Příběh
Text: Otakar Chudzik
Alois Jirásek by letos oslavil stošedesátiny Před sto šedesáti lety se v rodině zbankrotovaného pekaře z Hronova narodil malý Lojzík. Ve škole jej velmi nudila povinná četba klasických autorů, a tak se rozhodl, že se pomstí na dalších generacích a stane se jedním z nejplodnějších autorů české literatury, jehož dílo se natrvalo zařadí do titulů povinné četby na základní škole. Tak zřejmě chápe Jiráska většina Čechů, faktem ale je, že Jirásek, ač mnohdy zatracovaný, byl skvělým autorem historické beletrie, jehož dílo má čtenářům co nabídnout i osmdesát jedna let po jeho smrti. Alois Jirásek se narodil 23. srpna 1851 v Hronově jako čtvrté dítě Josefa Jiráska a jeho ženy Vincencie. Jeho otec se zadlužil a rodina musela opustit domek, ve kterém se Alois narodil. Nucené vystěhování v něm zanechalo tak silný dojem, že i po letech, kdy už byl známým spisovatelem, se při návštěvách Hronova rodné chalupě vyhýbal. Jako jedenáctiletý odešel na tzv. „handl“ do německé rodiny v Broumově, aby se naučil německy. Nižší třídy
Jiráskův Hronov Jiráskův Hronov je skutečný unikát. První ročník se uskutečnil v roce 1931 v Hronově na oslavu nedožitých osmdesátých narozenin Aloise Jiráska (zemřel v roce 1930). Tehdy byly uvedeny pouze čtyři Jiráskovy hry. Festival od té doby existuje nepřetržitě, a je tak nejdéle trvajícím amatérským festivalem na světě. V současnosti festival zahrnuje všechny divadelní žánry, jako jsou inscenace klasické činohry, experimentálního a studentského divadla i malých jevištních forem. Letos se festival uskutečnil již po jedenaosmdesáté. Zdroj: www.jiraskuvhronov.cz 34
gymnázia navštěvoval ještě na německé škole, poté ale přestoupil na české gymnázium v Hradci Králové. Už jako gymnazista se pokoušel psát, zejména verše. Je tedy příznačné, že se se středoškolským studiem rozloučil verši: „Štěp mladý, starostlivou rukou pěstovaný v strom dorůstá a žádá sobě jiné půdy, by mohutněl a korunu v šíři rozložil. Byl dříve sláb a mnoho péče bylo třeba, teď zesílil a sám chce jiným sloužit stínem, a mnohým plodem splatit péči úsilnou!
Vzhledem k tíživé finanční situaci v rodině se vzdal touhy studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Místo toho vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a stal se středoškolským profesorem, což je z dnešního pohledu jako z bláta do louže. Odtud tedy pramení jeho pozdější hlavní zaměření na historickou literaturu, kde mohl uplatnit své znalosti. Byl také náruživým čtenářem, během studií na vysoké škole vstoupil do Akademického čtenářského spolku a vyšly mu jeho první básně. Stále se však potýkal s nedostatkem peněz, několik semestrů byl vzhledem k tíživé situaci rodičů dokonce osvobozen od kolejného. Aby si mohl dovolit zajít čas od času do některé ze svých oblíbených pražských kaváren (Unionka, Národní kavárna), poskytoval kondice žákům z bohatších rodin. Zajímavostí je, že u závěrečných zkoušek na vysoké škole bez problémů obstál v latině a němčině, ale zkoušku z českého jazyka složil jen s obtížemi. První část své učitelské dráhy prožil v Litomyšli, kde se také oženil s Marií Podhájskou, s níž měl sedm dětí. Litomyšl byla pro Jiráska velkou uměleckou inspirací (seznámil se zde mimo jiné s Bedřichem Smetanou), hold tomuto městu vzdal ve svých pa-