
12 minute read
Krizi jsme vzali jako příležitost
from Mendel Green 2021/2
by MENDELU
Nerudová: Jsme více vidět, krizi jsme vzali jako příležitost
Mendelova univerzita v Brně vystoupila za poslední čtyři roky ze stínu ostatních brněnských univerzit. Její vedení muselo čelit bezprecedentní situaci ohledně pandemie COVID-19. Velkou zkouškou byla i plagiátorská kauza nebo oslavy 100 let školy. Podle rektorky Danuše Nerudové, které stejně jako současnému vedení končí čtyřletý mandát, škola obtížné období vzala jako příležitost a posílila svou pozici ve veřejném prostoru. Jako pozitivum hodnotí nastavení rovných pracovních příležitostí, otevřenost univerzity, ocenění HR Award nebo zanesení školy na mapu světových univerzit prostřednictvím mezinárodních žebříčků.
Advertisement
TEXT: Filip Vrána FOTO: Igor Zehl
Vaší hlavní vizí při nástupu do funkce bylo, aby se MENDELU stala univerzitou 21. století, která bude otevřená a zároveň bude nabízet rovné příležitosti. Podařilo se tento plán naplnit?
Věřím, že univerzita je po čtyřech letech jiná, než v jakém stavu jsme ji přebírali. Na druhé straně jde o poměrně složitý mechanismus, takže všechny změny, které jsme plánovali, se i s ohledem na víc než rok trvající bojové podmínky kvůli covidu, zavést nepodařilo. Domnívám se, že MENDELU je nyní opravdu školou rovných příležitostí. Na univerzitě začal v roce 2020 nově fungovat nástroj, který určuje míru rovnosti a férovosti odměňování žen a mužů v rámci organizace. Máme i koordinátorku pro slaďování pracovního a rodinného života, zavedli jsme návratový grant pro vědecké pracovníky a pracovnice, kteří se vracejí do práce po delší přestávce, například po rodičovské dovolené. Otevřenou školou zohledňující nové poznatky určitě jsme také. O určitých deficitech přesto víme, ostatně nám je ukázal mezinárodní evaluační panel, který naši školu v loňském roce vůbec poprvé hodnotil. Na rezervy nás upozornila také institucionální akreditace, vždy je tedy možnost, kam se ještě posunout.
V jednom z prvních rozhovorů po nástupu do funkce jste uváděla, že pro MENDELU je velmi důležité nepoměřovat se jen s brněnskými vysokými školami…
Ano, to samozřejmě platí. V Brně se porovnáváme hlavně s MUNI a VUT, což jsou obě výrazně větší školy s trochu jiným zaměřením a možnostmi, díky své velikosti. Přesto jsme z jejich stínu už vystoupili. Ostatně, když byl u nás nedávno na návštěvě nový hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, tak z jeho úst jasně zaznělo, že oproti Masarykově univerzitě debata u nás přinesla rovnou několik konkrétních výsledků. Naši experti budou pomáhat například při vyhodnocování projektů na zadržování vody v krajině nebo při ochraně alejí stromů. To potvrzuje skutečnost, o které jsem přesvědčená dlouhodobě. Máme co nabídnout, obzvláště v období klimatické změny role našich expertů jen poroste, protože zemědělci nejen na jižní Moravě musejí změnit techniky svého hospodaření, aby byli úspěšní. To vše je řekněme jakási regionální role MENDELU. Ptal jste se ale na širší kontext. Je dobré si uvědomit, že ještě před pár lety jsme nebyli v mezinárodních vodách vůbec hodnoceni a to srovnání nám jednoduše chybělo. Loni se Mendelova univerzita poprvé dostala do elitní tisícovky světových vysokých škol, když v žebříčku QS World University Ranking 2021 obsadila 701. až 750. místo. Obhájili jsme také ocenění HR Award, které jsme v minulosti získali jako první univerzita v Česku. Jde přitom o certifikát Evropské komise, který se uděluje právě výzkumným organizacím a univerzitám za to, že správně řídí lidské zdroje a dodržují rovnost příležitostí. Bez tohoto certifikátu nemůžou dosáhnout na evropské peníze, na evropské projekty.
Před čtyřmi lety jste mluvila o brandu MENDELU, jaký tedy je a jak je podle Vás kvalitní?
Zaměření naší univerzity je opravdu široké a nabídka pestrá, nicméně pořád platí, že jsme zemědělsky orientovanou vysokou školou a myslím si, že v době klimatické změny je to vlastně naše deviza. Možná si všichni ještě pamatujeme roky, kdy experti sice mluvili o suchu a klimatické změně, politici je ale nebrali vážně. Dnes je situace úplně jiná a i díky našim vědcům se klimatická změna bere jako fakt, kterému se musíme přizpůsobit. Na to navazuje široká škála odborníků v dalších odvětvích, protože je nutné adaptovat rostliny a plodiny na situaci, která je jiná než před několika lety nebo dekádami. Svým způsobem jsou naši vědci následovníky Mendela, což bude ještě více rezonovat v příštím roce, kdy oslavíme 200 let od narození tohoto zakladatele genetiky. Tím se dostávám k Vaší otázce. Domnívám se, že brand univerzity je jednoduchý – je jím boj proti následkům klimatické změny – a o jeho budoucnost nemám obavy.
Vy sama jste ekonomkou, promítá se tento brand i do Vaší oblasti?
Samozřejmě. Dlouhodobě mluvím o tom, že je ve společnosti nutná změna paradigmatu z teorie neomezeného ekonomického růstu na teorii udržitelného ekonomického růstu a to samozřejmě souvisí se situací, v které žijeme. Existuje něco jako Green Deal, což je mix opatření v podobě efektivního využívání zdrojů, čisté a bezpečné energie, oběhového hospodářství, inteligentní mobility, potravinové oblasti, potravinové produkce, posílení lokální spotřeby. To jsou všechno cíle, o kterých se diskutuje v rámci Evropské unie. Myslím si, že je načase, abychom o těchto cílech diskutovali i na úrovni České republiky. Tato změna musí přijít shora, a než se k ní politický establishment odhodlá, jsou to právě univerzity a vědci, kteří o ní musejí začít mluvit.
S tím souvisí i větší angažovanost vědců ve veřejném prostoru a vystupování v médiích. Ostatně zlepšení PR bylo jednou z Vašich priorit…
Tady si myslím, že se změnilo opravdu hodně. Pokud bychom to dokumentovali jen čísly, tak v roce 2017 bylo o naší škole jen asi 2000 zmínek v médiích, loni už skoro pětkrát tolik. Není výjimkou, že se naši odborníci vyjadřují v hlavních zpravodajských relacích nebo na titulních stránkách novin. Řada z nás, mne nevyjímaje, musela překročit svou komfortní zónu. Vědec chápe svoje téma se všemi detaily, před kamerou nebo novinářem musí ale mluvit jednoduše, tak aby ho každý pochopil, a to vůbec není snadné. Přesto si myslím, a řada mých kolegů to už chápe také, že je třeba na problémy přes média upozorňovat, jinak nic nezměníme.
Vraťme se k Vašemu čtyřletému mandátu v čele univerzity, co pro Vás bylo nejsložitější?
Když jsem do pozice rektorky nastupovala, jednou z hlavních výzev bylo důstojně oslavit 100 let naší školy, což se myslím povedlo. Oproti stejně staré Masarykově univerzitě jsme na naši akci měli mnohem nižší rozpočet, přesto jsme byli vidět. Formát v univerzitním kampusu se osvědčil. Také díky kulatému výročí se MENDELU dostala do širšího povědomí brněnských občanů a v tom chceme pokračovat. Ptal jste se ale na nejsložitější období. Osobně jsem čekala, že velmi náročné budou právě oslavy 100 let, ale nakonec jsme museli čelit mnohem těžším věcem. Tou hlavní byla pandemie nemoci COVID-19. Vůbec poprvé od druhé světové války jsme museli školu uzavřít, klasickou prezenční výuku nahradila online forma. Znamenalo to pro nás obrovskou odpovědnost, museli jsme rozhodovat flexibilně. Krizi kolem pandemie jsme ale vzali jako výzvu a naučili se s ní žít. V těžké době pro nás všechny se univerzitní organismus ukázal nejen jako životaschopný, ale byli to právě vědci a univerzitní pracovníci, kteří během pandemie ukázali společnosti směr, kterým by se měla ubírat. Další těžkou situací byla plagiátorská kauza naší bývalé absolventky a na krátkou dobu ministryně spravedlnosti Taťány Malé. Tento případ nás naučil, co je to krizová komunikace, a vedl nejen u nás k řadě změn a ke zpřísnění posuzování závěrečných prací. Ostatně máme velké štěstí, že naši vědci, kteří se otázkami spojenými s akademickou etikou zabývají, patří mezi světovou špičku.
Hodně jste mluvila o tom, že se chcete zaměřit na zaměstnance, aby byli spokojení. Jak se to povedlo?
Alfou a omegou jsou samozřejmě finance, proto jsme také měnili mzdový předpis. Musíme reagovat na změny, které se dějí ve společnosti, platy by samozřejmě měly kopírovat inflaci a nejen ji. Problém je, že financování vysokých škol je značně složité a je nepopiratelným faktem, že stát hodně zainvestoval do pedagogů na středních a základních školách a na vysoké trochu zapomněl. Srovnat tyto rozdíly nám pomáhají jednotlivé projekty, což se ale týká primárně vědců. To jsou věci, které jednoduše nezměníme, ale určitě jsme posunuli zaměstnanecké benefity, jako jsou stravenková karta, multisport karta a další. Snažili jsme se také posílit sounáležitost s univerzitou, a to některými novými projekty, jako byly Běh rektorky, univerzitní ples, Science slam nebo hokejové utkání proti MUNI. Důležité je i oceňování našich pracovníků, které v minulosti chybělo, formou například Cen rektorky.
Čtvrtým rokem stojíte v čele jedné z českých vysokých škol, jaký je podle Vašeho názoru jejich největší deficit?
Za největší deficit tuzemských vysokých škol považuji nedostatečnou spolupráci univerzitní sféry s firemní praxí. V zahraničí je běžné, že většina lidí v různých firmách ukončuje kariéru tím, že svoje zkušenosti a dovednosti předává studentům na speciálních pozicích na úrovni univerzitních profesorů. České vysoké školy zatím na tuto situaci nejsou, zdá se, vůbec připraveny. Přitom by jim zkušenosti lidí, kteří kvůli firemní věkové politice svoje místa museli opustit, určitě pomohly. Vztah s firemní sférou by měl být nikoliv výjimkou, ale samozřejmostí, protože obě strany se vhodně doplňují. Univerzity vychovávají studenty, kteří pak hledají uplatnění v praxi, a po pár desítkách let by se tito bývalí studenti, nyní už v pozici zkušených manažerů, měli na svoji alma mater vracet a zase zpět předávat svoje zkušenosti. Dalším příkladem intenzivní spolupráce s praxí, která běžně funguje na západ od nás, jsou doktorská stipendia poskytovaná podniky, s nimiž doktorandi při svém výzkumu v rámci doktorské disertační práce úzce spolupracují a v podstatě řeší téma stanovené ve spolupráci s danou firmou. Bolavým místem současných českých vysokých škol je také nízká míra spolupráce s absolventy a jejich zapojení do řízení univerzit. S tím souvisí i to, že české univerzity zatím neumějí a ve větší míře se ani nesnaží využít fundraising především od bývalých absolventů. Tento způsob získávání finančních prostředků přitom může být jednou z cest, jak studium zatraktivnit. Ve srovnání s tím, co je běžné na Západě, výrazně zaostáváme v budování tzv. korporátní identity, tedy sounáležitosti studentů i zaměstnanců s institucí. Zdejší univerzity se zaměřují především na budování značky ve vztahu k potenciálním studentům.
Jak se podle Vašeho názoru daří spolupracovat s byznysem právě MENDELU?
Jak už jsem uvedla, na propojení výzkumu s reálnou aplikací by podle mého názoru měli vědci vždy pamatovat. My máme v různé fázi rozpracovaných několik projektů, které se jistě prosadí v praxi. Příkladem je postřik, který za použití nanočástic 10000–20000krát lépe ochrání rostliny před bakteriemi. Nanočástic se týká unikátní reaktivní mořidlo na dřevo, které zaujalo odbornou porotu na premiérovém ročníku Transfera Technology Day, který online pořádal spolek Transfera.cz ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Naši vědci pomocí bakterií ze Sahary bojují také se zákeřnou nemocí kmínku révy vinné ESCA. I zde je snaha najít partnera, který bude přijaté řešení produkovat. Pomáháme vyvíjet bioenergetický nápoj pro rostliny, který jim pomůže čelit suchu. Podíleli jsme se na evropském projektu Green Patrol, jehož výsledkem je robot operující ve velkokapacitních sklenících, který je napojený na družici Galileo. Podporujeme i naše studenty. Příkladem je soutěž StartUp MENDELU, kterou vyhrály tři projekty. Jedním z nich je originální dřevěný batoh. Podporujeme také mezioborový výzkum. V prvním ročníku naší grantové agentury vyhrálo spojení dvou fakult, které se zaměří na světový fenomén, kterým je Hranický kras. Jinak je třeba říct, že velice úzce spolupracujeme s Jihomoravským inovačním centrem a brněnskými investory. Samozřejmě běžně u nás odborníci z praxe vstupují do přednášek a naopak studenti chodí na praxi do firem. Chceme prohloubit prestiž MENDELU v českém i zahraničním prostředí. Už nyní máme několik evropských projektů, které vedeme, například v lesnictví nebo v cestovním ruchu, takže strach o naši budoucnost jako prestižní vysoké školy rozhodně nemám.

rektorka Danuše Nerudová
FOTO: Filip Zehl
4 roky očima prorektorů
Tvůrčí činnost

Vojtěch Adam, prorektor pro tvůrčí činnost
FOTO: MENDELU
Vojtěch Adam, prorektor pro tvůrčí činnost
Lidské zdroje a kvalita

Jitka Janová, prorektorka pro řízení kvality a lidských zdrojů
FOTO: MENDELU
Jitka Janová, prorektorka pro řízení kvality a lidských zdrojů
Strategie a rozvoj

Martin Klimánek, prorektor pro strategii, rozvoj a účelovou činnost
FOTO: MENDELU
Martin Klimánek, prorektor pro strategii, rozvoj a účelovou činnost
Pedagogika

Radim Farana, prorektor pro vzdělávací činnost
FOTO: MENDELU
Radim Farana, prorektor pro vzdělávací činnost
Internacionalizace a vnější vztahy

Martina Lichovníková, Prorektorka pro internacionalizaci a vnější vztahy
FOTO: MENDELU
Martina Lichovníková, Prorektorka pro internacionalizaci a vnější vztahy