




























Kartografické vydavatelství a tiskárna Žaket je tu od roku 1991 – zajišťuje spektrum služeb pro sportovní akce, zejména pro orientační běh. Vzhledem k dlouholetému působení celé firmy i mnoha jejích zaměstnanců v tomto sportovním odvětví Vám nabízíme odbornou kontrolu všech fází ofsetového i digitálního tisku map pro orientační běh. Máme dlouholeté zkušenosti s tiskem na běžné natírané papíry i na voděodolný syntetický Pretex či Tyvek. Zajistíme i kompletaci map do PE mapníků. Nabízíme také tisk startovních čísel na Pretex a netkanou textilii za výhodné ceny.
Naše reference z posledních let:
O-ringen 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005 JWOC 2013 Hradec Králové, World Cup 2011 Liberec, JWOC 2011 Wejherovo, EYOC 2011 Jindřichův Hradec, Euromeeting 2010 Turnov, WOC 2009 Miskolc, WOC 2008 Olomouc World Cup MTBO 2012 Řitka, MTBO World Championship 2007 Nové Město n/M Slovak Karst Cup 2014, O´weekend Haut Jura 2014, Croatia Open 2013, Croatia Open 2012, Tiomila 2012, Spring Cup 2010, Tiomila 2009, Spring Cup 2009, OO Cup 2007 české mistrovské i oblastní závody
Jsme partnerem Českého svazu orientačních sportů a podporujeme seriál soutěží pro mládež Žaket pražský pohár žactva.
www.zaket.cz
info@zaket.cz tel. +420 210 083 570
Skončila sezóna lyžařského orientačního běhu - nakonec bylo bílo a LOBy byly libo – která byla úspěšná jak z pořadatelského, tak sportovního hlediska. Letos navíc přivábila i dost mladých závodníků.
A začíná další sezóna OB a MTBO. Taky se těšíte na vůni lesa, kde se mísí vůně tlejícího loňského listí s omamnou vůní přicházejícího jara? Čekají nás desítky oblastních závodů, nový ročník žebříčků a pohárů, stovky nalezených kontrol.
Sezóna je to pro orienťák již 65. (slovy šedesátá pátá)! To už znamená pár sportovních generací.
Gratulujme si k vysoké úrovni českého orienťáku, kvalitním soutěžím, soupeření v kamarádském duchu, těšit nás mohou zvyšující se počty mládeže a zájemců o orientační běh. Co si přejme? Stále dost lidí s ochotou trénovat mládež, zajišťovat chod oddílů a soutěží a kromě sportovců podporujme a vychovávejme nové tahouny těchto méně populárních činností. Bez nich to minimálně dalších 65 let nepůjde! Pěkné počtení a krásné sportovní zážitky v sezóně 2015 přeje redakce časopisu!
Radim Hošek radimho@gmail.com
Nejlepší mužský světový o-výkon za rok 2014? Bobach, Hubmann, Gueorgiou nebo snad Bergman? Kdepak – tuhle cenu si s přesvědčivým náskokem odnáší Švéd Rune Haraldsson. Dvojnásobný mistr světa v M95 zvolna přemýšlí o konci své osmdesátileté kariéry, to cestování za vrcholnými akcemi (WMOC bylo loni v Brazílii) ho prý už trochu unavuje.
Zima se vrátila k normálu: sněžilo a jely se LOBy. Pořadatelé pražského Zdravotníku zaujali nočním sprintem, Plzeňáci konečně uspořádali po tři roky a snad načtyřikrát odkládané LOBy v Abertamech.
A LOBácká repre se činila. Historie se ptát nebude, jestli na MS chlapům boj o bronz ve štafetě usnadnili diskvalifikovaní Finové a Norové. Bronzovou medaili, MEDovou, přidal i dorostenec Ondra Starý. A severským větrem ošlehaná Hanka Hančíková vyválčila stříbro na klasice na ME ve Švýcarsku.
Tajemství výborného výsledku Miloše Nykodýma na loňském MS na middlu je odhaleno. Dým v lese místo běhu levituje. Co na to říkají soutěžní řády a pravidla, nevíme, ale propagační video mladého Žabiňáka najdete na jeho webu.
Dlouho to vypadalo, že se letos v českém OB neurodí žádná přestupová bomba. Nakonec je všechno jinak – krátce před uzávěrkou přestupů byla rozprášena mistrovská ženská štafeta UOL: Adélka Jakobová (PGP), Vendula Horčičková (LCE) a Lenka Poklopová (ZBM).
Hradecké OK99 zaujalo masivní marketingovou kampaní ohledně jejich Jarního poháru. Dva dvoumetroví škrtiči objevení mapařem v lese se dostali až na stránky MF Dnes. Tradičně se podíváme i na diskusní fórum BEN... abychom zjistili, že tam od prosince ale lautr nic nového nepřibylo. Tak třeba příště
Orientační běh – časopis orientačních sportů
Vydavatel: Český svaz orientačních sportů, Zátopkova 100, P.S. 40, 160 17 Praha 6-Strahov
Tel./fax: 220 513 295, E-mail: csob@cstv.cz
Redakce a příjem inzerce: Žaket, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, www.casopisob.cz
Jiří Krejčík – editor, 1krysy@gmail.com
Lenka Klimplová – redaktorka, lenka.klimplova@gmail.com
Petr Žaloudek – redaktor, zhaly@seznam.cz
Jan Exner – redaktor, jenda.ex@seznam.cz
Radek Laciga – redaktor, rala@volny.cz
Na obálce: ČP LOB Studenec, foto Miroslav Rygl
4 Radek Laciga 38 let poté… MS a MSJ v LOB, Norsko
8 __ Radek Laciga Stříbro na zahřátí Mistrovství Evropy v LOB, Švýcarsko
12 Petr Žaloudek Venda v nové dimenzi
14
__ Jan Procházka Klokaní pozdravy aneb první kolo SP v Tasmánii
17 Radek Novotný Budování ofenzivní pozice Česká reprezentace v OB na prahu nové sezóny
18 Libor Forst Sedm mistrů světa závodilo u nás Trail-O
19 Libor Forst Trail-O kviz
21 __ Bob Háj Čím nás naše lesy mohou nepříjemně překvapit?
24 Honza Netuka Bor nejlepší orientační terény
25 __ Zdeněk Koč Eduard nejlepší orientační terény
26 Jan Exner V roce 2016 o evropské medaile v Jeseníkách ME v orientačním běhu a v trail-o 2016
27 __ Proč přijet na Mistrovství světa v MTBO do Liberce
28 __ HSH Sport Novinky SportIDENT mění orientační sporty
29 HSH Sport Sportident Čip zabudovaný do palcové buzoly ComCard Up
30 __ Jarmila Němečková, Kristýna Skyvová Orientační běh – sport pro všechny
33 __ Jan Exner, Radek Laciga, Jarmila Němečková Letem o-světem
34 Jiří Krejčík Přijeďte na výstavu do Otrokovic!
34 __ HSH Sport Pozor na chybovost starších čipů
Jarmila Němečková – inzerce a marketing, jarmila.nemeckova@zaket.cz, tel.: 603 157 803
Předplatné: Marie Dvorská, marie.dvorska@zaket.cz Grafika, DTP: Jitka Štraitová – Žaket Tisk: Žaket, www.zaket.cz, info@zaket.cz Příspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy, apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí.
Registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vychází: 10. 4. 2015. Uzávěrka příštího čísla: 10. 5. 2015
35 __ Jiří Šubrt Zprávy ze Strahova
Radek Laciga rala@volny.cz
Foto: Radek Laciga, Johanka Šimková, Gro Ellegaard
MS a MSJ v LOB Hamar/Budor, Norsko, 9.–15. února 2015
Od té doby uplynulo spoustu času a LOBy se hodně proměnily. Nejezdí se klasicky, ale bruslením. Změnil se materiál, mapy i disciplíny. Štafety netrvají 5–8 hodin, ale za hoďku a půl známe vítěze. A především, narostla konkurence, místo 6 zemí se jich nyní účastní přes 20. Přesto jsme do norského Hamaru odjížděli s medailovými ambicemi, a to zásluhou Hanky Hančíkové, dvojnásobné medailistky z ME. Ta si jistě chtěla připsat i první cenný kov z MS a úvodní závod – týmový sprint smíšených dvojic naznačil, že by tento
cíl mohl být reálný. Právě ona byla ve dvojici s Kubou Škodou hlavní tahoun a do posledního úseku předávala na 5. místě. Nor Kvåle se sice v závěru posunul před Kubu a také Bulhar Belomazhev ho atakoval, avšak na rozdíl od Kuby se dopouštěl chyb, čímž mu umožnil dojet do cíle pro pěkné 6. místo. První velká bedna byla doma. Za zmínku také stojí poměrně překvapivé 4. místo Kazachů Olga Novikova se po mateřské pauze opět ukázala ve výborné formě a dobře ji doplnil zkušený Mikhail Sorokin. Zato již zmíněným
Bulharům, několikanásobným medailistům právě z této disciplíny, závod příliš nevyšel a 7. místo bylo zklamání. Stanimir Belomazhev si v cíli povzdechl: „Bylo to příliš mapově náročné, celé v čárkách, extrémně technické a žádné svezení po širokých cestách, jak to bylo třeba ve Švýcarsku…“ Ono se není čemu divit. To, že jeho silná stránka je především fyzická zdatnost, je všeobecně známo, ostatně po skončení MS se přesunul pouze do sousedního Švédska na šampionát v severském lyžování ve Falunu, kde
V roce 1977 se konalo druhé mistrovství světa v LOB, poprvé s českou účastí. A to velmi úspěšnou účastí. Ženy i muži přivezli domů bronzové medaile ze štafet. Avšak zatímco ženám se stejný výsledek podařilo zopakovat i v roce 1980 a po delší pauze i na MS v Japonsku 2009, kde navíc Barča Chudíková přidala stříbro na klasice, pro česko-slovenské muže v dnes již legendární sestavě Jan Pachner, Jaroslav Kačmarčík, Jiří Ticháček a Jaromír Gorný to byl nejen první, ale také poslední cenný kov v historii. Tedy až doposud…Klíčový okamžik ženského závodu na klasické trati. Tove Alexandersson je sice v cíli nejrychlejší, avšak cestou na 12. kontrolu míjí odbočku, projíždí zakázaným prostorem a stejně jako Mervi Pesu je diskvalifikovaná, z vítězství se tak raduje Josefine Engström.
Sice ne nejdelší, ale zato velmi zajímavý postup nabídla kontrola 15 u mužů (K10 u žen). Jako nejrychlejší se ukázala varianta traverz s dlouhou fikačkou v druhé polovině postupu (oranžová – Spoerry) a také varianta horem (modrá – Tunis). Pro nás, co jsme startovali na začátku, kdy fikačka ještě nebyla najetá, vyšlo také velmi výhodně jet začátek po oranžové a v závěru vystoupat nahoru na modrou variantu
vyhrál kvalifikaci na 15km a ani v hlavním závodě se neztratil. Stejně jako jeho parťačka ve dvojici Antoniya Grigorova-Burgova, která je zaměřením především hlaďařka a LOBy má spíše jako doplněk.
Další den se jel individuální sprint. Prostor byl víceméně stejný jako předchozí den, takže to opět nebylo ani tak o sprintování, jako o precizní práci s mapou a víceméně nikdo se nevyvaroval menších i větších chyb. A to s jedinou výjimkou – Tove Alexandersson. Povídá se o ní, že jí stačí podívat se do mapy jednou za dva postupy. Já bych řekl, že to bude nějaká fáma, neboť podle klády, kterou nadělila všem soupeřkám, to spíš vypadalo, že se do mapy koukla na startu, a pak celý závod objela po paměti. Jsou zkrátka úkazy, které normální člověk nepochopí a Tove k nim prostě patří.
V mužích to bylo jaksepatří dramatičtější. Druhé zlato tu díky rychlému závěru tratě získal Rus Lamov, stříbrem si pak po včerejšku spravil chuť Belomazhev. Z našich zajela nejlépe Hanka na 8. místě, když v úvodu dost ztrácela na drobných chybkách. V druhé půli však těžila ze spolupráce s nakonec stříbrnou Norkou Rognstad a posunula se díky tomu do top 10. A na nejlepší desítku útočil i Kuba Škoda. Ten až na pár zaváhání zajel výborný závod a na 10. příčku mu nakonec chybělo pouhých 10 vteřin. Bohužel z toho bylo „až“ 16. místo. Chybělo tentokrát trochu toho štěstíčka, ale i tak je to Kubovo maximum na MS. A zapomenout bychom neměli ani na velmi pěkné 15. místo Simony Karochové. Ta jela po celý závod vyrovnaně a vyvarovala se zásadnějších chyb, což jí vyneslo jedno z jejích nejlepších umístění na velkých akcí. Norové jsou pověstní tím, že jsou schopní v každém prostoru namotat neskutečně hustou síť skútrových stop a první dva závody to plně potvrdily. A to se závodilo
Hanka si sice bude muset na svojí první medaili z MS další dva roky počkat, ale i tak letošními výkony opět potvrdila svoji příslušnost ke světové špičce.
Ač byl použit již osvědčený bezdotykový systém Touch-free, při hromadném startu na middlu přesto nebyla o kolize u kontrol nouze.
Nejdelší postup na klasické trati byl u žen (podobný i u mužů) hned na 3 kontrolu. Zanalýzy vyplývá, že první dvě třetiny postupu vyšly všechny varianty prakticky nastejno, rozdíly se tvořily až v závěru, kde to chtělo objet po plné a nestoupat těžký kopec po skůtrovce.
na měřítku 1 : 5 000. Jak to bude probíhat při longu na „patnáctce“ jsme si radši ani nezkoušeli představovat. Nakonec zde byla síť stop přeci jen nepatrně řidší, a velkou část tratě tvořily dlouhé postupy s volbou po širokých cestách. Dalším specifikem Norů je, že zásadně pořádají klasickou trať s intervalovým startem, což nároč nost i prožitek z celého závodu výrazně zvyšuje. Musíte si to zkrátka odmapovat a odbojovat celých 100 minut sami až do konce. A Norové evidentně vědí, co jim sedí, neboť po dlouhé době se díky Larsi Moholdtovi mohli radovat z mistrovského titulu. V ženách si pro druhé zlato jela opět Tove. Jela, ale nedojela, neboť stejně jako Finka Mervi Pesu cestou na 12. kontrolu při postupu po příjezdové komunikaci k místním chatkám přejela odbočku na lyžařskou trať a vjela do zakázaného prostoru. Nebyly v tom nejspíš samy, podobný postup měli všichni muži, junioři i dorostenci, ale pouze ony dvě měly na sobě GPS, a i když tím časově ztratily, následovala nekompromisní diskvalifikace.
Hanka se ani tentokrát nevyvarovala řady chybek hned v úvodu, takže z toho bylo jen 11. místo. Z kluků pak slušně zajel Jirka Bouchal na 19. místě. Ten se do reprezentace vrátil po dvouleté pauze a evidentně věděl, jak si načasovat dobu a místo pro svůj comeback.
Souběžně s MS se konalo i juniorské a dorostenecké mistrovství, ovšem výkony našich mladých v úvodních dvou závodech nestály příliš za řeč. Asi si šetřili energii na víkendové klání. V sobotu se jel middle, který se dle norských tradic, ale jinak dost netradičně, jel s hromadným startem. A to zřejmě sedělo našemu dorostenci Ondrovi Starému, který si nečekaně senzačně dojel pro bronzovou medaili. Ondra využil chyb soupeřů a postaral se o největší překvapení
Zdánlivě jednoduchá, avšak pro vývoj štafet zcela klíčová kontrola č. 12. Radek Laciga zde také má namířeno rovnou na třináctku, včas se ale zorientuje, na rozdíl od Nora Kvåleho a Fina Saarely, kteří jsou zřejmě příliš zaměstnáni vzájemným soubojem, než aby dvanáctku zaregistrovali. Cesta k bronzové medaili je otevřená dokořán
juniorského týmu. V dospělých to byl finský den. Zejména ženy si to rozdaly v kompletním složení na cílové rovince a rozdě lily si první čtyři pozice. Vítězstvím mezi muži je pak doplnil Staffan Tunis. Dělalo se hodně chyb, obzvláště 5. kontrola u mužů natropila velké problémy. Řada borců se nechala strhnout vláčkem závodníků jedoucím na jinou farstu. Tato chyba prakticky pohřbila šance několika špičkových závodníků, jako dvojnásobného mistra světa zde v Norsku Andreje Lamova, dále se nachytali Christian Spoerry či Erik Rost se kterým tuto kontrolu bohužel pohledal i Kuba Škoda. Naopak Jirka Bouchal zajel výborně, v závěrečném pytlíku se dokonce pohyboval na chvostu skupinky bojující o 9. pozici. Bohužel se to v ní jen hemžilo nabitými jmény, jako je právě Rost, Veselov
Srovnání postupů Andreje Lamova (červená) s Jirkou Bouchalem (modrá) v závěrečném úseku mužských štafet
Zajímavý souboj se odehrál o 4. Místo. Švýcar Spoerry dojel na 10. kontrole Lotyše Raizeho, který vzápětí chybuje, Spoerry však chvíli postává před dvanáctkou, zřejmě zmaten cizí farstou, od 13.kontroly jedou až do cíle svorně pospolu a rozdají si to na férovku ve finiši.
či Hakkinen. I tak je 14. místo Jirkův životní výkon a také nejlepší mužský výsledek od doby, kdy v reprezentaci před 4 lety skončil Ondra Vodrážka. Závěr celého šampionátu obstaraly tradičně štafety. Obě juniorské i ženská skončily shodně na pátých místech, což víceméně splňovalo, či lehce předčilo papírové předpoklady, takže už tak by byla spokojenost. Ovšem to, co se dělo v závodě mužů, to jistě vstoupí do historie. Už na prvním úseku dostal závod nečekanou zápletku, když naši velcí rivalové Švýcaři chytili přes 2 minuty ztrátu. Kuba jel naopak doslova famózně, využil každou chybku favoritů, aby se znovu docvakl do čelního balíku a dokonce přijel na předávku druhý, kousek za vedoucími Rusy a před všemi skandinávskými týmy včetně Lotyšů, kteří byli dalšími předpokládanými soupeři v boji o velkou bednu. Na druhý úsek jsem se po nevýrazných výsledcích v předchozích závodech nominoval já až díky povedenému middlu na úkor nováčka v týmu Petra Horváta. Po odstartování jsem rychle opustil myšlenku co nejdéle spolupracovat s Nory, Finy a Švédy a raději jsem si jel svůj závod a nechal je bojovat mezi sebou. A pak přišla inkriminovaná pasáž kontrol 11, 12 a 13, které byly skoro v řadě. Při odjezdu od 11 jsem si to už mapoval rovnou na 13. Po chvilce mi přestala sedět mapa, tak jsem zastavil a v tu chvíli objevil svůj omyl. Kontrola 12 byla naštěstí jen pár metrů ode mne schovaná za kupkou, a tak jsem bez ztráty kytičky pokračoval až do cíle, vyslat na třetí úsek Jirku Bouchala a dokonce s větším náskokem na Lotyše i Švýcary než na začátku. Zdá se, že souboj o páté místo je rozehrán výtečně, když hlasatel přichází se zprávou, že Norové a Finové nemají v pořádku ražení. Následuje zhruba 20 minut napětí, kdy není jisté kdo a jestli je disk, přeci jen o den dříve také oddiskli na middlu několik závodníků. Do lesa odbíhá skupinka pořadatelů, ještě stihnou vběhnout do cesty
Johance Šimkové z české štafety, která projíždí od divácké a zmizí za kopec. Po chvíli se na průjezdu objevují Rusové s lehkým náskokem před Švédy. Zdá se, že o zlatu a stříbru je rozhodnuto. Otazník se však stále vznáší nad bronzem. Nás alespoň trochu uklidňuje zpráva z rádia, že Švýcar sice dojel Lotyše, ale ztráta na Jirku zůstává 3 minuty. Po chvíli nervozity se z lesa vynořují Nor s Finem aniž by razili diváckou a míří rovnou do cíle. Je to jasné, pořadatelé Moholdta s Tunisem stáhli ze závodu, tudíž se Jirka rázem ocitá na 3. místě. Aniž by cokoliv tušil. Každá další minuta trvá celou věčnost. Průjezd, krátký pytlík, a už dojíždí do cíle. Vítáme ho jásajíce s vlajkou, Jirkův nechápající obličej střídá výbuch radosti a vzápětí zklidnění. Rychle vyčíst čip, ať je jistota – palec nahoru a je to tam. Česká mužská štafety získává po 38 letech bronzovou medaili na mistrovsví světa. Ještě zkoukneme napínavý dojezd o 4. místo, který doslova o decimetry vyhrává Švýcar Spoerry (a upřímně, z diváckého hlediska to byl nenapínavější okamžik celého závodu), a může se začít slavit. Norské MS tedy skončilo poněkud nečekanou zápletkou. Naše nejlepší závodnice Hanka Hančíková, tentokrát vyšla medailově naprázdno, zatímco mužská štafeta, která se o měsíc dříve na ME nevklínila ani na velkou bednu, slavila bronz. Ale o tom orienťák je, nestačí být jen rychlý, ale především přijet z lesa se všemi kontrolami. A na to Nor Kvåle s Finem Saarelou při vzájemném soupeření lehce pozapomněli a výsledkem byla vynechaná 12. Kontrola –stejná, na které jsem měl problémy i já. A ještě jedna perlička na závěr: v onom roce 1977 se naše štafeta z cenného kovu radovala také díky diskvalifikaci favorizované štafety a ironií osudu to byla finská…
Na vyhlášení to občas vypadalo jako „one flag show“, k naší radosti tam alespoň jednou zase po 6 letech zavlála i ta nejhezčí – naše
Mistrovství Evropy v lyžařském OB, Lenzerheide, Švýcarsko, 19.–25. 1. 2015
Radek Laciga rala@volny.cz
Foto: Johanka Šimková
Známé alpské středisko Lenzerheide leží v nadmořské výšce 1 500 m. n. m. a místní, jen rok a půl starý a zároveň také první a jediný biatlonový areál ve Švýcarsku pouze o pár metrů níže. Přesto měli organizátoři LOBáckého mistrovství Evropy velké vrásky kvůli nedostatku sněhu. Naštěstí doslova za pět minut dvanáct nasněžilo kolem 30 cm sněhu, a tak mohla česká výprava vyrazit za obhajobou evropského titulu Hanky Hančíkové ze sprintu na loňském ME v Rusku.
Sníh sice pár dnů před závody napadl, ale ani tak to nebyla žádná velká sláva. V lese to bylo zcela bez podkladu, takže na mnoha místech lezly či pod vrstvičkou čerstvého prašanu byly schovány kamínky a na některých jižních svazích luk sníh také rychle odtával. Zdejší týden se tedy neobešel bez pořádných šrámů, nikoliv na duši, ale na skluznici lyží. Prostor závodů také oproti původním plánům musel být lehce redukován, což odnesl především závod na klasické trati, který byl zkrácen a ti nejlepší ho zvládli jen lehce nad jednu hodinu. Začínalo se však sprintem. První polovina byla mapově velmi zajímavá a také se zde tvořily hlavní rozdíly a chyby. Především Rus Andrey Grigoriev zde pohřbil závod, když hned dvakrát o pár metrů minul 8. kontrolu. Smůlu měl také domácí Gion Schnyder, který tak trochu doplatil na razící systém. Poprvé na velké svě tové akci byl použit SportIdent SI air+, což by nebylo nic špatného, kdyby nebyla nasazena varianta s krátkým dosahem, razící na pouhých cca 20cm. Mnozí závodníci do kontrol ve snaze o rychlé ražení bouchali a některé nápor nevydržely a spadly na zem. Právě Gion si jedné spadlé kontroly nevšiml a musel se pro ni dost vracet, což ho stálo dobrý výsledek. Druhá polovina sprintu byla mapově velmi jednoduchá a své fyzické předpoklady zde uplatnil Bulhar Belomazhev. Smazal zde nepatrnou ztrátu na průběžně vedoucího Rusa Lamova a dojel si pro další vítězství ve své sbírce. I v ženách se míchalo pořadí až v samotném závěru. Dlouho vedoucí Švédka Frida Sandberg zde vyrobila několik zbytečných chyb, darovala vítězství Rusce Julii Tarasenko a propadla se až na 9. příčku. Na druhé a třetí místo se skvělým závěrem posunuly v úvodu drobně chybující Finka Mervi Pesu a Švédka Magdalena Olsson. Naše Hanka Hančíková, obhajující titul z loňského roku, jela sice bez větších chyb, avšak chyběla jí tentokrát dostatečná plynulost a rychlost. I tak z toho bylo pěkné 8. místo.
Hned další den nás čekala klasika, sice poměrně krátká, ale i tak dost vydatná. Startovalo
Gion Schnyder při sprintových štafetách opravdu chtěl vybojovat pódiové umístění, což se povedlo, ale zjevně ho to stálo velké úsilí.
Sprint mužů s postupy vítězného Stanimira Belomazheva
Jak vrtkavá může být štěstěna, by mohli vyprávět Norové. V cíli se nejprve ze stříbra radovalo duo Jørgen Madslien a Anna Ulvensoen (v popředí), zatímco jejich zkušenější kolegové Kvåle a Rognstad jsou v tu chvíli doslova na kolenou. Ovšem jen do okamžiku, než si Jørgen vyčetl čip. Radost střídalo zklamání a naopak. A nebylo to letos naposled, co diskvalifikace míchala pořadím štafet, a opět hrál Hans Jørgen Kvåle v hlavní roli…
Gion Schnyder při sprintu ztrácí šance na dobrý výsledek, když si nevšimne spadlého stojanu 4. kontroly a musí se cca 100 m vracet.
Andrey Grigoriev předvádí na sprintu parádního vlastňáka, když 8. kontrolu nachází až na třetí pokus.
se hromadně a jely se tři farstované okruhy. V mužích si na poslední uzlovou kontrolu, od které se jel společný úsek do cíle, přivezl dostatečný náskok Švéd Erik Rost a pohodlně si jej udržel. Finišovalo se tedy o stříbro a velkým hrdinou se stal domácí Christian Spoerry, který získal pro Švýcarsko první individuální medaili v historii. V ženách se v závěru sjela početnější skupina jedoucí o medaile, ve které nechyběla ani Hanka. Z boje se nejprve vyřadily Finka Pesu a Ruska Kechkina špatnou volbou na předsběrku, na které další Ruska Frolova ztratila několik klíčových sekund, neboť se ke kontrole pár metrů musela vinou špatného oražení vracet. Toho využila Hanka, a také zásluhou výborně připravených lyží ve sjezdu na stadion Frolovou předjela. V následném strhujícím finiši udolala Švédku Josefine Engström a nestačila pouze na Rusku Tatyanu Oborinu, která si již na stadion přivezla drobný náskok. Ziskem stříbrné medaile potvrdila Hanka příslušnost k nejužší světové špičce.
Na další den, kdy se jely sprintové štafety smíšených dvojic, přicestovala z Nového Zélandu, kde jen tak mimochodem vyhrála oba závody SP v pěším OB, i Tove Alexandersson, a jen tak mimochodem dojela s Andreasem Holmbergem na druhém místě. Škoda jen, že před nimi dojeli Josefine Engström s Erikem Rostem, čili švédské áčko, takže se jejich štafeta do výsledného pořadí nepočítala. Hned za švédským dvojblokem dorazila do cíle další zajímavá dvojice mladých a velmi perspektivních Norů Anna Ulvensoen s Jørgenem Madslienem jedoucích za NOR2. Jørgen však v posledním kole orazil špatnou jedničku a velkou radost střídalo velké zklamání. Druzí tedy nakonec Bulhaři Grigorova-Burgova s Belomazhevem a třetí norské áčko Rognstad a Kvåle. Rusové a Finové tedy překvapivě bez medaile a o šesté místo to byl souboj domácích s Čechy. Ač se Kuba Škoda snažil, co mu síly stačily,
Staffan Tunis by si zasloužil nějakou speciální cenu. Být během jednoho týdne pátý a 4 x čtvrtý, to je skutečný kumšt.
Rozhodující okamžiky longu žen. Pesu a Kechkina vypadávají z medailového souboje špatnou volbou na 28. kontrolu. Frolova ztrácí cenné vteřiny špatným oražením. Toho využívá Hanka a ve sjezdu na sběrku se dostává z pátého místa do boje o stříbro s Josefine Engström.
Gion Schnyder v závěrečném kole přeci jen dokázal, že je silnější závodník a velkou bednou si alespoň trochu spravil chuť po předchozích horších výsledcích. Na nás zbylo bohužel jen 7. místo.
Den volna má mít za účel, aby si tělo odpočinulo a zregenerovalo před dalšími závody. Ať už to bylo místním vysokohorským klimatem, či něčím úplně jiným, na český tým tak blahodárný vliv tato odpočinková fáze zřejmě neměla, neboť ze sobotního middlu jsme všichni dojížděli (někteří spíše došoupávali) do cíle zcela vyčerpáni a na dně svých sil. Na rozdíl od Rusa Lamova a Finky Pesu, ti měli sil evidentně na rozdávání a závod jednoznačně opanovali.
Oba výše jmenovaní svou formu předvedli i v závěrečných štafetách. Sice nevyhráli, ale shodně svým týmům dofinišovali pro stříbro, za vítěznými Švédkami, resp. Nory. Zajímavá jména se pak objevila mezi bronzovými medailisty. Nikoliv svou národností, Rusky a Švédové by se očekávali, ale tím, že to byly dvojky svých týmů. Tedy problém, který dobře známe z MTBO: jak z 6 kvalitních závodníků nepostavit dvě dobré štafety, ale jednu špič kovou. V LOBech se nás toto dilema netýká, posledních pár let jsme rádi, že postavíme alespoň jednu v každé kategorii. A opět se nám nezadařilo úplně podle představ. Ženy sice vybojovaly 6. místem pódiové umístění, avšak porážka od Estonek jistě zamrzela. Ještě hůře to dopadlo mezi muži. Kuba Škoda to rozjel velmi pěkně a předával ve skupině se silnými týmy, pak si však Radek Laciga na druhém
úseku prožil další krizový den a následoval propad pořadím. Ač Jirka Bouchal v závěru stahoval, na lepší nežli 7. místo za tradičními rivaly ze Švýcarska a Lotyšska to bohužel nestačilo. Za zmínku jistě stojí čtvrté místo Finů s finišmanem Staffanem Tunisem. Ten si připsal skutečný unikát. Kromě sprintových štafet, kde skončil se svou partnerkou pátý, dojel ve všech ostatních závodech na nepopulárním „bramborovém“ stupínku. To už snad ani není smůla, ale prokletí.
Mistrovství Evropy tedy skončilo pro naše barvy ziskem jedné stříbrné medaile zásluhou Hanky na longu, což nelze hodnotit jinak než pozitivně. Však je to pro nás teprve třetí cenný kov z ME. Ostatní výsledky byly sice lehce za očekáváním, avšak letošní „Evropa“ byla jen jakousi přípravou, zahřívacím kolem, před hlavním vrcholem sezóny: mistrovstvím světa v Norsku.
Foto: Lars-Åke Dickfors a archiv Venduly Horčičkové
Je deset večer a spolu s Vendulou Horčičkovou sedíme na prknech, co znamenají svět. V jejím případě je to celkem symbolické. Během prvního roku mezi dospělými sbírala mistrovské medaile a běžela i světový šampionát. Teď vypadá unaveně – dvě dnešní náročné fáze na lednovém reprezentačním soustředění jí zavírají oči. Její povídání o nečekaně úspěšné sezoně ale uspávající není. A navíc, v opuštěném vesnickém sále stejně není koho uvrhnout do dřímot.
závodnice. Když jsem pak jela na nominačky na MS, tak už tam byla motivace, že by mohl vyjít aspoň sprint. Takže jsem byla spokojená, když se to povedlo. Vlastně všechny mezinárodní závody byly pro mě velké zkušenosti, které, doufám, zúročím v příštích letech.
Čili jsi plnila hodně nad plán. Ten původní byl vlastně jaký? Můj cíl bylo akademické MS. Ale bylo pro mě těžké si stanovit nějaké konkrétní cíle, protože to bylo pro mě první setkání s konkurencí. Spíš jsem si říkala, že bych chtěla zvládnout akádu a mít nějakou mezinárodní zkušenost. Proto mě celá sezona hodně příjemně překvapila.
Pro mě bylo nejtěžší, že jsme měli tolik vrcholných akcí. To ladění dál a dál. Musím říct, že na konci už přišla ztráta motivace. Už bylo těžké udržet tu sezonu tak dlouhou. To bylo asi nejtěžší.
Jak hodnotíš své vystoupení na MS v Itálii, kde jsi běžela sprint?
lidí včetně těch, co znám. Ale na sprintu na mistrovství světa jsou lidi všude na trati, nejen v aréně Povzbuzují úplně všude. Je to obrovský rozdíl.
Dneska to bylo asi hodně dlouhé, co?
Odpoledne už to by dost náročné. Ranní kopcové tréninky se mi chodily dobře a rychle, ale na odpoledním delším longu jsem už trochu zakopávala.
Jsi zvyklá na dvě takhle náročné fáze v jednom dni? Jednou za čas chodím drsné dvoufáze, ale je to jiné, když to člověk jde ve skupině na reprezentačním soustředění a navíc s mapou, a když to běžím sama v Brně.
Pojďme se ale bavit o minulé sezoně. Jaká pro tebe byla? Nad očekávání dobrá, řekla bych. S nominací na Evropu jsem moc nepočítala, můj cíl byly svěťáky ve Španělsku, takže to byly super první zkušenosti. Ani medaile na sprintu nebyla úplně očekávaná, protože jsem měla pocit, že patřím mezi pomalejší a techničtější
A myslím, že jsi nebyla překvapená sama. Třeba z individuálních mistrovství ČR máš kompletní sadu medailí. Nemyslela jsem si, že hned první rok budu mít na to udělat medaili z MČR. Jak jsem říkala, už ten sprint mě hodně šokoval. Na krátkou jsem se těšila. Věděla jsem, že to je technický terén, který by mi měl sedět. Říkala jsem si, že šestka by byla super. Ale to, že vyhraju a ještě s poměrně velkým náskokem, mě hodně překvapilo. A klasiky si hned po krátké cením nejvíc. Po akádě jsem se potýkala se zdravotními problémy, neměla jsem pocit, že jsem rozběhaná. Týden před ní jsme měli soustředění, kde jsem se trápila. Ale za ten týden se mi to podařilo ustálit, běželo se mi fakt dobře. Toho si hodně cením.
Najde se vůbec něco, s čím nejsi spokojená?
Jela jsem tam s cílem postoupit do finále, což ale asi nebylo úplně dobré. Dopoledne jsem si to splnila a odpoledne ve finále jsem měla problém. Nevěděla jsem, s čím jdu vlastně do toho závodu. Asi jsem ho úplně nezvládla. Ale byly to nové zkušenosti, nová dimenze závodění. Nikdy jsem před tím nešla dva tak strašně důležité závody v jeden den. Jsou tam smíšené pocity, ale převažují ty pozitivní. Postoupila jsem do finále a zvládla jsem tím tu taktickou stránku jako úplně nevybuchnout a nezhroutit se tam. Odpracovala jsem si tam svoje.
Byla jsi dobře připravená na MS? Myslím, že ano. Že věci, které mě tam překvapily, se nedají naučit bez nějaké té první zkušenosti. Nejvíc mi vadilo, že tam bylo opravdu strašně moc lidí na trati. To jsem si neuměla představit. Teď už trochu vím, o čem to je.
Byl to velký rozdíl mezi seniorským a juniorským MS – i když to juniorské bylo loni v Česku a závodilo se tam také před hodně fanoušky a pod velkým tlakem?
Byl to obrovský skok a já to nečekala. Myslela jsem, že poté, co jsem běžela juniorské v Česku, už vím, co to je hodně
I když ti MS skončilo hned první den, zůstala jsi v Itálii s týmem. Má ten týden navíc pro tebe přidanou hodnotou? Rozhodně to bylo super. Myslím, že jsem tam odkoukala spoustu dobrých věcí. Co dělají ti nejlepší od nás před závodem, jak probíhá závodní příprava v týmu, co se řeší. Také jsem si mohla oběhnout long, což bylo pro mě hodně přínosné. Zkoušela jsem to jít jako závod, bylo to pro mě takové hrubé srovnání.
Přechod do dospělých, který mnohým dělá problémy, ti vyšel senzačně. Jaký je tvůj recept?
Myslím, že to je hodně o tom, co člověk odtrénuje v dorostu a juniorech. Je pravda, že nějakým systematickým způsobem trénuju od šestnácti nebo sedmnácti. Už to, že jsem se na juniorské MS snažila připravit a běhat tam nějaké lepší výsledky, mi pomohlo. Měla jsem na čem stavět. Ale je pravda, že to je těžké. Já jsem měla problém s middlem, o kterém jsem si myslela, že mi jde nejlíp. Jenže middle pro juniory je na pětadvacet minut a pro dospělé přes čtyřicet. Ten čtvrthodinový rozdíl, kdy se má člověk navíc soustředit a běžet tím maximálním tempem, je fakt velký. S tím jsem na začátku hodně bojovala – v zimě na soustředěních, ale i na jaře na Evropě
S čím tedy půjdeš do této sezony?
Vzhledem k loňské účasti na mistrovství světa bych chtěla zase jet, tentokrát do Skotska. Přála bych si nominaci na middle, protože si myslím, že tam můžu nejvíc uplatnit své mapové kvality. Takže se teď snažím soustředit hlavně na to, abych zvládla middle.
Co čekáš od Skotska? A máš už mistrovství v hlavě, nebo to je ještě moc daleko?
Když člověk plánuje trénink na celý rok, tak to samozřejmě k MS směřuje. Takže nelze říct, že bych na to nemyslela. Ale mám pocit, že to je trošku daleko. Ještě třeba nemyslím konkrétně na to, co bych tam chtěla běžet. Teda kromě toho middlu. Já mám na orienťáku nejradši ty úplně nové terény a orienťácký pocit z nich, takže na to se dost těším.
Takže ti vadí to, jak to bylo teď v Itálii? Když existují staré mapy prostorů, na kterých si člověk staví dopředu tratě a chybí tam ten moment určitého překvapení?
To je věc, na kterou se snažím si v rámci vrcholového orienťáku přivyknout. Když jsem byla mladší, tak mě nikdy moc nelákalo si dělat přípravy. Ale po přípravě na sprint v Itálii vím, že to je klíčové a že to člověku může hodně pomoct. Takže se to učím dělat. Jinak to nejde.
V čem si myslíš, že jsou tvé přednosti?
Ztrácím běžecky. To je to, na čem se teď snažím makat. Naopak jsem oproti ostatním holkám z týmu mapově poměrně stálá. Nedělám tolik chyb. Asi nedokážu úplně říct, čím to je. Prostě mi to celkem jde.
Změnila jsi teď něco v přípravě? Oproti loňsku mi připadá, že máš vyběhanější postavu. Zdá se, že se celkem hýbeš?
Snažím se. Jeden z dalších šoků po příchodu do dospělých je úplně jiná fyzická rychlost. V juniorech mi přišlo, že jsem na tom fakt dobře. A pak přijdu do dospělých a zjistím: Hmm, tak ne. Vím, že to je moje největší rezerva. V zásadě jsem nezmě nila nic, ale obecně se snažím běhat víc.
Kdo tě trénuje?
Nemám orienťáckého trenéra, spíš atletického – Pepu Andrleho. A Bořka Hojgra, který s ním spolupracuje.
Jak je těžké vysvětlit atletickému trenérovi specifika orientačního běhu?
Oni nejsou úplně atletičtí trenéři. Trénují různé sporty a jsou tomu otevření. Hodně je to zajímá, protože orienťák je specifický. Pořád měníme tempo a podložku a tím pádem i styl běhu. Z toho pohledu to pro ně bylo trochu těžké, ale už s nimi spolupracuju třetí rok a tohle už jsme docela vyřešili.
Kde si myslíš, že jsou naše největší rezervy oproti světové špičce? V holkách jsou přece jen trošku větší než u kluků Máme teď problém, že nám odešla většina nejlepších z týmu. Takže tu budujeme prakticky nový mančaft. Pro nás pro všechny je nejdůležitější nejdříve posunout fyzickou kapacitu na jejich úroveň. Sama na sobě cítím, že když se posunu fyzicky, tak se mi pak líp myslí a dělám méně chyb. Pak máme rezervu také ve stálosti výkonu.
Je to asi těžké nemít v týmu v podstatě nikoho staršího, od koho by se daly přebírat zkušenosti. Eva Juřeníková přece jen na většinu akcí nejezdí. Ta zkušenější ženská generace teď chybí.
Je trošku škoda, že to přišlo takhle ráz na ráz a jsem ráda, že aspoň loni ještě běhaly Iveta Šístková a Martina Zvěřinová.
Jsem tu ale jedna z nejmladších, takže holky s nimi už něco zažily. Nějak si ty zkušenosti předáváme. Máme z toho teď dobrý pocit, jak ten náš tým funguje. Hodně se vzájemně podporujeme, bavíme se, rozebíráme to spolu a máme společné posilovací tréninky v Brně, takže se i častěji vídáme. Teď to fakt šlape.
Je to trochu paradoxní, protože sice jste všechny soupeřky, ale fungujete týmově.
To je krása orienťáku. Jsme sice individuální sport, ale jsme všichni takoví kámoši, že nám
Kdo si v poslední lednový den pustil sportovní reality show S ČT Sport na vrchol, mohl mít pocit, že ho šálí zrak. Mezi slalomovými brankami se tam na lyžích proháněla všem orienťákům dobře známá rusovláska. „Mamka spolupracuje na té dětské části pořadu. A když už jsem tam s ní byla, tak proč si to nezkusit sjet,“ říká Vendula Horčičková. Ale není sjet jako sjet. Venda byla v ten den na Dolní Moravě z žen vůbec nejrychlejší. „Už před dvěma lety jsem byla čtvrtá. Nikdy jsem nejezdila závodně, ale lyžuju asi od dvou let, táta byl lyžařský instruktor, takže nás to učil,“ vysvětluje Venda, že vítězství nebyla žádná náhoda. Jeden by skoro řekl, že musí být sportovní multitalent. „To asi nejsem,“ odporuje nová posila Luhačovic. „Baví mě i další sporty, ale že by mi to nějak šlo... Gymnastka bych asi být nemohla a házet něčím – to asi taky ne. Dělala jsem veslování, ale taky mi to moc nešlo. To bylo spíš kvůli kamarádům,“ dodává. Postupu do semifinálového kempu lyžařské soutěže se však vzdala. „V té době máme repre soustředění, pětidenní a docela důležité. A i kdyby nebylo, tak jsem si říkala, že by to asi nebyla nejvhodnější příprava. I z pohledu hrozícího zranění,“ objasňovala Vendula. K poslední větě ale připojuje ironický smích. Patří sádře, která zdobí její nohu a kterou si „nepořídila“ při zimních radovánkách. „Byla jsem se švédským oddílem na soustředění ve Španělsku v Alicante, které bylo jinak super. Běžela jsem po úplně rovné cestě, dívala jsem se do mapy a najednou jsem byla na zemi. Nevím vůbec, co se stalo. Špatně jsem dupla a úplně si vyhodila kotník. Mám s ním problémy delší dobu, poprvé jsem si ho vyhodila před čtyřmi lety taky do sádry,“ popisuje nepříjemný zádrhel na startu nového roku. Ale do důležitých závodů zbývá ještě spousta času, a tak Venda neztrácí dobrou náladu. „Není to ještě úplně hrozné,“ bagatelizuje zranění.
tohle nedělá problém. Tomu druhému to prostě přejeme.
Trochu z jiného soudku. Studuješ psychologii. Pomáhá ti to při závodění? Myslím, že jo. Studuju to třetí rok a člověk se na některé věci naučí dívat s větším nadhledem. Snažím se vidět i jiné možnosti, kterými se to dá vysvětlit a jiné
pohledy. Zajímá mě motivace a práce s koncentrací, takže si čtu odborné články a dává to smysl. Takže se to určitě může trošku projevit.
Takže budeš radit orienťákům s tím, jak si to utřídit v hlavě? Zatím nikomu neradím, ale přála bych si pracovat ve sportovní psychologii. Třeba jednou…
aneb první kolo SP v Tasmánii
Jan Procházka jan.prochaz@gmail.comIOF je poslední dobou pod palbou kritiky od elitních závodníků. Trnem v oku je hlavně Světový pohár, který ztrácí svůj význam, zvlášť když loňské zastavení ve Španělsku a Portugalsku skončilo fiaskem. Letošní start série SP v Tasmánii je pro mnohé závodníky také nepochopitelný. Není se čemu divit, náklady na vyslání výpravy na druhou stranu polokoule jsou pro náš sport až astronomické. Když se člověk ocitne na místě, zjistí jak váženým zbožím je. Orientační běh je v Austrálii a na Novém Zélandu velmi rozvinutý sport a místní jsou doslova nadšeni z toho, že mohou hostit světovou elitu. Není tedy divu, že když na posledním team leader meetingu vstal norský trenér Kenneth Buch a poděkoval organizátorům za velmi pěkně uspořádané závody, připojili se všichni přítomní upřímným potleskem.
Prvním závodem letošní série SP byl sprint, který se běžel v areálu univerzity v druhém největším městě Tasmánie Launcestronu. Areál univerzity byl dost podobný těm,
které známe z Evropy, takže nebyla potřeba žádná speciální příprava. Rozhodovala tedy rychlost realizace jednotlivých postupů a hlavně běžecká připravenost. S tratí se nejrychleji vypořádal Matthias Kyburz a Tove
Alexandersson. Již tento první závod ukázal, že běžecká připravenost elitních orientač ních zůstává přes zimu na podobné úrovni jako v létě. Nutno podotknout, že například nový švýcarský trenér François Gonon se mi
Postup na třetí kontrolu a jeho exekuce Analýza postupu na třetí kontrolu je tak trochu ztížena skutečností, že při závodech se nepoužíval GPS tracking. Přesto se nám podařilo sesbírat data od většiny nejlepších závodníků. Ukazuje se, že jasně nejrychlejší variantou byla ta severní, na které byly zaběhnuty 4 nejlepší časy, a zvolili ji všichni pozdější medailisté. Střední varianta je zakreslena, tak jak ji realizoval Jan Procházka, ale podobným způsobem běželi i oba norští závodníci. Olav Lundanes zde ztrácí necelé 2 min a Jan Procházka skoro 3,5 min. Jižní variantu běžel pouze australský závodník Julian Dent, který se umístil na konečném 13. místě, proto je těžké dělat nějaké závěry. Přesto s ohledem na jeho výkonnost se tato varianta také jeví jako velmi konkurenceschopná a asi i srovnatelná se střední variantou.
při našem rozhovoru svěřil, že jeho závodníci se na tuto sérii cíleně připravovali celý podzim. Je až obdivuhodné, kde Švýcaři berou energii k celoročnímu závodění. I já jsem svoji podzimní přípravu směřoval k těmto závodům, bohužel s odstupem času musím říct, že se mi na podzim nepodařilo trénovat podle představ, což se projevilo hlavně ve sprintu 28 místem.
zelené. Zde se dal i velmi dobře rozběhlý závod lehce zkazit.
I přes výše zmiňované rizika trati vítězové opět dokázali oběhnout celou trať skoro bez chyb. V pánské kategorii se radoval s téměř minutovým náskokem Daniel Hubmann a v dámské kategorii všechny opět jasně převálcovala Tove Alexandersson. Náš zástupce Jan Procházka si po nepovedeném sprintu spravil chuť 9. místem.
SP – long Posledním závodem úvodní série SP byl závod na klasické trati. Terén byl podobný tomu z krátké trati, i když jsme se přesunuli po pobřeží o 100km severněji. Pořadatelé opět připravili velmi pěkný závod, i když bohužel pouze prvních 30 minut. Start byl na opačné straně mapy než shromaždiště, z čehož se dalo odvozovat, že z počátku trati bude na závodníky čekat nějaká volba postupu. Bylo tomu tak, hned po stratu následovaly dva středně dlouhé postupy v těžkém traverzu, které závodníkům nedávaly moc prostoru pro načtení postupu na 3 kontrolu. To byl opravdový „králík“ závodu, jak v rámci repre familiérně nazýváme dlouhé a rozhodující postupy. Při rozhodování o volbě postupu bylo potřeba mít na paměti nejen vrstevnice, ale také brát v potaz zarostlá údolí, která byla mimo vyznačené průchody těžko překonatelná. Analýza postupu je na přiložené mapě.
seběhu v kamení najednou koukám: had. Tou dobou už se moje noha poroučela nenávratně k zemi asi 5cm od ohromného černého klubíčka. Nevím, jestli jsem se víc leknul já, nebo ten had, každopádně oba jsme se vydali na opačnou stranu a dále se o sebe nezajímali. Jen moje tepová frekvence najednou vyletěla k maximu.
AUT–CZE team, aneb na závodech jsme s nejlepším současným rakouským závodníkem Gernotem Kerchbaumerem vytvořili jeden tým, který fungoval dokonale. A to jak po taktické stránce, tak i v kuchyni. Jen ložnice zůstaly oddělené.
Závody v Tasmánii byl pro většinu účastníků důvod strávit nějaký ten čas na druhé polokouli. Takže po závodech jsem každý den v národních parcích potkával různé skupiny elitních orienťáků, kteří využívali místní nádhernou přírodu a hlavně teplé počasí pro naběhání „zimních“ kilometrů
Například hledat kontroly číslo 16 a 20 bez jasného plánu byla naprostá sebevražda. Zatímco kontrola 16 se dala velmi lehce nalézt za pomoci velkého šedivého kopce olemovaného srázy mírně vpravo od postupu, kontrola 20 naopak vyžadovala postup mírně zleva s využitím velkého kamenného kopce, který byl jasným odrazovým bodem k jinak velmi náročné dohledávce kontroly.
Terén middlu se nachází v národním parku Freycinet, což byl první signál velmi specifického a zároveň technického závodu. Tento předpoklad se vyplnil a pořadatelé závodníkům připravili velmi pěkný a náročný závod v lese plném velkých kamenů a s variabilní průběžností. Prvních 20 minut se běželo v lese s velmi slušnou viditelností a průběžností. Závodníci měli možnost se rozběhnout, protože po průběhu diváckým úsekem na ně čekalo posledních 15 minut ve světle
Od třetí kontroly se naprosto změnil charakter lesa, zatímco v průběhu dlouhého postupu závodník klopýtal v kamenitém podkladu skrytým pod vysokým kapradím, najednou v lese nebyl žádný podrost a běžecká podložka byla velmi tvrdá. Bylo to způsobeno nedávným požárem v této části lesa, který vypálil veškerý podrost. Bylo tedy potřeba roztočit kolesa, jelikož už se na trati až na 21 kontrolu nevyskytovala žádná rozhodující volba, tak o výsledku rozhodovala rychlost běhu a schopnost závodníka vyvarovat se chyb v dohledávkách postupů. Nejlépe se s tímto úkolem jako ve sprintu vypořádal Matthias Kyburz a Tove Alexandersson. Zvlášť v mužské kategorii udělali medailisté z klasiky zkrácenou, když vítězný čas byl hluboko pod 90 minutami. Pod tuto hranici se dostal i Honza Procházka, který si odváží z Tasmánie druhé 9. místo.
Zatímco v Evropě závodníci nosí v kapsičce rezervní buzolu, tak v Tasmánii tam každý měl píšťalku, aby si mohl přivolat pomoc v případě uštknutí hadem. To jestli je had jedovatý, prý není těžké zjistit, v Tasmánii jsou jedovatí skoro všichni hadi, a to smrtelně
O to víc mě zamrazilo, když jsem byl po závodech běhat v horách a při jednom
Česká reprezentace v OB na prahu nové sezóny
Radek Novotný radovan@post.cz
Minulý rok byl „ten nabitý“. Jeho vrchol – MS v Itálii – zvládl tým neobvykle stabilně, nikdo vyloženě nezklamal. Na MS však nejezdíme jen pro stabilitu, ale hlavně pro nezapomenutelná umístění. Naší italskou bilanci tak zachraňoval hlavně Jan Procházka a jeho skvostné vystoupení (8., 10. a dva světové výkony ve štafetách). Když k tomu přihodíme vítězný finiš na Tiomile (už sama nominace Čecha na finiš v týmu hlavního favorita je impozantní úspěch!), stříbrný štafetový finiš na ME a k tomu čtvrté místo tamtéž z individuálního middlu, máme tu profil světového závodníka. Nesmlouvavě na sobě pracujícího. Každý silný tým takového potřebuje ve svém středu.
Zapamatovatelné výsledky se naopak podařilo vyběhnout v dalších šampionátech. Už zmíněné štafetové stříbro plus několik silných individuálních výkonů při ME a také celkem šest medailí z poměrně slušně obsazeného domácího akademického MS v Olomouci.
Pro závodníky druhého sledu byl příležitostí i atraktivní, ale komplexně náročný dvojzávod SP ve Španělsku. Obrovská výzva, která ale – zpětně vzato – pro mnohé znamenala nekoordinovaný pokus o výskok přes dvě patra. Pro nás všechny cenná připomínka nutnosti postupného kariérního růstu.
Co dál? Čeká nás „ta volnější“ sezóna, jejímž dominantním vrcholem je MS ve Skotsku. Chceme být ještě lépe připraveni než letos, žádné opravy nebudou. Koneckonců, i z pohledu České republiky je co vylepšovat, minulé MS tamtéž v roce 1999 příliš radosti našim barvám nepřineslo. Zdravě motivující respekt tedy nechybí. Jak na to? Paradoxně jsme se po poradě s jádrem týmu rozhodli pro větší střídmost vzhledem k počtu pobytů v terénu MS, provázenou spíše důrazem na vybudování formy a obecné ofenzivní pozice. Po podzimním průzkumném kempu jsme navíc zjistili, že opravdu relevantních terénů je beztak na místě jako šafránu. Důležitými zastávkami na cestě k MS tak budou například WRE závody v anglickém Lake Districtu nebo červnové světové poháry na jižním pomezí Norska a Švédska.
Aktuálně dochází k zásadní obměně ženské části týmu – hned několik výsledkových opor přerušilo nebo ukončilo kariéru (Šafka Brožková, Duchová/Šístková, Zvěřinová…). Za nimi se však utvořila silně motivovaná
skupina, jejíž podpora a inspirace je teď jedním z hlavních operativních úkolů RD. Nejnižší úroveň týmu se letos předefinovala ze „sledovaných“ na věkově omezenou skupinu U23, která má za úkol podpořit motivované talenty, které zatím nepatří k výsledkotvorné části týmu. A snažíme se, aby ten záměr nezůstal jen na papíře. Reprezentace, zdá se, aktuálně disponuje poměrně funkč ním, praxí otestovaným know-how v oblasti efektivity a zacílenosti tréninkového procesu a podpory budování účelného závodního pojetí. Zpětná vazba ale ukazuje, že toto know-how téměř nelze předat hromadnou formou. Proto je snaha nabízet vhodné předobrazy, podpořit aktivní zapojení a v rámci možností i komunikovat 1:1. Aktuální metodiku RD nově podpořil i náš excelový Plánynkáč a jeho online sdílení, které by mohlo přispět k důslednějšímu plánování tréninku při snazším sledování některých nosných principů Ostatně, nejen z analýzy našeho účinkování na MS vyplývá, že „při udržení našeho vysokého standardu technickotaktické přípravy potřebujeme pro dosažení výrazných výsledků prostě dokázat běžet rychleji“. Typické prázné klišé. Ale u mnohých našich kandidátů nezapomenutelných umístění trefně popisuje odraz aktuálního stavu vychýlení rovnováhy mezi technickotaktickou kapacitou a běžeckou výkonností (přičemž u některých je už teď obojí na velmi vysoké úrovni) V poslední době jsme navíc schopní zvládnout dobře naladit formu, naši závodníci jsou běžecky poměrně stabilní. Velkou výzvou tak zůstává zkvalitnění běžného přípravného procesu tak, aby došlo ke skokovým posunům běžecké výkonnosti. To by měl být jeden ze stěžejních směrů následujícího období, zejména pro ženskou část týmu.
Dál budeme také pracovat na zvládnutí klíčového konceptu kontinuální tvorby plánu v průběhu závodu. To je přístup, který fatálně ovlivňuje navigační stabilitu, a přitom ho – poněkud překvapivě – má jen málokdo dostatečně zvládnutý a zažitý. Trvající výzvou je i schopnost a odhodlání podat světově konkurenceschopné výkony už v průběhu sezóny na méně významných závodech (SP) a účinně tak podpořit své závodnické sebevědomí před vrcholnými starty. Budování ofenzivní pozice. Je to o práci s prioritami, ale i o bourání některých tradičních přístupů k „budování formy“, které zjevně nemusí být v OB úplně vhodné. V loňském roce jsem v písemném hodnocení činnosti RD zmínil rozdíl mezi „akademickou“ a „světovou“ úrovní přístupu. Jsem rád, že můžu konstatovat, že stále větší část členů reprezentace přechází z první jmenované skupiny do druhé. Napomáhá tomu už sama přítomnost na akcích RD, způsob jakým se OB rozebírá a jak se o něm přemýšlí. Ono v orienťáku, s jeho velkou mírou neurčitosti a z toho plynoucími nároky na flexibilitu, většinou téměř není důležité, k jakým konkrétním závěrům se analýzou dojde, ale je naprosto klíčové, jakým způsobem se o věcech uvažuje.
…
Loch Lomond. Amazing Grace… Tradiční keltské melodie. Jsou jemné a přitom strhující, upřímné a přitom vyspělé, hrdé a přitom vnímavé… Esence všudypřítomné skotské krajiny. Možná tajný kód k úspěchu na letošním MS? Nejen tam? Skotsko má svou hloubku. Pokusíme se sladit krok.
lampionu na nebo uvnitř velkého objektu, byla většinou vodítkem identifikace nějakých menších pomocných objektů. Zároveň jsme co možná nejvíce kontrol umisťovali do „druhého“ patra skal, kde už identifikace není tak snadná a je jednodušší závodníky zmást. U devíti z nich se nám to nepodařilo ani jednou – tedy pokud nepočítáme jediný technický trik, který jsme si dovolili do tratě zakomponovat a na němž vyhořela většina Seveřanů (s výjimkou např bývalého šéfa Trail-o komise IOF, Oweho Fredholma).
Pro měření času stráveného na trati jsme použili SI čipy, na což už si asi budou závodníci muset pomalu zvykat a čipy si vozit. I pro závod tohoto rozsahu jsme si vystačili s tréninkovou sadou a práci pořadatelů to opravdu podstatně zjednodušilo. Starosti nám dělal vytrvalý déšť v prů běhu celého týdne před závodem,
Naposledy se u nás sešla srovnatelná konkurence na MS 2008 v Olomouci. To ovšem závod pořádal profesionální tým a hlavně stavitele výrazným způsobem vedl zkušený IOF Event Adviser Hannu Niemi (FIN). Tentokrát jsme si museli vystačit s dobrovolníky z oddílů MFP, DOB a VAM a domácím stavitelským týmem (Forst, Leštínský, Pelikánová).
Zaklonit hlavy
Pro první den jsme vybrali nádherný terén na okraji Prachovských skal. Chtěli jsme světové špičce ukázat, že i u nás se je na co dívat, jen člověk musí hodně zaklonit hlavu. Přitom jsme si dobře uvě domovali, že takovýhle terén je docela výzva, protože velké objekty se snáze identifikují. I přes tuto svízel jsme se snažili zachovat „severský“ styl a pracovat hlavně s objekty – i u kontrol, kde bylo třeba řešit správnou polohu
Libor Forst forst@trailo.cz
naštěstí v den závodu už nepršelo a pískovcový terén zvládl většinu vody absorbovat, takže i vozíčkáři zvládli skoro celou trať projet bez dodatečné pomoci. Odpolední program se konal v relativně dost vzdáleném prostoru pod Kunětickou horou, takže jsme pro urychlení přesunu naplánovali časové kontroly až pod Kuňku, čímž jsme mohli stáhnout startovní interval na 90 sec. Mezitím jsme zpracovali dopolední výsledky, takže v době, kdy se závodníci vrátili z odpolední etapy, už byly na webu k mání. Bohužel se nepodařilo zorganizovat jejich zveřejňování v centru druhé etapy, což byla trochu piha na kráse.
TempO v pomalém tempu Druhou etapou víkendu bylo MMČR v disciplíně TempO, které ale nebylo součástí ECTO. Tady se, bohužel, negativně projevil nad očekávání vysoký počet závodníků, kteří dorazili. Když jsme zkombinovali nezbytný intervalový
start a odhad doby absolvování tratě, dostali jsme se téměř k času slunce západu. Proto jsme na poslední chvíli rozhodli o rozdělení závodu na kvalifikaci a finále, které čekalo na dvacet nejlepších a které jsme odsunuli na nedělní dopoledne.
I tak byl program hodně napnutý. Podstatnou složkou časového plánu je totiž také přesun závodníků mezi jednotlivými stanovišti, především ty úseky, kde již závodník musí být doprovázen někým z pořadatelů. Délka těchto úseků prodlužuje startovní interval a je třeba se ji pokusit co nejvíce zkrátit (při zachování fair play) resp. zefektivnit (zvýšením počtu pořadatelů).
Terén byl poměrně zarostlý, což je v trail-o vždy nepříjemné, ale vítěz kvalifikace, Martin Fredholm (SWE), stejně dokázal jít čistý závod s průměrem 6,5 sec. na odpověď. Vyzkoušeli jsme také novinku, záznam odpovědí a měření času pomocí aplikace na tabletu, a to buďto v režimu, kdy si závodník sám odpovědi „odklikává“, anebo pouhého pomocníka pro snazší práci rozhodčího. Večer nás ale čekala ještě perná dřina, abychom dokázali zveřejnit výsledky kvalifikace včas, protože finalisté byli ve startovní listině nedělní klasiky přesunuti na začátek, aby mohli po skončení odjet na finále Tempa.
Labe o sobě dalo vědět Druhá etapa klasiky byla naplánována do prostoru Golf resortu Kunětická hora v Dřítči, kde se již trailová klasika konala. Vycházeli jsme z velmi kvalitní mapy –v otevřeném prostoru je laserscanový podklad prakticky bezchybný – a dokonalé asfaltové cesty prostorem. Pro hladší průběh jsme posunuli začátek závodu na 8:00 a jen jsme doufali, že se nám nestane to, co na ME v Portugalsku, tedy že ráno nepadne mlha. Jenže Labe obtáčející prostor závodu o sobě přeci jen dalo vědět. Naštěstí ne tolik, aby naše plány úplně zhatilo. Zvládlo odsunout start jen o čtvrt hodiny. Když se mlha zvedla, odkryla pestrou směsici problémů, které jsme si na svě tovou špičku připravili, ale také několik problémů organizačních. Ukázalo se především, že u takovéhoto typu závodu je třeba kalkulovat s vysokým počtem závodníků a tomu je třeba přizpůsobit i přípravu pořadatelského týmu. Nakonec jsme ale vše zvládli bez zásadních problémů Labská mlha nejlépe svědčila poněkud překvapivé vítězce, vrchlabské Hance Doležalové. Rovněž v Tempu se špič koví závodníci Martin Fredholm (SWE)
Ti, kdož nevyužili příležitosti vyzkoušet si úlohy pro světovou špičku při Evropském poháru na vlastní kůži, mohou to zkusit v našem fotokvizu ze druhého dne. První dvojice fotografií zobrazuje klastr první a druhé úlohy při pohledu od rozhodovacího stanoviště (ze S) a ještě od Z (kvůli paralaxe a zakrytému lampionu A jsme na fotku raději doplnili písmenka). Druhá dvojice fotografií zobrazuje kontroly 19 a 20, opět nejprve z rozhodovacího stanoviště (od Z), a pak ještě od S.
Úlohy z prvního dne si lze vyzkoušet on-line na webu závodu (http://mfp.mff.cuni.cz/ecto2014/e1/index.html).
Libor Forst forst@trailo.cza Lars Waaler (NOR) museli sklonit před Zoltánem Miháczim (HUN), „českým“ mistrem se stal Slovák Dušan Furucz (ZAK). V kumulovaných výsledcích klasiky nakonec titul získal jeho bratr Ján, před Remo Madellou (ITA) a Ivo Tišljarem (CRO).
Na shledanou opět za rok Věříme, že jsme světové špičce ukázali, že stojí za to jezdit do ČR závodit, a že se podobná konkurence sejde znova téměř do roka a do dne, opět na závěrečném dvojzávodu Evropského poháru 2015 v Javorníku.
Web závodu: http://mfp.mff.cuni.cz/ecto2014
1. První úloha byla zahřívací, identifikace správné kupky s lampionem C nečinila problémy. Odpověď „C“.
2. Jednoduchost první úlohy sváděla k rychlé odpovědi „B“ i na druhou úlohu. Ale zde pohled z rozhodovacího stanoviště nestačil, bylo třeba si popojít na Z od kontroly, odkud bylo vidět, že lampion je hodně předsunutý před linii sedla, takže není správně umístěný.
Odpověď „Z“.
19. Z rozhodovacího stanoviště bylo zřejmé, že lampion stojí ve správné mělké prohlubni, nebylo však zřejmé, zda stojí opravdu přibližně uprostřed. Opět bylo nutné popojít, tentokrát na S, a vzít si na pomoc mělkou rýhu, v jejímž prodloužení lampion stál. Podle mapy tato rýha směřovala výrazně mimo střed prohlubně. Odpověď „Z“
20. Volba mezi „B“ a „C“ nebyla těžká. I střed kolečka kontroly 20 byl v prodloužení rýhy, o ní jsme mluvili u kontroly 19, takže „B“ nemohlo být správně. Šlo jen o to posoudit, zda je lampion „C“ dostatečně přesně umístěný. Dobrými vodítky byla poloha vůči kupce na S od kontroly a odhad vzdálenosti od lampionu B, jehož umístění bylo lze docela přesně odhadnout pohledem od S. Odpověď „C“.
Orientační běh, zejména v podmínkách kultivovaných lesů střední Evropy je poměrně bezpečný sport. Obecně se dá říci, že lesy v našem mírném podnebním pásmu střední Evropy jsou nezáludné a proti jiným krajům a exotickým zemím relativně velmi bezpečné.
Žádná extrémně nebezpečná a agresivní zvířata u nás nežijí, většina velkých predátorů byla již v minulých staletích (leckdy i ke škodě evropským ekosystémům) vyhubena a někteří jsou nyní pracně a obtížně vysazováni zpět, aby alespoň zčásti navodili zpět přirozenou přírodní rovnováhu. Člověk většinu přírodního prostoru Evropy totálně ovládl. Přesto se ale při většině výletů do lesa jedná o setkání zhýčkaných a nezkušených obyvatelů městských džunglí s přírodou. Ta má svoje zákony, od kterých se naše lidská společnost, zvyklá na civilizační vymoženosti, už velmi vzdálila. V přírodě probíhá permanentní boj – o potravu, o rozmnožování, o životní prostor. A tak i naše příroda, ač celkem kultivovaná, nám dokáže připravit nejedno nečekané setkání a někdy i docela nebezpečnou situaci. I při výklusu za humny nebo na letních závodech v nedaleké evropské destinaci se můžeme dostat do situace, kdy nemusíme být plně pány situace a kdy nad námi i ta naše relativně bezzubá příroda může mít navrch. Pominu nebezpečné situace zapříčiněné z vlastní strany, jako jsou zranění, podcenění vlastní kondice, délky a náročnosti trasy či
nenadálých výkyvů počasí. Zmíním spíše předvídatelné věci, které nás, orientační běžce mohou v našich známých terénech ze strany přírody překvapit, či dokonce ohrozit.
A) Geologie a země
Z této strany mnoho nebezpečí nehrozí. Ale na vápencových terénech je dobré předvídat, že některé díry v zemi mají dno velmi hluboko, někdy bývají zrádně nenápadné, zakryté vegetací a pád do nich by mohl velmi bolet, nebo skončit tragicky. Také bezhlavý spurt ve skalách, pod převisy, v sesuvných územích, zvlášť za bouřky, silného deště a větru, by nemusel dopadnout zrovna dobře.
Nepředpokládám, že by někdo z orientač ních běžců v lese trhal, žvýkal a konzumoval neznámé, ač lákavě vypadající plody. Ale pro poučení třeba začínajících dětských závodníků neuškodí varovat před několika záludnými rostlinami. Rulík zlomocný (čertova třešeň), jehož již tři černé bobule, vypadající jako velká borůvka a chutnající zpočátku nasládle, jsou pro dítě smrtelnou dávkou.
Vraní oko čtyřlisté, jehož plodem je také černá bobule. Naštěstí nepříjemně zapáchá a odporně chutná. A za zmínku stojí ještě běžně rozšířený okrasný jehličnan tis – silně jedovatá je celá rostlina a k otravě stačí požvýkat větvičku nebo pár červených plodů. Všichni se ale můžeme, zejména v západních Čechách, setkat s bolševníkem. Je to zřejmě nejnebezpečnější invazivní rostlina na českém území. Bolševník je bylina impozantního vzrůstu, dorůstá výšky až několika metrů a vytváří husté souvislé porosty. Nebezpečný je jakýkoli kontakt kůže, sliznic či očí s rostlinnými šťávami. Zpočátku je bezbolestný, ale po několika hodinách způ sobuje poleptání, otoky, puchýře a záněty. U citlivějších lidí může k otoku a zánětu stačit dotek nepoškozeného listu nebo stonku.
Vosy a sršni (sršeň je větší druh vosy) jsou v podstatě prospěšné, celkem mírumilovné a neškodné druhy dravého hmyzu, které se živí nektarem, sladkými plody a lovem jiného hmyzu, většinou škodlivého. Za normálního stavu je kontakt s vosou nebo sršněm jenom o zkoumání, zda je objekt k jídlu.
Pokud to ustojíme v klidu, spořádaně zase odletí. Problémy nastávají, když při běhu lesním terénem dupeme v bezprostředním okolí jejich hnízda, přebíháme v okolí výletového otvoru a ve výletové dráze. Pak začnou svoje hnízdo bránit. Jakmile první jedinec vydá feromonový signál k útoku, zaútočí celý roj dělnic, kterých může být několik desítek až stovek. Bodnutí je sice bolestivé, ale jedno žihadlo dospělého zdravého člověka neohrozí. Při masivnějším pobodání se však situace mění, člověku hrozí tzv. anafylaktický šok.
Včely medonosné. Se včelami se můžeme setkat zejména na okrajích lesů a na pasekách, kam včelaři vyváží včelíny „na pastvu“. Jenom výjimečně se setkáme s divokými včelami nebo s letícím rojem – ten působí natolik výhružně, že se mu každý rozumný tvor zdaleka vyhne. Včely dokážou zaútočit podobně jako vosy, když se jim dostaneme do výletového koridoru před úlem. Stejně tak mohou být podrážděny prudkými pohyby a čpícím potem zpoceného běžce. Napadení včelami je podstatně nebezpeč nější, protože mají silnější jed, jejich žihadlo s jedovým váčkem zůstává zabodnuté v kůži (zpětný háček) a jed se z něj dále uvolňuje. Na rozdíl od nevyzpytatelných vos a sršňů je umístění včelínů předem známé a je věcí pořadatelů a stavitelů tratí, aby se jim závodníci dostatečně vyhnuli. Čemu se v lese bohužel vyhnout nedokážeme, je klíště obecné – roztoč přenášející infekční nemoci: klíšťovou encefalitidu, boreliózu, ba i vzteklinu. Vyskytuje se čím dál více, zejména za teplého a vlhkého počasí, v travinách, keřích a na okrajích lesa a dostává se i do nadmořských výšek nad 750m, kde před ním v minulosti bývalo celkem bezpečno. Určitě je dobré se nechat preventivně očkovat proti encefalitidě, po pobytu v lese se pořádně prohlédnout a pokud možno odstranit klíště ještě před tím, než se stačí pořádně přisát na vaší kůži. Na Jižní Moravě se vyskytují dva druhy jedovatých pavouků, ale setkání s nimi při běhu je velmi nepravděpodobné.
V našem evropském mírném pásmu a civilizované krajině na nás číhá jen málo nebezpečných zvířat, se kterými jsme navíc od školních let většinou dobře seznámeni. Jediným jedovatým hadem střední Evropy je zmije obecná. Poměrně malý a plachý had, její kořistí jsou drobní hlodavci a ještěrky. Člověku se klidí z cesty, má-li k tomu dostatek času a prostoru. Uštknutí hrozí pouze v situaci, kdy zmiji zaskočíte a ona nemá možnost uniknout, tedy jako její obranná reakce. Pro zdravého člověka není zmijí uštknutí nijak významně nebezpečné. Ve skutečnosti je setkání se zmijí spíše raritou, než běžnou událostí.
Nečekané a nepříjemné překvapení dokáže běžci v lese připravit náš nejhojnější a běžně rozšířený dravý pták, káně lesní Je to mohutný a výborný letec, s rozpětím křídel až 130cm. Hnízdí v lese a rozměrné hnízdo buduje vysoko v korunách stromů V době hnízdění (duben až polovina června) je teritoriální a dokáže svůj hnízdní okrsek úporně bránit proti vetřelci. Nalétává nečekaně zezadu na nic netušícího běžce a velmi těsnými průlety nad hlavou se snaží člověka z blízkosti hnízda vyhnat. Dokonce dokáže svými ostrými pařáty udeřit tak, že teče krev. Ne, že by šlo o život, ale je to velmi nepříjemný zážitek. Protože káňata se na místo pravidelně každoročně vrací, je dobré si tuto zkušenost navzájem sdělit a tomuto místu se v hnízdním období vyhýbat. Srnec obecný, jelen evropský – tato obecně známá a zdánlivě mírumilovná zvířata nás mohou ohrozit, pokud se cítí být zahnána do úzkých, brání své teritorium nebo mláďata. V období říje, kdy samci bojují o prostor a o možnost páření se samicemi, u nich vysoká hladina pohlavních hormonů natolik zvýší jejich agresivitu, že jsou schopni zaútočit i na člověka. Jelení souboje se odehrávají v odlehlých lesních oblastech v říjnu až listopadu, kdy se s nimi orientační běžci asi moc nesetkají. Se srnčí zvěří se ale setkáváme běžně, srnec může být nečekaně agresivní přibližně v polovině léta.
setkání s losem. Los evropský je impozantní zvíře, velké nebo i větší než kůň. Většinou je dostatečně plachý, aby nám zmizel z cesty podstatně dříve, než o něm vůbec víme. Jiná kategorie je losí kráva s teletem. Ta dokáže své mládě bránit tak nekompromisně, že jde o život. Bez legrace. Skandinávci považují losí krávu s teletem za podstatně nebezpeč nější než všechny vlky a medvědy dohromady. Dejte si velký pozor, abyste se nedostali mezi losici a tele. A když potkáte někde v lese v borůvčí ležet roztomilé hebké telátko, tak okamžitě potichu vycouvejte a běžte slavit druhé narozeniny a být vděčni, že tam losí máma zrovna nebyla.
ě
Prase divoké je běžná, velmi početná zvěř, rozšířená kromě vysokých hor v podstatě všude. Přes jejich přemnožení a obecné rozšíření se díky svým dokonalým smyslům a značné inteligenci většinou úspěšně vyhýbají kontaktu s člověkem. V lese jejich přítomnost většinou poznáme podle kališť, bahnem pokrytých „drbacích“ stromů a rozrytého povrchu půdy. Prasata jsou velmi silná zvířata, vybavená ostrými, nahoru zahnutými zuby, kly. Máme velké štěstí, že se lidí bojí a většinou před námi prchají. Výjimkou je situace, kdy bachyně brání malá selátka. Většinou bachyně první uteče a selata, podle svých schopností, ji následují. Průšvih nastane, pokud by selata při pocitu ohrožení začala kvičet. Pak je záchranou jen velmi rychlý únik, nejlépe na nejbližší strom. Jsou známy případy, kdy naštvaná bachyně pod takovým stromem hlídala vetřelce řadu hodin. Ve většině případů však stačí při kontaktu s houfem prasat zastavit, chovat se klidně a dát jim prostor, aby mohla pokojně odběhnout.
Vlk obecný a rys ostrovid jsou vrcholoví predátoři, kteří po vyhubení v minulosti jsou nyní na našem území znovu vysazováni, zejména v horských a rozsáhlých lesních oblastech. Jsou tak vzácní a plaší, že přes hrůzyplné báchorky o jejich nebezpečí se s nimi v přírodě asi nikdy osobně nepotkáme.
Hodn exotické, ale určitě možné jeLiška obecná je malá a velmi plachá psovitá šelma, snad obecně známá. Je poměrně hojně rozšířená a tak se s ní nebo s jejími norami v lese můžeme setkat. Nebezpečná může být, je-li nakažena vzteklinou. Můžeme se také v lese setkat s návnadami, kterými jsou lišky vakcinovány proti vzteklině. Rozhodně se nikdy nedotýkejte ani „krotké“ lišky, ani návnad. Jezevec lesní je naše největší lasicovitá šelma. Přestože je běžně rozšířený, je natolik plachý, že jej málokdy zahlédneme. Mohl by být nebezpečný pouze v případě, že bychom ho nechtě zahnali do úzkých. Pak se ovšem dokáže velmi účinně bránit. Medvěd hnědý byl na našem území v minulosti vyhuben, takže nejsme zvyklí, že bychom takové zvíře mohli někdy v přírodě potkat. Ale v posledních letech se začínají objevovat výskyty medvědů na moravské
Toto je moje osobní zkušenost z jara loňského roku. Pár stovek metrů nad okrajem Banské Bystrice jsem u jednoho hustého křoví, v lesním žlebu, vyplašil něco, co za velkého lomozu a praskání větví uteklo. Myslel jsem, že divočáci. Ale k mému velkému překvapení na loučku před keř vyhopsala dvě naprosto zmatená, chundelatá medvíďata a vypadalo to, že půjdou ke mně, když jim máma někam zdrhla. Rychle jsem vycouval na opačnou stranu a zastavil se až dost daleko, abych vydýchal šokující zážitek. Při následném telefonátu s místními myslivci nám bylo sděleno, že o medvědici vědí, že je skutečně plachá a lidem se vyhýbá a že jsou překvapeni, že sestoupila s mláďaty z hor tak blízko k městu. Nato jsem od místních orienťáků dostal fotbalovou trubku a radu, že když budu vstupovat do zarostlých žlebů, mám hlasitě dupat, bouchat, pokřikovat a nejlépe zatroubit na trubku.
straně Karpat a šíří se dál na západ. Stabilní populace jsou v rozlehlých slovenských horách. Medvěd v přirozeném stavu je velmi plachý a lidem se vyhýbá. Může být nebezpečný jedině v případě, že ho nenadále zaskočíme a nemá možnost úniku, že je zraněný, agresivní může být samec v říji nebo narazíme-li na medvědici s mláďaty. Jinou kapitolou jsou „zkažení“ medvědi, kteří se naučili hledat snadnější zdroje potravy v civilizaci, kteří přehrabávají smetiště a vykrádají popelnice. Ti jsou schopni i napadat lidi, když u nich cítí potraviny. To sice není běžný případ v našich končinách, ale když se vydáme na letní vícedenní závody do podtatranských terénů nebo do Slovinska, zas tak daleko od medvědí přítomnosti nejsme.
Při pohybu v oblastech, kde bychom se mohli a nechceme setkat s divokou zvěří, je tedy třeba se pohybovat naprosto proti klasickým zásadám lesní moudrosti, čili hlučně. Tak, aby o nás zvíře z dálky vědělo a mělo dost času a prostoru k útěku. Taky by to řešil pes, ale takovou pomůckou já osobně nedisponuji.
Posledním nebezpečným živočichem v lese je člověk. Zvlášť když je oblečený v lovecké kamizole, vybavený puškou a IQ mu momentálně zastřela touha střelit si po čemkoliv,
co se hýbe. Řešením je nahlášení sportovní akce nebo mapování na lesní správu, na myslivecké sdružení, což ale není zárukou, že se o tom všichni myslivci dozví. Dalším opatřením je pestrobarevné oblečení – prostě nevypadat v lese jako kňour, co leze z houští. A z vlastní zkušenosti je dobré být slyšen jinak než zvěř – ve Francii, kde se na počátku podzimu v lese střílí jako na frontě, jsem si pořídil rolničku a při mapování v lovecké sezóně zvonil jako kašpárek. Může se to jevit jako legrační, ale pohled do ústí hlavně pušky poté, co jste se prodrali hustníkem, moc legrační není. A tomu lovci do smíchu taky nebylo. Je také dobré trochu rozumět principům lovu. Myslivci vyráží často na lov za večerního soumraku a to je doba, kdy je na čase už z lesa vypadnout.
Na závěr si můžeme poblahopřát k tomu, že ačkoli někdy rádi vyrážíme do vzdálených zemí a terénů za exotickými zážitky, můžeme být rádi, že nás neničí zemětřesení, tsunami ani tajfuny. V našich lesích nás nerozdupe zuřivý slon, nerozsápe hladový tygr a pravděpodobnost, že by nás do rybníka stáhl krokodýl, je taky velmi malá. Naše příroda je taková obyčejná, klidná a mírumilovná. Běhá a žije se nám tady vlastně velmi dobře.
Většina z nás jistě zná vracovské duny, o kterých vyšel článek v časopise v říjnu loňského roku. Velmi podobný terén se nám kupodivu podařilo nalézt i ve středních Čechách.
Prostor se dá rozdělit do tří částí: Nejzajímavější je ta s písečnými přesypy, které jsou porostlé – jak už napovídá název lesa – převážně borovicemi. V mladších porostech je na zemi parkově čisto, pod staršími stromy bují často tráva nebo je podrůstají mladé břízy či jiné keře. Mezi dunami je i řada uzavřených negativních tvarů, ve kterých je však sucho, protože voda má možnost rychle se vsakovat do písčitého podloží. Druhou částí je bývalý písník, který byl v 80. letech 20. století po ukončení těžby znovu zalesněn – z větší části opět borovicemi a místy i porosty dubů. Dnes je to zcela letecký terén s mnoha průseky, které se ale při nepozornosti dají lehce zaměnit. Dřívější tě žební činnost dnes již připomínají pouze prudší svahy na okrajích a pár osamělých sloupů bez elektrického vedení.
Mezi těmito dvěma částmi je ničím neoslňující rovný les se střídajícími se porosty a proměnlivou viditelností.
silnicí I. třídy. Po západním okraji lesa vede trať zkušebního železničního okruhu, na které se vlaky mohou prohánět rychlostí i přes 200 km/h. Pouze jižní hranice lesa směrem ke vzdálené obci Oseček sousedí s poli a naštěstí i s jednou obecní loukou, kterou po dohodě můžeme využít jako shromaždiště Nízká nadmořská výška (pod 200 m n. m.) přímo předurčuje prostor k brzkým jarním závodům a do budoucna jistě i k zimním mapovým tréninkům beze sněhu.
Polabí mezi Kolínem a Nymburkem se svými lány polí nikdy nebylo pro orientační běžce vyhledávanou lokalitou. Pár map tam sice v 80. letech minulého století vzniklo, ale vždy to byl spíše prostor, který bylo potřeba od nás z Hradce rychle projet cestou na jiné závody. O to víc jsem byl překvapený, když jsem při brouzdání na mapovém serveru narazil jižně od Poděbrad na souvislý přes 2 km2 velký les, ve kterém se na základní mapě ČR 1:10 000 svíjelo značné množství jednometrových vrstevnic. Když jsem v září les navštívil, zjistil jsem, že máme v Čechách prostor odpovídající nadcházejícímu MČR štafet a klubů, a dál neváhal: Změnili jsme plány na pořádání závodu Východočeského poháru na jaře 2015, získali souhlas nymburské lesní správy LČR a následně nabídli závod v novém terénu i Pražské a Středočeské oblasti. To vše proběhlo velmi rychle během tří týdnů. (Pro pořádek musím dodat, že až poté se ukázalo, že Radim Ondráček z EKP les také znal a že o jeho mapování uvažoval.)
Jako skvělým výškopisným i polohopisným podkladem pro mapování se ukázal digitální model reliéfu 5. generace (vrstevnice a stínovaný reliéf) ve spojení s katastrální mapou a třemi verzemi ortofota (aktuální, 5 let staré a 60 let staré). Z ukázky je možné zjistit, že vrstevnice na základní mapě vyjadřují pouze charakter členitosti terénu, ale s realitou mají málo společného.
Výhodou terénu je výborná dopravní dostupnost, protože přímo na mapě je exit 39 na dálnici D11. Na druhou stranu je les velmi špatně využitelný pro pořádání závodů, protože jeho přístupnost dopravní stavby značně omezují. Na severu je ohraničen již zmíněnou dálnicí a na východě frekventovanou
zmapování oblasti. Dřívější pokusy prakticky nepřipadaly v úvahu kvůli těžení strategické suroviny – pravděpodobně i pouhý náznak zájmu o mapování zde by přilákal velkou pozornost nechvalně proslulé StB, a pozdější pokusy pak byly zlikvidovány péčí tehdejšího ředitele Lesů Jáchymov, který bránil téměř vlastním tělem naši přírodu proti jakýmkoli snahám zavléct do ní sport. Teprve zvolení jistého nechvalně známého ničitele přírody B. G. do funkce starosty města Jáchymova umožnilo znehodnocení snah tehdejšího ředitele lesů a vtrhnutí kartografické hordy nájezdníků do tohoto panenského, pro letní OB dosud nezmapovaného lesa.
V Jáchymově žilo v 16. století kolem 18 000 obyvatel. Po vyčerpání zásob stříbra došlo k úpadku města, počet obyvatel klesnul na 2 000 v roce 1601. V minulém století hornická činnost opět ožila, v období 1939–1962 se zde vytěžilo 8 000 tun uranové rudy. Po skončení těžby nastal nový úpadek, počet obyvatel klesnul opět ke středověké hranici – v roce 1991 to bylo jen 2 456 stálých obyvatel. Z uranových dolů zbyla jen radioaktivní voda, používaná dnes pro léčebné kůry ve zdejších lázních. Úpadek pokračoval v roce 1957 zrušením železniční trati (postavené v roce 1896), a zrušením trolejbusové trati v roce 2004. Těžba drahých kovů v oblasti byla obnovena v zimě na začátku roku 1997, a to těžbou zlata, stříbra i bronzu. Zajímavý byl tvar těžených nugetů – měly kruhovou podobu a bylo na nich i cosi vyryto. Další vlna této těžby pak přišla na přelomu milénia v zimě v roce 2000.
Z této doby také pochází první a dosud poslední zaznamenaný pokus o podrobnější
Co se v něm vyskytuje? Spousta dnes již s přírodou splývajících drobných terénních útvarů (prolákliny, jámy, kupky a hřbítky svahových výsypek hlušiny) jako pozůstatků středověké hornické činnosti, i nepřirozených mohutných tvarů (hald), budov a umělých vodních toků a ploch jako pozůstatků hornické činnosti novověké. K tomu středoevropský horský les s náročnou běžeckou podložkou. Část výsledku nájezdu kartografů se podařilo našim investigativním žurnalistům získat –na obrázku v porovnání s hrubým mapováním pro LOB z roku 1996.
Zdeněk Koč zkoc.par@tiscali.cz
Foto: Jana Reichlová
Stav mapy pro LOB: 1996
Plocha: 5 km2
Měřítko: 1 : 10 000
Mapaři: M. Reichl, Z. Koč, J. Kočová, Z. a T. Gregoriadesovi Nové mapování 2014/15:
Radim Ondráček
Typ terénu: Horský les s rozsáhlými pozůstatky těžby stříbra a uranu Závody: MČR a žebříčky LOB 1997 a 2000
První závod na nové mapě: 20.–21. června 2015 MČR na krátké trati
Klub: SK Stopa Praha
Kdo by měl zájem mít celistvější kartografické dílo z této oblasti, bude muset obě tovat pár korun startovného a nějaký čas na cestování a zajet si v červnu 2015 na setkání zlato-stříbro-bronzokopů, které ponese název Mistrovství ČR v OB na krátké trati.
Organizační tradice
Tradice započatá olomouckým světovým šampionátem v roce 2008 pokračuje. Od té doby hostila Česká republika mnoho velkých evropských i světových závodů. V roce 2011 se odehrálo mistrovství Evropy dorostu v Jindřichově Hradci, v září napsal tečku za světovým pohárem liberecký Vesec. O dva roky později hostil Hradec Králové juniorský světový šampionát a Olomouc řekla podruhé své slovo při Akademickém mistrovství světa 2014.
Po mistrovství světa v MTBO, které se letos vrátí do Vesce, přijde na řadu Jeseník a s ním největší orientační událost na českém území za posledních osm let. „Doufám (a myslím si), že to bude skvělý šampionát zaměřený na kvalitní tratě, čemuž tak obvykle v České republice bývá,“ říká v rozhovoru pro webové stránky ME Švéd Gustav Bergman.
Program šampionátu odstartuje závodem sprintových štafet v sobotu 21. května. Následovat bude nedělní kvalifikace a finále sprintu. V pondělí se odehraje kvalifikace závodu na klasické trati. Medaile z královské disciplíny se budou rozdávat o den později. Středa bude volná a ve čtvrtek 26. května
proběhne kvalifikace závodu na krátké trati s finálovým kláním v následující den. Program šampionátu uzavřou, jako již tradičně, sobotní štafety. Organizátoři v současné chvíli dolaďují konečný program soutěží v trail-o.
Závody ME se uskuteční v unikátních terénech v okolí Jeseníku, které doposud nebyly pro orientační běh využity. „Očekávám, že terén na long a štafety bude velmi rychlý a kopcovitý. Výhodou
bude dobrá fyzická příprava. Na longu budou jistě zajímavé volby,“ říká horké české želízko v ohni Vojtěch Král. „Pro middle můžeme čekat kamenitý a zelený závod. Může být hodně nepříjemný a správnou cestou bude asi dostatečná houževnatost. Sprint bude bezpochyby velmi rychlý,“ dodává šumperský závodník, který bude na ME bojovat o medaile ve svém rodném kraji.
Světová konkurence Říká se, že na ME bývá větší konkurence než na mistrovství
Jan Exner jenda.ex@gmail.comsvěta. Zatímco na světovém šampionátu mohou nastoupit v každém závodě pouze čtyři běžci z každé země a loňský mistr světa, ME tuto kvótu o dva závodníky navyšuje. Švýcarsko, skandinávské země, Česká republika a ostatní velmoci jistě nasadí to nejlepší, co mají ve svém arsenálu. Fanoušci se tak rozhodně mají na co těšit.
Organizace v plném proudu Organizační výbor ME v čele s předsedou Davidem Alešem se na konci listopadu minulého roku sešel již na druhém organizačním víkendu. V jeho rámci proběhla i první návštěva kontrolora IOF Konrada Beckera, který kladně hodnotil organizaci i stav příprav ME.
Mapy, tratě a... televize! Mapaři mapují a stavitelé tratí připravují první koncepce ve spolupráci s Českou televizí, která připraví přenosy z finále sprintu, závodu na krátké trati, sprintových štafet a/nebo štafet.
Všechny potřebné informace, včetně rozhovorů s českými i světovými závodníky a dalších aktualit, naleznete na webových stránkách šampionátu
Čtyři závody = tři centra závodů = tři různé terény
Mistrovství světa v MTBO se skládá ze 4 závodů, a to na krátké a klasické trati, ve sprintu a štafetách. Pro závody byly vybrány tři centra závodů tak, aby terén odpovídal dané disciplíně a zároveň byl orientačně náročný a zajímavý, a cílová aréna zajišťovala kvalitní zázemí pro závodníky, pořadatele a diváky.
Prvním závodem v programu MS bude krátká trať (18. srpna). Na závodníky čeká centrum závodu na biatlonovém stadionu v Břízkách v Jablonci nad Nisou. Stavitel tratí, Milan Jirásek, považuje tento prostor za jeden z nejlepších na middle na území ČR. Orientační i fyzická náročnost je zajištěna tím, že většinu cest v prostoru tvoří lyžařské tratě, které plně využívají potenciál terénu. Závod ve sprintu (19. srpna) bude mít své centrum na atletickém stadionu v Turnově, a závodníci budou mít možnost okusit terén, kde se ještě nikdy žádný bajkový závod nejel. Jedná se o kombinaci příměstského lesu s hustou sítí pěšinek a cest, zastavěné oblasti a parku.
Klasická trať (21. srpna) a štafety (22. srpna) se přesunou do sportovního areálu Vesec, který již v roce 2011 zažil velkou a úspěšnou akci OB – dva závody světového poháru. Terén Císařského kamene nabídne podhorský les s žulovým podložím, kameny, bažinkami a relativně hustou sítí komunikací. Kopcovitý terén, místy s náročnými sjezdy i výjezdy, důkladně prověří závodníky po fyzické i technické stránce.
Tři nové závodní mapy
Již rok se připravují mapy pro MS, a to nejen v rámci mapovaní, ale také projíždě ním a klasifikováním cest. Hlavní mapař, Mirek Horáček, nás nechal nahlédnout pod pokličku své mapařské práce. Při zpracování map nevychází ze starých MTBO map, ale nejnovějších map prostorů pro OB. Je to jednak z důvodu aktuálnosti podkladů, ale také proto, že jsou už georeferencované, což je nutný předpoklad pro
nasazení GPS on-line sledování závodníků v televizních přenosech. Mapy tak bylo nutné „překlopit“ do klíče MTBO, čemuž předcházelo ještě „sjednocení značek“ tak, aby jedna věc byla kreslena jedním symbolem. Největším rozdílem mezi mapami pro OB a MTBO je odlišná klasifikace cest. Kromě silnic a průseků se jejich průjezdnost a sjízdnost vyjadřuje až 8 různými znač kami. Klasifikování cest je tady podle Mirka Horáčka v některých případech věc čistě „pocitová“ a přenechává ji tak raději odborníkům – „rodilým“ bajkerům. Další odlišností od „pěšáckých“ map je použití jedné zelené barvy, kdy je opět kladen větší důraz na „pocit neprůchodnosti“ než na její skutečný stav. Finální aktualizace zelené proběhne na všech mapách, až se příroda znovu zazelená.
Fanoušci = závodníci
Pro ty, kteří se nevejdou do reprezentač ního družstva a rádi by poměřili své síly alespoň na dálku s mistry světa, jsou připraveny open závody. Nejdříve bude prostor a čas zafandit svým favoritům v prostoru cílové arény, kde bude pro fanoušky připravena velkoplošná obrazovka, která umožní sledovat průběh závodu v lese prostřednictvím radiových kontrol a GPS trackingu. Po dojezdu posledního závodníka mistrovství světa a vyhlášení nejlepších budou moci přihlášení závodníci vyjet na stejnou trať a porovnat si svůj čas s mistry světa. Více informací najdete na stránkách závodu.
Ti, kteří svůj souboj s mistry světa na dálku náhodou prohrají, budou mít šanci svého soka porazit alespoň na parketu v rámci závěrečného banketu, který bude otevřen nejen přímým účastníkům MS.
Fanoušci, kteří nebudou moci dorazit na MS osobně, budou mít šanci sledovat závody prostřednictvím České televize a také online webových přenosů výsledků a mezičasů, a GPS trackingu, případně zvuku a obrazu z arén. Spolupráci s Českou televizí jsme si jako klub vyzkoušeli při závodech světového poháru v roce 2011. Oba přenosy se povedly a byly tenkrát hodnoceny jako jedny z nejkvalitnějších. Doufáme, že i přenos a reportáže z MS budou stejně povedené. A na co se můžou diváci u obrazovek těšit? Ve středu 19. 8. bude připraven přímý přenos ze závodu ve sprintu, jemuž bude na obrazovkách vyhrazen 3hodinový blok. Jeho součástí bude program z živě vysílaného TV studia přímo z Turnova, reportáž z předešlého dne – závodu na krátké trati z Jablonce, a následně samotný přímý přenos. Ostatní závody budou také zaznamenány Českou televizí a z jejich průběhu bude vytvořen souhrnný hodinový dokument.
Ti, kteří by chtěli při závodech nejen fandit, ale užít si atmosféru mistrovství světa přímo v jádru dění, máme nabídku funkce dobrovolníka. Hledáme zhruba 20 dobrovolníků, kteří by se rádi zapojili do pořádání této velké akce. Na oplátku za odvedenou práci a nadšení nabízíme ubytování, stravu a další výhody pořadatelů (oblečení, vstup na zahájení, banket…).
Ať už se do Liberce na mistrovství světa vypravíte jako účastník MS, závodník na open tratích, fanoušek nebo dobrovolník, čeká na vás týden s nejlepšími závodníky v MTBO z celého světa, napínavé souboje v lese, divácká atmosféra v cílových arénách a snad i oslava českých medailí na závěrečném banketu. Přihlášku pro dobrovolníky, na open závody a další důležité informace najdete na stránkách závodů – http://www.wmtboc2015.cz/.
Těší se na vás pořadatelé ze Slavia Liberec orienteering.
Bezkontaktní ražení kontrol s čipy SIAC v systému AIR plus Již před nějakou dobou uvedl Sportident na trh nový systém bezdotykového ražení pro orientační sporty AIR+. Tento systém byl dále zdokonalován a vylepšován a v současnosti se již stal na světových závodech MTBO a LOB standardem, stejně jako při sprintových štafetách v pěším OB. Zástupci Sportidentu tento čip v ČR představili na MČR na klasické trati v září 2014. Zde také byla dohodnuta koncepce rozvoje AIR+ v ČR a proto chceme závodníky a pořadatele seznámit s vlastnostmi a parametry tohoto systému. Někteří závodníci se s novým systémem mohli setkat na závodech mistrovství světa nebo světovém poháru, nicméně většina orientačních běžců zatím praktické zkušenosti nemá. Stejně tak i pořadatelé se budou muset s novým systémem včas seznámit, aby v sezoně 2015 již nebyli překvapeni při použití nových čipů.
Čip, který je používán v systému AIR se nazývá SI active card, neboli SIAC. Aktivní ve jménu znamená, že se nejedná o pasivní zařízení jako starší čipy, které pro oražení musíte strčit do krabičky. Tento čip má v sobě vyměnitelnou baterii, díky které se stává aktivním zařízením. K oražení kontroly pak dojde v okamžiku, kdy se závodník ke kontrole přiblíží na předepsanou vzdálenost. Tato vzdálenost se liší podle specifikací sportu, může se pohybovat od 60cm až do tří metrů. Rozsah dosahu je dán pravidly IOF a je řízen použitou kontrolou. Při oražení čip pípne a rozsvítí se led dioda, pokud závodník setrvá v dosahu déle, čip signalizuje ražení znovu a tak je špatné ražení prakticky vyloučeno.
Použití systému AIR+ dává závodníkům možnost vyhnout se nepříjemnostem hlavně při lyžařských orientačních závodech. Asi každý měl někdy v takových podmínkách problémy s dobrzděním a nemotorností při ražení kontroly. Při nedostatku sněhu pár závodníků před vámi na stejném místě dobrzdí a vy už brzdíte na místě, kde není dost sněhu, aby vaše lyže vyšly z toho manévru bez poškrábání. Extrémní situace nastává pak při závodech s hromadným startem, kdy ze začátku závodu bývá doslova boj o kontrolu. Obdobná situace nastává při závodech na kole. Všechny tyto problémy řeší použití čipů SIAC, protože závodníci musí kontrolu najít, ale odpadá manipulace s ražením a průjezd je zaznamenán na předepsanou vzdálenost od kontroly. Přitom je navíc signalizace oražení zvýrazněna jak akusticky, tak opticky, a tak je sníženo riziko diskvalifikace jako u pasivních čipů
IOF požaduje pro sprintové štafety použití bezdotykového systému AIR+ s čipy SIAC. Tato moderní mediálně atraktivní disciplína je od počátku koncipována pro použití systému bezkontaktního ražení čipem SIAC. Vzhledem k tomu, že pro podmínky pěšího OB je třeba mít výhradně kontroly s malým dosahem, je nutné použít upgradeované kontroly BSF7 a BSF8.
V případě použití kontrol BSF7 nebo BSF8 lze dokonce použít oba typy čipů: ambiciózní týmy si tedy pořídí SIAC a budou moci razit bezkontaktně, ostatní mohou použít klasické ražení s běžnými čipy. Tento režim lze technicky použít i pro libovolné závody v OB, takže závodníci disponující čipy SIAC budou razit na malou vzdálenost bezkontaktně, ostatní klasicky.
Novinky pro pořadatele Důležitá informace je, že pro použití systému AIR+ a čipů SIAC není nutné kupovat kompletní nové vybavení. Pro plnou použitelnost bezkontaktního ražení lze totiž použít stávající kontroly typu BSF7 nebo BSF8. Nutný je pouze základní požadavek – provést upgrade firmware na verzi minimálně 6.14. Upgrade je bezplatný a stojí pořadatele pouze trochu času.
Kontroly je pak možné provozovat jak v normálním režimu – tj. „direct punching“, tak v bezdrátovém režimu „remote punching“. V normálním režimu musí všichni účastníci razit klasicky, ať mají čip, jaký chtějí. V režimu remote punching mohou uživatelé čipů SIAC razit bezdrátově Pro použití SIAC musí pořadatelé naprogramovat řídící kontroly na režim SIAC ON a SIAC OFF pro
zapnutí, respektive vypnutí, které musí závodníci použít před startem a za cílem. Pořadatelé ovšem mohou využít stávající infrastrukturu, pokud se nerozhodnou pro exponovaná místa a cíl použít kontroly s vyšším dosahem BS11.
Jak funguje akumulátor Předpokládaná minimální životnost baterie je výrobcem odhadována až na 4 roky za předpokladu, že čip se bude bezprostředně po závodě vypínat. Zapínání a vypínání se provádí ve speciálně nakonfigurovaných kontrolách BSF8. Po delší době používání SIAC čipu si můžete změřit kapacitu baterie. K tomu lze použít nakonfigurovanou kontrolu BSF8 – SIAC Battery Test station. Po vložení čipu do kontroly se na displeji kontroly ukáže napětí. V případě, že baterie je slabá, zobrazí se na displeji nápis “Low”. V případě vybití baterie můžete nechat u čipu SIAC vyměnit baterii, nebo jej používat jako ostatní starší pasivní čipy bez baterie. Důležitou skutečností je fakt, že v případě vybití baterie lze čip použít jako obyčejný pasivní čip, tedy pro ražení formou zasunutí do krabičky BSF 7 a BSF8.
Případné konzultace pro nasazení systému AIR+ a čipů SIAC je možné směřovat na zastoupení Sportidentu pro ČR firmu H.S.H Sport, www.hshsport.cz
SIAC čipy jsou velmi podobné klasickým pasivním čipůmNa začátek nové sezóny 2015 Sportident přichází na trh s novinkou pro orientační běžce. Produkt ComCard Up je kombinací rychlého Si čipu a rychloustalující buzoly Moscompass se širokou střelkou v jediném praktickém zařízení. Tento čip je šikovně zabudovaný pod palcem a pří ražení tak nemusíte s buzolou a mapou vůbec manipulovat. Stačí jen přiložit buzolu s čipem na Sportident kontrolu.
Comcard Up vychází z potřeby běžců, kteří se chtějí při běhu maximálně soustředit na mapování a minimalizovat ztráty času i koncentrace manipulací s čipem. Při použití Comcard mají závodníci jen buzolu a mapu, kterou drží v ruce pod buzolou. Buzola jim umožňuje jak ukazování polohy v mapě, tak okamžitou orientaci. Díky rychlé střelce je i orientace velmi rychlá a nehrozí obávané odběhy ve špatném směru. Ražení proběhne jen jednoduchým iložením buzoly na kontrolu Sportident. Kombinovaný produkt tak uvolnil závodním jednu ruku a ti pak nemusí po ražení tovně orientovat mapu. Navíc mají závodníci druhou ruku zcela volnou, takže ji mohou použít jako ochranu při pádech, nebo jako oporu při šplhání v nároč ných terénech.
Další výhodou je modularita. Comcard Up umožňuje výměnu buzoly za kterýkoliv z rychloustalujících typů, ať již kvůli poškození buzoly, nebo při upgrade na vyšší model buzoly. Samozřejmostí je i možnost přehození z levé ruky na pravou a naopak.
Tento produkt je vhodný například pro děti a začínající běžce, nebo pro seniory a zároveň
Za posledních 6 let se zúčastnilo akcí pro příchozí veřejnost a pro školy už přes sto tisíc startujících, prozrazují podrobné přehledy akcí na stránkách Komise pro rozvoj orientač ního běhu. Zde přinášíme stručný výtah z připravovaného svazového materiálu Rozvojové projekty ČSOS.
Téměř všude se najde vhodné místo pro pořízení malé mapy vhodné pro první orienťácké krůčky ve známém prostředí. Díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy od roku 2008 do roku 2014 bylo vydáno 314 výukových map, každoročně je pro náborové a výukové účely vydáno kolem 40 map. Všechny jsou evidovány na stránkách Komise rozvoje http://krob.eso9.cz
Oddíly Českého svazu orientačních sportů každoročně pořádají kromě klasifikačních soutěží i několik desítek akcí pro příchozí
veřejnost v rámci projektu Dny Orientace v přírodě po celé ČR. Cílem je představit orientační běh jako sport pro každého široké veřejnosti. Pro pořádání jsou vybírány terény městských parků a lesoparků a využívány především výukové mapy. Připraveny jsou tratě pro rodiny s dětmi a tréninkové tratě pro kondiční běžce. Povinností pořadatele je zajistit zkušené pořadatele pro instruktáž nově příchozích.Ktomujimsvazzajišťujemetodické materiály, diplomy pro všechny účastníky a upomínkové pohlednice. Termíny konání akcí pro příslušný rok najdete na stránce Komise rozvoje OB. Některé akce mají impozantní počty účastníků, tisícovky dětí
například startují v Beskydském azimutu –ale smysl mají i menší akce. Nikdy nevíte, kde někoho infikujete orienťáckým virem třeba na celý život.
Od roku 2009, kdy projekt začal, proběhlo 489 akcí po celé ČR a startovalo na nich 64 923 účastníků, což znamená průměr 80 akcí a přes 10 000 závodníků ročně v projektu určeném příchozí veřejnosti, začátečníkům a náboru.
Orientační běh do škol Kromě nabídky školení pro pedagogické pracovníky Instruktor orientačního běhu nabízíme školám nově zajištění výukové lekce orientačního běhu, práce s mapou a navigace přímo v rámci výuky. Tyto činnosti jsou zahrnuty ve školních osnovách a při využití této nabídky mohou mít žáci výuku o trochu akčnější. Tato lekce probíhá v rozsahu 2–3 vyučovacích hodin formou krátké teoretické instruktáže, praktických ukázek využití teorie a startu v jednoduchém a krátkém závodu v areálu školy nebo školy v přírodě. Jde hlavně o to, představit orienťák jako standardní volnočasovou aktivitu a sport pro každého. Nadto každoročně Český svaz orientačních sportů ve spolupráci s AŠSK zajišťuje krajská kola a celostátní finále Přeboru škol v orientačním běhu pro školní týmy základních a středních škol. Termíny krajských
kol pro příslušný rok najdete na stránce Komise rozvoje OB http://krob.eso9.cz
V posledním ročníku Přeboru škol v orientačním běhu se zúčastnilo ve 13 krajských kolech 1952 startujících a v celostátním finále startovalo 354 žáků základních a středních škol. Za posledních šest let v ní startovalo více než 43 000 žáků a studentů.
Areály s pevnými kontrolami pro orientační běh
Již několik let běží projekt Areálů s pevnými kontrolami pro orientační běh, který chce nabízet stálou volnočasovou aktivitu, dostupnou kdykoliv nejširší veřejnosti, školám a zájmovým kroužkům. V současné době je v ČR přes 20 míst, kde jsou zřízeny stálé kontroly pro OB. Na každém z nich najdeme informační tabuli a výdejní místo vytištěných map. Většina areálů má i webové stránky, kde jsou mapy s kontrolami ke stažení. Velmi úspěšné jsou areály v místě rekreačních středisek a škol v přírodě, hodně jich je zřízena i přímo ve městech, některé z nich však mají vyšší náklady na jejich údržbu související s všeobecným vandalismem nebo rekonstrukč ními pracemi komunikací. Ke konci roku 2014 bylo zřízeno 22 areálů s pevnými kontrolami, na letošní jaro se připravují k realizaci minimálně další dva projekty.
A co Vy chystáte pro příchozí veřejnost pro rok 2015?
Každá z výše zmíněných aktivit zvyšuje všeobecné povědomí o současné podobě orienťáku – takže s chutí do toho!
Před dvěma lety začal světový pohár orientačních běžců na Novém Zélandu. Letos ve stejnou dobu dostali čeští Honzové Procházka a Šedivý pozvánku zúčastnit se zaoceánského kola znovu, tentokrát v o 2 500 kilometrů, chcete-li šest a půl hodiny letu západněji položené Tasmánii. „Oba jsme se smáli, bylo to příliš daleko,“ píše Jan Procházka na svém blogu. Nakonec však právě on jako jediný český zástupce za oceán vyrazil. „Začal jsem o tom přemýšlet v létě a díky podpoře mého sponzora jsem tady, díky!“ Tři úvodní závody světového poháru se konaly v rámci mistrovství Oceánie v orientačním běhu 2015 od 2. do 11. ledna 2015. Na programu byl sprint, krátká a klasická trať. Při pohledu do výsledkové listiny je zřejmé, že ačkoliv se závody konaly na opačném konci planety Země, současné největší hvězdy světové scény orientačního běhu si je nenechaly ujít. Po úvodním zaoceánském dostaveníčku jsou v čele světového poháru dominantní Tove Alexandersson a mezi muži se stejným bodovým ziskem Daniel Hubmann a Matthias Kyburz. Jan Procházka je prů běžně třináctý. Jeho výkony v Tasmánii jsou příslibem dalších kvalitních výsledků a o Honzovi letos ještě určitě uslyšíme. Třeba již při druhém kole svě tového poháru, které se odehraje na začátku června v norském Haldenu.
Těchto pět prvků stojí podle organizátorů za tajemstvím, proč se tolik špičkových orientačních běžců každoročně vydává na jih Evropy závodit na Portugal O Mee- tingu. Ten letošní se odehrál od 13. do 17. února 2015 v okolí měst Mira a Vagos a o velká jména opět nebyla ve startovní listině nouze. Konkurence téměř jako na mistrovství světa. Mezi ženami předvedla skvělý come- back Finka Minna Kauppi, která celkově zvítězila před Britkou Catherine Taylor a Ruskou Galinou Vinogradovou. V muž- ské kategorii byl po čtyřech etapách nej- rychlejší Aaro Asikainen z Finska před Francouzem Frédérickem Tranchandem a Švýcarem Baptistem Rollierem. Nutno dodat, že mnoho závodníků absolvovalo v rámci tradičních tréninkových kempů jen některé etapy.
Na konci ledna přidělila Mezinárodní aso- ciace světových her (IWGA) organizaci her v roce 2021 americkému Birming- hamu. „Tohle budou nejlepší Světové hry v historii,“ slíbili okamžitě zástupci organi- začního týmu, kteří se svojí kandidaturou uspěli v souboji s Ruskou Ufou a Limou, hlavním městem Peru. Orientační běh je na programu Světových her od roku 2001 a ani v Severní Americe by neměl chybět.
Mezinárodní orientační federace (IOF) spustila od roku 2015 nový systém IOF Eventor, ve kterém lze najít startovní listiny, bulletiny, výsledky i další informace o závodech IOF – http://eventor.orienteering.org/Events. Systém může sloužit jako užitečný zdroj informací každému příznivci orientačního běhu.
a O V
8 ZÁSTUPCŮ, ČESKÁ
6
Pořadí národů určilo země, které mohou do závodů světového poháru v Norsku (3.–5. června 2015) a ve Švýcarsku (2.–4. října 2015) poslat plný počet osmi závodníků. Mezi ženami jsou jimi Švýcarsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Rusko a Velká Británie. Češky jsou v pořadí národů na osmém „nepostupovém“ místě a nastoupit jich tak může pouze šest. Stejně jsou na tom i čeští muži, v jejichž kategorii berou plný počet míst Švýcaři, Švédové, Norové, Finové, Britové a Dánové.
PROSTĚJOV PŘIVÍTÁ SEMINÁŘ
PRO PORADCE ZÁVODŮ IOF
V sobotu 14. března 2015 se v Prostějově uskuteční pod záštitou IOF a Českého svazu orientačních sportů seminář věno- vaný zájemcům o pozice poradců pro hlavní závody IOF v orientačním běhu.
Tom Hollowell, rodák z amerického Ohia žijící nyní ve švédském Karlstadu, se stal novýmvýkonným ředitelemMezinárodní orientační federace (IOF). V této nověpojmenovanéfunkcinahradilodnového rokuBarbroRönnberg,kteráserozhodla ukončit svoji práci v IOF ke konci minu-sléhoroku.Tommávýznamnézkušenosti orientačním během v mnoha různých zemích a podle vlastních slov se těší na nové výzvy, které jeho pozice přinese. „Myslím si, že se svými zkušenostmi mohu přispět k ambicím a cílům globálního ori- entačního společenství.“
PO 22 LETECH V IOF Opačným směrem se vydal dlouhodobý sportovníředitelIOFŠvédBjörnPersson, který se 22 letech práce pro orientační běh rozhodl dát přednost osobních obchodnímaktivitám.„Björnovaslužbapro IOF v průběhy uplynulých 22 let na profesníidobrovolnéúrovnibylaúžasnáapředevšímvoblastitelevizníhovysíláníposunul náš sport do nové doby. Velmi nám bude chybět jeho zkušenost, odbornost i osobnost,“ řekl předseda IOF Brian Porteous.
SOCIÁLNÍ SÍTĚ VLÁDNOU SVĚTU, I TOMU ORIENTAČNÍMU
Facebook, Twitter či YouTube. Odtud ode- všad se na nás dnes i denně valí hromady nových informací o okolním světě. Ani ori- entační běh není výjimkou a počet osob- ních stránek předních světových běžců stále narůstá. Také IOF má své stránky na těchto sítích, kde je možné sledoval aktuální informace z dění uvnitř organi- zace i obecně ze světa orientačního běhu. Nedávno se objevil i nový Instagram IOF, který je možné sledovat na gram.com/iof_orienteering/https://insta-
ORIENŤÁCI NA LYŽÍCH ÚSPĚŠNĚ LOBOVALI – SNÍH SE NAKONEC DOSTAVIL NA 3 VÍKENDY DOMÁCÍCH
ONLINE
OrienteeringWorld2014,každoroční časopis IOF shrnující nejpodstatnější okamžikyuplynuléhoroku,jenynídostupný nawebuIOF.Dočtete se v němmimojiné orozvojovýchprojektechIOFvJižníAmerice,americkéMTBTour čimulti-sportovních hrách – http://www.orienteering. org/edocker/orienteering-world/2014/.
Ještě v prosinci spousta pesimistů věštila podobný průběh zimy jako v loňském roce. První studenecké závody se překládaly sněhu vstříc dokonce dvakrát, vysočinský víkend byl bohužel zrušen bez náhrady – ale nakonec přišla krásná zima a tři závodní víkendy nabídly velice slušnou podmínku a závody, které se líbily. Co potěšilo, byla po letech krásná účast ve čtrnáctkových kategoriích a slušný zájem dorostu. D a H14 patřily k nejpočetnějším a jezdilo zde dokonce i pár mladších dětí – možná přibyde příští rok kategorie DH12? O-lyžaři mohli využít dva víkendy luxus čipů Sport Ident Air, které dělají z LOB fotogeničtější sport, odstraňují hlubokou orbu pluhem u kontrol a časté kolizní situace (ale staromilci si mohli užít klasické čipy ve Studenci, tam je z fotogalerie vidět, že někde orazit kontrolu nebylo jen tak ). Jelo se tedy ve Vysokém nad Jizerou (areál Šachty), u Studence kolem kopce Strážník a v terénu LOB zaslíbeném z Abertam směrem k Horní Blatné. Účast vždy kolem 200 borců, nejvíce lidí navštívilo Abertamský víkend – spolu s účastníky německého poháru jich bylo k 250. Pozitivní zážitky snad rozšíří řady závodníků v příštím roce. A mezinárodní scéna viděla tři české medaile, takže zima to byla krásná!
Pořádat LOBy není žádná sranda. Jed- nou je sněhu málo, podruhé moc. Jednou napadne moc brzo a do prvních závodů stihne všechen roztát, či v lepším případě se jede po zbytcích firnu a bláta, podruhé přijde vánice v pátek večer, a závod se promění na dvouhodinový hanč v hlubo- kém prašanu. Ostatně loňskou (ne)zimu, kdy se neuskutečnil ani jeden závod ČP, máme v čerstvé paměti všichni. Avšak díky tomuto ročnímu odkladu tomu bylo na přelomu ledna a února pěkných kula- tých 10 let od, dnes již kultovních, závodů WRE a MČR na klasické trati pořádané Zdravotníkem Praha na Lipně. Ty vstou- pily do historie jednak hláškou stavitele MČR: „Bude to takový návrat ke kořenům, dlouhý postupy, náročný volby…“ a jed- nak vytrvalým deštěm, který celý den padal na čerstvý vlhký sníh a ze závodu se tak pro některé závodníky stal spíše survival.
survival řádatLOByalenenížádá
Uplynulo 10 let, přesunuli jsme se z jihu na sever Čech do Vysokého nad Jizerou. WRE a MČR na klasické trati, stejně jako pořadatel včetně stavitele mistrovského závodu však zůstali stejní. Naopak zcela opačný byl stavitelův (kdo stále tápe, jedná se o autora Kládina Lacigu) záměr: Postavit trať odpovídající nejmodernějším trendům. Hromadný start, tři farstované okruhy. Spoustu kontrol, kombinacepostupů svolbouajemnémapařinky. Apokudmožnomaximálně hustáanepravidelná síť stop. Nejmodernější byla také použitátechnika–poprvébylnaúzemíČR využit bezdotykový systém SI Air+.
ádat LOBy ale není žádná sranda. To už víme. Své by o tom mohli vyprávět kolegové z OSN, kteří své závody museli zrušit i letos, či studenečtí, kterým se závody ve velmi omezeném prostoru podařilo uskutečnit až na třetí pokus. My jsme měli trochu větší štěstí, když ještě týden před závody ležela v prostoru jen nepatrnávrstvička zmrzlého sněhu. Poté sice na poslední chvíli nasněžilo, sou- boj s přírodními, ale i lidskými živly tím teprve začal. Přes den najezdíte síť stop, več vániceerstrávítekreslenímvOCADu,vnoci vše na otevřenýchplocháchzcela zafoukáaktomuránovyjedoudoterénu místní kaskadéři na skútrech z půjčovny, kteří absolutně neberou v potaz vámi navržené kudrlinky, kolečka a zákruty. Ostatně nejlépevidět,sjakouSisyfovskou prací jsme se potýkali, je docela dobře vidět na následující sérii obrázků.
Jan Exner, Radek Laciga, Jarmila NěmečkováVe středu 4. února byla v otrokovické galerii RIM slavnostně otevřena výstava Orientační běh – moderní sport 21. století. Výstava je volně přístupná do konce dubna 2015 a můžete se zde dozvědět spoustu zajímavostí.
S jakými buzolam závodili naši medailisté z mistrovství světa? Kolik váží čtyřicet let stará běžecká bota? Čím si svítili účastníci prvních nočních závodů? A jakou hodnotu má nejcennější poštovní známka s orientační tematikou? To vše se můžete dozvědět na výstavě Orientační běh – moderní sport 21. století v otrokovické galerii RIM.
„Ráda bych poděkovala především Janu Žemlíkovi z Centra
orientační historie, jenž věnoval muzejní a archivářské činnosti nejen roky, ale rovnou desetiletí své práce,“ uvedla ve své řeči Anne Jacobson, asistentka generálního sektretáře IOF, která přiletěla na vernisáž až z finských Helsinek. Slavnostnímu zahájení výstavy jednatelem společnosti RIM Rudolfem Fukalem přihlíželi i další významní hosté: radní Zlínského kraje Lubomír Nečas nebo paní Marie Němcová, manželka jednoho ze zakladatelů československého orientač ního běhu Zdeňka Němce.
Expozice potrvá až do konce dubna a najdete ji ve firemní Galerii RIM Otrokovice, poblíž otrokovického nádraží. Prostorná podkrovní místnost
Závodník se vypraví na závody přes půl republiky a závod zdárně absolvuje. Oběhl a orazil všechny kontroly, ale po vyčítání čipu s hrůzou zjistí, že je diskvalifikován. Některé z oražených kontrol totiž jeho starý SI čip nezaznamenal a při vyčítaní tak kontroly chybí v paměti. Organizátorům pak i přes protesty nezbývá nic jiného než diskvalifikaci potvrdit… Čipy Sportident jsou na trhu již více než 10 let a nejstarší kusy první generace SI-5 jsou v provozu po celou tuto dobu. Uživatelé si zvykli, že ačkoliv za tento čas někteří z nich již vyměnili svůj mobil více než pětkrát, jejich čip pracuje po celou dobu bez problémů. Nicméně záruka starších čipů již dávno skončila a nelze se divit, že se problémy s čipy přece jen začínají
objevovat. Ačkoliv jsou čipy SI velmi kvalitní a spolehlivé, jsou používány v nejnáročnějších podmínkách a u nejstarší generace čipů již byla překročena předpokládaná životnost. Podle informace výrobce se stále častěji objevuje chyba při zápisu proběhnutých kontrol. Výrobce proto doporučuje uživatelům, kteří mají starší typy čipů již mimo záruku, aby
Moderní čipy jsou ve větším pouzdře než staré typy
zvážili přechod na některý z novějších čipů, které přinášejí řadu dalších výhod. Nové čipy mají nejen vyšší kapacitu, ale především rychlejší ražení, které přináší méně stresů a časových ztrát nejen při štafetách a hromadných startech. Čip 11 dokonce při ražení nejen pípá, ale i bliká a nebezpečí z chybného oražení je tak prakticky eliminováno.
Ji
1krysy@gmail.com
Foto: Jiří Krejčík
Výstava: Orientační běh –moderní sport 21. století
Místo: Galerie RIM, Dr. Edvarda Beneše 1015, Otrokovice
Vstup: Galerie je volně přístupná v pracovní dny od 9 do 16 hodin
ukrývá nejen dvě desítky bannerů a panelů zobrazující historii orientačního běhu od prvopočátků po současnost, ale i dobové tiskoviny, medaile a poháry, běžeckou obuv či typy a prototypy razicích zařízení. Pokud si tedy chcete zkrátit čekání na jarní závodní sezónu, Otrokovice byste určitě neměli minout.
HSH Sport Foto: SportidentAby výrobce podpořil výměnu starších typů čipů za novější, připravil ve spolupráci s distributorem pro ČR firmou HSH Sport akci Trade-in. V rámci této akce bude možné získat při vrácení starého (i nefunkčního) čipu nový typ za zvýhodněnou cenu. Informace o akci naleznete na www.sportident.cz. A teď důležitá otázka: jak poznám typ svého čipu? Je to velmi jednoduché, protože typ čipu je dán jeho číslem. Starší čipy SI-5 mají číselnou řadu od 1 do 499999. Přitom platí, že čím nižší číslo, tím starší čip a vyšší riziko problémů. Z tohoto důvodu doporučujeme všem běžcům, aby si zkontrolovali svůj čip a případně využili akci Trade-in. Zejména uživatelé čtyř a pětimístných čísel čipů by rozhodně neměli váhat.
Česká unie sportu Od počátku loňského roku platí nový Občanský zákoník. Česká unie sportu připravila pro SK/TJ konkrétní pomoc a podporu při adaptaci na nové podmínky, stanovené novelou občanského zákoníku. Protože není možné asistenci pro SK/TJ zajišťovat z centra, je po celé ČR připraveno 77 pracovišť ČUS, kde lze hledat poradenství a konkrétní rady. Základní informace o změ nách, které čekají každý SK/TJ, naleznete sice na webových stránkách http://www.cuscz. cz/sluzby-servis/novy-obcansky-zakonik.html, avšak konkrétní postup pro každý subjekt doporučujeme osobně konzultovat v servisních centrech. Proto byli pracovníci Servisních center sportu ČUS v krajích a okresech (pracoviště krajských organizací ČUS a okresních sdružení ČUS) vyškoleni tak, aby byli schopni pomoci zástupcům SK/TJ se všemi změnami a úkony, které je postupně nutné se změnou občanského zákoníku v legislativě SK/TJ učinit. SCS ČUS mají k dispozici vzorové stanovy, odpovídající znění nového občanského zákoníku, vzorové postupy a návody pro nejrůznější situace spojené s touto legislativní změnou. Jejich správné použití i celý proces zápisu spolku jsou poměrně náročné a minimálně v první fázi vyžadují osobní konzultaci.
ČSOS
4. února se uskutečnila za účastí zástupců IOF a vedení ČSOS Vernisáž výstavy Orientační běh –moderní sport 21. století v Otrokovicích. Výstava bude otevřena minimálně do konce dubna 2015.
Koncem ledna vyšel Zpravodaj ČSOS 2015/1, který je zveřejněn na http://www. orientacnisporty.cz/upload/ dokumenty/csos/zpravodajcsos201501_20150122125441. pdf a obsahuje Usnesení VH ČSOS 2014, rozpočet ČSOS na rok 2015, rozdělení příspěvků na činnost KS ČSOS a přípravu na krajských žákovských výběrů na Hry letní olympiády dětí a mládeže v červnu 2015 v Plzni, na přípravu talentů v klubech a oblastech sekce OB, informace ze Shromáždění sekcí OB a MTBO, úrazové pojištění členů ČUS v roce 2015, smlouva s firmou TOI TOI a kalendář hlavních závodů ČSOS.
Počátkem března vyšel Zpravodaj ČSOS 2015/2, který je zveřejněn na http://www. orientacnisporty.cz/upload/ dokumenty/csos/zpravodajcsos-2015-02-.pdf a najdete v něm informace o možnostech poskytnutí finančního příspěvku klubům ČSOS na pořádání akcí pro mládež v roce 2015 a možnosti prezentace aktivit klubů ČSOS na portálu http://www.sportvokoli.cz/ Tyto informace naleznete i na stránkách rozvoje OB http:// krob.eso9.cz/
Počet evidovaných členů našeho svazu přesáhl v únoru počet 10 700 členů, kteří jsou zastoupeni v 216 klubech ČSOS. K 15. březnu bylo přes systém ORIS registrováno rekordních 8 700 orientačních běžců sekce OB a v sekci LOB letos závodilo 481 registrovaných závodníků
V sobotu 21. března proběhl v Hradci Králové tradiční seminář pořadatelů a rozhodčích závodů ČSOS sekce OB.
V rámci semináře proběhla
i přednáška šéftrenéra R. Novotného o využití svazové sady GPS při pořádání vrcholných závodů v ČR.
Dlouhodobá soutěž kategorií HD16, 18, 20, tedy žebříček A, bude v roce 2015 (stejně jako v loňském roce) pojmenována INOV-8 CUP Žebříček A.
P-ČSOS Ve středu 21. ledna proběhlo 1. zasedání P-ČSOS v roce 2015, které ho se zúčastnil i předseda ČOV J. Kejval, který informoval o nejnovějším vývoji v ČOV a sportovním prostředí. P-ČSOS poté doporučilo podepsat Dohodu o společném postupu mezi ČOV a ČSOS. P-ČSOS dále schválilo rozdělení příspěvků na činnost KS ČSOS a na přípravu talentů v oblastech sekce OB a klubech ČSOS. Byly schváleny účasti zástupců ČSOS na jednáních IOF a při MS v OB ve Skotsku. Byly schváleny odměny za umístění reprezentantů na MS, ME a MSJ. Valná hromada ČSOS se letos uskuteční 28. listopadu v Luhačovicích. Po skončení VH ČSOS se uskuteční vyhlášení ankety nejlepší orientační sportovec 2015.
Druhé zasedání P-ČSOS se uskutečnilo 4. března. Na programu jednání bylo zhodnocení MSJ a MED v LOB včetně schválení odměn za umístění na MS, ME a MSJ v LOB, schválení počtu účastníků a jejich vedoucích na vrcholných světových závodech v OB a MTBO. V ekonomické části byla schválena Zpráva o hospodaření ČSOS za rok 2014 a Zpráva o činnosti a hospodaření České orientační za rok 2014. Předseda mapové rady informoval o činnosti Mapové rady a poté se členové P-ČSOS věnovali schválení koncepce
Talentované mládeže a vzniku Tréninkových středisek mládeže. P-ČSOS se také seznámilo s prezentací projektu medializace ČSOS formou krátkých prezentačních videí, které předložili P. Hostaš a V. Zakouřil a doporučilo tento projekt k realizaci.
I v roce 2015 se budeme setkávat s orientačním během a MTBO na televizních obrazovkách České televize. Na základě jednání zástupců ČSOS a redakce sportu ČT byl dojednán plán akcí na letošní rok. V plánu jsou dva přímé přenosy (19. srpna sprint z MS v MTBO v Turnově a 10. října z MČR v OB štafet ve Vracově), dva dokumenty z vrcholných světových závodů (MS v OB –Skotsko, MS v MTBO – ČR) a dále sestřihy z MČR v OB ve sprintu, na klasické a krátké trati, MČR v OB sprintových štafet a v rámci sportu v regionech MČR v MTBO na klasické a krátké trati.
Sprint–20.1.2015/SUI–Lenzerheide Ženy (3.1 km, 14 K, 37 záv.)
1.TarasenkoIuliia RUS 13:10
2.PesuMervi FIN 13:32
3.OlssonMagdalena SWE 13:41 4.KaskinenMira FIN 13:44
5.BakkenRognstadAudhild NOR 13:45
6.KechkinaMariya RUS 13:47
8.HančíkováHana CZE 13:51 30.KarochováSimona CZE 16:49
31.ŠimkováJohanka CZE 16:58
35.HančováPetra CZE 18:10 Muži (3.4 km, 18 K, 54 záv.)
1.BelomazhevStanimir BUL 12:15
2.WatterdalOyvind NOR 12:27
3.LamovAndrey RUS 12:29
4=HolmbergAndreas SWE 12:36
4=TunisStaffan FIN 12:36
6.ArnessonPeter SWE 12:43 27.ŠkodaJakub CZE 13:44
32=LacigaRadek CZE 14:09 39.BouchalJiří CZE 15:19 42.HorvátPetr CZE 15:33 Klasickátrať (hromadný start) – 21. 1. 2015 / SUI – Lenzerheide Ženy (14.9 km, 29 K, 34 záv.)
1.OborinaTatyana RUS 63:00
2.HančíkováHana CZE 63:13
3.EngstromJosefine SWE 63:14
4.FrolovaPolina RUS 63:20
5.TarasenkoIuliia RUS 63:24
6.TretyakovaKseniya RUS 63:25 24.KarochováSimona CZE 72:57 25.ŠimkováJohanka CZE 72:58 29.HančováPetra CZE 78:10 Muži (17.3 km, 35 K, 45 záv.)
1.RostErik SWE 62:42
2.SpoerryChristian SUI 63:00
3.LamovAndrey RUS 63:01 4.TunisStaffan FIN 63:03
5.KhrennikovEduard RUS 63:09 6.BelomazhevStanimir BUL 64:12 30.BouchalJiří CZE 68:47 33.ŠkodaJakub CZE 70:14 37.HorvátPetr CZE 74:40 39.LacigaRadek CZE 76:10 Krátkátrať–24.1.2015/SUI–Lenzerheide Ženy (8.4 km, 27 K, 35 záv.)
1.PesuMervi FIN 39:41
2.AlexanderssonTove SWE 40:35
3.EngstromJosefine SWE 41:13
4.KaskinenMira FIN 41:28
5.TarasenkoIuliia RUS 41:44
6.OborinaTatyana RUS 41:53 16.HančíkováHana CZE 45:05 22.KarochováSimona CZE 47:53 30.HančováPetra CZE 56:03 31.ŠimkováJohanka CZE 56:10 Muži (9.6 km, 30 K, 52 záv.)
1.LamovAndrey RUS 37:24
2.HolmbergAndreas SWE 38:34
3.BelomazhevStanimir BUL 38:38
4.TunisStaffan FIN 38:43
5.WatterdalOyvind NOR 39:09
6.ArnessonPeter SWE 39:33
23.ŠkodaJakub CZE 43:00
25.BouchalJiří CZE 43:30
29.LacigaRadek CZE 45:26 33.HorvátPetr CZE 47:06
MSveteránůLOB
Krátkátrať–20+21.1.2015/SUI–Lenzerheide
M402.VenhodaMilan CZE(celkem4) M453.MarečekPetr (celkem13) Klasickátrať–24.1.2015/SUI–Lenzerheide M402.VenhodaMilan CZE(celkem3)
M455.MarečekPetr CZE(celkem11)
MistrovstvíEvropyvLOB2015
Smíšenésprintovéštafety–22.1.2015/SUI–Lenzerheide
Dospělí (celkem 26 dvojic / 11 dvojic red.poř.)
1.1.Švédsko1 SWE 45:35 (EngstromJosefine,RostErik)
2.NCŠvédsko2 SWE 45:48 (AlexanderssonTove,HolmbergAndreas)
3.2.Bulharsko1 BUL 46:09 (Grigorova-BurgovaAntoniya,BelomazhevStanimir) 4.3.Norsko1 NOR 46:11 (BakkenRognstadAudhild,KvaleHansJorgen) 13.7.Českárepublika1 CZE 47:42 (HančíkováHana,ŠkodaJakub) 15.NCČeskárepublika2 CZE 50:10 (KarochováSimona,BouchalJiří) 16.NCČeskárepublika3 CZE 51:44 (HančováPetra,LacigaRadek) Štafety–23.2.2014/EST–Pannjärve Ženy (celkem 11 štafet / 8 štafet red.poř.)
1.1.Švédsko1 SWE 103:16 (OlssonMagdalena,AlexanderssonTove) 2.2.Finsko1 FIN 103:17 (ReponenMilka,KaskinenMira) 3.3.Rusko2 RUS 105:33 (KozlovaNatalia,KechkinaMariya) 9. 6.Českárepublika1 CZE 115:32 (KarochováSimona,ŠimkováJohanka) Muži (celkem 15 štafet / 9 štafet red.poř.)
1.1.Norsko1 NOR 101:00 (WatterdalOyvind,MoholdtLars) 2.2.Rusko1 RUS 101:18 (BarchukovVladimir,KhrennikovEduard) 3.3.Švédsko2 SWE 101:25 (LundholmMarkus,HammarbergMartin) 10.7.Českárepublika1 CZE 111:11 (ŠkodaJakub,LacigaRadek)
MistrovstvísvětavLOB2015
MistrovstvísvětajuniorůvLOB2015 MistrovstvíEvropydorostuvLOB2015 Sprint–11.2.2015/NOR–Budor Ženy (2,8 km, přev. 110 m, 14K, 43 záv.)
1.AlexanderssonTove SWE 13:51
2.BakkenRognstadAudhild NOR 14:39
3.EngstromJosefine SWE 14:44
4.OborinaTatyana RUS 14:51
5.KechkinaMariya RUS 15:01
6.ReponenMilka FIN 15:16
8.HančíkováHana CZE 15:35 15.KarochováSimona CZE 17:56 22.ŠimkováJohanka CZE 19:15 Muži (3,5 km, přev. 120 m, 16K, 61 záv.)
1.LamovAndrey RUS 16:04
2.BelomazhevStanimir BUL 16:08
3.RostErik SWE 16:19
4=KhrennikovEduard RUS 16:31
4=ArnessonPeter SWE 16:31
6.HolmbergAndreas SWE 16:44 16.ŠkodaJakub CZE 17:33 25.BouchalJiří CZE 18:49 30.HorvátPetr CZE 19:46
35.LacigaRadek CZE 21:20 Juniorky (2,5 km, přev. 90 m, 13K, 36 záv.)
1.AhlsandAnine NOR 14:29
2.WestliAndersenEvine NOR 14:32
3.BenjaminsenAndrine NOR 15:07
4.PetrushkoMariya RUS 15:08
5.SalenIsabel SWE 15:39
6.PakkilaLiisaSassi FIN 15:55 22.HančováPetra CZE 19:20 Junioři (3,1 km, přev. 120 m, 15K, 42 záv.)
1.KiselevVladislav RUS 14:21
2.PavlenkoAleksandr RUS 15:06
3.MolnvikEliasT NOR 15:46
4.MadslienBakkenJonas NOR 15:59
5.WalheimSixten SWE 16:06
6.SchroderusSamuli FIN 16:19 23.MatúšVojtěch CZE 19:14 27.ŠňupárekVáclav CZE 20:41
Dorostenky (2,3 km, přev. 90 m, 12K, 38 záv.)
1.PetrovaAnna RUS 14:30
2.RusakovaAlexandra RUS 14:46
3.KalininaVeronika RUS 15:24 10.GallováVeronika CZE 17:35 36.WaňkováMartina CZE 25:51
Dorostenci7(2,9km,přev.110m,14K,39záv.)
1.SjökvistHenning SWE 14:03
2.MüllerNicola SUI 15:52
3=GuldbrandsenVegard NOR 16:10
3=GuliaevVitalii RUS 16:10 11.StarýOndřej CZE 17:31 13.HlaváčOndřej CZE 18:01 21.HašekJan CZE 19:46
Klasickátrať–12.2.2015/NOR–Budor Ženy (14,1 km, přev. 435 m, 18K, 36 záv.)
1.EngstromJosefine SWE 72:00
2.KaskinenMira FIN 72:36
3.TretyakovaKseniya RUS 74:04
4.TarasenkoIuliia RUS 74:16
5.OborinaTatyana RUS 74:36 6.SandbergFrida SWE 74:40 11.HančíkováHana CZE 76:51 20.KarochováSimona CZE 86:00 23.ŠimkováJohanka CZE 88:25 Muži (20,8 km, přev. 725 m, 28K, 56 záv.)
1.MoholdtLars NOR 91:20
2.LamovAndrey RUS 92:12 3.TunisStaffan FIN 93:12 4.ArnessonPeter SWE 93:20 5.HolmbergAndreas SWE 93:24 6.KhrennikovEduard RUS 93:30 19.BouchalJiří CZE 102:15 22.ŠkodaJakub CZE 104:50 24.HorvátPetr CZE 108:17 26.LacigaRadek CZE 108:30 Juniorky (10,6 km, přev. 330 m, 15K, 35 záv.)
1.SalenIsabel SWE 59:01
2.BalandinaLiubov RUS 59:46 3.AhlsandAnine NOR 60:10 4.SuutariTuuli FIN 61:04 5.SarenmarkEllen SWE 62:05
6.BenjaminsenAndrine NOR 62:14 23.HančováPetra CZE 69:47 Junioři (14,0 km, přev. 425 m, 19K, 41 záv.)
1.KarppinenAleksi FIN 62:48
2.KiselevVladislav RUS 63:26
3.GorlanovSergey RUS 64:43
4.WalheimSixten SWE 64:51
5.ToivonenEevert FIN 66:23 6.PavlenkoAleksandr RUS 67:19
25.ŠňupárekVáclav CZE 81:28
30.MatúšVojtěch CZE 84:50
Dorostenky (7,3 km, přev. 195 m, 12K, 38 záv.)
1.NenonenLiisa FIN 39:27
2.RusakovaAlexandra RUS 40:54
3.KlemettinenVeera FIN 42:45
17.WaňkováMartina CZE 52:22
21.GallováVeronika CZE 54:49
Dorostenci (10,3 km, přev. 330 m, 14K, 38 záv.)
1.SjökvistHenning SWE 48:49
2.HärkönenTommi FIN 48:50
3.ToivanenElmeri FIN 50:59
17.StarýOndřej CZE 57:08
20.HašekJan CZE 60:18
23.HlaváčOndřej CZE 62:39
Krátkátrať(hromadnýstart)–14.2.2015/NOR–Budor Ženy (8,1 km, přev. 155 m, 31K, 43 záv.)
1.ReponenMilka FIN 36:45
2.TurunenMarjut FIN 36:46
3.PesuMervi FIN 36:47
4.KaskinenMira FIN 36:48
5.BakkenRognstadAudhild NOR 36:54
6.TarasenkoIuliia RUS 36:58
18.KarochováSimona CZE 43:26
19.HančíkováHana CZE 43:43
-.ŠimkováJohanka CZE DISK
Muži (10,7 k, přev. 265 m, 34K, 60 záv.)
1.TunisStaffan FIN 40:31
2.BelomazhevStanimir BUL 40:44
3.MoholdtLars NOR 40:50
4.HolmbergAndreas SWE 40:51
5.KhrennikovEduard RUS 40:52
6.SaarelaVillePetteri FIN 41:00
14.BouchalJiří CZE 43:02
21.LacigaRadek CZE 46:27 26.ŠkodaJakub CZE 47:47
29.HorvátPetr CZE 49:07
Juniorky (4,8 km, přev. 110 m, 20K, 36 záv.)
1.SalenIsabel SWE 23:20
2.SarenmarkEllen SWE 24:27
3.ErikssonHanna SWE 24:28
4.AhlsandAnine NOR 25:20
5.PatscheiderLia ITA 25:25
6.NazyrovaAssem KAZ 25:29
13.HančováPetra CZE 25:50 Junioři (7,5 km, přev. 165 m, 27K, 41 záv.)
1.PavlenkoAleksandr RUS 30:18
2.KarppinenAleksi FIN 30:36
3.HeimdalAudun NOR 31:37
4.KiselevVladislav RUS 32:03
5.SchroderusSamuli FIN 32:22
6.HyppolaSampo FIN 32:25 27.ŠňupárekVáclav CZE 44:41 -.MatúšVojtěch CZE DISK Smíšenésprintovéštafety–10.2.2015/NOR–Budor Dospělí(celkem19štafet)
1.Rusko1 RUS 48:51,9 (Tarasenkoluliia,LamovAndrey)
2.Finsko1 FIN 49:37,0 (KaskinenMira,TunisStaffan)
3.Švédsko1 SWE 50:25,7 (EngstromJosefine,RostErik)
4.Kazachstán1 KAZ 51:32,9 (NovikovaOlga,SorokinMikhail)
5.Norsko1 NOR 51:48,0 (BakkenRognstadAudhild,KvaleHansJorgen)
6.Českárepublika1 CZE 52:18,3 (HančíkováHana,ŠkodaJakub) Štafety–15.2.2015/NOR–Budor Ženy (celkem 13 štafet)
1.Švédsko1 SWE 78:35,2 (SandbergF.,AlexanderssonT.,EngstromJ.)
2.Finsko1 FIN 79:11,0 (ReponenMilka,KaskinenMira,PesuMervi)
3.Rusko1 RUS 82:50,3 (TretyakovaKseniya,OborinaTatyana,Tarasenkoluliia)
4.Norsko1 NOR 82:52,6 (UlvensoenM.,UlvensoenA.,BakkenRognstadAudhild)
5.Českárepublika1 CZE 90:47,9 (KarochováSimona,HančíkováHana,ŠimkováJ.)
6.Estonsko1 EST 98:39,6 (KaasikuEvely,ParnikPiret,SanderKaisa) Muži (celkem 17 štafet)
1.Rusko1 RUS 90:23,8 (VeselovKirill,KhrennikovEduard,LamovAndrey)
2.Švédsko1 SWE 91:16,5 (ArnessonPeter,RostErik,HolmbergAndreas)
3.Českárepublika1 CZE 97:36,8 (ŠkodaJakub,LacigaRadek,BouchalJiří)
4.Švýcarsko1 SUI 101:11,2 (KappenbergerAndrin,SchnyderGion,SpoerryCh.)
5.Lotyšsko1 LAT 101:11,3 (KivlenieksRaivo,KivlenieksAndris,RaizeNauris)
6.Estonsko1 EST 106:09,3 (HallikMargus,RandmanPriit,ToomasEven)
Juniorky (celkem 10 štafet / 7 štafet red.poř.)
1.Rusko1 RUS 75:19,6 (PetrushkoM.,SopovaA.,BalandinaL.)
2.Finsko1 FIN 77:59,8 (SuutariTuuli,NasiJuliaana,OikarinenSuvi)
3.Švédsko1 SWE 78:24,8 (ErikssonHanna,SarenmarkEllen,SalenIsabel)
5.Českárepublika1 CZE 106:02,9 (WaňkováM.,GallováV.,HančováPetra)
Junioři (celkem 14 štafet / 10 štafet red.poř.)
1.Rusko1 RUS 79:36,7 (PavlenkoAleksandr,GorlanovSergey,KiselevV.)
2.Finsko1 FIN 81:53,0 (SchroderusSamuli,ToivonenEevert,KarppinenA.)
3.Norsko1 NOR 85:06,4 (MadslienBakkenJonas,MolnvikEliasT,KvaleB.)
5.Českárepublika1 CZE 96:58,5 (ŠňupárekVáclav,MatúšVojtěch,StarýOndřej)
Dorostenky (3,8 km, přev. 80 m, 17K, 38 záv.)
1.RusakovaAlexandra RUS 20:03
2.PetrovaAnna RUS 21:29
3.KlemettinenVeera FIN 21:35 20.GallováVeronika CZE 27:42 21.WaňkováMartina CZE 27:43
Dorostenci (4,8 km, přev. 110 m, 20K, 40 záv.)
1.HärkönenTommi FIN 22:24 2.OjanahoNiilo FIN 22:26 3.StarýOndřej CZE 23:07 18.HlaváčOndřej CZE 25:18 -.HašekJan CZE DISK
MistrovstvíČRvLOBnaklasickétrati 31.1.2015/SZP–VysokénadJizerou D21 (?? km, ?? K, 17 záv.)
1.RandákováHelena VRL 83:54
2.KarochováSimona DKP 90:32
3.HančováPetra VRL 91:56
4.DoležalováVendula VPM 99:14
5.MechlováLenka SHK 99:50
6.FólováMartina TJN 108:40 H21 (17.40 km, 35 K, 30 záv.)
1.HorvátPetr SSU 90:37
2.BouchalJiří VPM 93:57 3.LauermanJan SJI 97:27
4.ŠkodaJakub VLI 99:00
5.KolínJan JIL 100:54
6.OndráčekRadim EKP 105:59 D17 (7.10 km, 13 K, 12 záv.)
1.WaňkováMartina VRL 50:13
2.JanovskáKateřina PGP 55:37
3.SzarzecováLucie TRI 56:18 D20 (8.90 km, 16 K, 4 záv.)
1.HorvátováHana SSU 72:41
2.ArgalášováKateřina TRI 82:24
3.LinkováAlena TUR 103:00 H17 (8.90 km, 16 K, 16 záv.)
1.StarýOndra VRL 51:40
2.HlaváčOndřej TBM 55:15
3.HašekJan VPM 61:58 H20 (12.70 km, 20 K, 3 záv.)
1.MatušVojtěch VRB 75:02
2.WernerMichal PGP 140:03 -.ŠňupárekVáclav DKP DISK D35 (6.80 km, 11 K, 7 záv.)
1.KaškováKateřina CHA 48:18
2.PrůšováMarkéta VSP 72:29
3.ŠtreglováAndrea VRL 81:43 D45 (5.50 km, 8 K, 7 záv.)
1.NeumannováRenata PVP 38:24
2.KlinkerováJitka LIV 40:18
3.KovaříkováMária TRI 41:12 D55 (5.50 km, 8 K, 5 záv.)
1.ŠediváMiroslava EKP 42:54
2.KuncováJiřina TJN 43:28
3.StehnováHana DKP 66:38
D65 (4.20 km, 7 K, 1 záv.)
1.HaňkovskáJana SSP 57:37 H35 (11.80 km, 17 K, 14 záv.)
1.PrůšaMichal VSP 79:40
2.HašekOndřej VPM 81:45
3.HeinemannBjörn 24D 86:56 H45 (9.10 km, 12 K, 14 záv.)
1.HaraldMännel 48D 63:23
2.VávraMartin HOR 64:11
3.TeringlRadek VCB 73:22 H55 (6.80 km, 11 K, 11 záv.)
1.ŠedivýJiří EKP 57:16
2.PřindaOldřich VLI 62:09
3.ErlebachJosef SSP 62:51 H65 (5.50 km, 8 K, 9 záv.)
1.VlachOldřich BOV 45:02
2.KočZdeněk SSP 50:11
3.ProcházkaZdenko DKP 50:19 H75 (5.50 km, 8 K, 3 záv.)
1.ZemánekBohumil VRL 57:53
2.HavlíkJaroslav SJC 64:53
3.AttlVladimír SSP 65:47
MistrovstvíČRvLOBvesprintu–7.2.2015/STH–Studenec D21 (3.2 km, 17 K, 18 záv.)
1.RandákováHelena VRL 16:44
2.BöhmováEva VLI 17:11 3.HančováPetra VRL 17:39 4.MechlováLenka SHK 18:02 5.JedličkováZuzana SHK 18:49 6.KubátováZuzana VRL 19:06 H21 (3.7 km, 19 K, 29 záv.)
1.ŠkodaJakub VLI 15:23
2.BouchalJiří VPM 16:35
3.LacigaRadek SZP 16:51 4.HorvátPetr SSU 16:58
5.HorynaRoman SZP 17:20
6.PospíšilVítek SZP 17:49 D17 (2.5 km, 14 K, 11 záv.)
1.WaňkováMartina VRL 16:13
2.GallováVeronika STH 16:57
3.PilcováSabina JPV 17:23 D20 (2.9 km, 15 K, 4 záv.)
1.HorvátováHana SSU 19:46
2.ArgalášováKateřina TRI 20:46
3.TesařováJana TRI 25:24 H17 (3.0 km, 17 K, 15 záv.)
1.BartošVojtěch MLA 15:40
2.HlaváčOndřej TBM 15:48
3.CiencialaJan TRI 16:51 H20 (3.1 km, 18 K, 4 záv.)
1.ŠňupárekVáclav DKP 17:42
2.NavrátilŠimon PGP 22:44
3.ŠmausJan TJN 24:47 D35 (3.0 km, 17 K, 7 záv.)
1.HasmanováLenka VPM 19:37
2.ŠtreglováAndrea VRL 26:59
3.BartošováJana MLA 27:14 D45 (2.8 km, 15 K, 6 záv.)
1.NeumannováRenata PVP 20:58
2.ŠediváMiroslava EKP 22:20
3.KlaškováKateřina DKP 24:58 D55 (2.7 km, 15 K, 3 záv.)
1.KuncováJiřina TJN 24:05
2.ZlesákováVlasta JIL 27:31
3.StehnováHana DKP 36:35 D65 (2.4 km, 14 K, 1 záv.)
1.HaňkovskáJana SSP 36:03 H35 (3.1 km, 17 K, 13 záv.)
1.HoráčekMichal VLI 16:39
2.PřindaLukáš VLI 18:20
3.PrůšaMichal VSP 19:40 H45 (3.0 km, 17 K, 9 záv.)
1.HasmanJan VPM 17:25
2.ŠmausIvan TJN 17:38
3.KubátMiroslav VRL 19:15
H55 (2.8 km, 15 K, 7 záv.)
1.ŠkorpilMartin SZP 16:40
2.ŠedivýJiří EKP 17:57
3.PřindaOldřich VLI 18:01 H65 (2.7 km, 15 K, 5 záv.)
1.MikanVladimír SJC 25:31
2.JežekLadislav VLI 26:04
3.FreyJaromír NEJ 28:11 H75 (2.6 km, 14 K, 3 záv.)
1.HavlíkJaroslav SJC 24:42
2.AttlVladimír SSP 31:47
3.ZemánekBohumil VRL 36:47
MistrovstvíČRLOBštafet–7.2.2015/STH–Studenec
D21 (5 štafet)
1.OOSTJSpartakVrchlabí VRL 98:59 (HančováP.,KubátováZ.,RandákováH.)
2.OddílOBKotlářka DKP 116:00 (BaldriánováB.,PlochováD.,SvobodováŠ.)
3.OKSlaviaHradecKrálové SHK 120:50 (VětříčkováA.,JedličkováZ.,MechlováL.)
H21 (14 štafet)
1.TJSlovanZdravotníkPraha SZP 102:41 (PospíšilVítek,HorynaRoman,LacigaRadek)
2.SlaviaLiberecorienteering VLI 106:09 (PřindaLukáš,ŠkodaJakub,HoráčekMichal)
3.OddílOBKotlářka DKP 120:08 (ŠňupárekVáclav,KlaškaPavel,JohanovskýTomáš)
D18 (4 štafety)
1.TJTŽTřinec TRI 99:52 (SzarzecováLucie,TesařováJana,ArgalášováKateřina)
2.OOSTJSpartakVrchlabí VRL 124:03 (WaňkováM.,StaráT.,MatoušováK.)
3.SKStudenec STH 136:46 (GalickáV.,ZahradníkováDenisa,ChrástováTereza)
H18 (6 štafet)
1.KOSSlaviaVŠPlzeň VPM 120:23 (RichtrLuboš,HasmanOndřej,HašekJan)
2.SKPraga1 PGP 135:55 (NavrátilŠimon,JanovskýTomáš,ŠebekPetr)
3.KOSTJTeslaBrno TBM 145:13 (HlaváčováAnežka,ŠťastnýJiří,HlaváčOndřej) D105 (1 štafeta)
1.OOSTJSpartakVrchlabí VRL 120:03 (ŠtreglováA.,HančováA.,ČivrnáK.) H105 (6 štafet)
1.KOSTJTeslaBrno TBM 108:13 (HlaváčJiří,ŠťastnýJiří,RyglMiroslav)
2.SOKTJTurnov TUV 117:54 (ŽemlíkPavel,ZakouřilTomáš,FolprechtEduard)
3.KOSSlaviaVŠPlzeň VPM 128:05 (MartínekRobert,HasmanováL.,HasmanJan) H140 (4 štafety)
1.OOSTJSpartakVrchlabí VRL 117:07 (KubátM.,StarýP.,ŠtreglP.)
2.TJSlovanZdravotníkPraha SZP 117:33 (ŠkorpilMartin,BoudnýJan,HorováMagda)
3.OddílOBKotlářka DKP 141:41 (KlaškaPavel,KalousekJiří,ŠubrtAntonín) H180 (3 štafety)
1.SlaviaLiberecorienteering VLI 111:43 (PřindaOldřich,JežekVladislav,ŠkodaPřemek)
2.SKStopaPraha1 SSP 126:53 (ReichlMichal,HaňkovskáJana,ErlebachJosef)
3.SKStopaPraha2 SSP 174:14 (HoraVladimír,AttlVladimír,NosálStanislav)
MistrovstvíČRvLOBnakrátkétrati
21.2.2015/VPM–Abertamy(Pernink)
D21 (6.0 km, 15 K, 30 záv.)
1.ŠimkováJohanka SHK 32:52
2.RandákováHelena VRL 34:09
3.KarochováSimona DKP 34:42
4.MechlováLenka SHK 37:28
5.NeumannováKateřina PVP 38:20
6.BochenkováIvana SJC 39:15
H21 (8.3 km, 21 K, 44 záv.)
1.ŠkodaJakub VLI 40:36
2.LacigaRadek SZP 40:42
3.HorvátPetr SSU 40:51
4.HorynaRoman SZP 42:14
5.VodrážkaJakub VLI 44:00
6.VenhodaMilan SJI 44:09 D17 (4.4 km, 11 K, 11 záv.)
1.JanovskáKateřina PGP 32:16
2.FirešováMarkéta ZBM 35:09
3.SzarzecováLucie TRI 36:30 D20 (6.0 km, 15 K, 8 záv.)
1.KubínováVeronika SKV 39:58
2.HorvátováHana SSU 43:53
3.ŠikováBarbora LPM 49:50 H17 (4.9 km, 13 K, 14 záv.)
1.BartošVojtěch MLA 25:39
2.HlaváčOndřej TBM 27:04
3.CiencialaJan TRI 29:27 H20 (6.4 km, 18 K, 6 záv.)
1.MatušVojtěch VRB 37:46
2.NavrátilŠimon PGP 50:40
3.WernerMichal PGP 65:54 D35 (4.4 km, 11 K, 7 záv.)
1.MilánováJindřiška TBM 36:59
2.BartošováJana MLA 37:46
3.PrůšováMarkéta VSP 39:51 D45 (3.9 km, 11 K, 14 záv.)
1.NeumannováRenata PVP 30:04
2.ŠediváMiroslava EKP 37:19
3.MalkowaElena 18D 41:00 D55 (4.0 km, 9 K, 7 záv.)
1.KuncováJiřina TJN 36:28
2.LacigováIvana SZP 39:05
3.MrázováPavla DCE 40:15 D65 (3.8 km, 10 K, 1 záv.)
1.HaňkovskáJana SSP 45:47 H35 (6.4 km, 18 K, 15 záv.)
1.PrůšaMichal VSP 47:55
2.MilánPavel TBM 50:09
3.BejvlJakub LME 52:47 H45 (4.4 km, 11 K, 21 záv.)
1.NiVadim 44D 27:44
2.VávraMartin HOR 28:12
3.BartošLuděk MLA 31:00 H55 (3.9 km, 11 K, 12 záv.)
1.ŠkodaPřemek VLI 26:24
2.TrößeLutz 58D 28:30
3.ŠedivýJiří EKP 29:20 H65 (4.0 km, 9 K, 8 záv.)
1.KočZdeněk SSP 34:58
2.ConradHelmut 35:40
3.ProcházkaZdenko DKP 42:45 H75 (3.8 km, 10 K, 2 záv.)
1.KohlschmidtJochen 24D 66:56
Ženy (celkem zařazeno 11 záv.)
1.RandákováHelena VRL 520,44
2.KarochováSimona DKP 503,05
3.MechlováLenka SHK 461,19
4.NeumannováKateřina PVP 445,86
5.HančováPetra VRL 397,34
6.BaldrianováBarbora DKP 395,99
7.KopáčkováIva CHT 379,84
8.PeterováVěra DOB 224,90
9.BöhmováEva VLI 202,09
10.ŠimkováJohanka SHK 201,04 Muži (celkem zařazeno 22 záv.)
1.ŠkodaJakub VLI 519,86
2.HorvátPetr SSU 508,70
3.BouchalJiří VPM 501,89
4.LacigaRadek SZP 495,55
5.LauermanJan SJI 484,65
6.HorynaRoman SZP 483,93
7.PospíšilVítek SZP 448,16
8.KolínJan JIL 440,83
9.OndráčekRadim EKP 432,20 10.RyglMiroslav TBM 423,65
ŽebříčekAvLOB2015
D14 (celkem zařazeno 13 záv.)
1.TokárováRegina NEJ 506,81
2.RandákováAdéla VRL 482,18
3.ČernáKateřina MLA 476,82 D17 (celkem zařazeno 10 záv.)
1.JanovskáKateřina PGP 511,01
2.PilcováSabina JPV 507,20
3.SzarzecováLucie TRI 489,20
4.GallováVeronika STH 462,38
5.StoklasováDaniela OSN 365,29
6.NechanickáKlára OSN 361,90 D20 (celkem zařazeni 4 záv.)
1.HorvátováHana SSU 576,27
2.ArgalášováKateřina TRI 510,76
3.KubínováVeronika SKV 342,35
4.TesařováJana TRI 200,54 D21 (celkem zařazeno 14 záv.)
1.PlochováDominika DKP 503,54
2.HorováMagda SZP 465,53
3.TomešováDaniela SJC 465,33
4.JanovskáPetra PGP 449,64
5.KaškováKateřina CHA 429,78
6.DlouháMarie DKP 284,35 H14 (celkem zařazeno 16 záv.)
1.JanovskýTomáš PGP 526,86
2.RichtrLukáš VPM 524,76
3.MarečekŠimon OSN 487,11 H17 (celkem zařazeno 15 záv.)
1.BartošVojtěch MLA 517,30 2.HlaváčOndřej TBM 506,40
3.CiencialaJan TRI 471,32 4.VystavělOndřej JPV 467,18 5.HašekJan VPM 456,20 6.NagyJosef TJN 432,03 H20 (celkem zařazeni 4 záv.)
1.MatušVojtěch VRB 605,55 2.ŠňupárekVáclav DKP 556,00
3.WernerMichal PGP 391,68 4.NavrátilŠimon PGP 364,22 H21A (celkem zařazeno 18 záv.)
1.NeumannVojtěch PVP 530,63
2.SeidlMiroslav EKP 489,98
3.NeumannTomáš PVP 459,38 4.KlaškaPavel DKP 452,28
5.BoudnýJan SZP 432,10
6.KettnerLukáš DCE 365,95 H21B (celkem zařazeno 14 záv.)
1.KurfürstPavel LIV 392,66
2.SedlákRadek LIV 345,33 3.ČernýMartin JIL 334,24
ŽebříčekBvLOB2015
D35 (celkem zařazeno 9 záv.)
1.PrůšováMarkéta VSP 553,67 D45 (celkem zařazeno 8 záv.)
1.NeumannováRenata PVP 563,67 D55 (celkem zařazeno 5 záv.)
1.KuncováJiřina TJN 575,74 D65 (celkem zařazen 1 záv.)
1.HaňkovskáJana SSP 500,00 H35 (celkem zařazeno 13 záv.)
1.PrůšaMichal VSP 540,45 H45 (celkem zařazeno 12 záv.)
1.BartošLuděk MLA 494,69 H55 (celkem zařazeno 9 záv.)
1.ŠkodaPřemek VLI 549,36 H65 (celkem zařazeno 6 záv.)
1.KočZdeněk SSP 556,89 H75 (celkem zařazeno 2 záv.)
1.HavlíkJaroslav SJC 516,49
Pronájem a servis mobilních WC, pisoárů, mycích žlabů a stání, toaletních karavanů, odpadkových košů, velkoplošných stanů a ochrany povrchu. Pronajímáme a prodáváme mobilní oplocení, obytné, kancelářské, skladové a sanitární kontejnery. Nabízíme kompletní hygienické zabezpečení hromadných společenských, sportovních a kulturních akcí.
Slaný, České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Olomouc, Brno