždišti mě zastavuje David Hepner a hlásí: „Bylo to pěkný, ale moc dlouhý.“ Jeho čas stačí jen na 17. místo v rozběhu. Ti nejlepší na fyzické trati výrazně odskakují. Rozběhy mají očekávané vítěze: Šedivý, Procházka, Nykodým, Král – kdo čekal něco jiného? Další, kdo se ke mně hlásí, je Miloš Nykodým a odvádí si mě do žabiňáckého stanu, aby se pochlubil svou čtyřhodinovou prací na téma finálová trat. Stavitel se jen lišácky usmívá pod fousy, je to trochu podobné. Dýme, ty kráso, já na tom strávil rok.

H21

Nedělní podzimní ráno, rozpouštějící se mlha nad karanténou vítá první příchozí. Jdeme na to!

Předstartovní nervozitu v koridoru řeší každý po svém. Tomáš Udržal se zasněně dívá na Ještěd v dálce, Kuba Kamenický uhladí vlnu a poděkuje za mapu. Honza Mrázek ve druhém koridoru drbe paní stavitelovou za příliš úzkou izolepu a má téměř letmý start. Na konci jdou ti nejlepší: Šéda na startovní čáře s přivřenýma očima rovná své postupy do Sildových přímek, Bet nevypadá, že je ve své kůži, Dým je vrcholně soustředěný, Vojcek mi přijde nějak nervózní na to, že jde jen o domácí mistráček.

1–2

Po dvoustovce ke startovnímu lampionu čeká na závodníky první lehká volbička na zahřátí. Šéďa začíná zprava druhým nejrychlejším časem, když postup vyhrává jeden z dvojice maďarských BaBa koní Maté Baumholczer. Bet jde středem srovnatelným časem (ztráta 18 s), Dým trochu šetří vrstevnice zleva, ale v dohledávce zamění skupinu mapovaných buků

a vystoupá o 3 vrstevnice výše. Je to na začátku, ale ztráta 1:30 bolí a bolet bude, jak se později ukáže v celkovém součtu.

2–5 Čtyři lehčí postupy na otočení dávají všem možnost prohlédnout si trať a zároveň ochutnat všechny druhy porostů, které dnes čekají. Krásně čistý prů běžný les, prořezaný jedničkový hustník, krátké rozhlédnutí skrze dvojkový hustník a letmý pohled na občas klackovité a trávou porostlé paseky. Nebo to v tom

tempu nestíháme? Měli bychom, neboť čeká první větší výzva.

5–6

Na středové variantě nasazuje Jan Šedivý ke zběsilému kvapíku a postup vyhrává o více než půl minuty před Milošem Nykodýmem na stejné variantě. Ti, co se odváží jiných voleb, ztrácejí mnohem více. Ze severu jdou Vojta Král s Betem, který už zde poznává, že bude mít problémy to vůbec dotlačit do cíle. „Motal jsem se tam jak po pivu a dělal hrozné chyby, takhle hrozně se

mi už dlouho

neběželo,“ napsal mi později do mailu. Z jihu jdou oba Madaři a ten s krásně libozvučným jménem Áron Bakó se po tomto postupu dostává na průběžné druhé místo, aby vzápětí totálně pokazil další postup. Originální jižní variantu volí i Maroš Schuster. Rovně přes kopec jdou Kubelka, D. Procházka a Poklop. Ten dokonce sbíhá již vyběhnuté zase dolů a ztrácí na Šedivého celé 3 minuty.

6–7

První možnost krátkého odpočinku na silnici využívá Vojta Král a s ním třeba i Marek Schuster a Vítek Bravený. Zcela obíhá i Maté Baumholczer. Zato druhý Maďar Bakó sbíhá do obří chyby a zřejmě jen díky své mimořádné fyzické připravenosti tuto chybu částečně eliminuje v nasazeném tempu při výběhu do kopce. Postup se zdá být dobře vyvážený: ti, co běží ideální terénní stopou, jsou odmě něni ziskem zhruba 30sekundového bonusu. Poprvé se zde důrazně ozývá Adam Chloupek, budoucí hvězda šampionátu. Závodníky čeká na 7. kontrole první občerstvovačka a na ní jsou jasné dvě základní věci: jednak že Šéďa běží jasně nejrychleji, a za druhé, že si to dneska může prohrát leda tak sám. Jeho náskok totiž na zhruba 4,5 kilometrech od startu narostl na více než 2 minuty, za ním už se z úvodního 26. místa probojoval na stříbrnou pozici Dým, v těsném závěsu pak následují další adepti na medaile, Chlup a Vojcek. Jasné je dále to, že Betovi to opravdu netáhne, a že Madaři, jakkoliv jsou fyzicky nadupaní, tak dělají na rozdíl od našich i větší chyby. Ale pozor,

závod je dlouhý

a čas některých dalších borců má teprve přijít.

8–9

Silniční varianta je příliš dlouhá, a tak jí podle očekávání všichni pohrdají. Zbývají tedy dvě možnosti, na tu levou se pouští celá smečka, na tu pravou pouze několik solitérů. Obě volby jsou zhruba stejně dlouhé a mají i téměř shodné převýšení. Na levé se běží dlouhým údolím, které končí osmivrstevnicovým zalamovákem, na pravé volbě se musí vylézt kopec hned na začátku, zbytek postupu je dávačka po cestě až ke kontrole. Anebo ne? Cesta se totiž nepříjemně kroutí a houpe nahoru dolů, navíc je místy pokryta nepříjemným povrchem z makadamu, který zabraňuje většímu zrychlení. Všichni z čela jdou zleva, chybí tedy adekvátní porovnání, přesto se zdá, že levá varianta by byla například při paralelním souboji madarského BaBa dueta o něco rychlejší.

Po krátkém postupu na desítku je před nejdelším postupem na trati následující pořadí: 1. Šedivý 41:22, 2. Nykodým (+2:24), 3. Král (+2:58), 4. Bakó (+3:08), 5. Chloupek (+3:26), 6. Procházka (+4:01), v popředí se ještě drží Bravený, který výborně začal, ale postupně mu budou síly odcházet až na konečné 19. místo, naopak stabilně a bez výkyvů běží od začátku další mladíci Tomáš Kubelka a Marek Schuster a jsou momentálně osmý a devátý. Stále ale nejsme ani v polovině trati.

10–11

Královský postup měří vzdušně 2,2 km a vyhrává ho Adam Chloupek časem 13:48, když na své severní variantě naběhne cca 2,7 km. Všichni tři pozdější medailisté jdou zcela odlišné varianty, Šedivý jde napřímo a poprvé v závodě výrazněji ztrácí, naběhne sice jen 2,4 km, ale jeho postup je extrémním vrchařským představením (+1:12), Nykodým volí jižní variantu a nabíhá 2,9 km a ztrácí na Chloupka 35 sekund. Na silnici jde i Bet, David Procházka a Dan Hájek, všichni jmenovaní jdou od kontroly kolmo na sever a míjejí tak občerstvovačku, přes kterou jde Chloupek. Další občerstvení je ale až za 19. kontrolou, anebo na cyklostezce v penzionu u Valešů Středem jako Šedivý běží překvapivě Vojta Král a v cíli si to hodně vyčítá: „Když se mi konečně podaří na 10. kontrole zmobilizovat síly a překonat špatný začátek, tak zvolím postup, který je naprosto v rozporu s využíváním mých silných stránek,“ napsal později na blog. Zleva jako Nykodým jdou Schuster a alternativně i Kubelka, kteří tak výborně pošetřili síly do závěrečné třetiny závodu. Maďar Bakó předvádí další ze

svých zkratů a přes rozběhnutí do severní varianty na silnici mění své rozhodnutí a otáčí to na jih, pak se napojuje na Šéďovu variantu a dostává od něj pouhých 11 sekund.

Na 11. kontrole se ztenčil Šéďův náskok na 1:47, druhý je stále Dým, na 3. místo se dostal Chlup a Vojta vypadává z medailové pozice. Dopředu se stále více tlačí Kubelka a Schuster. … a bude hůř, následuje poslední třetina závodu. Uvidíme, komu zbyly síly na posledních 5 kilometrů, které v žádném případě nebudou zadarmo.

12–13

Na 12. kontrole je rádio, a tak se i diváci na shromaždišti mohou dozvědět mezičasy a jak to vypadá v lese. Přichází kratší postup na 13. kontrolu, který snad nemůže nikoho

napadnout jít rovně, to by tu ale nesměl být Šéďa. Je to brutální a Šéďa ztrácí další cenné vteřinky ze svého náskoku, které bude na dalších postupech tvrdě nahánět nazpět. Bet chce jít zřejmě stejně, nakonec si to ale rozmýšlí a pokorně jde do obíhačky, váhání ho stojí minimálně minutu. Horem jde Dým za 4:10, spodem je to téměř stejné, Chlup ani Vojta moc neztrácí. Náskok Šédi je 1:12 na Dýma.

15–16

Po výběhu na 15. kontrolu, kterou výrazně kazí v dohledávce Baumholczer, se jde na další volbu. Zde se téměř opakuje postup ze začátku semifinálových tratí, závodníci by tedy měli vědět, do čeho se pouští. Šéďa se drží své taktiky a měnit ji nebude až do cíle. Není to zcela optimální, někdy se to vyplácí jako třeba nyní, někdy je to ztrátové, ale v součtu ho to díky jeho fyzické převaze nad ostatními stále drží nad vodou. Zleva jdou Chloupek

D21

První dva úseky jsou na rozkoukání, nic zásadního se neděje. Až tedy na to, že se na 2. kontrole po pouhých 5 a půl minutách závodu dostává do vedení Eva Kabáthová a tohle postavení bude překvapivě s přehledem kontrolovat až do oražení cíle. Celý závod absolvuje téměř bez chyb, snad jen na 3. kontrolu malinko zaváhá, ale svou chybu záhy koriguje a na tomto postupu zaostává o pouhých 11 sekund. Její soupeřky naopak mají své slabší chvilky a tak má závod žen vítězku, se kterou asi nikdo nepočítal.

a Král a oba ztrácejí více než minutu, pravý traverz je naopak pro Nykodýma a Procházku ztrátový méně Šedivý si bere zpět to, co ztratil, a jeho náskok je už zase téměř 2 minuty. Král se propadá až na 5. místo. Čtvrtý je Bakó a šestý je už Kubelka.

19–20

Od 16. kontroly následují dva odpočinkové postupy, poslední občerstvovačka a výšlap zeleným prořezaným hustníkem na kontrolu utopenou v hluboké jámě Přelézání naházených klacků pod nohama je v této fázi závodu tvrdou zkouškou morálky a vůle závodníků. Někoho to zlomí, někdo se v tom cítí jako ryba ve vodě. Po výlezu z hustníku na hranu svahu stojí v cestě obří kopec s vysílačem. Dá se oběhnout zleva (Král, Baumholczer), dá se to vyběhnout po cestě zprava nebo se dá jít rovně (kdo jiný než Šedivý). Chloupek vylézá z hustníku, letí do kopce

2–3

Jeden ze tří stěžejních postupů závodu rozděluje ženy do tří základních variant. Na červené středové variantě zabíhá nejrychlejší čas Horčičková, Kabáthová se rozbíhá vstříc dlouhé severní obíhačce, na které se ale vrstevnice neušetří, zato se naběhne o hezkých pár metrů navíc –včas si to ale uvědomuje a vrací se na stopu Vendy Horčičkové. Míša Omová vystoupá na začátku drsný kopec, aby se vzápětí vrátila o několik vrstevnic zpátky dolů, její vrchařské tempo je ale velmi solidní a běží stejně rychle jako Kabáthová. Všechny pozdější medailistky již zde dávají

neskutečnou rychlostí a vyhrává postup rozdílem třídy, dost sil má i Kubelka. Teď je fáze, kdy se láme chleba a rozhoduje se o medailích. Je potřeba zatnout zuby a dát do toho všechno. Šedivý znovu výrazně ztrácí a náskok se mu ztenčuje na 1:24, Chloupek je už jen 8 vteřin za Nykodýmem a Kubelka jde na 4. místo.

20–21

Na kontrole číslo 20 je potřeba sebrat všechnu odvahu, udělat čelem vzad, a to co jsme před vteřinou seběhli, znovu vylézt nahoru. Kdo to neudělá (Šedivý) a pokračuje od kontroly traverzem, narazí posléze na další a kupodivu ještě větší kopec. Šéďa ztrácí další minutu a Chlup, který sází jeden nejlepší mezičas za druhým,

se mu nezadržitelně blíží. Pořadí před postupem na sběrku: 1. Šedivý 93:42, 2. Nykodým (+0:30), 3. Chloupek (+0:32).

21–sběrka

Chlup do toho jde hlava nehlava a letí do cíle, nakonec to o 8 vteřin nestačí, ale jeho výkon na poslední třetině trati je obdivuhodný. Šéďa je mistrem ČR, i když by se chtělo říct s odřenýma ušima. A co Miloš Nykodým? Ten by se dal označit za smolaře dne. Určitě měl na vítězství, na poslední volbě na sběrku ale nakupuje do svého košíku 1:15 na Chlupa a nakonec je z toho až bronzová medaile. Čtvrtý končí Tomáš Kubelka, pátý Vojta Král a o 6. místo se dělí Jan Procházka a Áron Bakó.

najevo, že jim to dnes půjde pěkně svižně od nohou.

Kamila Gregorová spoléhající na své běžecké dispozice zde naznačuje svou taktiku „vše okolo“, která však dnes moc nefunguje, jak se bude moci ještě několikrát přesvědčit. Naopak vítězka jednoho z rozběhů, zkušená Zdenka Kozáková, prokazuje odvahu a volí jižní variantu, když od kontroly odbíhá pod velmi ostrým úhlem. Její čas ale přesvědčuje o správnosti volby a je jen o 4 sekundy pomalejší než volba Horčičkové. Naopak se zdá, že vítězka jednoho z rozběhů Lenka Poklopová, ač zřejmě velmi dobře fyzicky

připravená, nezvládá moc závod po taktické stránce. Její téměř horolezecká stopa překonává 24 vrstevnic – to je o 10 více než stopa Vendy Horčičkové na stejné vzdálenosti.

3–4 Čelo závodu jde téměř identicky s podobnými časy, Gregorová volí postup na silnici a znovu výrazně ztrácí. Na 4. kontrole je po necelých 30 minutách první občerstvení a mezičasy jsou následující: vede Kabáthová, 17 sekund za ní je Horčičková, do minutové ztráty se vejdou ještě Zvěřinová, Hermanová a Omová. Iveta Šístková ztrácí již 1:23.

5–6

Druhá zásadní volba rozděluje ženy na dvě větve a výsledek by byl podobný, nebýt času Lenky Poklopové na západní variantě. Její čas je totiž téměř o minutu lepší než čas ostatních závodnic z čela závodu. Lenka se sice posouvá jen na průběžné 11. místo, ale kdyby šla dále čistě, mohla by se vrátit do závodu. Její momentální ztráta na Kabáthovou je 2:38. Závod je stále velmi vyrovnaný: Martina Tichovská, která je momentálně na 8. místě, ztrácí necelé 2 minuty. Rozhodne, kdo vydrží nasazené tempo kontrolovat až do cíle a poběží bez výrazných minel. Po otáčecí kontrole v zarostlém hustníku, kde jsou zgeneralizované negativní tvary do 15kového měřítka,

Gregorová. S ní však ještě důrazněji, a to na téměř celé 2 asfaltové kilometry, se vydává do předlouhé obíhačky i Iveta Šístková. Obě asfaltérky jsou naštěstí pokořeny výkonem Evy Kabáthové na levé variantě, jinak by se musel autor tohoto článku do pekla propadnout. Je to sice jen o 22 sekund, ale ty zase posouvají Evu Kabáthovou vstříc titulu. Na vrchařské variantě středem je nejrychlejší Lenka Poklopová a jejích nastoupaných metrů v tomto závodě se opravdu těžko dopočítat. Stejně běží i další dvě medailistky Míša Omová a Venda Horčičková.

na desetivrstevnicovou stěnu. To se musí zákonitě projevit na dalším postupu. Pořadí na 9. kontrole: 1. Kabáthová 58:27, 2. Omová 59:59, 3. Šístková 60:23, 4. Horčičková 60:35. Pouze Kabáthová má výraznější náskok (1:32), dalších 8 závodnic se vejde do 2 minut, tak je závod vyrovnaný.

9–sběrka Na postupu 9–10 si bere Horčičková bronzový post nazpět a už ho do cíle

což některým závodnicím nadělá mírný problém (Zvěřinová + 1:03, Poklopová + 1:14), následuje snadný postup na 8. kontrolu, kde mají závodnice šanci načíst následující nejdelší postup závodu. Je zřejmé, že tam se rozhodne, zbytek trati už vypadá jednoduše.

8–9

Na otázku „Kdo se vydá na asfalt?“ odpovídá rázným bouchnutím do stolu Kamila

Zásadní ale je, že si na tomto postupu prohazují hodnotu cenného kovu. Jestliže před tímto postupem byla Venda stále před Míšou, teď už tomu tak není a navrch má Míša. Mezi tyto dvě dámy se dostává druhým nejrychlejším časem na postupu Iveta Šístková. Otázka je, jestli to nebylo přece jen trochu kontraproduktivní. Iveta má za sebou malé Běchovice a navíc v závěru drsný výstup

nepustí. Je rozhodnuto. Iveta Šístková průběžně ztrácí i na dalších postupech a zezadu se naopak dotahuje Martina Zvěřinová, její výborný záv ěr jí však sta čí jen na d ělené 4. místo spolu s Ivetou. V traverzu na 11. kontrolu nabírá p řes půl minuty i vedoucí závodnice, malá chyba ji však nakopne k nejrychlejšímu závěrečnému výběhu a sprintu pro zasloužené zlato.

Vítěz bere vše

Finále světového poháru v OB, 3.–5. října 2014, Liestal, Švýcarsko

Jak už to tak bývá, světový pohár v orientačním běhu vrcholil ve Švýcarsku. A jak už to tak bývá, opět to byla velkolepá akce. O zážitky a zákulisní pikanterie se tentokrát podělili hned tři naši reprezentanti.

FIALOVÉ KOUZLO

Pohárový víkend zahájil závod sprintových štafet. Dějištěm závodu se stala okrajová část Basileje zvaná Neuewelt. Na čtyřčlenné štafety, poskládané do formátu D-H-H-D, čekal hezký terén a pěkně postavené tratě. Běžecké pasáže prostřídala techničtější botanická zahrada, tratě byly chytře farstované a nechyběly volby postupů. Jak je tomu ve Švýcarsku zvykem, vše šlapalo jako místní hodinky a atmosféra značila, že tu orienťák frčí. Jedinou, až zbytečnou nepříjemností bylo nešťastné značení zakázaného prostoru (v mapě kolem K5), kde fialový šraf splýval s vrstevnicemi a byl, zvlášť za běhu, téměř nečitelný. Značený nebyl ani v terénu, a tak někteří závodníci proběhli zakázaným prostorem, aniž by cokoliv tušili. Vít ě zství v závod ě z ů stalo na domácí půdě zásluhou silné švýcarské A štafety. Ale ani my jsme si nevedli špatně Český tým postavil tři štafety, které si doběhly pro 8., 11. a 14. místo.

Jana Knapová

STŘÍBRNÝ NÁHRADNÍK

Na middlu snad nikdo nečekal nic jiného než vítězství domácích závodníků. To v mužích triumfálně potvrdil Daniel Hubmann, který zbytek pole deklasoval. V ženách ale domácí favoritku, mistryni světa Judith Wyder, porazila Dánka Ida Bobach, byť „jen“ o devět sekund. Zato v mužích bylo druhé místo hodně nečekané. Že to bude zase Švýcar, by si většina asi tipla, ale jméno Florian Howald už nejspíš ne. Původně totiž neměl do závodu ani nastoupit. Ale díky odstoupení Baptista Rolliera pro nedoléčení poraněného kolena se mu příležitost naskytla. A Howald ji využil na 110 %. Je to asi jedinný medailista ze světového poháru, který se nikdy nezúčastnil MS. „Jsem hodně mile překvapený. Nečekal jsem, že budu druhý. Částečně je to i kvůli tomu, že většina mých švýcarských spoluběžců, kteří mě doma normálně porážejí, to dnes pokazili,“ skromně podotkl v cíli překvapivý medailista, přičemž oním kazícím nešťastníkem myslel především týmového kolegu Hertnera. Poslední místo na stupních vítězů vybojovala dánská dvojice Emma Klingenberg a Søren Bobach. Oba tím tak potvrdili svoje vynikající působení ve svě tovém OB v průběhu roku.

Miloš Nykodým

HERTNEROVA KLIČKA

Hned po doběhu middlu byl Fabian Hertner diskvalifikován. Důvod? Průběh privátem (olivově zelenou) při cestě na sběrku. Švýcar se však stejnou cestou vrátil zpět a závod dokončil na čtvrtém místě; touto chybou přišel o průběžné druhé místo. Nakonec se po protestu švýcarského trenéra nároďáku Matthiase Niggliho pořadatelé rozhodli Hertnera oddisknout. Co byste dělali vy? OK nebo DISK?

Miloš Nykodým

Reálný doběh do cíle a Hubmannova nadvláda, Hertner zatím druhý.

HER – F. Hertner, HOW – F. Howald, BOB – f S.Bobach, KRA – O. Kratov

OSUDOVÉ OSMIČKY

Na middlu se jako klíčová ukázala volba na osmou kontrolu, kde někteří závodníci přišli o své naděje o umístění na špici výsledkové listiny. P ř edevším Norové Lundanes a Daehli, a také Rakušan Kerschbaumer, kteří zvolili postup spodem, jenž byl o minutu a více ztrátový. O něco lepší, ale přesto ztrátovou variantu, zvolili loňský mistr světa ve sprintu Boström a předloňský mistr světa na krátké trati Bertuks, kteří běželi přímo přes největší kopec. Varianta zleva kolem kopce do sedýlka a zprava kolem kopce do sedýlka byla zhruba časově vyrovnaná.

Miloš Nykodým

Aktuální pořadí + zásadní volba závodu

NAŠI V HLEDÁČKU

Naši muži předvedli na middlu stabilní výkony, které jim aktuálně stačí na chvost první patnáctky. Nejlépe zaběhl Petržela (+2:41) na 12. místě následován Procházkou (+2:57) na místě čtrnáctém a Nykodýmem (+2:59) na místě patnáctém. Je však dobré zmínit, že Hubmann vyhrál o 1:45 před Howaldem, čili na druhé místo byla ztráta minutová. A to je dobré znamení pro naše kluky do dalšího roku. Ňufovi na osmé místo chybělo 7 sekund a na velkou bednu 27 sekund. Nejlepší z holek byla Jana Knapová na 24. místě následována Vendou Horčičkovou o místo zpět. Čili také standardní výkon.

Miloš Nykodým

VELKÉ FINÁLE

Je to vždy skoro jako přes kopírák. Plné městečko diváků. Když se závodník vyšplhá na startovní pódium, vidí startovní a doběhový koridor doslova obsypaný švýcarskými fanoušky. A tento pohled si může prožít pouze 40 nejlepších závodníků v SP. Letos se finálový závod běžel v městečku Liestal a švýcarští pořadatelé připravili velmi povedený sprint plný různých voleb postupů, které bylo navíc velmi složité realizovat.

Svou letošní dominanci jen potvrdili Daniel Hubmann a Tove Alexandersson: zvítězili jak ve finálovém spritovém závodu SP, tak i v celkovém pořadí světového poháru. V mužské kategorii Daniela na stupně

vítězů v celkovém pořadí SP doprovodili švýcarští parťáci Fabian Hertner a Matthias Kyburz. V dámské kategorii byla jasnou královnou letošní sezóny svěťáků Tove, na stupně vítězů ji doprovodily Švýcarka Wyder a Dánka Alm. Všichni jmenovaní závodníci dominovali i finálovému závodu ve sprintu.

Jan Procházka

ČESKÁ DISKOTÉKA

Drobnou kaňkou finálového závodu, alespoň z pohledu tří českých závodníků, byl netradiční způsob uzavření ulice. Pořadatelé do ní nenakreslili jediný nepřekonatelný symbol černou barvou, pouze chodník na konci ulice vyplnili světle fialovou (dočasně nepřekonatelný prostor). Bohužel Juřeníkové, Nykodýmovi a Procházkovi se tento chodník „podařilo“ překonat. Ani ostatním českým závodníkům se nedařilo podle představ, když nejlepší z našich byl 23. Vojta Král a 26. Jana Knapová.

Jan Procházka

Zmiňovaný uzavřený průchod hned za startem. Nutno podotknout, že na závodní mapě nebylo kolečko poslední kontroly.

Deset kamínků na O-kroužku

Libor Forst forst@trailo.cz

Foto: archivy českých účastníků

Pro výlet na orienťácký svátek hovořilo několik faktů: příjemná dojezdová vzdálenost, dobře známé terény v okolí Kristianstadu a také to, že poprvé v půlstoleté historii O-ringenu bylo možné koordinovat účast na trailové a „pěšácké“ části, takže s některými soupeři a soupeřkami bylo možné se za šest dní poměřit desetkrát…

O-ringen se svými dvaceti tisíci závodníků je opravdovým zážitkem a jako k zážitku je k němu samozřejmě také nutno přistupovat. Např. naplánovat vše v předstihu, aby člověk stihl ještě rozumně zlevněné startovné. To platí i pro trail, kde se ovšem počet závodníků pohybuje okolo stovky. Díky sponzorské podpoře pro vozíčkáře (Adidas a Era) patřila česká výprava na trailu k těm největším a percentuálně předčila i pěšáckou. My jsme už jednou trailový O-ringen (2011) zažili a těšili jsme se na dalších pět dokonalých závodů.

Rozpačitý rozjezd

První dvě etapy se konaly na východ od Kristianstadu na druhé straně jezera Ivösjön, než běhali pěšáci, v podobně kamenitém terénu.

Základem úspěchu bylo pochopit generalizaci a bohužel také občas umět ignorovat drobné nepřesnosti mapy, které zřejmě vznikly při zvětšování z desítky do pětky. Mně se to ze začátku docela dařilo, a snad proto jsem se totálně zasekl na šesté kontrole, kde mi to sedět přestalo. Zkusil jsem poté trochu přidat,

na třináctce jsem ještě prohlédl dokonalou dvojitou fintu s několika falešnými kameny, ale jak jsem vzápětí zjistil, zrychlení nebylo dostatečné a na posledních 7 kontrol mi zbylo jen 13 minut, což opravdu není mnoho. Naštěstí z toho vznikly jen dvě chyby. Nakonec jsem skončil na relativně slušném 13. místě, ostatní členové naší výpravy se do první poloviny neprobojovali. Bez chyby zvládl trať jediný (což také není úplně typické) závodník, Martin Jullum, letošní mistr světa v TempO, který tak odstartoval svůj vynikající závod.

Druhý den byla mapa výrazně lepší, resp. spíše se lepší stavitel dokázal špatným místům lépe vyhnout. Ale jako obvykle v podobných případech zde negativně zapůsobila nedůvěra v mapu získaná první den, takže naše výprava ve „svěťáku“ (oficiálně neoficiálním evropském poháru) nezabodovala. P ř itom jediné místo, kde mapa opravdu neseděla, byly kontroly 9 a 10 – mezi vrstevnicemi zde rozhodně nebyl pětimetrový rozdíl. Pravděpodobně zde mapař plně využil 25% výškové tolerance, kterou mu norma povoluje. Mimochodem, o snížení této tolerance pro trailové mapy v době laserscanů se začíná vážně uvažovat.

A do lesa vyčistit hlavu Po absolvování závodu jsme hned vyráželi na druhou stranu jezera Ivösjön, kde byla footová aréna. Byli jsme přihlášeni do kategorie Open 7, abychom mě li volný start a stíhali jsme ho i po trailu. První den mě trochu vyděsily stovky lidí, které se mnou mířily na start, ale když se postupně oddělilo sedm jiných startů a náš start se rozdělil do asi pěti koridorů, stál jsem na čáře sám. Pořadatelé se mi tak individuálně věnovali, popřáli vše nejlepší a já poprvé vybíhal ve Skandinávii do lesa. Trochu s obavami. Je třeba ovšem přiznat, že na jihu Švédska

Exmistryně světa Jana Kosťová na trati 1. etapy

je les „civilizovaný“ zhruba stejně jako u nás. Nicméně v kamenitém terénu plném paralelních objektů i tak musel člověk neustále držet těsný kontakt s mapou. Jakmile z něj vypadl, nebylo jednoduché se do mapy vrátit. Naštěstí zde pomohla trailová zkušenost

pečlivě mapovat každý relevantní objekt a hledat užitečné linie (o čemž hovoří např 6. mezičas na 6. kontrolu).

Zato druhý den se přišlo zklamání. Celou třetinu trati představoval jeden tupý postup po cest ě prakticky bez možnosti volby.

Trail-o kviz

Atmosféru O-ringenu můžete ochutnat na dnešním kvizu. První úloha je kontrola č. 11 ze druhé etapy (a zároveň závodu Evropského poháru), fotografie je z cesty zhruba ze SZ.

Druhá úloha je kontrola č. 15 ze čtvrté etapy (rovněž závod EP) a fotografie je pořízena z pěšinky zhruba z JJZ.

V obou případech jsou možné odpovědi A až D pro čtyři lampiony zleva doprava anebo Z, pokud žádný lampion není správně.

Stanoviště na trati pro nejmenší děti, Miniknatu.

mapy, o opravdový závod rozhodně nejde. Miniknat je proto pro ně ideální variantou.

Je to něco mezi našimi minizávůdky na shromaždišti a HDR, ale na stanovištích děti řeší různé úlohy jako chůzi po kládě nebo házení míčků do koše…

A hurá na duny

Na duny jsme v Kristianstadu zvyklí, a tak jsme se na první „dunovou“ etapu těšili. Bohužel se ale op ě t projevilo, že etapa nebyla součástí evropského poháru, takže nastoupili méně zkušení stavitelé. Se svými odpověďmi jsem byl vcelku spokojen, ovšem jen do okamžiku, než jsem uviděl Solutions.

nic neobvyklého, typicky se jedná o prudký úsek, kde je kvůli férovosti vůči vozíčkářům zakázáno se vracet. Jenže obvykle je v pokynech nebo v mapě uvedeno přesné umístění jednosměrky. To zde ovšem chybělo, takže mnozí závodníci do ní vešli, aniž si toho všimli, a kontrolu 18 razili, aniž by ji vůbec viděli.

S generálním sekretářem WTOC 2016 jsme si dali rande pod „jejich křídlem“. To je ovšem na O-ringenu docela výzva…

Poslední etapa nás zavedla do vojenského prostoru na krásném otevřeném pobřeží

A p ř itom sta č ilo doprost ř ed vložit jednu kontrolu v lese a vznikly by dva zajímavé postupy.

Za zmínku stojí ještě trať pro nejmenší děti, Miniknat. Tam jsme vyrazili s našimi „závodníky“ ve věku mateřské školky, s nimiž u nás běháme HDR. Tyto naše tratě ale berou spíš jako vycházku, sbírají klacky a bor ů vky, ob č as popob ě hnou, ob č as kouknou do

Některé kontroly rozhodně neodpovídaly skutečnosti. A tak jsme zkusili ve Švédsku neobvyklou věc – podali jsme na jednu kontrolu námitku. Ihned poté jsme opět prchali na třetí etapu footu, takže výsledek jsme se dozvěděli až po návratu do hotelu: pořadatelé zrušili tři (na švédské poměry šokující číslo!) kontroly. Zajímavé byly časové kontroly. Úkolem bylo rozklíčovat při pohledu z výšky jednoho metru změť do dáli ubíhajících nosíků, kupek a údolíček s relativní výškou rovněž kolem metru. Není divu, že úsp ě šnost dosáhla pouze naprosto nezvyklých 30, resp. 50 %… I třetí pěšácká etapa se běžela v dunách. Většinu mapy tvořil řídký pobřežní lesík s vrstevnicov ě č lenitým úzkým pásem dun a rozsáhlá písečná plošina s ostrůvky neprostupné kleče. Všude plno závodníků, výborná průhlednost, velmi rychlý terén –to vše budilo dojem parkového sprintu. Ale v závěru přišla velká změna, pár posledních kontrol bylo umístěno ve svahu plném drobných i větších vrstevnicových kudrlinek, rázem se parkáč přeměnil v pečlivou jemnou mapařinku, kde lupa byla významnou pomůckou. Pěkně a vtipně postavený závod. V tropickém dni se většina závodníků poté odměnila koupelí v moři.

Po dni odpočinku nás čekala čtvrtá etapa, druhá počítaná do „svěťáku“. A opět byla výrazn ě kvalitn ě jší. S jedinou výhradou.

V pokynech pořadatelé napsali, že ve druhé části trati bude jednosměrný úsek. To není

Mimochodem, v této etapě zvolil stavitel zajímavou taktiku – první Zero odpověď přišla až těsně před koncem. Bylo zajímavé sledovat, jak postupně čím dál víc závodníků zcela zbytečně ze všech stran opakovaně prověřovalo kontroly v závěru trati, protože už už chtěli nějaké Zero dát… Čtvrtá etapa pěšácká se vrátila nejen do kamenitého terénu, ale i ke kvalitě první etapy. Tentokrát už jsem trochu věděl, co mě čeká, šel jsem pečlivě trailově už od začátku a nakonec z toho bylo pěkné 30. místo, což zde ovšem znamenalo skoro čtyři stovky poražených soupeřů

Velké finále Poslední etapa měla pro trail-o i foot arénu ve stejném prostoru, takže jsme si mohli po ř ádn ě užít atmosféru velkého závodu. Bohužel kvalita této „nepohárové“ etapy zase pon ě kud poklesla. Nap ř . polohové kontroly č. 6 a 9 měly úspěšnost pod 50 %! Mně osobně nejvíc vadila nekonzistence mapy na kontrole 12. Byla zde použitá klasická švédská mapařská finta, že i obrovský kámen obsypaný hlínou se mapuje jako kupka. Přestože o tom vím, připadalo mi, že by to v dané situaci nebylo úplně korektní, protože toto by byl jediný případ během celých pěti etap, kdy by takovýto kámen (a že jich tam řada byla) byl mapován jako kupka, zatímco ostatní kupky za celých pět dní vypadaly jako normální „české“ kupky. Bohužel to byla špatná úvaha a tato nekonzistence v mapě opravdu byla… Z Č echů vyšel závod nejlépe exmistryni sv ě ta Jan ě Kos ť ové, obsadila d ě lené 16. místo s Martinem Jullumem, který ten den udělal jedinou chybu za pět etap. Ovládl tak suverénně celý O-ringen včetně obou závodů EP.

Trail-o kviz řešení ze str. 17

U první úlohy bylo klíčové najít správnou kupu se světlinou na vrcholu (lampion A) a od ní vedoucí údolíčko směrem na JZ tvořené dvěma nosíky (B resp. C a D). Pak už se řešení zúžilo na odhad, zda lampion stojí ve správné části kupy/světliny, k čemuž výrazně pomohlo ujasnit si, že lampion C stojí na bodové kupce na vzdálenějším nosíku. Odpověď A

Nejjednodušší cestou k řešení byla úvaha, že z místa, odkud je pořízen záběr, musí kontrola stát až za flíčkem bílého lesa (na malém nosíku na JJZ od kontroly) a na odvrácené straně hřebínku. Jenže všechny čtyři lampiony stály výrazně vlevo a příliš blízko. Odpověď Z

DON’T FOLLOW. LEAD.

Chci přinést zadýchaný záběr

Radim Hošek radimho@gmail.com

Foto: Radim Hošek, Michael Vambera, Jiří Bouchal, Marie Krejčíková a archiv Radomíra Dufka

„Orientační běh je moje srdeční záležitost!“, říká, když otvírá další krabičku cigaret a vzápětí dodává, že běžet závod ho vlastně ani neláká. Radomír Dufek, třiatřicetiletý kameraman, který při přenosech České televize ze závodů v orientačním běhu neváhá pronásledovat v těžkém terénu naše nejlepší s až patnáctikilovou kamerou v ruce, se stal tak trochu raritní, ale už pevnou součástí české o-scény.

První otázka je nasnadě. Jak jste se dostal k natáčení orienťáku?

Přes Českou televizi, asi před osmi lety. Tehdy jsem hodně pracoval pro brněnskou Redakci sportu České televize,

kde je redaktor Petr Sopoušek, který se léta věnuje orientač nímu běhu. S ním jsem točil nějakou krátkou reportáž, a to byl můj první kontakt v roli kameramana s tím sportem. Nebral jsem to jako něco

důležitého, byla to jedna z mnoha reportáží, což pro mě osobně nikdy nebyl moc zajímavý útvar. Navíc to byl sport, u kterého jsem nečekal, že se mu budu buď já, nebo celá Česká televize nějak víc věnovat. K tomu došlo až v době, kdy se z orientačního běhu začaly vyrábět přímé přenosy. Takové první opravdové setkání bylo před třemi lety na světovém poháru v Liberci, ve Vesci. Tam to bylo poprvé, co jsem dělal přímý přenos z orientač ního běhu a poprvé jsem si tam i vyzkoušel, co bych na tom orienťáku chtěl dělat s kamerou.

To byl u nás asi první přenos postupu v lese, do té doby byly maximálně statické obrázky z televizních kontrol. Navíc v té době ještě pořád vznikaly jak technologický set-up, tak i formální skladba přenosů. To už bylo především díky režiséru Karlu Jonákovi. Dneska už je podoba těch přenosů na evropském, možná dokonce celosvětovém měřítku vycizelovaná. Nicméně to bylo poprvé, co jsem dělal přímý přenos z orienťáku a hned tehdy jsem zjistil, že mě to baví. Já mám k různým sportům různý vztah, vždycky je pozitivní, ale samozřejmě některé sporty mám radši a orientační běh patří mezi tři, čtyři, které mám opravdu bytostně rád. V Liberci jsem si ten vztah k tomuhle sportu získal a baví mě to.

Kdo vlastně přišel s tou myšlenkou popoběhnout

s kamerou a zprostředkovat tak trochu jiný zážitek pro televizního diváka?

Na těchto přenosech, a je jedno, jestli se jedná o cyklistiku nebo lyžování, vždycky bývá několik kamer koncipováno jako „očko“, což je kamera dělaná z ruky nebo z ramene. Nasazují se na ni mladí, fyzicky zdatní kameramani. To očko vypadá tak, že člověk si může zvolit pozici a může v rámci střihu popojít nebo lehce popoběhnout, což bylo i mým úkolem. Že budu opravdu utíkat a nepůjde jen o pár kroků, ale třeba i 150 metrů, tak to bylo do značné míry z hecu.

Nebál jste se toho tempa?

Do prvního živého střihu, ve kterém jsem se rozběhl se závodníkem, jsem měl strach. Že nebudu schopen držet s ním tempo, že záběr bude moc roztřepaný, nebo že někde zakopnu, že to prostě nepůjde. Když jsem to poprvé vyzkoušel, zjistil jsem, že to půjde a pak jsem v dalších bězích vzdálenost protáhl. Kolegové se mi smáli, proč si vytvářím tak velkou rezervu kabelu, proč si vymotávám to dvousetmetrové klubko, tak jsem jim chtěl ukázat, že ho využiju. A když jsem běžel, tak jsem slyšel ve sluchátkách výkřiky: „To je blázen, on za ním furt běží!“ To mě potěšilo. Po přenosu za mnou přišel režisér Karel Jonák: „Přišel za mnou trenér švédské reprezentace, a povídá: ‚Doběhl mi závodník a říkal, že v lese slyšel za sebou dupání, tak se otočil, a vidí šílenýho kameramana,

jak přeskakuje pařezy a drží se pořád za ním. Co to bylo?‘“ a smál se. V ten moment jsem věděl, že jsem udělal něco, co je asi i zajímavý záběr a co budu v budoucnu dál opakovat.

Je pravda, že teď už se v bulletinech na vrcholných akcích píše „Může se stát, že s vámi kameraman pár desítek metrů popoběhne.“

To je jedna z věcí, ze kterých jsem měl strach. Že vyhodím závodníka z konceptu, což bych nechtěl. Ale zase ten záběr je zajímavý, když běžím v bezprostřední blízkosti za ním. A pro ten záběr jsem ochoten tohle zariskovat. Omlouvám se tímhle všem závodníkům.

Otázka, která pochopitelně zajímá všechny: Kolik ten bazmek váží?

Podle toho, zda se jedná o kameru, která je připojená kabelem k přenosu, nebo jestli jde o bezdrátovou. Drátové jsou lehčí, jejich váha je někde mezi 7,5–10 kg, v závislosti na tom, co si na tu kameru ještě přidám. U bezdrátové kamery je to víc, třeba až 15–16 kg. Na té kameře je totiž ještě vysílač a baterie a všechny tyhle věci nabírají po nějakém tom kilu.

Točíte radši sprint nebo klasiku? Na sprintu bývá přece jen běhatelnější podložka. O podložku mi nejde, já mám u toho rád ten hec, takže si vyberu pozici, ve které mám paradoxně to běhání těžší. Režisér nebo hlavní kameraman se mnou často konzultují, jakou kamerovou pozici vybrat. Tak to bylo

třeba teď na MS v Itálii, kdy jsem si o některé kamerové pozice vyloženě řekl a byla to většinou místa, která oni by mně nevybrali právě proto, že to bylo v kopci a zdálo se jim to moc náročné. Nebo by to radši neriskovali i kvůli ceně té kamery. U sprintu mám rád tu atmosféru, když se připojím k závodníkům v koridoru, kde jsou fanoušci, a teď s nimi běžím a v záběru je vidět shluk diváků okolo trati. Líbí se mi ten záběr. Má to svou atmosféru, která nakopává i mě. Tempo je vyšší, ale pro mě je hec to s nimi uběhnout. Dneska každý mluví o výzvách, já nechci mluvit o výzvách, pro mě je to hec.

Už Vám něco popadalo? Dokážete vyčíslit škodu? Já jsem při orientačním běhu nic drahého nezničil. Stalo se mi to u dalšího z mých oblíbených sportů, což je biketrial. Jeden ze závodníků při seskoku na kladinu, pod kterou já jsem byl s kamerou schovaný, prošlápl pedálem do objektivu a zrušil UV filtr, což není v rámci ceny té kamery až tak vysoká položka, ale přece jenom to bylo nějakých 15 tisíc.

Točil jste i na olympiádě v Londýně. Jak na Vás působila taková monstrózní akce? Neexistuje žádná jiná vrcholná světová akce tohoto rozměru, která by měla tak dokonalou organizaci. To na mě zapů sobilo. To, jakým způsobem jsou schopni zorganizovat tu akci, a to není jenom největší sportovní akce, ale největší akce na téhle planetě vůbec,

je působivé. My jsme točili turnaj v pozemním hokeji. Tam je hezké, že sportovci jsou pořád příjemnými lidmi, kteří jsou zpocení, unavení a snaží se podat nejlepší výkon. Ten sportovní nebo olympijský duch je na olympiádě zachovaný i přesto, jak monstrózní je to akce. Alespoň to na mě tak působilo.

Dokážete si představit orienťák jako olympijský sport, případně v jaké podobě? Dokážu si ho představit pouze v podobě městského sprintu. (rozhodně típne cigaretu, během našeho povídání už asi desátou –pozn. red.) MOV chce přilákat pozornost k jakémukoli sportu a je jasné, že k tomu chtějí mít i špičkové pokrytí pro televizní přenosy. Není to tak, že bych si vůbec nedokázal představit, že i další disciplíny OB by mohly na té olympiádě být, určitě by to šlo zorganizovat, ale přece jen pro většinové publikum je jednodušší, když se závod uskuteční ve městě, ačkoli je to jenom určitá část toho, co orientační běh obsahuje a znamená.

Z mých zkušeností se ukazuje, že „spermie“ trac-tracu jsou dostatečně názorné i pro laického diváka. Ale laik si ten tracking neužije tolik, jako člověk, který dokáže číst mapu. Protože ten je schopný vidět proč. Proč se kdo jak rozhodl. Ale ano, na orienťáku je krásné to, že každý někdy hrál na táboře nebo škole v přírodě nějakou formu honby za pokladem. Že měl někdy v ruce nějakou

mapu nebo plánek, třebaže nakreslený rukou a měl třeba najít určité místo. To je důvod, proč si člověk snadno představí, že je možné udělat závod po určitých bodech na mapě Ten základní princip orientačního běhu je vlastně lehce uchopitelný.

Narazili jsme už na váš všeobecně pozitivní vztah ke sportu. Asi ani jiný být nemůže, když děláte, co děláte. Ale jak to máte s aktivním sportem?

Já jsem bývalý aktivní sportovec, mnoho let jsem hrál baseball a hrál jsem za tým Draků Brno, potom jsem hrál ještě baseballovou extraligu za tým MZLU Brno. To je velmi odlišný sport oproti orientačnímu běhu už ze své podstaty a z toho, jaké požadavky má na fyzickou výkonnost.

Nelákalo vás někdy si ten závod od začátku do konce zkusit? Přihlásit se a odběhnout si to, třeba i bez kamery?

Já bych to nedal mapově. Lépe řečeno, dal, ale potřeboval bych, aby tam pořadatelé v cíli vydrželi ještě nějakou tu hodinku po tom, co by doběhl poslední opravdový orientační běžec, a počkali na mě. Ne, že bych to neuběhl, to já si myslím, že bych to dal a že bych se ani necítil blbě, ale rozhodně by to nešlo tak snadno mapově.

Takže na orienťáku Vás uvidíme zásadně s kamerou v ruce.

Já jsem měl to štěstí, že díky tomu běhání, čímž jsem výrazný, si mě s sebou pravidelně bere Karel Jonák. On režíruje přenosy nejen pro Českou televizi, ale dělá i různě v zahraničí. S ním jsem navštívil například sprintový závod světového poháru v Sigtuně ve Švédsku nebo Scottish 6 Days, i když tam jsme dělali jenom projekci na obrazovku v cíli. Ve Skotsku se bude příští rok pořádat mistrovství světa a my se tam dost možná i podíváme. Je jistá šance, docela velká, že tam bude ten samý štáb, který byl právě teď na MS

v Itálii, který to připravuje pro ČT. Líbí se mi, že vidím, že orientační běh není jen nějaká skupinka bláznů, co se honí v jehličí, v blátě po lese s mapou, ale že i venku mají závody svou prestiž a úroveň, která není vůbec špatná. Třeba v té Skandinávii má orienťák masovou oblibu a to se mi líbí. Skandinávci nemusí mít jako nejoblíbenější sport ten, který je všude po světě nejvíc propagovaný, což je fotbal, ale dokážou si oblíbit i něco takového a být v tom dobří. Je super, že tamní prostředí umožňuje i to, že si skandinávské televize nakupují vysílací práva z vrcholných akcí v orientač ním běhu a že je vysílají živě Jsou tak schopni posouvat sport ještě dál a díky oblibě tečou zpětně do sportu peníze, což je dobře.

Letos na švýcarském Swiss-OWeeku Vaši pozici suplovaly drony s kamerou, bojíte se téhle konkurence? Je tohle na obzoru v českých podmínkách? Existuje spousta technologií, díky nimž je možné po nějakou dobu sledovat závodníka. U orientačního běhu je to komplikované tím, že v lese se těžko staví pozice pro railcam, to je kolejnice pro kameru, je hloupost stavět cablecam, což je malá lanovka pro kameru, závodník běží, kudy chce, a je mu jedno, jestli je to postavené tam nebo tam. Využít se může steadycamista, ale ten mě nenahradí, protože není tak pohyblivý. Ten záběr ode mě je jiný v jedné věci, on připomíná velmi autenticky subjektivní pocit toho závodníka, alespoň si to myslím. Tuhle emoci samozřejmě záběr vyčištěný od všech třesů nezprostředkuje. Já vím o jediném konkurentovi, se kterým jsem se setkal, který opravdu takhle běhá se závodníky. Je to bývalý závodník v OB, víc o-běžec než kameraman, nicméně je schopný natočit hezké záběry. Ve Švédsku jsem se s ním setkal poprvé a pak pro nás pracoval v Itálii na MS. On běhá s malou kamerkou, kterou má propojenou s přenosovým vozem pomocí

bezdrátového signálu v malé formě, která má ovšem velký dosah. Je to za cenu velkého časového zpoždění, třeba 10 vteřin, což je docela dost, ale nemusí se to v přenosu projevit. Skvěle běhá, dokáže se závodníky udržet krok na vážně velké vzdálenosti a díky té bezdrátové technologii, kterou má, je schopný s nimi odběhnout daleko větší úsek trati. Ale konkurence se nebojím.

Měl jsem na mysli spíš ta letadélka… Letadélka, drony, coptery. Tam je problém, že pro přímý přenos se stále ještě vytváří technologie, která by byla použitelná na dronu. Je tam nutný bezdrátový přenos signálu a ten dron má jen omezenou nosnost. Když se tam nasadí kamera a ještě vysílač, tak i v těch nejmenších formách už je to na hraně. A další omezení, o kterém ví asi málokdo, je, že podle pravidel Ústavu civilního letectví se s tím u nás

nesmí létat nad lidmi. Aby s tím člověk mohl pracovat, musí mít licenci na letecké práce, což mají dohromady čtyři firmy v ČR a ty neprovozují létání s kamerou pro přímé přenosy. Takže tohle, myslím si, není konkurence. A pořád je to jiné než ten zadýchaný, roztřesený, subjektivní záběr, kde je v ruchovém mikrofonu slyšet i dýchání toho kameramana. Říkám si, že není špatně, když s tou kamerou klepu, mně se dokonce povedlo v Itálii při longu třikrát spadnout, na stejném místě. Myslím si, že to k tomu patří. Ať divák vidí, že se najednou ta kamera obrátí do nebe a zase se vrátí zpátky v kompozici na zem a je dál schopná sledovat závodníka. Tenhle sport je tvrdý a i závodníci padají, tak proč by nemohl spadnout kameraman. Vyčistit to, možná by to byl hezký estetický záběr, ale už v sobě nenese tu informaci, která je možná pro diváka podvědomá, podprahová. A o to jde.

Vratič, Blatiny, Křišťálová studánka a Horka

V seriálu článků o nejlepších orientačních terénech se již objevil ten o Toulovcových Maštalích (březen 2014, Zdeněk Lenhart). Je to zajisté to nejzajímavější, co na Vysočině najdete. Zavítejme však do typického terénu tohoto rozsáhlého pomezního hvozdu mezi Čechami a Moravou, do Žďárských vrchů.

Vratič Blatiny Křišťálová studánka

Kolonizace území Ž ď árských vrchů započ ala až ve 13. století. Celým územím prochází evropské rozvodí a do za č átku 19. století se v některých částech rozprostírala rozsáhlá rašeliništ ě a bažiny. Poz ů statky těchto mokřadů můžeme ještě dnes obdivovat, například v rezervaci Dářko. V minulém století lidé začali tato rašeliniště odvodňovat a místy tak vznikla rozsáhlá sí ť um ě lých vodotečí, tzv. melioračních rýh. Tyto vodní cesty se objevují v různých lokalitách Žďárských vrchů. Představím vám tři zmapované a nejzajímavější.

Vratič

Jižně od obce Kadov se nachází velice hustá sí ť t ě chto vodote č í. Orienta č ní náro č nost zt ě žuje ješt ě odr ů stající smrkový hustník s nálety již nového zmlazení. V roce 2013 sem zavítali závodníci 2. etapy HSH Vysočina Cupu s centrem na Medlově. Bohužel i toto území čeká v dohledné době těžba dřeva, o čemž svědčí i velká vodní jáma, v které se málem „utopil“ těžební stroj.

Blatiny

Další ukázkou je část lesa pod Samotínem. Zde jsou meliora č ní rýhy v pr ů b ě žném smíšeném lese. Odvodn ě ní tohoto území probíhá i v současnosti. V posledních letech zde vznikla další ramena tohoto vodního systému. B ě želo se zde n ě kolik závod ů , z nich nejvýznamnější byl middle při JWOC

2000 s centrem na Milovech. Znovu sem můžete zavítat v příštím roce, kdy zde proběhne další ročník „HSHáčka“.

Křišťálová studánka

Posledním terénem, kde jste se mohli zabořit po kolena do melioraček, je část terénu z letošních Áček, které pořádala Tesla Brno na Odranci. Většina kategorií do labyrintu vodotečí zavítala hlavně při middlu a určitě to chtělo v těchto místech zpomalit a peč livě kontrolovat všechny odbočky vodních cest.

Všechny t ř i uvedené prostory se nachází v turisticky exponovaných oblastech. Pro p ř ípadné tréninkové pobyty zde najdete dostatek možností ubytování a stravování. Na vrcholcích kopců se rozprostírají menší skalní útvary s výhledy do krajiny (Vratič – Pasecká skála, Blatiny – Dráteníčky a Malinská skála, K ř iš ť álová studánka –Pohledecká skála).

Terény ve Ž ď árských vrších nep ř edstavují nic výjime č ného a extrémního. Je to malebná krajina, kde se do barevné mozaiky skládají lesy, louky, vodní plochy i lidská obydlí. Převážně zvlněný terén bez prudkých stoupání či klesání a bez sezónního podrostu umožňuje příjemné běhání téměř po celý rok.

Stav: 2013/2014/2014

Měřítko: 1 : 10 000 (1 : 15 000), ekvidistance 5 m

Mapoval: Petr Mareček

Typ terénu: Fyzicky náročný terén s typickou vysočinskou podložkou, porostově rozmanitý od dobře průběžného až po rozsáhlé pasáže se sníženou viditelností i průběžností. Středně hustá síť komunikací, v nižších partiích vodoteče a podmáčené oblasti, ve vrcholové partii skalní útvary.

Správce map: Petr Mareček, OMAPY, petrmarecek@seznam.cz

Závody: HSH Vysočina cup a oblastní žebříčky / WRE, Pohár elity a ŽA 2014

Upozornění: Prostory se nachází v CHKO Žďárské vrchy

Horka

Na západním okraji m ě ste č ka Skute č je jedinečná oblast přetvořená lidskou rukou. V minulých desetiletích zde probíhala rozsáhlá těžba místního kvalitního kamene, jež po sobě zanechala v krajině nepřehlédnutelné stopy.

Celý prostor je narušen řadou opuštěných lomů, již dávno zatopených vodou o hloubce mnohdy až 15 m. Kolem jezírek jsou haldy žulových balvanů (labáků), mezi nimiž se uchytila vegetace. V relativně malém prostoru se nacházejí rozmanité vodní plochy, rozeklané skalní útesy, rezavé důlní vozíky či jezírka pokrytá zelenou vodní vegetací. Přírodní park Horka je rozlehlý členitý žulový kopec o ploše cca 1,5 km2, porostlý smíšeným lesem a lemovaný loukami s remízky. Jeden ze zatopených lomů slouží k výcviku potápěčů, další z lomů „Kaňon“ je vyhledávaným koupalištěm. Celým prostorem prochází naučná stezka s jednotlivými zastaveními, která poutavě popisují zajímavosti této lokality. Více se o tomto místě můžete dozvědět v Městském muzeu ve Skutči. Jediným a podstatným faktorem limitujícím větší využití tohoto prostoru pro orientační běh je značně bujná vegetace (maliní, ostružiní apod.) v letních měsících. Ideální dobou pro návštěvu tohoto místa je tak zima nebo brzké jaro. V roce 2015 se můžete na Horce prob ě hnout p ř i oblastním závod ě Ligy Vysočiny, pořádaným SK Chrast.

Horka

Stav: 2014

Rozloha: 1 km2

Měřítko: 1 : 10 000, ekvidistance 2,5 m

Mapoval: Petr Mareček a Martin Kratochvíl

Typ terénu: Atypický terén zásadně ovlivněný lidskou činností. V prostoru se nachází značné množství pozůstatků po těžbě kamene: přístupné i zatopené lomy, jámy, vrstevnicové a kamenné detaily. Průběžnost snížena velmi častým podrostem.

Správce map: SK Chrast u Chrudimi, Jaroslav Matras, jardamatras@seznam.cz

Závody: Oblastní žebříček 2014

Upozornění: Dbejte na zvýšenou pozornost v okolí lomů i skal.

Vratič, Blatiny, Křišťálová studánka

Libor Zřídkaveselý zr@sky.cz OB světová scéna

Belgické písky

Co je to ten JEC? Věřím, že tahle otázka hned na počátku naskakuje řadě z vás. Tedy JEC znamená Junior European Cup a je to podzimní evropské utkání juniorských reprezentací. Jeho historie je skoro stejně dlouhá jako historie juniorského mistrovství světa a sahá do počátku devadesátých let.

Tenkrát po vzniku juniorského mistrovství světa (1990) se šest evropských zemí, Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko a Velká Británie, dohodlo na každoročním podzimním utkání v neskandinávských

terénech. Od té doby se JEC točí pravidelně v cyklu šesti let mezi těmito zeměmi. Startují na něm závodníci v kategoriích D18, D20, H18 a H20 a maximální počet je stanoven na šest závodníků v každé kategorii. Závody jsou tři:

Šiková, Anna Štičková, Jan Čech, Vojtěch Kettner, Vojtěch Netuka, Jan Pavlovec, Filip Wolf a Pavel Záděra. Nesmíme zapomenout na trenéry, t ě mi letos byli Marek Cahel a Pavel Košárek. Celkem se letos na startu sešlo okolo 200 závodníků z 16 zemí, což je pro JEC velmi pěkné číslo a ani konkurence nebyla špatná, vždyť ze silných evropských zemí chybělo je Finsko.

Sprint

Na závodníky čekal typický městský sprint. Městečko Lommel není nijak velké, ale pro sprint nabízelo řadu pěkných možností pro volby postupů a zákoutí pro umístění zajímavých kontrol. Pořadatelé však zvolili jiný styl tratí, ty byly většinou hodně jednoduché a o výsledcích tak více než orientační technika rozhodovaly rychlé nohy. Jako nejrychlejší se v závěru sezóny ukázali Skandinávci a hegemonii severských křížů narušila jen kategorie H18, kde severské kříže nahradily švýcarské a osamocený italský medailista z juniorského MS Riccardo Scalet. Nám se příliš nedařilo a nejlepším umístěním nakonec bylo 13. místo Kláry Novotné v kategorii D18.

Klasická trať

sprint, klasická trať a štafety. První sprint se objevil v roce 2000 a pevně v programu je zařazen od roku 2004. Tolik tedy úvod o historii JECu a teď rychle k letošnímu roku. V letošním roce zavítali junioři a dorostenci první říjnový víkend do Belgie, a to do její vlámské části do okolí městečka Lommel. Když tedy do Vlámska, tak do roviny, když rovina, tak písek a písečné duny s převážně borovým lesem. A co česká výprava? Ta letošní měla složení: Kristýna Hlubučková, Klára Novotná, Tereza Odehnalová, Marie Procházková, Barbora

V sobotu ráno čekala na závodníky klasická trať. Jak už to v této části Belgie bývá, nejhezčí terény jsou ve vojenských prostorech a nejinak tomu bylo i tentokrát. Na závodníky čekal z poloviny otevřený závodní prostor s velkým množstvím pískových dun, které však jen málokdy přesahují výšku 20 metrů. Úvod trati byl rovinatý, rychlý a bez větší koncentrace písečných dun. Tedy pořádně rychlý. Ve střední části se pak přeběhlo do více otevřeného prostoru se zajímavými pískovými dunami. V závěru pak na závodníky čekaly větší duny, které byly tentokráte v lese. K mému překvapení si řada závodníků neuměla příliš s orientací mezi dunami poradit a na diváckém úseku i bylo znát, že závěr sezóny je tu. Kombinace jemného písku pod nohama a únavy z dlouhé sezóny ukazovaly, že tratě nebyly ani fyzicky, ani orientačně příliš jednoduché. Nejpřesvědčivějšího vítězství pak dosáhl Švéd Anton Johansson v juniorech, který druhému v cíli nasadil neskutečných 6 minut. Mezi

seve ř any se op ě t poda ř ilo prosadit hlavně klukům osmnáctkám, kde zvítězil Švýcar Hadorn, před Angličanem Chepelinem a Francouzem Perrinem. V ženských kategoriích pak op ě t dominovaly seve ř anky, když D18 vyhrála Tilda Johansson a v D20 Gunvor Hov Høydal z Norska a vítěznou čtveřici doplnil zmíněný Anton Johansson ze Švédska. Češi běželi o fous lépe než v páteč ním sprintu, ale i tak na vítěze ztráceli v řadě případů více než deset minut a do popředí promluvila jen svým 10. místem v dorostenkách Anna Štičková.

Štafety

Po dvou závodech v slunci babího léta se v neděli přihlásil o slovo podzim. Noč ní déš ť , výrazn ě nižší teploty, to vše bylo typické pro letošní závod štafet. A to na závodníky čekala mapa s názvem Sahara. Terén byl tentokráte více rovinatý a terénní detaily menší. Měřítko 1 : 7 500, délka tratí skoro 7 km pro kluky, 31 kontrol a 5 kilometrů s 25 kontrolami pro holky naznačovala, že spíše než klasický orienťácký závod bude na závodníky čekat závod v krátkých postupech, či sprintová trať v lese. Tato očekávání se naplnila, ale i přestože to nebyly klasické štafety, velké množství kontrol a drobné detaily udělaly ze závodu divácky zajímavý souboj. Řada juniorů opět chybovala a tak se po ř adí místy hodně p ř esýpalo. Bohužel naše štafety chybovaly více, než bylo pot ř eba a do vít ě zného po ř adí na stupních vít ě z ů nepromluvila žádná z nich. Čechům to opět příliš nešlo a nakonec se do popředí prosadila jen štafeta juniorek ve složení Klára Novotná, Kristýna Hlubučková a finišmanka Anna Štičková, které nakonec obhájily 7. místo. Klukům se dařilo méně a obě štafety nakonec místo vítězství bojovaly o černého Petra. Lepší byla na 21. místě štafeta ve složení Vojta Kettner, Vojta Netuka a Jan Čech. I v tomto závodě naši závodníci příliš chybovali a v písčitém podkladu nedokázali mnohdy s nejlepšími držet krok. Ve vyrovnaném závodě juniorek nakonec nejlepším časem na úseku strhla vítězství na dánskou stranu Josefine Lind, když první dva úseky běžely Camila Bevensee a Nikoline Tillingsoe. Dánský double završil stejně úspěšně na posledním úseku Magnus Maag, který běžel společně s Thomasem Knudsenem a Magnusem Dewettem.

Týmová soutěž

I na JECu stejně jako na juniorském mistrovství světa probíhá soutěž týmů. Tu letošní s přehledem vyhráli Švédové před Švýcary a Nory. Naše výprava obsadila konečné osmé místo a to společně s nepříliš dobrými výsledky nebyl důvod k radosti. Na druhou stranu JEC je potřeba chápat jako výbornou možnost pro trenéry, kteří mohou vzít na kvalitní závody v dobré konkurenci týmy, které se teprve formují pro přípravu na další juniorské mistrovství světa, a tedy věřme, že náš mladý tým, který nebyl příliš ostřílený účastí na závodech v zahraničí, viděl, kde je hlavní světová konkurence a jak moc je potřeba přidat v tréninkovém úsilí, aby mohl závodit s těmi nejlepšími. Příští rok na juniory čeká pohoří Harz v Německu, ale vzhledem k termínové kolizi s mistrovstvím štafet a družstev to bude nejspíše JEC bez nás.

Deset let u kormidla

Ahoj Alberte, můžeš na úvod vysvětlit, jak vznikla tvoje přezdívka? Spousta lidí včetně mě dlouho ani nevě děla, že se ve skutečnosti jmenuješ úplně jinak. Jo, to nejsi jediný. Přezdívka vznikla už na střední a je to z jednoho slovenského seriálu o strašidlech, myslím, že se to jmenovalo Teta, a jedno z nich se jmenovalo Albert. Učitel na dílny mě jednou napomenul „nebav se, Alberte“ a mezi spolužáky se to uchytilo.

Ty jsi s MTBO nezačínal úplně v „dřevních dobách“. Můžeš na začátek popsat, co jsi dělal před MTBO a jak se k tomuto sportu dostal?

To je pravda, první závody jsem jel až v roce 2001 v Krušných horách. Vlastně jsem ještě předtím jel jedno MTBO v rámci letního kurzu na vejšce. No a předtím jsem toho dělal hodně, začal jsem sjezdem na divoké vodě, pokračoval lezením a zkoušel i dost jiných věcí. Taková všehochuť. Na kole jsem jezdil samozřejmě od malička a díky té všehochuti jsem skončil u různých „závodů zkušených“ jak se tenkrát říkalo survivalům. A tam mě chytlo MTBO coby jedna z disciplín.

Pak byl ale tvůj start celkem raketový. Rychle ses propracoval do elity a navíc byl koncem roku 2004 zvolen šéftrenérem reprezentace. Jak se to stane, že s tak krátkou zkušeností z orienťáku se dostaneš do této pozice? Na tuhle otázku jsem už odpovídal před těmi 10 lety Lence Klimplové v nástupním rozhovoru pro časopis. Stručně

řečeno, když Radek Mach odstoupil a nikdo se pořád nehlásil, řekl jsem si drze, že to zkusím. Měl jsem chuť tomu sportu něco vrátit a snad se mi to povedlo.

Necítils to jako slabinu, když jsi musel koučovat závodníky-legendy, jako byli Jarda Rygl nebo Ctíba Podrábský?

A jaké jsou naopak tvé silné stránky, které jsi i díky znalosti prostředí mimo MTBO do repre přinesl?

Jasně že jo. Taky jsem na kluky nenastoupil s tím, že já jsem teďka vedoucí a já jsem king... Každý, kdo se dostane až do reprezentace, je výrazná osobnost. A to jsem vždycky respektoval. Na druhou stranu lidi zase respektují, že někdo

ten cirkus prostě řídit musí. Což byla do začátku asi ta moje nejsilnější stránka. Ona se ta pozice sice jmenuje trenér, ale je to spíš práce podobná sportovnímu řediteli v silničních týmech. Je potřeba zajistit a udělat spoustu věcí, které s trénováním nemají zase tak moc společného. Opravdová trenérská práce, tedy plány na zlepšení výkonnosti závodníků, přišla až později a ještě jen s některými závodníky.

Evidentně se to dařilo velmi dobře. Trocha statistik: máš za sebou 10 MS – 26 medailí (2 zlaté/10 stříbrných/14 bronzových) a 6 ME – 16 medailí (2/5/9), z každé akce minimálně jeden kov. To je

slušná bilance, ale když si to rozebereme, tak je to hodně bronzových (a to nemluvím o bramborových) a jen málo těch nejcennějších. Také téměř polovina jsou štafetové úspěchy, zatímco individuálních je relativně méně. Kde vidíš příčiny?

Ty jo, já to ani takhle spočítané nemám. A to mě statistiky ve sportu vždycky bavily, zrovna teď dávám do provozu takovou malou aplikaci stats. mtbo.eu. Ale zpět k tvé otázce. Slušná bilance to je, ale já to až tak úplně za svoji zásluhu nepovažuju. Každý z těch medailistů si to vydřel hlavně sám a já jsem rád, že jsem u toho mohl být a trochu k tomu pomoci. K tomu poměru štafety

vs. individuální. Těžíme z toho, že

Jirka Vraný, kterého nikdo z jeho okolí neosloví jinak než Albert, je šéftrenérem (i když jak sám říká, je spíš šéfem, nežli trenérem) české reprezentace MTBO a ne jen tak ledajakým. Je tomu totiž právě 10 let, co byl do této funkce jmenován. To je vcelku vhodná doba zabilancovat. Co se podařilo, co by se mohlo zlepšit? A potáhne to dalších 10 let?

Radek Laciga rala@volny.cz foto: archiv Jiřího Vraného

Albert alias Jiří Vraný

máme hodně širokou základnu a hlavně mezi klukama se vždycky vybírá z 8–9 kvalitních závodníků. Takže pak máme dvě opravdu vyrovnané štafety, a když to nevyjde jedné, vyjde to druhé. Však to znáš sám moc dobře. A taky se řada lidí umí na štafetu víc vyhecovat, nechce to pokazit ostatním a tak dál. I když tohle bohužel někdy funguje úplně naopak, než by si člověk přál.

No a krom toho je za tím i celkem jednoduchá matematika. Na startu štafet je 20 zemí, bojuje se o 3 medaile. A co si budeme nalhávat, výkonnost na ty medaile má tak maximálně třetina týmů. V individuálních závodech je 60 holek, 100 kluků a na medaili tam má ambice i výkonnost 20–30 z nich. Navíc spousta špičkových závodníků k sobě nemá nebo neměla odpovídající parťáky do štafety. Michaela Gigon, Christine Schaffner nebo třeba Adrian Jackson – dohromady mají 18 zlatých individuálních medailí. Štafetové tuším holky nějaké jo, ale Adrian nic.

Proč ale z toho silného týmu nevytěžíme i nějakou silnou individualitu jako třeba Finové či Rusové, kteří pravidelně kromě štafetových vozí i ty individuální zlaté?

To je, dobrá otázka. Párkrát k té zlaté chyběl opravdu jen kousek – nejmenší asi Márovi (Marek Pospíšek, pozn. red.) v Maďarsku při sprintu. Jirku Hradila dělil od zlata několikrát doslova jeden „dobře“ zvolený postup. To už je prostě o štěstí. Ale také jsme všichni amatéři, zatímco Rusové, nebo třeba Britka Emily Benham, jsou profíci. Mají MTBO jako zaměstnání, což jim umožňuje dostat se na takovou úroveň, že i s menší chybkou dokáží vyhrát a jsou díky tomu o ten pověstný krů ček vpředu.

V čem vidíš největší sílu českého týmu, a kde se musíme do budoucna zlepšit, aby se začaly ty bilance zlatých medailí srovnávat?

Každopádně, naše největší síla je v té vyrovnanosti. Medaile nám nedělá jedna hvězda, která

když odejde, zůstane po ní prázdnota. A co zlepšit? To je hodně individuální, ale kdybych měl říct jen jednu věc, tak je to určitě mentální příprava. Tam jsou obrovské rezervy a možnosti se posunout dál. Jenže problém je, že se to jednoduše napíše, ale reálně je to hrozně těžké – každý člověk je jiný a navíc se mění v prů běhu času. Není tam žádné 5 x 5 minut na 300 W do kopce a za měsíc si uděláme retest…

Pokud jde o tréninkové metody, během tvého působení začali skoro všichni reproši významně trénovat na silničce (a někteří i závodit), i ty jsi vášnivý silničář. Je silničářský trénink nepostradatelný i pro vrcholové MTBO, nebo se lze k medailím dopracovat i jinými cestami?

Určitě to není moje zásluha, ale je to obecný trend třeba i v cross country (XC), že se hodně trénuje na silnici. Jsou i tací, kteří na bajku prakticky jen závodí. Má to řadu výhod, třeba na jaře nepřijedeš z každého tréninku celý zablácený. I z kondičního hlediska, můžeš si lépe kontrolovat intenzitu a zátěž. Zkrátka určité tréninky, hlavně v nejvyšší intenzitě, nejdou odjezdit úplně v terénu, ale i objemy se přes zimu najíždějí lépe v teple a suchu na silničce. Na bajku zas musíš jezdit kvůli technice, a aby sis zvyknul na geometrii kola. MTBO je navíc velmi specifická disciplína, kde nejde jen o fyzickou stránku, ale také o psychickou a k vrcholným výsledkům, především v kratších distancích, se lze dopracovat dobře vedeným tréninkem i s poměrně nízkým počtem najetých kilometrů Takže silnička je z kondičního hlediska velmi užitečný nástroj, ale jde to i bez ní.

Jo, to byl vždycky i můj případ… Jsi také velmi aktivní ve strukturách IOF. Kam se bude MTBO dál vyvíjet? Rýsují se nové trendy či disciplíny?

Novou disciplínou by měl být závod s hromadným startem. Tedy nikoliv klasika

s hromadným startem, ale o něco kratší závod typu one man relay. Spíš kratší postupy, rychlé volby atd. Komise MTBO, ve které působím, se shodla na tom, že tenhle formát je pro MTBO vhodnější než sprintové

štafety, které jsou hodně náročné na terén. Prostorů, kde můžeš postavit dva kvalitní MTBO sprinty (aby druhé kolo nebyl už jen paměťák) je opravdu málo. Další velké téma dneška je povolení GPS.

Dnes již pohodlně osciluje mezi M21A a M21B, ale svého času zatápěl i eliťákům

Na svém prvním MS 2005 na Slovensku oslavuje Albert zisk první medaile pod jeho vedením

Dneska ho v sobě má každý druhý sporttester. Co s tím? Momentálně to bohužel vypadá na návrat do časů „žádné GPS, krom těch od pořadatelů“.

Ale vždyť běžná GPS v hodinkách ti neukáže nic víc než klasický cyklocomputer. Aktuálně je to tak, že se můžou používat GPS bez displeje schopného ukazovat mapu, ale vypadá to, že se to bude muset sladit s ostatními disciplínami a zakážou se úplně všechny přístroje s displejem. Problém IOF je, že lidi, co jsou v jeho vedení, nemají zrovna moc rádi změny. Aspoň mi to tak přijde. A oproti našemu svazu jsou komise skutečně jen poradní. O všem podstatném rozhoduje IOF Council, jehož členové nikdy na MTBO nebyli, a jejich představy jsou v ledačems dost zkreslené.

Za těch 10 let se mimo dvě výjimky (pouze já jsem v týmu stejně jako Albert 10 let a Martin Ševčík dokonce ještě o dva roky déle) celý tým obměnil. Vidíš dostatek mladých talentů, kteří budou nás staré nahrazovat? Je tu někdo, kdo může být budoucí mistr světa? Momentálně je to s těmi talenty slabší. Tedy s jejich počtem. Dorůstají ty slabé ročníky. Stačí se podívat na počty juniorů a juniorek. Ale to platí obecně a pro všechny sporty. Je pak jasné, že kdo má trochu talentu, toho si už na základní škole odloví lukrativnější sporty.

A není to trochu klišé? Že jsme malý sport, že je málo dětí, které nám odsaje fotbal a hokej. Jestli nějaké sporty zažívají boom, jsou to přece hlavně různé adrenalinové a outdoorové aktivity. Stačí se podívat třeba na závody jako Jizerská 50 nebo Velká Kunratická. Před 10–15 lety byly na ústupu, a teď jim v termínu přihlášek kolabují servery. Není problém spíš v tom, že se u nás nikdo mladým systematicky nevěnuje a jenom čekáme, až někoho přestane bavit OB a začne jezdit bajky?

Pravda je, že s mládeží se u nás téměř nepracuje a je to problém. Nejsou lidi, kteří by se o děti starali, většinou to visí na rodičích – bajkerech, kteří vozí své ratolesti po závodech. Ale pravda je skutečně taková, že generace dnešních juniorů je co do počtu velmi slabá. Až dorostou děti „Husákových dětí“, čili dnešní žáci a předžáci, a najde se pár nadšených rodičů, kteří se budou ochotni starat o dětské skupiny (a někteří takoví již jsou), tak se situace jistě zlepší.

Ještě k těm budoucím mistrům světa. Kryštof Bogar, který se o oba stávající české tituly zasloužil, „zběhl“ k XC. Jak hodnotíš jeho současné výkony? A myslíš, že se vrátí, aby navázal na své úspěchy v MTBO?

Kryštof během jednoho roku dokázal v MTBO skoro všechno, co jde, on byl přesně ta silná individualita, o které jsme mluvili, že nám chybí. Navíc v 19 letech. Takže celkem chápu, že se chtěl posunout dál. Myslím, že to má v XC těžké, ale na druhou stranu –má medaili z MS se štafetou (s Janem Rajchartem, Kateřinou Nash a olympijským vítězem Jardou Kulhavým, pozn. red.) a vyhrál MČR v Eliminátoru. Tak to nejsou zase tak špatné výsledky.

Ale má tam ve své kategorii silnou konkurenci – Vastla, Paprsku a další. Problém XC je, že se nedá dělat vrcholově bez profi smlouvy. A tu zase nedostaneš, když nemáš výsledky. Takže je to trochu kruh. Jestli se vrátí, případně kdy, to je asi otázka spíš na něj. Rozhodně mu nic neuteče, když to bude ještě pár let zkoušet v XC, vždyť letos byl vlastně pořád ještě junior.

Příští rok se koná MS v Liberci, což je navíc tvůj domácí terén. Jakých výsledků bys tam chtěl dosáhnout? Bereš to jako vrchol své trenérské kariéry? 10 let je dlouhá doba a jeden by řekl, jestli už pomalu neplánuješ předat své žezlo někomu dalšímu. V případě

že ano, máš v hlavě, kdo by mohl být tvým následovníkem, a v případě že ne, chceš dokončit i celou další dekádu v roli kouče? Chtěl bych samozřejmě medaili, nebo spíš medaile a ideálně zlaté. Myslím si, že kopcovité terény s náročnými sjezdy sedí spoustě našich závodníků a poslední 3 MS, to byla spíš rovina. Takže doufám, že to domácí prostředí využijeme alespoň tak jako v Novém Městě 2007, a klidně i lépe. Jako vrchol kariéry to ale neberu. Nebo možná jo, ale ne

ve smyslu, že bych tím chtěl končit. Mě to pořád baví. Krom toho jsem za ty roky nabral nějaké zkušenosti, takže mám pocit, že to dělám lépe než na začátku.

Nějakého nástupce jsem tím pádem cíleně nehledal. Ale je jasné, že nejsem nenahraditelný, schopných lidí je dost. Myslím si, že až to přijde, tak se nějaký nástupce určitě najde. Jestli to bude za rok, nebo za deset, to sám nevím.

Tak díky, a mnoho úspěchů v další dekádě

!

Při soustředění s reprezentací na Singletracích pod Smrkem

Jako správný kouč umí svým svěřencům názorně předvést pořádný tah na branku

Vlastňák Jendy Schulhofa

Jan Schulhof jan.schulhof@gmail.com

M ě la to být báje č ná p ř íprava na M Č R na klasické trati, které se konalo v nepříliš vzdáleném terénu. Od startu jsem zvolil patřičné tempo a všechno šlo vcelku dobře. Na osmi č ku jsem mazan ě zvolil postup po cestě a i přes veškeré lapálie při dohledávce jsem tento postup vyhrál. Jenže to jsem ještě netušil, že to byla taková moje labutí píseň, takové malé Pyrrhovo vítezství. Na kontrole se potkávám se svým oddílovým kolegou Petrem Fodorem, který nechápavě civí do mapy a hledá co možná nejlepší cestu k další, osudové deváté kontrole. Razím osmičku a p ři letmém náhledu do mapy mám zcela jasno. Půjdu tak nějak, zhruba, nejspíš rovně. Čile vybíhám, Petr za mnou ještě volá, kudy se chystám běžet. „Zatím nevím,“ stíhám mu ještě odpovědět. Škoda, že nešel se mnou. Třeba bychom se s vámi teď o zážitky z cest dělili dva. Povzbuzen možností si zazávodit s lepším soupe ř em to ženu hlava nehlava. Plán jsem si cestou upřesnil, ale co se nestalo! Ledabyle jsem se zahleděl do mapy a odbočil jsem do jiného údolí a už se to se mnou vezlo. Zprvu jsem začal potkávat závodníky běžící v protisměru. To mě mělo varovat. Ale já měl svůj rozum a šel jsem si i nadále svou. Odbočím do skal a prohledávám, prolejzám a obíhám všechny přítomné kameny, skály a kupky. Někde tu sakra musí bejt. Nemohla. Byl jsem na jiném kopci. A hlavně, co byl možná větší problém: už jsem byl mimo mapu. Po všech útrapách se rozhoduji, že vyrazím někam do prostoru, kde se najdu. To se mi

tuze nedaří. Ale hle, asfaltová cesta, na které je nakreslena občerstvovačka. A mám vyhráno! Jsem v elánu a jsem v ráži. Valím to po cestě a říkám si, že támhle za zatáčkou to zcela jistě bude. Tam se osvěžím vodou a pak si v klidu seberu tu prokletou devátou kontrolu. Jenže za zatáčkou kde nic, tu nic. Nikde stoleček, nikde kelímky s vodou. Jen les, já, mapa a buzola. Buzola. Asi je načase ji použít. Ve skutečnosti jsem asi 2,5 km mimo mapu.

Dávám si tedy azimut. Nevím od čeho a nevím na co. Jediné, co vím, že jsem z asfaltky odbočil prudce do lesa. Bohužel směrem ještě víc mimo mapu. A ejhle, najednou přibíhám ke kopci, který je zakreslen i v mapě. Dokonce i cesta by mohla sedět. No to je super, říkám si. Támhle za 100 metrů by mohla být 17. kontrola. Od té se odrazím. Za 100 metrů nebyla ani sedmnáctá kontrola, ani od čeho se odrazit. V dáli slyším zvuk motoru. Hlavní silnice, tuším. Mrštně vyrážím k silnici s nadějí, že se tam někde najdu na mapě. Po dalších 15 minutách dobíhám k silnici a zjiš ť uju, že jsem opravdu hodně mimo mapu. Tak zhruba 5 kilometrů. Nezbývá než doběhnout zpátky do mapy a v klidu a bez nějakých emocí se dobelhat do cíle. Nechce se mi bě žet po silnici, odbo č uji do lesa. Tak se tak plahočím lesem, až zase vyběhnu na silnici. Tentokráte už jen 2 km mimo mapu a opravdu se těším, až tohle skončí. Potkávám první lidi, co už míří ze závodů domů na oběd. Jejich nechápavé výrazy hovoří za vše. Cestou si vymýšlím r ů zné neduhy, které mě cestou postihly a kvůli kterým jsem musel vzdát. Jenže mě žádné nenapadají, a tak mi nezbývá, než závod dokončit. Už mě sice bolí nohy, ale fakt, že jsem kontrolu po 80 minutách našel, za ty peripetie stojí. Zbytek závodu už jsem spíše odklusal, tak abych se vůbec dostal do cíle. Cestou se mi ještě vybily hodinky. Nezlobím se na ně, taky bych se na to nechtěl dívat. V cíli měli všichni radost a to i já, když jsem si mohl dát pivo a párek a jít poklábosit o závodě s ostatními.

Možná ještě větší radost jsem měl ale z toho, že jsem dokončil. Závod by se prostě neměl nikdy vzdávat.

STŘÍBRNÝ KRÁL

Podle čeho by se měla měřit úspěšnost orientačních běžců? Jaká indicie by měla sloužit k nalezení toho nejlepšího? Je jím vítěz světového poháru? Nebo ten, kdo získal nejvíc medailí na mistrovství světa? Nebo někdo úplně jiný? Myslím si, že budeme těžko hledat univerzální odpověď, na které se všichni shodneme. Je to věc názoru. Zkusím nabídnout ten svůj. Z vrcholného podniku letošní sezony, mistrovství světa v Itálii, si žádný titul nepřivezl a musel se spokojit „jen“ se třemi stříbrnými medailemi. Přesto právě jeho pasuji na letošního krále. Švýcar Daniel Hubmann prožil skvostnou sezonu, na jejímž lesku absence světového zlata nic neubírá. Vyhrál úvodní závod světového poháru v Turecku, na jarním evropském šampionátu v Portugalsku získal zlato na krátké i klasické trati. V Benátkách ve sprintu dlouho vedl a jen špatný postup na předposlední kontrolu ho připravil o nejcennější kov. Na klasické trati se musel sklonit před „králem middlu“ Francouzem Thierry Gueorgiou. Třetí stříbro přidal se štafetou. I když ve všech závodech myslel o stupínek výše, nesmutnil a na svých webových stránkách napsal: „Když se ohlédnu za svým vystoupením na mistrovství světa, jsem velmi spokojený!“ Ani tím však úspěšná sezóna 31letého Švýcara neskončila. Vyhrál prestižní Swiss O Week, zúčastnil se horského maratonu Sierre-Zinal a v závěrečném kole Světového poháru, které se tradičně odehrálo v zemi helvétského kříže, završil veleúspěšnou sezonu. Ani na krátké trati v klasickém horském terénu ani ve sprintu v Liestalu nenašel přemožitele a zaslouženě usedl na trůn pro celkového vítěze světového poháru 2014. Za mě palec nahoru.

ALEXANDERSSON A HUBMANN

CELKOVÝMI VÍTĚZI SP 2014

Teprve 22letá Švédka Tove Alexandersson vyhrála v letošním roce pět závodů svě tového poháru a zaslouženě získala celkové vítězství. Alexandersson stále čeká na své první zlato ze světového šampionátu. Bude-li však pokračovat ve svých výkonech z letošního roku, myslím si, že dlouho čekat nebude. Až za ní skončila trojnásobná zlatá medailistka z mistrovství světa v Itálii, Švýcarka Judith Wyder. Po vyrovnaných výkonech v celé sezóně obsadila třetí příčku Dánka Maja Alm. Při pohledu na tři švýcarské vlaječky na prvních třech místech celkového pořadí Světového poháru není pochyb o tom, která země v současnosti vládne mužskému orientačnímu běhu. Vítězný Daniel Hubmann nasbíral za celý rok 1 058 bodů a druhého Fabiana Hertnera porazil o 539 bodů. Dalších šest bodů zpátky zůstal obhájce celkového prvenství Matthias Kyburz.

ÁRON LESS PŘEDSEDOUNOVÝMKOMISE

ORIENTAČNÍHO BĚHU IOF

Rada IOF zvolila novým předsedou Ko- mise orientačního běhu Maďara Árona Lesse. Dosavadní šéf komise Fin Mikko Salonen byl Valným shromážděním IOF zvolen členem Rady IOF.

MATTHIAS NIGGLI: KONČÍM U NÁRODNÍHO TÝMU, ALE U ORIENTAČNÍHO BĚHU ZŮSTÁVÁM

Sezona 2014 byla zatím tou poslední, kte- rou Matthias Niggli strávil v pozici hlavní- ho trenéra švýcarského národního týmu. „Užíval jsem si být na tréninkových kem- pech i závodech, ale po devíti letech je čas na změnu, rád bych se nyní více zapojil do organizace světového poháru,“ řekl Niggli, který zároveň prozradil své budou- cí ambice.

Společně s manželkou a nejúspěšnější orientační běžkyní historie Simone Niggli mají nyní na starosti organizaci junior- ského mistrovství světa 2016 v Engadinu. Manželé Niggli zároveň plánují pozved- nout organizaci světového poháru o něko- lik stupínků výše a připravit jeho nový formát.

BARBRO RÖNNBERG: JE ČAS ODEJÍT

Generální tajemnice Mezinárodní orientační federace (IOF) Barbro Rönnberg oznámila, že na konci roku 2014 opustí svoji funkci, kterou vykonávala posledních 18 let. „Svoji práci miluji, ale cítím, že nyní je ten správný čas odejít,“ řekla Rönnberg. „Každý v našem sportu přeje Barbro to nejlepší a děkujeme jí za všechno, co pro orientační sporty udělala. Bude nám všem velmi chybět,“ řekl pro Inside Orienteering předseda IOF Brian Porteous.

Daniel Hubmann

Tove Alexandersson

ROK 2015: SMĚR SKOTSKO!

Vrcholem roku 2015 bude pro orientační běžce mistrovství světa, které se uskuteční od 1. do 7. srpna ve skotském Inverness. Světový šampionát se vrátí na ostrovy opět po šestnácti letech. Také v roce 1999 se mistrovství odehrálo v hlavním městě Skotské vysočiny vzdáleném 250 kilometrů severně od Edinburghu. Světový pohár 2015 začne stejně jako ten předloňský u protinožců. První kolo se odehraje již na začátku ledna v Tasmánii. V červnu zamíří světová elita nejprve do norského Haldenu a následně do Švédska, kde se poběží v okolí Lysekilu a Uddevally. Po skotském dostaveníčku obstará závěrečné kolo již tradičně Švýcarsko, tentokrát město Arosa.

JE LIBO KRÁLOVSKÝ LES?

Některé národní týmy, včetně toho českého, se do Skotska vypravily již na podzim 2014, aby si osahaly terény, ve kterých se budou v příštím roce rozdělovat světové medaile. „Průběžnost skotských lesů se značně liší. Je tam hodně kapradí, vřesu i různých keřů. Podložka je někdy kamenitá, občas i bažinatá,“ hodnotil na svém webu Daniel Hubmann. Tréninkový kemp si mnozí závodníci zpestřili závodem v královských lesích. Organizátoři připravili klasickou trať v okolí zámku Balmoral, jednoho z letních sídel britské královny Alžběty II. Mezi ženami zvítězila na trati dlouhé 9,7 kilometru se 450 metry převýšení Dánka Ida Bobach před Švédkami Tove Alexandersson a Emmou Johansson. Do nejlepší dvacítky se vešlo pět českých reprezentantek. Nejlepší z nich byla šestá Eva Juřeníková. Mužům vládl Daniel Hubmann, který zvládl 14,2 kilometru s 675 metry převýšení za 90 minut a porazil druhého Ukrajince Oleksandra Kratova i třetího v pořádí, svého bratra Martina. Na devátém místě doběhl jako nejlepší z našich Jan Procházka.

SKYRUNNING: ORIENTAČNÍ

BĚŽCI VE SVĚTOVÉ ŠPIČCE Orientační běžci pravidelně obsazují přední příčky při národních šampio- nátech v krosu. Ani Češi nejsou výjim- kou. V několika posledních letech se však jména známá doposud především v orientačním světě začala prosazovat i v jiných sportech. Jako příklad můžeme uvést skyrunning – extrémní horský běh v nadmořské výšce nad 2 000 m. n. m., kde sklon svahu překračuje 30 %. Závod přes pět čtyřtisícovek, jak se pře- zdívá horskému maratonu Sierre-Zinal, se odehrál v srpnu ve Švýcarsku a orien- tační běžci byli hodně vidět. Ve 41. roč níku závodu, který nabídl svým vyzyva- telům porci 31 kilometrů s 2 200 metry převýšení, zvítězil zřejmě nejlepší horský běžec současnosti, Španěl Kilian Jornet, který utekl svých pronásledovatelům až v závěrečném klesání. Dlouho se s ním držel medailista ze světových šampio- nátů v orientačním běhu Francouz Fra- nçois Gonon, který nakonec obsadil čtvrtou příčku. Do první desítky se vešli ještě další tři bývalí nebo současní orientační běžci – Rumun Ionut Zinca, Švýcar David Schneider a Fin Mårten Boström.

BEZDOTYKOVÝ SYSTÉM RAŽENÍ EMIT V ZÁVODECH WRE V ROCE 2015

Společnost Emit požádala IOF o souhlas využívat v závodech Světového rankingu (WRE) bezdotykový razící systém (Emit Touch Free Punching). Systém byl úspěšně testován na několika závodech v letošním roce a může být využit na všech závodech WRE. Prozatímně do července 2015.

ZVÍŘÁTKO NA KONEC

Každý ze závodníků se asi už v lese potkal s divokým prasetem, ale zazávodit si s prasetem domácím – navíc přímo na fáborcích? Tuhle možnost měli asi jen účastníci závodů Strumica Open 2014 v Makedonii, které doprovázely letošní mistrovství Evropy dorostenců. Příležitost využil jeden ze závodníků USA. V zájmu vyváženého zpravodajství je nutno přiznat, že prasátko bylo v cíli mnohem rychleji. Po závodě se vepříci po svém účastnili i úklidu shromaždiště.

Jan Exner jenda.ex@gmail.com

Foto: WOC 2013, Jiří Cabrnoch

Sršni, vosy, včely…

Jirka Funda j.funda@quick.cz foto: archiv Jiřího Šubrta

Bodnutí tímto blanokřídlým hmyzem patří mezi jedny z mála potenciálních nebezpečí jinak velmi mírné středoevropské přírody. Vzhledem k místu provozování orientačního běhu však nelze tuto možnost až tak bagatelizovat. Své o tom ví Thierry Gueorgiou a francouzská mužská štafeta na MS v Olomouci stejně jako účastníci závodu na Konopišti, letos pak na Valečově, vše však vyvrcholilo 13. 9. 2014 závodem štafet v Libíně a následně při závodě v Dolní Javoří. Postižení právě orientačních běžců je sice částečně dílem náhody, částečně však má i logické příčiny vyplývající ze způsobu života tohoto hmyzu.

Srše ň obecná (používáno v mužském i ženském rodu) je nejv ě tším u nás se vyskytujícím představitelem blanokřídlého hmyzu. Právě velké rozměry a bzučivý zvuk při letu jsou důvodem neoprávněných obav z agresivního chování a toxicity jedu. Opak je pravdou. Žihadlo spojené s jedovou žlázou má pouze samička, používá jej pouze v krajním p ř ípad ě , navíc toxicita sršního jedu je podstatně menší než vosího. Sršni jsou primárně mírumilovní, úto č í pouze p ř i napadení hnízda (sociální dobře organizované chování) nebo p ř i vlastním ohrožení (př imá č knutí). Hnízda si staví v dutinách strom ů , pa ř ezech, p ř ípadn ě využívají opušt ě ných d ě r č i temných zákoutí staveb. Hnízdo obsahuje i několik stovek jedinc ů . Primárním smyslem zakládání hnízda je rozmnožování a pé č e o potomstvo, proto je hnízdo pokud možno nenápadné a má organizovanou obranu. Důvodem k obraně bývá přímé mechanické poškození hnízda, vibrace v okolí (otřesy půdy), ale i pouhé zakrytí místa vstupu do hnízda. Krom ě možného použití žihadla se sršni brání p ř ímým vyst ř ikování jedu na vzdálenost do 40 cm. Jed může působit toxicky při zasažení o čí (efekt pepřového spreje), současně působí na principu feromonů pro ostatní jedince a vyzývá je tím k obraně hnízda. Jedná se skutečně pouze o obranu, řádově v rozsahu několika metrů od vchodu do hnízda, narušitele tudíž mstivě nepronásledují až na shromaždiště. Blanokřídlý hmyz obecně reaguje zejména na pohyb a také na barvu, zejména v p ř írodě se moc nevyskytující (pestré dresy orientačních běžců). Sršni se živí bezobratlými

živočichy (hlavně hmyzem) a v přírodě se vyskytujícími cukry (ovoce, šťáva stromů , v č elí med), jsou proto užite č ní p ř i udržování přírodní rovnováhy a v mnoha zemích jsou chráněným živočišným druhem.

Vosa obecná je rozm ě rov ě podstatn ě menší, paradoxn ě ale nebezpe č n ě jší. Hnízda si staví obdobným zp ůsobem, často v otvorech v zemi, takže jsou zjistitelná jen dle pohybu přilétajících a odlétajících vos, kterých mohou být přítomny řádově stovky. Hnízdo se používá zásadně jen jeden rok, p ř i nálezu opušt ě ného hnízda p ř i p ř íprav ě závodu m ů žeme tedy z ů stat klidní. Žihadlem je vybavena samička i sameček, žihadlo je hladké, lze jej používat opakovaně. Vosa rovněž není primárně agresivní, člověka napadá pouze při obraně podobně jako sršni. Vosy vylétávají téměř za každého počasí, dokonce i p ři velmi nízkých teplotách a dešti.

V č ela medonosná je pozoruhodným hmyzem po mnohých stránkách, o její užitečnosti není sebemenších pochyb. Žihadlo užívá jen v krajním případě, včelí žihadlo je totiž opat ř eno zp ě tnými há č ky, takže zůstává v místě vpichu i s vlastní jedovou žlázou a v č ela po použití žihadla sama zahyne. Na rozdíl od vos v č ely vylétávají z úl ů jen p ř i vhodném po č así a vyšších teplotách.

Mechanizmus účinku jedu blanokřídlého hmyzu Jed srš ňů , vos a v č el obsahuje v r ů zném zastoupení peptidy, biogenní aminy a enzymy. Peptidy poškozují strukturu bun ěčných membrán, tím uvolňují z krevních desti č ek serotonin, z žírných bun ě k histamin. Enzymy zvyšují propustnost pojivové tkáně, čímž potencují účinek jedu, způ sobují lokální otok, enzymatickou aktivitou fosfolipáz pak dochází k tvorb ě prostaglandin ů – látek zú č ast ň ujících se zán ě tlivé reakce. Poškozením buněčných membrán

dochází k poruchám mitochondrií či poškození č ervených krvinek. Vlastní biogenní aminy (histamin, serotonin) zp ů sobují hlavně bolestivou reakci v místě vpichu. Samotné toxické p ů sobení jedu blanok ř ídlých na člověka není až tak nebezpe čné (ve srovnání s toxiny některých jedovatých hadů), k vyvolání skute čně toxické reakce by bylo třeba až stovek obdržených vpichů Závažné jsou pouze dvě situace, a to alergická reakce a vpich v oblasti dýchacích cest, kdy následným otokem m ů že dojít k zadušení. Právě alergická reakce na některou složku jedu (enzymy, peptidy) m ů že být nebezpe č ná, jedy blanok ř ídlých jsou totiž obávané nej čast ější alergeny. Jedná se o alergii zprostředkovanou protilátkami typu IgE, jednoduše ř e č eno p ř ehnanou obrannou reakcí, jejíž výsledkem může být až obraz anafylaktického šoku s ob ěhovým selháním a smrtelným zakončením.

Místo vpichu zna č n ě bolí, otéká, sv ě dí. Na k ů ži je centrální č ást bledá a okolí zarudlé. Podle charakteru a množství pojivové tkáně je pak různá tendence k tvorbě otoku (největší v oblasti obličeje, jazyka, o čí, dýchacích cest). Otoky a bolest v oblasti trupu či končetin zpravidla výrazně nevadí a umož ň ují v p ř evážné v ě tšin ě p ř ípad ů pokračovat v závodě. Efekt jedu může být potencován vy č erpáním organizmu fyzickou zát ě ží a zejména pak dehydratací př i závod ě (velké horko, nedostateč né ob č erstvování) či přidruženými chorobami (postižení srdce a cév u veteránů ). Varovnými příznaky jsou zrychlená tepová frekvence, pokles tlaku, poruchy rytmu dýchání a následný kolapsový stav.

Léčba Zásadn ě je t řeba rozlišovat mezi pouhým p ů sobením jedu a p ř ípadnou alergickou reakcí. P ři alergické reakci je léčba nutná. Cílem léč by je zasáhnout do neadekvátní imunitní reakce a zabránit tak poklesu krevního tlaku, případně dýchacím obtížím

(bronchokonstrikce).

Používá se injekce adrenalinu nejprve do podkoží, zajistí se žilní p ř ístup a provede infuzní léčba, při přetrvávání nízkého tlaku následuje užití další injekce adrenalinu, antihistaminik a kortikoidu jako zásah do další fáze alergické reakce. Takováto lé č ba spole č n ě i s tekutinami podanými formou nápoje bývá zpravidla úspěšná.

P ř i bodnutí do oblasti jazyka a horních cest dýchacích je kromě výše uvedené farmakoterapie někdy nutno zajistit průchodnost dýchacích cest formou i invazivního zákroku, což je život zachra ň ující výkon vyžadující zkušenosti i ř ádné vybavení. Naštěstí však po výše uvedené farmakoterapii často ustupuje i otok v této obávané oblasti.

Naprostá v ě tšina bodnutí (i více č etných) u lidí bez alergie nevyžaduje speciální lé č bu. Základem je odstran ě ní ponechaných žihadel (má se provádět pinzetou tak, aby nedošlo k vytla č ení zbytku jedu ze žlázy). Místo vpichu je vhodné chladit dle možnosti (studený obklad, led), oblíbené jsou antihistaminické gely (Fenistil gel) mírnící svědění, bolesti a otok. Vhodné je opláchnutí místa vpichu chladnější vodou. D ů ležité je dostate č né zavodn ě ní organizmu tekutinami, v létě pobyt ve stínu. Otok a bolesti zpravidla rychle ustupují a nezanechávají žádné následky.

Prevence

P ř i provozování sportu ve volné p ř írod ě prakticky není možné zcela zabránit bodnutí tímto blanokřídlým hmyzem. Napadení jednoho závodníka je zcela běžným a statisticky nepředvídatelným jevem (Thierry Guergiou v Olomouci). Je však možno přijmout určitá opatření zmirňující rozsah případného většího narušení pořádané akce.

Opat ř ení po ř adatele: pokud se v prostoru závodu nacházejí napevno usazené včelí úly, je snahou minimalizovat přístup závodník ů do této oblasti (umíst ě ní kontrol, případně zamýšlené postupy). Bohužel však existuje i mobilní varianta úlů převážených do míst s velkým výskytem kvetoucích rostlin. Hnízda srš ňů a vos jsou č asto nenápadná a mohou se objevit i až při samotném závodě. Pokud se místo včas nalezne, je snahou je v terénu vhodně označit (páskou) a informaci sdělit závodníkům (rozhlasem na shromaždišti, pomocí cedulí na startu). Preventivní odstraně ní hnízda provád ě jí hasi č i na ve ř ejných prostranstvích, v budovách a obecně všude tam, kde by mohlo dojít k ohrožení lidského zdraví. Ve vhodném oble č ení hnízdo v podstat ě vysají a hmyz tudíž mechanicky zlikvidují.

Lze ovšem těžko předpokládat, že by byli ochotni toto preventivně provádět ve volné přírodě, často v nedostupném terénu.

Opat ř ení závodník ů : nedávná napadení běžců při štafetách či závodech s vysokou koncentrací závodník ů v relativně malém prostoru mají svoji logiku. Hmyz tak pouze b ě žn ě reagoval na nebývalé ot ř esy p ů dy a pohyb barevných dres ů v okolí hnízda. Pokud dojde k napadení, platí zásada co nejrychleji opustit prostor hnízda (obrana jen teritoria, dále nelétají), a to se zavřenými ústy a dle možnosti zakrytým obli č ejem pomocí rukou (ochrana dýchacích cest, očí před jedem sršňů). Někdy bohužel aktivita zejména vos pokra čuje i mimo oblast hnízda, a to tehdy, pokud se vosa dostane pod dres nebo se zaplete do delších vlasů P ř i prostém bodnutí do trupu č i kon č etin lze zpravidla v závodě pokračovat. Obtíže mohou nastat p ř i alergické reakci, a ť už o ní běžec ví nebo se objevuje poprvé. Pak je nutno šetřit oběhový systém omezením fyzické zátěže a snažit se dostat na vhodné místo dosažitelné transportním prost ř edkem současně s předáním informace o situaci (okolní běžci).

Opat ř ení zdravotnické služby závodu: každý závod v OB by m ě l být ř ádn ě personálně a materiálně zabezpečen. K materiálnímu zabezpe č ení pat ř í vše pot ř ebné k zajištění žilního přístupu, infuzní terapie (kanyly, sety, škrtidlo, dezinfekce), tonometr, pot ř ebná farmaka (adrenalin, kortikoidy, antihistaminika). Dříve propagovaná nitrožilní aplikace kalcia má minimální ú č innost a dnes se neužívá, peroráln ě podaná antihistaminika sníží následnou bolest a otok, nejsou však schopna vy řešit akutní stav. Vhodnou pom ů ckou pro aplikaci adrenalinu je laická st ř íka č ka známá

Při větším množství postižených je nutná spolupráce se ZZS metodika

z vojenské medicíny (Epipen inj. a 0,3 mg).

Tou by měli být vybaveni prokázaní alergici na výše uvedené složky jedu. Bohužel však tuto pomůcku s sebou zpravidla nenosí při samotném závodě a v zásadě vůbec nelze spoléhat na vlastní vybavení závodník ů potřebnými farmaky. Při postižení velkého množství b ě žc ů najednou není možné materiálně ani personáln ě situaci zvládat a je třeba spolupracovat se spádovou zdravotnickou záchrannou službou (ZZS). Tato spolupráce by při pořádání zejména větších akcí m ěla za čít návšt ěvou pracoviště ZZS s č asovým p ř edstihem již p ř ed vlastním závodem s cílem př edání informací o termínu, rozsahu a hlavn ě místu po ř ádání akce v č etn ě možností p ř íjezdu vozidel ZZS na shromaždiště (GPS sou řadnic pro případné využití letecké záchranné služby).

Láska až za HROB

MČR v horském OB, 1.–2. listopadu, Liberec

Petr Žaloudek zhaly@seznam.cz

Foto: Kateřina Horáčková

Ach, lásko, jak ty jsi vysoká! Zdolat tě, na to člověk potřebuje minuty. Co minuty, desítky minut. Ale zopakuje to i víckrát za den. A když se ponoříš do toho svého mlhavého negližé, jeden má hned temno před očima. Pak odhodíš živůtek a naplno odhalíš dokonalé křivky, které se táhnou od nevidím do nevidím. A vrchol všeho? Ta nádherná bradavka trčící k nebi. Dlouhé hodiny jsme se s tebou, Ještěde, laskali. Byla to láska až za HROB.

Milostné vyznání sm ě rem k severoč eské dominantě je zcela na místě. Letos horský orienta č ní b ě h zabloudil tam, kam patř í –do opravdových hor na ještědský hřeben a stálo to za to. P řes 200 dvojčlenných týmů ho nejd ř íve v sobotu zdolávalo od severozápadu, kam se hromadně jelo vlakem, kterýžto pro tuto mimoř ádnou p ř íležitost nevyrazil s jedním vagónem, jak je tu zvykem, ale rovnou s pěti. Mezi vlako fily a domorodci to způsobilo menší poprask, protože jindy opuštěný perón v libereckém Ostašově praskal ve švech jako nástupiště podzemky na pražském Muzeu v absolutní špičce.

Úvodní skorelauf v okolí Svi ň ských skal u Zdislavy dostál názvu klasické orienťácké mapy známé ze Saxba. Kopce tam byly jako prase, ale v porovnání s tím, co přišlo poté, to byla rovinatá cupitačka. Poprvé se začalo lézt na obávaný hřeben a po něm už týmy přes Křižanské sedlo směřovaly zpět k Liberci. Samotný Ještěd spatřily až těsně

p ř ed poslední kontrolou – symbolicky si tak na závěrečných metrech prohlédly, co na ně čeká o den později. V neděli se totiž začalo pěkně zostra královským postupem víkendu. Ze startu na libereckém úbočí hřebenu se hned na jedničku běželo, šlapalo, lozilo a sbíhalo na opa čné úbočí Ještědu. Varianty byly různé: zprava, zleva, po schodech skokanských mů stk ů , nicméně jako nejrychlejší se ukázala možnost nejp ř ím ě jší a tedy i nejextrémn ě jší. Skoro p ř es vrchol. Zatímco v ě tšina kategorií se při tradičně hendikepovém startu honila hlavně po jihovýchodní straně hřebenu, muži to rychle otočili a vydali se na druhou stranu opět přes Kryštofovo údolí. Vždy ť také v parametrech m ě li napsáno 1 500 výškových metr ů , které se však ukázaly pom ě rn ě st ř ízlivým odhadem. Do kopce se lezlo skoro furt. Závod pak dostal pom ě rn ě dramatickou koncovku, když suverénní duo Skripnik–Udržal ztratilo mimo jiné překonáváním Lužické Nisy

v zavěšené železné kleci a na předsběrce je vyplašil turnovský tým Hradec–Luštický, který na ně během druhé etapy stáhnul 15 minut. Natažené ohradníky a několik volů (jako zví řat) rozsoudili náročný a dlouhý závod ve prospěch pražsko-pardubického páru vytrvalc ů klátících se pod jménem Klacky.cz. Mezi ženami byla nejrychlejší dvojice z Kotlářky Svobodná–Margoldová a v populárních mixech vládli tém ěř tradi č n ě Zuzánkovi, kte ř í však už názvem týmu Naposled dali soupeřů m nad ě ji, že příští rok bude cesta za vítězstvím výrazně snazší.

A ť už je HROB vnímán jako te č ka za starou sezonou, či otvírák té nové, ten letošní po ř ádaný libereckou Slavií se opravdu povedl. Krásný terén, t ě žké a zajímavé tratě, nádherné počasí a interesantní souboje. Jednomu pak mohlo být úplně jedno, že druhý den jeho nohy odmítaly sloužit a každý schod se zdál být t ě žší než celý výstup na Ještěd.

Veteran King

Š: „Tak už to, paní Müllerová, vypuklo.“

M: „A co jako?“

Š: „No ten král veteránů.“

M: „A jakých?“

Š: „Těch lesních.“

M: „Jako třeba králů Šumavy?“

Š: „Ale ne, přece těch bláznivejch bab a dědků, co si nedaj na starý kolena pokoj.“

M: „Jako s čím?“

Š: „No že jako šílenci lítaj po lese (a teda vlastně i po Šumavě) s kusem papíru a nějakou destičkou, a chtěj vědět, kdo je mezi nima král…“

Tak tohle bylo to, co mě napadlo jako první, jak oznámit veteránské OB veřejnosti, že byl učiněn nějaký pokrok v záměru udělat univerzální ranking pro všechny.

Teď ale seriózně, a trochu už taky historicky.

Když před řadou let vznikla více či méně oficiální skupina veteránů, která by měla být jakýmsi poradním orgánem ve stylu „Jak to vidí ti, co už běhají v lese hodně dlouho“ (a co by si tak představovali, aby se jim to líbilo ještě víc), tak z prvních úvah vedoucích k nějakému společnému hodnocení přes všechny kategorie vyšel Český pohár veteránů – ČPV.

Jenže v hlavách některých stále hlodalo přesvědčení, že ČPV, v podstatě dlouhodobá soutěž, není ideální prostředek pro výkonnostní porovnání napříč věkovými skupinami, tedy ranking nebo žebříček. Že by tu tedy mělo být přece jen i něco jiného, něco co se víc blíží rankingu, jak funguje v kategorii DH21 a „spravedlivěji“ porovnává absolutní výkonnost. Samozřejmě ne jako náhražka soutěže o ČPV (ta je samozřejmě koncipována správně tak, aby šanci zvítězit měli bez ohledu na věk všichni). A tak se nakonec rozhodli, že tomu věnují své znalosti, energii a hlavně čas a vymysleli způsob, jak na to. A hlavně to dovedli do funkční podoby, takže již rok běží pravidelný výpočet tohoto univerzálního rankingu, který je k vidění na http://www.yq.cz/rqr Základem pro výpočet je vzoreček používaný v normálním DH21 rankingu, pouze s mírnými úpravami. Žebříček je jeden, jsou v něm zařazeni všichni dospělí závodníci, ovšem závodníci mladší 35 let jsou v něm pouze pro účely výpočtu. Započítávají se výsledky všech závodů uvedených v ORISu, a to všech kategorií od DH21, přičemž účast v „mladších“ kategoriích je mírně zvýhodněna. Přesný popis vzorečku najdete na stránkách rankingu. Na návštěvu stránek Veterankingu Vás zve veteránská skupina ve složení T. Babický, L. Fantová, L. Forst, Z. Koč, A. Kuchařová, Z. Procházka.

… málem ztratilo vítězství překonáváním Lužické Nisy v zavěšené kleci.

Suverénní duo Skripnik–Udržal…

Na podzim vyvrcholila sezóna českého MTBO. Avšak první zářijové závody Čes- kého poháru proběhly, podobně jako před 2 lety, až za našimi hranicemi, v rakous- kém Traunsteinu. Cca 120 bikerů, kteří se nenechali odradit delším cestováním, ani především v sobotu psím počasím, bylo odměněno netradičním, zajímavým teré- nem a doslova „labužnickou“ stavbou tratí, která neustále nutila udržovat ve varu mozek i tělo prokřehlé chladným počasím. Jedním z takových otužilců byl i Honza Lauerman, který si zde 2 prvenstvími mezi Čechy vyšlapal cestu k celkovému 2. místu v letošním ČP.

si odvezl dva naše tituly.

Poté však již přišel hlavní vrchol – MČR na krátké trati a klasice. Závodilo se v okolí Mostku pod taktovkou jilemnických po- řadatelů. Těch nebylo sice co do počtu mnoho, zato jim nechybělo nadšení a vůle připravit akci, právem označenou „mistrov- ská“. Hezké, různorodé terény, zajímavá stavba, kvalitní mapa, pěkné centrum, po- dařený večírek a bezchybná organizace. Co víc dodat, snad jen, že v mužích si z mis- trovství České republiky udělal italskou sie- stu Luca Dallavalle a oba tituly trochu pře- kvapivě a k nelibosti našich reprezentantů putovaly na jih Evropy. Nic na tom nezměnili ani kvalitní, leč tentokrát pouze stříbrné výkony Marka Pospíška na middlu a Vojty Ludvíka na longu. V ženách to byla zcela jiná písnička. Martina Tichovská jasně uká- zala, kdo českým bajkerkám vládne a k čer- vencovému titulu ve sprintu přidala i dva na delších distancích. Unikátním mistrov- ským hattrickem jen potvrdila svou letošní domácí nadvládu. Jen dodejme, že bronz a stříbro si zde připsala naše velká naděje, věkem ještě dororostenka Verča Kubínová a jeden bronz také po mateřské pauze vra- cející se Markéta Drobníková. Dobrý příslib pro naše domácí MS, které se uskuteční příští rok v Liberci.

pNaMČRKTtomísty něčvachtalo

Závěrečný pohárově-mistrovský víkend se uskutečnil 4.–5. října v Říčanech. Ač jsme se museli při obou sobotních závodech o les podělit s dalšími návštěvníky, viz protokol závodu: „Paralelně se závodem ČP ve sprintu probíhala v tom samém prostoru i akce pro děti uspořádaná Hasičským záchranným sborem Říčany. Na probíhající souběžnou akci byli závodníci upozorněni ve startovním koridoru. S ohledem na bezpečnost závodníků byli pořadatelé nuceni omezit průjezd po jedné cestě, kde však nevedly optimální postupy žádné z tratí…“ A při middlu: „Před startem v malé části závodního prostoru probíhala těžba dřeva, po dohodě se na dobu závodu podařilo těžbu přerušit… Druhou mimořádnou událost řešili pořadatelé již v průběhu závodu, když v blízkosti fotbalového hřiště Meteor Březí byl kompletně znemožněn průjezd i průchod po jedné z cest parkujícími auty. S ohledem na bezpečnost odkláněli pořadatelé operativně závodníky z této cesty na paralelní postup…“ Inu, pořadatelé z Ekonomu Praha měli ten den opravdu napilno, ale popasovali se s tím důstojně, podobně jako Marek Pospíšek s Martinou Tichovskou, kteří oba dva závody vyhráli. Zatímco pro Martinu to bylo jen potvrzení jejího prvenství v ČP ziskem maximálního možného počtu bodů, Marek si prvenství v letošním poháru vybojoval právě až závěrečným dvojzávodem. Využil podzimních absencí zraněného Honzy Svobody i v zahraničí studujícího Vojty Stránského a po slabších jarních výkonech skvělým podzimem rozhodl o poháru pro sebe.

V neděli vyvrcholila sezóna českého MTBO závodem MČR pětičlenných druž- stev. Od startu to bylo velmi dramatické, pořadí se úsek od úseku přelévalo. Nako- nec do posledního úseku vyrážel z prv- ního místa finišman týmu bratov Slovákov z Vazka Bratislava spolu se Smržovkou. Ti se ale rychle propadli a celý závod se na čele osamoceně pohyboval Radek Laciga z USK Praha. Už to vypadalo, že si svému klubu dojede pro premiérový titul, když se k němu zezadu doslova na sběrné kontrole přihnal rychlík Brno– Zlín. Na finiši se poté rozhořela strhu- jící bitva a v nejnapínavějším dojezdu za 5letou historii závodu družstev nako- nec slavil opět po dvouleté odmlce Marek Pospíšek z Tesly Brno. Druhý USK Praha a třetí Jirka Hradil z SKOB Zlín.

Luca Dallavalle si zajel potrénovatdoČech,ahned

Různé týmy předávají různým způsobem…

Marek Pospíšek ještě na předposlední kontrole asi netušil, že dojede Tesle pro další titul z družstev

Ma sle Tes

Nejen českým pohárem a MČR živ je český bajker. Pražská liga i její mladší bratr Brněn- ský pohár letos nabídly řadu skutečně zají- mavých závodů, takže si jejich účastníci mohli okusit třeba paměťák v satelitním městečku Zdiměřice, městský, či spíše ves- nický sprint s centrem přímo v Únětickém pivovaru, či úplnou lahůdku – sprint v are- álu brněnského výstaviště, jehož část se odehrávala uvnitř pavilonu Z. Jednalo se tak pravděpodobně o první halový MTBO v historii. Daleko od všech hal naopak obvykle probíhá další seriál závodů, SHO- Cart liga, sdružující vícehodinové bodo- vací soutěže dvojic na turistických mapách. V 13dílné sérii si nejlépe vedli v mužích Ale- xandr Kotačka a v ženách Lenka Kotačková, ale každý s různými partnery.

Kromě závodění se také schůzovalo. V pátek se před posledním pohárovým víkendem konalo v Říčanech shromáž- dění sekce MTBO. Mimo organizačních záležitostí k příští sezóně byla největší dis- kuse o evergreenech těchto shromáždění: nedostatek mládeže, smysluplnost kate- gorie M40 short, či počet hodnocených výsledků do poháru. Žádné klíčové změny se však nekonají.

O víkendu 18.–19. 10. 2014 proběhlo v Praze na Strahově školení organizátorů a rozhod- čích mezinárodních závodů (Event Advi- sers‘ and Organisers‘ Clinic). Školil zku- šený Event Adviser Wolf Eberle z Rakouska a školeno bylo 8 odvážných z ČR (čímž se pronikavě zvyšuje počet českých Event Adviserů z původních dvou) a jeden Portu- galec. Snad se tak dočkáme častějších zastá- vek světových akcí na našem území než doposud. (SP 2003 a 2012, MS 2007 a 2015)

Na úplný závěr sezóny se tradičně první listopadovou sobotu v lesích okolo Kostelce nad Černými lesy jezdí MAUDI Cup. Letos ve Voděradských bučinách, dějišti pěšího MČR na middlu 2008. Krásný slunečný podzimní den přilákal na 130 účastníků, včetně řady těch nejmenších, pro něž skupina pořadatelů okolo rodiny Švarcbachových tradičně organizuje dětský závod, a kdo ví, možná že jeho vítěz Martin Kabát bude za pár let patřit mezi opory české reprezentace. Abychom měli výčet podzimních MTBO kompletní, nesmíme zapomenout na akci co to rozsahu mnohem menší, zato však již s 15letou historií: Přebor VŠE Praha, letos 8. 11. Počasí opět přálo, trať – kombinace trati s pevným pořadím a scorelaufu na mapách Ostrov a Kejkol zpestřená přejezdem po výřezu z turistické mapy mezi nimi, se líbila. Sezóna 2014 je tedy definitivně za námi a všichni přívrženci jízdy na kole s mapou se již mohou těšit na tu následující s jedním výrazným vrcholem: mistrovstvím světa, které se po osmi letech znovu vrací do Česka. Na shledanou v Liberci 2015!

Radek Laciga rala@volny.cz

Foto: Aleš Malý, Pavla Jurková, Michal Švarcbach

Nadějný mladý bajker Martin

5. závod Brněnského poháru nabídl skutečně exkluzivní zážitek – MTBO v hale

Kabát na startu MA

Jak pořadatelé předběhli dobu

Jan Žemlík, COH Zlín jan.zemlik@volny.cz

minulém čísle časopisu Orientační běh

17. ročník Poháru města Zlína, 1966

velmi pěkný

Boba Háje o terénu Vracovských dun. Závodníci možná již nyní plánují svou účast na MČR štafet a družstev v roce 2015. Ale závodilo se tam již mnohem dříve a rozhodně ne bez problémů…

Zařazení: žebříčkový závod „A“, klasifikační závod I. stupně, závod do soutěže oddílů a 17. ročník Poháru města Zlína Ředitel závodu: Jan Polášek, stavitelé tratí: Z. Němec, C. Halámek a J. Nesvadba, hlavní rozhodčí: M. Radil (všichni Gottwaldov), delegovaný rozhodčí Jiří Cach, Šumperk Závod proběhl 9. října 1966, bez problémů Vítězové: ŽA – Naďa Linhartová, TJ Gottwaldov, MA – Ľuďo Šmelík, VŠ Bratislava.

V roce 1966 jsme ještě byli turisté, jejichž vrcholným orgánem byla Ústřední komise orientačních závodů (ÚKOZ). Tehdejší Pohár města Gottwaldova byl postaven v nezvykle plochém terénu u Vracova. Mapa vojenská, 1 : 25 000, jemná členitost na tehdejší poměry dobře vykreslená, některé cesty nezakreslené, průseky souhlasily, okraje porostu místy ne. Kontroly byly obsazeny rozhodčími. V podobném terénu se tehdy před 14 dny běžel jiný žebříčkový závod „Hornický kahanec“ v Bělé pod Bezdězem –bez problémů Samotný závod ve Vracov ě byl kvalitní. Po závodě proběhla rozprava se závodníky, což tehdy bývalo běžné. Zazněly kladné i kritické (až osobní) připomínky, ale žádné oficiální protesty nebyly podány. Delegovaný rozhodčí se závodu zúčastnil v den konání, prošel si cca 60 % kontrol, žádné zásadní

připomínky neměl. K jeho schválení se však na místě nevyjádřil.

Pro po ř adatele proto bylo velké p ř ekvapení, když se až ze zprávy delegovaného rozhodčího dozvěděli, že rozhodčí doporučuje ÚKOZ tento závod neuznat jako „klasifikační I. stupně“, tedy ani žebříčkový a závod do soutěže oddílů. Důvody? „Prostor závodu nebyl vhodně zvolen, kontroly byly snadno nalezitelné a viditelné“ s odkazem na příslušné články Soutěžního řádu. ÚKOZ tento závod následně projednala bez znalosti protokolu o závodě, pouze na základě Zprávy

delegovaného rozhodčího. Pořadatelé se o této skutečnosti ústně dozvěděli později na dalších závodech a z článku v deníku Čs. Sport, pak teprve oficiálně od ÚKOZ. Následovalo odvolání pořadatelů, kladná písemná vyjádření účastníků, další vyjednávání na ÚKOZ v prosinci za účasti pořadatelů a delegovaného rozhodčího. Závod byl nakonec uznán jako žebříčkový a do soutěže oddílu, ne však jako závod klasifikační, poně vadž neodpovídal stanoveným kritériím soutěžního řádu. Asi šalamounské rozhodnutí, ale také jakási rehabilitace. Mimo protokol se jeden uznávaný rozhodčí vyjádřil: „Stavitelé tratí předběhli svou dobu tak o 10 let.“ Což následně ukázalo pořádání kvalitních orientačních závodů v těchto terénech.

Nakonec osobní noticka. Tehdy byly mapy skutečně „tajné“. Půjčovaly se od vojáků na počet a po závodě se vracely i s protokolem. Já jsem jako záložák jezdil na manévry do posádky Bzenec. Byl tam jeden mladý poručík, který měl tyto mapy v referátu. Tak jsem ho programově ve vinném sklepu řádně opil, on mi mapu slíbil a druhý den skutečně potajmu předal. Kdyby se na to tehdy přišlo, měl by on i já dost velké potíže. Ale nakonec tato mapa skončila v našem archivu – jak se můžete sami přesvědčit.

Zprávy ze Strahova

IOF Novým generálním sekretářem IOF byl jmenován Tom Holloven (SWE). Počátkem roku 2015 tak nahradí Barbro Ronnberg, která pracovala na této pozici v IOF od roku 1996. Z IOF odchází po 8 letech i sportovní ředitel IOF Björn Persson.

IOF spustí koncem roku IOF IT Service – systém, kde na jednom místě bude možno provádět přihlášky na všechny závody IOF a bude zde umístěn i výsledkový servis všech IOF závodů.

V Praze se konala v termínu 18.–19. října IOF MTBO Event Adviser Clinic. 10 účastníků školení (z toho 8 z ČR a po jednom z Polska a Portugalska) obdrželo po úspěšném absolvování licenci mezinárodního rozhodčího MTBO závodů

ČOV

Dne 10. listopadu proběhl seminář EU a Sport. Odborná konference pro zástupce sportovních svazů svolaná Komisí zahraničních vztahů ČOV představila možnosti financování projektů z programů EU a zároveň prioritní oblasti evropského sportu. Jsou jimi na prvním místě integrace a dále hospodářský a společenský rozměr sportu.

Dne 16. října proběhlo jednání zástupců ČOV a sportovních svazů ohledně nového směřování projektu Olympiády dětí a mládeže a o způsobech intenzivnějšího zapojení republikových svazů do projektu ODM (sestavování programu, výběr sportů, tvorba propozic, nastavení nominačních

kritérií, příprava termínových listin, mediální podpora ODM prostřednictvím svazových komunikačních kanálů).

ČSOS obdržel v letošním roce celkem ve třech splátkách finanční dar od ČOV ve výši 2 214 tis. Kč. Jedná se o finanční příspěvek z prostředků darovaných Českému olympijskému výboru ze strany loterijních společností, které jsou určeny pouze na sport mládeže. Jedná se o nový projekt ČOV, který by měl pokračovat i v dalších letech. V letošním roce byly tyto prostředky využity převážně na projekty komise rozvoje OB a od roku 2015 budou použity hlavně na rozvoj talentované mládeže našeho svazu.

ČUS

Ve středu 5. listopadu se konala každoroční podzimní porada předsedů sportovních svazů sdružených v ČUS. Představitelé ČUS podali informaci o přípravách změn ve financování sportu, tj. o úpravách a rozšíření Programu na podporu sportu z MŠMT. Dále informovali o přípravách Věcného záměru Zákona o sportu a o přípravě spolufinancování sportu v krajích a obcích. Byla dokončena optimalizace majetkových vztahů, zařízení, pozemků a sportovišť v areálu Strahov. Současná budova ČUS, kde je i sídlo sekretariátu ČSOS byla převedena na Magistrát hlavního města Prahy. Předpokládá se, že během 3–4 let dojde ke stěhování kanceláří sportovních svazů do části nově postavené budovy fotbalového svazu, kterou plánuje FAČR postavit u nedalekého stadionu P řátelství.

ČSOS

V roce 2014 bylo v 216 klubech a oddílech evidováno celkem 10 579 členů ČSOS, z toho bylo 3 792 žáků a dorostenců.

V sekci OB bylo v roce 2014 registrováno 8 650 závodníků, v sekci LOB 560 lyžařů a v sekci MTBO 680 bikerů

Od roku 2015 podmiňuje MŠMT poskytování státních dotací sportovním svazům úplnou a přesnou evidencí členů jednotlivých sportovních svazů včetně kontaktu na každého člena svazu. Proto žádáme všechny vedoucí klubů a oddílů v ČSOS aby v ORISu doplnily u všech členů klubu mailový nebo telefonní kontakt (u malých dětí možno uvést kontakt na rodiče či vedoucího klubu).

Informace ze zasedání P-ČSOS

6. zasedání P-ČSOS –22. října 2014 v Praze  projednalo hodnocení seniorských a juniorských reprezentací a Výběru dorostu v OB a MTBO  schválilo odměny za umístění reprezentantů MS, ME a MSJ  schválilo systém práce s talentovanou mládeží od roku 2015 a vypsalo výběrové řízení na svazového trenéra mládeže.  nominovalo Veroniku Kubínovou do Ankety „Junior roku 2014“.

7. zasedání P-ČSOS –19. listopdu 2014 v Praze  projednalo stav příprav MS v MTBO 2015 a ME v OB 2016  schválilo podklady pro VH ČSOS 2014 včetně

doplňovacích voleb člena P-ČSOS  schválilo nákup GPS jednotek (GPSseuranta) pro provozování GPS trackingu pro potřeby ČSOS  schválilo novelizaci Směrnice pro evidenci a registraci členů ČSOS a prováděcí pokyny pro evidenci ČSOS.

Letní olympiáda dětí a mládeže

Hry VII. Letní olympiády dětí a mládeže v roce 2015, kde je i zařazen orientační běh, se uskuteční v termínu 14. až 19. června 2015 v Plzeňském kraji. Do programu her je zařazen i orientační běh, který má na programu 3 závody: krátkou trať, sprint a smíšené sprintové štafety. Každý kraj bude reprezentovat 1 závodník ve 4 kategoriích: starší žáci a starší žákyně (ročník narození 2000 a 2001) a mladší žáci a mladší žákyně (ročník narození 2002 a mladší).

Technické uspořádání závodů v orientačním běhu zajišťuje KOS Slávia VŠ Plzeň (VPM).

Antidopingový výbor Na webových stránkách

Antidopingového výboru ČR http://www.antidoping.cz/ aktuality.php byl zveřejněn Světový antidopingový kodex platný od 1. 1. 2015 ADV ČR jak v anglické verzi i v českém překladu, a dále také Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v České republice

Evropský pohár juniorů v OB 2014

Sprint – 3. 10. 2014 / BEL – Lommel D18 (2.43 km, 15 K, 52 záv.)

1. Lind Josefine DEN 14:10

2. Johansson Tilda SWE 14:18

3. Tillingsøe Nikoline DEN 14:34 13. Novotná Klára CZE 15:12 37= Šiková Barbora CZE 16:47 44. Štičková Anna CZE 17:21 46. Odehnalová Tereza CZE 17:53 D20 (2.53 km, 14 K, 44 záv.)

1. Jönsson–Hellstadius Frida SWE 13:58

2. Ødum Miri Thrane DEN 14:07 3. Klysner Cecilie Friberg DEN 14:12 34= Hlubučková Kristýna CZE 16:21 36. Procházková Marie CZE 16:26 H18 (2.65 km, 18 K, 53 záv.)

1. Hadorn Joey SUI 13:17

2. Scalet Riccardo ITA 13:23

3. Schönleber Jannis SUI 13:29 24= Čech Jan CZE 14:29 29= Kettner Vojtěch CZE 14:36

42. Netuka Vojtěch CZE 15:22 46. Wolf Filip CZE 15:46 H20 (2.83 km, 13 K, 55 záv.)

1. Andrén Oskar SWE 13:56

2. Pedersli Trond Einar Moe NOR 14:01

3. Johansson Anton SWE 14:02 41. Pavlovec Jan CZE 15:47

52. Záděra Pavel CZE 16:57 Klasická trať – 4. 10. 2014 / BEL – Weyervlakte D18 (9.32 km, 26 K, 52 záv.) 1. Johansson Tilda SWE 59:41 2. Weber Amanda Falck DEN 60:03 3. Kristiansson Josefine SWE 61:53 10. Štičková Anna CZE 65:32 17. Odehnalová Tereza CZE 68:37 27. Novotná Klára CZE 72:03 35. Šiková Barbora CZE 74:31 D20 (10.38 km, 33 K, 44 záv.)

1. Høydal Gunvor Hov NOR 64:54

Mistrovství ČR v horském OB – 1. a 2. 11. 2014 / VLI – Liberec DD (23 týmů)

2. Holer Lisa SUI 65:34

3. Klysner Cecilie Friberg DEN 66:10

32. Hlubučková Kristýna CZE 80:31

34. Procházková Marie CZE 81:23 H18 (12.06 km, 32 K, 53 záv.)

1. Hadorn Joey SUI 61:54

2. Chepelin Alexander GBR 63:02

3. Perrin Arnaud FRA 63:05

18. Kettner Vojtěch CZE 69:23

27. Čech Jan CZE 71:17

32. Wolf Filip CZE 72:07

43. Netuka Vojtěch CZE 81:04 H20 (13.72 km, 37 K, 55 záv.)

1. Johansson Anton SWE 64:37

2. Andrén Oskar SWE 70:37

3. Dobrynin Sergey RUS 70:51

37. Pavlovec Jan CZE 82:29

39. Záděra Pavel CZE 83:17

Štafety – 5. 10. 2014 / BEL – Sahara Lommel Ženy (31 započítávaných štafet)

1. Dánsko 2 DEN 98:48 (Bevensee C., Tillingsøe N., Lind J.)

2. Švédsko 1 SWE 99:15 (Johansson T., Klintberg J., Jönsson–Hellstadius F.)

3. Švýcarsko 2 SUI 100:28 (Ullmann K., Holer L., Tommer S.)

7. Česká republika 1 CZE 102:32 (Novotná K., Hlubucková K., Šticková A.)

–. Česká republika 2 CZE DISK (Prochazkova M., Odehnalová T., Šiková B.) Muži (37 započítávaných štafet)

1. Dánsko 4 DEN 100:27 (Knudsen T., Dewett M., Maag M.)

2. Švédsko 4 SWE 101:27 (Johansson A., Andrén O., Andersson E.)

3. Norsko 5 NOR 101:42 (Pedersli T., Sirum P., Sølberg A.)

21. Česká republika 3 CZE 115:22 (Kettner V., Pavlovec J., Cech J.)

23. Česká republika 4 CZE 117:24 (Wolf F., Záděra P., Netuka V.)

1. Svobodná Šárka, Margoldová Barbora 193:52/2. 205:12/1. 399:04

2. Horčičková Vendula, Indráková Adéla 199:31/4. 209:31/2. 409:02

3. Tesařová Maky, Hrušková Bára 207:14/5. 213:40/3. 420:54 HD (51 týmů)

1. Zuzánek Ďuňďa, Zuzánková Tereza 186:08/1. 186:44/1. 372:52

2. Čepová Daniela, Štěrba Zbyněk 189:01/2. 205:32/3. 394:33

3. Poklop Martin, Poklopová Lenka 194:11/3. 202:30/2. 396:41 HH (60 týmů)

1. Udržal Tomáš, Skripnik Štěpán 206:48/1. 239:14/3. 446:02

2. Hradec Pavel, Luštický Martin 221:19/3. 225:37/1. 446:56

3. Mrázek Jan, Drahokoupil Aleš 221:15/2. 228:50/2. 450:05 DD40 (13 týmů)

1. Holinková Hana, Horčičková Eva 183:21/1. 177:52/2. 361:13

2. Podrábská Marie, Zabořilová Romana 194:42/2. 178:05/3. 372:47

3. Svobodová Jitka, Vildmonová Pavla 221:51/3. 177:25/1. 399:16 HD40 (23 týmů)

1. Illner Jakub, Illnerová Daniela 212:31/1. 203:08/2. 415:39

2. Škorpil Martin, Škorpilová Jana 218:12/2. 200:21/1. 418:33

3. Rajnošek Zdeněk, Čechová Zuzana 228:36/4. 220:26/3. 449:02 HH40 (19 týmů)

1. Grepl Ladislav, Václavek Tomáš 184:17/1. 229:28/1. 413:45

2. Kozák Petr, Škvor Martin 199:44/2. 252:00/3. 451:44

3. Dvořák Petr, Pelc Václav 202:58/3. 251:19/2. 454:17

Mistrovství ČR a veteraniáda v OB štafet – 11. 10. 2014 / VPM – Starý Plzenec D21 (34 štafet)

1. SK UP Olomouc 1 UOL 114:36 (Jakobová, Horčičková, Poklopová)

2. SK Praga 1 PGP 116:27 (Ryšavá, Tichovská, Spurná)

3. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 118:27 (Hermanová, Knapová, Šístková)

4. SK Žabovřesky Brno 1 ZBM 119:39 (Kabáthová, Chromá, Indráková)

5. SK Žabovřesky Brno 2 ZBM 120:11 (Tesařová, Tužilová, Hrušková)

6. OOB TJ Turnov 1 TUR 122:24 (Poloprutská, Krafková, Omová)

Světový pohár v OB 2014 – finálová série Krátká trať – 4. 10. 2014 / SUI – Galms Ženy: (5.8 km, přev. 160 m, 21 K, 53 záv.)

1. Bobach Ida DEN 34:54

2. Wyder Judith SUI 35:03

3. Klingenberg Emma DEN 36:25

24. Knapová Jana CZE 40:05

25. Horčičková Vendula CZE 40:07

28. Juřeníková Eva CZE 40:39

30. Kabáthová Eva CZE 40:45 38. Indráková Adélka CZE 41:42 41. Omová Michaela CZE 42:40 43. Poklopová Lenka CZE 42:42 Muži (6.6 km, přev. 210 m, 23 K, 56 záv.)

1. Hubmann Daniel SUI 32:49

2. Howald Florian SUI 34:34

3. Bobach Søren DEN 34:45

12. Petržela Jan CZE 35:30 14. Procházka Jan CZE 35:46 15. Nykodým Miloš CZE 35:48 24. Král Vojtěch CZE 36:47 33. Kodeda Štěpán CZE 37:40 47. Minář Marek CZE 40:39 Sprint – 5. 10. 2014 / SUI – Liestal Ženy: (3.5 km, přev. 45 m, 18 K, 39 záv.)

1. Alexandersson Tove SWE 14:21

2. Moeller Alm Maja DEN 14:27

3. Wyder Judith SUI 14:31

26. Knapová Jana CZE 16:06

33. Omová Michaela CZE 16:46

–. Juřeníková Eva CZE DISK Muži (4.3 km, přev. 60 m, 21 K, 39 záv.)

1. Hubmann Daniel SUI 15:00

2. Kyburz Matthias SUI 15:03

3. Lysell Jerker SWE 15:16

23. Král Vojtěch CZE 16:23 24. Kodeda Štěpán CZE 16:30

26. Petržela Jan CZE 16:33

–. Nykodým Miloš CZE DISK

–. Procházka Jan CZE DISK

7. OK Lokomotiva Pardubice 2 LPU 122:30 (Udržalová, Horová, Zvěřinová)

8. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 122:59 (Novotná, Čepová, Kosová)

9. SK Žabovřesky Brno 3 ZBM 124:27 (Hlavová, Hrstková, Hlavová)

10. TJ Slavia Hradec Králové 1 SHK 125:19 (Myslivcová, Mechlová, Jedličková) H21 (48 štafet)

1. SK Praga 3 PGP 126:02 (Flašar, Šedivý, Procházka)

2. SK Žabovřesky Brno 1 ZBM 129:38 (Chloupek, Chromý, Nykodým)

3. Přátelé orientačního běhu Opava 1 AOP 131:06 (Navrátil, Hadač, Schuster)

4. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 131:20 (Kamenický, Kubát, Petržela)

5. TJ Sportcentrum Jičín 1 SJC 131:27 (Beneš, Mrázek, Kodeda)

6. SK Severka Šumperk 1 SSU 132:07 (Král, Poklop, Král Vojtěch)

7. OOB TJ Turnov 1 TUR 132:11 (Baier, Hradec, Dlabaja)

8. SK Žabovřesky Brno 2 ZBM 134:03 (Brlica, Bravený, Hájek)

9. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 135:36 (Udržal, Grundmann, Kubelka)

10. OK Lokomotiva Pardubice 2 LPU 135:57 (Kamenický, Nožka, Procházka) D18 (34 štafet)

1. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 95:19 (Chaloupská, Cych, Novotná)

2. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 98:33 (Kopecká, Chládková, Kulhavá)

3. OK Lokomotiva Plzeň 1 LPM 102:49 (Hanáková, Šiková K., Šiková B.)

4. Oddíl OB Kotlářka 1 DKP 103:54 (Nováková, Šňupárková, Vyhnálková)

5. TJ Slavia Hradec Králové 1 SHK 104:43 (Větříčková, Malinová, Červená)

6. OOB TJ Turnov 1 TUR 106:24 (Linková, Sokolářová, Müller)

7. SK Praga 1 PGP 108:02 (Slavíková, Sieglová, Janovská)

8. Oddíl OS SK Prostějov 1 JPV 109:54 (Soldánová, Janošíková, Pilcová)

9. OOS TJ Spartak Vrchlabí 1 VRL 111:04 (Waňková, Matoušová, Hančová) 10. OK Jiskra Nový Bor 1 BOR 111:06 (Kameníková, Nováková, Staňová) H18 (32 štafet)

1. Oddíl OS SK Prostějov 1 JPV 115:48 (Kočí, Hirš, Vystavěl)

2. OOB TJ Slovan Luhačovice 1 LCE 116:07 (Mudrák, Slíva, Sýkora) 3. OK Jihlava 1 SJI 117:25 (Vacek, Bořil, Čech) 4. TJ Slavia Hradec Králové 1 SHK 118:40 (Gebrt, Pek, Netuka)

5. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 119:37 (Bendák, Růžička, Vandas) 6. K.O.B. Choceň 1 CHC 122:02 (Křivda, Semrád, Janeba) 7. OK 99 Hradec Králové 2 PHK 123:06 (Starý, Chvátil, Mašata)

8. TJ Loko Liberec 1 LLI 123:21 (Melichar, Picek, Fürst)

9. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 123:24 (Kanta, Jurica, Fencl)

10. SK Praga 1 PGP 127:03 (Landovský, Koštejn, Navrátil) D105 (29 štafet)

1. KOS TJ Tesla Brno 1 TBM 110:18 (Macúchová, Ptáčková, Kozáková)

2. USK Praha 1 VSP 116:39 (Svobodová, Kilarská, Baldrianová)

3. SK Praga 1 PGP 121:32 (Kožinová, Tichovská, Ryšavá) D135 (20 štafet)

1. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 91:39 (Švíglerová, Koberová, Knapová)

2. VSK Mendelu Brno 1 VBM 92:57 (Jemelíková, Chroustová, Hiršová)

3. KOB ZPV Prostějov 1 ZPV 96:53 (Jirková, Křečková, Holinková) D165 (6 štafet)

1. USK Praha 1 VSP 85:07 (Lacigová, Michálková, Horová)

2. VŠTJ Ekonom Praha 1 EKP 87:23 (Fantová, Bochenková, Šedivá)

3. KOB Dobřichovice 1 DCE 92:54 (Štrossová, Procházková, Mrázová) D180 (4 štafet)

1. OK Sparta Praha 1 SCP 71:56 (Jahnová, Lohrová, Kavková)

2. KOS TJ Tesla Brno 1 TBM 72:06 (Procházková, Cigošová, Janotová)

3. Slavia Liberec orienteering 1 VLI 79:18 (Karmazínová, Šumberová, Horáčková) H105 (36 štafet)

1. OOB TJ Slovan Luhačovice 1 LCE 122:15 (Horyna, Zicha, Hanslian)

2. KOS TJ Tesla Brno 1 TBM 127:50 (Ehl, Štěpánek, Čech)

3. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 130:04 (Kadeřávek, Vítek T., Vítek P.) H135 (32 štafet)

1. SK Kamenice 1 KAM 100:22 (Škvor, Kovářík, Kozák)

2. VŠTJ Ekonom Praha 1 EKP 101:08 (Kalous, Šedivý, Ondráček)

3. SK Praga 1 PGP 101:13 (Tesař, Tichovský, Janovský) H165 (12 štafet)

1. OOB TJ Tatran Jablonec nad Nisou 1 TJN 94:06 (Novotný, Kunc, Zuzánek)

2. Klub vytrvalostních sportů Šumperk 1 KSU 102:57 (Komárek, Šrámek, Matoušek)

3. SK SKI–OB Šternberk 1 STE 103:19 (Hanák, Sklenář, Václavek) H180 (19 štafet)

1. Slavia Liberec orienteering 1 VLI 81:29 (Hickethier, Škoda, Přinda)

2. USK Praha 1 VSP 81:49 (Polák, Hořínek, Uher)

3. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 82:29 (Farář, Juračka, Knap) Mistrovství ČR a veteraniáda v OB klubů a oblastních výběrů žactva

12. 10. 2014, VPM – Starý Plzenec DOSPĚLÍ (56 štafet)

1. SK Praga 1 PGP 269:01 (Matějů, Ryšavá, Flašar, Tichovská, Šedivý, Matějů, Procházka)

2. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 269:58 (Losman, Čepová, Kamenický, Kosová, Petržela, Novotná, Kubát)

3. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 272:06 (Kamenický, Zvěřinová, Udržal, Hermanová, Kubelka, Knapová, Nožka)

4. SK Žabovřesky Brno 1 ZBM 272:42 (Hájek, Indráková, Chromý, Kabáthová, Nykodým, Chromá, Chloupek)

5. OOB TJ Turnov 1 TUR 285:17 (Baier, Steigrová, Wolf, Krafková, Dlabaja, Poloprutská, Hradec)

6. OK Lokomotiva Pardubice 2 LPU 288:09 (Procházka, Udržalová, Zvěřina, Šístková, Lučan, Przyczková, Grundmann)

7. OK Lokomotiva Pardubice 3 LPU 289:05 (Záveský, Knapová, Lenner, Procházková, Hovorka, Horová, Štěrba)

8. TJ Slavia Hradec Králové 1 SHK 291:24 (Hepner, Jedličková, Komanec, Mechlová, Jedlička, Hepnerová, Šmehlík)

9. SK Žabovřesky Brno 2 ZBM 291:48 (Brlica, Tesařová, Palas, Hrušková, Bravený, Tužilová, Zimmermann)

10. SK Žabovřesky Brno 3 ZBM 296:54 (Hruška, Hlavová, Bořil, Hlavová, Zimmermann, Hrstková, Zháňal)

DOROST (26 štafet)

1. OK 99 Hradec Králové 1 PHK 261:48 (Bendák, Chaloupská, Růžička, Cych, Mašata, Novotná, Vandas)

2. TJ Loko Liberec 1 LLI 274:09 (Melichar, Kovářová, Marek, Štičková, Picek, Fürstová, Fürst)

3. OK Jihlava 1 SJI 278:05 (Bořil, Vacková, Frýba, Čechová, Vacek, Petráčková, Čech)

4. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 281:17 (Fencl, Kopecká, Žák, Kulhavá, Kanta, Chládková, Jurica)

5. Oddíl OB Kotlářka 1 DKP 282:38 (Illner, Nováková, Najman, Šňupárková, Šebek, Vyhnálková, Semerád)

6. SK Praga 1 PGP 283:29 (Landovský, Sieglová, Ježek, Janovská, Koštejn, Slavíková, Navrátil)

7. Oddíl OS SK Prostějov 1 JPV 283:51 (Kočí, Pilcová, Chupek, Janošíkova, Hirš, Soldánová, Vystavěl)

8. TJ Slavia Hradec Králové 1 SHK 290:59 (Gebrt, Červená, Trejbal, Malinová, Pek, Větříčková, Netuka)

9. Magnus Orienteering 1

ASU 294:32 (Hlaváč, Petrasová, Hošeková, Horvátová, Kašpar, Plhalová, Šmelík)

10. OOB TJ Slovan Luhačovice 1 LCE 299:23 (Černocký, Šmelíková, Slíva, Zentrichová, Mudrák, Hanousková, Sýkora) ŽACTVO (37 štafet)

1. Východočeská oblast 1 VCO 198:49 (Metelka, Kochová, Štefan, Štreglová, Chrástová, Rücker, Peterová, Rusin)

2. Oblast Vysočina 1 VYS 204:56 (Čech, Nechanická, Nechanický, Kinštová, Blažková, Mareček, Hojná, Veselý)

3. Ještědská oblast 1 JEO 208:13 (Pavlovec, Dolejší, Dejnožka, Rydlová, Martanová, Synek, Pavlíková, Mareš)

4. Středočeská oblast 1 STC 209:03 (Buk, Kováříková, Hankovec, Bejvlová, Semíková, Škvor, Aschermannová, Gajda)

5. Východočeská oblast 2 VCO 209:18 (Roudný, Kosová, Tuma, Koberová, Vandasová, Flegl, Thýnová, Volák)

6. Západočeská oblast 1 ZCO 212:26 (Hasman, Tokárová, Hasman, Marešová, Černá, Richtr, Biersaková, Hašek)

7. Moravskoslezský kraj 1 MSK 220:49 (Filipek, Bruková, Valík, Mrozek, Hájková, Kostka, Hájková, Valík)

8. Ještědská oblast 2 JEO 232:04 (Němeček, Rydlová, Vitebský, Podrábská, Linková, Peterka, Jeřábková, Melichar)

9. Středočeská oblast 2 STC 237:03 (Šafka, Škáchová, Škácha, Chaloupková, Hankovcová, Lejbl, Vyhnálková, Valášek)

10. Pražská oblast 1 POB 238:40 (Longin, Kalousková, Malačka, Aschermannová, Sanna, Šimša, Dědková, Janovský) HD175 (28 štafet)

1. KOS TJ Tesla Brno 1 TBM 189:53 (Ehl, Kozáková, Štěpánek, Macúchová, Čech)

2. USK Praha 3 VSP 199:15 (Horák, Baldrianová, Kučera, Svobodová, Arnošt)

3. SK Žabovřesky Brno 1 ZBM 206:01 (Bukovac, Gebauerová, Přikryl, Bukovacová, Zřídkaveselý) HD225 (46 štafet)

1. SK Praga 1 PGP 186:00 (Tesař, Ryšavá, Tichovský, Tichovská, Janovský)

2. SK Kamenice 1 KAM 189:44 (Škvor, Škvorová, Semík, Gajdová, Kozák)

3. VŠTJ Ekonom Praha 1 EKP 191:21 (Kalous, Janečková, Pecka, Bochenková, Ondráček) HD275 (10 štafet)

1. OOB TJ Tatran Jablonec nad Nisou 1 TJN 209:12 (Novotný, Zuzánková, Kunc, Kuncová, Zuzánek)

2. VŠTJ Ekonom Praha 1 EKP 214:45 (Janeček, Fantová, Fanta, Šedivá, Šedivý)

3. SKOB Zlín 1 TZL 219:21 (Nečas, Hájová, Háj, Koláriková, Lanc) HD300 (12 štafet)

1. USK Praha 1 VSP 182:43 (Hořínek, Horová, Polák, Lacigová, Uher)

2. OK Lokomotiva Pardubice 1 LPU 189:41 (Farář, Novotná, Třasák, Víchová, Knap)

3. Slavia Liberec orienteering 1 VLI 202:41 (Hickethier, Škoda, Horáčková, Šumberová, Přinda)

Mistrovství ČR v MTBO družstev – 5. 10. 2014, EKP – Říčany, Babice MW21 (celkem 44 družstev)

1. KOS TJ Tesla Brno 1 TBM 171:44 (Ševčík, La Carbonara, Tišnovský, Chromá, Pospíšek)

2. USK Praha 1 VSP 171:46 (Hora, Hrdinová, Kopecký, Tichovská, Laciga)

3. SKOB Zlín 1 TZL 171:48 (Šňupárek, Kubínová, Graubner, Divilová, Hradil)

4. KOS TJ Tesla Brno 2 TBM 173:07 (Rygl J., Matulová, Rygl M., Seifertová, Štěpánek)

5. SK SNS Smržovka 1 SMR 174:03 (Svoboda, Prchalová, Hons, Fólová, Obuškevič)

6. VŠTJ Ekonom Praha EKP 178:23 (Ludvík, Pačáková, Merenus, Pajerová, Štěňha)

7. MTBO ČZU Praha 1 ZUP 179:14 (Pucherna, Ryšavá, Johanovský, Drobníková, Folprecht)

8. GHOST RUBENA racing team 1 XHK 179:45 (Kříž, Chaloupská, Jiran, Lamichová, Vaněk)

9. SK OK 24 Praha OKP 179:53 (Mach, Kubínová, Novák, Nováková, Vanka)

10. TJ Sportcentrum Jičín 1 SJC 180:05 (Kazda, Musilová, Musil, Ticháčková, Ticháček)

O-ringen

1. Martin Jullum NOR 91 b 115 sec. 2. Lennart Wahlgren SWE 89 b 254 sec. 3. Christian Tingström SWE 88 b 146 sec. 26. Libor Forst CZE 79 b 279 sec. 40. Jana Kosťová CZE 74 b 260 sec. 41. Miroslav Šimek CZE 74 b 595 sec. 43. Markéta Šimková CZE 71 b 287 sec. 45. Lenka Forstová CZE 70 b 265 sec. 46. Bohuslav Hůlka CZE 69 b 173 sec. 56. Milan Lučný CZE 52 b 527 sec.

Dlouhodobé soutěže

Světový pohár OB 2014 – celkové pořadí úplné výsledky na http://iofranking.osport.ee/iofranking/WorldCup Muži (celkem zařazeno 151 záv.) 1. Hubmann Daniel SUI 1058 2. Hertner Fabian SUI 519 3. Kyburz Matthias SUI 513 4. Lundanes Olav NOR 494 5. Kratov Oleksandr UKR 437 6. Leandersson Jonas SWE 365 7. Bergman Gustav SWE 347 8. Lysell Jerker SWE 336

Bobach Søren DEN 291

Daehli Magne NOR 243

Procházka Jan CZE 166

Král Vojtěch CZE 147

Petržela Jan CZE 97 54. Kodeda Štěpán CZE 79 56. Nykodým Miloš CZE 73 96. Šedivý Jan CZE 24 117. Kubát Pavel CZE 16 134. Chloupek Adam CZE 6 Ženy (celkem zařazeno 141 záv.)

Alexandersson Tove SWE 1026

Wyder Judith SUI 720

Moeller Alm Maja DEN 506

Eliasson Lena SWE 491

Bobach Ida DEN 449

Helena SWE 392

Nadiya

Svetlana

378

368

308

Sara SUI 308

5. Kubelka Tomáš LPU 126 6. Losman Petr PHK 119 7. Chloupek Adam ZBM 117 8. Petržela Jan PHK 116 9. Poklop Martin SSU 115 10. Hájek Daniel ZBM 114

INOV-8 CUP - žebříček A 2014 D16A (celkem zařazeno 32 závodnic)

1. Čechová Tereza SJI 619,79

2. Vyhnálková Barbora RIC 618,70

3. Janošíkova Tereza UOL 595,17

4. Chaloupská Barbora PHK 572,49

5. Kopecká Anna LPU 570,77

6. Staňová Karolína BOR 552,08 D18A (celkem zařazeno 41 závodnic)

1. Štičková Anna LLI 615,62

2. Kulhavá Eliška LPU 599,73

3. Novotná Klára PHK 589,20

4. Hiršová Gabriela VBM 579,97

5. Chládková Simona LPU 579,12

6. Šiková Barbora LPM 576,34 D20A (celkem zařazeno 29 závodnic)

1. Chromá Kateřina ZBM 609,83

2. Horová Pavla LPU 599,89

3. Tesařová Markéta ZBM 598,01

4. Svobodova Lenka PHK 590,06

5. Novotná Markéta PHK 577,21

6. Tužilová Magdaléna ZBM 573,19 H16A (celkem zařazeno 37 závodníků)

1. Sýkora Vojtěch LCE 616,37

2. Vandas Daniel PHK 608,87

3. Hirš Otakar ZBM 592,22

4. Vystavěl Ondřej JPV 581,54

5. Bendák Jan LTU 563,97

6. Černocký Libor LCE 560,46 H18A (celkem zařazeno 38 závodníků)

1. Kettner Vojtěch KAM 608,04

2. Čech Jan SJI 602,36

3. Fürst Matouš LLI 601,17

4. Mudrák Štěpán LCE 596,31

5. Netuka Vojtěch SHK 570,98

6. Šmelík Martin ASU 564,21 H20A (celkem zařazeno 26 závodníků)

1. Semík Ondřej KAM 611,56

2. Minář Marek ASU 599,98 3. Grundmann Jan LPU 598,87

4. Horvát Petr ASU 595,71 5. Hubáček Jonáš LCE 591,67

6. Horák Patrik TUR 581,78

Žebříček B-Čechy 2014

D14 (celkem zařazeno 42 závodnic)

1. Peterová Jana DOB 511,01

2. Rückerová Šárka HOR 493,72

3. Kochová Anna SJC 487,87 4. Thýnová Nikola SHK 482,03 5. Kosová Tereza SRK 475,01

6. Pavlíková Markéta CHA 469,73 D16B (celkem zařazeno 24 závodnic)

1. Sokolářová Šárka TUR 522,72

2. Malinová Apolena SHK 505,76

3. Kubíčková Jana PHK 474,21 D18B (celkem zařazeno 12 závodnic)

1. Roškotová Lucie TUR 514,48

2. Nejezchlebová Barbora TUR 494,18

3. Parkanová Veronika SJH 472,23 D20B (celkem zařazeny 4 závodnice)

1. Kuberková Lucie LPM 426,83

2. Nieke Patricia TUR 250,00

D40 (celkem zařazeno 24 závodnic)

1. Škorpilová Jana SJC 505,71

2. Podrábská Marie VLI 505,45

3. Vandasová Markéta VAM 497,24 D45 (celkem zařazeno 28 závodnic)

1. Rydlová Magda TJN 514,33

2. Klapalová Jana VAM 506,55

3. Kosová Michaela SRK 487,02 D50 (celkem zařazeno 13 závodnic)

1. Voltrová Svatava ROZ 548,15

2. Hrstková Dana SJI 497,44

3. Hindráková Martina LTU 477,73 D55 (celkem zařazeno 15 závodnic)

1. Víchová Ladislava LPU 538,92

2. Běhounová Jiřina PHK 500,87

3. Zelená Markéta PGP 489,00 D60 (celkem zařazeno 8 závodnic)

1. Dohnalová Dana VSP 531,63

2. Kalibánová Jiřina NPA 481,62

3. Opavová Stanislava MLA 391,51 D65 (celkem zařazeno 6 závodnic)

1. Haňkovská Jana PGP 532,77

2. Horáčková Stanislava VLI 504,67

3. Kubíková Květa LPU 432,58 D70 (celkem zařazeny 2 závodnice)

1. Dvořáková Ladislava PGP 500,00

2. Zmeková Míla SLP 478,71 D75 (celkem zařazena 1 závodnice)

1. Langrová Marie BOR 400,00 H14 (celkem zařazeno 44 závodníků)

1. Rusin Jan BRU 505,37

2. Pavlovec Dan BOR 500,40

3. Mareš Vít BOR 492,54

4. Volák Ondřej BRU 485,77

5. Roudný Martin LPU 479,56

6. Melichar Petr LLI 478,82 H16B (celkem zařazeno 25 závodníků)

1. Janeček Mirek TJN 511,61

2. Novák Filip TJN 501,34

3. Kavalír Jáchym PHK 475,99 H18B (celkem zařazeno 13 závodníků)

1. Jurica Jan LPU 521,59

2. Zlámal David SJC 503,83

3. Werner Michal PGP 476,28 H20B (celkem zařazeno 9 závodníků)

1. Nejman Stanislav TUR 520,26

2. Deml Tomáš LPU 504,63

3. Vaniš Ondřej TJN 481,17 H35 (celkem zařazeno 9 závodníků)

1. Král Aleš MFP 514,81

2. Kužel Tomáš FSP 505,97

3. Švadlena Pavel CHC 503,29 H40 (celkem zařazeno 16 závodníků)

1. Netopil Libor VAM 523,82

2. Zuzánek Zdeněk TJN 519,55

3. Zrník Tomáš OSN 496,58 H45 (celkem zařazeno 24 závodníků)

1. Kavalír Karel PHK 524,13

2. Hasman Jan VPM 518,51

3. Kamenický Jan PHK 462,17 H50 (celkem zařazeno 20 závodníků)

1. Krejčí Jaroslav BOR 535,79

2. Němeček Jan VSP 499,19

3. Dikoš Pavel BOR 466,96 H55 (celkem zařazeno 25 závodníků)

1. Škorpil Martin HOR 530,37

2. Milota Josef MLA 503,23

3. Běhoun Pavel PHK 474,69 H60 (celkem zařazeno 17 závodníků)

1. Přinda Oldřich VLI 522,53

91 závodníků)

Nykodým Miloš ZBM 188

Šedivý Jan PGP 176

Král Vojtěch SSU 176 4. Procházka Jan PGP 150

3. Šmejcová Anna SJC 198,75 D35 (celkem zařazeno 14 závodnic)

1. Nechanická Daniela OSN 513,67

2. Šklíbová Jana SRK 452,41

3. Hasmanová Lenka VPM 436,74

2. Farář Václav LPU 503,54

3. Provazník Jiří TUR 473,50 H65 (celkem zařazeno 16 závodníků)

1. Knobloch Jindřich VRL 525,49

2. Buriánek Jaromír SCP 495,20

3. Švadlena Jiří CHC 492,97

H70 (celkem zařazeno 10 závodníků)

1. Čadil Jan FSP 525,80

2. Fišák Jan MLA 501,58

3. Sklenář Jan MLA 496,53 H75 (celkem zařazeno 8 závodníků)

1. Havlík Jaroslav SJC 559,00

2. Attl Vladimír PGP 523,11

3. Mikulecký Jan PHK 443,03

Žebříček B-Morava 2014

D14 (celkem zařazeno 21 závodnic)

1. Plhalová Šárka ASU 415,60

2. Grycová Kateřina TBM 408,18

3. Nešporová Alžběta TZL 389,78

4. Bruková Magda TRI 389,58

5. Kundratová Lucie TZL 378,60

6. Poláková Lenka SOP 371,28 D16B (celkem zařazeno 13 závodnic)

1. Korpasová Tereza LBM 410,19

2. Zatloukalová Romana SSU 392,37

3. Švancárová Veronika KSU 381,41 D18B (celkem zařazeno 9 závodnic)

1. Kašparová Zuzana SSU 440,90

2. Machusová Karolína SSU 404,18

3. Zentrichová Daniela OTK 390,88 D20B (celkem zařazeny 3 závodnice)

1. Vlachová Eliška KON 400,00

2. Procházková Marie SOP 386,91

3. Habigerová Radka KSU 336,55 D35 (celkem zařazeny 2 závodnice)

1. Jemelíková Lada VBM 400,00

2. Nešporová Barbora TZL 381,60 D40 (celkem zařazeno 13 závodnic)

1. Sedlářová Pavla AOP 413,82

2. Hubáčková Dagmar LCE 407,56

3. Pilcová Petra ZPV 399,21 D45 (celkem zařazeno 13 závodnic)

1. Hlavová Miroslava KON 413,10

2. Vavrysová Iva LCE 407,11

3. Ostřanská Iveta SSU 394,27 D50 (celkem zařazeno 6 závodnic)

1. Jastrzembská Jarmila TRI 408,05

2. Vlažná Mirka LCE 405,61

3. Krejčíková Monika TZL 318,72 D55 (celkem zařazeny 3 závodnice)

1. Kabáthová Jitka ZBM 400,00

2. Pavlíková Hana ZLH 312,06

3. Dokoupilová Zuzana VBM 286,75 D60 (celkem zařazena 1 závodnice)

1. Horynová Eva TZL 400,00 D65 (celkem zařazeny 2 závodnice)

1. Novotná Ludmila OOP 400,00

2. Suchánková Libuše SOP 299,55 H14 (celkem zařazeno 24 závodníků)

1. Jirka Mikuláš ZPV 437,21

2. Filipek Sebastian TRI 394,30

3. Matoušek Matěj KSU 387,34

4. Kroul Josef KSU 381,88

5. Panovec Kryštof OTK 381,16

6. Bořánek Michal STE 380,61

H16B (celkem zařazeno 13 závodníků)

1. Láznička Václav TZL 406,71

2. Tesař Vojtěch AOP 398,93

3. Říčný Vojta ZBM 397,45

H18B (celkem zařazeno 12 závodníků)

1. Kelbl Vladimír ZBM 433,31

2. Kašpar Jakub ASU 392,46

3. Walach Ondřej TRI 388,11

H20B (celkem zařazeni 2 závodníci)

1. Obrátil Štěpán ABM 400,00

2. Krajcar Ivo SKM 281,51 H35 (celkem zařazeno 13 závodníků)

1. Rigó Marek ODR 431,60

2. Nečas Rudolf TZL 405,13

3. Berger Tomáš MOV 389,50

H40 (celkem zařazeno 11 závodníků)

1. Valík Luděk AOP 442,94

2. Matoušek Milan KSU 387,84

3. Novotný Tomáš ZLH 386,38 H45 (celkem zařazeno 15 závodníků)

1. Grepl Ladislav KON 425,19

2. Tesař Jiří AOP 410,12

3. Soldán Vladimír JPV 359,93 H50 (celkem zařazeno 14 závodníků)

1. Ryšavý Jiří MOV 417,95

2. Řeháček Petr SBR 403,12

3. Hirš Libor VBM 393,95 H55 (celkem zařazeno 9 závodníků)

1. Strachota Jaroslav ASU 420,87

2. Navrátil Antonín UOL 412,43

3. Hanzl Vlastimil VBM 382,87 H60 (celkem zařazeno 7 závodníků)

1. Jelínek Petr TZL 442,23

2. Peška Antonín HLV 392,89

3. Jelínek Vít TZL 385,42 H65 (celkem zařazeno 8 závodníků)

1. Novotný Stanisl OOP 423,04

2. Babák Jiří ZLH 403,76

3. Toman Stanislav SBR 402,10 H70 (celkem zařazeno 7 závodníků)

1. Láznička Alois TZL 443,54

2. Ostřanský Josef SSU 438,43

3. Dufek Jan TBM 305,23 H75 (celkem zařazen 1 závodník)

1. Hynek Vladimír ZPV 400,00

Český pohár štafet v OB 2014

úplné výsledky na http://www.orientacnibeh.cz/ob/cps.php D21 (celkem 43 štafet)

1. OK Lokomotiva Pardubice A LPU 171

2. SK Žabovřesky Brno A ZBM 164

3. SK UP Olomouc A UOL 143

4. OK Lokomotiva Pardubice B LPU 140 5. OK 99 Hradec Králové A PHK 133 6. OOB TJ Turnov A TUR 130

7. SK Žabovřesky Brno B ZBM 123 8. SK Praga A PGP 120 9. TJ Slavia Hradec Králové A SHK 118 10. SK Žabovřesky Brno C ZBM 96 H21 (celkem 60 štafet)

1. SK Žabovřesky Brno A ZBM 234 2. OK 99 Hradec Králové A PHK 204 3. OK Lokomotiva Pardubice A LPU 192 4. SK Praga A PGP 180 5. OOB TJ Turnov A TUR 171 6. SK Žabovřesky Brno B ZBM 165 7. Přátelé orientačního běhu Opava A AOP 159 8. OOB TJ Slovan Luhačovice A LCE 159 9. OK Lokomotiva Pardubice B LPU 159 10. Magnus Orienteering A ASU 158 D18 (celkem 39 štafet) 1. OK Lokomotiva Pardubice A LPU 162 2. OK 99 Hradec Králové A PHK 153 3. TJ TŽ Třinec A TRI 137

OK Lokomotiva Plzeň A LPM 133

Oddíl OS SK Prostějov A JPV 122

Oddíl OB Kotlářka A DKP 111

TJ Slavia Hradec Králové A SHK 110

OK Jiskra Nový Bor A BOR 106

KOB Moira Brno A ABM 102

SK Praga A PGP 102 H18 (celkem 40 štafet)

OOB TJ Slovan Luhačovice A LCE 176

OK Jihlava A SJI 148

OK 99 Hradec Králové A PHK 136

Oddíl OS SK Prostějov A JPV 121

TJ Slavia Hradec Králové A SHK 121

Přátelé orientačního běhu Opava A AOP 120

SK Kamenice A KAM 106

OK 99 Hradec Králové B PHK 98

9. BETA URSUS Orienteering A BBM 98 10. SK Praga A PGP 90

Český pohár klubů v OB 2014

úplné výsledky na http://www.orientacnibeh.cz/ob/clk.php

DOSPĚLÍ (celkem 41 klubů)

1. SK Žabovřesky Brno ZBM 263 2. SK Praga PGP 250 3. OK Lokomotiva Pardubice LPU 232 4. OK 99 Hradec Králové PHK 219

5. OOB TJ Turnov TUR 180

6. TJ Slavia Hradec Králové SHK 173

7. TJ Sportcentrum Jičín SJC 141

8. Přátelé orientačního běhu Opava AOP 131

9. OOB TJ Slovan Luhačovice LCE 120 10. Magnus Orienteering ASU 119

DOROST (celkem 33 klubů)

1. OK 99 Hradec Králové PHK 256

2. Oddíl OS SK Prostějov JPV 215

3. OK Lokomotiva Pardubice LPU 194 4. OK Jihlava SJI 177

5. OOB TJ Slovan Luhačovice LCE 177

6. TJ Slavia Hradec Králové SHK 170

7. Oddíl OB Kotlářka DKP 151

8. SK Praga PGP 149 9. TJ Loko Liberec LLI 147 10. TJ TŽ Třinec TRI 126

Ranking OB 2014

úplné výsledky na http://oris.orientacnisporty.cz/Ranking Ženy (celkem 915 závodnic) 1. Zvěřinová Martina LPU 103777 2. Kabáthová Eva ZBM 101216 3. Šístková Iveta LPU 100771 4. Omová Michaela TUR 100148 5. Knapová Jana LPU 99502 6. Poklopová Lenka UOL 98700 7. Horčičková Vendula UOL 98137 8. Hermanová Zuzana LPU 97411

Gregorová Kamila CTB 97178

Kosová Denisa PHK 97006

Matějů Martina PGP 96995

Knapová Lenka LPU 96019

Indráková Adélka ZBM 95617

Kozáková Zdenka TBM 94410

Hlavová Hana ZBM 93575

Jedličková Zuzana SHK 93152

Tichovská Martina PGP 92815

Kolínová Kristýna DKP 92392

Przyczková Michaela LPU 91669

Topinková Monika PHK 91560

Hrušková Barbora ZBM 91052

Rufferová Iva TUR 90702

Doležalová Monika KAM 90297

Udržalová Pavla LPU 89963

Jakobová Adélka UOL 89588

Svobodná Šárka DKP 89377

Heczková Bohdana VLI 89077

Košárková Iva AOP 88407

Král Vojtěch SSU 98029

Hájek Daniel ZBM 96127

Kubelka Tomáš LPU 96064

Kubát Pavel PHK 96013

Chloupek Adam ZBM 95512

Semík Ondřej KAM 95285

Procházka David LPU 95107

Hradec Pavel TUR 94827

13. Losman Petr PHK 94705 14. Poklop Martin SSU 94565

Udržal Tomáš LPU 94459

Mrázek Jan SJC 94203

Bravený Vít ZBM 93871 18. Schuster Marek AOP 93784 19. Kamenický Jakub PHK 93687

Minář Marek ASU 93552

Kamenický Matěj LPU 93418

Grundmann Jan LPU 92912

Prášil Marek TTR 92898

Hubáček Michal LCE 92729 25. Flašar Jan PGP 92476 26. Horáček Michal VLI 92421

Kozák Osvald TBM 92244 28. Janata Martin DKP 92020 29. Bouchal Jiří VPM 91857 30. Hadač Filip AOP 91804

Český pohár veteránů v OB 2014 (absolutní pořadí) úplné výsledky na http://www.orientacnibeh.cz/ob/cpv.php Ženy (celkem 697 závodnic)

D55 1. Rosecká Alena PZR 214

D55 2. Víchová Ladislava LPU 210 D50 3. Klapalová Jana VAM 209 D40 4. Škorpilová Jana SJC 208 D50 5. Voltrová Svatava ROZ 206 D55 6. Zelená Markéta PGP 188 D40 7. Podrábská Marie VLI 188 D50 8. Hrstková Dana SJI 188

D45 9. Kosová Michaela SRK 183 D45 10. Kamenická Lenka OSN 182 D35 11. Ryšavá Magdalena PGP 179 D60 12. Dohnalová Dana VSP 176 D65 13. Horáčková Stanislava VLI 174 D50 14. Knapová Iva LPU 171 D55 15. Mrázková Ivana DKP 169 D45 16. Čechová Zuzana SJI 168 D45 17. Novotná Petra PHK 167 D50 18. Hlavová Miroslava KON 167 D55 19. Běhounová Jiřina PHK 167 D45 20. Jemelíková Lada VBM 166 D50 21. Poklopová Ivana UOL 164 D50 22. Hindráková Martina LTU 162 D40 23. Hiršová Marcela VBM 161 D45 24. Kovaříková Mária TRI 160 D40 25. Sedlářová Pavla AOP 159 D50 26. Kavková Dana SCP 158 D55 27. Šedivá Miroslava EKP 156

D35 28. Arnoštová Kateřina VSP 155 D45 29. Komersová Jana KNC 155 D50 30. Smutná Jana VAM 153 Muži (celkem 1060 závodníků)

H70 1. Vlach Oldřich BOV 218 H75 2. Havlík Jaroslav SJC 212 H60 3. Hickethier Manfred VLI 210 H55 4. Milota Josef MLA 208 H50 5. Krejčí Jaroslav BOR 208 H60 6. Přinda Oldřich VLI 207

H70 7. Pospíšil Jaromír PZR 207 H55 8. Škorpil Martin HOR 201 H65 9. Švadlena Jiří CHC 198 H50 10. Němeček Jan VSP 197 H55 11. Zuzánek Zdeněk TJN 197 H70 12. Čadil Jan FSP 190 H35 13. Král Aleš MFP 189 H40 14. Netopil Libor VAM 187 H60 15. Uher Petr VSP 183 H55 16. Zdráhal Robert OOL 183 H65 17. Buriánek Jaromír SCP 183 H70 18. Fišák Jan MLA 183 H45 19. Hasman Jan VPM 182

H65 20. Knobloch Jindřich VRL 179 H75 21. Attl Vladimír PGP 177 H55 22. Ryšavý Jiří MOV 176 H50 23. Grepl Ladislav KON 176 H60 24. Farář Václav LPU 176 H55 25. Hausvater Karel SHK 173 H40 26. Valík Luděk AOP 172 H55 27. Běhoun Pavel PHK 172 H60 28. Škoda Přemek VLI 164 H65 29. Peterka František TJP 164 H70 30. Ostřanský Josef SSU 164

Světový pohár MTBO 2014 – celkové pořadí úplné výsledky na http://iofranking.osport.ee/iofranking/WorldCupMTBO Ženy (celkem 57 záv.) 1. Benham Emily GBR 280 2. Hara Marika FIN 265 3. Poverina Svetlana RUS 211 4. Vinogradova Olga RUS 203

Stengard Ingrid FIN 198 6. Tichovská Martina CZE 198 7. Thomasson Cecilia SWE 184 8. Laurila Susanna FIN 173 9. Hakala Eeva–Liisa FIN 164 10. Repina Tatiana RUS 161

Paulíčková Renata CZE 136

Březinová Marie CZE 62 35. Skácelová Naděžda CZE 50 37. Nováková Kateřina CZE 36 Muži (celkem 69 záv.) 1. Foliforov Anton RUS 300 2. Gritsan Ruslan RUS 223 3. Hradil Jiří CZE 211 4. Malsroos Lauri EST 210 5. Kvåle Hans Jørgen NOR 209 6. Niemi Pekka FIN 201 7. Laurila Jussi FIN 166 8. Fuchs Baptiste FRA 152 9. Erm Tonis EST 152 10. Gluhov Valeriy RUS 150 15. Stránský Vojtěch CZE 122 16. Svoboda Jan CZE 115 19. Pospíšek Marek CZE 105 22. Ševčík Martin CZE 99 30. Ludvik Vojtěch CZE 61 41. Bogar František CZE 37 46. Laciga Radek CZE 28 Český pohár MTBO 2014 – celkové výsledky úplné výsledky na http://oris.orientacnisporty.cz/Zavod?id=2670 W21E (celkem 27 záv.) 1. Tichovská Martina VSP 1230,00 2. Paulíčková Renata SJI 1198,63 3. Kubínová Veronika SKV 1147,66 4. Fajtová Stanislava VBA 1122,94 5. Skácelová Naděžda TSU 1120,84 6. Březinová Marie TSU 1091,25 7. Nováková Kateřina OKP 1079,73 8. Drobníková Markéta ZUP 1077,31 9. Tyszová Natália LDC 1026,41 10. Hrdinová Marie VSP 1017,74 M21E (celkem 43 záv.)

1. Pospíšek Marek TBM 1194,98 2. Lauerman Jan SJI 1182,73 3. Svoboda Honza SMR 1178,27 4. Ludvík Vojtěch STB 1174,97 5. Ševčík Martin TBM 1172,49 6. Laciga Radek VSP 1119,66 7. Štěpánek Martin TBM 1087,81 8. Tišnovský Martin TBM 1084,98 9. Rygl Miroslav TBM 1060,62

10. Rygl Jaroslav TBM 1053,43 W17 (celkem 5 záv.)

1. Králová Vilma TZL 827,71

2. Grycová Veronika TBM 606,97

3. Čiháková Barbora KNC 570,63

4. Kiacová Veronika XPU 360,09

5. Pilná Bára VRL 136,60 M17 (celkem 7 záv.)

1. Hašek Jan VPM 810,00

2. Mišoň Matěj SMR 711,32

3. Zemko Zdeněk SLA 575,36

4. Pelikán Lukáš SKL 516,36

5. Kašpar František SLA 384,14

6. Háp Ondřej XHK 185,42 M20 (celkem 11 záv.)

1. Šňupárek Václav TZL 1000,71

2. Nemet Michal BOR 907,38

3. Ludvík Matyáš STB 882,63

4. Horák Jan LDC 828,53

5. Charvát Jan VRL 756,41

6. Muller Matej VBA 752,95 W14 (celkem 9 záv.)

1. Mišoňová Magdalena SMR 698,31

2. Lacigová Marie VSP 606,71

3. Pelikánová Máša SKL 583,55 M14 (celkem 11 záv.)

1. Hruška Tomáš ABR 816,94

2. Kroc Kryštof VIV 734,22

3. Humlíček Tomáš SBK 708,54 W21A (celkem 69 záv.)

1. Jirásková Markéta VSP 989,54

2. Fólová Martina SMR 986,52

3. Uhnavá Markéta SBK 959,03 W21B (celkem 47 záv.)

1. Kiacová Zuzana XPU 803,75

2. Jedličková Adéla XHK 785,14

3. Kratschmerová Kateřina TBM 784,56 M21A (celkem 68 záv.)

1. Schwab David TBM 999,80

2. Fajtl Jaroslav VPM 993,05

3. Štěňha Martin EKP 981,99 M21B (celkem 57 záv.)

1. Plíhal Tomáš SJI 1008,07

2. Buchtík Ondřej VLI 968,18

3. Jirásek Aleš XPU 967,38 M21C (celkem 48 záv.)

1. Hegner Lukáš LPM 787,12

2. Maňásek Josef 89C 734,03

3. Polášek Radek TBM 733,30 W40 (celkem 22 záv.)

1. Rejholcová Andrea BOR 1019,18

2. Abelová Ivana STB 944,40

3. Kubínová Jana SKV 765,23 W50 (celkem 21 záv.)

1. Králová Dana TSU 811,26

2. Lacigová Ivana VSP 794,55

3. Perůtková Ivana LCE 750,49 M40 Long (celkem 51 záv.) 1. Toloch Alexandr VIV 1011,64 2. Malátek Rastislav VBA 1005,93 3. Folprecht Eduard ZUP 995,61 M40 Short (celkem 6 záv.)

1. Charvát Roman VRL 878,81 2. Hlavatý Pavel BUL 259,44 3. Kvapil Petr TUR 200,00 M50 (celkem 30 záv.)

1. Maennel Harald BOR 819,84 2. Hejna Jiří KNC 817,45 3. Pospíšek Zbyněk TBM 796,67 M60 (celkem 10 záv.)

1. Nejedlý Petr TZL 820,00 2. Müller Petr JEP 786,45 3. Lukavec Míla SMR 666,53

Partneři ČSOS pro rok 2014

Pronájem a servis mobilních WC, pisoárů, mycích žlabů a stání, toaletních karavanů, odpadkových košů, velkoplošných stanů a ochrany povrchu. Pronajímáme a prodáváme mobilní oplocení, obytné, kancelářské, skladové a sanitární kontejnery. Nabízíme kompletní hygienické zabezpečení hromadných společenských, sportovních a kulturních akcí.

Slaný, České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Olomouc, Brno