Toulky historií
Text: Richard Švanda
České stopy v Dolním Slezsku
Dolní Slezsko je jedním z nejkrásnějších polských vojvodství. Je známé svými hrady a paláci i půvabnými městy. Tento region však nabízí mnohem více. Najdeme zde unikátní dřevěné kostely, Noemovu archu, šikmou věž, jezera s hnízdišti vzácných ptáků, kaple zdobené lidskými lebkami, tajemná podzemní města, nechybí ani vyhaslé sopky. Je to ovšem ta část Polska, v níž bychom našli výrazné české stopy, a to i se vztahem k našemu regionu. Jedním z nejkrásnějších měst je určitě Svídnice, která se někdy nazývá „malý Krakov“, protože historický střed města se řadí k nejcennějším památkovým komplexům Polska. Největší zajímavostí je protestantská modlitebna, pro kterou se vžil název kostel Míru (Kościół Pokoju), zapsaný v roce 2001 (spolu s obdobnou stavbou v nedalekém městě Javor) na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vznik kostela je spojen s ukonče20
ním třicetileté války. Císař Ferdinand III. Habsburský dovolil postavit luteránům ve Slezsku pouze tři modlitebny – ve Svídnici, Javoru a Hlohově (ten se jako jediný nedochoval). Modlitebny mohly být vystavěny pouze za městem, svým vzhledem nesměly připomínat kostel, nesměly mít věž ani zvony a nejzazší lhůta, v níž mohly být postaveny, činila jeden rok; jako materiál smělo být použito pouze dřevo, hlína a sláma. Stavba modlitebny ve Svídnici trvala
pouhých 10 měsíců. Ač to tak na první pohled nevypadá, dovnitř se vešlo 7500 věřících, přičemž 4000 z nich se mohlo posadit. Město je však také rodištěm české královny Anny Svídnické, třetí manželky Karla IV. Nedaleko od Svídnice láká k návštěvě hrad Bolków, tyčící se na návrší nad stejnojmenným městečkem. Podle legend byl založen už na počátku 9. století knížetem Bolkem, avšak první písemná