KAPLE, MOST I HŘBITOV Inspirováni touto výstavou se můžete vydat na další výpravu, byť už ne za paláci, domy či vilami. Snad nejméně známou kubistickou stavbou je dobře ukrytá Betlémská kaple ve dvorním traktu domů v Prokopově ulici na Žižkově a vede k ní vchod číslem 216/4. Byla postavena v letech 1913–1914 firmou Matěje Blechy a navrhl ji zřejmě architekt Emil Králíček, jenž pro ni v té době pracoval. Kaple má pohnutou historii – za II. světové války tam měli mít úkryt parašutisté ze skupiny Anthropoid, ale objekt byl příliš na očích. O mnoho let později měla být kaple i zbořena a nejen proto, že v ní hrávala skupina The Plastic People of the Universe… Jen díky tehdejšímu faráři Františku Potměšilovi se stalo nakonec to, že byla v roce 1975 prohlášena za kulturní památku. Dnes patří sboru Českobratrské církve evangelické. Mnohem viditelnější stavbou je Libeňský most, který od roku 1928 spojuje Libeň
s Holešovicemi. Architekt Pavel Janák mu vtiskl některé kubistické prvky, ale nese i znaky nastupujícího funkcionalismu. A tak jako se diskutuje, zda ho opravovat, nebo raději postavit nový, vede se debata o tom, kam vlastně most zařadit. Naše poslední zastavení je v jistém slova smyslu opravdu tím posledním. Jedná se totiž o Ďáblický hřbitov, který je po Olšanech druhý největší v Praze. Jeho stavební prvky navrhoval jeden z nejvýznamnějších architektů období kubismu Vlastislav Hofman a tento styl je na první pohled rozpoznatelný zejména na obvodové zdi a také na vstupní bráně se dvěma kiosky či kapli, které vznikaly mezi lety 1912–1913. To pro pražské kubistické vademecum musí postačit. Historie lidí, jejichž ostatky v Ďáblicích spočívají, je sama o sobě nesmírně pohnutá – tedy pokud je známa – a my se tedy omezíme jen na tuto informaci v kostce. Jak symbolické.
Kubistická lampa Emila Králíčka přirozeně propojuje gotiku, neoklasicismus i modernu a zadní trakt Jungmannova náměstí zdobí tak přirozeně, jako by tam stála odjakživa.
56 |
