Mendel Green 2021/2

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 2/2021

MENDEL GREEN

Seifertová: Knihy píšu tak, aby je pochopili i dospělí PERNŠTEJNSKÉ ZAHRADY ZÁŘÍ NOVOTOU NERUDOVÁ: JSME VÍCE VIDĚT, KRIZI JSME VZALI JAKO PŘÍLEŽITOST

MENDEL GREEN 2021/2 — úvodní slovo

ÚVODNÍ SLOVO Noblesa zavazuje, takové bylo heslo letošního 8. ročníku soutěže Fénix content marketing, která shrnuje to nejlepší z firemního obsahu za příslušný rok. Jsem hrdá, že časopis Mendel Green, který právě držíte v ruce, získal druhé místo v kategorii B2E týkající se časopisů pro zaměstnance. Úroveň Mendel Greenu se v minulých letech výrazně zvedla, a proto jsme se rozhodli tento titul do soutěže přihlásit. Z výsledku jsme nadšení. Také aktuální číslo nabízí řadu zajímavých textů. Jsme vysokou školou pojmenovanou po zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi a hlavní rozhovor se týká právě jeho osoby. Držitelka další prestižní ceny Magnesia Litera Lucie Seifertová pro nás totiž vytvořila komiks mapující život tohoto zakladatele genetiky. V rozhovoru popisuje detaily vzniku komiksu, co ji na slavném vědci fascinovalo a další aspekty své tvorby. V komiksu se samozřejmě nedozvíme všechno. Vybrat nejdůležitější a vypustit nepodstatné informace bylo asi to nejtěžší, co Seifertovou jako autorku čekalo. Časopis nabízí ale i celou řadu jiných témat. Naprostým unikátem ve středoevropském prostoru jsou zahrady kolem hradu Pernštejn, které se letos probudily do bývalé krásy a jsem ráda, že se na jejich obnově podíleli i odborníci z naší školy. V neposlední řadě aktuální číslo nabízí i jakousi bilanci čtyř let vedení školy před nadcházející rektorskou volbou. Přeji Vám příjemné čtení! Danuše Nerudová rektorka

MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně

Obsah

Ročník 13 / číslo 2 / rok 2021 Vychází 3× ročně Vydává:

TÉMA/ Nerudová: Jsme více vidět, krizi jsme vzali jako příležitost ����������������������������������������������������������������������������������������

Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz

Vědci zjišťují, zda může rozorání travních porostů zvýšit biodiverzitu �������������������������������������������������������������������������������������������������������������

Šéfredaktor: Filip Vrána

KRÁTCE/ Mendel Green získal ocenění ���������������������������������������������������������������

E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz

Experti lesnické fakulty pomáhají v jižní Etiopii ����������������������������������������������

Grafická úprava: Kateřina Páleníková Foto na titulní straně:

Antiplagiátorské systémy nejsou všelék, rozhodnutí je na pedagogovi ��������������������������������������������������������������������������������������

Igor Zehl Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha

ROZHOVOR/ Seifertová: Knihy píšu tak, aby je pochopili i dospělí �������������������������������������������������������������������������������������������

Elektronická podoba:

Před pěti lety začal sochař Armutidis tvořit Mendela pro aulu �����������

Redakční rada:

Potravinou budoucnosti bude cizrna �������������������������������������������������������������������

Markéta Fedorová (AF) Martina Lichovníková (REK)

České lesnictví se mění. Musíme respektovat přírodu, říká expert ����������������������������������������������������������������

Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF) Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Jiří Urbánek (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 30. 6. 2021 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

49 2

18

20 27 28

mendelgreen.mendelu.cz

Jana Kuncová (LDF)

10 13 13 14

Odborníci po sto letech potvrdili výskyt vzácného brouka ���������������������

Telefon: 545 135 010

4

30

32 ABSOLVENTI/ Programátor učí umělou inteligenci rozpoznávat rostliny ���������������������������������������������������������������������� Lesníci MENDELU pomohou zlepšit stav lesů v Mongolsku ���������������������������������������������������������������������������� Zahrady pod Pernštejnem vykvetly do někdejší krásy ������������������������������������������������������ STUDENTI MENDELU/ Studenti vytvořili 3D model výstaviště, městu poslouží k prezentaci partnerům ������������������������������������������������������������������������������������������ Rysí populace je v ohrožení, problémem je špatná prostupnost krajiny �����������������������������������������������

32 35 36

Hledají způsob, jak napomoct citlivému rozvoji lázeňství ve střední Evropě ���������������������������������� FOTOREPORTÁŽ/ Vědci mapují nejvýznamnější geoturistické lokality na území Brna a Liberce �������

52

54 56

Studentský život v Lednici ��������������������������������������������������

42

44 45

KRÁTCE/ Rekonstrukce Ruměnky �������������������������������������� Univerzitní vína mají nové členění na řady, tou hlavní je Professor ���������������������������������������������������������������

46

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI/ Robotizace míří i do zemědělství, včetně navigace z vesmíru �������������� Dříví z univerzitních lesů pomohlo lidem zasaženým tornádem ���������������������������������������������������

49

50

36 3

TÉMA

Nerudová: Jsme více vidět, krizi jsme vzali jako příležitost Mendelova univerzita v Brně vystoupila za poslední čtyři roky ze stínu ostatních brněnských univerzit. Její vedení muselo čelit bezprecedentní situaci ohledně pandemie COVID-19. Velkou zkouškou byla i plagiátorská kauza nebo oslavy 100 let školy. Podle rektorky Danuše Nerudové, které stejně jako současnému vedení končí čtyřletý mandát, škola obtížné období vzala jako příležitost a posílila svou pozici ve veřejném prostoru. Jako pozitivum hodnotí nastavení rovných pracovních příležitostí, otevřenost univerzity, ocenění HR Award nebo zanesení školy na mapu světových univerzit prostřednictvím mezinárodních žebříčků. TEXT: Filip Vrána FOTO: Igor Zehl

4

Vaší hlavní vizí při nástupu do funkce bylo, aby se MENDELU stala univerzitou 21. století, která bude otevřená a zároveň bude nabízet rovné příležitosti. Podařilo se tento plán naplnit?

V jednom z prvních rozhovorů po nástupu do funkce jste uváděla, že pro MENDELU je velmi důležité nepoměřovat se jen s brněnskými vysokými školami… Ano, to samozřejmě platí. V Brně se

Věřím, že univerzita je po čtyřech

porovnáváme hlavně s MUNI a VUT, což

letech jiná, než v jakém stavu jsme ji

jsou obě výrazně větší školy s trochu

přebírali. Na druhé straně jde o po-

jiným zaměřením a možnostmi, díky

měrně složitý mechanismus, takže

své velikosti. Přesto jsme z jejich stínu

všechny změny, které jsme plánovali,

už vystoupili. Ostatně, když byl u nás

se i s ohledem na víc než rok trvající

nedávno na návštěvě nový hejtman

bojové podmínky kvůli covidu, zavést

Jihomoravského kraje Jan Grolich,

nepodařilo. Domnívám se, že MENDELU

tak z jeho úst jasně zaznělo, že oproti

je nyní opravdu školou rovných příleži-

Masarykově univerzitě debata u nás

tostí. Na univerzitě začal v roce 2020

přinesla rovnou několik konkrétních

nově fungovat nástroj, který určuje

výsledků. Naši experti budou pomáhat

míru rovnosti a férovosti odměňování

například při vyhodnocování projek-

žen a mužů v rámci organizace. Máme

tů na zadržování vody v krajině nebo

i koordinátorku pro slaďování pracovní-

při ochraně alejí stromů. To potvrzuje

ho a rodinného života, zavedli jsme ná-

skutečnost, o které jsem přesvědče-

vratový grant pro vědecké pracovníky

ná dlouhodobě. Máme co nabídnout,

a pracovnice, kteří se vracejí do práce

obzvláště v období klimatické změny

po delší přestávce, například po rodi-

role našich expertů jen poroste, protože

čovské dovolené. Otevřenou školou

zemědělci nejen na jižní Moravě musejí

zohledňující nové poznatky určitě jsme

změnit techniky svého hospodaření, aby

také. O určitých deficitech přesto víme,

byli úspěšní. To vše je řekněme jakási

ostatně nám je ukázal mezinárodní eva-

regionální role MENDELU. Ptal jste se

luační panel, který naši školu v loňském

ale na širší kontext. Je dobré si uvědo-

roce vůbec poprvé hodnotil. Na rezervy

mit, že ještě před pár lety jsme nebyli

nás upozornila také institucionální akre-

v mezi­národních vodách vůbec hodno-

ditace, vždy je tedy možnost, kam se

ceni a to srovnání nám jednoduše chy-

ještě posunout.

bělo. Loni se Mendelova univerzita poprvé dostala do elitní tisícovky světových

Mendelova univerzita v Brně vystoupila za poslední čtyři roky ze stínu ostatních brněnských univerzit. Její vedení muselo čelit bezprecedentní situaci ohledně pandemie COVID-19. Velkou zkouškou byla i plagiátorská kauza nebo oslavy 100 let školy. Podle rektorky Danuše Nerudové má škola co nabídnout zejména v období klimatické změny. Zároveň jsou ale vždy možnosti, kam se ještě posunout.

5

vysokých škol, když v žebříčku QS World

mix opatření v podobě efektivního vyu-

a v tom chceme pokračovat. Ptal jste se

University Ranking 2021 obsadila 701. až

žívání zdrojů, čisté a bezpečné energie,

ale na nejsložitější období. Osobně jsem

750. místo. Obhájili jsme také ocenění

oběhového hospodářství, inteligentní

čekala, že velmi náročné budou právě

HR Award, které jsme v minulosti získali

mobility, potravinové oblasti, potravinové

oslavy 100 let, ale nakonec jsme museli

jako první univerzita v Česku. Jde přitom

produkce, posílení lokální spotřeby. To

čelit mnohem těžším věcem. Tou hlavní

o certifikát Evropské komise, který se

jsou všechno cíle, o kterých se diskutuje

byla pandemie nemoci COVID-19. Vůbec

uděluje právě výzkumným organizacím

v rámci Evropské unie. Myslím si, že je

poprvé od druhé světové války jsme

a univerzitám za to, že správně řídí lidské

načase, abychom o těchto cílech disku-

museli školu uzavřít, klasickou prezenční

zdroje a dodržují rovnost příležitostí. Bez

tovali i na úrovni České republiky. Tato

výuku nahradila online forma. Znamenalo

tohoto certifikátu nemůžou dosáh-

změna musí přijít shora, a než se k ní

to pro nás obrovskou odpovědnost, mu-

nout na evropské peníze, na evropské

politický establishment odhodlá, jsou to

seli jsme rozhodovat flexibilně. Krizi ko-

projekty.

právě univerzity a vědci, kteří o ní musejí

lem pandemie jsme ale vzali jako výzvu

začít mluvit.

a naučili se s ní žít. V těžké době pro nás všechny se univerzitní organismus uká-

Před čtyřmi lety jste mluvila o brandu MENDELU, jaký tedy je a jak je podle Vás kvalitní? Zaměření naší univerzity je opravdu široké a nabídka pestrá, nicméně pořád

zal nejen jako životaschopný, ale byli to

S tím souvisí i větší angažovanost vědců ve veřejném prostoru a vystupování v médiích. Ostatně zlepšení PR bylo jednou z Vašich priorit…

platí, že jsme zemědělsky orientovanou

právě vědci a univerzitní pracovníci, kteří během pandemie ukázali společnosti směr, kterým by se měla ubírat. Další těžkou situací byla plagiátorská kauza naší bývalé absolventky a na krátkou dobu ministryně spravedlnosti Taťány

vysokou školou a myslím si, že v době

Tady si myslím, že se změnilo opravdu

Malé. Tento případ nás naučil, co je to

klimatické změny je to vlastně naše

hodně. Pokud bychom to dokumentovali

krizová komunikace, a vedl nejen u nás

deviza. Možná si všichni ještě pamatuje-

jen čísly, tak v roce 2017 bylo o naší ško-

k řadě změn a ke zpřísnění posuzování

me roky, kdy experti sice mluvili o suchu

le jen asi 2 000 zmínek v médiích, loni už

závěrečných prací. Ostatně máme velké

a klimatické změně, politici je ale nebrali

skoro pětkrát tolik. Není výjimkou, že se

štěstí, že naši vědci, kteří se otázkami

vážně. Dnes je situace úplně jiná a i díky

naši odborníci vyjadřují v hlavních zpra-

spojenými s akademickou etikou zabýva-

našim vědcům se klimatická změna bere

vodajských relacích nebo na titulních

jí, patří mezi světovou špičku.

jako fakt, kterému se musíme přizpůso-

stránkách novin. Řada z nás, mne nevy-

bit. Na to navazuje široká škála odborní-

jímaje, musela překročit svou komfortní

ků v dalších odvětvích, protože je nutné

zónu. Vědec chápe svoje téma se všemi

adaptovat rostliny a plodiny na situaci,

detaily, před kamerou nebo novinářem

která je jiná než před několika lety nebo

musí ale mluvit jednoduše, tak aby ho

dekádami. Svým způsobem jsou naši

každý pochopil, a to vůbec není snadné.

vědci následovníky Mendela, což bude

Přesto si myslím, a řada mých kolegů

ještě více rezonovat v příštím roce, kdy

to už chápe také, že je třeba na problé-

Alfou a omegou jsou samozřejmě finan-

oslavíme 200 let od narození tohoto

my přes média upozorňovat, jinak nic

ce, proto jsme také měnili mzdový před-

zakladatele genetiky. Tím se dostávám

nezměníme.

pis. Musíme reagovat na změny, které se

Hodně jste mluvila o tom, že se chcete zaměřit na zaměstnance, aby byli spokojení. Jak se to povedlo?

k Vaší otázce. Domnívám se, že brand

dějí ve společnosti, platy by samozřejmě

univerzity je jednoduchý – je jím boj proti

měly kopírovat inflaci a nejen ji. Problém

následkům klimatické změny – a o jeho budoucnost nemám obavy.

Vraťme se k Vašemu čtyřletému mandátu v čele univerzity, co pro Vás bylo nejsložitější?

je, že financování vysokých škol je značně složité a je nepopiratelným faktem, že stát hodně zainvestoval do pedagogů na středních a základních školách

Vy sama jste ekonomkou, promítá se tento brand i do Vaší oblasti?

Když jsem do pozice rektorky nastu-

a na vysoké trochu zapomněl. Srovnat

povala, jednou z hlavních výzev bylo

tyto rozdíly nám pomáhají jednotlivé pro-

důstojně oslavit 100 let naší školy, což

jekty, což se ale týká primárně vědců. To

Samozřejmě. Dlouhodobě mluvím o tom,

se myslím povedlo. Oproti stejně staré

jsou věci, které jednoduše nezměníme,

že je ve společnosti nutná změna

Masarykově univerzitě jsme na naši akci

ale určitě jsme posunuli zaměstnanecké

paradigmatu z teorie neomezeného

měli mnohem nižší rozpočet, přesto

benefity, jako jsou stravenková karta,

ekonomického růstu na teorii udržitel-

jsme byli vidět. Formát v univerzitním

multisport karta a další. Snažili jsme se

ného ekonomického růstu a to samo-

kampusu se osvědčil. Také díky kulaté-

také posílit sounáležitost s univerzitou,

zřejmě souvisí se situací, v které žijeme.

mu výročí se MENDELU dostala do šir-

a to některými novými projekty, jako byly

Existuje něco jako Green Deal, což je

šího povědomí brněnských občanů

Běh rektorky, univerzitní ples, Science

6

slam nebo hokejové utkání proti MUNI.

nyní už v pozici zkušených manažerů,

Důležité je i oceňování našich pracov-

měli na svoji alma mater vracet a zase

níků, které v minulosti chybělo, formou

zpět předávat svoje zkušenosti.

například Cen rektorky.

Dalším příkladem intenzivní spolupráce

Jak se podle Vašeho názoru daří spolupracovat s byznysem právě MENDELU?

s praxí, která běžně funguje na západ

Jak už jsem uvedla, na propojení výzku-

od nás, jsou doktorská stipendia po-

mu s reálnou aplikací by podle mého

skytovaná podniky, s nimiž doktorandi

názoru měli vědci vždy pamatovat. My

při svém výzkumu v rámci doktorské

máme v různé fázi rozpracovaných

disertační práce úzce spolupracu-

několik projektů, které se jistě prosa-

jí a v podstatě řeší téma stanovené

dí v praxi. Příkladem je postřik, který

ve spolupráci s danou firmou. Bolavým

za použití nanočástic 10 000–20 000krát

Za největší deficit tuzemských vysokých

místem současných českých vyso-

lépe ochrání rostliny před bakteriemi.

škol považuji nedostatečnou spolupráci

kých škol je také nízká míra spolupráce

Nanočástic se týká unikátní reaktivní

univerzitní sféry s firemní praxí. V zahra-

s absolventy a jejich zapojení do řízení

mořidlo na dřevo, které zaujalo odbor-

ničí je běžné, že většina lidí v různých

univerzit. S tím souvisí i to, že české uni-

nou porotu na premiérovém ročníku

firmách ukončuje kariéru tím, že svoje

verzity zatím neumějí a ve větší míře se

Transfera Technology Day, který online

zkušenosti a dovednosti předává stu-

ani nesnaží využít fundraising především

pořádal spolek Transfera.cz ve spolu-

dentům na speciálních pozicích na úrov-

od bývalých absolventů. Tento způsob

práci s agenturou CzechInvest. Naši

ni univerzitních profesorů. České vysoké

získávání finančních prostředků přitom

vědci pomocí bakterií ze Sahary bojují

školy zatím na tuto situaci nejsou, zdá

může být jednou z cest, jak studium

také se zákeřnou nemocí kmínku révy

se, vůbec připraveny. Přitom by jim zku-

zatraktivnit. Ve srovnání s tím, co je

vinné ESCA. I zde je snaha najít partne-

šenosti lidí, kteří kvůli firemní věkové po-

běžné na Západě, výrazně zaostáváme

ra, který bude přijaté řešení produko-

litice svoje místa museli opustit, určitě

v budování tzv. korporátní identity, tedy

vat. Pomáháme vyvíjet bioenergetický

pomohly. Vztah s firemní sférou by měl

sounáležitosti studentů i zaměstnanců

nápoj pro rostliny, který jim pomůže čelit

být nikoliv výjimkou, ale samozřejmostí,

s institucí. Zdejší univerzity se zaměřují

suchu. Podíleli jsme se na evropském

protože obě strany se vhodně doplňují.

především na budování značky ve vzta-

projektu Green Patrol, jehož výsledkem

Univerzity vychovávají studenty, kteří

hu k potenciálním studentům.

je robot operující ve velkokapacitních

Čtvrtým rokem stojíte v čele jedné z českých vysokých škol, jaký je podle Vašeho názoru jejich největší deficit?

pak hledají uplatnění v praxi, a po pár

sklenících, který je napojený na družici

desítkách let by se tito bývalí studenti,

Galileo. Podporujeme i naše studenty. Příkladem je soutěž StartUp MENDELU, kterou vyhrály tři projekty. Jedním z nich je originální dřevěný batoh. Podporujeme také mezioborový výzkum. V prvním ročníku naší grantové agentury vyhrálo spojení dvou fakult, které se zaměří na světový fenomén, kterým je Hranický kras. Jinak je třeba říct, že velice úzce spolupracujeme s Jihomoravským inovačním centrem a brněnskými investory. Samozřejmě běžně u nás odborníci z praxe vstupují do přednášek a naopak studenti chodí na praxi do firem. Chceme prohloubit prestiž MENDELU v českém i zahraničním prostředí. Už nyní máme několik evropských projektů, které vedeme, například v lesnictví nebo v cestovním ruchu, takže strach o naši bu­doucnost jako prestižní vysoké školy rozhodně nemám.

7

Tvůrčí činnost Široké spektrum vědecko-výzkumných témat, kterými se zabývají všechny součásti naší univerzity, mě na prahu druhého funkčního období přivedlo na myšlenku jejich multidisciplinárního propojení a vyústilo ve snahu o lepší uplatnění těchto témat v evropské konkurenci. Hlavním výstupem bylo spuštění Grantové agentury Gregora Johanna Mendela. První vyhlášenou kategorií byly mezioborové výzkumné projekty. Jednou z podmínek je vytvoření týmu složeného z výzkumníků nejméně dvou součástí univerzity, čímž se rozvíjí myšlenka multidisciplinárního propojení. Zintenzivnění snahy o uplatnění v evropském výzkumném prostoru vyjadřuje kategorie MENDELU Research Chair Advanced Grant. Poslední kategorie MENDELU návratový grant umožňuje vědkyním a vědcům plynulý návrat po mateřské či rodičovské dovolené k vědecké kariéře. K transparentnosti řízení lidských zdrojů přispěla nová kritéria uplatňovaná při habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem. Dalším významným předělem bylo kladné hodnocení našich výzkumných aktivit na mezinárodní úrovni Mezinárodním evaluačním panelem.

Vojtěch Adam prorektor pro tvůrčí činnost

Lidské zdroje a kvalita MENDELU získala v roce 2018 HR AWARD jako první univerzita v České republice. S oceněním souvisí politika rovných příležitostí, nový mzdový předpis přiřazující akademikům tarifní třídy podle kvalitativních standardů, zvýšení rozsahu a hloubky podpory v oblasti HR, které poskytuje Odbor řízení lidských zdrojů. Za sebou máme i kompletní revizi předpisů v této oblasti. Změny, které jsme udělali, zhodnotila v roce 2020 Evropská komise bez výhrad. Nyní nás čeká intenzivní přenesení nastavených HR konceptů do praxe. Jedná se zejména o oblast otevřenosti mezinárodnímu pracovnímu trhu, stabilní zajištění rovných příležitostí, evaluaci a rozvoj zaměstnanců. Systém řízení kvality se intenzivně a cíleně rozvíjel tak, aby naplnil požadavky pro získání institucionální

8

4 roky očima akreditace, což se v roce 2021 univerzitě podařilo. Hlavním výstupem je systém hodnocení akreditačních žádostí postavený na novém akreditačním řádu a no­ vých pravidlech hodnocení studijních programů, a to i v době platnosti akreditace. Škola také zavedla v českém prostředí nadstandardní systém řízení rizik.

Jitka Janová prorektorka pro řízení kvality a lidských zdrojů

Strategie a rozvoj Aktualizovali jsme dílčí cíle dlouhodobého záměru do roku 2020 a navázali je na přípravu Institucionálního plánu 2019–2020. Ve spolupráci s našimi partnery v regionu jsme připravili Strategický záměr MENDELU na období od roku 2021. S krajem a městem jsme prohloubili spolupráci, nově se účastníme jednání některých poradních orgánů města a aktivně komunikujeme s hejtmanem při řešení našich strategických zájmů. Mendelova univerzita v Brně se začala poměřovat s ostatními vysokými školami v několika mezinárodních žebříčcích, což vyžaduje systematickou práci s daty. Získáváme tak oborové srovnání, sledujeme aktuální trendy a dostáváme se do širšího povědomí univerzitního světa. Máme za sebou procesní audit na školních podnicích a v souvislosti s vyhodnocením plánů činnosti a dopady pandemie viru COVID-19 byly upraveny jejich strategie a efektivní hospodaření s nemovitým majetkem. Významnou změnou bylo výběrové řízení na pozici ředitele ŠLP Křtiny a další související personální změny na několika střediscích; na ŠZP Žabčice to byla změna na pozici zástupce ředitele.

Martin Klimánek prorektor pro strategii, rozvoj a účelovou činnost

prorektorů Pedagogika Hlavním úspěchem v oblasti pedagogiky bylo vybudování systému hodnocení studijních programů a akreditačních žádostí. Na základě funkčnosti celého systému pak univerzita získala institucionální akreditaci ve všech šesti oblastech vzdělávání, o které požádala. Nové skupiny bakalářských studijních programů jsou orientované profesně, absolventům nabízejí okamžité uplatnění v praxi. Výuku na univerzitě zásadně ovlivnila pandemická situace, s čímž souvisel rychlý přechod na online režim. Univerzita investovala značné prostředky do rozvoje technického vybavení a rozvoje komunikačních nástrojů i dovedností akademických pracovníků v rámci jejich rozvoje. Získané dovednosti využijeme nadále při podpoře tzv. blended learning. Pokračovaly také aktivity směřující k elektronizaci studijní agendy, rozvíjeli jsme univerzitní informační systém i mobilní aplikaci Moje MENDELU, které umožňují snadnější komunikaci studentů s univerzitou a naopak. Bohužel se univerzita nevyhnula negativním vlivům, jako je plagiátorství, a proto jsme se zapojili zejména do preventivních aktivit, využíváme dva systémy pro odhalování plagiátů, ale hlavně působíme na studenty a jejich vedoucí, aby při psaní svých prací postupovali správně a těchto problémů se vyvarovali. Výzvou do budoucna je další podpora výuky v cizích jazycích a další prohlubování propojení studijních programů s realizovaným výzkumem.

Radim Farana prorektor pro vzdělávací činnost

Internaciona­lizace a vnější vztahy Díky novým stipendijním programům se univerzitě podařilo v předpandemickém roce vyslat do zahraničí rekordních 674 studentů a 1 063 zaměstnanců. Opačným směrem ročně proudilo více než 400 zahraničních studentů na výměnné pobyty. Pandemie vše změnila, nově se začaly více uplatňovat virtuální mobility. V roce 2020 jsme poprvé zrealizovali International Week pro zahraniční partnery online a zjistili, že tato forma mobility dokáže na univerzitu přilákat i zástupce univerzit, kteří s námi dříve nespolupracovali. Jakmile bude možné cestovat, začneme plně realizovat rozsáhlé projekty kreditové mobility Erasmus+, v jejichž získávání jsme jedni z nej­ lepších v ČR. Podobně úspěšní jsme také v projektech strategického partnerství či rozvojové spolupráce, jejichž počet i význam stále narůstá. Společně s MUNI a VUT jsme odstartovali kampaň Study in Brno, která znásobila počet přihlášených ke studiu v angličtině na více než tisícovku. Na MENDELU již studuje 786 cizinců, další stovky studentů pak přijíždějí ze Slovenska. Podařilo se nám zvýšit publicitu univerzity. Vytvořili jsme databázi expertů MENDELU, kterou mají novináři k dispozici. Z původních cca 2 000 zmínek o MENDELU jsme zvýšili jejich počet na více než 9 000 za rok. V marketingu nám redesign loga a vizuálního stylu pomohl v nastartování modernější komunikace a jednotnosti. Z mnoha akcí bych zmínila oslavy 100 let univerzity a Sraz století, myslím, že se stal pro absolventy i zaměstnance neopakovatelným zážitkem. V tuto chvíli se těším na oslavy 200 let od narození G. J. Mendela a na nové webové stránky. Věřím, že všechny tyto aktivity přispěly a přispějí k pocitu sounáležitosti studentů i zaměstnanců s univerzitou.

Martina Lichovníková Prorektorka pro internacionalizaci a vnější vztahy

9

Vědci zjišťují, zda může rozorání travních porostů zvýšit biodiverzitu Rozorání částí druhově chudých travních porostů v chráněných územích by mohlo pomoct rozšíření vzácných druhů rostlin, zejména plevelů, které v minulosti vymizely kvůli intenzivnímu zemědělství. Zvýšení biodiverzity rostlin vede následně i ke zvýšení biodiverzity živočichů, především hmyzu. Díky projektu TAČR, na němž se v Národním parku Podyjí podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Zemědělského výzkumu z Troubska a Botanického ústavu AV ČR, se daří na některých místech skutečně obnovit výskyt již dříve zmizelých rostlin. Objevily se dokonce kriticky ohrožené druhy jako hlaváček plamenný a řepeň durkoman, říká Martin Jiroušek z Ústavu biologie rostlin Mendelovy univerzity v Brně. TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Igor Zehl, Archiv Martina Jirouška

10

Ve spolupráci s vedením Národního par­

už před 15 lety a při nichž se rozorávala

ku Podyjí vědci vytipovali dvanáct lokalit,

místa, kde různé vzácné plevele dříve

které ještě před pár lety nebo i před

prokazatelně rostly. „Zjistili jsme, že

druhou světovou válkou sloužily země­

stejný nápad s rozoráváním úhorů měli

dělcům jako orná půda. Okraje travních

i kolegové na Pálavě, v Brně pod Hády

porostů rozorali a sledují, jaké druhy rost­

nebo na slovenské straně Bílých Karpat.

lin se zde objeví. Předloni tak navázali

Ve všech případech šlo o lokální pod­

na pilotní experimenty, které zde začaly

poru ohrožených druhů plevelů. Jinak

pravděpodobně na světě neexistuje jiný

nebo národního parku má jiné priority.

republice. Rádi bychom na experimen­

podobně zaměřený výzkum jako ten náš

„Například v Bílých Karpatech už dlouho­

tálních plochách nalezli více vzácnějších

v Podyjí,“ řekl Jiroušek.

době používají pro osev regionální travní

druhů, například pryskyřník rolní, koukol

směsi, což je bezvadné. Spíše v za­

polní, černuchu rolní. Ať už by vyklíčily

K obnově lokální druhové skladby se

čátcích je zatravňování pomocí druhů

ze semenné banky, nebo byla jejich se­

přistupuje různě, každá Správa CHKO

regionálního původu v jiných chráněných

mena zanesena z okolí,“ uvedl Jiroušek.

oblastech Moravy, kde dřívější zatravňo­ Perleťovec stříbropásek sedí na pcháči rolním na nově vytvořeném úhoru.

vání druhově chudými osivovými směs­

Související výzkum semenné banky je

mi vedlo k potlačení lokálních druhů,“

vhodným doplněním studia vegetace

popsal Jiroušek.

přímo na lokalitách, kdy umělým navoze­ ním jiných podmínek prostředí v nádo­

Projekt je vedený snahou zachovat

bových pokusech můžeme vyvolat vyklí­

ohrožené druhy plevelných rostlin

čení semen druhů, které jsme v přírodě

v chráněných územích, protože jinde už

nenašli. Při vyšším zamokření půdy jsme

tyto druhy vyhynuly, nebo k tomu trend

takto zjistili přítomnost myšího ocásku

postupně směřuje. A není to věc pouze

nejmenšího nebo pomněnky různobarvé.

České republiky, ale celé Evropy. Snad s výjimkou Balkánu nebo zemí východní

Jako vhodnější plochy pro orbu se zatím

Evropy, kde intenzivní postupy používa­

ukazují suché, živinami chudší okraje

né v zemědělství (čištění osiva, pou­

travních porostů, které bývaly ještě ne­

žívání herbicidů, skladba plodin) zatím

dávno poli, než byly zatravněny druhově

nejsou tolik rozvinuté jako v západní

chudou osivovou směsí cizího původu.

a střední Evropě. Chráněná území jsou

Mezi vytipovaná místa patří na živiny

tak příležitostí, jak druhovou diverzitu

chudší a sušší stanoviště. Jako zajíma­

historických plevelů alespoň maloplošně

vé místo se ukazuje například i bývalá

zachovat pro další generace podob­

Mašovická střelnice, která byla polem,

ně, jako je tomu u luk, pastvin nebo

poté sloužila jako vojenská střelnice

vřesovišť.

a v posledních dekádách zarůstá křo­ vím a stromy, ale jsou zde také sečené

„V zemi mohou být semena uložena

louky nebo koňské pastviny. Orba zde

řadu let i desetiletí a čekají na vhodné

nahrazuje činnost vojenské techniky

podmínky, aby znovu vyklíčila,“ ­uvedl

a díky ní zde mohou některé druhy ple­

Jiroušek. Plevele se vyznačují tzv. roz­

velů dál dlouhodobě přežívat.

vleklou klíčivostí, což v praxi znamená, že většina semen sice vyklíčí v nad­

Některá místa jsou naopak pro rozorání

cházející sezoně, ale menší část klíčí

spíše nevhodná. „Na nich se objevují

postupně v dalších letech, aby jeden

především běžné polní plevele a rude­

špatný rok neznamenal zánik popula­

rální druhy jako merlík bílý, penízek rolní,

ce. „Nejhezčí příklad našeho počínání

pelyněk černobýl, či dokonce invazní

v Podyjí je nález hlaváčku plamenného

druhy, jejichž podpora rozhodně není

asi po 15 letech, kdy byl nezvěstný. Také

naším cílem. Proto nejde naši meto­

při poslední inventarizaci rostlin v národ­

du zobecňovat, ale je potřeba bedlivě

ním parku se ukázalo, že řada druhů ple­

vybírat místa, kde může takový zásah

velů je dnes vzácnější než před 25 lety.

přírodě pomoct,“ vysvětlil Jiroušek. Také

Podobná situace bude i jinde v České

se ukazuje, že když se neoře pravidelně

„

Díky projektu TAČR se daří na některých místech skutečně obnovit výskyt již dříve zmizelých rostlin. Objevily se dokonce kriticky ohrožené druhy jako hlaváček plamenný a řepeň durkoman. Martin Jiroušek, Ústav biologie rostlin

11

každý rok, ale třeba v pětiletém cyklu,

Úhorové hospodaření je však mnohem

motýlů, brouků a včel než v soused­

tak některé populace postupně ubývají,

komplexnější záležitost než prosperita

ním trávníku. Tedy i vegetace tvořená

jiné se naopak dokážou i bez dalšího

vzácných polních plevelů. „Naším cílem

běžnějšími druhy dvouděložných bylin,

zásahu množit.

je především celkové zvýšení rozmani­

které poskytují potravu a úkryt hmyzu,

tosti stanovišť. Diverzifikace trvalých

má význam pro podporu biodiverzity

travních porostů pomocí různých režimů

i s tím spojených ekosystémových

sečení a třeba i orby umožňuje pest­

služeb. Na výzkum botaniků je navázaný

řejší skladbu rostlinných společenstev,“

také výzkum entomologů, kteří zkoumají,

vysvětlil Jiroušek. Na vzniklých úhorech,

jak na změnu druhové skladby rostlin

kde jsou časté bodláky, chrpy, mrkve či

reaguje hmyz.

Orba jedné z lokalit, kde je vidět, že je rozorán pouze malý okraj.

jetele, je možné pozorovat vyšší počty Podklady z metodik by mohly ča­ sem sloužit k prosazení tohoto způsobu managementu do ochranářské a země­ dělské politiky. Výsledky a doporučení mají vědci formulovat příští rok tak, aby byly použitelné nejen v Podyjí, ale i v dalších chráněných územích, v nichž půda v nedávné či dřívější minulosti sloužila k pěstování plodin. „Výsledky určitě budou přenositelné i do jiných chráněných území, která se nacháze­ jí v teplejších oblastech nejen Čech a Moravy, kde se historicky vyskytovaly druhy plevelů, které jsou dnes ohrožené vyhynutím,“ uvedl Jiroušek.

Výzkum ohrožených plevelů v NP Podyjí Vědci zkoumají, zda a jak orba může přispět k návratu vzácných plevelů do přírody, v níž se dříve běžně vyskytovaly. Zatím našli například hlaváček plamenný a řepeň durkoman a rádi by objevili ještě další vzácné plevele jako pryskyřník rolní, koukol polní, černuchu rolní. Na výzkum je navázaný také výzkum entomologů, kteří zkoumají výskyt hmyzu v závislosti na druhové rozmanitosti plevelů. 12

Odborníci po sto letech potvrdili výskyt vzácného brouka TEXT: Filip Vrána FOTO: Vít Slezák Roháček jedlový nebyl v Jeseníkách k vidění přes 100 let. Nyní tento pralesní druh potvrdili vědci hned na čtyřech lokalitách. Kromě něj v přírodní rezervaci Skalní potok entomolog z Mendelovy univerzity v Brně Josef Kašák objevil celkem 24 druhů ohrožených brouků. Rezervace Skalní potok je jedním z nejcennějších míst v tomto pohoří a nachází se nedaleko Vrbna pod Pradědem. „Existoval předpoklad, že by se tam mohl roháček jedlový vyskytovat, vzhledem k tomu, že se tam nacházejí staré zachovalé lesy

KRÁTCE — Mendel Green získal ocenění

s větším množstvím odumřelého dřeva a lesní hospodaření je tam dlouhodobě v níz-

Druhé místo v kategorii B2E získal

ké intenzitě,“ uvedl Kašák.

na prestižní soutěži Fénix content mar-

„Entomologický průzkum brouků zahrnuje řadu technik, od sběru pomocí pastí až

keting časopis Mendel Green. Časopis

po individuální sběr, kdy člověk musí v případě některých druhů například najít padlý

úspěšně konkuroval zaměstnaneckým

kmen s určitými vlastnostmi a pak jeho část pomocí sekyry a dláta citlivě prozkou-

titulům velkých českých firem, lepší

mat tak, aby ho příliš nepoškodil pro organismy, které jej obývají,“ uvedl Kašák.

byla pouze Univerzita Karlova a její titul

Podle badatelů z Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci,

Forum.

kteří zkoumali roháčka jedlového právě na nově objevených lokalitách v Jeseníkách,

„Ocenění je pro nás jasným signálem, že

má brouk velmi specifické nároky na prostředí. Několikaletý vývoj jeho larev probíhá

jdeme správnou cestou. Cílem je nabízet

v padlých tlejících kmenech s hnědou hnilobou a vysokou vlhkostí. Správa CHKO

kvalitní čtení o univerzitě, které zaujme

Jeseníky se po dohodě s vlastníkem (Biskupské lesy) proto snaží v maximální míře

nejen zaměstnance a studenty školy, ale

ponechávat mrtvé dřevo v lese a poprvé zde zkouší metodu tzv. drážkování, což je

také širší veřejnost,“ uvedl šéfredaktor

způsob, jak na ležících stromech omezit vývoj kůrovce a zároveň je zachovat ales-

Mendel Greenu Filip Vrána.

poň částečně v kůře.

Časopis v poslední době rozšířil svou

„Pro zdejší přírodu by bylo nejlepší ponechat stromy přirozenému rozpadu bez zása-

distribuční kapacitu a není tak už k dis-

hu, ale naprosto chápu, že pro vlastníka, který se snaží potlačit populaci lýkožrouta

pozici pouze v univerzitním kampusu,

smrkového v širší oblasti, není takové řešení vždy reálné,“ dodal entomolog.

ale také na řadě dalších míst v Brně a okolí. „Povědomí o našem časopisu chceme dál rozšiřovat, zejména v souvislosti s blížícím se kulatým výročím G. J. Mendela v příštím roce,“ dodal Vrána. (red)

13

Experti lesnické fakulty pomáhají v jižní Etiopii Etiopie má jeden z největších podílů obyvatel pracujících v zemědělství na světě. Projíždíte-li místní krajinou, ani za dlouhé desítky či stovky prašných kilometrů příliš zeleně neuvidíte. Důvodem, proč Etiopie po většinu roku na našince působí žlutým či okrovým dojmem, není pouze její sezonní klima, ale především její krajina, která je z naprosté většiny zemědělsky obdělávaná. Na lány kukuřice, tefu či drobnější políčka čiroku, cukrové třtiny, kapusty a pálivých papriček narazíte od rovin přes svahy místních hor až po náhorní plošiny ležící ve výšce kolem 3 000 m n. m.

Na první pohled může etiopská zemědělská krajina působit idylicky, při detailnějším pohledu už tomu tak většinou není. Zejména na svazích jsou častá území bez vegetace, půdu odnáší přívalové deště, po spádnici se tvoří hluboké erozní rýhy rozšiřující se až do podoby roklí či kaňonů. Na rovinách pod svahy poté vznikají nánosy úrodné půdy, kterou však nelze využívat kvůli periodickým záplavám. Prvotním důvodem této degradace půdy a celé krajiny je právě lidská zemědělská a pastevecká činnost. Místní zemědělci často hospodaří neuváženě, ze svahů potenciálně náchylných na erozi odstraňují dřeviny kácením a území následně používají k pastvě svého dobytka. Kozy, ovce, ale i krávy vypásají trávu i drobné křoviny a otevírají tak cestu půdní erozi. Déšť, který nebrzdí koruny stromů ani husté drny trávy, tak okamžitě začíná stékat z povrchu a bere s sebou půdu, kterou dříve

TEXT: Petr Němec FOTO: Archiv MENDELU

zpevňovaly právě kořeny travin a dřevin. Kromě odlesnění a intenzivní pastvy přispívají k erozi půdy také nevhodné způsoby jejího obdělávání, jako je např. orba po spádnici a často také nevhodná volba pěstovaných druhů plodin.

Práce na protierozních opatřeních. FOTO: Shiferaw Alem Munie

14

Mango v Arba Minch FOTO: Martin Čermák

Sběr moringy, místní nutričně hodnotné multifunkční rostliny FOTO: Jaromír Novák

Představení domácí solární sušičky na ovoce ve školicím centru MENDELU FOTO: Petr Němec

15

Kontrola eroze a praktické vzdělávání na poli udržitelného hospodaření Expertní tým Mendelovy univerzity v Brně zahájil v oblasti Arba Minch v jižní Etiopii v roce 2016 projekt financovaný Českou rozvojovou agenturou (ČRA). Jeho záměrem bylo přispět ke snížení negativních dopadů klimatické změny a nevhodného managementu přírodních zdrojů krajiny v tomto regionu. Území bylo rozčleněno do několika kategorií, pro každou z nich byly následně navrženy rámcové směrnice hospodaření, které je díky nim připraveno na extrémní vlivy počasí a na klimatické výkyvy. Tyto směrnice obsahují zejména diverzifikaci pěstovaných druhů potravinových plodin, jejich vhodnou skladbu a podporu pěstování multifunkčních dřevin, jako jsou ovocné stromy a moringa. Na pilotním území o velikosti cca 60 ha erozí degradované půdy byla zakomponována protierozní opatření, jako jsou terasy, zasakovací rybníčky a příkopy. Toto území je nyní zalesněné a na svažitých územích se podařilo zamezit dalšímu kácení dřevin i pastvě. Vytvořený plán přijal místní zemědělský úřad a implementuje ho do územního plánování. V rámci projektu bylo vybudováno školicí centrum, kde se budou farmáři učit jak výše zmíněným principům správného hospodaření s půdou, budování protierozních opatření a pěstování nových plodin, tak i včelařství, rybníkářství a roubování ovocných stromů.

Podpora pěstování a zpracování ovoce

zpracovaní přináší vysoké posklizňové

však zapotřebí zvýšit znalosti a doved-

ztráty dosahující u ovoce až čtvrtinu

nosti místních pěstitelů, implementovat

produkce.

do produkce kvalitnější genetický materiál, produkci diverzifikovat a zpřístupnit

Jedním z největších problémů Etiopie je

Okolí města Arba Minch je významnou

potravinová bezpečnost venkovského

ovocnářskou oblastí, která vyproduku-

obyvatelstva. Nesprávné technologic-

je cca 15 % veškerého ovoce Etiopie.

V roce 2020 začal nový projekt, který

ké postupy v zemědělství, neodborné

Potenciál oblasti je díky vhodným přírod-

komplexním způsobem řeší pěstování

zacházení se sklizenými produkty, jejich

ním i půdním podmínkám poblíž jezera

a zpracování ovoce, zejména manga.

špatné skladování a absence dalšího

Abaya ještě výrazně vyšší. K tomu je

Odborníci z České republiky pomáhali

16

producentům nové obchodní kanály.

Ochrana jezera a rozvoj městské zeleně Awasské jezero je biologicky velmi rozmanité zejména díky populacím mnoha druhů ptáků. Rybolov v jezeře představuje pro místní obyvatele extrémně důležitý zdroj potravin a příjmů. Bohužel míra znečištění jezera ovlivňuje jak přirozené prostředí, tak i příjmy obyvatel. Od 90. let hladina jezera postupně stoupá, což je způsobeno zanášením jeho dna a okrajů sedimenty, množství vody v jezeře se přitom snižuje a jezero vysychá. Znečištění je také způsobeno růstem průmyslové produkce i individuálním zacházením s odpady. To vše přispívá ke snižování populace ryb a biodiverzity vodní fauny a flóry, snižování úrodnosti a produktivity okolních půd a rovněž negativně ovlivňuje rekreační funkce jezera. V roce 2019 byly zahájeny kroky vedoucí k omezení zanášení i znečišťování jezera. V rámci nového projektu je budována funkční ochrana awasského jezera stavěním ochranné hráze, zřízením ochranných zón a zakládáním mokřadů v okolí břehů. Dále dochází k rehabilitaci degradovaných území zalesňovacími a protierozními aktivitami a k zavádění následného udržitelného managementu. Probíhají také ozeleňovací práce ve vybraných městských parcích, včetně školení městských zastupitelů za účelem zlepšení odpadového hospodářství. Projekt se zaměřuje také na budování kapacit místních expertů, úředníků a zástupců komunit, kteří díky zvýšení znalostí a praktických zkušeností budou moct pozitivně ovlivňovat Rybáři na awasském jezeře. FOTO: Martin Čermák

byla analýza trhu, která vedla k výběru

další obyvatele i v budoucnu.

vhodných ovocných produktů (džemy, sušené ovoce a dětské přesnídávky).

Rozvojové projekty realizované

Kromě pěstování vyšlechtěných odrůd

Mendelovou univerzitou budou probíhat

založit nové ovocné školky a vybrat

a rozvoje sadovnictví bude právě rozvoj

i v následujících letech. Do jejich usku-

vhodné druhy a odrůdy na diverzifikaci

zpracování ovoce a zahájení výro-

tečňování je možné zapojit také stu-

produkce. V současné době jsou pěsti-

by ovocných produktů náplní aktivit,

denty MENDELU v rámci realizací témat

telé školeni v zakládání a managementu

kterými budou odborníci z MENDELU

bakalářských a diplomových prací.

sadů, správných technikách sklizně

v následujících dvou letech podporovat

a skladování ovoce. Dalším prvkem

místní subjekty.

17

Antiplagiátorské systémy nejsou všelék, rozhodnutí je na pedagogovi Dostupné antiplagiátorské systémy rozhodně nejsou všelékem. Pedagogům sice usnadní práci, bez jejich odborného úsudku ale stejně není možné rozhodnout, zda diplomová či seminární práce je, nebo není plagiát. Žádný systém není ideální, protože odhalí jen textovou shodu, která se ještě s parafrázováním nebo překlady z cizích jazyků snižuje. Posouzení toho, zda jde o plagiátorství a jak je závažné, je tak na vyučujícím.

Vědci představili výsledky dosud nejroz­

informační hodnotu. „Procentům se

sáhlejšího testování systémů na detekci

nedá věřit, nedá se na ně plně spo­

plagiátorství. Jejich cílem bylo zjistit, jak

lehnout,“ upozornila jeho kolegyně

moc se hodí k tomu, aby byly používá­

z fakulty a proděkanka PEF Dita Henek

ny v univerzitním prostředí. Analyzovali

Dlabolová s tím, že tato problematika

15 systémů s využitím dokumentů

je mnohem komplexnější. Na fakultě,

v osmi jazycích a třech nejběžnějších

na které učí, antiplagiátorský systém

formátech, tedy .txt, word, PDF. Vědci

u jedné práce našel shodu 89 procent,

hledali různé typy plagiátorství od pros­

přesto o plagiát nešlo. Student odevzdal

té kopie přes záměny slov za synonyma

práci, pak ale nedokončil jeden ze svých

a parafráze až po překladové plagiátor­

předmětů a nemohl tak jít ke státní

ství. Zaměřili se na nejběžnější zdroje, ať

zkoušce. Práci si nechal vrátit, půl roku

už jde o Wikipedii, open access články

ji vylepšoval, ta původní už ale byla

nebo studentské práce dostupné

v systému nahraná, takže podobnost

na webech univerzit.

se ukázala jako vysoká a s původním odevzdáním vykazovala poměrně vysoké

TEXT: Filip Vrána FOTO: Universitas, Radek Miča

Podle Tomáše Foltýnka, který je před­

procento shody. Postup studenta byl ale

sedou European Network for Academic

v pořádku.

Integrity, procenta prezentovaná anti­ plagiátorskými systémy nemají velkou

18

Jako opak poukázala vědkyně na příklad

v procentech je sice malá, ale překla­

zejména tlak. Potřebují projít zkouškou

z Gruzie, ve kterém byla míra podob­

dem se nakonec dá zjistit, že o plagiá­

a získat titul. Dalším důvodem je příle­

nosti naopak velmi nízká, a to přímo

torství jde. „Je ale potřeba posouzení

žitost, většina si totiž myslí, že detekce

v seznamu literatury. To bylo pedago­

člověkem,“ uvedl Foltýnek.

je stále nedostatečná. „Říkají si, že to

gům podezřelé, načež zjistili, že práce je

vlastně dělají všichni. Pokud studentovi

vlastně překlad z ruštiny, který systém

Podle něj je zcela zřejmé, že žádný anti­

při zhodnocení rizik odhalení a zisku vy­

nedokázal rozeznat. „Nejde jen o dva

plagiátorský systém nesmíme přece­

jde, že se mu to vyplatí, tak se dopustí

různé jazyky, ale i o různé abecedy

ňovat. V testu dopadly nejlépe Turnitin,

podvodného jednání,“ uvedl Foltýnek.

a šlo o stoprocentní plagiát,“ uvedla

Unicheck, PlagScan nebo Urkund,

Nejvíce podle něj trápí studenty ale

Dlabolová. Obdobně australští kolegové

vědci ale testovali jen ty systémy,

časová tíseň a tomu se dá podle vědce

našli skoro stoprocentní plagiát u práce,

které k tomu svolily, v českém prostředí

předcházet. Svým kolegům doporučuje,

ve které systém našel jen 8 procent

nejpoužívanější Theses tak třeba mezi

aby se na studenty dívali jako na partne­

shody, což je míra, která by mohla odpo­

posuzovanými nebyl. Trh s antiplagiátor­

ry, umožňovali jim prodlužovaní termínů,

vídat přirozené shodě v delších frázích

skými systémy se ale vyvíjí a čtyři nejú­

například s bodovou penalizací. „Tím

textu. „Když učitel zjistil, že shoda je jen

spěšnější mají brzy skončit pod jedním

se sníží stres z termínů. Je ale potřeba

v abstraktu, našel jej na webové stránce,

majitelem. Fúzi nyní posuzují antimono­

zohlednit všechny důvody podvodného

která prodává celé seminárky. Zbytek

polní orgány. Případná ztráta konkurence

jednání,“ uvedl Foltýnek.

práce byl ukryt za platební bránou, takže

na trhu může vést k poklesu kvality,

se dalo předpokládat, že práce byla sto­

která nyní na trhu je. Podle Foltýnka je

Každá univerzita musí mít strategii

procentní plagiát,“ uvedla Dlabolová.

na webech navíc k dispozici velké množ­

na odhalování plagiátů včetně softwa­

ství antiplagiátorských systémů, které

ru, jehož schopnosti nelze přeceňovat.

Některé antiplagiátorské systémy do­

nabízejí své služby zdarma. Univerzity

„Potřebujeme i učitele, kteří jsou schop­

konce nabízejí různá procenta shody, po­

se ale jejich používáním mohou dostat

ni plagiátorství odhalit,“ připomíná vědec,

kud tedy do nich nahrajeme stejné ma­

do rozporu s pravidly pro GDPR. Zároveň

podle kterého je zároveň velice důležitá

teriály třeba o půlhodinu později. Velmi

vědec upozorňuje, že jen na prostou

obecná kultura akademické integri­

silné jsou jednotlivé systémy při odha­

detekci antiplagiátorskými systémy

ty. „Výzkumy ukazují, že soustředěné

lování zkopírovaných vět z Wikipedie.

spoléhat nelze a je potřeba investovat

úsilí do více oblastí funguje. Některé

„V tomto případě najdou prakticky

v univerzitním prostředí do prevence.

zahraniční univerzity zavedly vzdělávání

všechno, Wikipedii mají zaindexovanou.

v akademickém psaní a změny v hodno­

Procenta shody se pak významně liší,

Pedagogové by si měli podle Dlabolové

cení studentů, což vedlo k významnému

pokud do systému nahrajeme jiný zdroj,

také všímat například zkopírovaných

poklesu plagiátorství,“ uvedl Foltýnek.

tedy open access články, blogy, články

interpunkčních znamének, stylu psaní,

z webů a podobně,“ uvedl Foltýnek.

formátování. Upozorňuje na nezvyklé

Samotná akademická integrita je pak

zdroje, které studenti moc nepoužívají

především jednání v souladu s etickými

Antiplagiátorské systémy odhalí pouze

a najednou je v práci mají. „Divná čísla

a profesními principy, standardy a po­

prostou shodu v textech, které srovná­

v textu mohou ukázat, že to původně

stupy a hodnotami akademické integrity,

váme. Už při jednoduché záměně slov

byly horní indexy odkazující do pozná­

které jsou definovány jako čestnost,

za synonyma použitelnost jednotlivých

mek pod čarou, které v textu vůbec

důvěra, férovost, respekt, zodpověd­

systémů významně klesá. Při parafrázích

nejsou,“ uvedla vědkyně. Pedagogům

nost, odvaha. Proti plagiátorství brněnští

textů pak ještě více. „V mnoha přípa­

doporučuje, aby se podrobně podívali

vědci prosazují tři 0: Odlišit převzaté

dech se pak už původní zdroj nepodaří

na odkazované dokumenty. Při podrob­

myšlenky od vlastních, odkázat na pů­

dohledat. U překladů je to pak ještě

nějším rozboru je možné najít mnohem

vodní zdroj a označit původní zdroj tak,

zřetelnější. Téměř žádný ze systémů

delší shodnou pasáž, která je třeba jen

aby se dal dohledat. Ohledně postihů

není schopný překlady odhalit s výjim­

parafrázovaná. Doporučuje pomoct si

podle Dlabolové nakonec rozhoduje roz­

kou albánského systému Akademia, ten

vyhledávačem Google, který pomůže

sah a úmysl. U těch lehčích pochybení

má ale poměrně malou databázi zdrojů,“

najít i další shody, například při výběru

je možné vysvětlení, snížení hodnocení,

uvedl Foltýnek. V těchto případech

některé netypické věty, kterou třeba

přepracování práce, pokud jde o závažné

je už posuzování kvality práce hlavně

student lépe přepsat neumí. Vědci vy­

chyby, tak následuje napomenutí, pod­

na vyučujících. Překladové plagiátor­

učujícím doporučují také srovnání výčtu

mínečné nebo nepodmíněné vyloučení.

ství je podle Foltýnka možné najít díky

vlastních jmen, například pomocí tech­

„To by měla mít každá univerzita jasně

textové shodě v titulcích nebo seznamu

nologií, které jsou jazykově nezávislé.

stanovené ve směrnicích. Informace

literatury. Student zapomene přeložit

mají být dostupné všem, aby studen­

titulek pod obrázek, podle toho se pak

Hlavní motivací, proč se studenti ně­

ti věděli, co je případně čeká,“ uvedla

dá identifikovat původní zdroj. Shoda

které z forem plagiátorství dopouští, je

Dlabolová.

19

ROZHOVOR

Seifertová: Knihy píšu tak, aby je pochopili i dospělí Za své Dějiny udatného českého národa získala prestižní ocenění Magnesia litera. Od té doby má za sebou už několik úspěšných prací. Nyní se Lucie Seifertová vrhla na zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Komiks, který vytvořila, přiblíží Mendelův život nejširšímu okruhu čtenářů před blížícím se výročím 200 let od jeho narození. TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv Lucie Seifertové

20

K blížícímu se výročí jste vytvořila rozsáhlý komiks ke kulatým narozeninám Gregora Johanna Mendela. Co všechno jste musela nastudovat, než jste se do práce pustila?

životní polohy skloubit? Co pro Vás bylo největší výzvou? Mým cílem je nekomplikovat, to přene­ chávám odborným publikacím, přesto jsem žádnou z jeho aktivit neopomně­ la. Myslím, že většinu jeho činností

Základním zdrojem informací byla pro mě

spojovalo nadšení pro výzkum a také

kniha od Vítězslava Orla „Gregor Mendel

vidina praktického využití vědeckých

a počátky genetiky“. Publikace je dost

objevů. Ostatní funkce bral zodpovědně,

podrobná a nepopisuje jen Mendelův

ale jeho srdce patřilo vědě. Proto mi

život, ale také, jak název napovídá,

skloubení jeho životních poloh nepři­

celkový příběh genetiky. Hodně jsem

padalo jako velký oříšek. Co pro mě

využila i možnosti internetu, tam si

bylo největší výzvou? Zeptala jsem se

musím dávat pozor na blbiny, ale jsem

pár známých, jestli slyšeli o zaklada­

zvyklá si informace, obzvlášť pokud mi

teli genetiky. Po delším tápání dospěli

připadají podezřelé, potvrzovat z něko­

k Mendelovi a hrášku, tím jejich znalosti

lika zdrojů. Také jsem měla k dispozici

končily. Jejich odpovědi mě inspirovaly

výtisk „Gregor Johann Mendel – nejen

k první stránce knihy. Fascinuje mě,

vědec, ale i člověk víry“.

když se mi podaří složité a pro mnohé nezáživné téma zpracovat tak, aby i ten,

Mendel byl nejen zakladatelem genetiky, ale také opatem, vědcem působícím v řadě oborů, pohyboval se i v hospodářských kruzích. Jak náročné pro Vás bylo všechny jeho

koho třeba Mendel vůbec nezajímá, měl chuť si text přečíst a pod zástěrkou humoru si rozšířit své vzdělání.

21

Lucie Seifertová Narodila se v roce 1969 v Poděbradech jako dcera sklářské výtvarnice. Otec byl vědecký pracovník s láskou ke kreslení. Seifertová vystudovala Akademii výtvarných umění v ateliéru monumentální malby Jiřího Sopka. Je autorkou několika knih, tou asi nejznámější jsou Dějiny udatného českého národa. Toto prostorové leporelo získalo několik cen (Magnesia litera, Zlatá pečať, Zlatá stuha). Loni na podzim vyšel zatím poslední díl z cyklu Historie mincí v českých zemích.

22

23

Jak si vybíráte práci, do které se pustíte? Musí Vás téma zaujmout, abyste zakázku přijala? Mám štěstí, dostávám nabídky šité na míru. Zpracovala jsem historii nád­ herného města Opavy, to byla naprosto úžasná spolupráce, podobná kniha vznik­ la i pro Ostravu. Pro Poděbrady jsem vytvořila pohyblivé panorama – z dějin­ ných událostí jsem vytvořila jednotlivé plakáty. Skvělá, i když nesmírně náročná, byla práce na stojedenáctidílném animo­ vaném seriálu Dějiny udatného českého národa pro Českou televizi. Dva roky mě dokonale pohltily mince – pro Českou mincovnu vznikl sedmidílný komplet prostorových obrázků „Historie mincí v českých zemích“, do každého je vlo­ žená skutečná kopie mince z drahého Ukázka práce na prosvětlováku.

kovu. Pro Národní muzeum vznikla série nuda. Stává se, že mi lidé děkují, že

vtipných kreseb, které provázely výstavu

nebýt Dějin udatného českého národa,

o našem císaři pánu. Oslovila mě také

neprolezli by z dějáku, z kterého měli

YMCA a zpracovala jsem pro ni její

jinak hrůzu, nebo že díky mým knížkám

minulost v komiksové formě. Pro naše

Komiksy jsou zejména pro mladší čtenáře přístupnou formou, jak se seznámit s životem slavné osobnosti, nebo dokonce s celými českými dějinami. S tím máte jako autorka Dějin udatného českého národa své zkušenosti. Jak takový komiks vlastně vzniká, jak vybíráte dějinné situace, které do svých děl zařadíte a které už nikoliv?

a seriálu začali studovat historii. To je

rodinné nakladatelství, jehož mozkem

kouzlo historického komiksu – dokáže

je můj manžel, pokračuji ve zpracování

probudit v lidech hlubší zájem o naši

různých historických témat, o které mě

minulost nebo jen udělá v hlavě trochu

žádají učitelé, knihovníci, děti, …

vá námezdným filozofem. Napsal už řadu

A jaké jsou obecně reakce na Vaše dílo? S jakými se nejčastěji setkáváte? Je třeba uzpůsobit výsledek věkové kategorii, na kterou cílíte?

Od mých knih se neočekává, že se tam

úspěšných knih, takže má cit pro míru,

Moje knížky si kupují lidé, kterým se líbí

dozvíte úplně všechno. Vybrat nejdůleži­

chápe, že tam nemůžu narvat všechno.

a rozumí jim. Pro ty, kteří mají rádi váž­

tější a vyhazovat nepodstatné informa­

Ale jak text krátím a neustále přepisuji,

nější publikace, je na trhu dost nabídek,

ce, je asi to nejtěžší. Je to často drsný

může se stát, že nevyzní tak, jak by měl.

a to je dobře. Na poděbradské pano­

boj. Ale kdybych zahltila stránky spou­

Některé věci, tím, že nejsem historik, mi

rama, které je u vchodu na lázeňskou

stou podrobností, nikdo by to nečetl,

můžou uniknout. Nedávno mě například

kolonádu, a tedy volně přístupné, jsem

a to bych brala jako prohru.

poprosil, abych ve slově filozof nepsala

musela dodat cedulku: „Pozor! Jedná se

z, ale s, i když to není chyba. V překladu

o humor!“

je filozof ten, který miluje moudrost, ale

Vyloženě pro děti vznikla řada Dějiny pro

zofia je temnota, a tak filozof je ten, co

nejmenší čtenáře. Ostatní moje výtvo­

miluje temnotu.

ry nejsou zaměřené jen a jen na děti.

Když jsem pracovala na cyklu o mincích,

K seriálu nám dělal poradce Zdeněk

kdy text k jedné minci zabíral stěží půl

Dragoun, v té době slavil šedesátiny

normostrany, tak mi dva numismatici

a dostal Dějiny udatného českého náro­

nutili vmáčknout k tomu všemu ještě

da od tří různých lidí nezávisle na sobě.

celou normostranu textu s odbornými

Také už jsem několikrát psala věnování

termíny. Naštěstí v České mincovně

pro lidi, kteří Dějiny dávali jako svatební

uznali nesmyslnost těchto zásahů.

dar… Prostě své knihy píšu tak, aby je

Zdá se, že komiksům na historické téma doba přeje. Velice populární jsou Opráski sčeskí historje. Vy jste za své dílo dokonce získala Magnesii literu. V čem je vlastně kouzlo komiksů a nebojíte se třeba negativní reakce některých vědců? Vždyť komiks ze své podstaty musí některé podstatné věci z historie vynechávat… Málokdo odolá komiksové bublině, na mně už je pouze, aby to nebyla

24

pořádek v nepřeberném množství dat a jmen. Ti, co to mají v hlavě srovnané, se aspoň pobaví. Většinu textů dávám „zkouknout“ Vladimíru Dudákovi, ten sám sebe nazý­

pochopili i dospělí

M

...a i kdyby se profesoři neproslavili ničím jiným, úplně postačí obrovský vliv, který měli na budoucího zakladatele genetiky.

nozí profesoři, s kterými se ve Vídni setkal, svými objevy a názory změní svět vědy...

obj

evT e čá zjis sTic TěT e, e, j Půso Ak bí, A To Př do m eveďTe ATem ATic zák kých oni Tos Tí.

všec h dá s no se Počí TAT!

ros Tlin je c A hem ická lAbo rAT oř.

na vznik živoTA se zePTejTe nejmenších čásTic.

P

o dvou letech studia (1851–1853), nabitý vědomostmi, odjel do Brna, připravit se na další zkoušku.

Podaří se druhá zkouška? 25

25

26

Před pěti lety začal sochař Armutidis tvořit Mendela pro aulu Před pěti lety začala v ateliéru akademického sochaře Nikose Armutidise vznikat socha Gregora Johanna Mendela, která byla v květnu 2017 odhalena v nově zrekonstruované aule naší univerzity. Dílo měří 2,2 metru a váží 150 kilogramů. Jeho tvůrce se snažil vdechnout slavnému přírodovědci, zakladateli genetiky a augustiniánskému opatovi civilní podobu.

vysvětlil sochař. Podle něj mají i stere-

do zvonivého bronzu, což sluchu v žád-

otypy svůj smysl, obzvlášť když socha

ném případě neprospívá, pouštěl si

zdobí tak důležitý prostor, jakým je aula,

k tomu do sluchátek detektivky.

tedy pomyslné srdce univerzity. Kněžský oděv Mendela připomíná jeho duchovní dráhu. Armutidis mu nechal i lokny, i když je zakladatel genetiky neměl vždy; na některých dobových snímcích je nemá. Sochař zvolil cvikr místo brýlí, protože mu prý sedí lépe. Cvikr se odléval samostatně a byl úplně nakonec k bronzové soše připevněn svárem. Mírně zdvižená hlava Mendela má symbolizovat to, že se do budoucnosti jakožto ten, kdo spoluvytvářel její

TEXT: Vladimír Klepáč

základy, díval samozřejmě optimisticky.

FOTO: Archiv Nikos Armutidis A ano, pánové Mendel a Menšík se skutečně sešli, tedy samozřejmě jen pomyslně. Mezi Mendelovou (1822–1884) Setkal se někdy Gregor Johann s králem

smrtí a Menšíkovým (1929–1988) naro-

bavičů Vladimírem Menšíkem? Má jeho

zením totiž uplynula dlouhá desetiletí.

socha v aule brýle nebo cvikr? A má

Jenže akademický sochař Armutidis

lokny? A jak se vlastně známý sochař

vytvořil v jeden čas nejen Mendela, ale

pokusil vložit do svého díla odkaz, že

i Menšíkovu bustu. Ta nyní zdobí budo-

je nutné hledět do budoucna s optimi-

vu školy, kterou v rodných Ivančicích

smem? Celá socha je plná symboliky.

navštěvoval.

„Dochovalo se naštěstí

Díla v jeden čas opracovával ve slévač-

dost Mendelových fotografií, což mi

ské dílně ve Veverských Knínicích mistr

pomohlo s tvorbou jeho obličeje. Pro

Jaroslav Matějíček. Odlitky z bronzu

tuto osobnost je charakteristický oděv

takzvaně cizeloval, tedy pomocí kladívka

duchovního, dále jsou to lokny a brý-

na nich zahlazoval nerovnosti. Protože

le, popřípadě cvikr, který také nosil,“

jde doslova o nekonečné hodiny ťukání

Mendel z Mendlovky bude navždy zapsán do historie jako druhá so­ cha Gregora Johanna v moravské metropoli. Ta první je z roku 1910, a to od Theodora Charlemonta. Krášlí areál augustiniánského opatství na Starém Brně. V příš­ tím roce, kdy se bude oslavovat 200. výročí od Mendelova naro­ zení, by měla být odhalena jeho třetí socha, a to na Mendlově náměstí. Po skulptuře Mendela­ ‑duchovního z opatství a soše Mendela‑vědce z univerzitní auly by měla slavného opata pojímat zase v trochu jiném duchu. V souvislosti s aulou lze ještě připomenout, že její rekonstrukce přišla na zhruba 30 milionů korun, přičemž 2,2 milionu na tento projekt univerzita získala formou darů, mimo jiné od svých četných absolventů.

27

Potravinou budoucnosti bude cizrna Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nebyly až tak časté. Plodinou budoucnosti se zřejmě stane cizrna, známá například z Asie. Její výhodou je vysoká nutriční hodnota. Jde navíc o plodinu, která se dá úspěšně pěstovat v našich klimatických podmínkách.

Luštěniny tvoří kolem 30 % celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilninám. Mezi nejvýznamnější luštěniny patří fazol, cizrna a hrách. Právě druhá příčka patří cizrně jako všestranně využitelné plodině. V čerstvém či zpracovaném stavu je důležitou součástí lidské stravy a využívá se i jako krmivo pro hospodářská zvířata. Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky se cizrna jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám. „Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto

TEXT: Redakce

by zde mohla být v budoucnu hojně

FOTO: Archiv MENDELU

pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplej-

Cizrna beraní nebo jinak římský hrách

ších oblastech, například u Kroměříže

je jednou z nejchutnějších luštěnin.

a Mikulova, kde je její růst ale limitován

Společně s dalšími je někdy označo-

suchem. I přes značnou odolnost cizrny

vána za tzv. maso chudých. „Už dáv-

vůči suchu se nedostatek vláhy projeví

no nepatří jen do jídelníčku příznivců

na výnosu,“ uvedla Sedláková.

rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost

Ve světě sucho způsobuje až 70%

ve stravě i do běžného jídelníčku

úbytek na výnosu. Předejít těmto

Středoevropana,“ uvedla Veronika

ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové

Sedláková z Agronomické fakulty.

odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu.

„Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by

Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin

měly být určené pro pěstování v na-

se značným množstvím esenciálních

šem regionu, tedy pro naše klimatické

aminokyselin a sacharidů, ale také mine-

podmínky, což by zajistilo stabilní výnos

rálů a vitamínů; obsahují rovněž některé

a zamezilo jeho snižování, ke kterému

potenciálně zdraví prospěšné látky,

dochází především v době vzcházení

které mohou snížit riziko chronických

a kvetení,“ uvedla Sedláková, podle které

onemocnění.

lze pozitivní vliv pěstování cizrny pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími

28

luštěninami patří mezi oblíbené rotační

které slouží jako pletivo zajišťující ochra-

úloze v dormanci je pro zemědělství

plodiny.

nu semene a objasnění genetického zá-

velmi důležité. Získané informace budou

kladu ztráty dormance během procesu

využitelné jak v základním výzkumu, tak

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy

domestikace. „Pochopení biologických

ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost

univerzity v Brně se nyní u cizrny zamě-

procesů a doplnění chybějících infor-

vůči abiotickým stresům, jako je sucho,“

řují na regulaci vývoje semen a osemení,

mací o vývoji semene, osemení a jeho

dodala Sedláková. Světová produkce cizrny (zdroj: www.atlasbig.com)

Kde se cizrna pěstuje? S jistotou lze říct, že napříč celým světem. Vedle předpokládaných pěstitelů, jako jsou Indie, Turecko, Pákistán, Irán, Sýrie, Maroko a Etiopie, tedy především zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky, se cizrna pěstuje také v Austrálii, Rusku, Kanadě, USA, Mexiku, Argentině a z evropských zemí především ve Španělsku, Itálii či Bulharsku. Na seznamu 57 států světa, ve kterých se cizrna pěstuje, se nachází i Česká republika a sousední Slovensko. 29

České lesnictví se mění. Musíme respektovat přírodu, říká expert České lesnictví se kvůli klimatické změně mění. Smrkové i jiné monokultury a stromy stejného stáří v dlouhých a přehledných řadách v budoucnu nahradí stromy v takřka rodinném uspořádání. Lesníci je budou pěstovat ve všech věkových fázích v menších skupinkách, tedy od nejmladších po nejstarší členy rodiny. Takto rostoucí stromy ve smíšených porostech si tolik nekonkurují, lépe rostou a jsou odolnější. Pokud kůrovcová nebo jiná kalamita postihne například dospělé stromy, přežijí vedle nich mladší jedinci, kteří je do budoucna nahradí a nevzniknou tak velkoplošné holiny. TEXT: Filip Červinka FOTO: Tomáš Srnský

30

České lesy jsou přes 200 let pěstovány systémem věkových tříd. „To znamená, že podobně jako například ve škole jsou ve třídách žáci stejného věku a nejstarší odchází, tak i v lese jsou starší věkové třídy nahrazovány mladšími, respektive novými výsadbami,“ uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Lumír Dobrovolný. Tento uměle nastavený koloběh měl na lesním majetku zaručovat neustálou produkci dříví, nicméně lesy pěstované tímto způsobem jsou náchylnější k narušení. S nejrůznějšími vlivy, jako jsou znečištění ovzduší, vítr, námraza, kůrovcovití aj., se museli lesníci v historii lépe či hůře vypořádat. V posledních letech se ovšem vystupňoval další faktor. „Extrémní sucho, které v posledních několika letech můžeme pozorovat, je jednou z dalších příčin, proč nám stejnověké, především jehličnaté lesy na velkých plochách odcházejí,“ uvedl Dobrovolný. Nové lesy podle něj budou muset být pestré nejen druhově, ale i věkově. Pěstební postupy, jak k tomu dospět, jsou z historie lesníkům dobře známy a není třeba vyvíjet nic nového. „Hlavní a zásadní přerod však musí v prvé řadě proběhnout v našich hlavách. Přestat svazovat les do nefunkčních věkových schémat a nevytvářet úmyslně holiny. Je třeba přistupovat k lesu jako k živému společenstvu, kde každý strom

i každý metr čtvereční je vlastně jedinečný. Vždy je třeba individuálně zhodnotit úlohu každého jedince v tomto společenstvu, tzn. při těžbě využívat výběrné principy v souladu s konkrétními podmínkami a potřebami lesa,“ uvedl expert. Lesníci a obecně lidé si podle něj musejí uvědomit, že příroda není protivník, ale partner, tedy naučit se lépe využívat přírodních sil při volnějším způsobu lesnického hospodaření a do jisté míry připouštět i vznikající přírodní „chaos“. „To však neznamená přestat lesnicky hospodařit, netěžit dříví nebo jakkoliv rezignovat na ekonomiku. Naopak, v přírodě bližších lesích s vysokým podílem přirozeného zmlazení šetříme náklady na pěstební činnost, zvedáme přírůst na nejcennějších stromech, tedy produkujeme kvalitnější dříví a les se stává odolnějším,“ uvedl Dobrovolný. Určitý ústupek z dosavadního zažitého vnímání lesů bude muset podle něj akceptovat i veřejnost. Pestré lesy s bohatým podrostem i ponechaným ležícím dřevem například po těžbě mohou být méně přehledné a prostupné v porovnání s jehličnatou monokulturou. Nicméně budou zelené a budou poskytovat vše, kvůli čemu do nich všichni rádi chodíme, včetně produkce dříví jako obnovitelné suroviny. „Hlavní výzvou pro současné i budoucí generace lesníků bude zavádění modelů hospodaření

přizpůsobujících lesy klimatické změně,“ uvedl Dobrovolný. Sám se spolu s kolegy z mateřské Mendelovy univerzity v Brně na tyto hospodářské přístupy v lesnictví zaměří, a to i díky projektu financovanému z Evropských fondů. Lesy MENDELU ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP) si kladou za cíl být vzorovým majetkem právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření. V univerzitních lesích MENDELU jsou zajímavé příklady k vidění již nyní. Jedná se např. o unikátní demonstrační objekt Klepačov u Blanska, kde jsou na ploše 145 hektarů výběrné principy uplatňovány již téměř 50 let. „Dříve to byla spíše méně známá ukázka pro studenty, ale dnes se stává inspirací pro mnoho českých lesníků, kteří přemýšlejí nad tím, jak hospodařit lépe a v souladu s přírodou,“ dodal Dobrovolný. Lesy na ŠLP Křtiny byly historicky zakládány a pěstovány jako smíšené s vysokým podílem přirozené obnovy, což se v době klimatické změny a navazující kůrovcové kalamity ukázalo jako jednoznačná výhoda. Nedochází ke vzniku velko­plošných holin a potřebě nového zalesnění. Podíl listnáčů se pohybuje okolo 65 % (z toho buk 33 %) a jehličnanů okolo 35 % (z toho smrk 19 %).

31

ABSOLVENTI MENDELU

Programátor učí umělou inteligenci rozpoznávat rostliny

Každý úspěšný podnikatel začíná tím, že najde díru na trhu. „Bydlel jsem zrovna na privátě s botanikem Ondrou a fascinovalo mě, jak snadno dokáže určovat tisíce druhů rostlin. Často jsem mu posílal fotky na určení. V té době žádná aplikace na určování rostlin neexistovala, ale z vědeckých článků o tzv. hlubokých neuronových sítích jsem získal pocit, že tato technologie by mohla být konečně tou, která by mohla být v tomto směru průlomová. Pokud totiž zapojujeme umělé neurony ve vrstvách do hloubky, zlepšujeme některé „intelektuální“ schopnosti sítí, jako jsou generalizace nebo abstrakce, proto jsou schopné řešit složitější úlohy,“ uvedl autor aplikace. A jeho odhad se ukázal jako správný, i když k programu, který by rostliny určoval automaticky, tehdy ještě chyběla databáze. Až na základě ní mohli autoři naučit Plant.id rostliny rozpoznávat. „Hluboké neuronové sítě dnes pravděpodobně, aniž bychom je to přímo učili,

Programovat začal už na střední škole, na vysoké pak společně s kamarády, informatikem a botanikem, vyvinuli aplikaci FlowerChecker, která dokáže identifikovat rostliny na základě rad odborníků. O  rok později založili firmu. Ještě o krok dál posunuli aplikaci Plant.id, která umí díky rozsáhlé databázi identifikovat rostliny automaticky. V oboru informatiky, kterou Ondřej Veselý na MENDELU vystudoval, se pohybuje dodnes. Své snažení nyní propojuje navíc i s experty z Agronomické fakulty.

při určování rostlin vnitřně pracují s koncepty jako žilnatina nebo barva květu. Mělké sítě při určování musely vystačit s koncepty, jako je převažující barva snímku, pár základních vzorů, nebo typy barevných přechodů – podle toho také vypadala jejich úspěšnost,“ vysvětlil Veselý. Strojové učení probíhá podobně jako učení lidí. Vývojáři modelu ukazují postupně obrázky, které jsou opatřené názvy rostlin, a pak testují různé algoritmy, které určují, jakým způsobem se má model učit. Takový učící proces trvá několik týdnů. Nepřímo Veselého ovlivnilo i přírodní

TEXT: Tereza Pospíchalová

zaměření univerzity. „Při studiu oboru

FOTO: FlowerChecker

nám naštěstí pár předmětů zajišťovala Agronomická fakulta a já si díky tomu začal uvědomovat, jaký potenciál může IT, obzvlášť strojové učení, přinést do přírodních a jiných technologických oborů. Jsem navíc jeden z mála lidí, co

32

si ve velkém zapisoval předměty z jiných fakult, díky tomu se mi pak snadněji hledaly mezioborové příležitosti,“ tvrdí. Ne náhodou tak aplikace Plant.id nachází využití hlavně v zemědělství. Významným směrem je identifikace rostlin ze snímků z dronů, případně přímo z kamer na zemědělské technice. „Technologicky to pro nás znamená, že jsme dokázali přesunout výpočetní část do prototypu zařízení přímo na postřikovač nebo plečku, abychom mohli ovládat nože nebo trysky v reálném čase,“ uvádí Veselý. Aplikace umí třeba automaticky počítat plodiny, nebo zaměřit plevel za účelem postřiku nebo plení. Autoři uvažují také o určování vegetačních fází. Zemědělství je ale široký obor a je těžké odhadnout, po jakém technologickém řešení bude největší poptávka.

Ondřej Veselý (37) Vystudoval na PEF obor Ekonomická informatika. Aktuálně pracuje jako ředitel ve firmě FlowerChecker, externí etický expert pro Evropskou komisi, učitel na FF MUNI, vývojář a designer v Nadaci Partnerství. „Asi největší zajímavostí je moje pozice etického experta pro Evropskou komisi, do které mě nepřímo dostala moje práce na univerzitě. Během doktorátu jsem pracoval na antiplagiátorských systémech a publikoval na konferencích, které se zabývaly akademickou integritou. Odtud už je jen krůček k etice, která se teď v kontextu umělé inteligence hodně skloňuje,“ říká absolvent PEF.

33

Prototypy produktu Plant.id Sensor, tedy varianty určené pro montáž na zemědělskou techniku, už teď jezdí na farmě na Vyškovsku, na podzim by se mohly

Aplikace Plant.id a FlowerChecker

objevit v testovacím provozu v Čechách a v Polsku. „O něco dál jsme v oblasti zpracování leteckých snímků, kde spolupracujeme s firmou Skymaps. Ta na základě našich analýz vytváří tzv. aplikační mapy pro postřikovače. Cílem této spolupráce je úspora postřiků i snížení zátěže životního prostředí,“ říká absolvent PEF. Největším tématem byly ale v poslední době pro tvůrce hlavně nemoci rostlin. Uživatelé aplikací si totiž určují rostliny převážně proto, aby se o ně mohli zodpovědněji starat. Pokud jim rostlina onemocní, znamená to, že něco dělají špatně, někdy je ale těžké zjistit proč. „Proto jsme se rozhodli navíc poskytovat i službu vyhodnocení zdravotního stavu rostlin. V celé poměrně složité problematice nám pomáhají se orientovat kolegyně z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství,“ vysvětluje Veselý. Jednotlivci můžou Plant.id využívat

Plant.id je služba na automatické rozpoznávání rostlin z fotek, která určí přes dvanáct tisíc druhů rostlin, ať už se jedná o rostliny chráněné, pokojové, zahradní nebo i stromy, keře a mechy. Typicky službu využívají vývojáři mobilních aplikací pro zahrádkáře, kteří Plant.id do své aplikace zabudují. FlowerChecker je mobilní aplikace, která Plant. id předcházela. V té pomáhá uživatelům určit rostlinu tým odborníků z masa a kostí. Na základě databáze sestavené pro FlowerChecker pak mohli autoři natrénovat automatický systém Plant.id. Obě aplikace mají své zákazníky. Plant.id slouží především firmám. FlowerChecker poskytuje propojení s živým člověkem a unikátní přesnost určení.

zdarma. Naprostá většina klientů jsou ale firmy, které integrují službu pomocí tzv. aplikačního rozhraní, to už placené je. „Takových klientů máme desítky, všechny ze zahraničí,“ uvedl Veselý. Kromě vstupu do oblasti zemědělství plánuje dál vylepšovat přesnost aplikace pro rozpoznávání rostlin. Přidávat bude i další funkce, např. možnost identifikace více rostlin na jedné fotce, a vylepšovat funkci určování nemocí. „Loni vyšel ve vědeckém časopise AoB PLANTS článek botanika profesora Hamlyna, který označil Plant.id za nejpřesnější testovaný klasifikátor druhů rostlin. Rádi bychom si toto prvenství udrželi,“ dodal Veselý.

Prototyp

34

www.plant.id

Lesníci MENDELU pomohou zlepšit stav lesů v Mongolsku Pod vedením vědců z Mendelovy univerzity v Brně začal v květnu velký projekt, který má za cíl ochránit lesy v Mongolsku. Projekt STREAM je zaměřený na udržitelné hospodaření v mongolské krajině. Odborníci podpoří svými znalostmi místní lesnictví, které je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru je nedostatek odborníků a situace s úbytkem a devastací lesních porostů je kritická.

výparem. Mongolské lesy mají zásadní

odborníkům na ekologii lesů a krajiny.

a přímý vliv na dostupnost a kvalitu vody,

Odborné znalosti, které poskytne kon-

zabraňuji erozi, degradaci permafrostu

sorcium ve spolupráci s mongolskými

a poskytují řadu dalších ekosystémových

institucemi, posílí výzkumnou a vzdě-

služeb. Lesní zóna na přechodu ze stepi

lávací složku projektu STREAM,“ uvedl

trpí intenzivní pastvou, požáry a nelegální

při podpisu projektu velvyslanec ČR

těžbou a je zde ohrožena samotná exi-

v Mongolsku Jiří Brodský.

stence lesů,“ popisuje Antonín Kusbach z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Vzhledem ke zkušenostem brněnských vědců a také díky podpoře českého

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty se

velvyslanectví v Ulánbátaru MENDELU

podílejí na výzkumu mongolských lesů

povede konsorcium 11 univerzit v pro-

od roku 2009. Místní učí principy udržitel-

jektu STREAM (Sustainable Resilient

ného lesního hospodaření, významu lesa

Ecosystem and Agriculture Management

pro udržení permafrostu a vody v krajině

in Mongolia), který bude implementován

a další odborné činnosti. V Mongolsku

ve spolupráci s Evropskou komisí (EK),

čeští vědci založili výzkumné plochy,

Organizací pro výživu a zemědělství

TEXT: Filip Vrána

na kterých studenti měří vlhkost půdy

Spojených národů (FAO), rozvojovou

FOTO: Archiv MENDELU

a sledují vliv pastvy na přirozené zmla-

organizací Deutsche Gesellschaft für

zení, vitalitu lesa a dynamiku vegetace.

Internationale Zusammenarbeit (GIZ)

Mongolsko je rozsáhlou vnitrozemskou

Proběhly rovněž oboustranné výměnné

a mongolským Ministerstvem životního

zemí ležící na náhorní plošině, jejíž většina

mobility akademiků spojené s přednáš-

prostředí a turistického ruchu.

území je kvůli extrémním klimatickým

kami a terénními ukázkami výzkumných

podmínkám pokrytá stepí a pouští. I když

aktivit, sběru dat a demonstrací hospo-

Tento pilotní evropský lesnický pro-

se lesnatost pohybuje pouze okolo 8 %,

dářských opatření.

jekt v Mongolsku s rozpočtem kolem

rozloha mongolských lesů odpovídá

20 milionů korun si do roku 2024 klade

ploše lesů Česka, Slovenska, Polska

„Česká republika prostřednictvím dobře

za cíl přispět k implementaci inovativ-

a Maďarska dohromady. „Voda je zde

zavedené Mendelovy univerzity již

ních a dlouhodobě udržitelných prin-

zásadní komoditou pro vše živé, nicmé-

mnoho let spolupracuje s mongolskými

cipů hospodaření v krajině s ohledem

ně, všechna odtéká v tocích pryč ze

institucemi na plánování lesního hospo-

na výzvy spojené s problematikou

země nebo se rychle ztrácí intenzivním

dářství a poskytuje vzdělání mongolským

potravinového systému a klimatickými změnami. STREAM je testem partnerské spolupráce pro budoucí ještě rozsáhlejší rozvojový projekt tohoto typu. „Naše univerzita a celé konsorcium budou odpovědné za praktické případy hospodářských opatření, jako jsou obnova lesních porostů uplatněním ekologicky i společensko-ekonomicky vhodných hospodářských způsobů zalesnění, výchovných a ochranných postupů na šesti vybraných pilotních územích v provinciích Selenge a Khentii. Mimoto budeme zaštiťovat zejména výzkumné a vzdělávací aktivity spojené s udržitelným lesnickým hospodařením,“ dodal Kusbach.

35

Zahrady pod Pernštejnem vykvetly do někdejší krásy V posledních desetiletích na místě pernštejnských zahrad rostl les zdánlivě k nerozeznání od lesa okolního. Dokonce i krajinářský architekt, spolumajitel úspěšného ateliéru a pedagog ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Přemysl Krejčiřík na začátku projektu vnímal zdejší zpustlé zahrady jako adepta na zánik. Ve filozofickém sporu s památkáři často diskutoval, zda na to mají právě pernštejnské zahrady právo. Nicméně se svým týmem vytvořil v soutěži nejúspěšnější projekt, který mohl v následujících sedmi letech uskutečnit, a letos v květnu zahrada definitivně vykvetla do své bývalé krásy, jakou oplývala v 19. století. Má potenciál přilákat na Pernštejn tisíce turistů včetně těch, kteří na hradě nejednou byli. Krejčiřík tak naplnil sen dvou předchozích generací krajinářských architektů, kteří o obnovu stáli, jenže ji nemohli uskutečnit nejen z důvodu finančních, ale především kvůli nedostupným podkladům pro obnovu. TEXT: Zdeněk Meitner

do kultury naší. Osvícenci, tehdejší

FOTO: Archiv Přemysla Krejčiříka

učenci především z řad šlechticů, si brali od ostatních kultur to nejlepší a snažili

Pernštejnská zahrada je výjimečná

se vytvořit lepší svět. To je inspirující

nejen na české poměry, ale i s ohledem

i v dnešní době,“ řekl Krejčiřík.

na středoevropský prostor. Vznikala na začátku 19. století a je odrazem my­

Přenesení prvků různých kultur do šlech­

šlení osvícenců. „Potkávají se v ní prvky

tických zahrad bylo v té době poměrně

několika stylů a kultur. Najdeme zde

běžné. „Lidé neměli televizi, ale měli za­

pozdně barokní koncept kaskád podob­

hradu. Soustředili do ní celý známý svět,

ný palácovým zahradám pod Pražským

který z nich měl dělat lepšího člověka.

hradem. Vedle sebe stojí antický bůh

Osvícenství nám dalo vzdělání, díky

Apollon, turecké lázně, egyptský obelisk

němu chodí naše děti do školy a díky

a orientální stavby čínského paraplíč­

němu máme potřebu se celý život učit

ka a pavilonu. Na odlehlém místě stojí

a zlepšovat,“ vysvětlil Krejčiřík.

kenotaf jako odkaz na Boží hrob,“ vy­ jmenoval Krejčiřík prvky odlišných kultur.

Aby i vnímavější návštěvník neodešel

Mix rozličných prvků v jedné zahradě je

ze zahrady pouze s dojmem, že viděl

důkazem evropského kritického myšlení.

něco hezkého, organizují se i komen­

„Díky osvícencům jsme schopni ostatní

tované prohlídky. „Krajinářské umění je

kultury pochopit a zařadit jejich prvky

složité a musí se vysvětlovat. V zahradě

36

37

„Asi nejsilnější zážitek si mohou lidé odnést na jaře, když budou stromy kvést. Je tu na 200 hrušní a také jabloně.“ říká Krejčiřík.

kterým jsme byli schopni říct, co je au­

prvky a naopak. Ale člověk se pořád učí,“

tentické a na co navazujeme. Pak vznikla

usmál se Krejčiřík. Na začátku navíc ne­

studie od jiného ateliéru, kterou jsme

byly technologie na takové úrovni, aby

na základě archeologických průzkumů

vznikl trojrozměrný model projektu. „Teď

zcela přepracovali. Navrhování historic­

už ale máme 3D model hotové zahrady,

není důležité, co v ní roste, ale co v ní

kých zahrad tkví v tom, že pořád musíte

protože jsme využili dron a současné

zažijete. My prodáváme sny, architekt

kriticky vyhodnocovat již známé a zís­

technologie pokročilé fotogrammetrie,“

dává do zahrady příběh, vyšší smysl

kané informace a promítat je do návrhu,

zmínil až překotný technologický vývoj

a ten má člověka vybídnout k přemýšle­

a to nás velmi baví,“ uvedl Krejčiřík.

Krejčiřík.

Každý projekt je jedinečný tím, že

Největší komplikací, se kterou se museli

se vždy využívají nejmodernější po­

projektanti a firma realizující obnovu

stupy a technologie, které se ještě

zahrady vyrovnat, bylo dlouholeté

u toho předchozího nepoužívaly.

sesouvání svahu, které ohrožovalo

Obnova zahrady trvala od začátku

Na Pernštejně to byl georadar, který

cesty i stromy. Dlouho se řešilo, jak

tvorby projektu po její otevření sedm let

ukáže, co se skrývá 30 centimetrů až

svah zajistit proti další sesuvům. „Další

a stála přes 120 milionů korun, přičemž

dva metry pod povrchem. „Díky němu

problémy už byly mírnější. Když jsme

podstatnou část zaplatila Evropská unie.

jsme zjistili, kudy dříve tekl potok a kde

potřebovali kácet, některé stromy bylo

„Nejprve investor tvořil zadání, potom

byly cesty. I když vtipné bylo, že jsme

nutné ponechat kvůli hnízdění ptáků.

přišly na řadu archivní průzkumy, díky

cesty interpretovali nejprve jako vodní

Nejzajímavějším objevem byla orientální

ní,“ řekl Krejčiřík.

Při obnově použili i georadar, viděli pod zem

38

rozbořená a musela se znovu navrhnout

hrušky, ze kterých se toto nakládané či

její podoba, což bylo dílem architekta

zavařované ovoce jedlo.“

Marka Tichého. „Čínské paraplíčko se vůbec nedochovalo, takže je navrhl

A tak jako si návštěvníci francouzského

podle námi dodaných analogií z jiných

dvora odnášeli kdysi jako dar zavařenou

zahrad ve světě,“ řekl Krejčiřík.

hrušku, mohli by si podobný dar odvážet v budoucnu i návštěvníci Pernštejna.

Obnova zahrad je vždy týmová práce.

„Stromky jsou mladé a zahrada toho

„Každý má svoji úlohu a v diskuzi vznikají

tolik nevyprodukuje, ale tento záměr

nejlepší výsledky. Často jsme museli od­

je na pořadu dne. Pokud bude Národní

povídat na otázky, například proč jsme

památkový ústav šikovný, může se to

nevysadili u čínského pavilonu sakury.

povést. Nebo je to prostor pro naše stu­

Na počátku 19. století se do našich zemí

denty či absolventy, aby věci dotáhli dál.

nejprve dostaly obrázky orientálních sta­

Člověk by si pak mohl odvézt s sebou

veb, samotné asijské rostliny až o něco

dárek, kus zahrady. Nebo nějaký netra­

později. Proto jsme kolem pavilonu

diční recept. Je to určitě víc než jen

znovu vysadili naše ovocné dřeviny, jak

pocit, že jsem viděl hezké kytky,“ nastínil

jsou zmiňovány v dobových popisech,“

Krejčiřík.

vysvětlil Krejčiřík.

Hrušku jako královské ovoce si mají návštěvníci i odvézt

Současná podoba zahrady však roz­ hodně není definitivní, protože ji budou zahradníci dále rozvíjet. „Je skvělé, když pochopí záměr architekta a dokážou jej svou běžnou činností rozvíjet. Tomu

S ovocnými stromy, konkrétně s hruš­

se říká kreativní péče. A v tom spočívá

ní, se pojí zajímavý příběh. „Asi nej­

i naše škola, která vychovává architekty

silnější zážitek si mohou lidé odnést

a ty, kteří je chápou a dokážou jejich

na jaře, když budou stromy kvést. Je

myšlenky udržet. Péče o tuto zahradu je

tu na 200 hrušní a také jabloně. Dlouho

na 200 let a je velmi kreativní. Zkoušíme

jsem přitom nevěděl, proč se v archiv­

zde aplikovat různé typy sekání trávníku.

ních podkladech tak často opakovala

Na parteru je nízký pětkrát až desetkrát

hruška. Až jsem jednou viděl dokument

ročně sekaný trávník, stejně jako nad

o versailleské zahradě Le Potager

tureckými lázněmi. Kolem cest se vy­

du Roi,“ zmínil Krejčiřík zahradu, která

sekává půl metru široký pruh, aby cesta

zahrada, skrytá půl metru pod stávají­

byla založena v poslední čtvrtině

lépe vynikla. Travnaté svahy se zase

cím terénem. Také se ukázalo, že tam

17. století, aby dodávala za vlády fran­

sekají dvakrát ročně. Luční porosty ma­

tekl potok a vedly tudy cesty, takže

couzského krále Ludvíka XIV. čerstvé

nagementem péče zásadně promlouvají

nám to všechno zase dávalo větší

ovoce a zeleninu na královský stůl. Její

do vizuálního vyznění zahrady a zahrada

smysl. Díky soupisu majetku ze začátku

zakladatel Jean Baptiste de la Quintine

je pestřejší,“ řekl Krejčiřík.

19. století jsme také věděli, že tam byly

sesbíral 300 tehdy známých odrůd,

stavby s kovovými prvky – panty dveří

některé vybral, začal je roubovat a své

a mostky. Podle ikonografie jsme sice

postupy i popsal v knize, která obletěla

znali celkovou podobu zahrady, ale ne

Evropu. S roubováním přišla nová éra

detaily, které nám dodal textový popis

zahradnictví. „I na Pernštejně jsme po­

Obnovená vrchnostenská zahrada nyní

a podrobný archeologický průzkum

užili staré odrůdy. A současný zahradník

může sloužit dalším studentům, kteří

vybraných míst. Podle archeologického

z Versailles Antoine Jacobsohn v doku­

budou na fakultu v Lednici přicházet,

průzkumu jsme je do zahrady vrátili.

mentu popisoval, že když někdo přijel

jako bezvadný výukový materiál. „Jsem

Zahradu jsme postupně skládali jako

v 18. století na královský dvůr, byla pro

rád, že jim díky tomu můžu předat to,

mozaiku na základě vědeckých podkladů

něj největším darem zavařená hruška,

co jsem se celý život učil v našem ate­

do výsledné podoby,“ popsal Krejčiřík.

protože pak jedl to, co jedl král. Fakt,

liéru obnovy památek, který na fakultě

že byla hruška královským ovocem, lze

vyučuji. Cesta pro ně bude rychlejší.

Část původních staveb dosud stála

odvodit např. z dochovaného historic­

A také jim chci ukázat, že když se budou

na místě, což byl případ obelisku či

kého porcelánu. Existují talířky v obrysu

snažit, má to cenu. I když život je těžký

tureckých lázní. Naopak poustevna byla

Hradní zahrada poslouží i k výuce studentů

a není jednoduché do našeho oboru

39

proniknout, protože v něm platí, že vítěz

„To je jako umět další jazyk,“ pozna­

bere vše,“ podotkl Krejčiřík. Snaží se stu­

menal Krejčiřík. Od kolegů v předdů­

denty vychovávat k optimismu. „Musejí

chodovém věku tehdy dostal nelehké

mít naději, že mohou měnit svět,“ doplnil

úkoly, a to obnovit zahradu v Miloticích

Krejčiřík a připomíná citát, že nejdůleži­

na Hodonínsku, starat se o Buchlovice

tější poselství pohádky není, že existuje

a uvést do pořádku Květnou zahradu

drak, ale že ho lze porazit. A tak to podle

v Kroměříži. A když se mu prý podaří

něj funguje i v životě krajinářského

obnovit zahradu na Pernštejně, bude

architekta.

to něco navíc. Dokázal vše. „Splnil jsem sny svoje i dvou generací před námi.

Jeho cesta na Pernštejn byla poměr­

V předchozím období se zahradám tolik

ně křivolaká. Po škole odešel na civilní

péče nevěnovalo,“ řekl Krejčiřík. K čin­

službu na buchlovický zámek, kde se

nosti ho motivovala i kniha od klasika

„vyučil“ zámeckým zahradníkem a zažil

a teoretika zahradního umění Dietera

tam různé postupy a chápání památkářů.

Henneba. Chtěl být jím v Česku. „Jenže

40

zatímco on byl teoretik, nám se povedlo

malé projekty. Velký projekt se připravuje

v Česku i v zahraničí. Na začátku je

zahrady opravdu obnovovat, což je i pro

jeden až tři roky a peníze dostaneme

právě obnova zahrady Strakovy aka­

studenty úžasný a inspirující příběh,“ řekl

až na konci, takže je potřeba financo­

demie v Praze. Obnova zahrady Úřadu

Krejčiřík, který měl kdysi na vybranou –

vat z menších projektů běžný provoz,“

vlády od prvorepublikového architekta

stát se šéfem lednického parku, nebo

vysvětlil Krejčiřík.

Františka Thomayera je současně pilot­ ním projektem Státního fondu životního

jít učit. Rád zdůrazňuje, že ač funguje ateliér

prostředí, jak zlepšit vsakování srážkové

Důkaz, že to dělá se svými kolegy

téměř čtvrtstoletí, v mnohém se podobá

vody. Cesty, které jsou vyasfaltované,

dobře, přišel na konferenci v německém

startupu. „Zkoušíme spoustu nových

se budou měnit na vodopropustné ze

Wörlitzu „Přednášel tam pán, který mi

technologií, pracujeme například s fo­

žulových kostek, aby se voda mohla vsa­

byl povědomý. A on to byl Antoine z do­

togrammetrickým a lidarovým skenová­

kovat a zahradu ochlazovala. „Dokončili

kumentu o Versailles. Byl pro mě taková

ním, s modelací prostorů v 3D dimenzi,

jsme letos také obnovu Ledeburské

modla, že jsem se ho bál oslovit. A při

s počítačovými animacemi i s virtuální

a Malé Pálffyovské zahrady pod

večeři v oranžerii za námi přišel, poklepal

realitou. Naposledy jsme ve spolupráci

Pražským hradem. Je to další památka

mi na rameno a řekl mi, že děláme krás­

s TU Dresden navrhli Léčebnou zahradu

UNESCO a myslím, že ukazuje skvělou

né věci a krásné zahrady. Vykládali jsme

u sester Boromejek v Praze a poprvé

úroveň památkové péče a zahradního

si spolu, spřátelili jsme se a mým snem

jsme si prošli náš projekt ve virtuální rea­

umění, které učíme u nás v Lednici,“ řekl

je ho někdy na Pernštejn dovézt,“ řekl

litě,“ vysvětlil Krejčiřík. A druhou věcí, kte­

Krejčiřík. A rád připomíná, že ze zahrad­

Krejčiřík.

rou zdůrazňuje, je agilní řízení pro­jekčního

nické tradice v Lednici vznikly další tři

ateliéru, které dřív bylo doménou IT firem.

univerzity podobného zaměření – SPU

Česká památková péče o zahrady je

Spočívá v tom, že projektový tým ne­

v Nitře, BOKU ve Vídni a škola v Šoproni.

podle něj na velmi vysoké úrovni, a to

ustále komunikuje se zákazníkem a pruž­

i díky tomu, že bylo nutné řadu zahrad

ně řeší aktuální problémy a změny místo

Právě v Nitře pokračuje jeho ateli­

po roce 1989 obnovit a povedlo se to

toho, aby podřízení jenom plnili zadání

ér na velkém projektu obnovy parku

velmi dobře. Dokazují to i dvě ceny

nadřízeného. Celý tým je tak výrazně

Na Sihoti, nebo si plní sen každého

Europa Nostra, což jsou podle Krejčiříka

efektivnější. „Dlouhodobě spolupracu­

krajinářského architekta, když se podílí

Oscaři za obnovu památek. Jednu zís­

jeme s koučem Jaroslavem Procházkou,

na projektu dvacetihektarové zahrady

kala obnova zámku v Českém Krumlově

který tým v ateliéru pravidelně navštěvu­

u soukromého zámku ve francouzském

a druhou obnova Hospitalu Kuks, která

je, a vylaďujeme pracovní procesy. I proto

údolí králů na Loiře. A zmínil i projekt

byla i Krejčiříkovým dílem. Zahrada

se do firmy dostane jen ten spolu­

zahrady v Mexiku pro významnou nadná­

na Kuksu byla oceněna i v German

pracovník, který je připravený na práci

rodní hračkářskou společnost.

Design Awards.

v týmu a rozumí si s ostatními kolegy,“

Ateliér funguje téměř 25 let, ale má nastavení startupu Ale nejen velkými projekty je živ valtický ateliér, který Krejčiřík vede a řídí s man­ želkou a zaměstnává v něm dalších deset spolupracovníků. Rozjetých mají

uvedl Krejčiřík, který si je s manželkou

Podle něj rostou špičkoví odborníci

obvykle vybírá ze studentů a absolventů

v Lednici i díky tomu, že mohou čer­

lednické zahradnické fakulty. „A když nás

pat znalosti a dovednosti v Lednicko-

pak už někdo přeroste, obvykle odchází

valtickém areálu či v rozsáhlém a ojedi­

a zakládá si vlastní ateliér, z čehož máme

nělém parku, který se vyvíjí už přes

radost,“ popisuje Krejčiřík.

350 let. „V jiné škole na světě něco tako­

Ateliér se podílí i na zahradě ve francouzském údolí králů

pravidelně okolo 30 projektů, což je

vého nemají. Je to úžasný zdroj inspira­ ce. Měli bychom jej ještě více propago­ vat. Která architektonická škola vyučuje v tak inspirativním místě, kde kreativní

nutný objem k tomu, aby ateliér fungo­

Na Pernštejně pracoval sedm let a splnil

duch architekta Hardtmutha vytvořil svůj

val a byl finančně zajištěný. „Na jedné

si svůj sen, ale už nyní pracuje na dal­

základní nástroj pro navrhování – tužku?“

straně velím v útoku, abychom získávali

ších projektech významných zahrad

říká Krejčiřík.

zakázky, na druhé jsem brankář, který vychytává problémy a mezitím se dělají

„

Pohádky jsou víc než pravdivé. Ne proto, že nám říkají, že existují draci, ale protože nám říkají, že draky můžeme porazit.  Neil Gaiman 41

STUDENTI MENDELU

Studenti vytvořili 3D model výstaviště, městu poslouží k prezentaci partnerům Brno disponuje trojrozměrným modelem výstaviště, který vytvořili dnes již bývalí studenti Mendelovy univerzity v Brně. Město jej začlenilo jako integrální součást do svojí výškové mapy. Podle jednoho z tvůrců Tomáše Laška se jedná o projekt, který může být městu užitečný, když chce především zahraničním partnerům prezentovat venkovní prostor výstaviště například pro umístění různých pódií, stánků, ale například i velkoplošných reklam. Aniž člověk na výstaviště fyzicky přijede, může zjistit, jak se který objekt kam vejde a jak je která reklama vidět z různých míst. TEXT: Zdeněk Meitner VIZUALIZACE: Archiv MENDELU Kdo si chce 3D model výstaviště pro‑

arcGIS mapy města. „Modely jsou velmi

hlédnout, najde jej na webové adrese

detailní a lze si zobrazovat různé vrstvy.

práci ve specializovaném

gis.brno.cz v záložce 3D. S ohledem

Díky našim vizualizacím si mohou zájem‑

předmětu Animace a geoprostor

na velký objem dat, z něhož se model

ci o využití venkovních prostor výsta‑

skládá, je potřeba kvalitní počítač s do‑

viště různé plánované objekty věrněji

statečně rychlým připojením k internetu.

a přesněji rozmístit a mohou se na jejich

Zároveň lze model dále rozvíjet. Vždyť

„Díky měření lidarem, s nímž létalo leta‑

podobu podívat z různých stran,“ vysvět‑

i samotný 3D model byl dalším po‑

dlo nad Brnem, se identifikovaly výškové

lil Laško. Podle něj mají firmy provozu‑

kračováním a vylepšováním výškové

body. Určilo se tak, kde jsou komíny,

jící výstavní prostory obvykle dobře

mapy Brna. „Tvořili jsme ho jako stu‑

budovy a cesty. Díky spolupráci univer‑

digitálně zpracovanou podobu vnitřních

dentskou práci ve specializovaném

zity s městem měl vzniknout krabicový

prostor, venkovních už však ani tolik ne.

předmětu Animace a geoprostor

model města, a když už máme výškové

Společnost Veletrhy Brno je firma, která

na Provozně‑ekonomické fakultě. Pro

body a umíme zasadit budovy do kon‑

pořádá nejen klasické veletržní akce, ale

komerční subjekt by se jednalo o projekt

textu, tak město chtělo i 3D vizualizaci.

i různé koncerty, kongresové, sportovní

na hranici rentability, ale pro studenty

Pracovali jsme s programem od Googlu

či zábavní akce. Město je jejím stopro‑

jde o možnost uplatnit získané znalosti

SketchUp, který slouží pro jednoduché

centním vlastníkem.

a dovednosti a výsledek je zároveň pří‑

3D modelování,“ popsal Laško.

„Tvořili jsme ho jako studentskou

na Provozně‑ekonomické fakultě.“

nosem pro město,“ vysvětlil Laško, který

Výstaviště se zároveň může chlubit vý‑

spolupracoval pod vedením Jaromíra

Kdo si chce 3D model výstaviště

Landy z Ústavu informatiky společ‑

prohlédnout, najde jej na webové

je pavilon A s rotundou z roku 1928 nebo

ně s Lukášem Hlavatým, Tomášem

adrese gis.brno.cz v záložce 3D.

kruhový a kopulovitě zaklenutý pavilon

Veškrnou a Matúšem Matuškou. Další

jimečnými až unikátními budovami, jako

Z z roku 1959, což je největší stavba

skupina studentů dělala 3D model části

Studenti tak vymodelovali jednotlivé

s danou konstrukcí na světě. Zatímco

budov v historickém centru.

budovy a zasazovali je do již existující

studenti dodali technické řešení, reálné

42

využití je na městě. Komplikací pro

Podle Laška, který se po dostudování

budou běžné brýle s rozšířenou realitou,

výstaviště je ovšem v posledním téměř

věnuje programování telekomunikač‑

tedy brýle, které vloží digitální objekty

roce a půl pandemie covidu a drastické

ních technologií, podobné studentské

do reality. Jedná se o opačný pohled

omezení akcí s velkou účastí lidí a ome‑

projekty často razí cestu dalšímu vývoji,

na to, co děláme my. Člověk bude stát

zení cestování přes hranice.

který by na komerční bázi fungoval po‑

fyzicky na výstavišti a bude si chtít

maleji. Budoucnost podle něj patří tomu,

někde postavit stánek. A v brýlích ho

že 3D modely už nebude nutné dělat

uvidí umístěný do reality. Ale tak daleko

technické řešení,

manuálně, ale zvládne je umělá inteli‑

ještě technologicky nejsme,“ pozname‑

reálné využití je na městě.

gence například i díky lidaru, který už se

nal Laško.

Zatímco studenti dodali

dnes stal součástí nejmodernějšího mo‑ bilu od Applu. „Blížíme se také době, kdy

43

Rysí populace je v ohrožení, problémem je špatná prostupnost krajiny Mladí samci rysa putují v krajině na dlouhé vzdálenosti. Tento druh šelmy přitom v západní a střední Evropě ohrožuje mimo jiné jeho izolovanost od ostatních jedinců. Alespoň částečné propojení rysích populací je tak jednou z mála možností, jak zajistit jejich dlouhodobou životaschopnost. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně tyto možnosti mapují například v Beskydech.

Duľa, vedoucí odchytového týmu a zoo-

a sledovací zařízení jim sundat.

log z Ústavu ekologie lesa Mendelovy

„Všichni rysí samci jsou v pořádku, loví

univerzity v Brně.

a jsou v dobré kondici. Sledovaným zvířatům obojek po určité době

Prvním odchyceným rysem se stal

automaticky sám odpadne,“ dodal

na jaře 2020 roční samec Eman, které-

na závěr Duľa.

mu vědci nasadili telemetrický obojek krátce po jeho osamostatnění. Mladý

Přesuny rysů na větší vzdálenosti

samec, jenž si stále hledá teritorium,

jsou v současné fragmentované

se za přibližně rok sledování pohy-

krajině zaznamenávány jen výjimeč-

buje na rozsáhlém území od Lipníku

ně. Výskyt rysa v několika oblastech

nad Bečvou přes Hostýnské vrchy,

Česka mimo areál jeho trvalého

Vsetínské a Moravskoslezské Beskydy

výskytu proto podnítil zvědavost

až po Kysuce na Slovensku. V průběhu

mezinárodního týmu vědců, který

letošní rysí říje se podařilo odchytit

se rozhodl pátrat po původu těchto

a vybavit sledovacím obojkem další

jedinců. „Během několikaletého výzku-

čtyři rysy. Tři z nich jsou mladí dvouletí

mu rysů jsme získali genetické vzorky

TEXT: Filip Vrána

kocouři, čtvrtý je pětiletý rezidentní jedi-

i z lokalit mimo tradiční oblasti trvalého

FOTO: Archiv MENDELU

nec. Naskýtá se tak příležitost detailně

výskytu rysa na Šumavě a v Beskydech.

zmapovat prostorové nároky vzácných

Obě tyto oblasti jsme samozřejmě pova-

Za jediný rok v centrální části

šelem na okraji areálu jejich výskytu

žovali za potenciální zdrojové populace.

Moravskoslezských Beskyd odchytili pět

v Karpatech.

O to větší bylo naše překvapení, když

rysích samců. Každému z nich úspěšně

jsme zjistili, že to platilo jen pro dva ze

nasadili satelitní telemetrický obojek.

S rozšiřující se zástavbou volné krajiny

čtyř jedinců. Jedním z nich byl např. rys

Odborníci chtějí zmapovat důležité

a zvyšující se intenzitou automobilové

Kryštof, který se na nějakou dobu usadil

koridory, kterými velké šelmy a další

dopravy jsou přesuny velkých šelem stá-

v Moravském krasu,“ popisuje výzkum

zvířata procházejí. Získaná data poslouží

le obtížnější, o čemž svědčí nedávné pří-

vedoucí genetického monitoringu rysa

k jejich důslednější ochraně a zachování

pady usmrcených rysů a vlků na našich

Jarmila Krojerová z Ústavu biologie ob-

prostupnosti krajiny, která se s rozšiřová-

silnicích. „Propojení horských celků je

ratlovců AV ČR.

ním zástavby a budováním nových silnic

přitom důležité pro samotné zachování

významně snižuje.

populací velkých šelem. Mladí jedinci, kteří si hledají nové teritorium, mnoh-

„

Přesuny rysů na větší vzdálenosti jsou v současné fragmentované krajině zaznamenávány jen výjimečně.

„GPS telemetrie je jedním ze základních

dy potřebují přecházet i hustě osíd-

nástrojů pro efektivní výzkum a ochra-

lená podhůří. Telemetrické sledování

nu mnoha druhů zvířat na naší plane-

několika rysích jedinců současně nám

tě. Kromě definování kritických míst

dává velkou šanci ověřit, která kritická

z hlediska dopravy a poznání klíčových

místa v Beskydech a okolí jsou pro

koridorů se zaměříme i na potravní eko-

šelmy stále průchodná a kde je naopak

logii, vnitrodruhové nebo mezidruhové

nutné prostupnost krajiny zlepšit,“ uvedl

V případě rysa, který se pohybo-

vztahy. Jsme přesvědčeni, že data, která

další z výzkumníků MENDELU Michal

val v Krušných horách, byla zdrojem

získáme, budou pro výzkum a ochra-

Bojda. Sledování rysů pomocí telemetrie

mnohem vzdálenější německá populace

nu rysa přínosná nejen na národní, ale

vědci nastavují na určité časové období.

v pohoří Harz, ohledně rysa monitorova-

i na mezi­národní úrovni,“ uvedl Martin

Zvířata proto nemusejí zpětně odchytit

ného v Jizerských horách šlo dokonce

44

KRÁTCE — Rekonstrukce Ruměnky V době „covidové“ nebylo moc příležitostí na pořádání spolkových událostí, přesto se jedna menší uskutečnila na Školním lesním podniku Křtiny. Studenti ze Spolku posluchačů Lesnické a dřevařské fakulty využili svůj volný čas a prostředky a zahájili rekonstrukci jedné z loveckých chat. Chata Ruměnka se nachází mezi obcemi Habrůvka, Křtiny a Rudice, je součástí areálu Dykových školek a v současnosti slouží ke spolkové činnosti Mysliveckého kroužku a spolku posluchačů. Studentům poskytuje nezbytné přístřeší při myslio baltskou populaci. „Tito jedinci tak

úsilí o šetrnější začlenění dopravních

vosti a je místem pro příjemný odpočinek

museli při hledání teritoria urazit i několik

komunikací do krajiny má smysl. Tyto

od dnešní uspěchané doby. Nacházejí

set kilometrů, a to i ve značně fragmen-

cíle se například snaží v širším prostoru

se zde pouze nezbytné místnosti pro

tované a člověkem intenzivně využívané

Karpat prosazovat právě běžící projekt

přespání a malá kuchyňka. Elektřinu bys-

krajině, což svědčí o schopnosti rysích

SaveGREEN,“ komentuje situaci Miroslav

te hledali zbytečně, což chatě dodává

samců osídlit i vzdálenější lesnatá území.

Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí

správný zálesácký efekt.

Bohužel, obdobné chování zatím není

DUHA a akademický pracovník Ústavu

V minulosti Ruměnka sloužila především

známé u rysích samic,“ dodává Krojerová.

ekologie lesa Mendelovy univerzity

zaměstnancům ŠLP Křtiny. V chladném

v Brně, který se na studii také podílel.

sklepě pod betonovou verandou se

O překvapivě velké schopnosti rozptylu

Upozorňuje však, že současná frekven-

mimo jiné skladoval sadební mate­riál

mladých rysů, zejména samců na mnoho

ce přesunů je zatím příliš nízká a na delší

lesních dřevin. Následně chatu začali

desítek kilometrů přinesl první informa-

cesty se vydávají výhradně rysí sam-

využívat studenti, jelikož se zde nachází

ce v rámci česko-bavorsko-rakouské

ci. „Rozptyl rysa Kryštofa z Beskyd

jim přidělený lovecký úsek.

(šumavské) populace telemetrický mo-

do Moravského krasu byl úspěšný jen

Dlouholeté užívání chaty už bylo znát,

nitoring a monitoring pomocí fotopastí.

v tom, že rys dokázal v novém území

a tak se studenti rozhodli pro její částeč-

Obvykle se jednalo o přesuny v rámci

přežít dva roky. Bohužel zde nenašel

nou rekonstrukci. V první fázi se s vyu-

populace, někdy ale i do okrajových

partnerku k rozmnožování a nakonec

žitím vlastních finančních zdrojů pustili

nebo vzdálenějších navazujících území.

zmizel. Zda se stal obětí dopravy,

do rekonstrukce verandy a malování.

Podle odborníků by lepší průchodnost

pytláků nebo se beze stop přesunul

Následně s finančním přispěním ŠLP

krajiny a snížení negativní jevů, jako jsou

na jiné území, bohužel nevíme,“ doplnil

a LDF provedli rekonstrukci stěn a oken.

pytláctví a střety s auty, mohly po­moct

Kutal. Další dva rysi, kteří se loni pokusili

V současnosti je Ruměnka po částeč-

zachránit malé populace rysů před

z Beskyd expandovat na západ, už byli

ném „faceliftu“ a další práce jsou plá-

vymřením.

méně úspěšní. Jeden skončil pod koly

novány na další semestr, tak aby mohla

aut na okraji Hostýnských vrchů, druhý

v plné parádě sloužit dalším generacím

na dálnici u Rousínova.

studentů.

„Je to potěšující zjištění. Vědomí, že rysi dokážou při svém putování překonat i stovky kilometrů v silně fragmentované

(Miroslav Šlachetka)

krajině, nám dává naději, že například

45

Univerzitní vína mají nové členění na řady, tou hlavní je Professor Znalost vína může být radostí po celý život. Tvrdil to klasik americké literatury Ernest Hemingway. Nebyl tedy pouze vyhlášeným milovníkem a tvůrcem koktejlů, ale také znalcem vína velmi dobře chápajícím to, jak důležitá je obeznámenost s jeho kvalitou. Vědí to samozřejmě i pracovníci Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty, sídlící v Lednici na Břeclavsku. Aby se konzumenti lépe vyznali v kvalitě univerzitních vín z produkce ústavu, nově svá vína rozčlenili do produktových řad Student, Doctor, Professor. TEXT: Vladimír Klepáč

studenti z Česka a Slovenska, ale také ze zahraničí, například z Ruska. Mnozí úspěšní mladí vinaři v ČR se řadí mezi absolventy MENDELU. Za své vědomosti o pěstování révy, péči o úrodu hroznů a samozřejmě za znalosti nejmodernějších postupů při výrobě vína vděčí pedagogům z lednického Ústavu vinohradnictví a vinařství. Nejkvalitnějším univerzitním vínům proto plným právem náleží označení Professor. Univerzitní vinice se rozkládají v Lednici na šesti hektarech. Zhruba třetina z nich se zaměřuje na produkci, zbytek je unikátním genofondem vinných odrůd. Ročně se z vinic sklidí od 25 do 30 tun hroznů. Část je využita na výzkum. Ústav vyprodukuje ročně zhruba 12 000 lahví vína, které jsou k dostání v nejrůznějších

v kombinaci se zkušenostmi, z nichž se

vinotékách, a to například v Lednici či

čerpá. Jde sice o tři samostatné řady,

v Břeclavi.

jedna ale nemůže být bez druhé a třetí;

FOTO: Archiv MENDELU

navzájem se tedy podporují, doplňují, V souvislosti s novým rozčleněním

obohacují a jen společně vytvářejí logický

Každá má kromě svého svébytného

univerzitních vín vznikly jejich designo-

a fungující celek.

označení vlastní druh lahví a samozřej-

vě netradiční etikety. Každá řada má

mě vlastní etikety. „Pojmenování není

svoji etiketu. Jednotícím výtvarným

Student – základní řada vín. Jde

zdaleka jen odkazem na to, kdo na vý-

prvkem všech tří řad je lidská hlava.

o lehčí, svěží, aromatická vína. Vyrábějí ji

robě daného vína pracoval. Zároveň jde

Každá z řad má svoji část; Student – tvář,

studenti třetího ročníku. Z celkové pro-

o odstupňování kvality vína s tím, že ta

Doctor – krk, Professor – mozek.

dukce tvoří tato velmi kvalitní vína bezmála tři čtvrtiny Jde o vína odrůd Muškát

nejlepší jsou ukryta pod produktovou řadou Professor,“ uvedl spolutvůrce no-

Na vínech řady Student je zvýrazněna

moravský, Tramín červený, Pálava, Ryzlink

vého rozčlenění univerzitních vín Radim

tvář jako odkaz na to, že jsou to právě

rýnský, Laurot Rosé, Hibernal nebo

Holešinský.

studenti, kdo pomyslně vytváří tvář školy

Malverina. Vína jsou vyráběna v rámci

a v očích veřejnosti ji tak zastupují nejví-

předmětu Sklepní hospodářství.

Studium vinařství nabízí Mendelova

ce. Řada Doctor je symbolizována krkem.

univerzita na své Zahradnické fakultě

Z uměleckého hlediska je pomyslnou zá-

Doctor – vyšší řada vín. Tato vína

jako samostatný obor již od roku 2009.

kladnou vycházející ze studentského ži-

jsou ve srovnání s řadou Student těžší

Jde o obor, o který je dlouhodobě

vota, ale zároveň je odrazovým můstkem

a celkově „propracovanější“. Vznikají

mimořádný zájem. Mezi jeho bezmála

pro nový výzkum a výuku. Řadu Professor

delším zráním na jemných kalech v du-

300 současnými posluchači jsou nejen

symbolizuje mozek, což jsou vědomosti

bových sudech. Celý proces trvá devět

46

s korkovým uzávěrem, přičemž každá taková lahev přijde na 400 korun. „Naše nové rozčlenění není pouhou klasifikací vín usnadňující konzumentovi snadný a rychlý výběr. Umožňuje i pomyslné putování světem vína a zároveň jeho hlubší poznávání, na které všechny jeho příznivce srdečně zveme,“ dodal Holešinský.

Studium vinařství: Mendelova univerzita je jedinou vysokou školou v bývalém Československu, na níž je možné studovat vinařství, a to buď v bakalářském, nebo inženýrském, nebo v doktorském programu. Absolvent je odborníkem v oblasti zakládání vinic, pěstitelských technologií révy vinné, technologií výroby vína a dalších nápojů, řízení vinařských provozů a obchodu s vínem. Studiem doktorského stupně získává absolvent i kompetence pro organizaci vědecko-výzkumné činnosti v oblasti vinohradnictví a vinařství a také způsobilost pro pedagogické působení. Absolventi nalézají uplatnění ve výrobních podnicích v individuálním i firemním podnikání, v obchodních až dvanáct měsíců. Z celkové produk-

Cerason, Ryzlink rýnský nebo oranžová

a marketingových organizacích

ce tvoří tato vína zhruba čtvrtinu. Jde

vína z kvevri.

působících v oblasti vína a dalších nápojů, ve školství a v kontrolních

o vína odrůd Chardonnay, Rulandské šedé, Frankovka, Rulandské modré nebo

Rozčlenění na jednotlivé řady je do-

institucích státní správy. Významně

Veltlínské zelené. Vyrábějí je studenti

taženo do nejmenších detailů. Patrné

se uplatňují také v poradenské

postgraduálního studia.

je již z pouhého pohledu na jednotlivé

činnosti spojené s hodnocením

láhve. Pro řadu Student jsou vyčleněny

kvality vína a s gastronomií, dále

Professor – nejvyšší řada univer-

klasické láhve se šroubovacím uzávěrem.

ve vědeckovýzkumné činnosti

zitních vín. Jde o výběr toho nejlepšího

Jde tedy o typ bordó, přičemž láhev

především v oblasti vinohradnického

z doktorské řady, na který ale dohlížejí

studentského vína přijde konzumenta

a vinařského výzkumu.

přímo přednášející. Jsou to dlouhozrající

na 160 korun. Řada Doctor využívá také

vína buď z dubových sudů, nebo z kvevri

těchto lahví, jen místo uzávěru má kor-

nádob (keramické nádoby podobné am-

kový špunt. Láhev přijde na 260 korun.

forám). K této univerzitní vinařské topce

Nejvyšší řada Professor má o něco

patří například vína odrůd Chardonnay,

nápaditější láhev burgundského typu

Úspěšní absolventi: K úspěšným vinařským absolventům Mendelovy univerzity patří například Stanislav Škrobák z Rodinného vinařství Škrobák, Jakub Smrčka z Vinařství Thay, Petr Hloušek z Vinařství Jan Stávek nebo Libuše Vrbová z Vinařství u Vrbů.

47

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI

Robot načte celý skleník, přesně určí polohu výskytu škůdců a také bude schopný komunikovat s ostatními roboty. Cílem je mít v budoucnu systém robotů schopných mezi sebou komunikovat a mapovat nákazu nejen v dané lokalitě, ale například i napříč Španělskem nebo celou Evropou.

48

Robotizace míří i do zemědělství, včetně navigace z vesmíru Robotizace stále více proniká i do zemědělství. Pro její tvůrce je ale větší výzvou než v průmyslu. V továrních halách mají konstruktéři více možností, zatímco na poli nebo ve skleníku je situace po pár metrech jiná. S rostoucí lidskou populací roste i poptávka po potravinách. Sektor se tak dostává do jakéhosi bodu zlomu, který lidstvo může překonat právě například robotizací, říká Dalibor Húska z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně, který se spolu s kolegy podílel na velkém evropském projektu Green Patrol. Výsledkem je robot pohybující se ve skleníku, navigovaný systémem Galileo z vesmíru. Robot je schopný rozeznávat různé patogeny a cíleně v infikovaném místě aplikovat insekticidy. TEXT: Tomáš Skolek FOTO: Filip Vrána, Archiv MENDELU Podle vědce jsou budoucností zemědělství právě autonomní

V současné době platforma Green Patrol umí vyhodnocovat

roboti, protože je jen otázkou času, kdy poptávka po potravi-

tři škůdce a dvě rostliny, konkrétně rajče a papriku. Robot

nách převýší nabídku a dojde k vyčerpání krajiny, ať už zása-

v reál­ných podmínkách jede řádkem rajčat vysázených

hem lidí, nebo celosvětovou změnou počasí. Využití robotů

ve skleníku, umí každou rostlinu prohlédnout a rozpoznat na ní

v zemědělství vnímá jako velkou výzvu. „Průmyslový robot

škůdce, zaznamenat polohu a vyhodnotit riziko šíření nákazy

třeba u výroby aut má situaci značně jednodušší, jde o jedno

z prohlídek ostatních rostlin. „Zjednodušeně řečeno po vyhod-

místo, stejné podmínky, stejný díl, stejný úkon. V zemědělství

nocení všech těchto parametrů je schopen rozhodnout o apli-

na poli je situace diametrálně odlišná, mění se terén, počasí,

kaci postřiku v jedné nebo ve více lokalitách, rozhodnout, jaký

vzhled rostliny není vždy stejný, jak by se mohlo zdát z vel-

postřik aplikovat, tak aby nevznikala rezistence patogenů,“

kých lánů. Do rozhodování zasahuje výrazně více parametrů,“

uvedl Húska. Tím, že robot zasáhne hned na počátku nákazy,

uvedl Húska.

stačí pak aplikovat menší množství insekticidu, než jaké by farmář využil při plošném postřiku.

Roboti umějí sbírat ovoce a zeleninu, aplikovat pesticidy ve sklenících a školkách, hubí škůdce, ve vinařství zjišťu-

Velkou výhodou je propojení s evropským navigačním systé-

jí množství vláhy, zralost hroznů i zdraví samotných rostlin.

mem Galileo. Green Patrol, do kterého se zapojili vědci a firmy

K tomu se používají i drony na vyhodnocování zdraví rostlin

ze Španělska, Velké Británie nebo Nizozemska, byl jedním

u velkých polí. Mezinárodní projekt Green Patrol, který finan-

z prvních, který navigaci využil. „Je to velmi důležitá součást

covala Evropská unie, se na rozvoj robotiky v zemědělství

robota a zároveň velká výzva do budoucna, protože skleníko-

zaměřil. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vytvořili data-

vé systémy značně znesnadňují přijímání signálu ze satelitů.

bázi škůdců, ze které se následně robot učil, tak aby uměl

Robot načte celý skleník, přesně určí polohu výskytu škůdců

rozeznat škůdce například od nečistot a od samotného listu.

a také bude schopný komunikovat s ostatními roboty. Cílem

K tomuto cíli bylo zapotřebí manuálně zmapovat celý cyk-

je mít v budoucnu systém robotů schopných mezi sebou

lus škůdce od vajíčka přes larvu až po dospělce u zdravých

komunikovat a mapovat nákazu nejen v dané lokalitě, ale

i poškozených rostlin, mladých semenáčků, ale i u dospělých

například napříč Španělskem nebo celou Evropou. Takováto

kvetoucích rostlin. Na základě získaných dat vytvořili brněnští

mapa by pak mohla sloužit pro lepší rozhodování a eliminování

vědci tzv. IPM strategii, což je systém opatření, postupů a do-

šíření nákazy, s tím, že velký rozvoj se očekává s příchodem

poručení, který umožňuje předcházet ztrátám na produkci.

stabilní 5G sítě,“ uvedl Húska a dodal, že v mnoha aspektech

Za normálních okolností o těchto opatřeních rozhodují farmáři,

jde zatím o hudbu budoucnosti. Zatím je na světě prototyp

ale zde byla speciálně připravena pro robota, tak aby byl plně

robota, který byl testován v reálných podmínkách na farmě

autonomní.

ve Španělsku.

49

Dříví z univerzitních lesů pomohlo lidem zasaženým tornádem Všichni zdraví, ale bez střechy nad hlavou. Tak skončila po ničivém tornádu, které koncem června zasáhlo několik obcí na Hodonínsku, rodina Braunerových z Moravské Nové Vsi. Právě na krov jejich domu a přilehlého hospodářského stavení padla většina ze zásilky kulatiny, kterou týden po neštěstí přivezl kamion Mendelovy univerzity v Brně. Dříví z univerzitních lesů pomohlo i jinde, například v Hruškách, kde byla poničena základní škola. TEXT: Filip Vrána FOTO: Filip Vrána, twitter.com/Intersucho Občany ze zasažených obcí v řadě případů překvapila solidarita, které se jim brzy po neštěstí dostalo. Do vesnic proudili dobrovolníci, kteří pomáhali, jak se dalo, řada z nich byla i z Mendelovy univerzity v Brně. Pomáhali odklízet zbytky domů a krovů nebo stavět nové. Pomoc dojala i Aleše Braunera a jeho ženu Evu, která na MENDELU studovala vinařství. „V prvních dnech jsme

50

byli rádi, že jsme všichni celí. Teď už

Mendelova univerzita v Brně pro-

na lidech vidím únavu, ani nevím, jaký

střednictvím svého Školního lesního

den dnes je. Někteří berou situaci

podniku Masarykův les Křtiny avizo-

těžce, jiní už nabízejí pomoc ostat-

vala pomoc zasaženým obcím hned

ním, protože to hlavní mají opravené,“

první den po neštěstí. První kamiony

říkal týden po neštěstí Brauner. Sám

s řezivem putovaly na jih Moravy pár

si s rodinou dal na půl dne pauzu

dní poté. Do Moravské Nové Vsi smě-

a vyjel z Moravské Nové Vsi pryč. „Ten

řoval náklad kulatiny, kterou na trámy

kontrast je obrovský, mezi tím, jaký je

a latě rozřezal místní truhlář Jiří Víšek.

život zde a jaký jinde. Už nic neplánu-

„Dohodli jsme se, že pokud je přímo

jeme,“ uvedl.

na místě možnost dříví připravit na základě potřeb jednotlivých majitelů poničených domů, je to to nejlepší řešení,“ konstatoval ředitel ŠLP Křtiny Tomáš Vrška. Kamion do Moravské Nové Vsi přivezl celkem 30 kubíků smrkového dřeva. Analytik informačních systémů Brauner pomoc ŠLP Křtiny vyhledal přes sociální sítě a sám se přihlásil. Bylo to tak podle něj nejrychlejší. Prioritou v postižených obcích bylo pomoct místním obyvatelů, kteří měli domy zničené tornádem. Po odklizení trosek a sanaci střech přišel na řadu i průzkum místní vegetace, z které zbylo jen minimum. Odborníci a studenti MENDELU zmapovali stav stromů. Vegetace v ulicích nezůstala buď žádná, nebo silně poškozená. „Zaznamenávali jsme stromy pomocí GPS pro další využití v GIS (geografický informační systém), sepsali návrhy opatření a ošetření, v horším případě vyřkli ortel skácet,“ popsal práci arboristů Luboš Úradníček z Lesnické a dřevařské fakulty. Odborníci MENDELU navrhnou obnovu veřej-

Lokální výskyt večerního tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku, které způsobilo mnohamilionové škody, byl ojedinělým meteorologickým jevem. Stejně tak vlna veder či epizoda sucha a povodně v minulých letech. „Jen velmi těžko bychom mohli u těchto konkrétních událostí říct, že se jedná o přímý dopad změny klimatu. Co však můžeme tvrdit jednoznačně, je, že právě rostoucí počet meteorologických extrémů a jejich zvyšující se intenzita je základním atributem měnícího se klimatu. Jednoduše, v atmosféře akumulovaná energie se společně s vyšším obsahem vodní páry bude zákonitě více projevovat. Na tento fakt upozorňují vědci již mnoho let,“ uvedl bioklimatolog z Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud.

ných prostranství a pomohou s novou výsadbou.

Na růst extrémů do budoucna podle něj upozorňují prakticky všechny scénáře vývoje klimatu ve střední Evropě. „Samozřejmě jsou mnohem více společností vnímány, neboť na rozdíl od změny průměrných hodnot meteorologických prvků, jako je například zvyšující se teplota, se extrémy z pohledu ekonomických škod, dopadů na krajinu či často i ohrožení obyvatel projevují mnohem razantněji,“ dodal Žalud.

51

Hledají způsob, jak napomoct citlivému rozvoji lázeňství ve střední Evropě Napomoct k rozvoji lázeňství ve střední Evropě tak, aby to bylo šetrné k životnímu prostředí, a to především k pramenům minerálních vod, které lázně využívají, ale aby to současně bylo dlouhodobě udržitelné, je cílem unikátního projektu nazvaného HealingPlaces. Na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií jej vede Pavel Ptáček. Zapojeno je do něj sedm zemí, přičemž ono slůvko udržitelnost je naprosto klíčové.

Tuzemské lázně navštíví ročně zhruba

Asociovaným partnerem projektu je

380 000 osob, přičemž 40 procent

také turistická organizace Jeseníky

z nich tvoří cizinci. Lázně jsou sice jed­

– Sdružení cestovního ruchu, která se

ním ze sektorů nejvíce zasažených koro­

na projektu podílí. Díky němu se daří

navirovou krizí, a v uplynulých měsících

lépe aktivizovat zainteresované partne­

zely kvůli pandemii prázdnotou, přesto

ry v rámci Regionální pracovní skupiny

má lázeňství velký potenciál. Dokladem

pro udržitelný rozvoj lázeňství. Cestou

toho je, že společnost v Česku už dávno

k rozvoji není jen předávání si chytrých

nevnímá lázeňství jako oblast určenou

nápadů, ale i kvalitní komunikace. Věci

výhradně pro pacienty, kteří jej musejí

by podle odborníků prospělo, kdyby se

využívat v rámci svých léčebných proce­

pravidelně setkávali všichni zaintereso­

dur. Do lázní se běžně jezdí za odpočin­

vaní v daném regionu, a to od zástupců

kem, relaxací, a především za načerpá­

lázní, cestovního ruchu a ochrany přírody

ním nových duševních i fyzických sil.

až po představitele obcí, mikroregionu či státu.

Dlouhodobě udržitelné provozování lázní se neobejde bez toho, aby jejich zřizo­ vatelé mysleli při rozšiřování komplexů

TEXT: Vladimír Klepáč

na to, nakolik jsou vydatné jimi využí­

FOTO: Priessnitzovy léčebné lázně a.s.

vané prameny minerálních vod a další přírodní léčivé zdroje. Budou postačovat

Skrývá se pod ním široká škála opatření,

pro nové provozy? Jak lázně využijí

která je nutné brát při budování a rozvoji

zbytkové teplo z horkých pramenů?

lázní v potaz, aby mohla vzniknout kvalitní

Nejde přitom jen o samotný lázeňský

turistická destinace poskytující lázeňské

komplex, ale i o jeho okolí. Bude daná

služby na vysoké úrovni, a to v prospe­

lokalita schopna kapacitně přijmout

rující a malebné přírodní oblasti. Na první

vyšší počet návštěvníků? A kolik? Budou

pohled to sice vypadá jednoduše, ale

mít turisté kde zaparkovat? Jsou tomu

ve skutečnosti je nutné brát ohled

vlastně v dané lokalitě uzpůsobeny sil­

na mnoho faktorů. Projekt HealingPlaces,

nice a chodníky? Počítá se s parkovými

financovaný z programu Interreg Central

úpravami v okolí lázeňských komplexů?

Europe Evropské unie, shrne letité

A co třeba turistické stezky? I na nich

zkušenosti z oblasti lázeňství z Česka,

záleží, protože pobyt na čerstvém vzdu­

Chorvatska, Polska, Maďarska, Rakouska,

chu spojený s procházkami je součástí

Itálie a Slovinska a nabídne chytrá řešení.

procedur.

„Česko má v této oblasti co nabídnout.

V každé zemi odborníci analyzují stav lá­

Jeho silnou stránkou je to, že má dobře

zeňství na jednom z modelových území.

nastavený systém vzájemně prováza­

V Česku je to Jesenicko, na němž lázně

ných opatření v souvislosti s rozvojem

Karlova Studánka, Bludov a Velké Losiny

lázeňství i ochranou minerálních vod. Ty

navazují na lázeňskou tradici založe­

jsou velmi dobře chráněny před poškoze­

nou zakladatelem přírodního léčitelství

ním či zničením. Na druhé straně musíme

Vincencem Priessnitzem (1799–1851).

v některých oblastech sami na sobě ještě zapracovat,“ uvedl Ptáček.

52

„Starostové by měli mít na paměti, že vy­

a v Polsku Institut regionálního rozvoje

budování lázeňského komplexu znamená

Dolnoslezského vojvodství společně

i nemalé náklady pro danou obec, které

s tamním Hlavním hornickým institutem.

navíc nejsou při počátečním projednávání stavebních plánů ani vidět. S ochranáři je

Mimo jiné se ukazuje, že přestože k sobě

nutné vymyslet, jak posílat lázeňské hos­

mají všechny země tak blízko, oblast

ty do přírody, aby nešlo o téměř davové

lázeňství mohou vnímat obyvatelé každé

akce,“ vysvětlil Ptáček.

z nich trochu jinak. Například v Česku patří k lázeňství i promenády a parkové

Výsledkem toho všeho podle něj bude

úpravy v okolí lázeňských komplexů, včet­

celkově lepší ochrana přírodních léči­

ně procházek po turistických pěšinách

vých zdrojů, tedy zdrojů minerálních

v jejich okolí, zpestřené návštěvami vyhlí­

vod, ovzduší, rašelinišť a celkově přírody

dek a studánek. To v Maďarsku spočívá

v lázeňských lokalitách. Jen díky tomu ne­

lázeňství mnohem více v léčebných pro­

ztratí svůj punc přírodně jedinečných míst

cedurách. Ty se postupně, a to v lehké

a budou pro veřejnost turisticky atraktivní

formě, mající podobu například bazénků

i v daleké budoucnosti.

s perličkovou koupelí nebo nejrůznějších bosých chodníků, stávají i součástí růz­

Projekt probíhá v sedmi zemích a v deseti

nách wellness center. Klasické lázně toho

lázeňských regionech. Podílí se na něm

ale samozřejmě nabízejí mnohem více.

deset nejrůznějších institucí od rozvo­ jových agentur až po obce a města.

Tříletý projekt by měl sice skončit

Například v Itálii to je Technologický park

na jaře 2022, nicméně odborníci doufají,

Podenone, v Chorvatsku město Křiževci

že se jej podaří ještě trochu prodloužit, protože v době lockdownu kvůli korona­ viru se život v lázních v podstatě zcela zastavil. Výměna zkušeností mezi lázeň­ skými regiony napomůže například vytvo­ ření speciálního interaktivního nástroje využitelného při managementu přírodních léčivých zdrojů. Svoje uplatnění najde v oblasti územního plánování a bude uži­ tečná při rozhodování o možném rozšíření lázeňských komplexů. „Zjednodušeně řečeno se do něj již při plánování rozšíření kapacit lázní vloží data o dané lokalitě, a to od vydatnos­ ti pramenů léčivých minerálních vod, které budou využívány, až po ubytovací kapacitu budoucího zařízení. Aplikace pak chytře poukáže i na další náklady, s nimiž je nutné počítat, a to v souvislosti s cel­ kovou infrastrukturou. Jinými slovy se díky ní předejde tomu, aby se dodateč­ ně a komplikovaně za provozu musely řešit nečekané potíže,“ doplnil Ptáček. Interaktivní nástroj bude univerzální, tedy využitelný nejen v ČR, ale i v zahraničí. Veškeré poznatky z jednotlivých zkou­ maných lázeňských regionů budou coby příklady dobré praxe zveřejněny na spe­ ciál­ních internetových stránkách.

53

FOTOREPORTÁŽ

Vědci mapují nejvýznamnější geoturistické lokality na území Brna a Liberce Co si představit pod pojmem geodiverzita ve městě, se snaží veřejnosti přiblížit společný projekt Mendelovy univerzity v Brně a partnerských organi­ zací, který letos spěje do své závěrečné fáze. Vědci chtějí upozornit na to, že neživá příro­ da je nedílnou součástí města a vyskytuje se v něm v mnoha podobách, často na místech, které lidé každodenně míjejí, vysvětluje Aleš Bajer z Ústavu geologie a pedologie Les­ nické a dřevařské fakulty.

kulturní a rekreační atraktivity včetně

dostupnosti jednotlivých lokalit. Ve spo-

posouzení rizika spojeného se zvýšenou

lupráci s TIC Brno proběhlo také školení

návštěvností lokality.

brněnských průvodců v oblasti geo-

„Konkrétně v Brně jsme vybrali téměř

turismu a geodědictví. „Pro druhého

100 lokalit a nejzajímavější z nich byly

brněnského aplikačního garanta CHKO

zahrnuty do dílčích výstupů projektu

Moravský kras připravujeme vzdělávací

prezentujících potenciál geodiverzity

a interpretační brožuru o NPP Červený

Brna z hlediska turismu, rekreace a vzdě-

kopec, kde je geologická stavba hlavním

lávání s ohledem na ochranu a udržitelné

důvodem ochrany,“ doplňuje výčet

využívání přírodního a kulturního dědic-

aktivit projektu Bajer. V rámci Liberce

tví,“ vysvětluje Aleš Bajer. Ve spolupráci

je většina výzkumných a vzdělávacích

s TIC Brno vznikla brožura, která pro-

lokalit navázána na symbol, který město

střednictvím vybraných lokalit provede

proslavil nejen v rámci naší republiky,

zájemce geologickou historií města Brna

ale i za hranicemi – tzv. libereckou žulu,

a seznámí ho s pojmem geodiverzita.

horninu hojně využívanou pro stavební

Na brožuru naváže mapa s bližším

a dekorativní účely.

TEXT: Jana Kuncová

popisem geoturistických lokalit a geo-

Významnou cílovou skupinou projek-

FOTO: Aleš Bajer

turistická stezka včetně dopravní

tu jsou brněnské a liberecké základní

Neživá příroda významně podmiňuje a ovlivňuje lidské aktivity jak v městském, tak venkovském prostoru. Zároveň představuje důležitý zdroj a má četné ekosystémové a kulturní funkce zejména v souvislosti s ochranou přírodního a kulturního dědictví, vzděláváním, turismem a rekreací. Ve venkovských oblastech je geodiverzita využívána pro turistické a rekreační aktivity dlouhodobě, hlavně v rámci geoparků a zvláště chráněných území a tvoří nedílnou součást přírodního i kulturního dědictví. Ve městech je zatím význam geodiverzity upozaděný, i vzhledem k tomu, že v rámci zástavby dochází k jejím významným změnám. Vědci se zaměřili na území Brna a Liberce. V prvních dvou letech projektu zmapovali nejvýznamnější geoturistické lokality. Zhodnocení probíhalo na základě přírodovědné, vzdělávací,

54

a střední školy, které budou moct vyu-

2| Růženin lom na Hádech, nádherný příklad

žívat vzdělávací materiály nebo vyrazit

sekundární (člověkem vytvořené) geodiverzi­

na terénní vycházky. „Naší snahou je

ty, hojně navštěvovaný vycházkový cíl Brňanů,

nabídnout nový ‚geo-pohled‘ na známá

hlavně z Líšně a Vinohrad, místo s obrovským

místa včetně vhledu kulturního a histo-

edukačním potenciálem.

rického,“ uzavírá Aleš Bajer. Tříletý projekt končí závěrem roku 2021 a financuje

3| NPP Červený kopec, zbytek mohutné

jej Technologická agentura ČR. Vedle

sprašové závěje, těžené v Kohnově cihelně,

MENDELU se na něm podílí Ústav geo-

významná evropská lokalita s výskytem kvar­

niky, AV ČR, Archaia Brno a Technická

térních pohřbených půd (paleopůd).

univerzita v Liberci.

4| Metabazity pod Petrovem,

katedrála

1| Slepencové skály nad přehradou, pěkná

svatého Petra a Pavla na jednom z výrazných

ukázka provázanosti biodiverzity a geodiver­

výchozů metabazitových hornin v centru

zity ve významném rekreačním zázemí města

Brna, jedná se o nejstarší horniny v Brněnské

Brna; i tato lokalita je názorným příkladem

aglomeraci (stáří okolo 700 mil. let).

geoturistického potenciálu na území města Brna.

5| Zeď Špilberku, zídky, zdi a hradby mohou být praktickou učebnicí geologie, často uka­ zují místní rozmanitost geologické stavby.

1|

2|

3|

4|

5|

55

Studentský život v Lednici TEXT A FOTO: Redakce Spolek studentů Zahradnické fakulty LED pečuje o volnočasový život všech oborů a i ročníků. V Lednici se toho možná děje víc než si myslíte. Na začátku akademického roku nejprve řádně přivítáme nováčky na akci zvané ICE-BREAKER. Poté společně se staršími ročníky oslavujeme začátek akademického roku akcí Zpátky v LEDu. Během roku se pak konají setkání degustačního kroužku Enolák, přednáškové cykly studentů studijního programu Vinohradnictví a vinařství Wine way, Gala degustace, nejrůznější akce v Ledové čajovně, přednáškové cykly studentů studijního programu Krajinářská architektura ARCHITRÁV a večerní akce ve studentském klubu OVOCKO. Všech těchto akcí se mohou zúčastnit také studenti z Brna. Sportovně založení studenti si mohou zahrát na pravidelném florbalovém turnaji v místní tělocvičně nebo potrápit své tělo na workoutovém hřišti, kde se také setkáváme při společných akcích, např. při Ohnivé party u workoutu. Nejočekávanější akcí celého roku je však Reprezentační ples ZF MENDELU, který se tradičně odehrává v březnu v kulturním domě ve Velkých Bílovicích. Na tomto plese nikdy nechybí velkorysý program, skvělá kapela a cimbálová muzika, tradiční vinotéka a pověstná květinová výzdoba. I díky tomu se na něj sjíždí studenti a absolventi zblízka i zdaleka. Zatímco se v Brně studenti účastní Brněnského Majálesu, my v Lednici pořádáme letní festival MajáLED. Navíc vydáváme svůj vlastní studentský časopis LEDOVINY a spolupracujeme na akcích a workshopech se Sekcí mladých zahradníků, patřící pod Svaz zakládání a údržby zeleně. Akademický rok uzavíráme akcí Konec v LEDu, kdy se loučíme s čerstvými absolventy a vzpomínáme na legraci, kterou jsme spolu během roku zažili. Letošní Konec v LEDu sice nečekaně a náhle rozpustila mohutná letní bouře, ale to nás od organizace dalších podobných akcí u nás v Lednici neodradí. Více informací o činnosti a akcích Spolku studentů Zahradnické fakulty LED je možné sledovat na FB @ZfLEDnice nebo IG @led_zf.

56

www.mendelu.cz